Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem, pán spravodajca a otváram
rozpravu k predloženému návrhu. Zatiaľ
sú prihlásení dvaja poslanci, pán
poslanec Melocík a pán poslanec Kostya. Predtým
sa ešte pýtam, či vystúpi ešte
niekto za kluby podľa zákona o Rokovacom poriadku.
Prosím, pán poslanec, budete vystupovať za
klub? Prosím ale, aby ste odovzdali písomnú
prihlášku. Upozorňujem aj ostatné kolegyne
a kolegov, aby odovzdávali písomné prihlášky
do diskusie.
Pán poslanec Krejsa je prihlásený za klub
Republikánskej strany.
Poslanec SN J. Krejsa: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové poslanci za poslanecký
klub Sdružení pro republiku - Republikánské
strany Československa navrhujeme tyto změny:
V § 9: Služební poměry a pracovně
právní vztahy.
V odstavci 2 místo uvedeného textu - cituji: "Příslušníkům,
kterým služební poměr skončil
podle odstavce 1 náleží finanční
vyrovnání ve výši trojnásobku
posledního hrubého měsíčního
platu. Odchodné podle zvláštních předpisů
v tomto případě nenáleží."
Konec citátu.
Navrhujeme text tohoto znění: "Příslušníkům,
kterým služební poměr skončil
podle odstavce 1 nenáleží žádné
finanční vyrovnání."
V odstavci 3, původní znění- cituji:
"Pracovníkům, kterým skončil
pracovní poměr podle odstavce 1 náleží
odstupné podle zvláštního předpisu."
Navrhujeme nahradit textem: "Pracovníkům, kterým
skončil pracovní poměr podle odstavce 1 nenáleží
odstupné."
Dále navrhujeme zrušit celý odstavec 4.
Takto upravený návrh zákona podpoříme.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředsedaFS R.
Zelenay:
Ďakujem. Prosil by som, aby ste odovzdali svoj písomný
návrh, pán kolega. Zároveň si dovolím
upozorniť kolegov, že prípadné pozmeňovacie
návrhy by mali mať prekonzultované s právnikmi,
aby nedošlo ku kontradikcii ústavných zákonov
s týmto zákonom a upozorňujem na Zákonník
práce, ktorý má presne stanovené predpisy.
Dosť ťažko si dokážem predstaviť
hlasovanie a prijímanie zákona, ktorý by
narušoval ústavný poriadok ČSFR, dokiaľ
táto ústava platí a dokiaľ Federálne
zhromaždenie tieto zákony prijíma.
Teraz si dovoľujem udeliť slovo pánu kolegovi
Melocíkovi. Pripraví sa pán kolega Kostya.
Po ňom bude hovoriť pán poslanec Voleník.
Poslanec SL K. Melocík: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
vážení prítomní! Hodnota informácií,
ich význam vo všetkých oblastiach života
spoločnosti je nám taký zrejmý, že
túto oblasť snáď nemusím zdôrazňovať.
Obzvlášť citlivá je táto oblasť
v prípade takej oblasti informácií, aká
je obsiahnutá v informačných fondoch Federálnej
bezpečnostnej informačnej služby.
Doterajší jednotný priestor, v ktorom sa občania
pohybovali, v ktorom podnikali organizácie a tak ďalej,
v ktorom teda vznikali informácie, ktoré boli zhromažďované
a uchovávané potom centrálne, neumožňuje
nájsť vhodné jednoznačné kritérium
z hľadiska účelnosti ich ďalšieho
použitia, prípadne citlivého zaobchádzania
s nimi tak, aby sme ich vhodným spôsobom rozdelili
pre ďalšiu správu a pre ďalšie použitie.
Občania sa pohybovali raz v Košiciach, raz v Prahe,
ako to bolo prerokovávané a pripomínané
aj vo výboroch. Z tohto hľadiska miesto vzniku nie
je jednoznačné pre použitie informácií
v ďalšom období.
Dobré účty robia dobrých priateľov.
Preto nemôžem súhlasiť s tým, čo
povedal tu kolega Hruška, že by zvýhodnilo delenie,
ako bolo navrhnuté a aké sme ho prijali aj vo finančnom
a rozpočtovom výbore, jednu stranu. Jediným
rovnocenným delením týchto informáciíje
poskytnutie obsahovo totožnej informačnej bázy
obom subjektom, obom republikám. Originály by potom
pritom boli rozdelené podľa princípu, ktorý
je navrhnutý, teda územného vzniku. Druhá
republika by dostala kópiu. Tak by sme mali v zásade
zabezpečený rovnaký a jasný východiskový
stav pre ďalšie obdobie. Zastarávanie informácií,
ku ktorému časom dôjde, obmedzí túto
spoločnú bázu a vznikanie nových informácií
si už budú obe republiky zabezpečovať
samy.
V dôsledku toho predkladám tento pozmeňovací
návrh:
§ 7 zmeniť takto:
1. Všetky informácie, zaradené do evidencie
FBIS obdržia nástupnícke organizácie
v Českej republike a Slovenskej republike.
2. Originál nosiča informácie dostane nástupnícka
organizácia v tej národnej republike, k územiu
ktorej sa viaže vznik informácií. Kópiu
informácie obdrží nástupnícka
organizácia v druhej národnej republike.
3. Odovzdanie informácií v evidencii FBIS sa uskutoční
najneskôr do 31. 12. 1992.
Bod 4 by sa vypustil.
Tento návrh za klub HZDS pokladáme skutočne
za zásadný a za podmienku zvažovania nášho
prístupu k celému tomuto materiálu, k tomuto
návrhu.
Ešte by som k tomu chcel podotknúť jednu záležitosť:
Komisia pre kontrolu FBIS zatiaľ nezačala svoju činnosť.
Myslíme, že aspoň na obdobie delenia informácií
by táto komisia už konečne mala začať
pracovať a zohrať ako parlamentný dozor nad touto
činnosťou svoju úlohu. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay:
Ďakujem. Pýtam sa, či ešte nejaký
kolega bude vystupovať za klub. Pýtam sa kolegu Kostyu,
či vystupuje za klub, či individuálne. Individuálne.
Pýtam sa, či ešte niekto bude vystupovať
za kluby.
Faktická poznámka, pán poslanec Dostál.
Poslanec SN P. Dostál: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi faktickou poznámku
k názoru předřečníka, než
bude diskuse, abych jako člen komise pro sledování
činnosti FBIS a jako jeden z navrhovatelů bývalého,
tedy ještě současně platného
zákona řekl svůj názor.
Musíme vycházet z toho, že Slovensko se rozhodlo
jít vlastní cestou a vytvořit vlastní
samostatný stát. Musíme tedy vycházet
z toho, pokud bude přijat zákon o zániku
federace, že budou vedle sebe dva státy a dvě
zpravodajské služby. Opakuji: Dvě zpravodajské
služby. Je jaksi nemyslitelné, aby zpravodajská
služba jednoho státu dávala informace na své
občany zpravodajské službě jiného
státu.
Slovensko prostě má to, co chce. Bude mít
vlastní státnost, bude mít vlastní
zpravodajskou službu, to znamená, že česká
"biska" by dávala zprávy o svých
občanech cizí zpravodajské službě;
to je proti základní Listině lidských
práv. A jde v podstatě, domyšleno do konce,
o jistý druh špionáže. Proto dělení
informací na základě objektů je myslím
nemyslitelné jak pro slovenskou stranu, tak pro českou
stranu. Já se velice přimlouvám za územní
princip. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay:
Ďakujem. Faktická poznámka, pán poslanec
Bystrický. Ja si len dovolím upozorniť na jeden
fakt, bez toho, aby som vstupoval do diskusie, že všetky
materiály sú uložené v hlavnom meste
federácie, ktorým je Praha, a z toho sa musí
vychádzať. Zatiaľ ešte stále - to
hovorím ako predseda Snemovne národov - sme federatívna
republika, sme zväzok dvoch republík, sme jedna federácia.
Poslanec SN Ľ. Bystrický: Vážený
pán predsedajúci, pán predseda, kolegyne,
kolegovia! Asi sa postarám o oživenie v sále,
pretože budem musieť tentokrát polemizovať
s priateľom Dostálom.
Odosobním sa od argumentov, ktoré uviedol, a budem
vychádzať len zo skutočnosti, ktorou svoje
argumenty zdôrazňoval, to znamená zo vzniku
dvoch spravodajských služieb, ktoré budú
v určitej oblasti chrániť záujmy republík.
Budem konštatovať, že v dobe svojho vzniku tieto
spravodajské služby nezačnú pracovať
od nuly, ale dostanú k dispozícii určitý
východiskový balík informácií,
ktorý bude dôležitý z hľadiska zabezpečovania
základných strategických záujmov republík,
z hľadiska ich vnútornej bezpečnosti. Tento
balík ale dostanú od kohosi tretieho. Dostanú
ho od svojho predchádzajúceho spoločného
predchodcu.
Otázka je teda taká - aspoň podľa mňa
- tieto svoje námietky som vyjadril aj pri prerokovávaní
návrhu tohto zákona vo výbore ústavno-právnom,
aký spôsob alebo aký princíp bude zvolený
pri určovaní obsahu pojmu informácia. Čo
je informácia? Či je informácia správa,
oznámenie, zdelenie, teda určitá konkrétna
skutočnosť, ktorá sa vzťahuje k určitému
konkrétnemu miestu, okolnostiam alebo osobám - potom
je záležitosť jednoznačná. Vieme
jednoznačne určiť, ktorej z informačných
služieb sa táto informácia v rámci dedičského
konania dostane. Alebo je informácia záznam, určitá
forma, určitý dokument, ktorý vznikol niekde
inde, nemusel vzniknúť nevyhnutne v mieste, na ktoré
sa vzťahuje obsah informácie. Všetci dobre vieme,
kde je sídlo Federálnej bezpečnostnej informačnej
služby, kedy sa nachádza na území jednej
z republík. Pokiaľ nebude jasne stanovené,
čo chápeme pod pojmom informácia, miesto
vzniku informácie, tak môžu vznikať pochybnosti
a skutočne sa odosobním od politických alebo
ideologických aspektov. V tom sme s priateľom Dostálom
zajedno a mali by sme si jasne stanoviť pravidlá.
Návrh tlače 130 s touto možnosťou počíta,
v odseku 3 sa hovorí niečo v tom zmysle, že
sú orgány tých príslušných
republík povinné vrátiť informácie
na miesto vzniku, ku ktorému sa viažu, ale nie som
úplne presvedčený, či tak, ako je
to naformulované, je to jednoznačné. Mám
dojem, že práve táto diskusia, ktorá
sa rozbehla, mi dáva za pravdu. Pýtal som sa a chcel
som, aby mi niekto definoval, čo je to vlastne miesto vzniku
informácie. Snáď, keby sa podarilo nejako šťastne
naformulovať tento technický pojem, tak by sme sa
vyhli ďalším diskusiám, zbytočným
polemikám. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem. Sú ešte nejaké
technické poznámky? Nevidím nikoho. Pán
poslanec Kostya má slovo. Potom sa pripraví pán
poslanec Voleník a pán poslanec Jedinák.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté, dovolte mi, abych zahájil konstatováním,
že považuji projednávání tohoto
zákona teď, v tuto chvíli, za paradoxní.
Prvním paradoxem - ať mi kolegové, kteří
sedí vpravo nebo vlevo ode mne prominou - ale prvním
paradoxem je, že tento návrh zákona předkládá
paní kolegyně Petrová, která před
několika měsíci předkládala
- ona to vzpomenula sama ve své zprávě -
zákon ke zřízení této federální
služby.
Stejným paradoxem je, že jedním ze zpravodajů
je pan kolega Hruška, který je předsedou kontrolního
orgánu FBIS, o jehož zvolení klub Občanské
demokratické strany velice usiloval, A jeho prvním
krokem v této funkci po zvolení je, že nám
jako zpravodaj doporučuje, aby tento orgán byl zrušen.
To je první paradox této situace.
Druhým paradoxem této situace je, že tento
zákon je předkládán po té,
co Federální shromáždění,
mimochodem na návrh opět těchto dvou klubů,
které navrhují i tento zákon, to znamená
klubu HZDS a koalice ODS a KDS, prosadilo v tomto Federálním
shromáždění usnesení, ve kterém
jsme vyzvali vládu České a Slovenské
Federativní Republiky, aby vypracovala zákon o přenesení
veškerých zbývajících kompetencí
na republiky. Pokládám si proto otázku: Proč,
mají-li se převést všechny zbývající
kompetence na republiky, je taková velká snaha časově
tomuto kroku předejít a rozdělit to, co sedí
na informacích. Je to prostě snaha dostat se k informacím
dříve, než bude rozhodnuto, jak a zda a kdy
se tato republika nebo tento společný stát
rozdělí, na základě jakých
principů, k jakému datu, podle jakých principů
dělení majetků. Takže promiňte
mi, ale jestliže paní Petrová ve svém
úvodním vystoupení řekla, že
tento zákon má napomoci tomu, že už fakticky
ta federace zaniká a rozpadá se, já bych
ji rád poopravil, protože podle mého názoru
se právě tímto systémem per partes
nebo, abych nepoužíval cizí slova, která
jsou tady vytýkaná, salámovou metodou legislativně
i praktickými kroky vytvářejí skutečnosti,
aby se mohlo tvrdit, že proces rozpadu je už nezvratný.
Třetím paradoxem je, že pan Hruška tady
správně argumentoval přijetím ústavního
zákona, podle kterého už federace nemá
právo shromažďovat informace v oblasti obrany
a bezpečnosti.
Ptám se ale proto, proč se tento zákon týká
jenom Federální bezpečnostní informační
služby a proč nějak programově, cílevědomě,
komplexně neřešíme také problém
vojenského obranného zpravodajství? Tam se
budou na federální úrovni dál sbírat
informace, když jsme přijali kompetenční
zákon, že už to jaksi není možné?
Mně to připadá velice podivné a směšné,
co se v této době po stránce legislativní
i prakticky děje. Promiňte mi, že teď
možná, pane předsedající, meritorně
trošku odbočím, ale týká se to
té oblasti bezpečnosti a obrany. My budeme možná
zítra, možná pozítří,
nevím, projednávat doplňkové programové
prohlášení vlády a k tomu související
opatření pro zabránění živelného
rozpadu federace. A předkládá to vláda,
která v minulých dnech ten živelný rozpad
federace zahájila konkrétním dělením
Československé armády, zahájením
vagónování, zahájením přesunů
a přeletů vojenské techniky.
Vytváříme legislativní normy a vláda
provádí praktické kroky pro to, že se
přijalo něco na půdě kteréhokoliv
zákonodárného sboru, že se už tato
federace rozpadla a za jakých podmínek a na základě
jakých principů a k jakému datu, a nebo přijímáme
další normy a vytváříme další
kroky, abychom mohli dále tvrdit, že ten proces je
nezvratný? Já se obávám, že to
druhé tvrzení je správné.
Já bych prosil, abychom toto zvážili, když
budeme hlasovat o tomto zákonu. Já tento zákon
považuji právě na základě toho,
co jsem řekl, za zbytečný, za účelový
a za časově i obsahově vymyšlený
tak, aby tento celý proces, který zatím nemá
ústavní a zákonodárný rámec,
jenom jakýmsi jiným způsobem více
legitimizoval nebo dal tomu zdání, že už
všechny tyto procesy jsou nezvratné. Já osobně
za takovýto zákon, který považuji za
zbytečný, hlasovat nebudu.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem, pán poslanec Kostya. Teraz
bude hovoriť pán poslanec Voleník, potom pán
poslanec Jedinák, potom pán poslanec Marián
Kováč. S faktickou poznámkou sa hlási
pán poslanec Švec.
Poslanec SL P. Švec: Ja mám len poznámku k
pánu Kostyovi. Delenie vojenskej techniky, ktoré
sa v súčasnosti uskutočňuje, vychádza
z platnej vojenskej doktríny, ktorá sa dva roky
porušovala.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem. S faktickou poznámkou sa hlási
pán poslanec Kostya.
Poslanec SN L. Kostya: Já bych chtěl jenom panu
kolegovi Švecovi připomenout, že jsem seděl
po dva roky v branně bezpečnostním výboru
v 6. volebním období. A rád bych mu připomněl,
že součástí vojenské doktríny
byl plán redislokačních změn do roku
1993, a ten byl i podle programového prohlášení
vlády ukončen. Takže to, co dnes probíhá,
to nakládání železniční
techniky v prostoru Litoměřice, Žatec, Děčín
atd., kolony, které jsem potkal předevčírem
na Moravě, letectvo, které se přesunulo do
Zvolena atd., to už bylo nad rámec redislokačních
změn, a je faktickým zahájením dělení
armády. Pokud pan Švec nesouhlasí, jistě
podpoří můj návrh, aby se dostavil
do branně bezpečnostního výboru ministr
obrany, předložil původní schválený
plán redislokace tímto branně bezpečnostním
výborem parlamentu a můžeme to porovnat. Já
budu velice rád.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem. Už nie sú nijaké
faktické poznámky? Pán poslanec Voleník,
máte slovo.
Poslanec SL L. Voleník: Vážený pane
předsedající, vážené kolegyně,
vážení kolegové, vážení
hosté. Dovoluji si podat pozměňovací
návrh k tisku 130 tak, jak je nám předložen
výbory Federálního shromáždění,
respektive výborem garančním, a chtěl
bych napravit některé nedostatky, k nimž došlo
při koncipování tohoto textu návrhu
zákona. A to jmenovitě v souvislosti s ustanovením
§ 9, který upravuje otázky služebních
a pracovněprávních vztahů. Dovolím
si tímto způsobem do určité míry
eliminovat námitky pana poslance Krejsy a otázku
toho pozměňovacího návrhu, který
zde také přednesl.
Vycházejíc z toho totiž, že přinejmenším
by tento návrh zákona neměl zvýhodňovat
pracovníky, kteří byli v pracovněprávních
vztazích ve FBIS oproti příslušníkům,
kteří byli ve služebním poměru,
což totiž stávající ustanovení
tak, jak je navrženo v § 9 umožňuje - tam
se totiž vychází u příslušníků
z toho, že by jim byla poskytnuta kompenzace ve výši
trojnásobku hrubého měsíčního
platu, kdežto pracovníkům, kterým by
skončil pracovní poměr, by náleželo
odstupné podle zákona č. 195 z roku 1991
o odstupném poskytovaném při skončení
pracovního poměru. A tady by právě
mohlo dojít k určité diskrepanci, neboť
vzhledem k tomu, že zákon o odstupném umožňuje
rozšířit odstupné i do výše
vyšší, než je třeba trojnásobek
měsíčního platu, čili je možno
až do pětinásobku měsíčního
platu - jestli se nemýlím - toto odstupné
poskytnout. Pak by vlastně byli pracovníci zvýhodněni
oproti příslušníkům a došlo
by tu k zjevné nerovnosti; již s poukazem také
na to, že koneckonců právě služební
poměr by měl být takovým tím
poměrem, který má vyšší
vážnost právě proto, že to je služební
poměr, má určitá specifika nad rámec
pracovního poměru, než prostý pracovní
poměr, který je uzavírán podle zákoníku
práce. A koneckonců je tu ještě poslední
otázka, kterou je třeba zmínit. To takzvané
odstupné podle zákona č. 195/1991 Sb. má
být poskytnuto pouze v těch případech,
kdy pracovní poměr končí výpovědí
nebo dohodou z důvodů uvedených v §
46 odst. 1 písm a) až c) v zákoníku
práce. Opakuji - výpovědí nebo dohodou.
Kdežto ten pracovní poměr zde vlastně
končí ze zákona v souvislosti s tím,
že dochází ke zrušení FBIS. Čili
obávám se, že na tyto případy
nelze vztáhnout již zmíněné ustanovení
zákona č. 195 z roku 1991 o odstupném při
skončení pracovního poměru.
Proto navrhuji v textu § 9 tyto změny: Za prvé
- stávající odst. 2 by se změnil a
zněl by takto: "Příslušníkům
a pracovníkům, kterým služební
nebo pracovní poměr skončil podle odst. 1,
náleží finanční vyrovnání
ve výši trojnásobku posledního hrubého
měsíčního platu. Odchodné ani
odstupné podle zvláštních předpisů,"
zde by byl odkaz jedna, " v těchto případech
nenáleží." Pokud jde o stávající
odkaz jedna, tak ten by vlastně potom, protože by
došlo k určitým změnám legislativně
technického charakteru, zahrnoval jak stávající
odkaz jedna, tak stávající odkaz dvě.
A byly by tam potom uvedeny jak zákon č. 100/1970
Sb., tak zákon č. 195/1991 Sb.
Další změna by byla následující:
Odstavec 3 by se vypustil a stávající odstavce
4 a 5 by se označily jako odstavce 3 a 4. A konečně
ve stávajícím textu odstavce 4 - nově
by to byl odstavec 3 - se vypouští slova "a odstupné
podle odstavce 3". Čili tady dochází
ke sladění s navrženou změnou v odstavci
druhém.
Děkuji vám za pozornost a prosím, abyste
tento návrh podpořili, protože skutečně
uvádí celé znění tohoto zákona
do souladu s otázkami, které jsem zde zmiňoval
na začátku. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS R. Zelenay: Ďakujem, pán poslanec Voleník.
Prosím, aby ste odovzdali písomný návrh
spravodajcom. Teraz vystúpi pán poslanec Jedinák,
potom sa pripraví pán poslanec Marián Kováč.
Poslanec SL Z. Jedinák: Pane předsedající,
dámy a pánové. Nechci zbytečně
protahovat rozpravu, vidím, že je velký nezájem
při projednávání tohoto zákona,
ale chci předložit zástupkyni předkladatele
několik otázek.
Myslím si, že v oblasti armády funguje odborná
komise, respektive to je skutečnost - odborná komise
funguje již delší dobu - a uvažuje při
dělení majetku armády i jiná kritéria,
než pouze územní princip. Komise pracuje tak,
že zohledňuje i stáří, opotřebení,
druh a další skutečnosti. Mne by zajímalo,
zda v resortu nebo v komisi, která je a slouží
pro dělení majetku Federální bezpečnostní
informační služby, jsou vzata do úvahy
také další kritéria, než jsou pouze
územní principy. Zajímalo by mě např.,
proč tyto další zásady, které
podle mého přesvědčení by se
měly uplatnit při dělení majetku,
nejsou zohledněny v návrhu tohoto zákona.
Myslím si, že při nevyjasněnosti pojmů,
respektive jejich obsahu a používání,
kdy jedna strana tyto pojmy vykládá jinak než
druhá, mohou vzniknout mnohá nepochopení
a nejasnosti. Myslím si, že i při projednávání
tohoto zákona se začíná ukazovat,
že neřešené problémy při
dělení majetku se mohou stát nekonečnými.
Jedna strana to bude interpretovat jinak než druhá
strana.
Pozoruhodná, podle mého názoru, byla diskusní
vystoupení, která se týkala § 7 - rozdělení
informací. V zásadě tedy dělení
nehmotného majetku. Myslím si, že i princip,
jak ho stanoví § 7, není zcela jednoznačný.
Je to jedno z možných řešení, ale
já se domnívám, že musíme k tomu
A, které stanoví § 7, říci ještě
další řešení - písmeno B.
V oblasti informací FBIS vyhodnocovala trestnou činnost
protiústavního charakteru, drogovou, teroristickou
činnost, která se dělá na území
celého státu. Spíš ale informace mohly
vzniknout a zřejmě mají také ve velké
většině spisů původ na území
jednoho státu: buď České republiky,
nebo Slovenské republiky. Mají zůstat podle
tohoto zákona na území té jedné
republiky, kde vznikly. Nebude to poškozovat zájmy
té druhé republiky? Je možné pochopitelně
i řešení následných smluv, že
by u závažných trestních činů
a závažné trestné činnosti, kde
se to bude týkat území obou států,
se služby dohodly a vzájemně si informace poskytly.
Zřejmě takové řešení bude
nevyhnutelné.
Prosím tedy zástupkyni předkladatele, aby
mi vyjasnila, zda odborná komise pro dělení
majetku vzala v úvahu i jiná kritéria než
pouze územní princip, obdobně jako je tomu
i při dělení armádního majetku.
Také by mě zajímalo, jak se bude řešit
poskytování informací oběma službami
vzájemně.
Nechtěl jsem tímto svým krátkým
diskusním vystoupením prodlužovat zbytečně
diskusi, ale myslím, že nevyjasnění
jakýchkoli problémů při dělení
majetku se může stát nekonečným;
a mohou z toho vzniknout nekonečné problémy
při rozdělování majetku.