ZÁSADA č. 14
Organizace, která vykonává právo hospodaření
s pohledávkou České republiky, je povinna
pečovat o to, aby všechny povinnosti dlužníka
byly včas a řádně splněny,
popřípadě aby pohledávka České
republiky byla včas uplatněna u příslušných
orgánů a aby rozhodnutí těchto orgánů
byla včas vykonána.
Odůvodnění:
Tato úprava obsahuje povinnosti organizací při
výkonu práva hospodaření s pohledávkami
ČR a úzce navazuje na zásadu č. 6.
Přebytečný a neupotřebitelný
majetek České republiky
ZÁSADA č. 15
1. Přebytečný je majetek, který organizace
vykonávající k němu právo hospodaření
trvale nepotřebuje k plnění svých
úkolů.
2. Za přebytečnou se považuje též
část majetku, která přesahuje rozsah
přiměřený potřebám organizace.
3. Nepotřebný je majetek, který pro své
úplné opotřebení nebo poškození,
zastaralost nebo nehospodárnost v provozu již nemůže
sloužit svému účelu a nelze jej použít
na náhradní díly nebo jiným hospodárným
způsobem.
4. Za neupotřebitelný majetek se považují
též budovy a stavby, které nelze přemístit
a které je třeba odstranit v důsledku plánované
výstavby, přestavby nebo rozšíření
objektu.
Odůvodnění:
Návrh zásad zachovává dnes již
tradiční a vžité pojmy "Přebytečný
a neupotřebitelný majetek" a vymezuje jej bez
větších odchylek od dosavadního stavu.
ZÁSADA č. 16
1. O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti
majetku i o způsobu naložení s ním rozhoduje
písemně vedoucí organizace nebo jím
písemně pověřený jiný
pracovník organizace. K platnosti rozhodnutí o neupotřebitelnosti
nemovitého majetku je nezbytný souhlas zřizovatele.
Bez splnění těchto náležitostí
jsou právní úkony s přebytečným
a neupotřebitelným majetkem neplatné. K rozhodnutí
o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti majetku
musí být dodatečně připojen
doklad o tom, jak bylo s majetkem naloženo.
2. Pro rozhodování o přebytečnosti
a neupotřebitelnosti majetku kulturní povahy platí
zvláštní předpisy [Zákon
č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, zákon
ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči].
Odůvodnění:
Protože s posouzením majetku jako "přebytečný"
nebo "neupotřebitelný" jsou dále
spojeny mimořádně závažné
důsledky, vyhrazuje se rozhodnutí o tom vedoucímu
organizace. Rozhodnutí musí mít písemnou
formu.
ZÁSADA č. 17
Nakládání s přebytečným
majetkem
1. Jde-li o přebytečný majetek, který
může nadále sloužit k plnění
úkolů jiné organizace, je organizace povinna
jej nabídnout písemně nejméně
třem v oborů této činnosti působícím
organizacím nebo všem, pokud jich v oboru činnosti
působí méně. To neplatí, jde-li
o majetek či majetkový soubor v pořizovací
ceně nižší než 10 000,- Kčs.
2. V případě, že žádná
organizace neprojeví ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení nabídky zájem, lze majetek
převést do vlastnictví někoho jiného.
Pro tento převod lze použít formu veřejné
dražby, pokud je zákonem upravena [Zákon
č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve
znění zákona č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník]. Lze-li důvodně očekávat
zájem o věc, je třeba veřejné
dražbě dát přednost.
3. Pro nakládání s přebytečným
majetkem kulturní povahy platí zvláštní
předpisy [Zákon č.
54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, zákon
ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči].
Odůvodnění:
Zájem na tom, aby majetek sloužit státním
organizacím, je vyjádřen v prvním
odstavci této zásady. Jde i postup poněkud
těžkopádný, ale je třeba dát
mu přednost před principem tržním, tj.
prodejem za nejvyšší cenu. Musí jít
samozřejmě o věci vyšší
ceny, především se tento odstavec týká
nemovitostí.
Veřejné dražby hrají při nakládání
s majetkem ČR mimořádnou roli pouze v procesu
tzv. malé a velké privatizace. I při běžném
nakládání s nemovitostmi a atraktivními
movitostmi by jim měla být dána přednost
v případech, kdy to zákon umožňuje.
ZÁSADA č. 18
Nakládání s neupotřebitelným
majetkem České republiky
1. Právo hospodaření s neupotřebitelným
majetkem se převede jiné organizaci nebo se majetek
převede do vlastnictví někoho jiného.
Ustanovení předchozí zásady o veřejné
dražbě se použijí přiměřeně
i pro neupotřebitelný majetek.
2. Nepodaří-li se s majetkem uvedeným způsobem
naložit (a to ani jako s druhotnou surovinou), fyzicky se
zlikviduje. O likvidaci se pořídí písemný
protokol, který podepíše vedoucí organizace,
popřípadě jiný jím pověřený
vedoucí pracovník a dva další pracovníci
organizace.
3. Pro nakládání s neupotřebitelným
majetkem kulturní povahy platí zvláštní
předpisy [Zákon č.
54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, zákon
ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči].
Odůvodnění:
U neupotřebitelného majetku není třeba
trvat na jeho zachování jako majetku ČR a
převod práva hospodaření proto nemá
přednost.
Převody práva hospodaření s majetkem
České republiky
ZÁSADA č. 19
1. Převody práva hospodaření mezi
organizacemi se uskutečňují smlouvou o převodu
práva hospodaření. Smlouva musí mít
písemnou formu.
2. Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak,
platí pro tyto smlouvy přiměřeně
ustanovení občanského zákoníku
o právním úkonech, odporovatelnosti, smlouvách,
závazkových vztazích, kupní, směnné
a darovací smlouvě.
3. Nabývající organizace je povinna do 30
dnů předložit smlouvu o převodu práva
hospodaření k nemovitému majetku k zápisu
do katastru nemovitostí ČR vedenému příslušným
katastrálním úřadem.
Odůvodnění:
Smlouvy uvedené v této zásadě jsou
smlouvami mimo obvyklé hospodaření, nebudou
v činnosti organizací nijak početné.
Navrhuje se jejich obligatorní písemná forma.
Nedostatek písemné formy bude znamenat neplatnost
právního úkonu (§ 40 odst. 1 občanského
zákoníku).
Zásadní význam má odstavec 2 zásady,
podle něhož se smlouvy - s výjimkou výslovně
odchylné úpravy obsažení v tomto zákoně
- budou řídit občanským zákoníkem.
Tento princip by platil i bez výslovného uvedení.
Takto jsou však vyvráceny i možné pochybnosti.
Při těchto smlouvách nedochází
k převodu vlastnického práva a je-li předmětem
převodu práva hospodaření nemovitost,
smlouvy se u státního notářství
neregistrují.
ZÁSADA č. 20
1. Smlouva o převodu práva hospodaření
musí obsahovat
a) určení převáděného
majetku,
b) určení dne převodu,
c) výši úplaty nebo dohodu o bezúplatnosti
převodu, to však neplatí, pokud je převod
podle právního předpisu bezúplatný.
2. Smlouva o převodu práva hospodaření
vzniká dohodou organizací o náležitostech
uvedených v odstavci 1.
3. Ve smlouvě se dále uvedou
a) názvy orgánů oprávněných
dát souhlas k převodu, pokud je takového
souhlasu třeba podle právního předpisu,
b) hodnota převáděného majetku podle
údajů účetnictví,
c) důvod převodu,
d) práva a závazky související s převáděným
majetkem, pokud se současně převádějí.
4. Převádějící organizace odpovídá
za vady předávaného majetku jen v těch
případech a v tom rozsahu, jak to bylo smluveno.
5. Právo hospodaření přechází
dnem stanoveným ve smlouvě.
Odůvodnění:
V odstavci 1 jsou upraveny podstatné náležitosti
smlouvy. Smlouva o převodu práva hospodaření
nemusí obsahovat nic jiného.
V odstavci 3 je třeba upozornit na písmeno c),
které úzce navazuje na zásady o přebytečném
a neupotřebitelném majetku.
Čtvrtý odstavec upravuje zásadní
odchylku od režimu občanského zákoníku.
ZÁSADA č. 21
1. Bezúplatně se převádí právo
hospodaření vždy, je-li předmětem
převodu právo hospodaření k
a) věcem mezi rozpočtovými organizacemi,
pokud nebyly pořízeny z fondu kulturních
a sociálních potřeb, nebo z mimorozpočtových
zdrojů (darů, dědictví, příspěvků
atd. - § 38 odst. 1 vyhl. č. 205/1991 Sb.), je-li
tento zdroj nepochybně určitelný,
b) věcem převáděným k vyučovacím
účelům,
c) kulturním památkám a jejich souborům,
d) sbírkovým předmětům uloženým
v muzeích a galeriích,
e) knihovním fondům, popřípadě
k jejich částem, převáděným
mezi knihovnami jednotné soustavy,
f) věcem muzejní hodnoty určeným pro
dokumentaci vývoje společnosti nebo ke kulturně
výchovnému využití.
2. Organizace se mohou v odůvodněných případech
dohodnout na bezúplatném převodu práva
hospodaření i k věcem neuvedeným v
odstavci 1.
3. V ostatních se ceny sjednávají podle cenových
předpisů [Zákon
č. 526/1990 Sb., o cenách].
Odůvodnění:
Povinná bezúhonnost se zachovává
v taxativně stanovených případech.
Bezúplatný převod je možný i
v jiných případech, a to na základě
dohody organizací.
ZÁsada č. 22
1. Organizace je povinna na žádost investorské
organizace uzavřít smlouvu o převodu práva
hospodaření k nemovitostem určeným
pravomocným územním rozhodnutím pro
investiční výstavbu, kterou bude tato investorská
organizace realizovat, a to do dvou měsíců
ode dne, kdy o převod práva hospodaření
k uvedenému státnímu majetku požádala.
2. Organizace jsou povinny na žádost příslušného
orgánu státní správy, popřípadě
organizace určené pro zabezpečení
investorské činnosti, uzavřít ve lhůtě
stanovené v odstavci 1 smlouvu o převodu práva
hospodaření k nemovitostem určeným
územně plánovací dokumentací
nebo územně plánovacími podklady pro
soustředěnou bytovou výstavbu nebo schváleným
seznamem pozemků pro výstavbu obytných domů.
3. Nesplní-li organizace povinnost ani poté, rozhodne
o přechodu práva hospodaření na subjekty
uvedené v odstavcích 1 a 2 ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky ve správním
řízení. Rozhodnutí není přezkoumatelné
soudem.
Odůvodnění:
Jako zcela nepochybné se jeví zachování
povinností organizací převést právo
hospodaření pro účely investiční
výstavby.
Ve třetím odstavci jsou uvedeny prostředky,
které ČR má k tomu, aby organizaci přiměla
ke splnění zákonné povinnosti.
Poslední odstavec je výjimečný,
neboť stanoví jediný způsob odnětí
práva hospodaření existující
organizaci, a to i jiné než rozpočtové
a příspěvkové.
Zásada č. 23
Pokud jde i majetek uvedený v § 1 odst. 1 zákona
č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, platí tento zvláštní zákon.
Odůvodnění:
Majetek uvedený v § 1 odst. 1 zák. č.
229/1991 Sb. přestal být dnem 24. 6. 1991 předmětem
práva hospodaření (§ 22 odst. 1 písm.
f).
Převody vlastnictví majetku České
republiky
ZÁSADA č. 24
1. Převody vlastnictví majetku České
republiky jsou úplatné za cenu sjednanou podle cenových
předpisů [Např.
zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, vyhláška
č. 393/1991 sb., o cenách staveb, pozemků,
trvalých porostů, úhradách za dočasné
užívání pozemků, ve znění
pozdějších předpisů.]
2. Bezúplatně lze převést vlastnictví
majetku
a) stanoví-li tak zvláštní předpis,
b) je-li bezúplatnost tohoto převodu ve společenském
zájmu, zejména z důvodů humanitárních,
c) jde-li o drobné dárky k životním
jubileím a obdobným příležitostem.
Zásada č. 25
1. Při převodu věcí je organizace
povinna postupovat tak, aby dosáhla nejvyšší
ceny, popř. aby nižší cena byla vyvážena
jinou výhodou.
2. Pro účely tohoto zákona se za bezúplatný
považuje převod nemovitosti, při kterém
se nedosáhne alespoň 80% ceny zjištěné
[§ 1 odst. 1, § 2 odst.
1, § 4 odst. 1 a další vyhl. č. 393/1991
Sb.].
3. K platnosti smlouvy o bezúplatném převodu
vlastnictví, nejde-li o případy uvedené
v zásadě č. 24 odst. 2 písm. a) a
c), je třeba schválení zakladatele nebo zřizovatele
při převodu movitého majetku v případech,
kdy pořizovací cena převáděných
věcí nepřesahuje 250 000 Kčs během
12 měsíců. V ostatních případech
je třeba schválení ministerstva financí
České republiky.
Odůvodnění k zásadám č.
24 a 25:
Stanoví se zde, že převody vlastnictví
jsou zásadně úplatné, jakož i
výjimky z tohoto principu. Zvláštním
předpisem může být i předpis
nižší právní síly.
Pojmy "společný zájem" a "humanitární
důvody" nemají zcela vyhraněný
obsah. Ani v jednom případě by to však
nemělo být na závadu, protože i v těchto
případech podléhá smlouva schválení
příslušným orgánem.
Druhý odstavec zásady č. 25 představuje
nezbytnou zábranu tomu, aby se za "úplatný
převod" nepředpokládal i převod
za symbolickou cenu.
ZÁSADA č. 26
Je-li Česká republika spoluvlastníkem obytného
domu, jehož obytná plocha nepřesahuje 180 m2,
anebo stavby k individuální rekreaci, bude organizace
podíl na žádost spoluvlastníka, je-li
jím fyzická osoba, vždy pokládat za
majetek přebytečný.
Odůvodnění:
Je-li ČR spoluvlastníkem nemůže mít
žádné zvláštní postavení.
Ustanovení občanského zákoníku
dopadají na toto spoluvlastnictví v plném
rozsahu. Není účelné, aby si ČR
ponechávala spoluvlastnické podíly na nemovitostech
uvedených v této zásadě. Nebude to
jistě účelné ani u řady nemovitostí,
to však by již mělo být ponecháno
organizaci k úvaze.
ZÁSADA č. 27
Jsou-li předmětem převodu obytné domy,
jejichž obytná plocha nepřesahuje 180 m2, nabídne
je organizace písemně ke koupi dosavadním
nájemcům bytů, jde-li o fyzické osoby.
Na tento postup se přiměřeně použijí
ustanovení občanského zákoníku
o předkupním právu.
Odůvodnění:
Půjde-li o obytné domy definované zákonodárstvím
do 31. 12. 1991 jako rodinné domky a o obytné domy,
které se jim blíží, nebylo by vhodné
prodávat je přímo jakémukoliv zájemci,
ale dosavadní nájemci bytů budou mít
předkupní právo.
Zásada č. 28
Pokud jde o převod zemědělských a
lesních pozemků, platí zvláštní
zákon, který se nemusí použít
na zahrady přiléhající ke stavbám
nemajícím charakter zemědělské
usedlosti [Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění
zák. č. 93/1992 Sb.].
Odůvodnění:
Zahrady jsou součástí zemědělského
půdního fondu. Zákon č. 229/1991 Sb.
a jeho prostřednictvím (§ 17 odst. 2) i zákon
č. 92/1991 Sb. se na ně nevztahuje. U zahrad, které
přiléhají ke stavbám nezemědělského
charakteru, by však úplné podřízení
citovaným zákonům vedlo k nežádoucím
důsledkům.
ZÁSADA č. 29
1. Pozemky mohou být předmětem převodu
vlastnictví
a) při převodu zastavěné plochy a
pozemků tvořících se stavbou jeden
funkční celek, je-li stavba na této stavební
ploše předmětem převodu,
b) při převodu zastavěné plochy a
pozemků tvořících s ní jeden
funkční celek, jde-li o převod do vlastnictví
vlastníka stavby,
c) při převodu na spoluvlastníka,
d) při výměně za jiný pozemek
nebo jinou nemovitost, je-li výměna v zájmu
České republiky,
e) při nezbytných úpravách umožňujících
vlastníkům lepší využití
pozemků (změna hranic, zarovnání,
vytvoření přístupové komunikace
apod.),
f) v případě, že pravomocným
územním rozhodnutím byl pozemek určen
k zastavění
1. garáží, přičemž výměra
pozemku nesmí být větší než
nezbytná,
2. stavbou pro individuální rekreaci, u níž
nesmí být větší než 500
m2,
3. obytným domem, jehož obytná plocha nepřesahuje
180 m2, u něhož nesmí být výměra
větší než 1000 m2,
4. jinou stavbou, u níž nesmí být výměra
větší než odpovídá účelu
stavby, nejvýše může o 100% přesáhnout
předpokládanou zastavěnou plochu,
g) v případě, že pozemek byl pravomocným
územním rozhodnutím určen k využití
výhradního ložiska [§ 27 odst. 6 zákona
č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR
č. 541/1991 Sb., § 32 zákona č. 50/1976
Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších
předpisů] nebo k využití ložiska
nevyhrazeného nerostu, které je jeho součástí
[§ 17 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění
zákona ČNR č. 541/1991 Sb.].
2. V případech uvedených v odstavci 1 písm.
f) je organizace k převodu pozemku povinna.
3. Ve výjimečných případech
(např. zůstal-li by pozemek nevyužitelný
nebo by vznikl pozemek zcela nevhodného tvaru) mohou být
výměry překročeny, nejvýše
však o 50%. Vyšší překročení
vyžadují udělení výjimky ministerstvem
financí České republiky.
4. Převod pozemku než z jiného důvodu
než uvedeného pod písm. a) až g) vyžaduje
udělení výjimky. Výjimku uděluje
a) okresní úřad, v hlavním městě
Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň ministerstvo
financí ČR, jde-li o pozemek do velikosti 500 m2
a v předchozích 12 měsících
nepřevedla organizace jiný pozemek, který
by s převáděným pozemkem hraničil,
b) přednosta okresního úřadu, jde-li
o případ uvedený pod písm. a) a převádějící
organizací je okresní úřad,
c) ministerstvo financí ČR v ostatních případech.
Odůvodnění:
V této zásadě je obsažen poměrně
přísný režim nakládání
s pozemky ČR. Odstavec 1 pamatuje na všechny případy,
kdy je převod nepochybně odůvodněn.
Ve čtvrtém odstavci je pamatováno i na
ostatní případy. Lze předpokládat,
že půjde již jen o málo početné
výjimky.
Zásada č. 30
Převádět vlastnictví ke stavbám
je možné pouze tehdy, jde-li o majetek organizaci
přebytečný či neupotřebitelný.
Pokud jde o stavby sloužící k činnostem
nezbytným pro život občanů obce (zejména
zdravotnické a sociální služby), je
převod možný pouze v případě,
že je činnost zajištěna jinak odpovídajícím
způsobem anebo jde-li o převod do vlastnictví
obce.
Odůvodnění:
Pokud jde o stavby, není třeba upravovat zvláštní
podmínky jejich převodu, postačí odkaz
na předchozí zásady týkající
se majetku přebytečného a neupotřebitelného.
Přestože stát postupně ztrácí
rozhodující roli v organizaci zdravotnictví,
sociálních a podobných služeb, nebude
možné prohlásit za přebytečný
majetek, který tuto roli plní, pokud není
buď přímo ve smlouvě o převodu
či jinak zajištěna odpovídající
náhrada anebo pokud nabyvatelem není přímo
obec.
Ostatní způsoby nakládání
s hmotným majetkem České republiky
ZÁSADA č. 31
1. Organizace může pronajmout jinému (tj. organizaci
i komukoliv jinému) věc (prostoru), kterou dočasně
nepotřebuje k plnění svých úkolů.
Postupuje při tom podle příslušných
ustanovení občanského zákoníku
(nájemní smlouva) a zákona č. 116/1990
Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor,
ve znění pozdějších předpisů.
2. Organizace musí usilovat o dosažení nejvyššího
nájemného, popřípadě nižší
nájemné musí být vyváženo
jinou výhodou.
Je-li nájemné regulováno cenovými
předpisy [Vyhláška č. 585/1990 Sb.,
o cenové regulaci nájemného z nebytových
prostor. Vyhláška č. 393/1991 Sb. Vyhláška
č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání
bytu a za služby spojené s užíváním
bytu, ve znění pozdějších předpisů.],
musí být sjednáno alespoň do výše
80% maximálního nájemného.
Výjimku z tohoto ustanovení povoluje okresní
úřad, není-li sám pronajimatelem,
v hlavním městě Praze a ve městech
Brno, Ostrava a Plzeň ministerstvo financí České
republiky. To neplatí, jsou-li nájemci osoby uvedené
v zásadě č. 32.
3. Není-li nájemné, ať již z hlediska
věcného (movité věci) nebo územního
(nemovité věci) cenovým předpisem
omezeno, musí organizace usilovat o dosažení
nejvyššího nájemného, popř.
nižší nájemné musí být
vyváženo jinou výhodou.
4. Pokud by dočasná nepotřebnost přesáhla
u nebytových prostor jeden rok v rozmezí tří
let, je k účinnosti smlouvy třeba souhlas
zřizovatele.
Odůvodnění:
V této zásadě jsou stanoveny podmínky
nájemních smluv, především z
hlediska organizace jako pronajímatele. Pokud organizace
pronajímanou věc (prostoru) dočasně
nepotřebuje a uzavře nájemní smlouvu,
je zájem ČR, aby bylo dosaženo co nejvyššího
nájemného. Dlouhodobá nájemní
smlouva u nebytových prostor však vyžaduje souhlas
zřizovatele.