Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Vážené Federální
shromáždění, pokračujeme dalším
bodem podle schváleného programu naší
plenární schůze, a to Programovým
prohlášením vlády České
a Slovenské Federativní Republiky (tisk 119) a návrhem
na usnesení výborů finančních
a rozpočtových Sněmovny lidu a Sněmovny
národů (tisk 142).
Bod programu 11: Programové prohlášení
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky (tisk 119)
Vláda České a Slovenské Federativní
Republiky splnila svůj závazek ze dne 16. července
1992 a předkládá Federálnímu
shromáždění rozšířené
programové prohlášení. Úvodní
výklad přednese předseda vlády České
a Slovenské Federativní Republiky pan Jan Stráský.
Prosím pana předsedu, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČSFR J. Stráský:
Vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, páni poslanci, milí
hosté. Vláda, která v tomto okamžiku
má za sebou o něco více než sto kalendářních
dnů a o něco méně pracovních
dní své činnosti, přichází
v souladu se svým závazkem, který jste přijali
jako své rozhodnutí, s rozšířeným
Programovým prohlášením vlády
ČSFR.
Vzhledem ke krátkosti času od minulého programového
prohlášení a vzhledem k důvodům,
které nás vedou, že můžeme očekávat
i krátkost času, pokud jde o perspektivu, má
toto vládní prohlášení poněkud
zvláštní charakter, který bych uvedl
takto. Obsahuje část, v níž vláda
sděluje Federálnímu shromáždění,
co za uplynulé období své činnosti
provedla, obsahuje opakování některých
úkolů z původního programového
prohlášení a obsahuje určité
obohacení a rozšíření úkolů,
které vyplývají z dalšího vývoje
politické situace v naší zemi. Má tedy
vlastně charakter nejen programového prohlášení,
ale i jakési zprávy o činnosti a i jakési
informace o tom, jakou nejbližší činnost
si vláda před sebe klade.
Dovolte mi, abych vás pro oživení jen stručně
seznámil s předkládací zprávou.
Předpokládám, že v tomto případě
vláda splnila i časový předstih tak,
že jste měli možnost se s textem programového
prohlášení dostatečně seznámit.
Informace o postupu vlády, neboli ta část,
která je jakási shrnující dosavadní
činnost při plnění dosavadního
programového prohlášení, je uvedena
v preambuli našeho nového, rozšířeného
programového prohlášení.
V uplynulém období vláda předložila
osmnáct návrhů ústavních a
jiných zákonů. Ve své činnosti
zabezpečila kontinuitu všech procesů započatých
po listopadu 1989 a pokračovala v zahájených
reformách. Přijala opatření k výrazné
redukci rozpočtu i velikosti ústředních
orgánů státní správy při
současném přesunu kompetencí zrušených
a redukovaných orgánů na zbývající
ústřední orgány státní
správy a v některých případech
na republiky.
V oblasti zahraniční politiky pokračovala
v plnění cílů zapojování
do procesu evropské integrace a zachování
aktivního postavení na hlavních mezinárodních
fórech, bylo sjednáno pět mezinárodních
vládních smluv, byla provedena výměna
ratifikačních listin ke smlouvě o dobrých
sousedských vztazích se Spolkovou republikou Německo
a k dohodě o vzájemné podpoře a ochraně
investic s USA.
V oblasti obrany a bezpečnosti státu vláda
zabezpečovala naplňování zásad
vojenské doktríny
České a Slovenské Federativní Republiky
v souladu s ekonomickými možnostmi státu a
dokončuje rozhodující část
první etapy transformace armády. Přijata
byla i opatření, která umožňují
převod nevojenské části Civilní
obrany do kompetence republik.
Další část rozšířeného
programového prohlášení obsahuje dosud
aktuální úkoly a úkoly nové.
V oblasti legislativy zamýšlí vláda
zejména předložit Federálnímu
shromáždění návrhy zákonů,
které, ve snaze být co nejkonkrétnější,
jsou uvedeny v příloze č. 1, proti obvyklým
zvyklostem, k tomuto programovému prohlášení.
Podotýkám, že čas pracuje tak rychle,
že některé údaje již nejsou přesné
a vlastně v mezidobí od předložení
programového prohlášení předložila
již vláda zpřesněný plán
legislativní činnosti na zbývající
část roku 1992.
V oblasti zahraniční politiky se nově zařazené
úkoly týkají zejména otázek
rozšiřování účasti České
a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních
vztazích a v případě zániku
federace vytváření předpokladů
pro urychlené mezinárodní uznání
České republiky a Slovenské republiky a navázání
diplomatických styků.
Vláda bude také věnovat pozornost sjednání
dohody o vytvoření zóny volného obchodu
s Maďarskem a Polskem tak, aby již bylo zajištěno
budoucí postavení České republiky
a Slovenské republiky jako účastníků
této obchodní středoevropské dohody.
Pokud jde o další obsazování diplomatických
funkcí na jednotlivých zastupitelských úřadech,
bude vláda provádět taková personální
opatření, která přiblíží
skutečný stav našich diplomatických
sborů paritnímu složení.
V oblasti bezpečnosti a obrany se nové záměry
týkají zejména zřizování
nových a modernizace stávajících hraničních
přechodů, usnadnění hraničního
styku, transformace Federální bezpečnostní
informační služby - což bylo téma,
které jste právě projednávali a ještě
budete projednávat - přípravy opatření
pro organizovaný průběh možného
rozdělení armády a s tím souvisejícího
konstituování orgánů řízení
a velení armádám republik.
V oblasti hospodářské politiky se nové
úkoly týkají zejména vytváření,
ve spolupráci s oběma republikami, předpokladů
pro vznik celní unie a dalších dohod mezi republikami
s cílem zabránit možným vážným
poruchám v chodu ekonomiky a transformace generální
dohody do republikových generálních dohod
v zájmu zachování sociálního
smíru.
V oblasti finanční politiky se nové úkoly
týkají zejména přesunu vymezených
kompetencí na orgány republik a s tím souvisejících
úprav ve státním rozpočtu.
Pokud jde o rozpočet na rok 1993, nepočítá
vláda s vypracováním dalšího
federálního rozpočtu. Vláda očekává,
že novely zákonů a rozpočtových
pravidel České republiky a Slovenské republiky
budou vypracovány způsobem, který umožní
ze státních rozpočtů těchto
republik financovat činnosti a potřeby dosud zabezpečované
z federálního rozpočtu.
V případě zániku federace bude financování
činností s tím spojených nutno řešit
v roce 1993 na základě dohody vlád České
republiky a Slovenské republiky nebo vhodnou formou rozpočtového
provizória.
K novým úkolům v oblasti daňové
reformy náleží záměr vlády
předložit Federálnímu shromáždění
v co nejkratší době návrh zákona
o rezervách a návrh technických novel daňových
zákonů.
Na úseku privatizace se nové úkoly týkají
zejména konstituování legislativních
a věcných předpokladů pro konstituci
sekundárního kapitálového trhu - zákon,
který se toho týká, schválila vláda
včera a bude neprodleně předložen Federálnímu
shromáždění - pomoci při hledání
vhodných zahraničních partnerů pro
privatizované podniky a vytvoření podmínek
pro hladký průběh přechodu řízení
kupónové privatizace na úroveň republik.
Vláda nadále přikládá zvláštní
význam společenským a humanitárním
otázkám a se zřetelem k novým úkolům,
které v této oblasti vyvstávají, zařadila
do svého rozšířeného programového
prohlášení také část,
která obsahuje záměry na tomto úseku.
Toto je hrubá informace o předloženém
rozšířeném programovém prohlášení,
s nímž se na vás vláda obrací.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu předsedovi vlády.
Návrh rozšířeného programového
prohlášení byl přikázán
k projednání všem výborům oběma
sněmoven mimo výborů mandátových
a imunitních a výboru iniciativního a petičního.
Po projednání připravily výbory finanční
a rozpočtové písemný návrh
usnesení tisk 142 a pověřily poslance Josefa
Daňka a Petra Mercella k přednesení zpravodajských
zpráv. Prosím oba zpravodaje, aby zaujali svá
místa a v pořadí, jaké si zvolí,
nám přednesli své zpravodajské zprávy.
Společný zpravodaj výborů SL J. Daněk:
Vážený pane předsedo, pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci. Výbory finanční a rozpočtové
byly určeny jako garanční výbory pro
rozšířené Programové prohlášení
vlády ČSFR a dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou
zprávu za výbor finanční a rozpočtový
Sněmovny lidu.
Rozšířené programové prohlášení
bylo projednáno tak, jak jste byli seznámeni ve
výborech a dovolte mi, abych vás v první
části seznámil s rozhodnutím těchto
výborů.
Výbory ústavně-právní Sněmovny
lidu a Sněmovny národů se po projednání
dohodly takto:
1) Konstatují, že vláda ČSFR splnila
předložením tohoto programového prohlášení
úkol, k jehož splnění se zavázala
ve svém programovém schváleném prohlášení
dne 16. července 1992, kterým zaujímá
věcné stanovisko k nezbytným změnám
ve státoprávním uspořádání
ČSFR.
2) Souhlasí s předloženým rozšířeným
Programovým prohlášení vlády
České a Slovenské Federativní Republiky.
Výbory hospodářské:
1) Souhlasí s předloženým tiskem 119
- Programovým prohlášením vlády
ČSFR a doporučují sněmovnám
vyslovit s ním souhlas.
Výbory branné a bezpečnostní vyslechly
rozšířené Programové prohlášení
vlády ČSFR a přijaly toto usnesení:
1) Vyposlechly vystoupení doktora Jiřího
Pospíšila, prvního náměstka ministra
obrany, a vzaly ho na vědomí.
2) Doporučují sněmovnám projednat
a schválit předložené vládní
prohlášení ve znění tisku 119.
3) Žádají vládu České
a Slovenské Federativní
Republiky o urychlené předložení paragrafovaných
znění zákonů, týkajících
se obrany, přílohy zákona pod pořadovým
číslem 7, 11, 12, 13, 14 a 22.
Výbory pro životní prostředí
k bodu Programového prohlášení vlády
ČSFR tisk 119:
1) Konstatují, že Programové prohlášení
vlády ČSFR vychází z nezbytnosti změn
ve státoprávním uspořádání
ČSFR a reaguje i na další významná
politická jednání.
2) Berou na vědomí přednesené zdůvodnění
a vyslovují s Programovým prohlášením
a programem opatření vlády ČSFR souhlas.
Dále výbory zahraniční Sněmovny
lidu a Sněmovny národů ve svém usnesení
konstatují, že vyslechly zprávu o rozšířeném
Programovém prohlášení vlády
ČSFR, přednesenou panem Suchánkem, prvním
náměstkem ministra zahraničních věcí
ČSFR.
- Berou na vědomí, že při federálním
ministerstvu zahraničních věcí bylo
zřízeno šest komisí, zabývajících
se problematikou zániku federace.
- Žádají federální ministerstvo
zahraničních věcí, aby na každé
další schůzi zahraničních výborů
předložilo informace o práci těchto
komisí a o důsledcích, které pro zahraniční
výbory z jejich práce vyplývají.
- Doporučují projednat rozšířené
Programové prohlášení vlády ČSFR
na společné schůzi sněmoven a vyslovit
s ním souhlas.
Výbory sociální přijaly rozdílná
stanoviska ve výborech Sněmovny lidu a Sněmovny
národů a já vás jako zpravodaj Sněmovny
lidu seznámím pouze se stanoviskem, které
přijal tento výbor ve Sněmovně lidu.
To zní:
1) Výbor sociální Sněmovny lidu souhlasí
s předloženým rozšířeným
Programovým prohlášením vlády
ČSFR tisk 119.
2) a) Doporučuje projednat a schválit rozšířené
Programové prohlášení vlády ČSFR.
b) Požádat vládu ČSFR o přednostní
předložení návrhu ústavního
zákona o dělení majetku ČSFR a návrhu
zákona o veřejně obchodovatelných
cenných papírech.
c) Doporučit vládě ČSFR, aby případné
úkoly, pohybující se na hranici ústavního
stavu, řešila tak, aby nebyl ohrožen právní
pořádek a jistoty občanů.
Toto jsou usnesení, která přijaly jednotlivé
výbory, které měly přikázáno
rozšířené Programové prohlášení
vlády ČSFR. A nyní mi dovolte, abych vás
v další části stručně
seznámil s průběhem diskuse na garančním
výboru, finančním a rozpočtovém
k rozšířenému programovému prohlášení.
A potom s usnesením tohoto garančního výboru.
Pokud se týká shrnutí bohaté diskuse,
bylo v této diskusi konstatováno, že toto rozšířené
programové prohlášení má ještě
o něco nižší kvalitu než původní
Programové prohlášení vlády ČSFR.
Vláda pracuje několik týdnů bez schváleného
programu. Premiér a členové vlády
účelově interpretují fakta podle toho,
jak to v které situaci je lepší, je to ještě
mírné vyjádření toho, co bylo
řečeno na výboru. Někteří
členové vlády postupují protizákonně
a protiústavně - konkrétně bylo zmiňováno
vystoupení pana místopředsedy Macka 31. července
na federálním výboru pro životní
prostředí.
Toto programové prohlášení nemá
naprosto připravenou variantu pro případ,
že k 31. 12. nedojde k faktickému rozdělení
ČSFR s tím, že zatím pro toto rozdělení
v podstatě neexistují žádné zákonné
a ústavní normy, ale pouze dohoda některých,
byť vítězných politických stran.
A v podstatě vláda zásadně nedodržela
své prohlášení, že bude vládou,
která bude udržovat federaci na úrovni, ve
které ji převzala a nebude vládou likvidační.
Po této bohaté diskusi výbory finanční
a rozpočtové přijaly usnesení, kde
po projednání doporučují rozšířené
prohlášení vlády ČSFR schválit
bez připomínek.
Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu zpravodaji a prosím druhého
pana zpravodaje o doplnění zpravodajské zprávy.
Společný zpravodaj výborů SN P. Mercell:
Vážený pán predseda, pán predsedajúci,
vážené panie poslankyne, vážení
páni poslanci! Dovoľte mi, aby som sa pripojil ku
konštatovaniu môjho kolegu zo Snemovne ľudu, v
prípade výboru ústavno-právneho, výborov
zahraničných, výborov branných a bezpečnostných,
výborov finančných a rozpočtových,
výborov hospodárskych a výborov pre životné
prostredie. Vo všetkých týchto výboroch
boli prijaté rovnaké stanoviská, ako vo výboroch
Snemovne ľudu, tak vo výboroch Snemovne národov.
Dovolil by som si vás teraz zoznámiť so stanoviskom
výboru sociálneho Snemovne národov. Výbor
sociálny Snemovne národov nesúhlasí
s predloženým rozšíreným Programovým
vyhlásením vlády ČSFR podľa tlače
119.
Výbor sociálny Snemovne národov tiež
odporúča prerokovať toto rozšírené
programové vyhlásenie.
A po tretie - výbor sociálny Snemovne národov
konštatuje, že vzhľadom na to, že prvé
Programové vyhlásenie vlády ČSFR bolo
časovo obmedzené do 30. 9. 1992, pracuje vláda
niekoľko týždňov bez programu schváleného
Federálnym zhromaždením. Toľko stanovisko
výboru sociálneho Snemovne národov.
Ďalej sa vyjadrím k diskusii, ktorá bola v
garančnom výbore. Áno, môj kolega má
nepochybne pravdu, všetky tieto pripomienky, ktoré
pripomínal, tam padli. Pravda je ale tá, že
pri hlasovaní nakoniec neboli schválené.
Bol schválený nasledujúci návrh výborov
finančných a rozpočtových na uznesenie
Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 142).
Výbory finančné a rozpočtové
Snemovne ľudu a Snemovne národov navrhujú Snemovni
ľudu a Snemovni národov, aby prijali toto uznesenie:
"Federálne zhromaždenie ČSFR schvaľuje
Programové vyhlásenie vlády ČSFR (tlač
119)."
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji druhému panu zpravodajovi. Písemné
přihlášky do rozpravy jsem zatím neobdržel.
Ptám se tedy, zda někdo z poslanců chce vystoupit
k této problematice. Speciálně se ptám,
jestli jsou přihlášky za kluby.
Právě jsem obdržel první písemnou
přihlášku profesora Jiřího Horáka
za klub Československé sociální demokracie.
Dále registruji poslance
Jičínského za sebe a poslance Masopusta za
klub Levého bloku. Čili poslanec Masopust bude druhý
na řadě a poslanec Krejsa jako třetí
na řadě za klub republikánů.
Prosím poslance Horáka, aby se ujal slova.
Poslanec SL J. Horák: Pane předsedající,
pane předsedo, kolegyně a kolegové. Musím
se vám přiznat jako předseda ČSSD
a předseda opozičního poslaneckého
klubu v tomto nejvyšším zákonodárném
sboru, že jsem já i další členové
našeho klubu velmi vážně uvažovali
při projednávání programového
prohlášení federální vlády
o tom, že bychom v této mimořádné
a kritické situaci československého státu
měli tomuto programovému prohlášení,
či řečeno přesněji vládě,
vyjádřit podporu. Dnes, kdy projednáváme
její rozšířené programové
prohlášení, musím říci,
že toto prohlášení mi dělá
problémy. Musím to nerad konstatovat přesto,
že tato vláda má mimořádně
obtížnou roli, a že její členové
mají jistě osobně poctivé úmysly.
Jak všichni víme, vláda své původní
programové prohlášení zaměřila
jen k termínu 30. září. Je začátek
listopadu a my teprve nyní projednáváme dodatek,
kterým bychom se dnes možná nemuseli vůbec
zdržovat, kdyby vláda měla dostatek předvídavosti
a kdyby dokázala, byť i trochu navzdory svým
stranickým centrálám, realisticky předvídat
své možnosti i možnosti svých stran při
realizaci jejich nešťastného cíle, t.j.
rozdělení Československa. Vláda již
tehdy mohla vypracovat variantní postup, variantní
program pro případy různých rozhodnutí.
Chci zdůraznit, že však variantnost myšlení,
která je tak příznačná pro
demokratické a liberální myšlení,
jež respektuje složitost skutečnosti a obtížnou
předvídatelnost situace, je zřejmě
trvalým nedostatkem v metodě práce této
vlády. Její rozšířené
programové prohlášení to velmi zřetelně,
pro zkušeného pozorovatele až okatě prokazuje.
Na jedné straně si sice vláda ještě
klade cíle, jež vypadají velmi líbivě
a jež dokazují, že tato federace by mohla být
ještě i při omezení jejích kompetencí
bohatě funkční ve srovnání
se zmatky, které nás čekají po zániku
státu.
Na druhé straně však táž vláda
nepočítá pro rok 1993 s vypracováním
návrhu federálního rozpočtu, a jak
je vidět i přes ujištění pana
místopředsedy vlády Filkuse, ani s návrhem
rozpočtového provizória. Vláda, která
neumí zcela předvídat a nemůže
to za složité dané situace ani umět,
by měla být připravena na různé
alternativy vývoje a neohrožovat občany Československa
tím, že připravena nebude. Musím konstatovat,
že postup vlády se mi v tomto případě
jeví nejen jako nemoderní, ale také jako
velmi nebezpečný. Federace může zaniknout
a je to vzhledem ke tlaku vítězných stran
i velmi pravděpodobné. Ale přesto je třeba
zdůraznit, že vláda není jen reprezentantem
stran, ale reprezentantem všech občanů. Má
svůj specifický význam a ten je nejen obecně
politický, ale také - a to podtrhuji - odborný.
Odbornost, samostatné myšlení vlády
je podmínkou úspěšnosti řešení
krizových situací ve společnosti.
Nechápu tuto vládu, jak může stavět
svá tvrzení na tak povrchních formulacích,
jakým je tvrzení, že "... vývoj
v uplynulém období potvrzuje aktuálnost většiny
úkolů a ukazuje na stále zřetelnější
vývoj formování dvou samostatných
států."
Ano, vezmeme-li v úvahu jen jednu dimenzi této nešťastné
situace, to je chování vládnoucích
elit, pak vláda pravdu má. Vládnoucí
strany se nám snaží vnutit zánik vlastního
státu. Přesto však výsledky veřejného
mínění ukazují, že občané
nejsou jednoznačně pro rozdělení Československa,
a že tedy není možné vše v programu
vlády přizpůsobovat jen jednosměrnému
uvažování, které si mohou dovolit nanejvýše
stranická, nikoliv však vládní grémia.
Československá sociální demokracie
je tou stranou, která ve velkých střetnutích
s konzervativními a nacionálními stranami
za staré monarchie vybojovala všeobecné, rovné
a tajné volební právo. Vytvořila tím
předpoklady, aby stát, který byl v roce 1918
založen se stal republikou. "Res publica" znamená
"věc veřejná". To je takový
stát, ve kterém rozhodují občané.
Proto nezvedneme ruku pro žádnou formu přeměny
tohoto státu, která by nebyla potvrzena přímým
rozhodnutím jeho občanů.
Představitelé dvou stran, které vyšly
z voleb jako nejsilnější, ale které
zdaleka nereprezentují většinu občanů,
se mezi sebou dohodli na rozdělení republiky. A
toto své rozhodnutí začali také v
praxi uskutečňovat. Zůstane historickou skutečností,
že ti, kdo se na tomto rozdělení státu
dohodli a začali ho realizovat, tak činili bez toho,
že by věc byla projednána v zastupitelských
orgánech státu a obou republik. Ponesou za svá
jednání před historií odpovědnost.
Je nanejvýš politováníhodné,
že jeden z předsedů zákonodárných
sborů zpochybnil schopnost občanů této
země o této otázce vůbec rozhodovat.
Jak víme z průzkumu veřejného mínění,
převažuje u občanů subjektivní
vůle zachovat společný stát, ale současně
je značná část občanů
přesvědčena o tom, že k jeho rozdělení
dojde. Tento protiklad mezi subjektivní vůlí
občana a jejich subjektivním posuzováním
toho, co dnešní politické reprezentace uskutečňují,
předurčuje, jak naše veřejnost bude
rozdělení státu posuzovat - oním,
v našich dějinách tak častým
- o nás bez nás. Nutně ho však bude
posuzovat prizmatem minulých desetiletí, kdy ti,
kteří měli v rukou moc, rozhodovali bez ohledu
na vůli občanů. Československá
sociální demokracie má v dnešním
parlamentu příliš malé zastoupení,
než aby byla schopna vůli většiny občanů
účinně reprezentovat. Je přitom paradoxní,
že k tomu v rozhodující míře
přispěla kampaň jejich odpůrců,
která nezaručuje vývoj ke skutečně
parlamentní demokracii.
Minulé měsíce a především
vývoj v otázce státoprávního
uspořádání dokazují naprosto
zřetelně, kdo jedná bez ohledu na mínění
velké části našich národů
a přisvojuje si právo rozhodovat za občana,
kdo znovu jedná tak, že si občan potom opravdu
říká "o nás bez nás".
Obě nejsilnější strany, za mlčenlivého
souhlasu jejich koaličních partnerů, se tak
svým postupem vmanévrovaly do dnešního
patu, kdy stát prakticky rozdělily, ale chybí
jim předpoklady pro legalizaci tohoto rozdělení.
Přitom jsou vážně ohroženy důležité
hospodářské i mezinárodní zájmy
státu. Nejen sebe samé, ale především
stát, tak vlastní strany dostaly do nebezpečné
slepé uličky.
Jako sociální demokraté, kteří
vždy kladli zájmy státu a jeho všech občanů
nad partikulární zájem, jsme ochotni hledat
spolu se všemi demokratickými silami z této
vskutku obtížné situace východisko.
Československá sociální demokracie
však nemůže dát souhlas k vážnému
řešení státoprávních otázek
bez toho, že by konečné slovo měl občan.
"Res publica" opravdu znamená vůli občanů,
ne vůli politických stran, ať už si dávají
přívlastek strany vedoucí, vítězné,
nejsilnější nebo se označují
za předvoj. Zdrojem veškeré moci v tomto státě
je lid. Nejde o to tuto ústavní zásadu skloňovat
ve všech pádech při slavnostních řečech,
této zásady musíme především
důsledně dbát v politické praxi.
A máme-li jí skutečně dbát,
nesmíme postupovat cestou hotových obchvatů,
cestou vedení státního mechanismu do slepých
uliček, ze kterých už není možný
návrat a ve kterých už zoufalý občan,
a dokonce i toto shromáždění může
jen rezignovat.
Dámy a pánové, pane předsedo federální
vlády, přesto, že jsme opoziční
stranou, velmi rádi bychom vám, jako vládě
odborníků a osobností dali v této
kritické době svou plnou podporu. Ale jak tak můžeme
učinit, dokud z vašich programových dokumentů
je cítit až příliš nápadná
a nepřijatelná manipulace s občanem a až
příliš jednostranná tendence rozdělit
Československo. Považovali bychom za první
náznak samostatného a odborného myšlení
vlády, kdyby začala uvažovat o přípravě
aspoň rozpočtového provizória pro
příští rok pro tu situaci, kdy by občané
v referendu, které my navrhujeme, přece jen rozhodli,
že své Československo zachovat chtějí.
Současně žádáme vládu,
aby přestala vystupovat jako likvidační komise,
k čemuž nebyla zmocněna žádným
zákonem tohoto parlamentu, vyvarovala se neústavních
postupů a konečně se začala chovat
jako odpovědný sbor plnící své
poslání při zajišťování
chodu dosud existujícího společného
státu. O této vládě by se nemělo
říkat, že její faktická rezignace
nastala dříve, než podala rezignaci formální.
Děkuji vám. (Potlesk.)