Česká národní rada 1992 – 1992

Položka:

1) Tabulka je zaměřena pouze na bilancování prostředků, které je nutno zajistit výběrem pojistného na zajištění potřebné zdravotní péče. Rozsah potřebné zdravotní péče je vymezen zákonem ČNR č.550/91 Sb o všeobecném zdravotním pojištění, Zdravotním řádem, Seznamem zdravotních výkonů a Seznamem léčiv a prostředků zdravotnické techniky. Proto neuvažujeme s celým rozpočtem zdravotnictví, nýbrž pouze s částí vyčleněnou v r 1992 pro VZP.

2) Vliv nových kapacit je uveden v odsouhlasené výši MF ČR.

3) Nárůst cenových vlivů v r. 1992 není v bilanci zohledněn, neboť navazuje na odsouhlasený rozpočet zdravotnictví ve vazbě na státní rozpočet.

4) Dopad z titulu mzdově úpravy rozpočtových a příspěvkových organizací byl zohledněn v plné výši bilance MZ ČR.

Oproti takto vytvořené základně roku 1992 vyjadřují další položky nárůst, případné nový metodický vliv, který nebyl v základu roku 1992 zahrnut.

5) Prostředky na pokrytí lázeňské péče v r. 1993, které nebyly v r. 1992 zahrnuty do finančních prostředků VZP.

6) Při přechodu rozpočtových organizací na příspěvkové došlo k metodické změně v odpisování základních prostředků. Současně tato položka vyjadřuje i předpokládaný nárůst potřeby objemu investičních nákladů hrazených leasingem

7) Cenové vlivy odráží předpokládaný nárůst cen v r.1993, v oblasti materiálových vstupů.

8) Mzdové úpravy r. 1993 jsou bilancovány ve vazbě na platné předpisy pro příspěvkově organizace.

9) Dopady z přechodu na daň z přidané hodnoty odráží předpokládaný dopad z nového daňového systému od 1. 1. 1993.

10) Dopady ze zdravotního, zaměstnaneckého a sociálního pojištění znamenají absolutní nárůst potřeby finančních prostředků, neboť rozpočtové ani příspěvkové organizace nehradily odvod z objemu mezd za své zaměstnance.

11) Vliv výdajů hrazených dosud mimo kapitoly 715 a 335, povýšený o vliv metodických a cenových vlivů, byl ze strany MF ČR akceptován. Jedná se o částky dosud hrazené z prostředků resortu dopravy, vnitra, obrany a spravedlnosti. Z hlediska státního rozpočtu se jedná o delimitaci.

12) objem finančních prostředků nutných na postupnou transformaci obsahuje odsouhlasenou míru zisku ve výši 5% ke zdravotním výkonům, která byla stanovena MF ČR. Odráží zisk zahrnutý do lékařských výkonů oboru 964 i dalších oborů, které nejsou dodávány" dodavatelským způsobem", ale jsou poskytovány (případně vyráběny) lékaři i ostatními zdravotnickými pracovníky v zařízeních financovaných pojišťovnami. V souvislosti s postupem privatizace bude uplatňován v platbách pro privatizovaná zařízení. U příspěvkových organizací budou platby prováděny v úrovni úplných vlastních nákladů tj. bez ziskové přirážky. Přesný postup bude vydán ministerstvem financí v souvislosti s regulací cen ve zdravotnictví výměrem.

13) Celková hodnota finančních prostředků nutných k zajištění chodu zdravotnictví, která má být hrazena z výběru pojistného, nezajišťuje prostředky pro pokrytí nákladů na závodní preventivní péči a léčení úrazů a chorob z povolání. Tato oblast nákladů bude řešena zákonným pojištěním, zákonem, jehož znění se ve spolupráci s MF ČR připravuje.

Zvláštní část

K § 1

Dnem 1.1.1992 nabyl účinnosti zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. Tento zákon neupravuje výši pojistného, poplatku z prodlení ani způsob jejich placení a odkazuje v § 8 odst. 1 na zvláštní zákon. Tento zákon je vydáván v návaznosti na změnu daňového systému od 1.1.1993. Vzhledem k tomu, že všeobecné zdravotní pojištění je pro všechny pojištěnce ze zákona povinné, je nezbytné stanovit jednotnou výši pojistného, poplatku z prodlení, jakož i jednotný postup pro všechny zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění.

K § 2 až 4

Výše pojistného se stanoví pevnou procentní sazbou za období určené pro jednotlivé kategorie pojištěnců. Tam, kde je rozhodným obdobím kalendářní rok, hradí pojištěnci měsíčně zálohu na pojistné a zúčtování provedou v návaznosti na daňové přiznání za uplynulé období.

V ustanoveních se rovněž definuje pro jednotlivé kategorie pojištěnců vyměřovací základ, včetně stanovení minimálního a maximálního vyměřovacího základu.

U zaměstnanců byla z větší části převzata úprava vyměřovacího základu tak, jak je navržen v zákoně ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Odlišně se však upravuje vyměřovací základ má-li zaměstnanec několik pracovních poměrů, nebo vykonává-li vedlejší činnost. Tato odlišnost je nezbytná z toho důvodu, že představuje finanční přínos z výběru pojistného ve výši cca 1,2 mld Kčs ročně. S touto částkou uvažuje i výdajová část pojistného zapracovaná do celkové kvantifikace.

Při stanovení minimální mzdy, jejího násobku jako základu pro výpočet pojistného se vycházelo ze skutečnosti, že výše minimální mzdy je stanovena obecně závazným právním předpisem její úpravy vyplývají z vývoje životní úrovně obyvatelstva a platí pro všechny pracovní kategorie. Změny minimální mzdy se budou ke stejnému datu promítat i do změny vyměřovacího základu.

Dvojnásobek minimální mzdy byl vzat za základ z toho důvodu, že jeho výše je přibližně stejná jako je výše průměrné mzdy.

Minimální vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné představuje roční výši pojistného 7.920 Kčs a maximální jeho desetinásobek, tj. 79.200 Kčs. Při stanovení minimální a maximální hranice se vycházelo z názoru, že zdravotní pojištění nelze posuzovat jako součást soustavy daní a stanovit pojistné progresivní sazbou bez ohledu na horní hranici. Ustanovení o minimálním a maximálním vyměřovacím základu se vztahuje i na osoby, které mají příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy. U žen pečujících alespoň o jedno dítě ve věku do sedmi let a u absolventů středních a vysokých škol po dobu tří měsíců od ukončení studia je s ohledem na sociální hledisko stanoven vyměřovací základ ve výši minimální mzdy. U osob, které mají příjmy ze závislé činnosti a vedle toho příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, přičemž tato činnost není hlavním zdrojem příjmů, je ročním vyměřovacím základem šestinásobek minimální mzdy. Pro platby prováděné za vyjmenované kategorie pojištěnců státem je vyměřovací základ stanoven ve výši 70 % minimální mzdy.

Sazba pojistného je pro všechny pojištěnce jednotně stanovena. Za osoby zaměstnané však platí podle § 8 odst. 2 zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění 2/3 zaměstnavatel a 1/3 zaměstnanec. Při 13,5 % sazbě pojistného tedy platí zaměstnavatel 9 % a zaměstnanec 4,5 % z vyměřovacího základu.

K § 5 a 6

Ustanovení specifikuje povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného a stanoví den splatnosti. Stanovením povinnosti zaměstnavateli platit vždy v lednu zálohy na pojistné se sleduje zajištění pravidelného a dostatečného pojistného na počátku každého roku. Dny splatnosti jsou navrženy shodně s připravovaným návrhem zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Ustanovení si vyžádá novelizaci § 7 odst. 4 zákona č. 550/1991 Sb.

Je-li zaměstnancem nezaopatřené dítě, nebo příjemce rodičovského příspěvku, platí za tyto osoby pojistné stát podle § 6 odst. 4 zákona č. 550/1991 Sb. Zaměstnavatel ani zaměstnanec tedy v takovém případě pojistné neplatí.

K § 7 až 11

Ustanovení upravují termíny pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými, osobami s vlastními příjmy a osobami bez zdanitelných příjmů shodně s navrhovanými termíny pro platby na sociální pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná hradí v prvním kalendářním roce, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu. Totéž platí pro souběh činností podle § 13. Doplatek rozdílu uhradí příslušné zdravotní pojišťovně po předložení daňového přiznání za příslušný kalendářní rok. Skutečně dosažená výše příjmu, která vyplyne z daňového přiznání, je základem pro stanovení měsíčních záloh na příští rok. Obdobně se postupuje i u osob s vlastními příjmy.

K § 12

Podle § 6 odst. 4 zákona č. 550/1991 Sb. je stát plátcem pojistného za určité skupiny osob v zákoně vyjmenované. Navrhuje se měsíční hrazení těchto plateb ministerstvem financí České republiky na zvláštní účet zřízený při Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR.

K § 13

Vykonává-li osoba současně více zaměstnání nebo několik druhů samostatné výdělečné činnosti, nebo vykonává-li současně zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, hradí pojistné ze všech těchto příjmů. Pro výši vyměřovacího základu u osoby samostatně výdělečně činné, kde tato činnost není hlavním zdrojem příjmu, platí ustanovení § 3 odst. 3.

K § 14 až 16

V těchto ustanoveních se řeší případy, kdy došlo k přeplatku pojistného. Zajišťuje se dále možnost vymáhat dlužné pojistné až deset let nazpět ode dne, kdy bylo vyměřeno.

K § 17

V souvislosti s placením pojistného je třeba přesně vymezit, kdy je splněna podmínka včasného zaplacení pojistného, aby bylo zřejmé, od kdy je možno plátce pojistného penalizovat. Proto se stanoví, co se považuje za den platby pojistného. Pokud jde o povinnosti peněžních ústavů a pošt týkající se převodu plateb pojistného a jejich potvrzování, přebírá se právní úprava stanovená v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zároveň se zakládá oprávnění pro zdravotní pojišťovny přesvědčovat se o dodržování stanoveného postupu peněžními ústavy a poštami, neboť je to pro řádný chod financování zdravotních pojišťoven nezbytné.

K § 18 a 19

Podle § 7 odst. 5 zákona č. 550/1991 Sb. je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat zaplacení pojistného v případě, kdy nebylo zaplaceno ve stanovené výši a včas. Současně má příslušná zdravotní pojišťovna nárok na penále. Stanoví se proto výše penále, den od kterého je osoba v prodlení a doba, za kterou se penále vyměřuje.

K § 20 a 21

V zájmu zajištění dostatečné úrovně potřebné zdravotní péče pro všechny pojištěnce se navrhuje přerozdělení finančních prostředků, a to jak prostředků od státu za osoby, za něž je plátcem, tak i jedné poloviny prostředků získaných výběrem pojistného od jednotlivých zdravotních pojišťoven včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

Předpokladem pro toto přerozdělení je zřízení jednotného účtu všeobecného zdravotního pojištění, který bude zřízen u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, nezávisle však na její vlastní činnosti a vlastní struktuře pojištěnců. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR byla zvolena jako přerozdělovací místo s ohledem na její povinnost vést evidenci pojištěnců, jakož i s ohledem na její vybavení potřebnou výpočetní technikou.

Na účet zdravotního pojištění bude odvádět stát platby za osoby, za něž je plátcem každý měsíc zálohově a na základě údajů poskytnutých z registru pojištěnců bude tyto platby v následujícím měsíci zpřesňovat.

Jednotlivé zdravotní pojišťovny poskytnou ve stanoveném termínu správci zvláštního účtu informaci o jedné polovině vybraného pojistného. Následně bude proveden propočet přídělu částky připadající na jednoho pojištěnce a vypočten rozdíl vzniklý ve výběru u jednotlivých zdravotních pojišťoven ve vazbě na údaje v registru pojištěnců. Kritériem pro rozdělení prostředků bude počet pojištěnců, za které je plátcem stát a jejich věková struktura. Vzniklé rozdíly pak budou vyrovnány zpětně přes zvláštní fond.

K § 22

Tímto ustanovením se zakládá oprávnění pracovníků příslušných zdravotních pojišťoven provádět kontrolu u plátců pojistného. Kontrola bude sledovat především stanovení správného vyměřovacího základu. Plátcům pojistného, popřípadě dalším osobám, se ukládá poskytnout potřebnou součinnost nezbytnou pro provedení kontroly.

K § 23

Požadavkem na sdělování potřebných údajů při plnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně se sleduje nutnost zavedení přesné evidence plátců pojistného a pojištěnců v příslušné zdravotní pojišťovně. Uložením povinnosti předkládat výpis z daňového přiznání za předcházející kalendářní rok je vyjádřena potřeba kontroly vyměřovacího základu a placeného pojistného včetně vyčíslení doplatku a stanovení zálohy na příští kalendářní rok. Tyto údaje jsou rovněž pro zdravotní pojišťovny nezbytné pro stanovení pojistných plánů.

K § 24

Zaměstnavatelé jsou povinni platit pojistné za každého svého zaměstnance. Je třeba, aby k tomu vedli průkaznou evidenci o uskutečněných platbách za jednotlivé zaměstnance tak, aby tyto údaje bylo možno předkládat při kontrolách plateb pojistného.

K § 25

Za nesplnění povinností plátců pojistného lze uložit pokutu. Pro rozhodování zdravotních pojišťoven při ukládání pokut podle tohoto zákona se postupuje podle § 18 zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

K § 26

Navrhuje se, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky vedla evidenci všech pojištěnců tak, aby nedocházelo k únikům při platbách pojistného. Vedení centrální evidence je nezbytné, neboť plátci pojistného jsou různé subjekty a pojištěnci si navíc mohou v období tří měsíců zvolit jinou zdravotní pojišťovnu. V tomto registru budou evidovány pohyby pojištěnců jak v rámci jednotlivých kategorií, tak mezi jednotlivými pojišťovnami. Rovněž stát musí znát strukturu a počet pojištěnců, za které bude platit pojistné. Stejně tak jednotlivé pojišťovny musí znát počty svých pojištěnců a jejich strukturu podle zdroje příjmu.

Základním komunikačním znakem bude rodné číslo pojištěnce. Pojištěnci, který není identifikován rodným číslem bude přiděleno v registru Všeobecné zdravotní pojišťovny zvláštní identifikační číslo, které se nebude měnit při změně pojišťovny ani při přechodu pojištěnce do jiné kategorie. Registr pojištěnců bude pravidelně aktualizován. Změny v registru budou Všeobecnou zdravotní pojišťovnou oznamovány vždy k 10. dni v měsíci ministerstvu financí České republiky, které je plátcem pojistného za určité skupiny pojištěnců a ostatním zdravotním pojišťovnám.

K § 28 a 29

Navrhuje se novelizace těch ustanovení zákona č. 550/1991 Sb., která by byla s předkládanou právní úpravou v rozporu. Současně se navrhuje složení a způsob rozhodování orgánů pojišťovny, který bude ve správním řízení rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny. Navržení členové by měli být zárukou nepodjatosti a objektivnosti při rozhodování. Navrhuje se dále novelizace těch ustanovení zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, které ve vztahu k úpravě zákona ČNR o obcích a zákona ČNR o okresních úřadech způsobují problémy při aplikaci.

K § 30

S ohledem na celkovou bilanci finančních prostředků pro rok 1993 není předpoklad pro vytvoření rezervního fondu, zejména u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Příjmy pojistného zabezpečí v roce 1993 pouze prostředky nezbytné k chodu zdravotnictví.