Česká národní rada 1992 – 1992

(1) Plátce může opravit základ daně:

a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,

b) při změně ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

(2) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyhotoven daňový dobropis nebo vrubopis vztahující se k tomuto zdanitelnému plnění.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce, kteří byli plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění před opravou základu daně.

(1) Sazba daně u zboží je 23%. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona a u tepelné energie, je sazba daně 5%.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu rozhodnutí o zatřídění zboží orgány celní správy.

(3) Sazba daně u služeb je 5%. U služeb uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 23%.

(4) Sazba daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu [Vyhláška č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy] jako průmyslové práce výrobní povahy je 23% s výjimkou průmyslových prací výrobní povahy pro potravinářský průmysl, kde je sazba daně 5%.

(5) Sazba daně u nemovitostí včetně stavebních objektů a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu [Vyhláška č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy, ve znění pozdějších předpisů] do příslušných oborů je 5%.

(6) Sazba daně u převodu a využití práv je 5%, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli, kde je sazba daně 23%.

(7) Sazba daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu [Vyhláška č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů, ve znění pozdějších předpisů - obory číslo 941, 942, 943 a 945] do příslušných oborů jako výkony nákupu zemědělských a lesnických výrobků, výkony odbytu a zásobování (včetně skladového hospodářství), výkony zahraničního obchodu a výkony vnitřního obchodu, je stejná jako u dodávaného zboží popřípadě služeb, ke kterým se uvedený výkon vztahuje.

(8) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

(1) Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné výše sazby dělený stem. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

(3) Je-li úplata za zdanitelné plnění vyjádřena v devizových prostředcích [§ 1 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon], přepočte se na československou měnu podle kursu pro prodej vyhlašovaného Státní bankou československou a platného v den vzniku daňové povinnosti.

(4) Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter.

(5) Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte jako podíl, v jehož čitateli je vydražená cena vynásobená příslušnou výší sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby.

(1) Způsob stanovení daňové povinnosti uvedený v dalších odstavcích tohoto paragrafu mohou použít pouze plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu v tuzemsku.

(2) Plátce je povinen oznámit použití tohoto způsobu stanovení daně písemně příslušnému finančnímu orgánu a současně je povinen tento způsob používat minimálně jeden kalendářní rok, a to od 1. ledna roku následujícího po roce, ve kterém oznámil finančnímu orgánu použití tohoto způsobu stanovení daně. Pokud se plátce rozhodne tento způsob již nepoužívat, může tak učinit pouze od 1. ledna roku následujícího po roce, kdy toto své rozhodnutí sdělil příslušnému finančnímu orgánu. V případě zahájení zdanitelných plnění v průběhu kalendářního roku je plátce povinen oznámit použití tohoto způsobu stanovení daně písemně příslušnému finančnímu orgánu a současně je povinen tento způsob používat do konce roku, ve kterém zahájil zdanitelná plnění a celý následující kalendářní rok.

(3) Daň na výstupu určí plátce takto:

a) sleduje v příslušném zdaňovacím období nákup zboží v cenách bez daně podle jednotlivých sazeb, přičemž nákup zboží od osob, které nejsou plátci daně zařadí do příslušné sazby daně v cenách nákupu,

b) stanoví celkový součet cen bez daně za nákup zboží v příslušném zdaňovacím období,

c) zjistí podíl nákupu zboží v jednotlivých sazbách daně na celkovém nákupu zboží v příslušném zdaňovacím období,

d) základem pro stanovení daně za příslušné zdaňovací období podle jednotlivých sazeb daně je součin celkového součtu tržeb v cenách včetně daně za toto období a podílu stanoveného podle písmene c) pro jednotlivé sazby daně,

e) daň za příslušné zdaňovací období se vypočte jako součin výše uvedeného základu daně a koeficientu, kterým je podíl, v jehož čitateli je výše sazby a ve jmenovateli součet čísla 100 a výše sazby.

(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavce 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Opravené údaje uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeném na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud nakoupené zboží, stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva (dále jen "přijatá zdanitelná plnění") použije pro svá zdanitelná plnění za podmínek stanovených zákonem.

(2) Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, ve kterém daň na vstupu zaúčtoval nebo v prvním zdaňovacím období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.

(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží oprávněnost svého nároku na odpočet daně daňovým dokladem nebo pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro svá zdanitelná plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 24.

(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou koupě najaté věci a při nákupu vratných lahví ze skla. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 19.

(5) Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem další prodeje, a to i formou koupě najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem.

(6) Prodá-li plátce osobní automobil a vratné láhve ze skla, při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, je tento prodej osvobozený od daňové povinnosti.

(7) Plátce provádějící finanční pronájem má nárok na odpočet daně u zboží a nemovitostí, které jsou předmětem smlouvy o koupi najaté věci.

(1) Použije-li plátce přijatá zdanitelná plnění částečně pro svá zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, a částečně pro zdanitelná plnění, u nichž nárok na odpočet daně nemá, určí se poměrná část odpočtu daně ve výši, která odpovídá celkové dani na vstupu za příslušné zdaňovací období vynásobené koeficientem. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění v tomto zdaňovacím období. Cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části a cena bez daně za pronájem pozemků a staveb, pokud je osvobozen podle § 29 se nezapočítává do jmenovatele koeficientu. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.

(2) Plátce nemá nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 nižší než 0, 05.

(3) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 vyšší než 0, 95.

(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavce 1, 2 a 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Opravené údaje uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, ze v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeném na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

(5) Plátce, který prodává podnik nebo jeho část [§ 476 až 488 zákona č. 513/1991 Sb.], má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 18 odst. 4.

(6) Nárok na vrácení odpočtu za období, ve kterém vznikl, má Správa hmotných rezerv při nákupu zboží pro státní hmotné rezervy a ostatní plátci při nákupu zboží pro "Program 222", a to do 15 dní od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období. Podmínkou je, že tyto nákupy budou účetně sledovány samostatně a daň vypořádána na samostatném daňovém přiznání.

(1) Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém je vystaven daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.

(Dosavadní odstavce 2 a 3 se vypouštějí)

(2) Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud ho nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.

(3) Odpočet daně stanovený podle odstavce 1 podléhá dále § 19.

(1) Plátce má nárok na uplatnění nadměrného odpočtu v daňovém přiznání ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém došlo k jeho vzniku.

(2) Při opakovaném vzniku nadměrného odpočtu je plátce povinen jej přenést do následujícího zdaňovacího období, pokud zákon nestanoví jinak.

(1) Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu do dvou kalendářních měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas. Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu za zdaňovací období následující po období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas.

(2) Nárok na vrácení nadměrného odpočtu má plátce pouze v té výši, která nebyla uhrazena z daně zaúčtované na výstupu.

(1) Plátce, jehož předmětem podnikání je nákup ojetých osobních automobilů za účelem jejich dalšího prodeje, má nárok na odpočet daně na vstupu při jejich nákupu.

(2) Nárok na odpočet daně má plátce ve výši, která se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je cena, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen, vynásobená příslušnou výší sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby.

(3) Je-li osoba, od které nakoupil plátce ojetý osobní automobil, osobou mající k němu zvláštní vztah, výše nároku na odpočet se stanoví stejným způsobem jako v odstavci 2 s tím, že místo ceny, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen se v čitateli uvede jeho obvyklá cena včetně daně.

(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 25 až § 37:

a) poštovní služby (§ 25),

b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 26),

c) finanční činnosti (§ 27),

d) pojišťovnictví (§ 28),

e) převod a pronájem pozemků a staveb (§ 29),

f) výchova a vzdělávání (§ 30),

g) zdravotnické služby a zboží (§ 31),

h) sociální pomoc (§ 32),

i) loterie a jiné podobné hry (§ 34),

j) prodej podniku (§ 36),

(Dosavadní písmena i), k) a m) se vypouštějí)

(2) Uskutečňuje-li plátce zdanitelná plnění, která jsou osvobozena od daňové povinnosti, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí:

a) poštovní přemisťovací činnosti: [§ 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště]

1. listovní pošta

2. balíková pošta

3. poštovní poukázky

b) poštovní obstaravatelské činnosti: [§ 5 zákona č. 222/1946 Sb.]

1. platební a zúčtovací styk

2. důchodová služba

3. soustředěné inkaso plateb obyvatelstva včetně rozhlasové a televizní služby [§ 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích]

4. sázkové služby

5. ostatní poštovní obstaravatelské činnosti.

c) vydávání a prodej platných československých poštovních cenin a kolků za nominální hodnotu a ceny podle poštovních sazebníků.

Od daňové povinnosti je osvobozeno rozhlasové a televizní vysílání prováděné provozovateli ze zákona [§ 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání], s výjimkou vysílání reklam a sponzorovaných pořadů případně jejich částí.

Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí:

a) poskytování úvěrů,

b) investování do cenných papírů na vlastní účet,

c) finanční pronájem,

d) platební styk a zúčtování,

e) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

f) poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu [§ 313 zákona č. 513/1991 Sb.],

g) otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu [§ 682 zákona č. 513/1991 Sb.],

h) obstarávání inkasa [§ 692 zákona č. 513/1991 Sb.],

i) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:

1. s devizovými hodnotami,

2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opci (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

3. s převoditelnými cennými papíry,

j) zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými prostředky (finanční makléřství),

k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,

l) směnárenská činnost,

m) operace týkající se peněz,

n) dodání zlata [§ 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.] Státní bance československé.

Pojišťovnictvím se pro účely tohoto zákona rozumí činnost pojišťoven při:

a) sjednávání pojištění,

b) správě pojištění,

c) poskytování plnění z pojistných událostí,

d) zprostředkování pojištění,

e) zajišťování, tj. dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění,

f) činnosti sloužící k podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků,

g) činnosti zaměřené na předcházení škodám (zábrana škod).

(1) Převod staveb s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci stavby je osvobozen od daňové povinnosti.

(2) Pronájem pozemků a staveb včetně pronájmu bytů a nebytových prostor je osvobozen od daňové povinnosti s výjimkou:

a) ubytovacích služeb zařazených jako výkon podle zvláštního předpisu [Vyhláška č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů, ve znění pozdějších předpisů - obor číslo 953] do příslušného oboru,

b) pronájmu pozemků na parkování pro motorová vozidla,

c) pronájmu trvale instalovaných zařízení a strojů,

d) pronájmu bezpečnostních schránek.

(3) Plátce, který pronajímá pozemky nebo stavby jiným plátcům pro účely podnikání, se může rozhodnout, zda pronájem bude osvobozen od daňové povinnosti nebo zda bude dani podléhat. Toto své rozhodnutí je povinen oznámit finančnímu orgánu a je povinen se jím řídit nejméně do konce kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém k rozhodnutí došlo.

(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí:

a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách [§, 2 § 57a a § 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve znění zákona č. 171/1990 Sb.], vysokých školách [§ 1 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách] a předškolních zařízeních a školských zařízeních [§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních. § 12 odst. 5 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství],

b) činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními [§ 8 vyhlášky MPSV ČR č. 21/l991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců].

(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.