Česká národní rada 1992 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Tento zákon upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění [Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění] (dále jen "pojistné), penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného a zřízení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění.

(1) Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.

(2) Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen "zaměstnanec") je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem, popřípadě zaměstnavateli, má-li zaměstnanec několik pracovních poměrů, nebo vykonává-li vedlejší činnost [§ 69,70 a 71 zákoníku práce], v souvislosti s výkonem zaměstnání, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou

a) odstupné [Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru. § 5 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/19911 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci] poskytované při skončení nebo změně pracovního poměru a odchodné [Např. § 14 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky],

b) plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy [Např. zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.],

c) náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání [6 § 131 zákoníku práce],

d) náhrady škody [7 § 187 až 194,196 až 206 zákoníku práce], s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,

e) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích [Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích],

f) naturální požitky s výjimkou naturální mzdy a jiná obdobná plnění, popřípadě finanční náhrady za neodebrané naturální požitky,

g) náhrada mzdy [§ 125 zákoníku práce] při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby,

h) příjmy z příležitostného zaměstnání [§ 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců].

(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen "minimální mzda") [Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě] s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení [12 § 31 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení], kde je vyměřovacím základem skutečně dosazený příjem. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno [§ 8 odst. 3 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.], je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci [§ 127 zákoníku práce], s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění se pojistné neplatí.

(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné jsou příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti [§ 7 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmu] podle zákona o daních z příjmů, snížené o výdaje vynaložené na jejich dosazení, zajištění a udržení. U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost [§ 13 odst. 1 a 3 zákona č. 286/1992 Sb.]. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvacetičtyřnásobek minimální mzdy. Maximální vyměřovací základ je 540.000, - Kčs. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.

(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen "osoba s vlastními příjmy") [§ 8,9 a 10 zákona č. 286/1992 Sb.] jsou tyto příjmy, snížené o výdaje vynaložené na jejich dosazení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvacetičtyřnásobek minimální mzdy, maximální vyměřovací základ je 540.000, - Kčs.

(5) Vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti [§ 7 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmu] ani příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu ani ostatní příjmy [§ 8,9 a 10 zákona č. 286/1992 Sb.] (dále jen "osoba bez zdanitelných příjmů"), je dvojnásobek minimální mzdy, nejde-li o osobu pečující alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let, kde je vyměřovacím základem minimální mzda; u osoby, která ukončila studium na střední nebo vysoké škole, je v období tří měsíců od ukončení studia, pokud v tomto období nenastoupila do pracovního nebo obdobného poměru, nebo nezahájila samostatnou výdělečnou činnost, vyměřovacím základem rovněž minimální mzda.

(6) Vyměřovacím základem u osob, za které je plátcem pojistného stát [§ 6 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.], je 70 % minimální mzdy.

(1) Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) U osoby samostatně výdělečně činné a u osoby s vlastními příjmy je rozhodným obdobím předcházející kalendářní rok.

(3) Provozuje-li osoba samostatně výdělečně činná zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách [§ 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.] anebo vykonává-li uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) [Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.] nebo vykonává-li činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, je rozhodným obdobím období, po které takovou činnost vykonával, nejvýše vsak období tří bezprostředně předcházejících kalendářních roků. Podmínkou je, že o to požádá nejpozději při předložení výpisu z daňového přiznání za předcházející kalendářní rok.

(1) Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance [§ 8 odst. 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.]. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.

(2) Pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavateli určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvede. Zaměstnavatel zaplatí vždy do 20. ledna kalendářního roku zálohu na pojistné ve výši jedné dvanáctiny pojistného vypočteného z ročního plánovaného objemu mzdových prostředků. Tuto zálohu zúčtuje s pojistným vypočteným ze skutečného objemu vyplacených mzdových prostředků za uplynulý rok vždy do 20. ledna následujícího kalendářního roku.

(3) Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna"), pokud si ji pojištěnec zvolil [§ 10 odst. 1 a § 11 písm. a) až c) zákona ČNR č. 550/1991 Sb.].

Právní nástupce zaměstnavatele ručí za pojistné, které měl platit předchůdce. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna na žádost právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného.

Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc, a to do 2O. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné [23 § 7 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 550/1991 Sb.], je záloha na pojistné na tento měsíc splatná do osmi dnů od zahájení činnosti. Do osmi dnů od zahájení činnosti je záloha splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.

(1) Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.

(2) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok.

(3) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3 odst. 3 je splatný vždy dnem podání daňového přiznání [§ 40 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků] za uplynulý kalendářní rok.

(1) Osoba s vlastními příjmy hradí na účet příslušné zdravotní pojišťovny měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 4, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné [25 § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona ČNR č. 550/1991 Sb.], je záloha na pojistné splatná do osmi dnů ode dne, kdy tato povinnost vznikla. Do osmi dnů od vzniku této povinnosti je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.

(2) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok.

(3) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3 odst. 4 je splatný dnem podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc, a to ve lhůtách stanovených v § 9 odst. 1.

Osoba bez zdanitelných příjmů, která pracuje v zahraničí pro zaměstnavatele, který nemá na území České republiky sídlo, ani místo podnikání, může projednat s příslušnou zdravotní pojišťovnou jiný způsob hrazení pojistného. Příslušná zdravotní pojišťovna může na žádost takové osoby povolit placení pojistného za delší, než měsíční období, avšak vždy jen dopředu.

Za osoby, za které je plátcem pojistného stát [§ 6 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.], hradí měsíčně pojistné ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet zřízený podle § 20, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce.

Má-li osoba současně více příjmů ze zaměstnání nebo příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti [§ 7 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmu], odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.

(1) Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za pět let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

(2) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce od obdržení žádosti o jeho vrácení nebo od jeho zjištění příslušnou zdravotní pojišťovnou. Vrácený přeplatek na pojistném se v následujícím kalendářním měsíci zúčtuje s poukázanými finančními prostředky podle § 21 odst. 4.

Dlužné pojistné jsou osoby uvedené v předchozích ustanoveních povinny doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla osoba pojištěna v období, za něž dluží pojistné.

(1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za deset let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě deseti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno.

(1) Pojistné se platí v československé měně

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u peněžního ústavu (dále jen "banka") na účet příslušné zdravotní pojišťovny nebo

b) v hotovosti poštovní poukázkou na příslušný účet podle písmene a).

(2) Za den platby pojistného se považuje

a) u bezhotovostních převodů z účtu u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného,

b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala.

(3) Banky a pošty jsou povinny převést platby pojistného na účty příslušných zdravotních pojišťoven vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu plátce pojistného byla uskutečněna, nebo kdy byla ve prospěch účtu příslušné zdravotní pojišťovny přijata v hotovosti. Pokud je účet příslušné zdravotní pojišťovny u jiné banky, než účet plátce pojistného, z něhož je platba převedena, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u které je veden účet příslušné zdravotní pojišťovny, ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu příslušné zdravotní pojišťovny v hotovosti. Banka, u které je veden účet příslušné zdravotní pojišťovny, připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle následující den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo.

Současně jsou banky a pošty povinny sdělit příslušným zdravotním pojišťovnám den, kdy došlo k odepsání platby z účtu plátce pojistného. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny uhradit příslušné zdravotní pojišťovně úrok ve výši běžné diskontní sazby Státní banky Československé z částky včas nepřevedené.

Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně platit za každý den penále ve výši 0,1 % dlužné částky.

Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatu na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

(1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky je povinna zřídit zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění (dále jen " zvláštní účet"). Zvláštní účet slouží k financování potřebné zdravotní péče na základě přerozdělování pojistného podle počtu pojištěnců násobeného koeficientem věkové struktury pojištěnců stanoveným podle zvláštního předpisu.

(2) Zvláštní účet spravuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen "správce účtu") a vede odděleně od ostatních účtů (fondů), které spravuje.

(3) Na dodržování pravidel hospodaření se zvláštním účtem dohlíží dozorčí orgán ustavený k tomuto účelu. Členy dozorčího orgánu je zástupce jmenovaný ministerstvem financí České republiky, zástupce jmenován ministerstvem zdravotnictví České republiky, zástupce jmenovaný ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky, zástupce pověřený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky každý s jedním hlasem a zástupci pověření ostatními zdravotními pojišťovnami [Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách], kteří mají dohromady jeden hlas.

(4) Bližší pravidla hospodaření se zvláštním účtem, způsob výpočtu částky na jednoho pojištěnce podle koeficientu věkové struktury, jednací rád dozorčího orgánu vydá ministerstvo zdravotnictví České republiky po dohodě s ministerstvem financí České republiky vyhláškou.

(1) Příslušné zdravotní pojišťovny sdělí do 25. dne každého měsíce správci účtu výši jedné poloviny vybraného pojistného za příslušný měsíc, počet a věkovou strukturu pojištěnců v tomto měsíci.

(2) Správce účtu oznámí do 30. dne příslušného měsíce všem zdravotním pojišťovnám celkovou částku na ně připadající. Částka připadající na jednoho pojištěnce se vypočte jako součet poloviny vybraného pojistného všemi zdravotními pojišťovnami a celkové platby státu za osoby, za něž je plátcem pojistného, dělený počtem pojištěnců, za které je plátcem stát a násobený koeficientem věkové struktury. Celkovou částku pro jednotlivé zdravotní pojišťovny tvoří částka vypočtená na jednoho pojištěnce násobená počtem pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny, za které je plátcem stát a koeficientem věkové struktury.

(3) Přesahuje-li polovina vybraného pojistného celkovou částku vypočtenou podle odstavce 2, odvede tato pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet, a to do tří pracovních dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu oznámena částka vypočtená na jednoho pojištěnce.

(4) Nedosahuje-li polovina vybraného pojistného celkovou částku vypočtenou podle odstavce 2, správce účtu poukáže příslušné zdravotní pojišťovně chybějící finanční prostředky, a to do tří pracovních dnů ode dne oznámení vypočtené částky na jednoho pojištěnce.

(1) Pověření pracovníci příslušné zdravotní pojišťovny jsou oprávněni provádět v souvislosti s výběrem pojistného kontrolu plateb pojistného. K provedení kontroly je pověřený pracovník povinen prokázat se služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny a zvláštním oprávněním k takové činnosti, vydaným jejím ředitelem.

(2) Kontrolou zjišťuje pověřený pracovník správné stanovení vyměřovacího základu, výše pojistného a jeho včasné placení.

(3) Kontrola se provádí u plátce pojistného nebo v místě, které je vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Kontrola se provádí v rozsahu nezbytně nutném pro dosazení jejího účelu. Plátce pojistného, u něhož je prováděna kontrola, je povinen ve vztahu k pověřenému pracovníku

a) předložit na vyžádání účetní a jiné doklady, jež jsou pro správné stanovení a placení pojistného rozhodné, anebo o které pověřený pracovník požádá a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení, má-li pověřený pracovník pochybnost o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti,

b) nezatajovat doklady, které má plátce pojistného k dispozici nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí,

c) zajistit vhodné místo a podmínky k provádění kontroly,

d) zapůjčit potřebné doklady i mimo prostor provádění kontroly.

(4) Plátci pojistného a třetí osoby jsou povinny poskytnout pověřenému pracovníku veškerou pomoc potřebnou k účinnému provedení kontroly.

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, osoba s vlastními příjmy a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna při plnění oznamovací povinnosti [§ 9 odst. 1 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.] sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo organizace, má-li ho přiděleno, a číslo bankového účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba s vlastními příjmy je povinna předložit příslušné zdravotní pojišťovně vždy do 30. června výpis z daňového přiznání za předchozí kalendářní rok, v němž uvede příjmy z uvedených činností a výdaje vynaložené na jejich dosazení, zajištění a udržení. Dále uvede vyměřovací základ a pojistné vypočtené z tohoto vyměřovacího základu.

(3) Změní-li se dodatečně údaje uvedené v odstavci 1 a 2, jsou tyto osoby povinny ohlásit změny do osmi dnů a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly.

Zaměstnavatelé jsou povinni pří plnění oznamovací povinnosti [§ 9 odst. 1 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.] sdělit obchodní název, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu. Dále jsou povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinní předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného, včetně rodného čísla každého zaměstnance.

(1) Za neplnění nebo porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 23 odst. 2 a 3, § 24 a § 27 větě druhé může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50.000,- Kčs za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

(3) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokut, postupuje se stejně jako u pojistného [§ 18 zákona č. 550/1991 Sb.].

(4) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

(1) Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění.

(2) Státní orgány a jiné právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny na výzvu pojišťovny uvedené v odstavci 1 a ve lhůtách touto pojišťovnou stanovených sdělovat této pojišťovně údaje potřebné pro vedení registru pojištěnců. Tyto údaje se poskytují bezplatně.

(3) Zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 1 oznamuje ministerstvu financí České republiky vždy k 10. dni v měsíci změny v registru týkající se pojištěnců, za které platí pojistné stát [§ 6 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.].

(4) V termínu uvedeném v odstavci 3 poskytuje zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 1 údaje o změnách též dalším zdravotním pojišťovnám zřízeným podle zvláštního zákona [§ 18 zákona č. 550/1991 Sb.].

(5) Na úhradě nákladů za vedení registru pojištěnců se podílejí další zdravotní pojišťovny [§ 18 zákona č. 550/1991 Sb.] podle počtu svých pojištěnců. Úhradu těchto nákladů je Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky povinna vést odděleně od ostatních nákladů.