ZÁSADA č. 14

Organizace, která vykonává právo hospodaření s pohledávkou České republiky, je povinna pečovat o to, aby všechny povinnosti dlužníka byly včas a řádně splněny, popřípadě aby pohledávka České republiky byla včas uplatněna u příslušných orgánů a aby rozhodnutí těchto orgánů byla včas vykonána.

Odůvodnění:

Tato úprava obsahuje povinnosti organizací při výkonu práva hospodaření s pohledávkami ČR a úzce navazuje na zásadu č. 6.

Přebytečný a neupotřebitelný majetek České republiky

ZÁSADA č. 15

1. Přebytečný je majetek, který organizace vykonávající k němu právo hospodaření trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů.

2. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený potřebám organizace.

3. Nepotřebný je majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zastaralost nebo nehospodárnost v provozu již nemůže sloužit svému účelu a nelze jej použít na náhradní díly nebo jiným hospodárným způsobem.

4. Za neupotřebitelný majetek se považují též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba odstranit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu.

Odůvodnění:

Návrh zásad zachovává dnes již tradiční a vžité pojmy "Přebytečný a neupotřebitelný majetek" a vymezuje jej bez větších odchylek od dosavadního stavu.

ZÁSADA č. 16

1. O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti majetku i o způsobu naložení s ním rozhoduje písemně vedoucí organizace nebo jím písemně pověřený jiný pracovník organizace. K platnosti rozhodnutí o neupotřebitelnosti nemovitého majetku je nezbytný souhlas zřizovatele. Bez splnění těchto náležitostí jsou právní úkony s přebytečným a neupotřebitelným majetkem neplatné. K rozhodnutí o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s majetkem naloženo.

2. Pro rozhodování o přebytečnosti a neupotřebitelnosti majetku kulturní povahy platí zvláštní předpisy [Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči].

Odůvodnění:

Protože s posouzením majetku jako "přebytečný" nebo "neupotřebitelný" jsou dále spojeny mimořádně závažné důsledky, vyhrazuje se rozhodnutí o tom vedoucímu organizace. Rozhodnutí musí mít písemnou formu.

ZÁSADA č. 17

Nakládání s přebytečným majetkem

1. Jde-li o přebytečný majetek, který může nadále sloužit k plnění úkolů jiné organizace, je organizace povinna jej nabídnout písemně nejméně třem v oborů této činnosti působícím organizacím nebo všem, pokud jich v oboru činnosti působí méně. To neplatí, jde-li o majetek či majetkový soubor v pořizovací ceně nižší než 10 000,- Kčs.

2. V případě, že žádná organizace neprojeví ve lhůtě jednoho měsíce od doručení nabídky zájem, lze majetek převést do vlastnictví někoho jiného. Pro tento převod lze použít formu veřejné dražby, pokud je zákonem upravena [Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník]. Lze-li důvodně očekávat zájem o věc, je třeba veřejné dražbě dát přednost.

3. Pro nakládání s přebytečným majetkem kulturní povahy platí zvláštní předpisy [Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči].

Odůvodnění:

Zájem na tom, aby majetek sloužit státním organizacím, je vyjádřen v prvním odstavci této zásady. Jde i postup poněkud těžkopádný, ale je třeba dát mu přednost před principem tržním, tj. prodejem za nejvyšší cenu. Musí jít samozřejmě o věci vyšší ceny, především se tento odstavec týká nemovitostí.

Veřejné dražby hrají při nakládání s majetkem ČR mimořádnou roli pouze v procesu tzv. malé a velké privatizace. I při běžném nakládání s nemovitostmi a atraktivními movitostmi by jim měla být dána přednost v případech, kdy to zákon umožňuje.

ZÁSADA č. 18

Nakládání s neupotřebitelným majetkem České republiky

1. Právo hospodaření s neupotřebitelným majetkem se převede jiné organizaci nebo se majetek převede do vlastnictví někoho jiného. Ustanovení předchozí zásady o veřejné dražbě se použijí přiměřeně i pro neupotřebitelný majetek.

2. Nepodaří-li se s majetkem uvedeným způsobem naložit (a to ani jako s druhotnou surovinou), fyzicky se zlikviduje. O likvidaci se pořídí písemný protokol, který podepíše vedoucí organizace, popřípadě jiný jím pověřený vedoucí pracovník a dva další pracovníci organizace.

3. Pro nakládání s neupotřebitelným majetkem kulturní povahy platí zvláštní předpisy [Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči].

Odůvodnění:

U neupotřebitelného majetku není třeba trvat na jeho zachování jako majetku ČR a převod práva hospodaření proto nemá přednost.

Převody práva hospodaření s majetkem České republiky

ZÁSADA č. 19

1. Převody práva hospodaření mezi organizacemi se uskutečňují smlouvou o převodu práva hospodaření. Smlouva musí mít písemnou formu.

2. Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro tyto smlouvy přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o právním úkonech, odporovatelnosti, smlouvách, závazkových vztazích, kupní, směnné a darovací smlouvě.

3. Nabývající organizace je povinna do 30 dnů předložit smlouvu o převodu práva hospodaření k nemovitému majetku k zápisu do katastru nemovitostí ČR vedenému příslušným katastrálním úřadem.

Odůvodnění:

Smlouvy uvedené v této zásadě jsou smlouvami mimo obvyklé hospodaření, nebudou v činnosti organizací nijak početné. Navrhuje se jejich obligatorní písemná forma. Nedostatek písemné formy bude znamenat neplatnost právního úkonu (§ 40 odst. 1 občanského zákoníku).

Zásadní význam má odstavec 2 zásady, podle něhož se smlouvy - s výjimkou výslovně odchylné úpravy obsažení v tomto zákoně - budou řídit občanským zákoníkem.

Tento princip by platil i bez výslovného uvedení. Takto jsou však vyvráceny i možné pochybnosti. Při těchto smlouvách nedochází k převodu vlastnického práva a je-li předmětem převodu práva hospodaření nemovitost, smlouvy se u státního notářství neregistrují.

ZÁSADA č. 20

1. Smlouva o převodu práva hospodaření musí obsahovat

a) určení převáděného majetku,

b) určení dne převodu,

c) výši úplaty nebo dohodu o bezúplatnosti převodu, to však neplatí, pokud je převod podle právního předpisu bezúplatný.

2. Smlouva o převodu práva hospodaření vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 1.

3. Ve smlouvě se dále uvedou

a) názvy orgánů oprávněných dát souhlas k převodu, pokud je takového souhlasu třeba podle právního předpisu,

b) hodnota převáděného majetku podle údajů účetnictví,

c) důvod převodu,

d) práva a závazky související s převáděným majetkem, pokud se současně převádějí.

4. Převádějící organizace odpovídá za vady předávaného majetku jen v těch případech a v tom rozsahu, jak to bylo smluveno.

5. Právo hospodaření přechází dnem stanoveným ve smlouvě.

Odůvodnění:

V odstavci 1 jsou upraveny podstatné náležitosti smlouvy. Smlouva o převodu práva hospodaření nemusí obsahovat nic jiného.

V odstavci 3 je třeba upozornit na písmeno c), které úzce navazuje na zásady o přebytečném a neupotřebitelném majetku.

Čtvrtý odstavec upravuje zásadní odchylku od režimu občanského zákoníku.

ZÁSADA č. 21

1. Bezúplatně se převádí právo hospodaření vždy, je-li předmětem převodu právo hospodaření k

a) věcem mezi rozpočtovými organizacemi, pokud nebyly pořízeny z fondu kulturních a sociálních potřeb, nebo z mimorozpočtových zdrojů (darů, dědictví, příspěvků atd. - § 38 odst. 1 vyhl. č. 205/1991 Sb.), je-li tento zdroj nepochybně určitelný,

b) věcem převáděným k vyučovacím účelům,

c) kulturním památkám a jejich souborům,

d) sbírkovým předmětům uloženým v muzeích a galeriích,

e) knihovním fondům, popřípadě k jejich částem, převáděným mezi knihovnami jednotné soustavy,

f) věcem muzejní hodnoty určeným pro dokumentaci vývoje společnosti nebo ke kulturně výchovnému využití.

2. Organizace se mohou v odůvodněných případech dohodnout na bezúplatném převodu práva hospodaření i k věcem neuvedeným v odstavci 1.

3. V ostatních se ceny sjednávají podle cenových předpisů [Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách].

Odůvodnění:

Povinná bezúhonnost se zachovává v taxativně stanovených případech. Bezúplatný převod je možný i v jiných případech, a to na základě dohody organizací.

ZÁsada č. 22

1. Organizace je povinna na žádost investorské organizace uzavřít smlouvu o převodu práva hospodaření k nemovitostem určeným pravomocným územním rozhodnutím pro investiční výstavbu, kterou bude tato investorská organizace realizovat, a to do dvou měsíců ode dne, kdy o převod práva hospodaření k uvedenému státnímu majetku požádala.

2. Organizace jsou povinny na žádost příslušného orgánu státní správy, popřípadě organizace určené pro zabezpečení investorské činnosti, uzavřít ve lhůtě stanovené v odstavci 1 smlouvu o převodu práva hospodaření k nemovitostem určeným územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady pro soustředěnou bytovou výstavbu nebo schváleným seznamem pozemků pro výstavbu obytných domů.

3. Nesplní-li organizace povinnost ani poté, rozhodne o přechodu práva hospodaření na subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky ve správním řízení. Rozhodnutí není přezkoumatelné soudem.

Odůvodnění:

Jako zcela nepochybné se jeví zachování povinností organizací převést právo hospodaření pro účely investiční výstavby.

Ve třetím odstavci jsou uvedeny prostředky, které ČR má k tomu, aby organizaci přiměla ke splnění zákonné povinnosti.

Poslední odstavec je výjimečný, neboť stanoví jediný způsob odnětí práva hospodaření existující organizaci, a to i jiné než rozpočtové a příspěvkové.

Zásada č. 23

Pokud jde i majetek uvedený v § 1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, platí tento zvláštní zákon.

Odůvodnění:

Majetek uvedený v § 1 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb. přestal být dnem 24. 6. 1991 předmětem práva hospodaření (§ 22 odst. 1 písm. f).

Převody vlastnictví majetku České republiky

ZÁSADA č. 24

1. Převody vlastnictví majetku České republiky jsou úplatné za cenu sjednanou podle cenových předpisů [Např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, vyhláška č. 393/1991 sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů.]

2. Bezúplatně lze převést vlastnictví majetku

a) stanoví-li tak zvláštní předpis,

b) je-li bezúplatnost tohoto převodu ve společenském zájmu, zejména z důvodů humanitárních,

c) jde-li o drobné dárky k životním jubileím a obdobným příležitostem.

Zásada č. 25

1. Při převodu věcí je organizace povinna postupovat tak, aby dosáhla nejvyšší ceny, popř. aby nižší cena byla vyvážena jinou výhodou.

2. Pro účely tohoto zákona se za bezúplatný považuje převod nemovitosti, při kterém se nedosáhne alespoň 80% ceny zjištěné [§ 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § 4 odst. 1 a další vyhl. č. 393/1991 Sb.].

3. K platnosti smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví, nejde-li o případy uvedené v zásadě č. 24 odst. 2 písm. a) a c), je třeba schválení zakladatele nebo zřizovatele při převodu movitého majetku v případech, kdy pořizovací cena převáděných věcí nepřesahuje 250 000 Kčs během 12 měsíců. V ostatních případech je třeba schválení ministerstva financí České republiky.

Odůvodnění k zásadám č. 24 a 25:

Stanoví se zde, že převody vlastnictví jsou zásadně úplatné, jakož i výjimky z tohoto principu. Zvláštním předpisem může být i předpis nižší právní síly.

Pojmy "společný zájem" a "humanitární důvody" nemají zcela vyhraněný obsah. Ani v jednom případě by to však nemělo být na závadu, protože i v těchto případech podléhá smlouva schválení příslušným orgánem.

Druhý odstavec zásady č. 25 představuje nezbytnou zábranu tomu, aby se za "úplatný převod" nepředpokládal i převod za symbolickou cenu.

ZÁSADA č. 26

Je-li Česká republika spoluvlastníkem obytného domu, jehož obytná plocha nepřesahuje 180 m2, anebo stavby k individuální rekreaci, bude organizace podíl na žádost spoluvlastníka, je-li jím fyzická osoba, vždy pokládat za majetek přebytečný.

Odůvodnění:

Je-li ČR spoluvlastníkem nemůže mít žádné zvláštní postavení. Ustanovení občanského zákoníku dopadají na toto spoluvlastnictví v plném rozsahu. Není účelné, aby si ČR ponechávala spoluvlastnické podíly na nemovitostech uvedených v této zásadě. Nebude to jistě účelné ani u řady nemovitostí, to však by již mělo být ponecháno organizaci k úvaze.

ZÁSADA č. 27

Jsou-li předmětem převodu obytné domy, jejichž obytná plocha nepřesahuje 180 m2, nabídne je organizace písemně ke koupi dosavadním nájemcům bytů, jde-li o fyzické osoby. Na tento postup se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku o předkupním právu.

Odůvodnění:

Půjde-li o obytné domy definované zákonodárstvím do 31. 12. 1991 jako rodinné domky a o obytné domy, které se jim blíží, nebylo by vhodné prodávat je přímo jakémukoliv zájemci, ale dosavadní nájemci bytů budou mít předkupní právo.

Zásada č. 28

Pokud jde o převod zemědělských a lesních pozemků, platí zvláštní zákon, který se nemusí použít na zahrady přiléhající ke stavbám nemajícím charakter zemědělské usedlosti [Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zák. č. 93/1992 Sb.].

Odůvodnění:

Zahrady jsou součástí zemědělského půdního fondu. Zákon č. 229/1991 Sb. a jeho prostřednictvím (§ 17 odst. 2) i zákon č. 92/1991 Sb. se na ně nevztahuje. U zahrad, které přiléhají ke stavbám nezemědělského charakteru, by však úplné podřízení citovaným zákonům vedlo k nežádoucím důsledkům.

ZÁSADA č. 29

1. Pozemky mohou být předmětem převodu vlastnictví

a) při převodu zastavěné plochy a pozemků tvořících se stavbou jeden funkční celek, je-li stavba na této stavební ploše předmětem převodu,

b) při převodu zastavěné plochy a pozemků tvořících s ní jeden funkční celek, jde-li o převod do vlastnictví vlastníka stavby,

c) při převodu na spoluvlastníka,

d) při výměně za jiný pozemek nebo jinou nemovitost, je-li výměna v zájmu České republiky,

e) při nezbytných úpravách umožňujících vlastníkům lepší využití pozemků (změna hranic, zarovnání, vytvoření přístupové komunikace apod.),

f) v případě, že pravomocným územním rozhodnutím byl pozemek určen k zastavění

1. garáží, přičemž výměra pozemku nesmí být větší než nezbytná,

2. stavbou pro individuální rekreaci, u níž nesmí být větší než 500 m2,

3. obytným domem, jehož obytná plocha nepřesahuje 180 m2, u něhož nesmí být výměra větší než 1000 m2,

4. jinou stavbou, u níž nesmí být výměra větší než odpovídá účelu stavby, nejvýše může o 100% přesáhnout předpokládanou zastavěnou plochu,

g) v případě, že pozemek byl pravomocným územním rozhodnutím určen k využití výhradního ložiska [§ 27 odst. 6 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb., § 32 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů] nebo k využití ložiska nevyhrazeného nerostu, které je jeho součástí [§ 17 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.].

2. V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je organizace k převodu pozemku povinna.

3. Ve výjimečných případech (např. zůstal-li by pozemek nevyužitelný nebo by vznikl pozemek zcela nevhodného tvaru) mohou být výměry překročeny, nejvýše však o 50%. Vyšší překročení vyžadují udělení výjimky ministerstvem financí České republiky.

4. Převod pozemku než z jiného důvodu než uvedeného pod písm. a) až g) vyžaduje udělení výjimky. Výjimku uděluje

a) okresní úřad, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň ministerstvo financí ČR, jde-li o pozemek do velikosti 500 m2 a v předchozích 12 měsících nepřevedla organizace jiný pozemek, který by s převáděným pozemkem hraničil,

b) přednosta okresního úřadu, jde-li o případ uvedený pod písm. a) a převádějící organizací je okresní úřad,

c) ministerstvo financí ČR v ostatních případech.

Odůvodnění:

V této zásadě je obsažen poměrně přísný režim nakládání s pozemky ČR. Odstavec 1 pamatuje na všechny případy, kdy je převod nepochybně odůvodněn.

Ve čtvrtém odstavci je pamatováno i na ostatní případy. Lze předpokládat, že půjde již jen o málo početné výjimky.

Zásada č. 30

Převádět vlastnictví ke stavbám je možné pouze tehdy, jde-li o majetek organizaci přebytečný či neupotřebitelný. Pokud jde o stavby sloužící k činnostem nezbytným pro život občanů obce (zejména zdravotnické a sociální služby), je převod možný pouze v případě, že je činnost zajištěna jinak odpovídajícím způsobem anebo jde-li o převod do vlastnictví obce.

Odůvodnění:

Pokud jde o stavby, není třeba upravovat zvláštní podmínky jejich převodu, postačí odkaz na předchozí zásady týkající se majetku přebytečného a neupotřebitelného.

Přestože stát postupně ztrácí rozhodující roli v organizaci zdravotnictví, sociálních a podobných služeb, nebude možné prohlásit za přebytečný majetek, který tuto roli plní, pokud není buď přímo ve smlouvě o převodu či jinak zajištěna odpovídající náhrada anebo pokud nabyvatelem není přímo obec.

Ostatní způsoby nakládání s hmotným majetkem České republiky

ZÁSADA č. 31

1. Organizace může pronajmout jinému (tj. organizaci i komukoliv jinému) věc (prostoru), kterou dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Postupuje při tom podle příslušných ustanovení občanského zákoníku (nájemní smlouva) a zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů.

2. Organizace musí usilovat o dosažení nejvyššího nájemného, popřípadě nižší nájemné musí být vyváženo jinou výhodou.

Je-li nájemné regulováno cenovými předpisy [Vyhláška č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor. Vyhláška č. 393/1991 Sb. Vyhláška č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů.], musí být sjednáno alespoň do výše 80% maximálního nájemného.

Výjimku z tohoto ustanovení povoluje okresní úřad, není-li sám pronajimatelem, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň ministerstvo financí České republiky. To neplatí, jsou-li nájemci osoby uvedené v zásadě č. 32.

3. Není-li nájemné, ať již z hlediska věcného (movité věci) nebo územního (nemovité věci) cenovým předpisem omezeno, musí organizace usilovat o dosažení nejvyššího nájemného, popř. nižší nájemné musí být vyváženo jinou výhodou.

4. Pokud by dočasná nepotřebnost přesáhla u nebytových prostor jeden rok v rozmezí tří let, je k účinnosti smlouvy třeba souhlas zřizovatele.

Odůvodnění:

V této zásadě jsou stanoveny podmínky nájemních smluv, především z hlediska organizace jako pronajímatele. Pokud organizace pronajímanou věc (prostoru) dočasně nepotřebuje a uzavře nájemní smlouvu, je zájem ČR, aby bylo dosaženo co nejvyššího nájemného. Dlouhodobá nájemní smlouva u nebytových prostor však vyžaduje souhlas zřizovatele.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP