Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající,
přítomní členové vlády,
vážená sněmovno. Budu se rovněž
držet připomínky kolegy Zimy, ale mám
dvě až tři poznámky, které se
týkají vztahu státního rozpočtu
a místních rozpočtů v obcích
a okresních úřadech. Na závěr
bych měl krátký pozměňovací
návrh.
Budu vycházet ze zkušeností, které jsem
získal jako člen městského zastupitelstva
ve Frýdku-Místku. V úvodu bych chtěl
říci: je rozumné, že se výrazně
mění postavení místních rozpočtů
v závislosti na státním rozpočtu a
dotační politika státu. Víme, že
v roce 1992 státní rozpočet garantuje příjmy
místních rozpočtů až do výše
80%, pak pro rok 1993 je poměr zcela obrácený.
Dotace jsou uvažovány ve výši 17 mld.
Kčs, což představuje v položce příjmů
obcí pouze 29,3%. Myslím, že je rozumné
a logické, aby se obce a místní rozpočty
větší měrou své vlastní
ekonomické aktivity podílely na vlastní příjmové
stránce, aby dýchaly se státním rozpočtem.
Problém, který vzniká v období let
1992, 1993 a 1994 je zejména otázka financování
a dofinancování investiční výstavby.
Mám na mysli komplexní bytovou výstavbu,
kde v souvislosti s předáním majetku obcím
k 31. 12. podle tohoto zákona hrozí řadě
obcí kolaps. Souvisí to rovněž s novelou
zákona č. 172 a 485/91 Sb., o převodu majetku
obcím.
Mohu to dokumentovat na některých údajích
z našeho okresu, že řada rozestavěných
objektů komplexní bytové výstavby,
které by se daly využít pro další
činnost, není možno prodat. Nehovořím
o bytech, hovořím o některých školách
a školkách, které jsou potřebné
pro obce. Např. o Jablunkově a Frýdlantě
nad Ostravicí, kde obce v roce 1993 nebude mít finanční
prostředky na jejich zakonzervování, případně
na dostavbu. Vím, že je to problém celoplošný.
Myslím si, že pro období roku 1993 by bylo
možné jednorázovou dotací některé
tyto rozhodující stavby zabezpečit. Na této
situaci jsme se podíleli i my, a to nepřímo
novelou zákona 519/1991 Sb., o státním rozpočtu,
kterým se schválila v říjnu letošního
roku úsporná opatření vlády
k místním rozpočtům, která
spočívala v krácení dotace na letošní
rok ve výši 6 mld. Kčs. Zde bychom mohli přijmout
jednorázové opatření.
Poslední poznámka se týká příspěvku
státního rozpočtu k úhradám
úkonů spojených s výkonem státní
správy v obcích. Týká se to zejména
malých a menších obcích, které
při částce 850 Kčs na 100 obyvatel
se dostávají do situace, kdy nebudou mít
na zabezpečení vlastního chodu jako státní
správci. Je to otázka i přístupu.
Úkoly, které jsou konány státní
správou, by měly být plně hrazeny
ze státního rozpočtu.
Proto se domnívám, že bychom v následujícím
roce 1993 měli věnovat větší
pozornost financování obcí a jejich vlastnímu
chodu. Myslím, že je to v zájmu nás
všech.
Na závěr bych měl pozměňovací
návrh, který se týká tisku 172. Je
to na str. 18, bod 2, odstavec 3, kde se hovoří
o růstu průměrné nominální
mzdy a z toho odpovídajícího růstu
daňového základu. Chtěl bych přeformulovat
odstavec 3:
"Vláda České republiky stanoví
nařízením, od kterého kalendářního
měsíce a po jakou dobu organizace nebo malá
organizace uvedené v odstavci 2, platí pojistné
podle odstavce 2.
Vycházím z toho, že když se změní
růst o více než 5%, bere se sazba 30%, a neříká
se, pokud poklesne přírůstek pod hranici
5%, zda tam zůstává sazba 30%, nebo se vrací
k původní hodnotě sazby.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Recmanovi. Prosím pana poslance Kouckého,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Lobkowicz
a pan poslanec Jaroš.
Poslanec Jan Koucký: Vážený pane
předsedající, vážený pane
místopředsedo, kolegyně a kolegové,
velice rychle zdůvodním a navrhnu několik
pozměňovacích návrhů.
První část mého vystoupení
se bude týkat problematiky vědy, v daném
případě jejího financování
v České republice v příštím
roce. Náš výbor konstatoval, že snížení
rozpočtu České akademie věd pro rok
1993 o 400 miliónů je velice tvrdé. Proto
navrhuji toto (netýká se to vůbec celkových
bilancí):
1. V usnesení číslo 12 rozpočtového
výboru v částce 1 a) v posledním bodě
doplnit "vědní politiky vlády",
a po čárce: "Návrh na použití
rezervy na financování projektu RVT ve Všeobecné
pokladní správě v souvislosti se zákonem
ČNR č. 300/92, tj. zákon o podpoře
vědy a výzkumu, a s programovým prohlášením
vlády České republiky."
Zdůvodnění:
V programovém prohlášení vlády
ČR je uvedena myšlenka zcela správná
o spojení vědeckých a výzkumných
kapacit Akademie věd s vysokými školami.
Druhý bod zdůvodnění je, že na
jaře t. r. byl schválen zákon ČNR
300/92 a na základě toho zřízena Rada
vlády pro vědu. Domnívám se, že
problém transformace Akademie věd a její
integrace s vysokými školami musí být
podporován a hlavně koncipován. Domnívám
se, že na to je využitelná částka,
která je ve Všeobecné pokladní správě
na projekty RVT. Jsem ovšem přesvědčen,
že je nutné, aby vláda takový program
transformace Akademie věd připravila a abychom jenom
neposunuli problém o rok dále, a mezi tím
Akademii věd restriktivním rozpočtem postupně
likvidovali.
Za druhé doporučuji ovšem toto doporučené
přenést z usnesení rozpočtového
výboru do společné zprávy výborů
ČNR do části l.a).
Zároveň ale, zdůvodnění je
úplně stejné, ve společné zprávě
na straně 2 doporučuji vypustit předposlední
bod, který právě mluví o vyčlenění
100 mil. Kčs z těch projektů RVT na určitý
účel. Domnívám se, že nejprve
musí být určena jasná vládní
koncepce a poté peníze podle toho využity.
A ne, abychom předem vládě říkali,
že má to a to vyčlenit nebo nevyčlenit.
Čili doporučuji vypustit předposlední
odstavec na straně 2. Poslední návrh, týkající
se oblasti vědy je k části 18 na str. 24,
§ 22 odst. 1, ve třetím řádku,
který začíná "tělovýchovy
České republiky", za to vložit "a
u akademie věd ČR" dále normálně
pokračovat.
Jde o to, že zde navrhuji, aby podobně jako u škol
a školských zařízení peníze,
které zůstanou v rozpočtu akademie věd
nespotřebovány v tomto roce, byly převedeny
do příjmů akademie věd pro rok 1993.
Druhá oblast, o které chci krátce promluvit,
jsou mzdové prostředky. Týká se to
opět především školství.
V zákoně o rozpočtu na příští
rok je proti letošnímu roku v tabulce, která
je přílohou zákona, uvedena kolonka mzdové
prostředky. V podstatě to znamená, že
se opět zavádí limit mzdových prostředků.
Je to zcela pochopitelné u většiny kapitol.
Domnívám se však, že to není plně
oprávněné ve třech případech,
a to sice ve školství, zdravotnictví a sociální
péči. Mzdové prostředky jsou zde regulovány
dvěma jinými faktory, a to především
zákonem o platech, díky tomu se mzdové prostředky
nemohou vyvíjet nekontrolovaně, a dále pochopitelně
celkovým objemem finančních prostředků.
Ani v jedné z těch sfér, o kterých
jsem mluvil, nemůže u rozpočtových organizací
z těchto důvodů dojít k nekontrolovatelnému
nárůstu mzdových prostředků.
Proto doporučuji do usnesení společné
zprávy l. A doplnit bod tohoto znění:
"Doporučuje vládě ČR, aby limit
mzdových prostředků byl zachován pro
rozpočtové organizace s výjimkou rozpočtových
organizací zřízených ústředními
orgány státní správy a samosprávy
a územními orgány státní správy
a samosprávy v oblasti zdravotnictví, školství
a sociální péče."
Domnívám se, že realizováno by to mohlo
být tak, že při rozpisu rozpočtu vyjmenovaných
rozpočtových organizací bude proveden rozpis
pouze neinvestiční prostředky celkem.
Poslední věc se týká společné
zprávy l. B. Tam je jeden bod, a sice o tom, jak má
být předložen návrh státního
rozpočtu na rok 1994. Osobně se domnívám
a souvisí to s tím, že jsme přijali
ústavu ČR, ve které výrazně
dominuje občanský princip, rozpočet této
republiky by měl být věcí co nejveřejnější,
aby občané cítili, že vědí
co je to rozpočet, jaké prostředky se na
co vynakládají a aby příští
rok také věděli, co zde projednáváme.
Projednávání daní a projednávání
rozpočtu jsou dva nejdůležitější
úkoly všech demokratických parlamentů.
Proto navrhuji, aby v bodě b), před ten bod, který
tam je uveden, byl uveden ještě tento bod: "Aby
vláda ČR připravila a publikovala v dostatečném
nákladu populární materiál o veřejných
rozpočtech v roce 1993 (včetně srovnání
s rokem 1992) pro informování nejširší
veřejnosti." Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu kolegovi. Prosím pana poslance Lobkowicze, aby přednesl
svůj pozměňovací návrh. Připraví
se pan poslanec Jaroš, dále pak pan poslanec Váca.
Poslanec Michal Lobkowicz: Vážený pane
předsedající, vážený pane
místopředsedo vlády, dámy a pánové,
dovolte mi, abych stručně zdůvodnil a navrhl
pozměňovací návrh, který se
týká Kanceláře prezidenta republiky.
Jde konkrétně o část A společné
zprávy. Je to zhruba uprostřed na str. 3 společné
zprávy.
V původním vládním návrhu byl
stanoven počet pracovníků Kanceláře
prezidenta ČR na 400 a objem mzdových prostředků
40,47 mil. Kčs. Ve společné zprávě
je doporučeno zvýšení na počet
500 a tomu odpovídající zvýšení
objemu mzdových prostředků na 49,2 mil. Kčs.
V komentáři, který vypracovala KPR je pracovní
náplň těchto zaměstnanců specifikována
takto: Výkon památkové péče,
průvodcovství, stavebně technické
zabezpečení Pražského hradu a zámku
Lány 309: legislativně právní činnost
6, protokol 10, tiskové a knihovnické práce
8, sekretariát 3, hasičský sbor 29, personální
a finanční agenda 20 a styk s veřejností
50. To je celkem 435 zaměstnanců, což se nám
zdá nerealistické a nevěrohodné. Zbytek
65 míst není vůbec specifikováno s
tím, že v náplni práce by měl
být styk s vládou, parlamentem, tiskem a podobně.
Toto zvýšení se nám nezdá nejvýhodnější
a nejsme si jisti, že uvedené zvýšení
počtu zaměstnanců odráží
skutečně nezbytnou potřebu KPR a navrhujeme
proto vrátit se k původnímu vládnímu
návrhu 400 zaměstnanců a tomu odpovídajícímu
objemu mzdových prostředků.
Navrhujeme tedy jako pozměňovací návrh
ke společné zprávě na str. 3 vypustit
větu "změnila v kapitole KPR tabulka č.
10 vládního návrhu položku ve sloupci
1 ze 400 pracovníků na 500 a ve sloupci dvě
40,47 mil. Kčs na 49,2 mil. Kčs mzdových
prostředků." Tuto větu navrhujeme vypustit.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Lobkowiczovi. Prosím pana poslance Jaroše,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Váca
a dále pan poslanec Severa.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane
předsedající, vážený pane
místopředsedo vlády, vážené
kolegyně, vážení kolegové. Z
řady diskusních příspěvků
jsme slyšeli opravdu možná někdy oprávněné
stesky, že je nutno peníze na to nebo na ono, víme,
že hasiči potřebují delší
žebříky. Připomínek je jistě
celá řada. Nedivím se určitým
obavám ministerstva financí, kde prostředky
na to vzít, kde je čerpat, aby byly tyto možná
i oprávněné požadavky uspokojeny.
Přesto mi dovolte, abych se zmínil o určitém
jevu, který se u nás v důsledku uvolnění
tržního hospodářství také
velice rozmohl, a to je tabakismus. Chtěl bych říci,
že v současné době 48% mladých
lidí do 20 let kouří a v dospělém
věku je to 38% populace. Důsledky tohoto tabakismu
jsou opravdu alarmující. V současné
době umírá na přímé
důsledky kouření tabáku 30 tisíc
mužů a 4 tisíce žen ročně
u nás.
Mám tady tabulku, která ovšem z vaší
vzdálenosti bude nezřetelná, kde jsou tři
křivky. Z této tabulky je patrné, že
pouhé zvýšení cen tabákových
výrobků o 10% vede ke snížení
kuřáků o 4% v populaci. Přičemž
to výrazně vede k nabytí prostředků
do státního rozpočtu. Velice výrazně.
Jsou to čísla z Kanady, a je to tabulka asi z průběhu
10 let.
Při rozhovoru s pracovníkem Mezinárodní
zdravotnické organizace ze Ženevy, který se
tímto problémem zabývá, sám
poukázal na to, že u nás máme optimální
podmínky, protože prakticky je u nás monopol
tabákového průmyslu. Lze proto výrazným
zvýšením cen tabákových výrobků
přivést značné prostředky do
státního rozpočtu, přičemž
lze zmírnit negativní důsledky na naši
populaci.
Měl bych proto pozměňovací návrh.
Nechám na zpravodaji, kam by ho začlenil. A sice
výrazně zvýšit ceny tabákových
výrobků mechanismem spotřební daně
a tím zabezpečit výrazné zvýšení
příjmů do státního rozpočtu
v roce 1993. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Jarošovi. Prosil bych pana poslance Vácu,
připraví se pan poslanec Severa, dále pak
pan poslanec Štrait.
Poslanec Oldřich Váca: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
vážení ostatní přítomní.
Jeden z předřečníků zde hovořil
o tom, jak je kritická situace v Požární
ochraně. A jak je nutné právě tam
dát finanční prostředky. Bohužel
musím uznat, že tento pan kolega má trochu
pravdu, ale ne tak úplně. Jsem přesvědčen,
že vždy je třeba dávat prostředky
tam, kde předem víme, že budou účelně
využity. Bohužel v případě požární
ochrany toto zatím nelze předpokládat. Zatím,
jak jsme ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost
projednávali rozpočty České armády,
ministerstva vnitra, požární ochrany, tak rozpočet
požárníků je stále nahlížen
pracovníky hlavní správy Sboru požární
ochrany jako tajný. Vím, že to celou řadu
lidí překvapí zvláště
teď, když i rozpočet České armády
tajný není. Je naprosto veřejně přístupný.
Další skutečnost, se kterou jsme se ve výboru
seznámili, je ta, že příloha státního
rozpočtu je jeden materiál a doplňková
část, která je z hlavní správy
Sboru požární ochrany, je materiál druhý.
Tak, jako ostatní resorty stačily během dvou,
tří dnů připravit tyto rozpracované
materiály svého resortu, tak materiál dodaný
hlavní správou požární ochrany
je zbožným přáním byrokratických
úředníků, kteří ještě
v minulém roce připravovali rozpočet pro
požární ochranu na základě metodiky
příprav pětiletých plánů.
Tito pánové předložili toto zbožné
přání do výboru jako skutečnost.
Postupuje se tam takovým způsobem, že ačkoliv
dnes je na hlavní správě 175 pracovníků,
mají 206 tabulkových míst, žádají
navýšení o dalších 22 pracovníků.
Kdybych takto měl dále rozebrat i metodiku hlavní
správy, zjistili bychom, že sice velice rádi
vykazují požárnost v hlavním městě
Praze, která obrovsky narostla, daleko více, než
všude jinde, právě proto, že je zde obrovská
kumulace podniků. To vykazují. Ale na druhé
straně finační prostředky pro Prahu
nezahrnují, protože hlavní město Praha
je financováno v oblasti požární ochrany
prostřednictvím Magistrátu hlavního
města Prahy. Nedostatků je tam příliš
mnoho.
Vidím pouze jeden jediný způsob, jak všechny
tyto nedostatky odstranit, a to je projednání nového
zákona o požární ochraně v co
nejbližší době. Teď bohužel
v období, odkdy zde sedíme, na ministerstvu vnitra
ČR, kde bylo plánováno řešit
i otázku požární ochrany jako jednu
z prioritních, bohužel tato musela nepatrně
ustoupit do pozadí, jelikož bylo naprosto nutno věnovat
se transformaci federálních služeb ministerstva
vnitra do ministerstva vnitra ČR. Přesto ministerstvo
vnitra o této problematice ví, a v nejbližší
době, začátkem příštího
roku tuto problematiku bude intenzivně řešit.
V našem výboru jsme ještě nepřijali
usnesení, ale věřím, že bude
přijato, že hlavní správa Sboru požární
ochrany urychleně předloží rozpočet
s použitím prostředků, které
jsou jim dány k dispozici. Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Vácovi. Prosím pan poslanec Severu,
připraví se pan poslanec Štrait, potom pan
poslanec Motyčka.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
budu stručný. Pan poslanec Jiří Karas
žádal váženou sněmovnu o to, aby
podpořila přesun částky 3 mil. Kčs
z kapitoly ministerstva obrany do kapitoly ministerstva zdravotnictví
za účelem zakoupit techniku potřebnou pro
pokoj s intenzivní péčí na dětské
urologické klinice v Praze 2. Tato situace je mi též
známá. Jedná se o životy několika
set dětí z celé republiky. Není to
případ, kdy by se jednalo o prosazování
případu jedné nemocnice. Zde se problémy
kumulují z celé republiky, a proto vzhledem k tomu,
že tato částka představuje například
pouze jednu desetinu tanku, podpořil bych tento návrh
a doporučuji sněmovně, aby tento návrh
schválila. Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Severovi, prosím pana poslance Štraita,
aby přišel k řečništi. Dále
se připraví pan poslanec Motyčka, potom pan
poslanec Vrcha.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane předsedo, místopředsedo, dámy
a pánové, dovolte, abych krátce obrátil
vaši pozornost k tabulce č. 12 na straně 7,
kde je ministerstvo spravedlnosti. V rámci řešení
problematiky humanizace vězeňství a zdravotní
péče pro odsouzené je potřebné
a podle mého názoru i nutné zahájit
výstavbu vězeňské nemocnice Sboru
nápravné výchovy v areálu stávající
věznice Brno. Dosavadní psychiatrická péče
pro odsouzené z moravského regionu - upozorňuji,
že mě to zajímá spíše, pokud
jde o stránku humanizace vězeňství,
nejsem Moravan - je zajišťována v rámci
existující nemocnice Slovenské republiky
v Trenčíně. Rozpadem federace je poskytnutí
této péče v budoucnu ohroženo. Se všemi
potížemi, které nemíním rozvádět,
je běžná nemocniční péče
pro odsouzené z moravského regionu dosud poskytována
církevní nemocnicí v Brně, v Pekařské
ulici, na základě smlouvy o pronájmu. Tato
smlouva má skončit 30. 12. příštího
roku, mimo jiné i na základě toho, že
civilní nemocnice v Brně v Pekařské
ulici je dlouhodobě ze stavebně technického
hlediska v havarijním stavu. Velmi se omlouvám za
pozdní předložení tohoto doplňujícího
návrhu, který bude níže uveden, protože
do posledních chvil jsem si musel doprověřovat
údaje.
Na základě výše uvedených skutečností
navrhuji, aby rozpočet investičních výdajů
ministerstva spravedlnosti ČR na rok 1993 v části
individuálních dotací na investiční
výstavbu byl posílen o částku 20 milionů
korun na zahájení výstavby nemocnice Sboru
nápravné výchovy v Brně a v tomto
smyslu i zkrátit státní rozpočtovou
rezervu. Děkuji vám za pochopení v této
mimořádné situaci.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Štraitovi a prosím dalšího
přihlášeného, pana poslance Motyčku,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Vrcha,
potom pan poslanec Bečvář.
Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, navrhuji
do části druhé, článku pátého,
odstavce druhého, - tento odstavec upravuje užívání
služebního vozidla, zařízení
telefonní stanice pro vyjmenované funkce - za slova
"náměstci ministrů" doplnit čárku
a slova "viceprezident Nejvyššího kontrolního
úřadu". Svůj návrh odůvodňuji
tím, že funkce viceprezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu svým významem
je na stejné úrovni jako funkce náměstka
ministra, a proto je opodstatněné, aby tato funkce
měla i obdobné zabezpečení pro rychlou
dosažitelnost a přesuny. Konečně význam
funkce viceprezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu v samotném zákoně již
tím, že je uvedena ve skupině členů
vlády ČR. Jinak se domnívám, že
k neuvedení této funkce došlo nedopatřením.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Motyčkovi. Dalším přihlášeným
je pan poslanec Vrcha. Prosím, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Bečvář a dále pan
poslanec Petr Nečas.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené
dámy a vážení pánové,
vážený pane předsedo, předsedající,
jelikož předložený státní
rozpočet na rok 1993 je zpracován v duchu ideí
marxismu-leninismu, to jest zvyšování mezd
jen horním vrstvám vládnoucí garnitury,
doporučuji, aby všichni ti, kteří podpoří
tento rozpočet a také všichni ti, kteří
jej zpracovali, byli vysláni na odbornou praxi na Moravu
za účelem přesekávání
řepy, dojení krav a vyhazování hnoje,
s minimální mzdou, doporučuji 2.200 korun
hrubé mzdy měsíčné. Prosím
pana předsedajícího, aby o návrhu
v závěru sněmovna hlasovala po jménech,
neboť je to důležité. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Vrchovi a prosím pana kolegu Bečváře,
aby se ujal slova.
Poslanec Ivan Bečvář: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážený zbytku České
národní rady, dávám pozměňující
návrh společné zprávy: za část
16 vložit část 17 s názvem "Osvobození
od daně z příjmů některých
osob" v tomto znění: " Od daně
z příjmů - odkaz 1. jsou osvobozeny příjmy
ze zemědělské výroby, vodního
hospodářství.
Odkaz 2. ...osob, kterým byly zemědělské
pozemky nebo pozemky hospodářských lesů
a rybníků vydány na základě
zvláštního předpisu; Odkaz 3. ...pokud
na nich sami nebo s osobami blízkými...
Odkaz 4. ...hospodaří, jakož i příjmy
samostatně hospodařících rolníků;
Odkaz 5. ...a to na dobu tří let ode dne účinnosti
tohoto zákona."
Jedná se o odvolávky 1, 2, 3, 4 a 5, které
znějí:
"odvolávka 1. zákona ČNR č. 586/92
Sb.,- o dani z příjmů, odvolávka 2.
§ 7 odst. 1 písm. a) zákona ČNR 586/92
Sb.,;
odvolávka 3. zákon č. 229/91 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku ve znění
pozdějších předpisů;
odvolávka 4. § 116 občanského zákoníka;
odvolávka 5. § 12a) až 12h) zákona 105/90
o soukromém podnikání občanů
ve zněni zákona 219/91 Sb., a zákona č.
455/91 Sb."
Důsledkem tohoto pozměňovacího návrhu
je samozřejmě přečíslování
současné části 17 na část
18 a z toho ostatní přečíslovat. Současný
§ 21 bude přečíslován na §
22. Aby tento návrh mohl být realizován bez
dopadu do příjmů a výdajů státního
rozpočtu, je součástí tohoto návrhu
usnesení ČNR v tomto znění:
"Česká národní rada doporučuje
vládě České republiky, aby v kapitole
"Zemědělství", v investičních
dotacích pro tento resort v částce 5,1 mld.
byla blokována částka 350 milionů
pro úhradu ztráty příjmů veřejných
rozpočtů vzniklých osvobozením od
daně z příjmů některých
osob podle částky 17 § 21 zákona o státním
rozpočtu České republiky na rok 1993."
Tuto změnu navrhuji jako reakci na stav současné
vesnice, který z hlediska hospodaření fyzických
osob na zemědělské půdě není
uspokojivý a příznivé řešení
nebylo dosud navrženo. Na restitucích jsou vraceny
zemědělské majetky devastované, zničené
a bez značných investic prakticky nepoužitelné.
Tento krok je posledním zoufalým pokusem pomoci
restituentům začít skutečně
v roce 1993 na půdě hospodařit. Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Bečvářovi a prosím pana
poslance Nečase, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Kubiš, dále pan poslanec Sýkora,
jehož přihláška je poslední, kterou
mám do rozpravy.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane
předsedající, vážený pane
místopředsedo vlády, dámy a pánové,
stojíme před poměrně komplikovaným
úkolem vytvořit a schválit první rozpočet
samostatného českého státu, což
je úkol samozřejmě nelehký, protože
výše prostředků je konečná;
onen koláč, který můžeme dělit,
není prostě natahovací, chceme-li někde
přidat, musíme někde ubrat. Chtěl
bych se zde zamyslet nad jedním problémem, který
mně osobně připadá velmi fundamentální.
Část kompetencí, které nyní
přecházejí na Českou republiku v uplynulém
období, vykonávala federace. Se zmenšením
státu neklesají výdaje v některých
oblastech státní správy. Někde se
jedná o lineární průběh, jsou
však oblasti, kde je tento pokles prakticky nulový.
Jednou z těchto oblastí jsou náklady na zahraniční
službu, diplomatické služby a zahraniční
zastoupení.
Pokud porovnáme údaje v nákladech i počtech
pracovníků u srovnatelných zemí naší
velikosti, zjistíme, že tento pohled je dosti tristní,
tak jako pochopitelně i u jiných oblastí.
Je pochopitelně těžké najit zdroj pro
navýšení prostředků na zahraniční
službu, domnívám se však, že cestu
lze najít.
Podle tisku 172, který nám byl předložen,
je Kancelář prezidenta republiky schopna vystačit
v mimo mzdových neinvestičních výdajích
s částkou zhruba o 9 milionů nižší
než byl původní vládní návrh
a těchto zhruba 9 milionů použít na
mzdy, to je na zvýšení mzdových prostředků
a na zvýšení počtu pracovníků
ze 400 na 500.
Rozbor použití těchto prostředků
zde už přede mnou provedl kolega Lobkowicz a domnívám
se, že jeho závěry nás opravňují
k určité úpravě, k přesunu
mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami.
Jedná se totiž o otázku, že snížením
těchto neinvestičních výdajů
na Kancelář prezidenta republiky zde získáváme
zhruba 9 miliónů prostředků, které
lze použít na mzdy a jsme postaveni před otázku,
kde těchto 9 miliónů bude efektivněji
využito. Zda v prezidentské kanceláři,
či zda v zahraniční službě. Domnívám
se jednoznačně, že v tom druhém případě,
protože tento bude mít výrazně multiplikativní
charakter. Řešením je to, že mimo mzdové
neinvestiční prostředky zůstávají
u Kanceláře prezidenta republiky ve výši
tisku 172 a v tomto rozsahu prostředků je schopna
Kancelář prezidenta republiky úkoly zvládnout,
protože je to podstatou tohoto tisku. Mzdy zůstávají
ve výši vládní předlohy rozpočtu.
Podíváme-li se dále podrobněji na
rozpočtovou kapitolu Kanceláře prezidenta
republiky, zjistíme, a už na to jeden předřečník
upozornil, že se tam vyskytuje kapitola Soutěžení
a iniciativa pracujících, dotovaná částkou
3,8 miliónů. Proto bych chtěl podat pozměňující
návrh, který vychází z tabulky výdaje
státního rozpočtu České republiky
podle kapitol tisku 172.
Navrhuji, aby Česká národní rada doporučila
vládě u neinvestičních výdajů
kapitoly Kancelář prezidenta republiky přesunout
částku 12,953 miliónů do neinvestičních
výdajů kapitoly Ministerstva mezinárodních
vztahů. V kapitole Kancelář prezidenta republiky
snížit mzdové prostředky o 9,153 miliónů
korun a v kapitole Ministerstva mezinárodní vztahů
zvýšit mzdové prostředky o 12,953 miliónů
Kčs. Současně s tímto opatřením
upravit odpovídajícím způsobem závazné
limity regulace zaměstnanosti v onom růžovém
tiskopise, předloženém vládou u Kanceláře
prezidenta republiky na 400 a u ministerstva mezinárodních
vztahů na 700. Děkuji.