Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
Tento zákon upravuje výši pojistného
na všeobecné zdravotní pojištění
[Zákon ČNR č.
550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění]
(dále jen "pojistné), penále, způsob
jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců
pojistného a zřízení zvláštního
účtu všeobecného zdravotního
pojištění.
(1) Výše pojistného činí 13,5
% z vyměřovacího základu za rozhodné
období.
(2) Výši pojistného je jeho plátce povinen
si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje
na celé koruny směrem nahoru.
(1) Vyměřovacím základem u osoby v
pracovním poměru nebo obdobném poměru
(dále jen "zaměstnanec") je úhrn
příjmů zúčtovaných mu
zaměstnavatelem, popřípadě zaměstnavateli,
má-li zaměstnanec několik pracovních
poměrů, nebo vykonává-li vedlejší
činnost [§ 69,70 a 71
zákoníku práce], v souvislosti s výkonem
zaměstnání, s výjimkou nezapočitatelných
příjmů, jimiž jsou
a) odstupné [Zákon
č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném
při skončení pracovního poměru.
§ 5 vyhlášky federálního ministerstva
práce a sociálních věcí č.
19/19911 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném
zabezpečení pracovníků v hornictví
dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní
práci] poskytované
při skončení nebo změně pracovního
poměru a odchodné [Např.
§ 14 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním
poměru příslušníků Policie
České republiky],
b) plnění věrnostní, popřípadě
stabilizační povahy [Např.
zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním
přídavku horníkům. Vyhláška
ministerstva práce a sociálních věcí
ČSR a ministerstva zemědělství a výživy
ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování
náborových příspěvků
a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném
území pohraničí, ve znění
vyhlášky č. 69/1986 Sb.],
c) náhrady výdajů poskytované zaměstnancům
v souvislosti s výkonem zaměstnání
[6 § 131 zákoníku
práce],
d) náhrady škody [7 §
187 až 194,196 až 206 zákoníku práce],
s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku
po skončení pracovní neschopnosti,
e) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech,
průmyslových vzorech a zlepšovacích
návrzích [Zákon č. 527/1990 Sb.,
o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích
návrzích],
f) naturální požitky s výjimkou naturální
mzdy a jiná obdobná plnění, popřípadě
finanční náhrady za neodebrané naturální
požitky,
g) náhrada mzdy [§ 125
zákoníku práce] při výkonu
služby v ozbrojených silách a civilní
služby,
h) příjmy z příležitostného
zaměstnání [§
6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců].
(2) Minimálním vyměřovacím
základem u zaměstnance je minimální
mzda pracovníků v pracovním poměru
odměňovaných měsíční
mzdou (dále jen "minimální mzda")
[Nařízení vlády
ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě]
s výjimkou zaměstnanců s těžkým
tělesným, smyslovým nebo mentálním
postižením, kterým se poskytují mimořádné
výhody III. stupně podle předpisů
o sociálním zabezpečení [12
§ 31 vyhlášky ministerstva práce a sociálních
věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení
a zákon ČNR o působnosti orgánů
České republiky v sociálním zabezpečení],
kde je vyměřovacím základem skutečně
dosazený příjem. Vyměřovacím
základem za období, kdy bylo zaměstnanci
poskytnuto neplacené pracovní volno [§ 8
odst. 3 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.],
je jeho průměrný výdělek pro
pracovněprávní účely. Za období,
kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro
důležité osobní překážky
v práci [§ 127 zákoníku práce],
s výjimkou mateřské dovolené, další
mateřské dovolené a nepřítomnosti
muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá
pomoc podle právních předpisů o nemocenském
pojištění se pojistné neplatí.
(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně
výdělečně činné jsou
příjmy z podnikání nebo z jiné
samostatné výdělečné činnosti
[§ 7 zákona č. 286/1992 Sb., o daních
z příjmu] podle zákona o daních
z příjmů, snížené o výdaje
vynaložené na jejich dosazení, zajištění
a udržení. U společníka veřejné
obchodní společnosti a komplementáře
komanditní společnosti se za příjem
z této činnosti považuje podíl připadající
na něj podle společenské smlouvy ze základu
daně za společnost [§ 13 odst. 1 a 3 zákona
č. 286/1992 Sb.]. Minimálním vyměřovacím
základem se rozumí dvacetičtyřnásobek
minimální mzdy. Maximální vyměřovací
základ je 540.000, - Kčs. Jde-li o souběh
činností podle § 13 a není-li samostatná
výdělečná činnost hlavním
zdrojem příjmů, je minimálním
vyměřovacím základem šestinásobek
minimální mzdy; maximální vyměřovací
základ se nemění.
(4) Vyměřovacím základem u osoby,
která má příjmy z kapitálového
majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní
příjmy podle zákona o daních z příjmů
(dále jen "osoba s vlastními příjmy")
[§ 8,9 a 10 zákona č. 286/1992 Sb.]
jsou tyto příjmy, snížené o výdaje
vynaložené na jejich dosazení, zajištění
a udržení. Minimálním vyměřovacím
základem se rozumí dvacetičtyřnásobek
minimální mzdy, maximální vyměřovací
základ je 540.000, - Kčs.
(5) Vyměřovacím základem u osoby,
která nemá příjmy ze zaměstnání,
z podnikání a z jiné samostatné výdělečné
činnosti [§ 7 zákona č. 286/1992
Sb., o daních z příjmu] ani příjmy
z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu
ani ostatní příjmy [§ 8,9 a 10 zákona
č. 286/1992 Sb.] (dále jen "osoba bez zdanitelných
příjmů"), je dvojnásobek minimální
mzdy, nejde-li o osobu pečující alespoň
o jedno dítě ve věku do 7 let, kde je vyměřovacím
základem minimální mzda; u osoby, která
ukončila studium na střední nebo vysoké
škole, je v období tří měsíců
od ukončení studia, pokud v tomto období
nenastoupila do pracovního nebo obdobného poměru,
nebo nezahájila samostatnou výdělečnou
činnost, vyměřovacím základem
rovněž minimální mzda.
(6) Vyměřovacím základem u osob, za
které je plátcem pojistného stát [§
6 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.],
je 70 % minimální mzdy.
(1) Rozhodné období, z něhož se zjišťuje
vyměřovací základ, je kalendářní
měsíc, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) U osoby samostatně výdělečně
činné a u osoby s vlastními příjmy
je rozhodným obdobím předcházející
kalendářní rok.
(3) Provozuje-li osoba samostatně výdělečně
činná zemědělskou výrobu, hospodaření
v lesích a na vodních plochách [§
12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání
občanů, ve znění zákona č.
219/1991 Sb.] anebo vykonává-li uměleckou
nebo jinou tvůrčí činnost na základě
zákona o dílech literárních, vědeckých
a uměleckých (autorský zákon) [Zákon
č. 35/1965 Sb., o dílech literárních,
vědeckých a uměleckých (autorský
zákon), ve znění zákona č.
89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.] nebo vykonává-li
činnost restaurátora kulturních památek
a sbírkových předmětů, je rozhodným
obdobím období, po které takovou činnost
vykonával, nejvýše vsak období tří
bezprostředně předcházejících
kalendářních roků. Podmínkou
je, že o to požádá nejpozději při
předložení výpisu z daňového
přiznání za předcházející
kalendářní rok.
(1) Zaměstnavatel odvádí část
pojistného, které je povinen hradit za své
zaměstnance [§ 8 odst. 2 zákona ČNR
č. 550/1991 Sb.]. Současně odvádí
i část pojistného, které je povinen
hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo
platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.
(2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé
kalendářní měsíce a je splatné
v den, který je zaměstnavateli určen pro
výplatu mezd a platů za příslušný
měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata
rozložena na různé dny, je dnem splatnosti
pojistného poslední den výplaty za uplynulý
kalendářní měsíc. Není-li
tento den určen, je pojistné splatné nejpozději
do osmi dnů po uplynutí kalendářního
měsíce, za nějž se odvede. Zaměstnavatel
zaplatí vždy do 20. ledna kalendářního
roku zálohu na pojistné ve výši jedné
dvanáctiny pojistného vypočteného
z ročního plánovaného objemu mzdových
prostředků. Tuto zálohu zúčtuje
s pojistným vypočteným ze skutečného
objemu vyplacených mzdových prostředků
za uplynulý rok vždy do 20. ledna následujícího
kalendářního roku.
(3) Pojistné se odvádí na účet
Všeobecné zdravotní pojišťovny České
republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny
provádějící všeobecné
zdravotní pojištění (dále jen
"příslušná zdravotní pojišťovna"),
pokud si ji pojištěnec zvolil [§
10 odst. 1 a § 11 písm. a) až c) zákona
ČNR č. 550/1991 Sb.].
Právní nástupce zaměstnavatele ručí
za pojistné, které měl platit předchůdce.
Příslušná zdravotní pojišťovna
je povinna na žádost právního nástupce
vykázat evidovanou výši dlužného
pojistného.
Osoba samostatně výdělečně
činná platí zálohy na pojistné
na účet příslušné zdravotní
pojišťovny za celý kalendářní
měsíc, a to do 2O. dne předcházejícího
kalendářního měsíce. V měsíci,
v němž této osobě vznikla povinnost
platit pojistné [23 § 7 odst. 1 písm. b)
zákona ČNR č. 550/1991 Sb.], je záloha
na pojistné na tento měsíc splatná
do osmi dnů od zahájení činnosti.
Do osmi dnů od zahájení činnosti je
záloha splatná i na následující
kalendářní měsíc, jestliže
poslední den splatnosti zálohy na kalendářní
měsíc, v němž vznikla povinnost platit
pojistné, připadá na 21. den anebo na následující
dny tohoto měsíce.
(1) Osoba zahajující samostatnou výdělečnou
činnost hradí v prvním kalendářním
roce této činnosti měsíční
zálohy na pojistné vypočtené z minimálního
vyměřovacího základu podle §
3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.
(2) V dalším roce se měsíční
zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího
základu za předcházející kalendářní
rok.
(3) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou
výší pojistného vypočteného
podle § 3 odst. 3 je splatný vždy dnem podání
daňového přiznání [§
40 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků] za uplynulý kalendářní
rok.
(1) Osoba s vlastními příjmy hradí
na účet příslušné zdravotní
pojišťovny měsíční zálohy
na pojistné vypočtené z minimálního
vyměřovacího základu podle §
3 odst. 4, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší,
a to do 20. dne předcházejícího kalendářního
měsíce. V měsíci, v němž
této osobě vznikla povinnost platit pojistné
[25 § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona ČNR
č. 550/1991 Sb.], je záloha na pojistné
splatná do osmi dnů ode dne, kdy tato povinnost
vznikla. Do osmi dnů od vzniku této povinnosti je
záloha na pojistné splatná i na následující
kalendářní měsíc, jestliže
poslední den splatnosti zálohy na kalendářní
měsíc, v němž vznikla povinnost platit
pojistné, připadá na 21. den anebo na následující
dny tohoto měsíce.
(2) V dalším roce se měsíční
zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího
základu za předcházející kalendářní
rok.
(3) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou
výší pojistného vypočteného
podle § 3 odst. 4 je splatný dnem podání
daňového přiznání za uplynulý
kalendářní rok.
Osoba bez zdanitelných příjmů platí
pojistné na účet příslušné
zdravotní pojišťovny za celý kalendářní
měsíc, a to ve lhůtách stanovených
v § 9 odst. 1.
Osoba bez zdanitelných příjmů, která
pracuje v zahraničí pro zaměstnavatele, který
nemá na území České republiky
sídlo, ani místo podnikání, může
projednat s příslušnou zdravotní pojišťovnou
jiný způsob hrazení pojistného. Příslušná
zdravotní pojišťovna může na žádost
takové osoby povolit placení pojistného za
delší, než měsíční
období, avšak vždy jen dopředu.
Za osoby, za které je plátcem pojistného
stát [§ 6 odst. 4 zákona
ČNR č. 550/1991 Sb.], hradí měsíčně
pojistné ministerstvo financí České
republiky na zvláštní účet zřízený
podle § 20, a to do 20. dne předcházejícího
kalendářního měsíce.
Má-li osoba současně více příjmů
ze zaměstnání nebo příjmů
z podnikání a z jiné samostatné výdělečné
činnosti [§ 7 zákona č. 286/1992
Sb., o daních z příjmu], odvádí
pojistné ze všech těchto příjmů.
(1) Nárok na vrácení přeplatku se
promlčuje za pět let od uplynutí kalendářního
roku, v němž vznikl.
(2) Příslušná zdravotní pojišťovna
je povinna vrátit přeplatek na pojistném
do jednoho měsíce od obdržení žádosti
o jeho vrácení nebo od jeho zjištění
příslušnou zdravotní pojišťovnou.
Vrácený přeplatek na pojistném se
v následujícím kalendářním
měsíci zúčtuje s poukázanými
finančními prostředky podle § 21 odst.
4.
Dlužné pojistné jsou osoby uvedené v
předchozích ustanoveních povinny doplatit.
Doplatek je splatný na účet té zdravotní
pojišťovny, u které byla osoba pojištěna
v období, za něž dluží pojistné.
(1) Právo předepsat dlužné pojistné
se promlčuje za deset let ode dne splatnosti. Byl-li proveden
úkon ke zjištění výše pojistného
nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí
lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného
dozvěděl.
(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje
ve lhůtě deseti let od právní moci
platebního výměru, jímž bylo
vyměřeno.
(1) Pojistné se platí v československé
měně
a) bezhotovostním převodem z účtu
vedeného u peněžního ústavu (dále
jen "banka") na účet příslušné
zdravotní pojišťovny nebo
b) v hotovosti poštovní poukázkou na příslušný
účet podle písmene a).
(2) Za den platby pojistného se považuje
a) u bezhotovostních převodů z účtu
u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání
z účtu plátce pojistného,
b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná
oprávněná osoba hotovost přijala nebo
převzala.
(3) Banky a pošty jsou povinny převést platby
pojistného na účty příslušných
zdravotních pojišťoven vždy nejpozději
následující pracovní den poté,
kdy platba z účtu plátce pojistného
byla uskutečněna, nebo kdy byla ve prospěch
účtu příslušné zdravotní
pojišťovny přijata v hotovosti. Pokud je účet
příslušné zdravotní pojišťovny
u jiné banky, než účet plátce
pojistného, z něhož je platba převedena,
je banka, která platbu uskutečňuje, povinna
převést uhrazovanou částku té
bance, u které je veden účet příslušné
zdravotní pojišťovny, ve lhůtě
uvedené v předchozí větě. Stejným
způsobem se postupuje u plateb přijímaných
ve prospěch účtu příslušné
zdravotní pojišťovny v hotovosti. Banka, u které
je veden účet příslušné
zdravotní pojišťovny, připíše
v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle
následující den poté, co k těmto
peněžním prostředkům získala
dispoziční právo.
Současně jsou banky a pošty povinny sdělit
příslušným zdravotním pojišťovnám
den, kdy došlo k odepsání platby z účtu
plátce pojistného. V případě
nedodržení těchto lhůt jsou povinny
uhradit příslušné zdravotní pojišťovně
úrok ve výši běžné diskontní
sazby Státní banky Československé
z částky včas nepřevedené.
Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné
zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo v nižší
částce, než ve které mělo být
zaplaceno, je plátce pojistného povinen ode dne
následujícího po dni splatnosti do dne platby
včetně platit za každý den penále
ve výši 0,1 % dlužné částky.
Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení,
vymáhání, promlčení a vracení
přeplatu na penále, postupuje se stejně jako
u pojistného.
(1) Všeobecná zdravotní pojišťovna
České republiky je povinna zřídit
zvláštní účet všeobecného
zdravotního pojištění (dále jen
" zvláštní účet").
Zvláštní účet slouží
k financování potřebné zdravotní
péče na základě přerozdělování
pojistného podle počtu pojištěnců
násobeného koeficientem věkové struktury
pojištěnců stanoveným podle zvláštního
předpisu.
(2) Zvláštní účet spravuje Všeobecná
zdravotní pojišťovna České republiky
(dále jen "správce účtu")
a vede odděleně od ostatních účtů
(fondů), které spravuje.
(3) Na dodržování pravidel hospodaření
se zvláštním účtem dohlíží
dozorčí orgán ustavený k tomuto účelu.
Členy dozorčího orgánu je zástupce
jmenovaný ministerstvem financí České
republiky, zástupce jmenován ministerstvem zdravotnictví
České republiky, zástupce jmenovaný
ministerstvem práce a sociálních věcí
České republiky, zástupce pověřený
Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České
republiky každý s jedním hlasem a zástupci
pověření ostatními zdravotními
pojišťovnami [Zákon
ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách],
kteří mají dohromady jeden hlas.
(4) Bližší pravidla hospodaření
se zvláštním účtem, způsob
výpočtu částky na jednoho pojištěnce
podle koeficientu věkové struktury, jednací
rád dozorčího orgánu vydá ministerstvo
zdravotnictví České republiky po dohodě
s ministerstvem financí České republiky vyhláškou.
(1) Příslušné zdravotní pojišťovny
sdělí do 25. dne každého měsíce
správci účtu výši jedné
poloviny vybraného pojistného za příslušný
měsíc, počet a věkovou strukturu pojištěnců
v tomto měsíci.
(2) Správce účtu oznámí do
30. dne příslušného měsíce
všem zdravotním pojišťovnám celkovou
částku na ně připadající.
Částka připadající na jednoho
pojištěnce se vypočte jako součet poloviny
vybraného pojistného všemi zdravotními
pojišťovnami a celkové platby státu za
osoby, za něž je plátcem pojistného,
dělený počtem pojištěnců,
za které je plátcem stát a násobený
koeficientem věkové struktury. Celkovou částku
pro jednotlivé zdravotní pojišťovny tvoří
částka vypočtená na jednoho pojištěnce
násobená počtem pojištěnců
příslušné zdravotní pojišťovny,
za které je plátcem stát a koeficientem věkové
struktury.
(3) Přesahuje-li polovina vybraného pojistného
celkovou částku vypočtenou podle odstavce
2, odvede tato pojišťovna přebývající
finanční prostředky na zvláštní
účet, a to do tří pracovních
dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu
oznámena částka vypočtená na
jednoho pojištěnce.
(4) Nedosahuje-li polovina vybraného pojistného
celkovou částku vypočtenou podle odstavce
2, správce účtu poukáže příslušné
zdravotní pojišťovně chybějící
finanční prostředky, a to do tří
pracovních dnů ode dne oznámení vypočtené
částky na jednoho pojištěnce.
(1) Pověření pracovníci příslušné
zdravotní pojišťovny jsou oprávněni
provádět v souvislosti s výběrem pojistného
kontrolu plateb pojistného. K provedení kontroly
je pověřený pracovník povinen prokázat
se služebním průkazem příslušné
zdravotní pojišťovny a zvláštním
oprávněním k takové činnosti,
vydaným jejím ředitelem.
(2) Kontrolou zjišťuje pověřený
pracovník správné stanovení vyměřovacího
základu, výše pojistného a jeho včasné
placení.
(3) Kontrola se provádí u plátce pojistného
nebo v místě, které je vzhledem k účelu
kontroly nejvhodnější. Kontrola se provádí
v rozsahu nezbytně nutném pro dosazení jejího
účelu. Plátce pojistného, u něhož
je prováděna kontrola, je povinen ve vztahu k pověřenému
pracovníku
a) předložit na vyžádání
účetní a jiné doklady, jež jsou
pro správné stanovení a placení pojistného
rozhodné, anebo o které pověřený
pracovník požádá a podat k nim ústně
nebo písemně požadovaná vysvětlení,
má-li pověřený pracovník pochybnost
o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti,
b) nezatajovat doklady, které má plátce pojistného
k dispozici nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí,
c) zajistit vhodné místo a podmínky k provádění
kontroly,
d) zapůjčit potřebné doklady i mimo
prostor provádění kontroly.
(4) Plátci pojistného a třetí osoby
jsou povinny poskytnout pověřenému pracovníku
veškerou pomoc potřebnou k účinnému
provedení kontroly.
(1) Osoba samostatně výdělečně
činná, osoba s vlastními příjmy
a osoba bez zdanitelných příjmů je
povinna při plnění oznamovací povinnosti
[§ 9 odst. 1 zákona ČNR
č. 550/1991 Sb.] sdělit své jméno,
příjmení, trvalý pobyt a rodné
číslo. Osoba samostatně výdělečně
činná je dále povinna sdělit své
obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání,
identifikační číslo organizace, má-li
ho přiděleno, a číslo bankového
účtu, pokud z něj bude provádět
platbu pojistného nebo jeho záloh.
(2) Osoba samostatně výdělečně
činná a osoba s vlastními příjmy
je povinna předložit příslušné
zdravotní pojišťovně vždy do 30.
června výpis z daňového přiznání
za předchozí kalendářní rok,
v němž uvede příjmy z uvedených
činností a výdaje vynaložené
na jejich dosazení, zajištění a udržení.
Dále uvede vyměřovací základ
a pojistné vypočtené z tohoto vyměřovacího
základu.
(3) Změní-li se dodatečně údaje
uvedené v odstavci 1 a 2, jsou tyto osoby povinny ohlásit
změny do osmi dnů a dlužné pojistné
doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly.
Zaměstnavatelé jsou povinni pří plnění
oznamovací povinnosti [§
9 odst. 1 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.]
sdělit obchodní název, sídlo, identifikační
číslo organizace a číslo bankovního
účtu. Dále jsou povinni vést průkaznou
evidenci o uskutečněných platbách
pojistného. Na žádost příslušné
zdravotní pojišťovny jsou povinní předložit
údaje rozhodné pro výpočet pojistného,
včetně rodného čísla každého
zaměstnance.
(1) Za neplnění nebo porušení povinností
stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), §
23 odst. 2 a 3, § 24 a § 27 větě druhé
může příslušná zdravotní
pojišťovna uložit plátci pojistného
pokutu až do výše 50.000,- Kčs za jednotlivé
nesplnění nebo porušení povinnosti.
(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná
zdravotní pojišťovna dozvěděla
o nesplnění nebo porušení povinnosti,
nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k
nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.
(3) Pokud jde o způsob placení a vymáhání
pokut, postupuje se stejně jako u pojistného [§
18 zákona č. 550/1991 Sb.].
(4) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny,
která ji uložila.
(1) Ústřední pojišťovna Všeobecné
zdravotní pojišťovny České republiky
vede registr všech pojištěnců všeobecného
zdravotního pojištění.
(2) Státní orgány a jiné právnické
osoby, které z úřední povinnosti anebo
vzhledem k předmětu své činnosti vedou
evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny na výzvu pojišťovny
uvedené v odstavci 1 a ve lhůtách touto pojišťovnou
stanovených sdělovat této pojišťovně
údaje potřebné pro vedení registru
pojištěnců. Tyto údaje se poskytují
bezplatně.
(3) Zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci
1 oznamuje ministerstvu financí České republiky
vždy k 10. dni v měsíci změny v registru
týkající se pojištěnců,
za které platí pojistné stát [§
6 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.].
(4) V termínu uvedeném v odstavci 3 poskytuje zdravotní
pojišťovna uvedená v odstavci 1 údaje
o změnách též dalším zdravotním
pojišťovnám zřízeným podle
zvláštního zákona [§
18 zákona č. 550/1991 Sb.].
(5) Na úhradě nákladů za vedení
registru pojištěnců se podílejí
další zdravotní pojišťovny [§
18 zákona č. 550/1991 Sb.] podle počtu
svých pojištěnců. Úhradu těchto
nákladů je Ústřední pojišťovna
Všeobecné zdravotní pojišťovny České
republiky povinna vést odděleně od ostatních
nákladů.