Středa 4. listopadu 1992

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Na programu máme projednávání rozpočtu Federálního fondu národního majetku, musíme hlasovat, jestli se našeho jednání může zúčastnit jeho předseda pan Jan Vít. Jsme stále usnášeníschopni. Budeme hlasovat obě sněmovny dohromady.

Prosím poslance a poslankyně, kteří jsou pro, aby se našeho jednání zúčastnil pan inženýr Jan Vít, předseda federálního Fondu národního majetku, nechť zvednou ruku a stlačí tlačítko. Děkuji.

Hlasování: 13.16

(SN 68, SL 73) Děkuji.

Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stlačí tlačítko.

(SN 0, SL 1) Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování, nechť zvedne ruku a stlačí tlačítko.

(SN 5, SL 3) Děkuji.

Z osmdesáti tří poslanců přítomných ve Sněmovně národů bylo šedesát osm pro, nikdo proti, pět se zdrželo a deset ignorovalo.

Z osmdesáti poslanců přítomných ve Sněmovně lidu sedmdesát tři bylo pro, jeden proti, tři se zdrželi a tři hlasování ignorovali.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 83, SL č. 111, SN č. 107)

Sněmovny vyslovily souhlas s tím, aby se pan ing. Jan Vít zúčastnil jednání Federálního shromáždění a prosím ho, aby vstoupil do sněmovny. Poprosím pana předsedu prezídia Federálního fondu národního majetku pana ing. Víta, aby podal výklad k předloženému návrhu rozpočtu (tisku 127). Prosím, máte slovo.

Bod programu 8: Návrh rozpočtu Federálního fondu národního majetku na rok 1992 (tisk 123) a návrh výborů finančních a rozpočtových SL a SN (tisk 127)

Předseda prezídia Federálního fondu národního majetku J. Vít: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové. Federální fond národního majetku byl zřízen v souladu se zákonem č. 92/1992 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.

Podle § 31 tohoto zákona schvaluje rozpočet fondu Federální shromáždění. Hlavním úkolem fondu je realizovat schválené privatizační projekty federálního majetku. Fond byl jako právnická osoba zřízen dnem 1. 4. 1992 zápisem do Obchodního rejstříku. Byl budován jako zcela nová organizace, prakticky od nuly, počínaje postupným přijímáním pracovníků aparátu, pronájmem kancelářských prostor a pořízením základního vybavení. Tyto počáteční náklady byly kryty úvěrem u Komerční banky. Získání potřebných údajů pro sestavení prvního rozpočtu fondu bylo závislé na přípravě a realizaci první vlny privatizace, jejíž rozsah zásadně ovlivnil finanční potřeby fondu.

V tomto počátečním období pracoval fond na základě rozpočtového provizória schváleného prezídiem fondu a odsouhlaseném dozorčí radou. Přesto, že zákon č. 92/1991 Sb. zakládal činnost Federálního fondu národního majetku nejméně na dobu pěti let, již v průběhu třetího čtvrtletí letošního roku bylo stále jasnější, že jeho činnost pravděpodobně skončí se zánikem federace v závěru tohoto roku. Vzhledem k tomu byl rozsah aparátu i nezbytného vybavení omezován na zajištění nutné obsluhy privatizovaného majetku.

Na druhé straně však nemůže být jeho činnost v závěru roku postupně utlumována, neboť je nutné připravovat druhou vlnu privatizace majetku, který je dosud v držení federace. Tyto privatizační agendy pak v závěru roku budou v souladu s připravovaným zákonem o dělení majetku federace převedeny na fondy národního majetku republik, aby byly minimalizovány ztráty z prodlení.

V současné době spravuje fond majetek ve výši 10,6 mld. Kčs, z toho 8,6 mld. je rezervováno pro centrum kupónové privatizace a je určeno pro pokrytí poptávky diků. Zbývající položky tvoří především rezerva na restituce - 300 mil. Kčs, akce, které zůstávají podle privatizačních projektů v majetku státu také 300 mil. Kčs, pohledávky za kupujícími 800 mil. Kčs a inkaso za majetek prodaný ve veřejných aukcích, což je zhruba 400 mil. Kčs.

Výdaje aparátu fondu na zajištění těchto činností v letošním roce jsou navrženy ve výši 5 720 000 Kčs. Tyto výdaje zahrnují jak běžné provozní náklady, tak i nutné výdaje na základní investiční vybavení při zahájení činnosti.

Celkové rozpočtové výdaje na činnost aparátu představují pouze cca 0,05 % z majetku fondu a jsou z cca 60 % kryty příjmy z vlastní činnosti. Jde zejména o úrokové výnosy.

Předkládaný návrh rozpočtu byl schválen prezídiem Federálního fondu národního majetku, projednán a schválen jeho dozorčí radou a projednán ve vládě ČSFR, která jej vzala na vědomí.

Předkládám proto tento návrh rozpočtu Federálního fondu jménem prezídia Federálního fondu národního majetku Federálnímu shromáždění ČSFR a prosím o jeho schválení. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu předsedovi prezídia Federálního fondu národního majetku ing. Vítovi a prosím, aby se posadil. Nyní poprosím zpravodaje, kterými jsou Radim Valenčík za Sněmovnu lidu a Petr Mercell za Sněmovnu národů, aby přednesli zpravodajské zprávy. První bude hovořit poslanec Mercell.

Společný zpravodaj výborů SN P. Mercell: Vážený pán predsedajúci, vážené panie poslankyne, vážení páni poslanci! Dovoľte mi, aby som vám predniesol stanoviská výborov, ako boli v týchto výboroch prijaté.

Ako prvé prerokovali svoje stanovisko výbory hospodárske. Výbory hospodárske SĽ a SN berú na vedomie návrhy rozpočtov Federálneho fondu národného majetku na rok 1992 a doporučujú federálnej vláde urýchlene schváliť pripravené privatizačné projekty federálneho majetku s ohľadom na zmeny kompetencií. Ďalej doporučujú plénu Federálneho zhromaždenie schváliť tento rozpočet.

Výbory finančné a rozpočtové ako garančné výbory na svojej 4. spoločnej schôdzi dňa 22. októbra 1992 prijali nasledujúce uznesenie: "Výbory finančné a rozpočtové odporúčajú plénu Federálneho zhromaždenia schváliť rozpočet Federálneho fondu národného majetku na rok 1992. Odporúčajú tiež schváliť tlač 127, čo je návrh na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu poslanci Mercellovi. Druhým zpravodajem za Sněmovnu lidu je poslanec Radim Valenčík, uděluji mu slovo.

Společný zpravodaj výborů SL R. Valenčík: Vážený pane předsedající, vážení poslanci. Potvrzuji to, co říkal můj předřečník. Jedná se o návrh, který je v podstatě nekontroverzní. Potvrdila to i diskuse v garančních výborech. Výbor pro finance a rozpočet Sněmovny lidu navrhuje taktéž usnesením k federálnímu rozpočtu Fondu národního majetku na rok 1992 (tisk 123) schválit rozpočet tohoto Federálního fondu.

K návrhu hospodářského výboru, který byl jediným návrhem na změnu usnesení, rozpočtové výbory dospěly k závěru, že by to nebylo účelné vzhledem k možným kolizím, které by vznikly při řešení otázek vypořádání majetku federace. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji oběma zpravodajům za zpravodajské zprávy za sněmovny. Nyní otevírám rozpravu na toto téma k tisku 123 a k tisku 127. Žádám poslankyně a poslance, kteří mají v úmyslu vystoupit v rozpravě, aby se přihlásili. Písemné přihlášky nemám, žádné zdvižené ruce nevidím. Tudíž rozpravu ani nezahajuji, a zároveň ji ukončuji. Děkuji.

Můžeme tedy zřejmě přistoupit k hlasování. Pokusím se ještě přivolat poslance, pokud se zdržují v kuloárech. Zároveň žádám všechny poslance, kteří ještě nesedí na svých místech, aby se usadili, abychom mohli hlasovat.

O návrhu budeme hlasovat společně, stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců v obou sněmovnách.

Žádám poslance, kteří jsou pro usnesení tak, jak je uvedené v tisku 127, nechť zvednou ruku a stisknou tlačítko!

Hlasování: 13.28

(SN 83, SL 82)

Kdo je proti?

(SN 0, SL 0)

Kdo se zdržel hlasování?

(SN 9, SL 4)

Z devadesáti čtyř přítomných poslanců Sněmovny národů bylo osmdesát tři pro, nikdo proti, devět se zdrželo hlasování a dva poslanci hlasování ignorovali.

Z osmdesáti osmi přítomných poslanců Sněmovny lidu bylo osmdesát dva pro, nikdo proti, čtyři se zdrželi a dva poslanci hlasování ignorovali.

Konstatuji tedy, že poslanci obou sněmoven schválili návrh rozpočtu Federálního fondu národního majetku na rok 1992.

Děkuji panu předsedovi, děkuji oběma zpravodajům.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 84, SL č. 112, SN č. 108)

Nyní se dostáváme do poněkud delikátní situace, protože jsme měli pokračovat projednáváním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb. o převodu majetku státu na jiné osoby. Delikátnost situace spočívá v tom, že ačkoliv byl závazný příslib z federální vlády, že své stanovisko k tomuto návrhu zákona zašle co nejdříve, jakmile ho projedná, doposud jsme stanovisko nedostali a bez něj zřejmě nemůžeme tento návrh novely projednávat. Budeme tedy muset ještě počkat.

Stejně tak musíme ještě počkat na dokončení jednání, která probíhají k návrhu zákona o zrušení FBIS. A mně tudíž nezbývá, než vyhlásit 30 minut přestávku do 14.00 hodin, protože puncovní zákon, bohužel, nemůžeme předkládat, protože pan ministr Kubečka je ještě ve vládě a zatím nedorazil. Pokud by ho mohl zastoupit jeho náměstek poslanec Jurečka v odůvodnění zákona, byla by to sice improvizace, ale myslím, že by to sněmovny přijaly v rámci úspory času. Pan ministr Kubečka je na cestě, takže nebudeme vyhlašovat přestávku, počkáme, až dorazí, měla by to být krátká chvíle. Omlouvám se za informaci, kterou jsem řekl možná příliš rychle, vyčkáme, než se dostaví ministr Kubečka jako navrhovatel.

Ještě bych využil krátké přestávky k jednomu oznámení. Paní Zavřelová z odboru služeb pro poslance oznamuje, že speciální letadlo bude připraveno na pátek 13.00 hodin s tím, že dopoledne se předpokládají ještě schůze výborů. Takže v pátek ve 13.00 hodin poletí speciál. Ve čtvrtek večer bude prostor pro jednání klubů.

Ještě pro vytrvalé, kteří zůstali ve sněmovně a kterým děkuji za kázeň. Během dopoledne byl rozdán tisk 139 A, který upřesňuje návrh pořadu a postupu jednání FS - nebo lépe řečeno jeho páté společné schůze. Závažné změny v něm nejsou. Byl bych rád, kdybychom ho mohli vzít na vědomí. Děkuji vám.

(Poslanci čekají na příchod ministra Kubečky.)

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dostal jsem mezitím informaci, že pan ministr Kubečka sice je na cestě, ale poslanecké kluby HZDS a ODS by rády dokončily jednání o předloze zákona o zrušení FBIS. Navrhuji, jestli by bylo možné opravdu udělat přestávku do 14.00 hodin tak, aby si oba tyto kluby mohly sjednotit názory na předlohu tím, že bychom pokračovali ve 14.00 hodin návrhem zákona puncovního, a potom bychom dodělali návrh zákona o zrušení FBIS.

Takže vyhlašuji přestávku do 14.00 hodin. Děkuji vám.

Schůze přerušena: 13.38 hodin.

Schůze pokračuje: 14.01 hodin.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Pokračujeme v přerušeném jednání. Dalším bodem našeho programu je vládní návrh zákona o státní službě pro drahé kovy (puncovní zákon) tisk 114 a návrh výborů hospodářských Sněmovny lidu a Sněmovny národů tisk 126.

Bod programu 10: Vládní návrh zákona o státní službě pro drahé kovy (puncovní zákon) (tisk 114) a návrh výborů hospodářských SL a SN (tisk 126)

Návrh odůvodní ministr federální vlády J. Kubečka, kterého vítám a kterého prosím, aby se ujal úvodního slova. Zároveň prosím poslance, kteří jsou přítomni, aby zachovali klid.

Ministr hospodářství ČSFR J. Kubečka: Vážený pán predseda, vážené dámy poslankyne, vážení páni poslanci! Predloha, ktorú máte, obsahuje právnu úpravu puncovníctva a skúšania drahých kovov ako zvláštneho druhu činnosti štátu, resp. jeho orgánov v regulácii vzťahov, vznikajúcich pri výrobe a verejnom predaji vybraných predmetov z drahých kovov. Potreba právnej úpravy je vyvolaná skutočnosťou, že hodnota drahých kovov je priamo závislá na ich čistote, rýdzosti a to platí aj pre výrobky z nich. Skutočnú rýdzosť tovaru nemôže zákazník spoľahlivo posúdiť. On môže byť poškodený.

V týchto prípadoch zabezpečuje štát zákonom ochranu spotrebiteľa v presne vymedzenom rozsahu. Jasne stanovuje práva a povinnosti jednotlivých subjektov. Pri tvorbe jeho koncepcie sa vychádzalo z poznatkov, získaných súčasnými orgánmi štátnej služby pre drahé kovy, aplikáciou doteraz platnej právnej úpravy, ktorá v značnej miere vychádzala z prvorepublikového zákona č. 2/1928 Zb. Zároveň sa prihliadalo aj na zahraničné úpravy, najmä v európskych krajinách, z ktorých väčšina má puncovníctvo organizované podobne ako u nás, t.j. ako štátne a pre vybrané subjekty povinné.

Základné inštitúty, ktoré navrhovaný zákon obsahuje, sú stanovenie zákonnej rýdzosti zlata, striebra a platiny a povinná puncová kontrola klenotníckeho, zlatníckeho a strieborníckeho tovaru, teda predloženie tohto tovaru puncovému úradu na zistenie a overenie rýdzosti tovaru.

Výsledkom puncovej kontroly je potom vyrazenie puncovej značky na tovar, alebo iný, náhradný spôsob vyznačenia rýdzosti.

Pokiaľ tovar nebude spĺňať podmienky, stanovené v zákone, bude musieť byť znehodnotený tak, aby nemohol byť predmetom predaja.

Uvedenými inštitútmi a zákazom verejného predaja tovaru, ktorý nebol takto označený, vytvára návrh zákona predpoklady pre to, aby bol u nás vyrábaný alebo k nám dovážaný len tovar vyššej rýdzosti a aby nedochádzalo k poškodzovaniu spotrebiteľov.

Povinnosť predkladať tovar puncovému úradu na zistenie a overenie jeho rýdzosti budú mať v prvom rade zlatníci a klenotníci, t.j. výrobcovia tovaru. Na trhu pôsobia aj osoby, ktoré sa zaoberajú len nákupom tovaru za účelom jeho ďalšieho predaja, vrátane dovozu, preto dopadá povinnosť aj na tieto osoby. Z uvedeného vyplýva, že návrh zákona nezavádza všeobecnú povinnosť a nepostihuje ani neverejný predaj tovaru.

Popri puncovej kontrole upravuje predloha zákona právo štátu ovplyvňovať výrobu a distribúciu československých mincí z drahých kovov a dentálnych drahých kovov. Aj v týchto prípadoch je zmyslom príslušných ustanovení zaistiť zodpovedajúcu kvalitu výrobkov v zmysle ich patričnej rýdzosti. Návrh zákona pritom dôsledne rešpektuje pôsobnosť bankových a finančných inštitúcií, ktoré rozhodujú o vydávaní mincí, a rovnako tak nezasahuje do výkonu činnosti zubných lekárov.

Za veľmi užitočnú možno považovať tú časť návrhu zákona, ktorá upravuje zvláštny druh služby verejnosti, spočívajúci v overovaní rýdzosti rôznych predmetov z drahých kovov, vrátane zhotovovania úradne označených zliatkov.

Uloženie celého radu povinností príslušným subjektom si logicky vyžiadalo aj príslušnú úpravu dozoru a sankcií za ich neplnenie. Možnosť uloženia pokuty je pritom striktne viazaná na porušenie konkrétnej povinnosti a výška pokuty je odstupňovaná podľa závažnosti protiprávneho rokovania.

Klenotnícka a zlatnícka výroba sú živnosťami a porušovanie puncového zákona môže viesť až k odobraniu oprávnenia k výkonu živnosti.

Ako som už uviedol, návrh zákona nadväzuje na doterajšiu právnu úpravu a robí tak dôsledne aj v tom, že uznáva platnosť puncových značiek, používaných na našom území kedykoľvek v minulosti, takže nebude potrebné pristupovať k prepuncovaniu tovaru.

Výkon štátnej správy na úseku puncovníctva zveruje návrh zákona dôsledne republikovým orgánom. V súčasnej dobe sú pripravené návrhy republikových zákonov. Podľa nich sa doterajšie štátne skúšobne drahých kovov premenia na puncové úrady so sídlom v Prahe a v Bratislave. To prispeje aj k bezproblémovému preberaniu zákona do právnych poriadkov nástupníckych štátov.

Záverom mi dovoľte, aby som poďakoval za podnetné a konštruktívne pripomienky, uplatnené pri prerokovávaní predlohy v príslušných výboroch. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji za úvodní slovo panu ministru Kubečkovi. Podle opatření předsedů sněmoven byl návrh projednán výbory hospodářskými, ústavně-právními, finančními a rozpočtovými a pro životní prostředí obou sněmoven.

Výbory hospodářské byly pověřeny přípravou stanovisek, byly tedy určeny jako výbory garanční. Za zpravodaje k této předloze byli určeni I. Foltýn ze Sněmovny lidu a P. Hofírek ze Sněmovny národů. Prosím nyní oba zpravodaje, aby zaujali svá místa a předložili zpravodajské zprávy. Jako první se ujme slova poslanec Foltýn.

Společný zpravodaj výborů SL I. Foltýn: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, vážení hosté!

Takzvané puncovnictví, které řeší předložený návrh zákona, má u nás podobně, jako v řadě jiných evropských zemí, dlouholetou tradici. Problematika drahých kovů, pokud jde o zboží z nich a jeho puncovní kontrolu, byla až do roku 1955 upravena právní normou vydanou již za první republiky, a to zákonem č. 2/1928 Sb. Vidíte tedy, že ta zákonná úprava je velmi stará.

Základním nedostatkem současné právní úpravy je však skutečnost, že práva a povinnosti subjektů působících v této oblasti jsou v současné době vymezeny pouze vyhláškou, a sice vyhláškou č. 93/1962 Sb. o státní službě pro drahé kovy v pozdějším znění vyhlášky č. 34/1968 Sb., a vyhlášky č. 154/1980 Sb.

Neexistence zákonné úpravy má samozřejmě nepříznivý dopad v tom směru, že do určité míry zpochybňuje pravomoc výkonných orgánů puncovní služby. Hodnota zboží z drahých kovů, které projde puncovní kontrolou, představuje zhruba 5 mld. Kčs, což je rozhodně nezanedbatelná položka vnitřního trhu.

S ohledem na stav právních úprav v této oblasti v jednotlivých evropských státech je možno konstatovat, že se dosud nevytvořila jednotná koncepce puncovnictví v rámci Evropských společenství. Převažující většina států má však puncovnictví koncipované obdobně, jako se navrhuje tímto zákonem, to jest jako státní a povinné.

Jako společný zpravodaj výborů hospodářských bych vás chtěl nyní informovat o tom, jak byl tento vládní návrh zákona projednán v přikázaných výborech, o kterých se zmínil pan předsedající. Bylo to tedy jednak ve výborech pro životní prostředí, ve výborech ústavně-právních, ve výborech finančních a rozpočtových a konečně v gesčních výborech hospodářských.

Při projednávání v těchto výborech byla vznesena řada připomínek, které jsou zapracovány v tisku 126 návrhu výborů hospodářských Sněmovny lidu a Sněmovny národů a mají částečně charakter věcný a legislativní a částečně charakter technický. Všechny tyto připomínky byly projednány v gesčních výborech hospodářských a výbory hospodářské vám je tedy předkládají v tomto znění tisku 126 a doporučují ke schválení.

Dále bych chtěl konstatovat, že tento vládní návrh zákona byl také projednán v České národní radě, konkrétně ve výboru hospodářském, který jej vzal na vědomí, a v Národní radě Slovenské republiky, kde byl projednán ve výboru ústavně-právním s kladným stanoviskem.

Je tady ovšem určitý technický zádrhel, a to v tom, že podle jednacího řádu byste měli tento materiál, respektive tisk 126, obdržet minimálně 48 hodin před projednáváním. Jelikož se tak nestalo, a ani se stát nemohlo - jednalo se o tom totiž ve výborech hospodářských teprve včera -, měl bych tedy požádat - a činím tak - pana předsedajícího, aby nechal posoudit tuto skutečnost, respektive vyjádřit váš souhlas, jestli je možné hlasovat o tomto zákoně, o tomto usnesení bez dodržení stanovené předkládací lhůty.

Já se chýlím k závěru. Jako společný zpravodaj Sněmovny lidu bych vám chtěl doporučit, abyste schválili vládní návrh zákona o státní službě pro drahé kovy - původně tisk 114, ve znění usnesení č. 41 výborů hospodářských s přílohou tisku 126.

Já ještě pro jistotu znění tohoto usnesení přečtu:

"Výbory hospodářské Sněmovny lidu a Sněmovny národů

1. souhlasí s předloženým vládním návrhem zákona (tisk 114)

2. doporučují sněmovnám s ním vyslovit souhlas ve znění návrhu usnesení hospodářských výborů pro Sněmovnu lidu a pro Sněmovnu národů, který je přílohou tohoto usnesení."

Děkuji vám za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP