Česká národní rada 1992 – 1992

(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), a výdaji (náklady) vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle odstavců 2 až 4.

(2) Základem daně u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví [zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů], je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví [zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů], rozdíl mezi příjmy a výdaji.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy [např. zákon č. 119/1992 Sb.], lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují:

a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), s výjimkou investiční společnosti vytvářející podílové fondy,

b) příjmy z emisního ážia,

c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu,

d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.

(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen "ceny obvyklé na trhu"), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.

(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházejícího dni zahájení likvidace nebo zrušení upraví o zůstatky vytvořených rezerv, výnosů příštích období, výdajů příštích období a nákladů příštích období, a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o cenu nespotřebovaných zásob a o výši pohledávek a závazků.

(9) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu [zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů], pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

(10) U stálé provozovny (§ 23 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v cizině (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) lze základ daně stanovit ve výši, které by z téže činnosti dosáhl poplatník se sídlem na území České republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných. poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů.

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy [např. zákon č. 119/1992 Sb.].

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33);

b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písmenu c);

c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení;

d) příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost vyplývá ze zákona;

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně;

f) pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů [např. zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění] a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění;

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů [např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.];

h) nájemné včetně nájemného za věci s právem koupě najaté věci;

ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani;

i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon;

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na:

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. provoz závodních zdravotnických zařízení a péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy [např. vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi, a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky č. 19/1975 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.],

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55% ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů;

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů [zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Limity stravného při zahraničních pracovních cestách vyhlašované ve Sbírce zákonů.], přitom

1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. na dopravu motorovým vozidlem zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty,

3. na dopravu motorovým vozidlem nezahrnutém v majetku poplatníka ve výši základní sazby a náhrady za spotřebované pohonné hmoty,

4. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,

5. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6;

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom;

m) výdaje (náklady) civilní obrany spojené s přípravou k sebe ochraně a vzájemné pomoci a s péčí o prostředky individuální ochrany;

n) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany [zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon SNR č. 126/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů];

o) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu [nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace];

p) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku, který je poplatník povinen předat podle zvláštních předpisů [např. zákon č. 79/1975 Sb., o výrobě, rozvodu a potřebě elektřiny (elektrizační zákon). Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynařský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)], snížená o přijaté dotace na jeho pořízení;

r) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů [např. zákon č. 44/1988 Sb., o ohraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 439/1992 Sb.).

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné při sjednání práva koupě najaté věci se uznává do výdajů (nákladů) za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20% stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky, s výjimkou nemovitostí, u kterých může doba nájmu trvat nejméně 8 let, a

b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou, by věc měla při odpisování podle tohoto zákona.

(5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména:

a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich pořizovací ceny,

b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,

c) výdaje na nákup cenných papírů,

d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

e) vyplácené podíly na zisku,

f) placené penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut a přirážky k pojistnému placenému do fondů sociálního pojištění, fondů zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění,

g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší [zákon č. 309/1991 Sb. Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování],

h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod [nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů]

i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně,

j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy [např. vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi, a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky č. 19/1975 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. a zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Limity stravného při zahraničních pracovních cestách vyhlašované ve Sbírce zákonů]

k) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j),

l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva,

n) manka a škody přesahující přijaté náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

o) zůstatkovou cenu trvale vyřazeného hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. b) a c),

p) technické zhodnocení (§ 33),

r) daně zaplacené za jiného poplatníka, s) daň dědickou, darovací, z převodu nemovitostí, daň - příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob,

t) výdaje na reprezentaci,

u) výdaje na osobní potřebu poplatníka,

v) úplatu investiční společnosti za správu podílového fondu [zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech],

w) úroky placené z úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, a to ve výši, o kterou souhrn půjček a úvěrů takto poskytnutých přesahuje v průběhu zdaňovacího období čtyřnásobek výše základního jmění, u bankovních a pojišťovacích společností šestinásobek výše základního jmění.

(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci, popřípadě soubory předmětů, které mají samostatné technicko-ekonomické určení, jejichž vstupní cena (§ 29. odst. 1) je vyšší než 10 000 Kčs a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby s výjimkou provozních důlních děl, pěstitelské celky trvalých porostů [zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů a předpisy jej provádějící] s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo [zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů], tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně a jiný majetek.

(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí technické zhodnocení, výdaje na otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud nezvyšují vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku.

(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kčs a mají provozně technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi a dále zřizovací náklady [zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů].

(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka k 31. 12. běžného roku, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu.

a) zásoby,

b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří,

c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení,

d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace,

e) umělecká díla [zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů], jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky,

f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nejde ocenit podle platných právních předpisů,

g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl,

h) hmotný majetek převzatý bezúplatně podle zvláštních předpisů [např. zákon č. 79/1975 Sb., o výrobě, rozvodu a potřebě elektřiny (elektrizační zákon). Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynařský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)].

(1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje vlastník s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.

(2) Pronajatý hmotný majetek a nehmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek.

(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku uhrazené nájemcem může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

(4) Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví, který není odpisován nájemcem podle odstavce 2, odpisuje na základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena odpisované části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku jako celku podle vlastnických práv.

(5) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.

(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí:

a) pořizovací cena [§ 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.], je-li pořízen úplatně, s výjimkou majetku nabytého podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů;

b) vlastní náklady [§ 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.], je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii;

c) reprodukční pořizovací cena [§ 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.], zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, v ostatních případech.

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu (§ 24 odst. 2 písm. a)).

(3) Pokud není technické zhodnocení samostatně odpisováno nájemcem, zvyšuje technické zhodnocení vstupní cenu (dále jen "zvýšená vstupní cena") a zároveň zůstatkovou cenu (dále jen "zvýšená zůstatková cena") příslušného hmotného majetku.

(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí:

(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Právní nástupce poplatníka pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem.

(3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

(4) Pronajaté věci s výjimkou nemovitostí je možno odepsat za dobu trvání pronájmu s právem koupě najaté věci podle § 24 odst. 4 písm. a). Trvá-li doba pronájmu minimálně 40% stanovené doby odpisování uvedené v § 30 je možno odepsat až 90% vstupní ceny ve stejné roční částce do ukončení pronájmu. Za každé prodloužení doby pronájmu o jedno procento stanovené doby odpisování je možno odepsat další jedno procento vstupní ceny až do 100%.

(1). Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby:

(2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby.

(3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(1) Při zrychlením odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:

(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku:

a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování;

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.

(3) Při zrychleném odpisování hmotného majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví:

a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny hmotného majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu;

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování platným v dalších letech odpisování a počtem let, po které byl již odpisován. (3) Při zrychleném odpisování hmotného majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví:

a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny hmotného majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu;

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny hmotného majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.