Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky VII. volební období

řádu pro volby předsedy Federálního shromáždění, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění

A. Volba předsedy Federálního shromáždění

1. Návrhy na zvolení předsedy Federálního shromáždění předkládají sněmovnám zástupci poslaneckých klubů, které byly ve Federálním shromáždění ustaveny, a to postupně podle snižujícího se počtu jejich členů. Poslanecké kluby se mohou pro podávání návrhů sdružovat; v takovém případě je pro pořadí předkládání návrhů rozhodující celkový počet členů k tomuto účelu sdružených poslaneckých klubů. Po návrzích zástupců poslaneckých klubů mohou návrhy předložit i jednotliví poslanci. Návrhy na zvolení předsedy Federálního shromáždění se podávají ústně na první společné schůzi sněmoven. Navrhovaný kandidát musí být členem předsednictva Federálního shromáždění (čl. 56 odst. 5 úst. zák. č. 143/1968 Sb.).

2. Volba předsedy Federálního shromáždění je veřejná (§ 28 odst. 1 a 3 zákona č. 56/1991 Sb.).

3. Bylo-li navrženo více kandidátů než jen jeden, hlasuje se o nich jednotlivě, a to v pořadí, v jakém byli navrženi.

4. Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců Sněmovny lidu a zároveň nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců Sněmovny národů.

5. Získá-li některý z kandidátů potřebnou většinu hlasů (bod 4), o zbývajících kandidátech se již nehlasuje.

6. Bylo-li navrženo více kandidátů než jen dva a žádný z nich nezískal potřebnou většinu hlasů (bod 4), koná se užší volba mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi nejvyšší součet platných hlasů v obou sněmovnách. Pokud tento součet je u dvou, popřípadě více kandidátů shodný, rozhoduje mezi nimi pořadí, ve kterém byli navrženi. Pro užší volbu platí pravidla uvedená v bodech 2 až 5.

7. Nebyl-li navržený kandidát zvolen nebo nebyl-li při užší volbě žádný z kandidátů zvolen, přeruší předsedající první společnou schůzi sněmoven a vyzve zástupce poslaneckých klubů, aby podali návrhy znovu. Pro novou volbu platí pravidla uvedená v předchozích bodech; navržení téhož kandidáta není vyloučeno.

B. Volba prvního místopředsedy Federálního shromáždění

1. Pro navrhování kandidátů na funkci prvního místopředsedy Federálního shromáždění platí bod 1 části A tohoto volebního řádu obdobně. Kandidátem však může být jen ten poslanec, který je občanem jiné republiky než zvolený předseda Federálního shromáždění (čl. 56 odst. 5 úst. zák. č. 143/1968 Sb.).

2. Pro volbu prvního místopředsedy Federálního shromáždění platí body 2 až 7 části A tohoto volebního řádu obdobně.

C. Volba místopředsedů Federálního shromáždění

1. Návrhy na zvolení místopředsedů Federálního shromáždění předkládají sněmovnám zástupci poslaneckých klubů, které byly ve Federálním shromáždění ustaveny, a to postupně podle snižujícího se počtu jejich členů. Poslanecké kluby se mohou pro podávání návrhů sdružovat; v takovém případě je pro pořadí předkládání návrhů rozhodující celkový počet členů k tomuto účelu sdružených poslaneckých klubů. Po návrzích zástupců poslaneckých klubů mohou návrhy předložit i jednotliví poslanci. Návrhy na zvolení místopředsedů Federálního shromáždění se podávají ústně na první společné schůzi sněmoven. Navrhovaný kandidát musí být členem předsednictva Federálního shromáždění (čl. 56 odst. 5 úst. zák. č. 143/1968 Sb.).

2. Volba místopředsedů Federálního shromáždění je veřejná (§ 28 odst. 1 a 3 zákona č. 56/1991 Sb.).

3. Byl-li na funkce místopředsedů Federálního shromáždění navržen jen takový počet kandidátů, který se shoduje s počtem místopředsedů Federálního shromáždění, na němž se Federální shromáždění usneslo, o všech kandidátech se hlasuje najednou. V takovém případě je třeba, aby se pro návrh platně vyslovila nadpoloviční většina přítomných poslanců Sněmovny lidu a zároveň nadpoloviční většina přítomných poslanců Sněmovny národů. Nebyl-li takový návrh schválen, hlasuje se o každém kandidátu jednotlivě, a to v pořadí, v jakém byli navrženi; takto se hlasuje vždy, bylo-li kandidátů na funkce místopředsedů Federálního shromáždění navrženo více, než je počet místopředsedů Federálního shromáždění, na němž se Federální shromáždění usneslo.

4. Místopředsedy Federálního shromáždění jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců Sněmovny lidu a zároveň nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců Sněmovny národů. Byl-li stanovený počet místopředsedů Federálního shromáždění zvolen, o zbývajících kandidátech se již nehlasuje.

5. Jestliže stanovený počet místopředsedů Federálního shromáždění nebyl zvolen, přeruší předsedající první společnou schůzi sněmoven a vyzve zástupce poslaneckých klubů, aby podali na neobsazená místa návrhy znovu. Pro novou volbu platí pravidla uvedená v předchozích bodech; navržení téhož kandidáta není vyloučeno.