Praha, ako mnohí mýlne uvádzajú pri
skandovaní "dosť bolo Prahy", ale politické
sekretariáty a v predchádzajúcom volebnom
období, miesto ešte bližšie určené
- Pražský hrad. Vo chvíli, keď z tohto
miesta, z ktorého po veky vekovité vanula túžba
vládnuť ľudu pospolitému, vo chvíli
keď po prvýkrát zazneli slová o návratu
k tradície demokrata európskeho a svetového
formátu, v tej chvíli sa našli ľudia v
našej republike, ktorí spozorneli. Boli to predovšetkým
tí, ktorí na vlastnej koži, aj keď dnes
už dosť vrásčitej, pocítili, že
demokracia takto proklamovaná, že to môžu
byť aj telá detí neoblečených,
líco mrazom zmrznuté, že to môžu
byť aj dlhé rady na kus chleba či cukru, že
to môže byť aj výstrel. Strašný
dunivý, rachotivý a po ňom len už horúca
krv (na chvíľku) a studená masa pripomínajúca
ľudské telo (navždy). Tento pocit však dlho
nevydržal. Stiahol sa do ústrania, pomyselná
cesta do Európy, cesta bez ostnatých drôtov,
bola lákadlom príliš veľkým, oprávneným,
ale žiaľ skoro, veľmi skoro kľukatým.
Slovensko začali skoro strašiť skutočne
ešte horšie, než prírodné katastrofy.
Hurikán Havel a uragán Klaus zanechali až príliš
(Potlesk.), nie, nie je mi do tlieskania, ani do smiechu, keď
konštatujem tieto veci, ale žiaľ zanechali až
príliš hlboké ryhy, ryhy nepremyslenej amnestie,
neuvážené konverzácie a zámerné,
hovorím zámerné poľnohospodárske
likvidácie. (Potlesk.)
Teda na hľadanie cesty k precíznosti, k hlbšej
spravodlivosti, nie hľadanie prosperity v mene väčšiny,
nie skvalitňovanie už istého zabezpečovania
výživy, ale akoby zámerné otváranie
dverí a zametanie cesty vládcovi zatiaľ nevidenému,
aj keď mnohým z nás jasne tušenému.
Pri takto vedenej politike tváriť sa, že mám
záujem o silnú federáciu, ďakujem pekne,
to je ako provokácia či dobre pripravený
úmysel. (Potlesk.) To všetko sa dialo za aktívnej
pomoci posledných vládnucich strán na Slovensku.
Je preto veľká škoda, priatelia, zástupcovia
jednej z nich, ktorí aj v tejto rozprave vystúpili,
že sa tvária ako by to neboli oni. Predsa je nad slnko
jasnejšie, že v tomto Federálnom zhromaždení
v predchádzajúcom volebnom období nemohol
byť prijatý ani jeden zákon nevyhovujúci
Slovensku, za ktorý by nehlasovali sami slovenskí
poslanci.
Uznávam, že asi bude výhodné pre jednotlivcov
podieľať sa dnes, myslím tým tých,
ktorí vládnu a vládli a ako sa ukazuje, darí
sa im aj keď nevládnu, že asi bude pre nich výhodnejšie
podieľať sa na obchodných transakciách
typu Vizír, Blendamet a priamom a lacnom predaji rôznych
podnikov, ale nevidieť pritom ako sa likviduje chlieb, mlieko,
ako tíchne a zosmutňuje život na dedinách,
to je vec nanajvýš nezodpovedná a nehodná
politikov, ktorí sami seba charakterizujú ako zodpovedných.
(Potlesk.)
Súhlasím s tým a som rád, že
v takomto chápaní federácia končí.
Nesúhlasím však s tými, ktorí
príčinu vidia v nepolepšiteľnom slovenskom
voličovi. To len sociálna báza a som rád,
že podpredseda vlády pán Čič
na ňu správne upozorňuje, sa opäť
raz podcenila. Skutočnou príčinou k tomuto
je odveká túžba národov po sebaurčení,
rovnako ako životné skúsenosti z masarykovej
demokracie, zo sladkého socialistického koláča,
teda foriem, ktorými boli možné transplantovať
akúkoľvek a čiukoľvek vôľu
tak, ako sa pánom hore zachcelo. Nesúhlasím,
že zaniká spoločný štát,
aj keď úsilie o to niektorých je evidentné,
že zaniká vzájomné spolužitie Čechov
a Slovákov. Rešpektujeme vôľu väčšiny.
To, čo pre nás bude vzájomne výhodnejšie,
to môže byť naša nová forma štátnosti.
Zvykol som si veci nazývať pravým menom a robím
to aj v tomto prípade. Snaha českej pravice dostať
sa do západnej Európy za každú cenu
je tak evidentná, že Slovensko má pritom dve
možnosti, ktoré mu určuje: Po prvé -
buď pôjdete s nami a to za podmienok aké vám
určíme alebo po druhé - keď nechcete
takto, tak potom "ať si táhou". (Potlesk.)
Škoda, mňa len trápi to, že pri ceste
do Európy, kam nakoniec chceme všetci, pretože
tam sme od nepamäti, je niekomu ľahostajné to,
či tam vchádzame ako bohatí alebo ako chudobní.
Jedno si musíme, priatelia, uvedomiť aj Česi
aj Slováci. Nebude nám nikdy súdené
sebavedomie príslušníkov veľkých
národov, ktoré hrajú vedúcu úlohu
v medzinárodnej politike, ktoré sa uplatňujú
množstvom a hmotnými statkami, ktoré sa nemusia
obávať straty občianskych a politických
slobôd, vyhubenia ani vykoristenia.
Snaha niektorých politických subjektov a ich predstaviteľov
nevidieť to je tak evidentná, až je egoistická
a nebezpečná. Len na jedno pri tom nezabúdajme,
vážení, že pokiaľ dnes rozhodnete,
bez názoru iných, teda bez referenda, v budúcnosti
o vás, pretože parlamentné lavice nemáme
vyhradené do konca života, o vás, po nás,
rozhodnú bez nás. Vy obnovíte to, čo
tu už bolo, a pritom veľmi dobre viete, že to tak
veľmi bolí.
Preto som za a budem podporovať referendum (Potlesk.), avšak
referendum, zvýrazňujem, referendum zmysluplné,
schopné stav riešiť, nie prehlbovať kritický
stav. Referendum ako spôsob, kedy občianska spoločnosť
je legitímna rozhodnúť o existencii či
neexistencii určitej podoby štátu.
Samozrejme vidím tento krok nie ako jediný, ale
ako súčasť krokov veľkého celku,
o ktorom hovorili kolegovia zo SDĄ, ku ktorým patrím.
Keď proces, ktorý teraz prežívame nie
je len procesom búrania a zániku, ale tiež
proces vytvárania niečoho nového, potom by
som bol veľmi rád, aby tieto slová podporili
kroky. Keď postavíme v poradí procesných
krokov zákon o spôsoboch zániku federácie
na prvé miesto a až potom budeme rozhodovať o
majetku a zásadách spolužitia a o ďalších
krokoch, stačí malá, maličká
iskra a nič nebeží civilizovane a kultúrne.
Touto iskričkou môže byť armáda.
Včera vo Federálnom zhromaždení došlo
k jednému veľmi zaujímavému stretnutiu.
Federálne zhromaždenie navštívila švédska
parlamentná delegácia branného výboru
a tá položila veľmi stručné otázky.
Ako vidíme bezpečnosť budúcej Európy
a či aj náš parlament kontroluje armádu?
Armádu parlament nekontroluje, môže znieť
stručná, ale pritom pravdivá odpoveď.
Môžeme odpovedať aj iným spôsobom,
že máme rôzne možnosti kontrolovať
armádu. Rozpočtom a nejakými inými
spôsobmi, ale súvislosti s touto otázkou naše
branné aj bezpečnostné výbory aj potom,
čo rokovali o opatreniach ministerstva národnej
obrany, do konca roku aj opatreniach Federálneho ministerstva
vnútra do konca roku zostali, dovolím si poznamenať,
a kolegovia prepáčte, zostali opäť bezbranné
a nebezpečné. Prečo? Pretože musíme
konštatovať, že sme opäť nedostali konkrétne
informácie.
To, čo vieme o procesoch prebiehajúcich v armáde
a rezorte FMV, to, že sa podpisujú dohody medzi ministrami,
to my vieme len z tlače. Pokiaľ chceme schvaľovať
zákony, musíme poznať obsah prebiehajúcich
procesov. Lebo keď pán minister Andrejčák
sa vyjadrí o tom, že armáda bude tak rýchlo
rozdelená ako Federálne zhromaždenie príjme
zákon, ja sa pýtam, znamená to, že keď
22. decembra dostanem prvé informácie 24. decembra
niekto po mne bude požadovať, aby som tento zákon
schválil!? Závidím tým kolegom, ktorí
sú priamo profesionálne z armády, že
majú niektoré informácie a lepšie sa
orientujú.
Pán premiér, určite sám uznáte,
že poslanec by mal informácie predovšetkým
získavať na kompetentnom mieste, teda v tomto prípade
na rokovaniach branných a zahraničných výborov.
Chcem podporiť vystúpenie pána Repaského,
ktorý upozornil na kritický stav spravodajských
služieb, ich kontroly. Chcem upozorniť na tento stav,
keď sa situácia nezmení, aj kolegov zo Slovenska.
Zo slovenského pohľadu je táto situácia
ešte horšia. Nebudem hovoriť o pocitoch, ako má
Praha záujem selektovať informácie, ktoré
dostáva zo Slovenska, ako s nimi mieni nakladať. Obávam
sa,že informácie, ktoré dnes dostávajú
môžu používať v budúcnosti
proti záujmom Slovenska. Chcem vás z tohto dôvodu
požiadať, pán premiér, aby ste sa zasadili
o to, aby k rokovaniu o aktuálnych otázkach ministerstva
národnej obrany i Federálneho ministerstva vnútra
došlo v maximálne krátkej dobe na rokovaní
branných a bezpečnostných výborov
tak, aby rozhodnutia, ktoré sa od nás budú
očakávať boli plne kompetentné. Vážení
kolegovia, ďakujem vám za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Hlásil se s technickou poznámkou poslanec
Čada. Ještě na ní trváte?
Poslanec SL V. Čada: Celá poznámka byla určena
ke kolegovi, který vystupoval před těmito
dvěma řečníky. Chtěl bych upozornit,
že pokud hájíme společné soustátí,
hájíme tím také zájmy českého
národa. Ubezpečuji ho, že to není někdy
jednoduché v českém národě
prosadit.
Druhá poznámka se týká toho, že
my samozřejmě žijeme ve stejných geopolitických
podmínkách. My máme na jedné straně
sousedy, ale myslím si, že
Slovensko má také své sousedy se stejnými
problémy, které hrozí nám. Takže
si myslím, že jsme v naprosto stejné situaci,
a to soustátí je tady právě proto,
abychom těmto problémům společně
mohli čelit. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji. Poslanec Sládek, technická
poznámka.
Poslanec SL M. Sládek: Nebo faktická. Dámy
a pánové, cítím se povinen reagovat
na výroky poslance ODS, které tady pronášel
na adresu republikánů a mou osobu. V této
řeči poslanec ODS označil sám sebe
málem jako za zločince; vykládal tady, že
podle řečí opozice by se musel stáhnout
někam do kouta a vůbec se stydět chodit mezi
lidi.
Myslím si, že to řekl docela dobře,
a že mnozí poslanci ODS by se nad tady tím
skutečně zamyslet měli. Neměl by zůstat
jenom u té rétoriky a mluvit o tom ... (Předsedající
místopředseda FS V. Benda: Pane kolego, váš
proslov jednak překračuje rámec technické
poznámky. Odpověď na faktickou poznámku
musí být pronesena během řeči.
Tyto invektivy tady padly před hodinou, a vy vstupujete
do rozpravy na zcela jiném místě.) Pořád
je to v rámci schůze, že to bylo před
hodinou, za to skutečně nemohu.
Dále, nejapné útoky na Republikánskou
stranu, to skutečně nekomentuji, protože takových
lidí, kteří nás nazývali šašky
a pouličním cirkusem, a nevím ještě
čím vším možným, tak kde
ti lidé dneska jsou? A kde jsou republikáni? Myslím,
že je zcela zbytečné, abych tady rozebíral
... (Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pane poslanče, znovu opakuji, překročil
jste rámec faktické poznámky. Jste přihlášen
do rozpravy. Za hodinu či hodinu a půl na vás
přijde řada, můžete potom věci
vysvětlit znovu.) Takže děkuji.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Slovo má pan poslanec Rajčan. Připraví
se pan poslanec Klanica.
Poslanec SN M. Rajčan: Vážený pán
predsedajúci, vážená nekvalifikovaná
väčšina vytrvalých poslankýň
a poslancov! Vychádzajúc z nálad občanov
a diskusie na našom poslednom zasadnutí je zrejmé,
že väčšina z nás si uvedomuje reálnosť
emancipačných snáh Slovenska a tiež
samozrejme Čiech.
Aj tí, čo mali donedávna opačný
názor chápu, že ku zmene musí dôjsť.
Pripravujeme zákon o zániku federácie, zákon
o deľbe majetku, ale faktom je, že nikto zatiaľ
nepovedal čo bude potom. Únia, či samostatné
subjekty s colnými a pasovými orgánmi na
spoločnej hranici - to je moment, ktorý je nutné
riešiť súbežne nielen kvôli spokojnosti
strán a hnutí mimo vládnu koalíciu,
ale aj občanom tejto republiky.
Na tejto pôde boli pred nedávnom prijaté zákony,
ktorých prínos nie je až taký jednoznačný.
Bol prijatý lustračný zákon, ktorý
je zneužívaný, postihuje malých previnilcov,
bývalých milicionárov a veľké
ryby obchádza. Je vôbec tento zákon funkčný?
Môj zamestnávateľ - Lesy Topoľčianky,
štátny podnik, - čaká na moju lustráciu
už trištvrte roka. Ďalší transformačný
zákon so svojim striktným termínom 28. apríl
1992 diskriminuje asi jednu tretinu súkromných vlastníkov
pôdy na Slovensku.
Privatizačné zákony umožnili v dohovorených
holandských dražbách rozpredávať
národný majetok za nízke ceny, ale ten istý
majetok bol o týždeň, dva predaný už
novým vlastníkom, vydražiteľom za hodnotu
trhovú. A to úplne legálne.
Na inom mieste bola vyhlásená nepremyslená
amnestia, ako spomínal predrečník,- ktorá
stála veľa životov, znásilnení
a lúpeží. Následne od júla 1990
začala platiť vo verejnosti málo propagovaná
a teda neznáma novela trestného zákona, podľa
ktorej boli vedúci hospodárskej, či inej
funkcie zbavený statusu verejného činiteľa.
Na základe tejto novely, ktorú nazývame druhou
ponovembrovou amnestiou, bolo zastavené trestné
stíhanie mnohých bývalých prominentov.
Paragraf 158 trestného zákona o zneužití
právomocí verejného činiteľa
sa už na nich totiž nevzťahoval. To znamená,
že s majetkami, ktoré nadobudli pred novembrom môžu
beztrestne vstúpiť do transformačného
procesu a podnikať.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pane kolego, na programu je Zpráva vlády
o vývoji státoprávního uspořádání
a o možnostech zániku federace. Vaše poznatky
jsou zajímavé, ale naprosto od věci.
Poslanec SN M. Rajčan: Ďakujem za upozornenie. Naväzujem
práve na toto. Pritom na policajta, ktorý použil
nie najvhodnejšie obušok sa táto výnimka
nevzťahuje.
Znovu pripravujeme zákony, ktorých dopad v reálnom
živote môže byť ešte vážnejší.
Neprajeme si ale ďalšie krivdy, či nespravodlivosti.
Navrhujem preto hlasovať o uznesení, v ktorom odporučíme
národným radám (keď im nemôžeme
prikazovať), pretože len ony sú na to kompetentné,
navrhnúť neodkladne spôsob a formu štátoprávneho
usporiadania po rozdelení ČSFR
V prijatej slovenskej Ústave je článok o
možnosti vytvorenia zväzku Slovenska s inými
štátmi, takže takáto príprava bude
legitímna. V predbežnom návrhu českej
Ústavy táto možnosť zatiaľ nie je.
Je možné, že po tomto iniciovaní sa objaví.
Realizáciou nášho uznesenia si zároveň
overíme vážnosť Federálneho zhromaždenia
v národných radách a ochotu národných
rád podeliť sa s občanom o svoje predstavy
v takej závažnej otázke. Ďakujem za pozornosť.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Do rozpravy je přihlášen
poslanec Klanica, dále se připraví poslanec
Malíř.
Upozorňuji, že zatím, nechci se radovat předčasně,
poklesl počet písemně přihlášených
poslanců do rozpravy na šest, takže je snad reálná
naděje, že bychom do pozdních odpoledních
hodin mohli rozpravu ukončit.
Poslanec SN Z. Klanica: Vážené předsednictvo,
kolegyně a kolegové, milí spoluobčané,
zdá se mi, když se dívám na prázdné
lavice před sebou, částečně
i za sebou (potlesk), že v této prostoře se
vznáší jakýsi podivný duch. Myslím
si, že je to duch rozkladu a zmaru, který ochromuje
naše smysly.
Mně nepřipadá, jako kolegům z ODS,
že toto je divadlo a ještě k tomu fraška.
Domnívám se, že toto jednání
bude mít obrovský dopad na osudy našich lidí,
na osudy 15 miliónů našich lidí. To
mi jako divadlo vůbec nepřipadá.
Bohužel, racionální argumenty o transformaci
federace zmizely téměř bez boje, vyklidily
pole emocím, přísahy se staly cárem
papíru, alespoň pro některé, a ze
smyslu pro odpovědnost zůstala bohužel jen
ta fráze.
Jsem, vážené kolegyně a vážení
kolegové, historik, jehož časový pohled
není ohraničen jen tímto tisíciletím.
Proto si dovolím předvídat, že ještě
po mnoha staletích, pokud tento svět bude existovat,
budou naši potomci s údivem a lítostí
analyzovat události československého podzimu
1992.
Protože racionální argumenty už vyčerpali
předřečníci, apeluji především
(nebo už jen) na vaše svědomí. Nedomnívám
se totiž, že kostky už jsou vrženy, a nedomnívám
se také, že jsme už překročili
onu pověstnou říčku Rubikon. Myslím
si ovšem, že u nás dále pokračuje
umělá destabilizace. Ta umělá destabilizace
je nebezpečná nejen pro nás, ale i pro celou
Evropu. A právě Evropa si to velmi dobře
uvědomuje.
Měl jsem tu čest zúčastnit se v minulém
týdnu jako delegát tohoto váženého
shromáždění jednání Evropského
parlamentu ve Štrasburku, o němž zde tak zasvěceně
hovořil kolega Kalina. Nesetkal jsem se tam ani s jediným
hlasem, který by bez výhrad přijímal
náš současný vývoj. Poslanci
upozorňovali na nebezpečí, která lze
na naší cestě předvídat. Požadovali
předložení analýzy důsledků
tohoto rozdělení. Mnozí šli dokonce
tak daleko, že podmiňovali ratifikaci asociačních
dohod provedením referenda o nás. Zaznělo
tam zcela nedvojsmyslně, že bez referenda by nemohla
být a nebude tato země dále pokládána
za demokratickou.
Původně jsem doufal, že poslanci Evropského
parlamentu nebudou pokládáni za nekonstruktivní
jen proto, že jejich argumenty jsou totožné s
názory československé opozice. Ale po vystoupení
pana kolegy Kaliny musím uznat, že jsem se mýlil.
Ovšem delegace poslanců Evropského parlamentu
brzy k nám přijede. Já věřím,
že bude mít sama příležitost nás
se svými názory seznámit.
Už zde naznačil kolega Kováč, že
zde převládá v diskusních příspěvcích
nikoliv návrh na zánik federace, ale spíš
mnoho různých návrhů na transformaci
federace. Já si dovolím jménem klubu poslanců
za Levý blok vyzvat ostatní, abychom hledali pozitivní
řešení, abychom hledali to, co nás spojuje
- zda vůbec je ještě něco, co nás
spojuje. Nehledejme to jen zde, ale hledejme to spolu se všemi
našimi občany, spolu se všemi občany této
země. (Potlesk.)
Pan kolega z ODS zde hovořil o tom, že mají
připraveny všechny prostředky proti opozici.
Já všemi prostředky rozumím skutečně
všechny prostředky, takže se nebojím ani
zastřelení, ani upálení, ani oběšení,
ale bojím se pouze jednoho. Bojím se toho, že
náš národ nás všechny za naši
činnost odsoudí. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Než dám
slovo dalšímu, chci jenom upozornit, že už
jsem delší dobu nedostal žádné
písemné pozměňující
nebo doplňující návrhy. Pokud tady
padly třeba návrhy na to, jak by se měly
zachovat národní rady, pokud si to pan poslanec
přeje mít vtěleno do závěrečného
usnesení, je třeba, aby to bylo urychleně
odevzdáno, protože pak hned po schůzi budou
pozměňovací návrhy rozmnoženy
a rozdány poslancům. Čili opakuji, kdo jste
přednesli nějaké návrhy a neodevzdali
jejich písemné znění, tak tak učiňte
neprodleně.
Slovo má pan poslanec Malíř, připraví
se pan poslanec Ryška.
Poslanec SN D. Malíř: Vážený
pane předsedající vážené
Federální shromáždění,
nebudu vás dlouho unavovat, neboť mnoho už bylo
zde řečeno a jistě ještě mnohé
tady zazní. Chtěl bych pouze poukázat na
několik již vyřčených myšlenek.
Pokusme se společně vrátit o několik
desítek let zpátky do historie a posuďme tehdejší
politiku třicátých let, která se dovršila
tzv. zrádnou mnichovskou dohodou, a posuďme ji s dnešní
politikou některých politických stran, konkrétně
politikou ODS i HZDS. Myslím si, že ta shoda je tady
příliš velká a právem lze tuto
politiku označit jako za politiku zrádnou. (Potlesk.)
Je zde opozici vytýkáno velice mnoho. Počínaje
údajně teatrálním vystupováním
některých opozičních poslanců
a konče vystoupením některých poslanců
ODS, kteří se netají jak už bylo řečeno
i tím, že jsou připraveni použít
všech prostředků k dosažení svých
cílů. Je proto velice zarážející,
jestliže zde takováto prohlášení
přednese člověk zastupující
stranu, která má ve svém názvu strana
demokratická.
Co se týče otázky referenda. Vládnoucí
koalice se nám snaží namluvit, že již
skutečně není žádné jiné
možnosti, než se smířit s myšlenkou
rozpadu nebo, chcete-li, rozdělení Československé
republiky. Já se však obávám, vážené
dámy a pánové, že zde od počátku
ani nebyla snaha o to, aby se našlo přijatelné
řešení pro obě strany pro zachování
společného státu - Československé
republiky.
Byly zde vzneseny mnohé a mnohdy i oprávněné
připomínky poslanců HZDS; a přiznám
se i já, že v některých případech
musím s nimi souhlasit. Porovnal bych to se situací
v manželství, kdy došlo k určité
manželské krizi, jeden z partnerů se snaží
druhému partnerovi vysvětlit, co jej trápí,
co se mu na druhém partnerovi nelíbí apod.
Jestliže však druhý partner k takovýmto
debatám a diskusím přichází
s postojem, jak již tady bylo také řečeno,
"buď to bude po mém, nebo se rozejdeme",
nedivím se, že i druhý partner ztrácí
chuť po společném soužití. Taková
situace bohužel se vyvinula již od počátku
jednání mezi ODS-KDS a HZDS.
V poslední době, a to je možná v této
chvíli jediné, co mě mrzí, že
se na to nepoukázalo, v poslední době se
nám zde, alespoň to platí pro českou
stranu, objevil staronový problém. A tím
je tak zvaná otázka Sudet. Rád bych se zeptal
pánů poslanců ODS, protože, jak už
jsem řekl, je to především v této
chvíli problém české strany. Ptám
se pánů poslanců z ODS, zda-li v případě
rozdělení Československé republiky
jsou ochotni, a zda jsou vůbec schopni zajistit celistvost
případně nově vzniklé samostatné
České republiky. Poněvadž, jak již
jsem řekl, stávající situace mě
velice připomíná politiku třicátých
let. Tak jako tehdy i dnes dochází ke snahám
o rozdělení Čech a Slovenska, opět
se nám vyrojí požadavky na navrácení
území a majetku tzv. Sudet, tedy českého
pohraničí. Bohužel, stejná situace,
jaká se vyvíjela ve třicátých
letech, se vyvíjí i dnes.
Bohužel, v dnešní pestré přehlídce
názorů a projevů zde mi chybí jedna
připomínka. Možná že jsem to nepostřehl,
ale domnívám se, že zde nepadlo konstatování,
proč se dnes nacházíme v takové situaci,
v jaké nyní jsme. Položme si, vážené
dámy a pánové, otázku, proč
vůbec dochází k dnešním sporům
v otázce státoprávního uspořádání
a proč je zde vůbec snaha prosadit tuto myšlenku
rozdělení republiky. Podle mého názoru
jsou tady jen dvě skutečné příčiny,
proč k tomu nyní došlo a dochází.
Především, a řekl jsem to již na
předešlé společné schůzi
Federálního shromáždění,
bohužel musím to opakovat i dnes, je to neúspěch
ekonomické reformy prováděné Václavem
Klausem a jeho stranou ODS. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Znovu prosím zvláště dámy
na galerii, aby se zdržely vlastních projevů.
Poslanec SN D. Malíř: Jak již řekl,
především je to neúspěch ekonomické
reformy. Avšak velice často se zde snaží
někteří páni poslanci poukázat
na snahu ve vstupu do vyspělé západní
Evropy. Jenže, vážené dámy a pánové,
na vašich místech by v západní demokracii
lidé neúspěšní již dávno
se zbavili svých míst. Vy bohužel tak nečiníte,
na místo toho jste ochotni a schopni se držet svých
míst i za takovou cenu, jako je případný
rozpad státu, aniž byste dali možnost projevit
skutečnou vůli a názory občanům
této republiky.
Pro mne a pro náš poslanecký klub Republikánské
strany, jak již jsme mnohokrát dali najevo, je jedinou
přijatelnou možností vyjádřit
tuto otázku referendem. Jestliže se někdo snaží
namluvit, že otázka referenda nebo vyhlášení
referenda je nepřijatelné, jsou s tím spojeny
velké finanční výdaje apod., občané
nejsou schopni se kladně, rozumně a zodpovědně
se k tomuto problémy vyjádřit, pak to pokládám
bohužel za obyčejnou demagogii a lež.
Pochopitelně, že žádná politická
strana, nikdo z nás, nemá právo bránit
jednomu z obou národů ve snaze o vlastní
svrchovanost, o vlastní samostatnost. Jenomže, vážené
dámy a pánové, oháníte se mnozí
z vás zde mandáty, ale v tak zásadní
otázce při tom odmítáte dát
možnost občanům této republiky.
Jestliže někdo z vás, ať již zástupci
české strany, především vládnoucí
koalice ODS-KDS nebo politická strana HZDS na Slovensku,
jestliže jste si skutečně jisti, že naše
národy touží po rozdělení, pak
nechápu, proč se tolik bráníte vyhlásit
referendum.
Rovněž bych chtěl ještě poukázat
na vystoupení jednoho z mých předřečníků,
myslím, že to byl pan kolega z HZDS, kdy se nám
snažil namluvit, pokud to mohu takto obecně říci,
že vlastně zákonodárný orgán,
jakým je Federální shromáždění,
nemá již do tohoto problému co mluvit. Já
vás chci upozornit, dámy a pánové,
že stejně jako poslanci do ČNR a SNR, stejně
tak i poslanci do FS byli voleni a zvoleni týmiž občany,
jakými byli voleni poslanci do obou národních
rad. A musíme vzít do úvahy skutečnost,
že ještě je stále nejvyšším
zákonodárným orgánem Federální
shromáždění. Jestliže se někdo
v tak závažné otázce, jako je rozdělení
federace, snaží tento orgán z tohoto problému
jakýmkoli způsobem odsunout, zbavit ho možnosti
se k tomuto vyjádřit, pak se na mne, vážené
dámy a pánové, nezlobte, ale pokračujeme
opět na té cestě, po které se naše
republika ubírala více než čtyřicet
let, to znamená cestou totality.
Je velice těžké zde hovořit a přitom
vyjádřit něco nového, protože
spousta věcí zde již byla řečena,
spousta návrhů. Nerad bych se vážené
dámy a pánové opakoval, a proto mi dovolte,
abych uzavřel můj poměrně krátký
projev jedinou myšlenkou. Ať již dopadne otázka
státoprávního uspořádání
jakkoliv, ať už dojde k rozpadu federace, nebo nedojde,
ujišťuji vás pánové, že vyhraná
bitva ještě neznamená vyhranou válku.
Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Jeho projev byl devítiminutový.
Slovo má kolega poslanec Ryška, připraví
se poslanec Sviták.