Místopředseda ČNR Pavel Tollner: S
faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Skočovský.
Poslanec Miloš Skočovský: Jen krátké
doplnění. Uvedl jsem čísla, která
platí, když se odečtou všechna magistrátní
města. Nevidím důvod, když se odečte
Praha, aby se odečetla i ostatní magistrátní
města, která ostatně v rozpočtu takto
jsou brána. V tom případě platí
čísla ta, která jsem řekl já.
Stejné postavení jako Praha v Čechách,
má Brno a Ostrava s celkovým počtem lidí
v aglomeracích okolo 1 mil. na Moravě. Brněnská
aglomerace má 800 tis. Ostravská aglomerace 700
tis. obyvatel. Dohromady 1,5 mil. obyvatel. Odečteme-li
je pryč, a necháme jen okresy, které leží
mimo, platí čísla, která jsem říkal
já. Spočítat si je můžete. Jsou
uvedena v zákoně 171.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji.
Další faktická poznámka pan poslanec
Libor Novák starší. S další faktickou
pan poslanec Wagner a pak pan poslanec Ježek Josef.
Poslanec Libor Novák (1958): Dámy a pánové,
vystupuji ještě jednou jako jeden ze dvou společných
zpravodajů opravdu s technickou poznámkou, protože
během projednávání této věci
jsme přišli na to, že se vloudily ještě
dvě chyby do společné zprávy. Rád
bych vás na ně upozornil a poprosil bych vás,
abyste mi věnovali trochu pozornosti.
První chyba nastala tím, že schůzka
společných zpravodajů schválila do
společné zprávy jeden z návrhů
na usnesení, a ten se ve společné zprávě,
kterou máte před sebou, v tisku 172 neobjevil. Když
se podíváte na společnou zprávu, na
první stránku, je tam část l. písm.
a). První dvě odrážky jsou uvozeny slovem
"přesunula". Doplňte si prosím
laskavě ještě jeden odstavec, který
vám přečtu pomalu, abyste si ho mohli zapsat.
Důležité jsou částky a odkud
kam. Takže třetí odrážka zní:
" - přesunula z rozpočtovaných prostředků
kapitoly Úřad vlády České republiky
částku 12 351 504 Kčs do kapitoly Rada ČR
pro rozhlasové a televizní vysílání
s tím, že výdaje rady budou stanoveny částkou
16 669 504 Kčs." To znamená, 12 351 504 Kčs
se bere z kapitoly Úřad vlády ČR,
dává se do kapitoly Rada ČR pro rozhlasové
a televizní vysílání s tím,
že konečná částka rozpočtu
výdajů rady je 16 669 504 Kčs. To je první
chyba, kterou se tímto snažím napravit.
Druhá chyba je opravdový překlep. Podíváte-li
se na stranu 14 společné zprávy, je tam bod
7, kterým se upravuje § 23. V § 23 písm.
e) se uvádí na konci druhého řádku
a pod tím na konci třetího řádku:
"§ 6 respektive § 6 odst. 4 zákona"
a uvádí se tam číslo "586/1992".
Správně má být "286/1992"
zákon o dani z příjmů. Totéž
platí i pro bod 9 dole na straně 14, kde se v písm.
a) "60% celookresního výnosu daně z
příjmu z nezávislé činnosti
atd. přiznává tomu a tomu", je opět
zmíněn zákon 586 a má být 286/1992
Sb. Chtěl bych uvést tyto dva problémy na
pravou míru proto, aby zejména v prvním případě
nebyl zbytečně vznášen pozměňovací
návrh, o kterém by se muselo hlasovat. Děkuji
vám.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Novákovi. S faktickou poznámkou se
hlásil pan poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, v debatě, kterou zde
rozvinul pan kolega Skočovský a pan místopředseda
vlády Kočárník, se ukázalo,
že bychom zde mohli začít hledat jakési
spory mezi tím, jestli ve velkém městě
nebo v malých obcích, nebo kde je to horší
a kde je to lepší. Domnívám se, že
jdeme úplně mimo problém a jen proto jsem
se přihlásil k faktické připomínce,
abychom nehledali problémy tam, kde nejsou. Problém
je prostý a jednoduchý. Je zde výpadek hrubého
domácího produktu za tři roky zhruba 40%,
ekonomika je nevýkonná a předpokládalo
se to, vědělo se to. Přesto se s tím
šlo do ekonomické reformy. Pouze se míra výpadku
v době, kdy se reforma schvalovala, byl jsem u toho, hlasoval
jsem pro to nevědělo, že výpadky budou
o tolik větší, než se tehdy předpokládalo.
Jsou jaké jsou a na nás není, abychom rozdmýchávali
vášně mezi malými a velkými obcemi,
mezi městy a obcemi. Na nás je, abychom hledali
co nejrychlejší řešení ve stavu,
v němž příkoří pro malá
města, pro velká města, pro obce i pro občany
může být nadbytečné, vetší
než jsme chtěli.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji.
Další faktickou poznámku má pan poslanec
Ježek.
Poslanec Josef Ježek: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
promiňte, že mi to nedá vás upozornit
na některé nedostatky komparace, kterou uvedl pan
kolega Skočovský. Například, jestliže
na Moravě pracuje s aglomeracemi brněnskou a ostravskou,
ve vymezení více okresů, podobně musí
pracovat i s aglomerací pražskou, která minimálně
zahrnuje okresy Kladno, Mělník, Praha-východ,
Praha-západ, Beroun atd., což je potom 2 mil. obyvatel.
Jestliže srovnáváte relativní intenzitu
dotací z titulu státní správy, měl
byste vzít v úvahu počet obcí. Čechy
jsou zemí řidčeji zalidněnou než
Morava, počet obyvatel je tu na větším
území více rozptýlen. Teprve, kdybyste
všechny tyto věci vzal v úvahu, pak by bylo
vůbec možné toto srovnání provádět.
Promiňte, že upozorňuji na tyto nedostatky
metodiky, která byla použita. Domnívám
se, že bez seriózní analýzy těchto
čísel nemá smysl, aby tady byly takové
argumenty předkládány. Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji.
Písemně s pozměňovacím návrhem
se přihlásil pan poslanec Mandelík. Připraví
se paní poslankyně Bumbová.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo,
vážený pane místopředsedo vlády,
vážené dámy, vážení
pánové, předkládám tento pozměňovací
návrh k části 5 tisku 172, a to k čl.
3 odst. 7 ve druhé větě doplnit za číslo
5 text: "písmeno b) a c)". Druhá věta
nově zní: "Nárok na ostatní požitky
podle odst. 2 a odst. 5 písm. b) a c) náleží
ode dne zvolení či jmenování do skončení
výkonu funkce."
V tomtéž odstavci 7 se doplňuje další
věta, která zní: "Nárok na požitek
podle odst. 5 písm. a) náleží členům
vlády ode dne jmenováni a trvá ještě
tři měsíce po skončení výkonu
funkce, pokud mu v té době nevznikne nárok
na stejný požitek." Zdůvodním to:
jedná se o bezplatné používání
služebního vozidla se služebním řidičem
i bez něho k výkonu funkce, v souvislosti s ní
a k osobní dispozici pro člena vlády.
Současná úprava nařízením
vlády dávala členům vlády např.
mimo jiné i nárok na plat ještě šest
měsíců po skončení funkce a
jiné další požitky včetně
auta. My jsme úpravou, která se zde navrhuje a je
obsahem společné zprávy, provedli dosti značnou
restrikci: omezili jsme plat na tři měsíce
po skončení funkce a v odst. 5 jsme vlastně
požitky omezili koncem výkonu funkce. Domnívám
se, že je to nepřiměřená tvrdost
a vzhledem k povaze té funkce a k tomu, že funkci
je potřeba také předat, a že jistá
práce stále ještě dobíhá
po skončení funkce, že je účelné,
aby člen vlády měl k dispozici motorové
vozidlo ještě tři měsíce po skončení
své funkce. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci a prosím paní kolegyni Bumbovou, aby
přišla k řečništi a připraví
se pan poslanec Wagner.
Poslankyně Stanislava Bumbová: Vážený
pane místopředsedo, kolegyně a kolegové,
chci ve svém vystoupení upozornit na některá
kritická místa v návrhu rozpočtu pro
oblast školství. Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy navrhlo ve svém
materiálu rozpočet kapitoly 333 v částce
48,8 mld. korun, vládní návrh, resp. ministerstvo
financí určilo pro tento resort 38,189 mld. korun.
Rozdíl deseti miliard je příliš velký
na to, aby se zabezpečila dobrá úroveň
vzdělávacího procesu a také rozsah
sociálních služeb, které školství
zabezpečuje.
Z materiálu samotného ministerstva lze vyčíst,
že v návrhu rozpočtu kapitoly 333 ani v rezervách
státního rozpočtu nejsou zabezpečeny
prostředky např. na pokrytí předpokládané
míry inflace, na finanční zabezpečení
státních učňů; zde musím
upozornit, že velmi složitá situace je např.
u zemědělských oborů ale i dalších.
Není pokryt nárůst počtu studentů
vysokých škol. Jen pro srovnání: zvýšení
počtu studentů pro školní rok 92/93
představuje 12% nárůst výkonu vysokých
škol. Tento nárůst spolu s dalšími
nepokrytými položkami představuje faktické
snížení rozpočtu vysokých škol
proti skutečnosti roku 1992 o 20%.
Chybí stále prostředky na dopady z restitucí.
Nájmy v těchto objektech velmi zatěžují
školské rozpočty.
Za východisko ale nepovažuji opatření,
která ministerstvo školství předběžně
plánuje. Jednání se např. o snížení
dotace pro zařízení, která se zabývají
zájmovou činností. Dotklo by se to opět
i mateřských, základních, uměleckých
škol a družin. Zde mám obavy z toho, že
se dál bude zvyšovat počet dětí,
které své uplatnění budou hledat jinde;
zvýší se zejména jejich trestná
činnost.
Neúměrné jsou nárůsty cen potravin
ve školním stravování, které
by měli hradit v plném rozsahu rodiče zejména
žáků středních škol. Když
k tomu připočteme plánované hrazení
učebnic, kolejné na vysokých školách,
připravované školné, pak dojde k dalšímu
finančnímu zatížení zejména
rodin s dětmi.
Rovněž částka určená na
investice, to je 1,8 mld. korun, je naprosto nedostatečná,
neumožňuje krytí ani nezbytně nutných
zahajovaných staveb, obnovu přístrojového
vybavení, zejména na středních a vysokých
školách, téměř se zastaví
opravy a údržba. Už nyní je situace na
některých školách kritická. Ministerstvo
sice tento rozpočet odsouhlasilo, ale plánovaná
úsporná opatření se dotknou - jak
už bylo řečeno - především
rodin s dětmi a tím, pokud nedojde k řádné
a včasné kompenzaci rodinných rozpočtů,
dostanou se mnohé rodiny pod hranici sociální
potřebnosti.
Mám ještě jeden dotaz na vládu České
republiky v souvislosti s rozpočtem: zajímá
mne, jak se bude v příštím roce řešit
otázka slevy žákovského jízdného.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Bumbové a prosím pana poslance
Wagnera, aby se ujal slova.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, nejdřív bych
vám chtěl říci malý poznatek
ze styku s voliči v otázce, kterou právě
projednáváme. Mnohé z vás by překvapilo,
kdybyste dostali do rukou materiál, který jsem dostal
do rukou já od jednoho voliče, který se prohlásil,
že je voličem naší strany - Čs.
sociální demokracie. Je z Prahy 8. Tento volič
se velmi intenzivně zabýval otázkami, které
jsme my řešili a vyřešili špatně.
A dokonce tak intenzivně, že vypracoval řadu
tabulek, které si nechal ověřit na příslušných
ministerstvech a ministerští úředníci
potvrdili, že je vypracoval perfektně, že jsou
přesné a že opravují to, co jsme dostali
jako důvodovou zprávu, jako přílohu
k návrhu zákona, který jsme poté schválili
ve znění, které se ukázalo býti
jako špatné, ale které už tehdy někteří
z nás za špatné považovali, i mnozí
poslanci Čs. sociální demokracie, zejména
pan Brožík a předložili proto patřičné
pozměňovací návrhy.
Pan Čermák mi napsal: "Lze pochopit, že
poslanci schválili zákon a zamítli pozměňovací
návrhy, které sledovali snížení
dopadů u některých skupin, protože důvodová
zpráva vykazuje v podstatě shodné zatížení,
jako je v roce 1992. Skutečnost je ovšem jiná.
A nevěřím, že by správně
informovaní poslanci schválili bez pozměňovacího
návrhu zákon, který ukládá
drobným podnikatelům odvod 990 korun z příjmu
tisíc korun za měsíc." Konec citace.
Abyste viděli, že tento člověk, který
je samozřejmě též exponován v
zájmovém sdružení důchodců,
jde dál než ke kritice, přednesu jeden z jeho
návrhů jako pozměňovací návrh
ve sněmovně. Nemyslím si, že s ohledem
na to, co již bylo předloženo, je to právě
to nejlepší řešení, ale považuji
za důležité zmínit zde něco,
co projednávalo zájmové sdružení
občanů a co se stalo názorem mnohých
z nich. Takže doporučuji, aby ten nejdiskutovanější
problém byl řešen takto; jedná se samozřejmě
o zdravotní a sociální pojištění:
V § 3 odst. 3 doplnit tak, aby poslední věta
zněla: "Jde-li o souběh činností
podle § 13 a není-li samostatná výdělečná
činnost hlavním zdrojem příjmů"
- teď přijde to doplnění: "dále
u důchodců, u nichž příjem ze
samostatné výdělečné činnosti
nepřesáhne výšku minimální
mzdy, je minimálním vyměřovacím
základem 6ti násobek minimální mzdy,
maximální vyměřovací základ
se nemění." Konec návrhu.
Tím jsem chtěl dokumentovat, že zájem
o naší práci a její výsledky
je vyšší, než bychom si mysleli a že
bychom a to z tohoto místa opakuji již pokolikáté
i proto - měli bez ohledu na svou koaliční
či opoziční příslušnost
více dbát na to, aby i z úřadů
republiky, z ministerstev, chodily věci, které mají
bezpečnou vypovídací schopnost a jistou věrohodnost.
Nyní bych si dovolil několik poznámek k předloženému
návrhu zákona o státním rozpočtu.
Z logiky, která vychází už z usnesení
vlády o státním rozpočtu plyne, že
tento rozpočet se sestavoval za každou cenu tak, aby
byl vyrovnaný. To je základní poznámka
k věci. Jestliže většina se shodne na
tom, že je potřeba vyrovnaný rozpočet,
nebudu samozřejmě tím, kdo bude hlasovat
proti, ale domníval jsem se, že při zrodu nového
státu, při současném zavádění
nového daňového systému, nového
systému zdravotního a sociálního pojištění,
při mnoha a mnoha neznámých, nebylo nutné
vůbec schvalovat v této chvíli rozpočet,
ale rozpočtové provizorium. Domnívám
se, že kritika - a proto jsem začal úvodem
názorem onoho občana, který jsem prezentoval
- že kritika, kterou jsme v tomto názoru vyslechli,
že nás může takováto kritika potkat
i v průběhu plnění tohoto rozpočtu
a zejména při schvalování státního
závěrečného účtu za
rok 1993. Nedomnívám se, že bylo rozumné
takovéto řešení a byl bych býval
mnohem raději, kdybychom přikročili k rozpočtovému
provizoriu. Nemyslím si, že by to byl špatný
signál světu, byl by to pouze signál, že
přemýšlíme a chceme být hodnověrní.
Rozpočet, který je předem tak rizikový,
jako je tento, jehož výsledkem zřejmě
bude další růst vnitřního dluhu,
nebude vypovídat nic dobrého ani o vládě,
která ho předložila, ani o parlamentu, který
ho schválil.
Příčiny proč je to, jak je, jsem řekl
v té krátké faktické připomínce
ke sporu o to, co nás stojí víc - jestli
velká města nebo malé obce - v tom problém
není. Problém je v tom, že v době, kdy
jsme schvalovali reformu, krátce po revoluci, že se
věci tak idealizovaly, tak rozdělily na černobílé
vidění, že se neslyšelo na mnohé
varující hlasy, aby to či ono se provádělo
způsobem bezpečnějším, aby se
obyvatelstvo nevystavovalo zbytečnému příkoří.
Sám patřím k těm, kteří
na to upozorňují, už při projednávání
vládního programu federálního v roce
1990, při projednávání zásad
reformy a opět při schvalování scénáře
reformy. Necítím se tak mnoho odpovědným,
ale přesto se cítím odpovědný,
protože jsem byl u toho, ačkoliv jsem své výhrady
řekl a hlasoval jsem pro.
Domnívám se, že je nyní na místě,
abychom si uvědomili, že každé naše
hlasování, každé naše vyjádření
v této věci může běh událostí
ovlivnit, a že běh událostí ovlivňuje
osudy a životy mnoha lidí. Měli bychom se proto
chovat odpovědněji. Základní charakteristika,
kterou rozpočtu dávám, je neodpovědnost.
A teď k jednotlivým částem rozpočtu.
Nejdříve k vládnímu usnesení
o státním rozpočtu. Likvidita Československé
obchodní banky. Pokud bude likvidita Československé
obchodní banky řešena státními
dluhopisy, jak bude postupováno dále? Tyto dluhopisy
by musely být neomezeně obchodovatelné, aby
Československá obchodní banka mohla splnit
své závazky. Tím věřitelé
dostanou za část svých závazků
pochopitelně cenné papíry, sice státní,
ale přesto s rizikem přenosu kursové ztráty
těchto papírů na věřitele bank.
Další věc - já vím, že to
není v návrhu, ale mluví se pane ministře
o tom návrhu, ale hovořím o tom proto, že
se vyjadřuje filosofie vlády, s jakou přistupovala
k věci a považuji za důležité to
pozměnit. Bývá zvykem, pane místopředsedo
vlády, že se v této sněmovně
nechá řečník domluvit, přihlásí
se poslanec či ministr a potom reaguje.
V rozpočtových pravidlech jsou navrhovány
změny, které - v § 23, písm. a) a b)
výrazně znevýhodňují okresy,
přilehlé k velkým městům a
v § 28 jsou opět výrazně znevýhodňovány
okresy přilehlé k velkým městům.
Tady se domnívám, že to řešení
není šťastné.
V § 8 odst. 2 zákona 551/91 Sb. o Všeobecné
zdravotní pojišťovně - jak bude pokrývat
pojišťovna zbytek nedostatku finančních
prostředků? Je na místě alespoň
státní záruka za přijatý překlenovací
úvěr, jejž si bude muset pojišťovna
opatřit na finančním trhu na úkor
ostatních dlužníků a k tíži
úvěrových rámců obchodních
bank a tudíž podnikatelé budou mít omezené
možnosti získat úvěr? Tak to jistě
bude. Bylo nepochopeno - a opakuji nevím už pokolikáté
z tohoto místa - že ono řešení
přes kapitál je řádově nepochopené
i posledním vyjádřením pana předsedy
rozpočtového výboru ing. Ježka zde od
tohoto místa. On řekl, že už tam je 1,7
miliardy, či kolik. Kdyby tam byly dvě celé
miliardy, tak při výnosu 20% je roční
příjem 400 miliónů. Co je 400 miliónů,
jaké procento z ročních výdajů
pojišťovny, si každý z vás umí
představit. Je to zanedbatelná část.
Ten výnos musí být takový, aby kryl
minimálně 10 a maximálně 25% roční
potřeby. Já hovořím o řádově
jiném přídělu kapitálu, než
tam dosud jde. Zdůvodňoval jsem to už i z tohoto
místa argumentací, která je jistě
na místě. Argumentací, že demografický
vývoj zhorší příjem těchto
fondů, to zaprvé a zadruhé, že v přechodném
období, kdy půjde o to, abychom se dostali v těchto
pojištěních na evropský standard, bychom
měli spíše zvyšovat požitky lidem,
než je snižovat. Z čeho? Z příspěvků
to nepůjde, jen z příspěvků.
Chápu, že u obou fondů je příspěvkové
hospodaření modernější než
fondové, ale za situace, v níž jsme, je asi
jediné východisko použít masivně
privatizovaného majetku k posílení kapitálu
těchto fondů, ale tak, aby mohly využívat
výnosy a ne tak, aby hospodařily, jak fondy takovéhoto
druhu na celém světě hospodařit nesmí,
aby tento majetek zastavovaly. O tom zde už byla řeč,
že mohou majetek zastavit. A tím získávat
zdroje. To je naprosto nepřípustné. Oni musí
s tím majetkem hospodařit zcela jinak. Musí
mít majetek bezpečně uložený
v co nejbezpečnějších akciích
a musí s ním hospodařit způsobem obvyklým
ve světě, to je co nejméně rizikově.
A potom to těm fondům může prospět.
Přesto nebudu navrhovat žádný pozměňovací
návrh, nemyslím si, že je to v tuto chvíli
rozumné, ale opět žádám vládu,
aby se touto věcí vážně zabývala
a aby příslušný návrh předložila
sama, protože má vláda k disposici daleko více
prostředků k tomu, aby mohla přesně
kvantifikovat, než jednotlivý poslanec. Tolik k tomuto
problému.
Ke změně zákona č. 44/1988 Sb., horní
zákon. Tam je otázka likvidace některých,
zejména uranových provozů. Ptám se,
do jaké míry je v rozpočtu (myslím,
že je to v kapitole všeobecná pokladní
správa) zakotveno, že likvidace těchto provozů
je zajištěna; jsou nejméně tři
varianty, v nichž by mohla likvidace probíhat. Jednou
z těch variant je možnost řešit současně
ekologii. Ptám se, jakým způsobem je vláda
rozhodnuta likvidaci řešit. Dále, jakým
způsobem je to zajištěno v rozpočtu
a je-li na to v rozpočtu dost prostředků.
Ke Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství:
Je to ochranářské opatření,
samozřejmě s ním lze souhlasit. Ale je to
v podstatě konstrukce dovozního cla - nepřímá
a měla být spíše jako dovozní
clo deklarována. Tolik k jednotlivým částem
rozpočtu a nyní několik obecných poznámek,
které se vztahují opět k hodnověrnosti
jedné rozpočtové kapitoly, to je kapitola
ministerstva státní kontroly. Domnívám
se, že když rozpočtová kapitola ministerstva
státní kontroly vzbuzuje pochybnost poslance, pak
by se tím vláda měla vážně
zabývat. Proč vzbuzuje tato kapitola moji pochybnost,
tím vás nyní nechci zdržovat. Budete
mít příležitost se to přesně
dovědět z mé interpelace na vládu
České republiky ve věci nesprávného
hospodaření s prostředky svěřenými
ministerstvu státní kontroly. Druhá věc
- zvláštní situace tohoto ministerstva, které
v podstatě od června 1991 má své vlastní
účetnictví, zdůrazňuji, účetnictví
ministerstva státní kontroly naprosto neprůkazné.
Pokud je kontrolní ministerstvo v tomto stavu, ptám
se, v jakém stavu mohou být kontrolní zprávy,
které takovéto ministerstvo předkládá,
a jaká je jejich důvěryhodnost, i kdyby byly
sebelepší. Byl jsem povinen tuto pochybnost vznést
na základě informací, které mám.
Ale nepovažuji za rozumné navrhovat jakoukoliv změnu
v rozpočtu, protože se domnívám, že
po interpelaci, kterou vláda dostane, bude věc řešit
vláda ve své kompetenci neprodleně a že
nás bude informovat.
Závěrem považuji za důležité
zopakovat a k rozpočtu říci, že ho vidím
jako nedůvěryhodný, že neskončí
jako vyrovnaný, prohloubí státní dluh,
ale prohloubí ho způsobem, který nic nevyřeší.
Státní dluh má význam tehdy, když
se jím řeší oživení ekonomiky.
K tomuto tento rozpočet neprospívá. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Wagnerovi. S faktickou poznámkou se hlásí
pan poslanec Zima.
Poslanec Anton Zima: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, já bych měl
krátkou faktickou poznámku. Já i moje rodina
jsme se dobrovolně rozhodli, že jsme ochotni věnovat
svátky tomu, abychom připravili kvalitně
co možná nejvíce zákonů pro příští
český stát. Chtěl bych vás
poprosit, abychom své příspěvky dělali
tak, aby neobsahovaly věci, které nejsou ničím
jiným než úvahami, abychom se všichni
snažili řídit heslem, aspoň v této
době, když nemohu říci něco,
co posouvá věc dopředu, radši neříkám
nic. Prosím všechny, kteří budou mít
příští příspěvky,
aby k věci, kterou chtějí změnit,
dali příslušný návrh. (Potlesk
v části sálu.)
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji.
Do rozpravy se přihlásil člen předsednictva
ČNR, pan poslanec Syka.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, doufám, že vyhovím
logickému názoru poslance Zimy. Vystupuji z rozhodnutí
a pověření poslanců výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví. Dovoluji
si obrátit vaši pozornost k tabulkové části,
a to k tabulce 11 a 12 na str. 6.
K tab. 11 - účelové investiční
dotace - na jednotlivé rozestavěné stavby
územních rozpočtů. Zde se mluví
o dotacích na investice na dostavbu nemocnic. Náš
výbor, který měl jako všechny výbory
velice krátký čas na to zabývat se
rozpočtem - z toho důvodu, aby tyto dotace byly
pod jistým zorným úhlem poslanců -
se rozhodl vytvořit při výboru komisi poslanců
- ve spolupráci s rozpočtovým výborem
- která by prověřila tyto investiční
dotace. Protože v této fázi je určitý
nedostatečný názor na nemocnici v okresu
Jihlava, kde je též problém sousedního
okresu Havlíčkův Brod, rozhodli jsme se,
že tato komise se bude zabývat tímto případem.
Proto činím pozměňující
návrh, aby tam, kde je uveden okres Jihlava, byla čárka
a za tím by byl okres Havlíčkův Brod,
pod tím nemocnice Jihlava, Havlíčkův
Brod. V pondělí se má konat jednání
na ministerstvu financí, kde by se dohodlo, jak se těchto
140 miliónů, případně podle
dostupných informací - změní a rozloží
mezi tyto dvě nemocnice. Myslím, že nemá
cenu předkládat v této fázi bližší
odůvodnění.
Dále k tabulce 12 na str. 6, kapitola ministerstvo zdravotnictví.
Zde jsou veliké investice, např. na IKEM, Motol
a další obrovské celky, což je skutečně
problém, který zde též nechci otvírat.
Ale protože jsme zatím, podle našich informací,
dostali poněkud jiné zprávy ohledně
FN Ostrava-Poruba, kardiochirurgie, 1. etapa, kde se uvažuje
o systémové dotaci 430 miliónů (kde
podle posledních informací stavba chirurgických
oborů již stojí a je pouze žádána
dotace na vybavení, a zde se mluví o kardiochirurgii
1. etapy), dovoluji si pro průchodnost a nezkomplikování
tohoto rozpočtu navrhnout, aby částka 430
miliónů byla převedena do účelové
rozpočtové rezervy, kapitoly všeobecné
pokladní správy, a komise složená z
poslanců a expertů by prověřila tuto
záležitost. Po prověření této
záležitosti by potom rozhodla buď o celé
finanční výšce nebo o částečné
dotaci podle toho, jak tato situace bude vypadat. Myslím
si, že komise, kterou jsme zřídili, je ku prospěchu
věci a poslanci výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví se domnívají, že
i v budoucnu by takováto komise měla existovat,
aby tyto investiční dotace byly pod průběžným
dohledem poslanců České národní
rady. Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Sykovi. Jako další je písemně
přihlášen do rozpravy pan poslanec Křížek.
Uděluji mu slovo. Připraví se páni
poslanci Recman a Koucký.
Poslanec Josef Křížek: Vážený
pane místopředsedo, pane místopředsedo
vlády, vážené kolegyně a kolegové,
abych vyhověl požadavku, který zde byl vznesen,
upouštím od celé řady kritických
připomínek k rozpočtu kapitoly ministerstva
zemědělství a přednesu přímo
pozměňovací návrh.
Navrhuji krátit rozpočet ministerstva obrany o 100
miliónů korun a o tuto částku posílit
rozpočet ministerstva zemědělství
na realizaci programu Obnova vesnice.
Zdůvodnění: Více než před
rokem byl schválen program obnovy vesnice, který
dosud není nijak rozpočtově zajištěn.
Tento program samozřejmě není jen záležitostí
resortu ministerstva zemědělství, ale je
také záležitostí dalších
resortů, jako ministerstva hospodářství,
kultury, životního prostředí, a zdravotnictví.
Tato uvedená minimální částka
by měla celý projekt obnovy vesnice odstartovat,
měla by sloužit pro přípravu projektové
dokumentace a také k zahájení realizace projektů,
které již byly schváleny pro obce, které
se umístily v soutěži v každém
okrese na prvním místě.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci. Prosím pana kolegu Recmana, aby se ujal
slova. Připraví se pan poslanec Koucký a
Lobkowicz.