ŘÁD
pro volbu prezidenta České a Slovenské Federativní
Republiky
Prezident České a Slovenské Federativní
Republiky (dále jen "prezident") se volí
tajným hlasováním.
A. Navrhování kandidátů a příprava
volby prezidenta
1. K organizaci volby prezidenta (dále jen "volba")
a ke zjišťování výsledků
hlasování Sněmovna lidu ustaví ze
svých poslanců volební komisi. Každý
poslanecký klub, který má ve Sněmovně
lidu zastoupení, deleguje nejpozději do 96 hodin
před stanoveným dnem volby do volební komise
jednoho svého člena. Jméno a příjmení
svého zástupce ve volební komisi sdělí
poslanecký klub předsedovi Sněmovny lidu.
Nevyužije-li některý poslanecký klub
svého oprávnění, počet členů
volební komise se přiměřeně
snižuje.
2. K organizaci volby a ke zjišťování
výsledků hlasování Sněmovna
národů ustaví ze svých poslanců
dvě volební komise, a to zvlášť
k organizaci volby a zjišťování výsledků
hlasování poslanců Sněmovny národů
zvolených v České republice a zvlášť
k organizaci volby a zjišťování výsledků
hlasování poslanců Sněmovny národů
zvolených ve Slovenské republice. Každý
poslanecký klub, který má v příslušné
části Sněmovny národů zastoupení,
deleguje nejpozději do 96 hodin před stanoveným
dnem volby do příslušné volební
komise jednoho svého člena. Jméno a příjmení
svého zástupce ve volební komisi sdělí
poslanecký klub předsedovi Sněmovny národů.
Nevyužije-li některý poslanecký klub
svého oprávnění, počet členů
příslušné volební komise se přiměřně
snižuje.
3. První schůzi volební komise Sněmovny
lidu svolá předseda Sněmovny lidu. První
schůzi volebních komisí Sněmovny národů
svolá předseda Sněmovny národů.
Každá volební komise si na svém prvém
jednání určí losem ze svých
členů předsedu. Losování řídí
nejstarší člen volební komise.
4. Kandidáty jsou oprávněni navrhnout poslanci
Federálního shromáždění
a orgány Federálního shromáždění
a sněmoven (§ 19 odst. 2 zákona č. 56/1991
Sb., o jednacím řádu Federálního
shromáždění).
5. Návrhy se předkládají předsedovi
Federálního shromáždění,
a to nejpozději 72 hodiny před stanoveným
dnem volby. Návrh musí obsahovat jméno, příjmení,
datum narození a bydliště kandidáta.
Návrhy se předkládají bez odůvodnění
a rozprava o nich se nekoná. K návrhu se připojí
prohlášení kandidáta, že
a) splňuje podmínky volitelnosti (čl. 62
odst. 1 úst. zák. č. 143/1968 Sb., §
2 a 3 zákona č. 47/1990 Sb., o volbách do
Federálního shromáždění,
ve znění pozdějších předpisů),
a
b) souhlasí se svou kandidaturou.
V prohlášení kandidát uvede rovněž
údaje o rodném čísle a čísle
občanského průkazu.
Návrh, který nesplňuje stanovené náležitosti,
nebo k němuž není připojeno prohlášení
kandidáta, se nepovažuje za návrh řádně
podaný.
6. Po uplynutí lhůty uvedené v bodě
5 předseda Federálního shromáždění
postoupí návrhy, které obdržel, volebním
komisím. Zároveň zajistí, aby byly
rozmnoženy a jako parlamentní tisk předány
všem poslancům, a to nejpozději 48 hodin před
zahájením volby (§ 19 odst. 1 zákona
č. 56/1991 Sb.).
7. Volební komise ustavené podle bodů 1 a
2 neprodleně ověří, zda návrhy
byly řádně podány a splňují
stanovené náležitosti, a popřípadě
provedou potřebná šetření.
8. Předsedové volebních komisí zajistí
rozmnožení hlasovacího lístku v potřebném
množství. Na hlasovacím lístku se uvedou
jména a příjmení jen těch kandidátů,
kteří byli uvedeni v návrzích ověřených
volebními komisemi. Pro pořadí kandidátů,
uvedené arabskými číslicemi, je rozhodující,
zda kandidáta navrhují poslanci sdružení
v některém poslaneckém klubu (dále
jen "poslanecký klub") či někdo
jiný, kdo je k tomu oprávněn (bod 4). Jestliže
byl předložen návrh na téhož kandidáta
více než jedním poslaneckým klubem,
je pro pořadí kandidátů určující
celkový počet členů těchto
poslaneckých klubů. Jestliže byly předloženy
návrhy víc než jedním poslaneckým
klubem na různé kandidáty, je pro jejich
pořadí určující počet
poslanců, které sdružují. Po uvedení
jmen a příjmení kandidátů navržených
poslaneckými kluby se na hlasovacím lístku
postupně uvedou jména a příjmení
ostatních kandidátů. Tito kandidáti
jsou na hlasovacím lístku uvedeni v abecedním
pořadí podle svých příjmení.
9. Při plnění úkolů podle bodů
7 a 8 volební komise jednají společně
za předsednictví předsedy volební
komise ustavené Sněmovnou lidu.
B. Volba prezidenta
10. Na společné schůzi sněmoven k
volbě prezidenta (čl. 34 odst. 2 úst. zák.
č. 143/1968 Sb.) podá nejprve předseda volební
komise Sněmovny lidu zprávu o výsledku ověřování
podaných návrhů volebními komisemi.
11. Volební místnosti pro sněmovny jsou odděleny.
Před zahájením volby volební komise
zkontrolují volební schránky a zapečetí
je. Jedna volební schránka je určena pro
volbu poslanců Sněmovny lidu; další
dvě jsou ureny pro volbu poslanců Sněmovny
národů, a to jedna pro volbu poslanců zvolených
v České republice a jedna pro volbu poslanců
zvolených ve Slovenské republice. Volební
komise též zkontrolují, zda je pro každou
sněmovnu připraven zvláštní prostor
pro úpravu hlasovacích lístků, oddělený
tak, aby byla zaručena tajnost hlasování.
Volební komise dále zkontrolují, zda je připraven
dostatečný počet hlasovacích lístků
a zcela shodných neprůhledných obálek.
12. Ten, kdo kandidáta navrhl (dále jen "navrhovatel"),
může svůj návrh vzít zpět,
dokud sněmovny nepřistoupily k hlasování.
Zpětvzetí návrhu musí být učiněno
písemně a musí být doručeno
předsedovi Federálního shromáždění;
v takovém případě se jméno
a příjmení kandidáta na hlasovacím
lístku neuvede, popřípadě se z něj
vyškrtne.
13. Kandidát může, dokud sněmovny nepřistoupily
k hlasování, písemným sdělením
doručeným předsedovi Federálního
shromáždění odvolat souhlas se svou
kandidaturou. K pravosti takového sdělení
se vyjádří navrhovatel. Odvolá-li
kandidát souhlas s kandidaturou, jeho jméno a příjmení
se na hlasovacím lístku neuvede, popřípadě
se z něj vyškrtne.
14. Po provedení kontroly podle bodu 11 prohlásí
předsedající společné schůze
sněmoven se souhlasem předsedů volebních
komisí hlasování za zahájené.
Jako první hlasují členové volebních
komisí.
15. Každý poslanec při vstupu do volební
místnosti pro sněmovnu, jejímž je členem,
prokáže svou totožnost svým poslaneckým
průkazem a po záznamu v seznamu poslanců
sněmovny obdrží od volební komise hlasovací
lístek podepsaný na rubu předsedou příslušné
volební komise a opatřený otiskem razítka
Federálního shromáždění.
Poslanec zároveň obdrží od volební
komise neprůhlednou obálku.
16. Po obdržení hlasovacího lístku a
obálky vstoupí poslanec do zvláštního
prostoru pro úpravu hlasovacích lístků.
V tomto prostoru, kde nesmí být nikdo jiný
současně přítomen, poslanec vyjádří
svou volbu tím, že škrtne jména a příjmení
kandidátů, se kterými nesouhlasí.
K jiným úpravám hlasovacího lístku
se nepřihlíží. Upravený hlasovací
lístek poté poslanec vloží do obálky,
kterou od volební komise obdržel.
17. Poslanec hlasuje tak, že po opuštění
zvláštního prostoru pro úpravu hlasovacích
lístků vloží obálku do volební
schránky.
18. Na odevzdávání hlasovacích lístků
do volebních schránek dohlížejí
členové příslušných volebních
komisí.
19. Po skončení hlasování a po otevření
volební schránky příslušná
volební komise zejména sečte odevzdané
hlasovací lístky a zjistí počet platných
hlasů odevzdaných pro každého kandidáta.
V místnosti, kde volební komise sčítají
hlasy, mohou být přítomni jen členové
volebních komisí a na vyžádání
předsedy příslušné volební
komise pověření pracovníci Kanceláře
Federálního shromáždění.
20. Za neplatný hlas se považuje odevzdání
takového hlasovacího lístku,
a) který nebyl poslancům předáván,
b) na kterém je uvedeno jméno a příjmení
kandidáta, který nebyl řádně
navržen, nbo
c) na kterém zůstala nepřeškrtnuta jména
a příjmení dvou nebo více kandidátů.
Skutečnost, že hlasovací lístek nebyl
vložen do obálky, nemá na platnost hlasu vliv.
21. O neplatnosti hlasu rozhoduje příslušná
volební komise, a to většinou hlasů
všech svých členů. V případě
rovnosti hlasů členů volební komise
se odevzdaný hlas považuje za platný. Výsledek
hlasování ve volební komisi se poznamená
v zápise o výsledku hlasování.
22. Zvolen je kandidát, který obdržel třípětinovou
většinu platných hlasů všech poslanců
Sněmovny lidu, třípětinovou většinu
platných hlasů všech poslanců Sněmovny
národů zvolených v České republice
a třípětinovou většinu platných
hlasů všech poslanců Sněmovny národů
zvolených ve Slovenské republice (čl. 62
odst. 4 úst. zák. č. 13/1968 Sb., ve znění
pozdějších předpisů).
23. O výsledku hlasování sepíše
každá volební komise zápis, který
podpíší její členové.
V zápise o výsledku hlasování musí
být kromě údajů podle bodu 21 uvedeno
zejména: a) počet předaných hlasovacích
lístků poslancům příslušné
sněmovny, resp. každé její části
ve Sněmovně národů,
b) počet odevzdaných hlasovacích lístků,
c) počet platných odevzdaných hlasovacích
lístků,
d) počet platných hlasů odvzdaných
pro každého kandidáta.
24. Výsledky hlasování oznámí
sněmovnám na vyzvání předsedajícího
společné schůze sněmoven předsedové
volebních komisí. Předsedající
pak vyhlásí celkový výsledek hlasování
a oznámí, kdo byl zvolen, nebo že volba byla
bezvýsledná.
25. Po oznámení předsedajícího
společné schůze sněmoven volební
komise zajistí zničení hlasovacích
lístků.
C. Opakovaná volba
26. Nebyl-li prezident zvolen, koná se do čtrnácti
dnů opakovaná volba (čl. 62 odst. 5 úst.
zák. č. 143/1968 Sb., ve znění pozdějších
předpisů). Sněmovny v takovém případě
stanoví usnesením den, ve kterém se opakovaná
volba bud konat.
27. Pro opakovanou volbu platí body 11 až 25 tohoto
volebního řádu obdobně. Pokud některý
navrhovatel nevzal svůj návrh zpět nbo některý
z kandidátů neodvolal souhlas s svou kandidaturou,
použije se pro hlasování hlasovací lístek
s údaji totožnými s předchozí
volbou. Při opakované volbě je zvolen kandidát,
který obdržel nadpoloviční většinu
platných hlasů všech poslanců Sněmovny
lidu, nadpoloviční většinu platných
hlasů všech poslanců Sněmovny národů
zvolených v České republice a nadpoloviční
většinu platných hlasů všech poslanců
Sněmovny národů zvolených v Slovenské
rpublice (čl. 62 odst. 5 úst. zák. č.
143/1968 Sb., ve znění pozdějších
předpisů).
D. Nová volba
28. Nebyl-li ani při opakované volbě prezident
zvolen, koná se do čtrnácti dnů nová
volba s novými kandidáty (čl. 62 odst. 5
úst. zák. č. 143/1968 Sb., ve znění
pozdějších předpisů). Sněmovny
v takovém případě stanoví usnesením
den, v kterém se nová volba bude konat.
29. Pro navrhování kandidátů pro novou
volbu platí část A tohoto volebního
řádu obdobně. Za nového kandidáta
se považuje takový kandidát, o kterém
se nehlasovalo při první volbě. Pro novou
volbu platí body 10 až 25 tohoto volebního
řádu obdobně.
30. Nebyl-li ani při opakované nové volbě
prezident zvolen, další nová volba resp. další
opakovaná nová volba prezidenta se koná vždy
do čtrnácti dnů od volby předchozí,
a to v den, který sněmovny na předchozí
společné schůzi vždy stanoví
usnesením.
31. Při každé další nové
volbě jsou vyloučeni jako kandidáti ti, o
kterých se hlasovalo při volbě bezprostředně
předcházející. Ustanovení tohoto
volebního řádu platí pro takové
volby obdobně.