ZÁSADA č. 32
Jde-li o státní rozpočtovou nebo příspěvkovou
organizaci, státní fond nebo osobu vyvíjející
veřejně prospěšnou činnost, zejména
na poli humanitárním, lze postupovat podle ustanovení
občanského zákoníku o výpůjčce.
Odůvodnění:
Je-li nájemcem státní organizace nebo
jde-li o osobu vyvíjející humanitární
činnost, může být užívání
bezúplatné.
ZÁSADA č. 33
Na jiné majetkové hodnoty České republiky
a organizací se přiměřeně použijí
zásada č. 31 odst. 1 až 3 a zásada č.
32.
Odůvodnění:
Při právních úkonech, které
se budou týkat jiných majetkových hodnot,
budou organizace postupovat podle obecných předpisů
(občanský zákoník). Je však nezbytné
zajistit určitou cenovou hladinu tak, jak vyplývá
ze zásady č. 31 odst. 1 až 3.
ZÁSADA č. 34
1. Právo trvalého užívání
zřízené do 31. prosince 1991 se ode dne účinnosti
tohoto zákona považuje za výpůjčku
sjednanou smlouvou s platností do 31. prosince 1994. Vypůjčitel
je povinen zajistit výmaz práva trvalého
užívání v katastru nemovitostí
do 60 dnů po jeho zániku.
2. Česká republika však může žádat
o vrácení věci i před tímto
datem, pokud je to zcela nezbytné k plnění
úkolů státu, zejména v oblasti sociální.
3. Nejpozději do 31. prosince 1994 jsou organizace (půjčitel)
a dřívější trvalý uživatel
(vypůjčitel) povinny přezkoumat všechny
smlouvy o trvalém užívání a uzavřít
smlouvy nové (nájem, výpůjčka,
převod, event. vrácení věci k tomuto
datu), které budou nejlépe odpovídat charakteru
věci a dosavadního vypůjčitele.
4. Smlouva o výpůjčce bude uzavřena
vždy, je-li vypůjčitelem na základě
tohoto zákona stavební bytové družstvo.
Odůvodnění:
Tato zásada se vyrovnává s trvalým
užíváním, t.j. právním
institutem ponechaným občanským zákoníkem
(§ 876 odst. 1) pouze "na dožití".
Až do účinnosti tohoto zákona půjde
nadále o trvalé užívání
upravené zrušenými ustanoveními HZ (§
876 odst. 1 občanského zákoníku).
Ode dne účinnosti tohoto zákona půjde
o výpůjčku podle občanského
zákoníku. Pokud bude věc pro ČR naprosto
nezbytná, je možno ji požadovat ihned.
Jinak je za zlomové datum pokládán 31.
prosinec 1994, do kterého musí být zákonem
shora dosazený režim výpůjčky
nahrazen smlouvou nejlépe odpovídající
povaze věci a dosavadního vypůjčitele.
Přesnější pravidla lze stěží
stanovit. Jediným takovým pravidlem je odstavec
4, který byl do zásady zapracován na žádost
Družstevní unie ČSFR a Svazu českých
a moravských bytových družstev.
Nakládání s pohledávkami a
jinými majetkovými právy České
republiky
ZÁSADA č. 35
1. Při převodu práva hospodaření
s pohledávkami České republiky se postupuje
podle občanského zákoníku (§
524 a násl.). Právo hospodaření s
pohledávkami České republiky se převádí
vždy bezúplatně.
2. Je-li dlužník v prodlení s placením
dluhu, je třeba vždy vyúčtovat a vymáhat
úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení,
pokud tento zákon nebo zvláštní předpis
nestanoví jinak.
Odůvodnění:
V této zásadě se upravují dvě
věci: jednak se zde stanoví použití
ustanovení občanského zákoníku
na cesi na převody práva hospodaření
s pohledávkami ČR (jsou vždy bezúplatné)
a jednak se organizacím ČR ukládá
povinnost požadovat vždy úroky či poplatky
z prodlení.
Zásada č. 36
1. Při prominutí dluhu se postupuje podle §
574 občanského zákoníku.
2. Dluh lze prominout zcela mimořádně na
žádost dlužníka, zejména ze sociálních
důvodů, kdy by vymáháním pohledávky
byla ohrožena výživa nezletilých dětí,
osob starých, nemocných a nelze očekávat
zlepšení sociální situace dlužníka.
O ohrožení výživy však nejde, má-li
dlužník zcizitelný majetek, který již
není nezbytný k uspokojení jeho základních
přiměřených potřeb, včetně
potřeb bytových.
3. Dluh nelze prominout, jde-li o právnickou osobu.
4. Dluh nelze prominout, vznikl-li spácháním
úmyslného trestného činu proti majetku
České republiky.
Odůvodnění:
Stanoví se zde podmínky prominutí dluhu
ze sociálních důvodů, a to jen pro
případy, je-li dlužníkem fyzická
osoba.
Pokud lze důvodně předpokládat,
že nepříznivá sociální
situace pomine, postupuje se podle zásady č. 40.
ZÁSADA č. 37
Organizace je oprávněna trvale upustit od vymáhání
pohledávky České republiky, jestliže
a) nelze prokázat, že pohledávka trvá,
nebo nelze prokázat její výši a není
podklad pro to, aby soud nebo jiný příslušný
orgán určil výši podle úvahy,
nebyla-li pohledávka dlužníkem dobrovolně
uhrazena,
b) dlužník zemřel a pohledávka nemohla
být uspokojena ani vymáháním na dědicích
dlužníka,
c) pohledávka se promlčela a dlužník
odmítá dluh dobrovolně uhradit,
d) je ze všech okolností případu zřejmé,
že další vymáhání pohledávky
by bylo neúspěšné.
Odůvodnění:
Zde jsou obsaženy podmínky pro trvalé upuštění
od vymáhání pohledávky.
Zatímco písm. a), b), c) obsahují tradiční
úzce vymezené důvody, lze pokládat
písm. d) za univerzální a jeho použití
v budoucnu nelze zatím odhadnout. Souvisí to se
stále vzrůstajícím množstvím
soukromých právnických osob, skutečností,
že s aplikací zákona o konkursu a vyrovnání
nejsou dosud žádné zkušenosti a se současnou
platební neschopností řady státních
organizací.
ZÁSADA č. 38
K platnosti nakládání s pohledávkou
České republiky vyšší než
300 000.- Kčs potřebuje organizace souhlas ministerstva
financí České republiky.
Odůvodnění:
Navržená částka 300 000 Kčs
vychází ze současné právní
úpravy (250 000 Kčs) - došlo jen k mírnému
zvýšení.
ZÁSADA č. 39
1. Organizace je dále oprávněna trvale upustit
od vymáhání pohledávky nepřesahující
300,- Kčs (nepatrná pohledávka), jestliže
nebyla dlužníkem dobrovolně zaplacena.
2. Proti témuž dlužníku může
být od vymáhání pohledávky
upuštěno jen jednou v kalendářním
roce, ledaže by součet pohledávky, od jejíhož
vymáhání bylo upuštěno, a pohledávky,
od jejíhož vymáhání má
být upuštěno, nepřesáhl 300,-
Kčs.
Odůvodnění:
Zde je upravena možnost nevymáhat nepatrné
pohledávky státu. Důvodem je skutečnost,
že náklady spojené s vymáháním
pohledávky by ji obvykle převyšovaly.
ZÁSADA č. 40
1. Organizace mohou dlužníkovi - fyzické osobě
povolit přiměřené splátky nebo
odklad zaplacení dluhu dlužníkem písemně
uznaného co do důvodu a výše, popř.
přiznaného pravomocným rozhodnutím
soudu nebo jiného příslušného
orgánu, pokud dlužník bez svého zavinění
nemůže dluh v době jeho splatnosti zaplatit.
2. Splátky mohou být povoleny jen za předpokladu,
že bude dohodnuta splatnost celé pohledávky
v případě nezaplacení jedné
splátky.
3. Při povolení splátek a odkladu zaplacení
dluhu je organizace povinna dohodnout, že v případě
zlepšení sociálních, event. jiných
poměrů dlužníka, které vedly
k povolení splátek či odkladu zaplacení,
povolení odvolá.
Odůvodnění:
Zásada obsahuje úpravu disproporčních
oprávnění organizací, která
směřují k zamezení tvrdosti vůči
dlužníkům, kteří se v době,
kdy je pohledávka splatná, nacházejí
c situaci, která jim neumožňuje dluh splatit.
Postup je možný pouze v případě,
že dluh je řádně zabezpečen před
promlčením.
Zásada č. 41
Nakládání s pohledávkami podle předchozích
ustanovení musí mít písemnou formu.
Odůvodnění:
U prominutí dluhu stanoví povinnost písemní
formy již přímo občanský zákoník,
pro ostatní úkony tento zákon.
ZÁSADA č. 42
Ustanovení zásad č. 35 až 41 se nepoužijí,
jestliže nakládání s pohledávkami
státu upravují zvláštní předpisy.
Odůvodnění:
Jedná se například o zákon ČNR
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
který nabývá účinnosti dnem
1. ledna 1993.
ZÁSADA č. 43
Organizace může cenné papíry, jejichž
je držitelem, zcizit nebo přijmout cenné papíry
na úhradu svých pohledávek jen se souhlasem
svého řídícího orgánu.
Odůvodnění:
Cenné papíry jsou v hospodářském
životě společnosti věcí novou,
s níž nemají organizace zkušenosti. Je
proto nezbytné, aby nakládání s nimi
posoudil nadřízený orgán organizace.
ZÁSADA č. 44
Na jiná majetková práva České
republiky se přiměřeně vztahují
ustanovení zásad č. 35 až 41 (dále
viz zásada č. 47).
Odůvodnění:
Jinými majetkovými právy budou především
jiná věcná práva k nemovitostem než
právo vlastnické, kde nelze stanovit předem
pro organizace přesná pravidla, neboť půjde
vždy o individuální záležitost.
ZÁSADA č. 45
Nakládání s pohledávkami a jinými
majetkovými právy organizací
1. Organizace jsou při nakládání se
svými pohledávkami a jinými majetkovými
právy povinny postupovat obdobně jako při
nakládání s pohledávkami a jinými
majetkovými právy České republiky.
2. Částka uvedená v zásadě
č. 38 se však zvyšuje na 500 000 Kčs.
Odůvodnění:
Vedle pohledávek a majetkových práv ČR,
k nimž mají organizace právo hospodaření,
existují i vlastní pohledávky těchto
organizací vzniklé z jejich hospodářské
a obdobné činnosti, k nimž se organizace musí
chovat se stejnou péčí jako k pohledávkám
ČR. Hranice pro potřebný souhlas MF ČR
se však zvyšuje.
ZÁSADA č. 46
1. Z předchozích zásad platí pro státní
podniky a státní podnik Lesy České
republiky zásady č. 5, č. 6 odst. 1 věta
prvá a druhá a odst. 1 až 4, č. 9 odst.
1 písm. a), č. 12, č. 13, 19, 20, 22, a č.
24 odst. 1.
2. Pokud jde o majetek uvedený v § 1 odst. 1 zákona
č. 229/1991 Sb., platí pro státní
podnik Lesy České republiky odstavec 1 obdobně.
Odůvodnění:
Tato zásada respektuje současný stav započatý
zákonem o státním podniku z roku 1988 a vyhláškou
č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním
majetkem, a zatím dovršený platným zákonem
o státním podniku a novelou citované vyhlášky
obsaženou v novele HZ (zák. č. 103/1990 Sb.).
Uvedené předpisy způsobily, že státní
podnik se téměř úplně vymkl
z přísného režimu nakládání
se státním majetkem a jeho postavení v majetkové
sféře lze od té doby označit za autonomní.
Zákon č. 92/1991 Sb. stanovil pro státní
podnik úplně nový způsob kontroly
nakládání s majetkem, jehož základním
rysem je dočasnost a cílem privatizace.
Proto se na státní podnik vztahují pouze
ty zásady, které nejsou v rozporu s jeho současným
postavením.
U státního podniku Lesy České republiky
dopadají na majetek uvedený v § 1 odst. 1 zákona
č. 229/1991 Sb. ustanovení o právu hospodaření
pouze obdobně, neboť k tomuto majetku toto právo
zaniklo.
ZÁSADA č. 47
1. V případě, že organizace nesplní
svoji povinnost, která pro ni vyplývá ze
zásady č. 6 odst. 2, a neuplatní u soudu
neplatnost smlouvy, nárok na vydání věci,
náhradu škody nebo z bezdůvodného obohacení,
může toto právo uplatnit svým jménem
zřizovatel nebo zakladatel organizace, a není-li
jich nebo zřizovatelem či zakladatelem není
státní organizace, ministerstvo financí ČR.
2. Organizace jsou povinny oznámit zřizovateli (zakladateli)
nebo ministerstvu financí České republiky
neuplatnění neplatnosti či nároku
do 14 dnů poté, co je mohly uplatnit poprvé.
Odůvodnění:
Tato zásada znamená průlom do dosavadního
právního řádu. Umožňuje,
aby ve stanovených případech jednal za organizaci
její zřizovatel nebo zakladatel anebo MF ČR.
Toto řešení se ukazuje jako nezbytné
poté, co byla výrazně omezena práva
prokuratury a postoj organizace - ačkoliv nepochybně
odporující zájmům ČR - by bylo
možno změnit či napravit pouze personální
změnou nebo vůbec ne (organizace nemá zřizovatele
nebo je zřizovatelem nestátní subjekt).
Prozatímní správa majetku České
republiky
ZÁSADA č. 48
a) jestliže při jeho nabytí státem není
patrno, která státní organizace má
k němu právo hospodaření,
b) jestliže se o něm zhustí, že k němu
nemá právo hospodaření žádná
organizace [Např. § 51,
52, 55, 56 a 73 trestního zákona. § 135 a 462
občanského zákoníku, § 34 zákona
č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích].
Odůvodnění:
V zásadě jsou stanoveny dva základní
důvody pro prozatímní správu, která
nastupuje především v případech,
kdy ČR nenabývá majetku na základě
dvoustranného právního úkonu. Nepokládá
se za potřebné uvádět důvody
taxativním či demonstrativním výčtem
(na rozdíl od současné právní
úpravy - § 1 vyhl. č. 61/1986 Sb., o prozatímní
správě národního majetku).
ZÁSADA č. 49
1. Prozatímní správu vykonává
okresní úřad, v jehož územním
obvodu se majetek nachází. V hlavním městě
Praze vykonávají tuto působnost obvodní
úřady, v městech Brně, Ostravě
a Plzni magistráty těchto měst.
2. Je-li majetek mimo území České
republiky, je příslušný orgán
uvedený v odstavci 1, v jehož obvodu měl bývalý
vlastník poslední bydliště nebo sídlo.
3. Zvláštní předpis může
založit působnost i jiným státním
orgánům nebo organizacím.
4. Ministerstvo financí České republiky může
v odůvodněných případech odejmout
prozatímní správu zákonem stanovenému
státnímu orgánu nebo organizaci a pověřit
výkonem prozatímní správy jinou osobu.
K tomuto odejmutí může dojít v kterémkoliv
stadiu prozatímní správy.
5. Pokud nelze příslušnost k prozatímní
správě stanovit podle odstavců 1 až
3, vykonává ji osoba, kterou určí
ministerstvo financí České republiky.
6. Orgány České republiky nevykonávají
prozatímní správu v případech
podle § 110 odst. 1 celního zákona.
Odůvodnění:
Stanoví se zde principy pro určení příslušnosti
státních orgánů event. státních
organizací k výkonu prozatímní správy.
Z toho, že v hl. mPraze se tento výkon svěřuje
též obvodním úřadům a
magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně
vyplývá, že prozatímní správa
majetku ČR je výkonem státní správy
sui generis.
V odstavci 4 je založeno právo MF ČR zákonem
stanovenou příslušnost měnit.
Slovy "nějakou jinou osobu" se vyjadřuje
skutečnost, že může jít i o nestátní
subjekt včetně fyzických osob.
Pokud jde o odstavec 6, jedná se o působnost
ČSFR.
ZÁSADA č. 50
1. osoba, jíž přísluší prozatímní
správa (dále jen "prozatímní
správce"), je povinna majetek
a) neprodleně zjistit a sepsat,
b) chránit před neoprávněnými
zásahy,
c) účelně rozmístit tak, aby z jeho
realizace byl dosažen maximální výtěžek,
jde-li o majetek vhodný k prodeji,
d) do 60 dnů zajistit zápis v evidenci nemovitostí,
jde-li o nemovitost.
2. Každý případ vede prozatímní
správce v operativní evidenci, kterou tvoří
a) rejstřík podstat,
b) jmenný index k rejstříku podstat,
c) seznam a popis majetku,
d) skladní kniha.
Odůvodnění:
V této zásadě jsou uvedeny základní
povinnosti prozatímního správce, přebírá
se dosavadní osvědčená úprava.
Podrobnosti budou upraveny interním předpisem a
nikoliv obecně závazným právním
předpisem. Stane-li se prozatímním správcem
někdo jiný než státní orgán,
plní úkoly státní správy a
povinnosti uvedené v interním předpisu.
ZÁSADA č. 51
Uplatní-li k věcem převzatým státem
vlastnické právo třetí osoby, projedná
prozatímní správce tuto žádost.
Dojde-li po posouzení předložených důkazů
o vlastnictví k závěru, že uplatněný
nárok je oprávněný, vydá věc
vlastníku. Jinak odkáže žadatele na řízení
ve věcech občanskoprávních s výzvou,
aby do dvou měsíců prokázal, že
svůj nárok uplatnil. Pokud žadatel prokáže,
že svůj nárok uplatnil, nemůže
prozatímní správce s majetkem až do
pravomocného rozhodnutí soudu nakládat. Takové
právní úkony jsou neplatné.
Odůvodnění:
Význam této zásady spočívá
v posledních dvou větách, které umožňují
organizaci nakládat s majetkem po uplynutí lhůty
dvou měsíců od doručení výzvy
žadateli k podání žaloby.
Vzhledem k tomu, že jde i vlastnické právo,
které se nepromlčuje (§ 100 odst. 2 obč.
zák.), musela by prozatímní správa
trvat bez časového omezení.
ZÁSADA č. 52
Nakládání s majetkem zvláštního
charakteru
1. Movité věci muzejní a galerijní
hodnoty předloží prozatímní správce
k posouzení příslušnému orgánu
na úseku kultury a převede je té kulturní
instituci, kterou tento orgán doporučí.
2. Movité věci archivní hodnoty převede
prozatímní správce příslušnému
archivu.
3. S devizovými prostředky naloží prozatímní
správce podle zvláštního zákona
[Zák. č. 528/1990 Sb., devizový zákon,
ve znění zák. č. 228/1992 Sb.].
4. Předměty z drahých kovů a kamenů,
na něž se nevztahuje zvláštní zákon
[Zák. č. 528/1990 Sb., devizový zákon,
ve znění zák. č. 228/1992 Sb.],
budou převedeny puncovnímu úřadu.
5. S léčivy, léčebnými a ortopedickými
pomůckami naloží prozatímní správce
podle doporučení příslušného
orgánu na úseku zdravotnictví.
6. S jedy a žíravinami naloží prozatímní
správce podle doporučení okresního
(obvodního) hygienika.
7. Zbraně, střelivo a výbušniny, na
něž se vztahují zvláštní
předpisy [Zák. č. 147/1983 Sb., o zbraních
a střelivu, ve znění pozdějších
předpisů.], předá prozatímní
správce místně příslušnému
útvaru policie. Tomuto útvaru předá
také jiné věci, které není
přípustné nebo vhodné uvádět
do oběhu (např. pornomateriál).
8. Majetek uvedený v § 1 odst. 1 zák. č.
229/1991 Sb. Převede prozatímní správce
Pozemkovému fondu České republiky (závěr
zásady č. 28 zde platí obdobně).
9. Podle zásady č. 55 se nepostupuje i ve všech
ostatních případech, kde zvláštní
předpis stanoví jiný postup.
Odůvodnění:
V této zásadě se stanoví, jak prozatímní
správce naloží s věcmi zvláštního
charakteru, a je zde obsažen demonstrativní výčet
těchto věcí.
Dopracování této zásady resp. vypracování
paragrafového znění, především
pokud jde o otázky úplatnosti či bezúplatnosti
převodu, bude závislé na probíhajících
legislativních změnách (např. novela
zákona o archivnictví, nový puncovní
zákon atd.).
ZÁSADA č. 53
Závazky bývalého vlastníka na stát
nepřecházejí, pokud zvláštní
předpis [§ 470 odst. 1 a 472 odst. 1 občanského
zákoníku] nestanoví jinak.
Odůvodnění:
ČR se nabytím majetku nestává právním
nástupcem původního vlastníka, nejde-li
o nabytí majetku děděním či
tzv. odúmrtí.
ZÁSADA č. 54
Smlouvy mezi prozatímními správci a organizacemi,
které budou vykonávat k majetku právo hospodaření,
se nazývají "smlouvy o převodu prozatímní
správy v právo hospodaření" a
použijí se na ně obdobně zásady
č. 19 a 20.
Odůvodnění:
Otázka názvu smlouvy uvedené v zásadě
je možná okrajová, ale nelze ji zcela bagatelizovat,
neboť v sobě skrývá určitá
rizika. Pokud by smlouva byla označena jako "smlouva
o převodu práva hospodaření",
připustila by možnost, že právo hospodaření
mají i nestátní subjekty včetně
fyzických osob, což bylo v zásadě č.
2 odmítáno.
Taková konstrukce by byla v rozporu s podstatou práva
hospodaření.