Česká národní rada 1992 – 1992

(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou:

a) příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo jejich částí,

b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).

(2) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zajištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitosti, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(3) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené, může je uplatnit ve výši 20% z příjmů uvedených v odstavci 1.

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména:

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),

b) příjmy z prodeje vlastních nemovitostí nebo movitých věcí včetně cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4,

c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo podílu na základním jmění družstva s výjimkou uvedenou v § 4,

d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému [část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.],

e) přijaté výživné, důchody [např. § 842 občanského zákoníku] a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,

f) podíl společníka obchodní společnosti nebo člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva,

g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu,

h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), ch) ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou uvedenou v § 4.

(2) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny:

a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 6 000 Kčs;

b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů [zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách].

(3) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a).

(4) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně z dědictví nebo darování. Jde-li o věc získanou směnou, vychází se u této věci z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na opravu, údržbu nebo jiné její zhodnocení. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží.

(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje vklad nebo nabývací cena podílu.

Nepeněžitý vklad se oceňuje stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Je-li vkladem nemovitost pořízená nebo nabytá v době kratší než dva roky před vložením do společnosti nebo družstva, považuje se za výdaj pořizovací nebo nabývací cena této nemovitosti anebo zůstatková cena, jde-li o hmotný majetek již odpisovaný. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu [zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření FS č. 297/1992 Sb.] s výjimkou podílu ne o jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů [zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech].

(6) Důchod podle zvláštních předpisů [např. § 842 občanského zákoníku] se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se zjistí jako rozdíl mezi střední délkou života [Podle údajů vyhlašovaných orgány statistiky] a věkem poplatníka v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Důchody poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům, a to i bývalým zaměstnancům, jsou příjmy podle § 6.

(7) Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až h) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(8) Příjmy z cen veřejných soutěží a ze sportovních soutěží plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků (§ 2 odst. 2), u nichž je sportovní činnost podnikáním, se považují za přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy uvedené v § 7. Plynou-li příjmy z cen veřejných soutěží a ze sportovních soutěží ze zdrojů v zahraničí, jsou základem dané (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(9) Stejně jako ceny z veřejných soutěží se posuzují i ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže. Přesáhne-li v takové soutěží cena nebo úhrn cen získaných týmž poplatníkem částku 20 000 Kčs, jde o příjmy podle § 7. Příjmy ze soutěží vyhlášených zaměstnavatelem pro své zaměstnance se považují za příjmy uvedené v § 6.

Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů.

(1) Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak.

(2) Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce osob, které žijí ve společné domácnosti s poplatníkem a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují i na tyto spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 20%. Příjmy nelze rozdělovat na děti povinné školní docházkou ani v kalendářním roce, v němž ukončí, a na děti a manželku (manžela), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).

(1) Veřejná obchodní společnost zjišťuje základ daně za společnosti jako celek (§ 23) a podle podílů stanovených společenskou smlouvou rozděluje tento základ daně na jednotlivé společníky, u nichž tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, je-li společník fyzickou osobou, nebo se zahrnují do základu daně podle § 23, je-li společník právnickou osobou. Ztráta veřejné obchodní společnosti (§ 34) se rozděluje stejně jako základ daně.

(2) Základ daně veřejné obchodní společnosti se nesnižuje o dary podle § 20 odst. 4. Dary se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky podle § 15 odst. 8 a na jednotlivé společníky se rozdělují stejně jako základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost.

(3) Komanditní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23). Od takto zjištěného základu daně se odečtou podíly připadající na jednotlivé komplementáře podle společenské smlouvy a u nich tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, jsou-li komplementáři fyzickými osobami, nebo základ daně podle § 23, jsou-li komplementáři právnickými osobami. Zbylý základ daně je základem daně komanditní společnosti. Ztráta komanditní společnosti se rozděluje stejně jako základ daně.

(4) Dary poskytované komanditní společností (§ 20 odst. 4) se rozdělují na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, jako se rozděluje mezi nimi základ daně zjištěný za společnost jako celek. Poměrná část darů připadající na komplementáře se posuzuje jako dary poskytnuté jednotlivými komplementáři.

(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období.

(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy:

a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.] (§ odst. 1 písm. a)),

b) uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) [zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů] a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů.

(1) Základ daně se sníží o částky:

a) 20 400 Kčs ročně na poplatníka;

b) 9 000 Kčs ročně na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti s poplatníkem, nejvýše však na čtyři děti; přechodný pobyt dítěte mimo společnou domácnost nemá vliv na uplatnění snížení;

c) 12 000 Kčs ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 20 400 Kčs ročně;

d) 6 000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod anebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní;

e) 12 000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod nebo jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je invalidita anebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu jeho invalidity; je-li poplatník držitelem průkazky ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem), zvyšuje se částka na 36 000 Kčs ročně, a to i když nepobírá invalidní důchod. Částky podle písmene d) a e) lze uplatnit i při souběhu nároku na starobní, invalidní i částečný invalidní důchod.

(2) O částku podle odstavce l písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z fondu sociálního pojištění činí více než 20 400 Kčs ročně. Nepřevyšuje-li 20 400 Kčs ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.

(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).

(4) Za vyživované dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů a dítě druhého z manželů) se v souladu se zvláštními předpisy [zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů] považuje:

a) nezletilé dítě,

b) zletilé dítě až do dovršení věku 26, jestliže nepobírá invalidní důchod a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo

2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo

3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek.

(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije ve společné domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společné domácnosti.

(6) Vyživuje-li dítě (děti) v rámci jedné společné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je pro účely daně uplatnit jen jeden z nich.

(7) Poplatník, u něhož podmínky rozhodné pro snížení základu daně podle odstavce l písm. b) až e) trvají jen několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, sníží základ daně jen o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo 1 000 Kčs. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně.

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) zaokrouhleného na celé stovky Kčs dolů činí:

(1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 2 (dále jen "poplatníci").

(2) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále jen "daň") nejsou veřejné obchodní společnosti [zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé].

(3) Od daně se osvobozuje Státní banka československá.

(4) Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(5) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li dále stanoveno jinak.

(2) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy [zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech] jsou předmětem daně veškeré příjmy investiční společnosti a příjmy pro podílové fondy; do příjmů se nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).

(3) Předmětem daně nejsou příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci, popřípadě majetková práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů.

(4) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání [§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku], jsou předmětem daně pouze příjmy z podnikání, včetně příjmů z výnosů z cenných papírů.

(5) Za poplatníky podle odstavce 4 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, státem uznané církve a náboženské společnosti, nadace, rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy, fondy zdravotnictví, fondy sociální a fond zaměstnanosti.

(6) U fondů národního majetku [zákon č. 92/1991 Sb. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky] a u obcí jsou předmětem daně pouze příjmy z výnosů z cenných papírů.

Od daně jsou osvobozeny:

a) členské příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími;

b) příjmy poplatníků uvedených v § 18 odst. 4 plynoucí z činnosti, která je jejich posláním a nemůže být předmětem soutěže s jinými osobami, jsou-li úměrné vynaloženým nákladům;

c) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a pravidelné příspěvky členů u státem uznaných církví a náboženských společností;

d) příjmy družstev z nájemného a úhrad spojených s užíváním družstevních bytů a družstevních garáží;

e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v následujících pěti letech;

f) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy [např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky];

g) výtěžek provozovatelů loterií a jiných podobných her povolovaných podle zvláštních předpisů [zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách], který je určen ve výši alespoň 90% na veřejně prospěšné účely.

(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 34.

(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně likvidační zůstatek.

(3) Likvidačním zůstatkem se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl, o který příjmy z likvidace jmění poplatníka převýší výdaje (náklady) spojené s likvidací.

(4) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kčs. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2% ze základu daně.

(5) Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kčs dolů.

Sazba daně činí 45% ze základu daně sníženého o položky podle § 20 odst. 4 a podle § 34 a z likvidačního zůstatku (§ 20 odst. 2).

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují:

a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně;

b) příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České republiky nebo na plavidlech plujících pod českou státní vlajkou anebo na palubách českých letadel;

c) z příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, služeb, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky;

d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, kterými jsou zejména:

1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků,

2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,

3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky,

4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku,

5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,

6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů,

7. příjmy z nájemného týkajícího se věci umístěné na území České republiky,

8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.

(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje) nebo pronajaté nemovitosti. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav, poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. a) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími, se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.