Česká národní rada 1992 – 1992

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky je oprávněna vydávat tiskopisy potřebné k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou plátci pojistného povinni používat.

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, se mění a doplňuje takto:

1. V § 6 odst. 3 v prvé větě se za slova "na další mateřské dovolené" vkládají slova "a mužů po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje podle právních předpisů o nemocenském pojištění peněžitá pomoc".

2. V § 6 odst. 4 písm. b) se na konci připojují slova "muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění.

3. Vypouští se § 7 odst. 4.

4. V § 7 odst. 5 se slova "poplatek z prodlení" nahrazují slovem "penále".

5. Nadpis § 8 zní: "Výše a způsob placení pojistného a penále".

6. V § 8 odst. 1 se slova "poplatku z prodlení" nahrazují slovem "penále".

7. V § 18 odst. 1 se za slova "pokut" vkládají slova "penále".

8. § 18 odst. 2 zní:

"(2) Na rozhodování zdravotních pojišťoven se vztahují obecné předpisy o správním řízení. O odvolání rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny".

9. V § 18 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které zní:

"(3) Rozhodčí orgán se skládá z jednoho zástupce zdravotní pojišťovny, dvou zástupců ministerstva zdravotnictví České republiky, jednoho zástupce ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, jednoho zástupce ministerstva financí České republiky, tří zástupců, které určí ze svých členů Správní rada zdravotní pojišťovny a tří zástupců, které určí ze svých členů Dozorčí rada zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán je schopen se usnášet, je-li přítomno více jak dvě třetiny členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. Jednání rozhodčího orgánu svolává ředitel příslušné zdravotní pojišťovny.

(4) Rozhoduje-li rozhodčí orgán v prvém stupni, použijí se obdobně ustanovení správního řádu o rozkladu."

10. V § 18 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 5.

Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky se mění a doplňuje takto:

1. § 22 odst. 5 zní:

"(5) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst".

2. § 23 odst. 5 zní:

"(5) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst".

Zdravotní pojišťovny nejsou v roce 1993 povinny vytvářet rezervní fond.

Předkládaný návrh zákona řeší problematiku výběru pojistného, stanovení výše a způsobu vymáhání, navazuje na zákony ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a č. 280/1991 Sb., o resortních, oborových a dalších zdravotních pojišťovnách.

Vychází přitom z nutnosti zabezpečit finanční prostředky na pokrytí potřebné zdravotní péče, jejíž rozsah je určen zákonem ČNR č. 550/1991 Sb. a dále nařízením vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád, vyhláškou č. 258/1992 Sb., kterou se vydává Seznam výkonů s bodovými hodnotami a vyhláškou MZ ČR č. 428/1992 Sb., o úhradě léčiv a prostředků zdravotnické techniky.

Určité zkušenosti byly získány i ze zákona č. 221/1924 Sb., (zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří), který je analogický obsahově odpovídající legislativě o zdravotním pojištění ve vyspělých státech, ale současná situace oproti době platnosti tohoto zákona to plně nedovoluje a nutí nás na určitou omezenou dobu kombinovat prvky vlivu státního rozpočtu, než umožní nová daňová soustava plně rozvinout zkušenosti z pojištění ostatních států.

Systém financování povinného zdravotního pojištění je obvykle v různých zemích integrován s daňovým systémem sociálního zabezpečení. Obdobné jako je tomu v případě důchodu, invalidity, nemocenského spod., je fond pro zdravotní pojištění tvořen procentem z objemu mezd.

Financování zdravotní péče je v řadě států založeno na principu sociální solidarity. Různé země se v detailech liší, ale základem tohoto typu pojištění je přerozdělování financí.

Zdravotní pojištění vzniklo v minulém století v menších skupinách pracujících (např. profesních) a postupně docházelo ke slučování těchto skupin až na úroveň země-státu. Vlády pak řešily problém dostupnosti zdravotní péče vybíráním pojistného ve formě daně ze mzdy (pojistného). V mnoha případech se zdravotní pojištění stalo součástí sociálního zabezpečení. Obyvatelé pak pohlížejí na zdravotní pojištění jako na součást sociálního zabezpečení.

Evropský systém pojištění s principem solidarity redukuje riziko vážných ztrát díky spolupráci osob nebo organizací. U skupin obyvatel s výrazně většími příjmy je vyměřovací základ pro tyto pojištěnce limitován určeným stropem. Tento problém je řešen také v našich podmínkách.

Sociální zabezpečení je obecně financováno na základě daně ze mzdy, povinné zdravotní pojištění je takto financováno ve většině případů. Podle našich zákonů o daních je tato forma daně ze mzdy nazývána pojistným. Platby jsou obvykle prováděny spolupodílem zaměstnance a zaměstnavatele. Pro srovnání jsou uvedeny podíly těchto plateb v následujících zemích (údaje uvedeny v procentech):

V roce 1992 probíhá financování subjektů, které poskytují potřebnou zdravotní péči prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Zdrojem jsou prostředky státního rozpočtu vyčleněné v závěru roku 1991 z kapitoly 335 a 715. V tomto přechodném roce jsou prostředky přidělovány jednotlivým zdravotnickým zařízením zálohovým způsobem, který jen částečně zohledňuje počet prováděných výkonů s ohledem na postupné vydávání příslušných právních norem.

V letošním roce pojištěnci neplatí žádné daně ani příspěvky přímo určené na zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé hradí odvod z objemu mezd, zaměstnanci daň ze mzdy.

V návaznosti na uplatnění nové daňové soustavy od 1.1. 1993 dojde ke změně zdrojů zdravotního pojištění. Vedle pojištěnců budou plátci pojistného rovněž zaměstnavatelé a stát.

Potřebná částka finančních prostředků, bezpodmínečně nutných k zajištění zdravotní péče v roce 1993, je uvedena v II. Ekonomické části. Z bilance vyplývá, že jsou pokryty cenové a metodické vlivy související s promítnutím nové daňové soustavy od 1.1.1993. S ohledem na předpokládaný rozsah privatizace je zde současně zohledněn podíl nákladů související s přechodem organizací příspěvkového charakteru na privátní zařízení.

V průběhu roku 1993 bude ministerstvo zdravotnictví průběžné hodnotit dopady vyplývající z nové daňové reformy a transformace zdravotnictví. Nezbytnou součástí těchto rozborů bude i vyhodnocení dopadů z prováděcích vyhlášek doplňující nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb, kterým se vydal Zdravotní řád. Jedná se o kvantifikaci dopadů:

- ze zavedené kategorizace léčiv a prostředků zdravotnické techniky vyhláškou MZ ČR č. 426/92 Sb, která vstoupila v platnost k 15.9.1992,

- vyhlášky MZ ČR č. 467/92 Sb o úhradách za zdravotní péči která vstoupila v platnost k 15.10.1992

- vyhlášky MZ ČR č. 258/92 Sb o, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, která vstoupila v platnost k 1.7.1992. Obsahová náplň této vyhlášky bude počátkem roku přehodnocena, v návaznosti na analýzy zpracované v II. pololetí roku 1992, v informačním systému Všeobecné zdravotní pojišťovny a probíhající revizi" registračních listů" jednotlivých výkonů s bodovými hodnota mi. V souvislosti s přechodem na nový daňový systém je současně již nyní přehodnocována obsahová náplň kalkulačního vzorce tak, aby odpovídala novým podmínkám roku 1993 a byla aplikovatelná na oba systémy vedle sebe působící tj. systém příspěvkových a soukromých subjektů.

Bilancovaný objem finančních prostředků předpokládá ekonomizaci celého systému tak, aby finanční prostředky byly vynakládány účelně. Nezbytnou součástí celého procesu ekonomizace bude úzká spolupráce ministerstva zdravotnictví, ministerstva financí a ministerstva pro privatizaci s okresními úřady a zdravotními pojišťovnami. Potřebné ekonomické informace pro správu musí zajistit informační systém všeobecné zdravotní pojišťovny a národní zdravotnický informační systém.

V zájmu zajištění dostatečné úrovně potřebné zdravotní péče pro všechny pojištěnce předpokládá návrh zákona přerozdělení finančních prostředků a to jak prostředků od státu za vybrané kategorie osob (důchodci, děti apod.), tak i 1/2 prostředků získaných výběrem pojistného od jednotlivých zdravotních pojišťoven včetně všeobecné zdravotní pojišťovny.

Pro zajištění financování potřebné zdravotní péče, s využitím principu přerozdělování, podle výpočtu a věkové struktury pojištěnců zapracovalo MZ ČR do návrhu zákona zřízení zvláštního účtu zdravotního pojištění. Zvláštní účet bude spravovat Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Důvodem stanovení VZP je její vybavení výpočetní technikou a navíc povinnost vedení registru pojištěnců.

Ve vazbě na odsouhlasenou bilanci objemu potřebných finančních prostředků, která je zpracována v návaznosti na předpoklad 100% výběru pojistného, vyjadřuje celková částka 53,5 mld Kčs strukturu příjmů zapracovaných současně do státního rozpočtu na rok 1993

Z tabulky výběru pojistného je zřejmé, že přibližně 3/4 pojistného uhradí osoby výdělečně činné a 1/4 pojistného bude hradit stát.

S ohledem na tuto bilanci zvolilo ministerstvo zdravotnictví variantu přerozdělení tak, aby model umožnil fungování několika pojišťoven a současně byl respektován princip solidarity.

Návrh přerozdělení finančních prostředků vychází z použití koeficientu 1 pro pojištěnce ve věku do 60 let a na pojištěnce, který dovrší 60 let věku předpokládá použití koeficientu 2. Použití diferencovaných koeficientů, v návaznosti na věkové rozdíly, vyplývá z nutnosti zabezpečit potřebné finanční prostředky i pro pojišťovny, kde bude zaregistrován větší počet pojištěnců ve vyšší věkové kategorii s ohledem na vyšší výdaje potřebně k zabezpečení zdravotní péče pro tuto věkovou kategorii. Příklad výdajů na léčiva u jednotlivých věkových skupin je uveden na grafu str 23. Shodný průběh této závislosti je i pro péči ve zdravotnických zařízeních (str. 25) a je srovnatelný v různých zemích.

Z hlediska průměrné celostátní bilance vyjadřuje zvolená varianta přerozdělení následující princip:

Na základě sběru dat, prostřednictvím informačního systému všeobecně zdravotní pojišťovny, které budou doplňovány informacemi z národního zdravotního informačního systému, bude předkládat ministerstvo zdravotnictví návrhy na úpravu tohoto model. Tento model odráží objektivní znalost objemu finančních prostředků nutných k zajištění shodné úrovně potřebné zdravotní péče pro různě věkové kategorie, bez ohledu u které pojišťovny budou pojištěni. Bližší podmínky pro hospodaření se zvláštním účtem, způsob výpočtu průměrně výše pojistného, případně změnu kriterií stanoví ministerstvo zdravotnictví ČR, po dohodě s ministerstvem financí ČR vyhláškou.

Na dodržení pravidel hospodaření se zvláštním účtem bude dohlížet dozorčí orgán ustanovený k tomuto účelu. Členy dozorčího orgánu budou zástupci ministerstva financí České republiky, ministerstva zdravotnictví České republiky, ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, zástupce všeobecné zdravotní pojišťovny a zástupce pověřený ostatními zdravotními pojišťovnami.

Z kvantifikace finančních prostředků pro zajištění potřebné zdravotní péče z prostředků pro zdravotní pojištění vyplynula sazba pojistného ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vyměřovací základ u státu činí 70% z minimální mzdy.

Seznam tabulek:

Průměrná délka ošetřovací doby

Výdaje na léky celkem podle věkových skupin

Výdaje na léky na jednotlivce podle věkových skupin

Hospitalizace na tis. obyvatel

Struktura financování odvětví v r. 1992

Struktura financování odvětví zdravotnictví v r. 1993

Porovnání výdajů r. 1992 a 1993

Příjmová část pojistného v r. 1993

II. Ekonomická Část

Komentář k II. Ekonomické části

1992 - očekávaná skutečnost, stará daňová soustava

v mld Kčs

V Praze dne 2. listopadu 1992

1993 - nová daňová soustava

v mld Kčs

Poznámka: ostatní příjmy ve výši 38.9 mld Kčs - zdravotní pojištění (mimo SR)

V Praze dne 2. listopadu 1992

v mld Kčs

V Praze 2. listopadu 1992