Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
vážená sněmovno, jestli někdo
čeká, že budu naříkat nad zoufalou
situací zdravotnictví na Moravě, tak bude
zklamán. Byl by sice důvod k nářkům
nad čtvrtinou investic, ale musíme si s tím
nějak poradit.
Já spíše vystupuji k tomu, že v tabulce
č. 12 na str. 6 ve zprávě k návrhu
státního rozpočtu zřejmě úplně
chybí dotace ze státního rozpočtu
pro dětskou nemocnici v Černých polích,
která slouží spádoví pro 2 miliony
obyvatel Moravy a Slezska. Líčí se zde malí
pacienti nejen z Moravy, ale i z Čech a zatím i
ze Slovenska.
V jakém zoufalém stavu je tato nemocnice jste možná
viděli v televizním vysílání,
kdy si většina diváků myslela, že
se vysílá nějaká hororová hra.
Děti se zde léčí v podmínkách,
které se dají přirovnat k podmínkám
v rozvojových zemích.
Vím, že je situace těžká v mnoha
městech, ale znovu chci připomenout, že tak,
jako např. Motol v Praze slouží spádově
pro široké území okolo, tak tato nemocnice
obstarává téměř všechny
pacienty z Moravy a Slezska.
Proto si dovoluji doporučit převést z rezervy
investiční výstavby, kde je částka
460,4, tabulka č. 9, výdaje kapitoly všeobecné
pokladní zprávy, do tabulky č. 12 na str.
6 částku 50 mil. Kčs a doplnit taxativní
vyjmenování o tuto nemocnici, čili dětskou
nemocnici v Černých polích v Brně.
To je všechno, děkuji vám.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
paní kolegyni. Vážená sněmovno,
vzhledem k tomu, že již jednáme více než
2,5 hod. a že mám v ruce ještě 14 dalších
přihlášených do rozpravy, přerušuji
schůzi na půl hodiny, a to do 16.30 hod. Prosím
o přesnost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Vážené
paní kolegyně, vážení kolegové,
budeme pokračovat v rozpravě k vládnímu
návrhu zákona České národní
rady o státním rozpočtu České
republiky na rok 1993 a o změně a doplnění
některých zákonů ČNR a zákona
č. 1 z roku 1992 o mzdě, odměně a
pracovní pohotovosti a o průměrném
výdělku. Jako další je přihlášen
písemně do rozpravy s pozměňovacím
návrhem pan poslanec Čapek. Uděluji mu slovo.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážený
pane místopředsedo, pane předsedo, dámy
a pánové. Já mám pozměňovací
návrh na straně 7 společné zprávy,
odst. 3, § 4, je to poznámka č. 5 a navrhuji,
aby text zněl: "Poslanci, který má trvalý
pobyt mimo území hlavního města Prahy
náleží diety ve výši 4 000 Kčs",
všechno ostatní škrtnout. Je to v souladu s usnesením
našeho výboru pro právní ochranu a bezpečnost,
které se do společné zprávy dostal.
Nechci to rozvádět a poukázat právě
na největší problematiku stravování,
vzdálenosti a použití kritéria vzdušné
čáry. Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Takže
děkuji pane poslanče, prosil bych pana poslance
Kouckého, není přítomen, přichází
o pořadí. Tak bych prosil pana poslance Lobkowicze,
prosil bych Kancelář, aby pozvala pány poslance
do sněmovny. l pan poslanec Lobkowicz, bohužel, přišel
o své pořadí. Prosím pana poslance
Macha.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo,
vážený pane místopředsedo, dámy
a pánové, původně jsem se domníval,
že můj příspěvek bude velice
stručný, ale považuji za nutné ty věci
trochu vysvětlit. Jak si jistě všichni vzpomínáte
a máte v čerstvé paměti, tak jsme
včera večer nakonec schválili zákon
o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech. Já jsem ho tu sám zdůvodňoval
a nyní předkládám tento pozměňovací
návrh.
Ve společné zprávě v bodě l.,
odst. a) navrhuji novou odrážku s tímto zněním.
Je tam text: "Česká národní rada
doporučuje vládě..." atd. v té
odrážce by byl tento text: "Česká
národní rada doporučuje vládě,
aby přesunula v kapitole Všeobecná pokladní
zpráva - což je tabulka 9 této Červené
knihy - z částky ostatní položky z řádku
Rezerva na financování projektu RVP finanční
částku 100 miliónů korun a z řádky
Sportovní reprezentace finanční částku
50 miliónů korun do řádku Pozemkové
úpravy." Konec návrhu. Dovolím si to
ještě zdůvodnit. Je to v souvislosti s usnesením
zemědělského výboru, které
se nedostalo do společné zprávy a dovolím
si to vysvětlit.
V letošním roce byla na financování,
realizaci a projekci pozemkových úprav vyčleněna
částka 500 miliónů korun, z ní
pak byly pokryty náklady na financování vybavení
pozemkových úřadů a dalších
věcí s tím související, jako
je výpočetní technika apod. Chtěl
bych upozornit, že ta částka, která
se potom dostane, bude 400 miliónů korun a je to
zcela minimální varianta. Protože od příštího
roku ceny geodetických prací se zvyšují
minimálně o 100% - pro vaši informaci zaměření
100 m vlastnické hranice přibližně stojí
800 Kčs na naprosto přehledném terénu.
Zaměření 100 m hranice v lese stojí
ke 2000 Kčs a ještě více, tam nejsou
bodová pole apod. Kdybychom tam tu částku
nedali, tak se ten proces zastaví za 3 měsíce
a je zcela zbytečné, abychom tento zákon
přijímali.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Machovi, jako další je přihlášen
pan poslanec Václav Exner. Připraví se pan
poslanec Karas.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane
místopředsedo, dámy a pánové,
dovoluji si navrhnout pozměňovací návrh
ke společné zprávě sněmovní
tisk 172, konkrétně k příloze č.
3, řádku ministerstvo kultury. Ve sloupci - z toho
příspěvek na činnost příspěvkových
organizací - u čísla 1 491 849 - doplnit
odkaz na poznámku pod čarou. Pod tabulkou doplnit
poznámku: "Z toho 90 000 tis. Kčs příspěvek
do státního fondu kultury a 35 000 Kčs tis.
do státního fondu České republiky
pro podporu a rozvoj české kinematografie."
Zdůvodnění tohoto návrhu - ministerstvo
kultury i podkladový materiál nepočítají
v roce 1993 s výdaji těchto fondů, protože
nejsou kapitalizovány.
Včera, po schválení statutu fondů
nám pan ministr dr. Jindřich Kabát poněkud
dramaticky děkoval za záchranu české
kinematografie. Fondy však nedostávají z rozpočtu
zatím ani korunu, s výdaji se nepočítá
a záchrana by se tedy v roce 1993 nekonala. Částky,
které navrhuji, představují jen část
položky příspěvku na provoz v podskupině
ostatní činnost v kultuře a celkem reprezentují
asi 6,6% ze souhrnu těchto příspěvků
na provoz. V rámci rozpočtu představují
tyto částky desetiny promile. Návrh nevyžaduje
další prostředky, umožňuje všem
kulturním institucím i činitelům se
o podporu z fondu ucházet, a to prostřednictvím
aspoň nevelké objektivizace poradními orgány,
které fondy řídí. Zároveň
je zachován dostatečný vliv ministerstva
kultury v těchto fondech a prostředky v kultuře
zůstávají. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji.
Další přihlášený je pan
poslanec Karas. Připraví se pan poslanec Bláha.
Poslanec Jiří Karas: Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
chápu, že není jednoduché v této
fázi zasahovat do návrhu státního
rozpočtu, ale přesto považuji za svou povinnost
navrhnout, aby z kapitoly ministerstva obrany - výdaje
investičního charakteru, z části -
výdaje na investice, kde je suma 380 mil. Kčs, byla
vzata částka 3 mil. Kčs a převedena
do kapitoly ministerstva zdravotnictví investiční
výdaje. Účel: vybavení technikou potřebnou
pro pokoj intenzivní péče dětských
urologických pacientů na urologické klinice
v Praze 2.
Snažně vás žádám, dámy
a pánové, abyste převod této částky
podpořili. Zakoupená technika by měla sloužit
pro pomoc zhruba 700 dětem z celé České
republiky, které bez okamžité pomoci jsou dříve
či později ohroženy ledvinným selháním
se všemi důsledky. Vedení kliniky vyčerpalo
všechny dostupné možnosti a veřejnou sbírkou
získalo 500 000 Kčs. Chybí však ona
částka 3 mil. Jedná se v tomto směru
už prakticky o poslední možnost pomoci této
klinice.
Velice vás prosím, mysleme na děti, jimž
šťastné dětství kazí onemocnění,
které dostaly do kolébky. Děkuji za pozornost.
(Potlesk v části sálu.)
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Karasovi. Prosím dalšího z přihlášených,
pana poslance Bláhu, připraví se pan poslanec
Vačkář.
Poslanec Jan Bláha: Vážený pane
předsedo, pane předsedající, dámy
a pánové, dnešního dne už mnozí
přede mnou a jistě i mnozí za mnou budou
žádat o přesuny výdajů nebo nároků
z jednotlivých kapitol. Stejně jako řečníci
přede mnou i já si uvědomuji, že je
to těžké. Přesto si dovolím přednést
svůj příspěvek i se zdůvodněním.
V předloženém návrhu rozpočtu
pro rok 1993 je součástí rozpočtové
kapitoly ministerstva vnitra i jeho nejdůležitější
složka požární ochrana, kterou tvoří
v podstatě profesionální Sbor požární
ochrany, jinak řečeno naši státní
hasiči. S obavami sleduji strmě se jevící
křivku nárůstu požárů
a dalších událostí, k nimž dochází
ve všech sférách hospodářství
a které způsobují značné škody.
Roste nejen jejich počet, ale podstatně se zvyšuje
i náročnost na hasiče. Z dostupných
materiálů vyplývá, že meziroční
nárůst požárů činí
více než 60% jak co do počtu požárů,
tak pokud jde o způsobenou škodu. To není a
ani nemůže být vývoj zcela normální.
Za první pololetí 1991 vzniklo zhruba 10 000 požárů.
V letošním roce za stejné období se
tento počet zvýšil o více než 4000.
Pokud k tomu přidáme výši způsobené
škody přes 300 mil. Kčs, která rovněž
v letošním roce dále roste - jde o vývoj,
nad kterým je, podle mého názoru, třeba
se velice vážně zamyslet. Naštěstí
je možno konstatovat, že přes to všechno
hasiči nám všem uchránili hodnoty, pohybující
se podle skromného odhadu v miliardách korun. Žel,
rozpočet pro rok 1993 jim nevytváří
podmínky pro nutný a nezbytný rozvoj. Jak
vyplývá z mých zkušeností - a
potvrzuje to i vývoj v mém volebním obvodu,
to je ve Středočeském kraji - je současný
stav požární techniky a vybavení profesionálních
hasičů - Sboru požární ochrany
- naprosto nedostatečné a neskýtá
záruku naplnění jednoho ze základních
práv občanů, tj. ochrany jeho zdraví
a života. Tento stav je způsoben tím, že
se do tohoto odvětví vynakládaly v minulosti
pouze minimální zdroje a jak rozpočet dokazuje,
bude tomu tak i v roce 1993. Naprosto kritická situace
je u požárních automobilových žebříků
s dostupnou výškou alespoň 30 metrů,
které byly dříve dodávány z
NDR. Tytéž žebříky, od stejného
výrobce, na našem československém podvozku,
jsou nyní patnáctkrát dražší.
Z toho důvodu se tato technika nenakupuje nebo jen symbolicky
a dnes by byla potřeba nakoupit alespoň 15 kusů
ročně, aby se zhruba během pěti let
obnovila tato technika v každém okrese České
republiky. To je minimum. Za požárníky prosím
své kolegy - zejména ty z velkých měst,
o zvážení, zda se domnívají,
že jeden kus žebříku pro ochranu jejich
spoluobčanů je dostatečný. Proto navrhuji
předkladateli rozpočtu pro rok 1993, aby byly vytvořené
účelové prostředky na opatření
- v minulém období vládou vybraných
- třinácti druhů prostředků
požární techniky zvýšeny zhruba
o 330 mil. Kčs, třeba na úkor kapitoly ministerstva
obrany, převedením prostředků např.
z položky dotací CO, neboť tato zařízení
se dají v určité fázi využít
k ochraně, eventuálně snížením
výdajů u dalších položek ministerstva
obrany, kterážto kapitola je navíc v rozpočtu,
pokud jde o investiční výdaje, druhou nejvyšší
vůbec. Domnívám se, že lze použít
i předpokládaných rezerv v rozpočtu
1993.
Pokud by nám takto získané prostředky
umožnily koupit 15 ks automobilových žebříků,
je to pro každý pátý okres České
republiky, a 75 ks základního vozidla na podvozku
Tatra nebo Liaz, je to jedno vozidlo pro každý okres.
Na eventuální předpokládanou námitku,
že s těmito prostředky je v rozpočtu
počítáno, uvedu jen to, že v tabulce
12, strana 2, na nákup vozidel a ostatní požární
techniky, spojovacích prostředků i ostatních
drobností, jako např. pračka, ve které
si hasič vypere kontaminovaný oděv po zásahu,
je počítáno v rozpočtu částkou
120 miliónů Kčs. Na každém okrese
si v naší republice může koupit 60 - 66%
z jednoho kusu základního typu požárního
vozidla. Myslím si, že výše uvedené
nepotřebuje další komentáře.
Prosím proto, paní kolegyně a pány
kolegy a také navrhovatele rozpočtu, aby velice
shovívavě posoudili tento můj návrh.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Prosím
pana poslance Vačkáře. Připraví
se pan poslanec Skočovský.
Poslanec Jiří Vačkář: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové, možná, že
se vám bude zdát můj příspěvek
humorný. Přesto musím upozornit na jednu
věc, která se dostala do kapitoly Kanceláře
prezidenta republiky. Pokud bych na ni neupozornil, mohlo by se
to někdy zneužít.
Podíváme-li se na přílohu v rozpočtové
skupině 3, najdeme tam položku iniciativa a soutěžení
pracujících. Byl bych rád, kdyby tato položka
byla vysvětlena a pokud možno přejmenována.
Doufám, že se nejedná o odměny pro brigády
socialistické práce, které už zanikly.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Vačkářovi. Prosím pana
poslance Skočovského. Připraví se
pan poslanec Mandelík.
Poslanec Miloš Skočovský: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych se zabývat
problémy týkajícími se místních
rozpočtů, ale i dalších kapitol a s
tím souvisejících změn.
Máme-li posoudit navrhovaný zákon o státním
rozpočtu České republiky na rok 1993 a zejména
část týkající se místních
rozpočtů, je vhodné učinit menší
exkurs do nedávné minulosti.
Před dvěma lety, 14. 11. 1990 zanikly KNV a Federální
shromáždění řešilo kompetenční
zákony. Ministerstvo financí ČR stálo
před nelehkým úkolem urychleně se
dohodnout na federálním rozpočtu a rozpočtech
republikových. Tenkrát se vycházelo z objemů
příjmů všech rozpočtů
a tyto se rozdělily podle prokázaných výdajů
a dohod mezi politickými subjekty. Obdobně se vytvářely
i návrhy místních rozpočtů
s tím rozdílem, že při určování
výše neinvestičních výdajů
a vlastních příjmů se vycházelo
z materiálů vypracovaných dřívějšími
KNV a navíc ministerstvo financí mělo svázané
ruce nařízením vlády 220/90 vynuceným
Svazem měst a obcí, které stanovilo objem
finančních prostředků pro obce na
rok 1991 na úrovni roku 1990. Tehdejší ministerstvo
financí stanovilo podíl obcí na mzdových
daních v průměru na 40% v rozmezí
u jednotlivých okresů od 20 - 80%. Tím mělo
být zajištěno pro obce přes 75% místních
příjmů. Zbytek necelých 18 mld. měla
být dotace ze státního rozpočtu.
Při přesnějším rozpočtu
se bohužel zjistilo, že průměr na jednoho
obyvatele činí v Praze přes 12 700, v Čechách
6 700 a na Moravě a ve Slezsku necelých 6 000 Kčs.
Přes naše protesty i dalších poslanců
se pak rozpočet přijal s tím, že dotace
všem okresům byly kráceny o 1% a toto rozděleno
mezi podprůměrné okresy, z nich 20 bylo moravských
a slezských. Nesprávnost takto stanovených
dotací se brzy ukázala. Důkazem špatného
odhadu výše neinvestičních odhadů
byla valorizace. Dalším důkazem byl státní
závěrečný účet za rok
1991, kde české okresy nedočerpaly při
slabé výdajové morálce 6 mld., moravské
a slezské okresy neutratily jenom 0,8 mld. Kčs.
Také vlastní příjmy obcí byly
odhadnuty špatně, s rozdílem až 100%.
Přesto že ministerstvo financí mělo
k dispozici částku z překročení
příjmů za jednotlivé okresy a nedočerpaných
dotací, provedlo plošné krácení
dotací na neinvestiční a investiční
výdaje. Nekrátily se sociální dávky,
což bylo v pořádku, ale nekrátily se
ani investice na jmenovité stavby, což už v pořádku
nebylo. Například v Praze to bylo 1,2 mld. na metro
a 0,7 mld na spalovnu. Proč nemohla být tato částka
krácena, když původní částka
na metro byla stanovena 0,8 mld. Kčs a zvyšována
byla dodatečně.
Třetím důkazem špatného odhadu
výše neinvestičních výdajů
ukázalo multikriteriální hodnocení
neinvestičních výdajů vypracované
v průběhu roku 1991. Ukázalo se zde, že
neinvestiční výdaje českých
okresů by mohly být proti okresům moravsko-slezským
vyšší asi o 0,5 mld. Kčs a nikoliv o 2
mld., jak bylo běžným zvykem. V rozpočtu
na rok 1992 se tato metodika umožnila částečně
s vysvětlením, že obcím nelze brát
to, na co byly dosud zvyklé a že k úplnému
vyrovnání dojde v roce 1993.
Když není možné prokázat míru
naplňování státního rozpočtu
jednotlivými subjekty, je pochopitelné, že
se pokrývají všechny výdaje, které
si kdo případně dodatečně naplánuje.
Není však pochopitelné, že ještě
v roce 1992 se dotace odhadovaly podle špatných odhadů
jak v místních rozpočtech, tak i v ministerských
resortech, v komplexní bytové výstavbě,
či ve Všeobecné pokladní správě.
V souhrnu to dělalo ve prospěch Čech asi
3 mld.
Nyní zde máme návrh rozpočtu roku
1993. Podíváme-li se na tento rozpočet, rozdíly
ve prospěch českých okresů a Prahy
jsou tady opět. Nechme hovořit čísla.
Např. porovnáme-li v tabulce 2 předloženého
návrhu zákona, tisk 171, neúčelové
vyrovnávací dotace a vztáhneme-li je na jednoho
obyvatele pro to, abychom měli stejnou srovnávací
základnu, pak každý obyvatel Čech dostává
o 40% více dotací než obyvatel Moravy či
Slezska.
Pokud bychom porovnávali Čechy a Moravu se Slezskem
bez statutárních měst, tzn. bez Prahy, Plzně,
Brna a Ostravy, pak částku vztaženou na 1 obyvatele
u dotace na výkon státní správy jsou
v Čechách vyšší o 11%, účelové
vyrovnávací dotace na školství o 7%,
na sociální zabezpečení o 18% a neúčelové
vyrovnávací dotace, nebo případně
účelově nevyrovnávací dotace
jsou vyšší o 29%. Účelové
investiční dotace vztažené na 1 obyvatele
jsou v Čechách vyšší o 89%, individuální
dotace pro investiční akce např. u ministerstva
školství jsou v Čechách vyšší
40krát, u ministerstva zdravotnictví vyšší
o 72% a podobně je to u dalších resortů.
Z rozborů prováděných v současné
době je přitom známo, že z celkového
počtu okresů a obvodů v České
republice si hospodářsky nejhůře stojí
po zvážení cca 12 hospodářských
kritérii 12 moravskoslezských okresů a jeden
český, což se týká území,
na kterém žije 50% Moravanů a 2% Čechů.
Z těchto důvodů navrhuji do usnesení
zahrnout bod: "Vládě České republiky
se ukládá předložit ČNR takovou
úpravu dotací do místních rozpočtů
v průběhu l. čtvrtletí 1993, aby se
vyrovnaly rozdíly v dotacích okresů na území
Čech, Moravy a Slezska."
Proklamovaným cílem politiky našeho státu
je posílení úlohy obcí jako základního
článku společnosti. Aby to nezůstalo
jen proklamací, je třeba dále posílit
jejich hospodaření, tj. zvýšit příjmy
jejich rozpočtů, ale současně rozšířit
pole jejich působnosti a rozhodování.
Do usnesení proto navrhuji text:
"Vláda ČR předloží do konce
l. čtvrtletí 1993 takovou úpravu systému
rozdělování výnosů daní,
kdy daně ze závislé práce budou směřovat
alespoň ze 60% do míst trvalého bydliště."
Tím se posílí rozpočty obcí
zhruba o 4,5 mld. Kčs.
Samozřejmě také obce budou vydávat
více prostředků, protože budou mít
větší pravomoci a větší
rozsah své působnosti.
V případě přijetí těchto
dvou návrhů ukáže ČNR, že
hodlá skutečně napravit nesprávnosti
v dosavadním hospodářském životě
státu mající kořeny v socialistickém
zřízení, že nechce ze žádné
části společného státu dále
vytvářet kolonii a že také hodlá
fakticky posílit samosprávnou demokracii v základním
článku samosprávy obcí.
Určité nejasnosti existují i v jednotlivých
částech návrhu státního rozpočtu
ČNR pro rok 1993 i návrhu zákona o rozpočtu.
Ve stati o hospodářském vývoji chybí
kvantifikace vývoje a odhad trendů některých
důležitých hospodářsko-společenských
parametrů jako jsou průměrné platy,
důchody a příjmy obyvatel ve vztahu k inflaci,
produktivita, počty pracovních míst apod.
Doporučuji proto do usnesení uvést:
"Vláda ČR do konce l. čtvrtletí
předloží doplněk k návrhu státního
rozpočtu obsahující diagramy vývoje,
trendy a podrobné rozbory vybraných hospodářských
parametrů a jejich vzájemných vazeb, jako
je nezaměstnanost, příjmy obyvatel, produktivita,
pracovní místa v soukromém a státním
sektoru, struktura a velikost podniků, úroky z vkladů
a úvěrů atd."
V popisu hospodářské politiky je uveden neúplný
popis vlivu rozpadu státu na státní rozpočet.
Uveden je jen obchod.
Navrhuji proto do usnesení uvést:
"Vláda ČR do konce l. čtvrtletí
1993 předloží doplněk zprávy
o návrhu rozpočtu, obsahující systematický
rozbor přínosů a ztrát vyplývajících
ze vzniku nového státu ČR."
V oblasti příjmů jsou některé
položky problematické.
Daň z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti, při zvážení
průměrného platu 4.500 Kčs a počtu
4 mil. ekonomicky aktivních zaměstnaných
osob a při zvážení daně jen 15%,
činí v souhrnu 32 mld. Kčs. Uvažováno
je jen 12 mld. Kčs. Rád bych se dověděl,
proč tento rozdíl tady existuje.
Příjem ze cla se uvažuje 7,5 mld. Kčs,
výdaje na celní službu jsou 1,6 mld. Kčs.
Z toho spočítáme, že režie je 22%.
Naproti tomu u územních finančních
orgánů je režie okolo 1%. Z toho vyplývá
nutnost zdůrazňovat činnost územních
finančních orgánů. Ostatně
tato složka se zdá být podhodnocena. Např.
pořízení a úpravy jedné průměrné
budovy územního finančního orgánu
pro cca 46 lidí, kteří v této budově
budou, za průměrnou hodnotu 1,7 mil. Kčs,
je očividně nereálné. Za 1,7 mil.
Kčs se pořídí tak slušnější
rodinný domek.
Podobně dovybavení jednoho územního
finančního orgánu za 114 tisíc korun.
Vzhledem k tomu, že územní finanční
orgány slouží jako velmi dobrá školící
střediska daňových poradců a auditorů,
bylo by vhodné uvažovat i zvýšení
průměrných výdělků a
skládání kaucí nových zaměstnanců.
Návrh do usnesení nevznáším,
jde o záležitosti, které by měl zvážit
sám předkladatel a případně
je včlenit do návrhu rozpočtu své
kapitoly.
V zájmu zvýšení interesu o co nejvyšší
přísun financí do státního
rozpočtu navrhuji do usnesení text:
"Finančním a kontrolním úřadům
se stanoví pro rok 1993 20%ní podíl ze zaplacených
částek penále, doměrek a pokut použitelný
pro zlepšení technického vybavení a
peněžní zainteresování pracovníků."
Jako Moravan a obyvatel Brna zvlášť nemohu nechat
bez povšimnutí to, že se v oblasti individuálních
dotací opět zapomnělo na státní
památku prvního stupně Špilberk.
Do usnesení proto navrhuji text: "Pro rekonstrukci
památkového objektu Špilberk se vyděluje
individuální dotace ze státního rozpočtu
95 mil. Kčs."
Kde je vezmeme, za chvíli uvedu.
V kapitole ministerstva obrany je třeba podpořit
navrženou rozpočtovanou částku. Ovšem
za předpokladu, že bude přepracováno
zásadně její vnitřní členění.
Celý rozpočet je složen v duchu socialistické
armády. Nezvažuje se možnost snížení
provozních nákladů např. rychlým
snížením početních stavů
vojsk, vyřazením perspektivně nepotřebné
výzbroje, není zahrnuta neodkladnost přechodu
na jinou výzbroj, na jinou organizaci a zahájení
profesionalizace armády.
Např. na nákup nové techniky je v rozpočtu
navrženo jen 1%, na rozvojové projekty a vývoj
0,5 procenta, ale na personální výdaje 50%
rozpočtu.
Navrhuji proto do usnesení:
"Ministerstvo obrany předloží do třetího
měsíce 1993 České národní
radě novou koncepci české armády s
upraveným vnitřním členěním
rozpočtu v sumární částce nepřesahující
rozpočtovou položku ministerstva obrany, schválenou
na dnešní schůzi ČNR.
V oblasti civilní obrany a speciálních jednotek,
jako jsou hasiči, velké chemické atomové
a povodňové katastrofy a jednotky, které
by v těchto dobách zasahovaly, bude spolupracovat
při vytváření rozpočtu a koncepce
s ministerstvem vnitra ČR."
Na závěr bych chtěl ještě říci,
že máme ještě jeden zdroj, o kterém
se zatím nemluvilo. Nedoporučoval bych v této
době, teď v prosinci 1992, snižovat rozpočet
armády, když k tomu nemáme dostatek přesných
technických podkladů, zda to jde nebo ne a jaké
by byly dopady. V každém případě
bych doporučoval, abychom se zajímali o to, co se
stane s vojenskými objekty, které se nepotřebují,
které se budou prodávat a kterých není
málo. Jejich cena je více než 10 miliard. A
z těchto peněz by se mohly věci, které
nám dnes chybí, dotovat. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Skočovskému. S replikou se hlásí
pan místopředseda vlády. Uděluji mu
slovo. Připraví se pan poslanec Mandelík,
pak paní poslankyně Bumbová.
Místopředseda vlády Ivan Kočárník:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, budu samozřejmě potom reagovat na veškeré
připomínky, které zazněly k návrhu
rozpočtu.
Nicméně na jednu, která zde zazněla,
považuji za nutné reagovat hned, a sice je to připomínka
pana poslance Skočovského, že Morava, lidově
řečeno, je brána na pásek v dotacích.
Není to pravda. Vzhledem k tomu, že vím, jak
je to citlivá otázka, své pracovníky
neustále vedu k tomu, aby se neustále vypracovávaly
přehledy. Já ty přehledy mám.
Samozřejmě, že Praha zkresluje veškeré
výsledky, to víte všichni dobře. Mohl
bych také namítat, že Praha vybere na daních
120 miliard Kčs, bráno finančními
úřady, které jsou v Praze, protože jsou
zde všechny hlavní podniky, které odvádějí
do rozpočtu peníze. Čili Praha zkresluje
veškeré výsledky. To si musíme uvědomit.
Je nekorektní srovnávat to včetně
Prahy, a to jak na příjmech, tak na výdajích.
Vyloučíme-li Prahu z celkových výsledků,
tak vás ujišťuji, že platí tato čísla.
Mám zde podrobný přehled podle jednotlivých
okresů.
České okresy - dotace ze státního
rozpočtu na jednoho obyvatele celkem - 1.420,50 Kčs,
moravské okresy 10549,70 Kčs.
Mohl bych to uvádět podle jednotlivých druhů
dotací. Snad s výjimkou jednoho druhu dotace, kde
je to vyrovnané nebo v malý neprospěch, ale
to je dané účelovostí.
Čili tato základní informace, pane poslanče
nezlobte se, není pravdivá a nevyvolávejme
zbytečně emoce. (Potlesk.)