Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážení
členové české vlády, dámy
a pánové, jsem jedním ze dvou členů
zastupitelstva hl. m. Prahy, kteří jsou zároveň
poslanci ČNR. Moje vystoupení chápejte jako
signál SOS, který k vám vysílá
hlavní město České republiky, hostitelské
město České národní rady a
vládních orgánů České
republiky. Silným impulsem, abych vystoupil, bylo pro mne
setkání s pracovníky ministerstva financí
na semináři k rozpočtu hlavního města
Prahy, kteří rozpočtové problémy
Prahy bagatelizovali a nabízeli primátorovi a zastupitelstvu
různá jednoduchá řešení,
jako např. vykrýt schodek rozpočtu prodejem
objektů tzv. komplexní bytové výstavby
apod.
Vzhledem k tomu, že jsem členem komise pro prodej
těchto objektů v Praze, tak o výtěžnosti
zmíněných akcí vím z praxe
své.
Druhým silným impulsem byla skutečnost, že
ve zpravodajské zprávě zemědělský
výbor svým usnesením s lehkým svědomím
navrhl snížit dotaci pro hlavní město
Prahu o 1 mld. Kčs a tuto částku chtěl
rozdělit okresním úřadům. Chápu
to jako projev naprosté neznalosti pražské
problematiky a chci svým vystoupením deficit informací
poslanců částečně odstranit.
Mrzí mne schizofrenie postojů některých
poslanců i vládních činitelů,
kteří se dokáží na jedné
straně dojímat vznikem samostatného českého
státu, jeho historickými kořeny a symboly
státnosti, ale kupodivu Prahu necítí jako
cenný symbol českého státu a zdroj
národní hrdosti a projevují k ní svými
činy vztah naprosto macešský. S oblibou se
pak snaží v politice získávat body nejen
bojem proti tzv. pragocentrismu, ale Praha je pro ně téměř
něco jako parazit na těle české ekonomiky.
To samozřejmě je naprostý nesmysl. Praha
je nejen krásné, mimořádně
historicky cenné a turisticky atraktivní město,
ale je to i přirozené centrum české
ekonomiky a cíl mezinárodní turistiky. Při
rozumné vládní politice by se Praha mohla
stát motorem českého hospodářství.
Není to pasivní spotřebitel jinde vyprodukovaných
hodnot, ale důležitý zdroj příjmů
českého rozpočtu. Kupř. podle mých
informací příjmy z cestovního ruchu
v celé federaci v minulém roce dosáhly jedné
miliardy dolarů, přitom 70% bylo v podstatě
spojeno s Prahou. Řada důležitých zahraničně
ekonomických aktivit přinejmenším v
Praze začíná, a tak by bylo možno pokračovat
ve výčtu dál a dál.
Na mé námitky při schůzce k rozpočtu
v klubu Levého bloku pan místopředseda Kočárník
prohlásil, že Praha je na tom ještě docela
dobře. Jak je to ve skutečnosti, posuďte sami
z časové řady čísel, dokumentující
finanční objemy prostředků, z nichž
se v posledních letech tvořil pražský
rozpočet. 1989. tedy za tzv. totality, zhruba 20 mld. Kčs.
1990 - 23 mld. Kčs, 1991 - 18 mld. Kčs, 1992 - 13
mld Kčs. Předpoklad rozpočtu 1993 - 11 mld
Kčs, a to zhruba při 15procentní inflaci.
Když jsem panu místopředsedovi vlády
říkal, že vztah vlády k Praze je vražděním
slepice, která by mohla snášet zlatá
vejce, věděl jsem, co říkám.
Skutečnost je taková, že v Praze proti roku
1992 dojde v dotaci ze státního rozpočtu
k meziročnímu poklesu o 2,3 miliardy Kčs
a naše propočty ukazují, že ani zvýšení
příjmů města o daň z přijmu
fyzických osob a daň z nemovitostí nepomůže
Praze sestavit vyrovnaný rozpočet. A to ještě
musím zdůraznit, že proti minulým letům
státní rozpočet vůbec nepočítá
s příspěvkem na financování
komplexní bytové výstavby v Praze.
Pražský rozpočet musí v roce 1993 navíc
zajistit i tak zvané metodické vlivy, např.
růst mzdových tarifů podle nařízení
vlády 251, 253 a 255/92 u rozpočtových a
příspěvkových organizací. 36%
odvod příspěvku zaměstnavatele na
zdravotní a sociální pojištění
a navíc se musí vyrovnat i s předpokládanou
15% inflací. To vše činí asi 1 miliardu
Kčs. Ministerstvo financí do rozpočtu obcí
v roce 1993 jednoduše promítlo restrikci globální
dotace z roku 1992 v představě, že se s tím
v roce 1992 obce nějak vyrovnaly a tak se s tím
vyrovnají zase. V Praze to činí 1,4 miliardy
Kčs. Zdůrazňuji odpovědně,
že příjmy v úrovni minulých let
z prodejů nemovitostí a pronájmů nelze
donekonečna opakovat, protože nejatraktivnější
objekty jsou prodány a pronájmy zinkasovány
většinou na 5 let dopředu.
Zastupitelstvo hl. města Prahy nezůstává
pasivní. Horečně hledá další
možnosti příjmů a kromě příjmů
z činnosti rozpočtových organizací,
správních a místních poplatků
počítá s prodeji dalších objektů
KBV, s prodeji bytů i s pronájmy obecního
majetku. Přes tuto snahu k tomu, aby byly alespoň
udrženy věcné výdaje na úrovni
roku 1992 i s promítnutím úsporných
opatření z konce roku, chybí hlavnímu
městu asi 1,1 mld. Kčs. Může se stát,
vážené kolegyně a kolegové, že
v hlavním městě českého státu
budou v roce 1993 jezdit tramvajové linky 3x za hodinu,
protože chybí potřebných 800 miliónů,
město bude špinavější, silnice
ještě horší, cena za pitnou vodu podstatně
stoupne, na opravu církevních historických
památek přestane město přispívat,
výrazně se sníží dotace do oblasti
pražské kultury a řada divadel asi zanikne.
Na stavbu metra bude chybět 800 miliónů,
takže je ohrožena dostavba rozestavěných
částí a stavba trasy IV.B, důležitá
i ekologicky, se zatím nerozběhne. Na dokončení
spalovny Malešice chybí téměř
300 miliónů. Protože znám důsledky,
kterou by u této stavby znamenala prohra závodu
s časem, začíná mě tlačit
můra, že se Pražané jednoho dne probudí
a budou se brodit po kolena v odpadcích.
Shrnuji: Rok 1993 podle navrženého rozpočtu
bude znamenat pro Prahu v nejlepším případě
udržení chodu organizací nutných pro
fungování města na úrovni roku 1992
bez jakéhokoli rozvoje. Hlavní město se bude
muset i jen pro takovéto prosté zabezpečení
existence zadlužit v úrovni 1,4 - 2 mld. Kčs,
přičemž bude mít, a může
to znít jako paradox, problémy bankovních
záruk. Je to důsledek zejména toho, že
bankám není znám dlouhodobější
postoj vlády k potřebám Prahy a ministerstvo
pro správu národního majetku a privatizaci
jen liknavě přistupuje k převodům
národního majetku do vlastnictví hl. m. Prahy.
Vážený pane předsedající,
vážení členové vlády,
dámy a pánové, moje vystoupení mělo
sestavovatelům rozpočtu i vám jako schvalovatelům
za řečí dokumentů a čísel
lépe ukázat reálnou situaci hl. m. Prahy
v roce 1993, na níž budeme mít svými
rozhodnutími spoluodpovědnost. O vysokou odpovědnost
při posuzování rozpočtu vás
prosím.
Zároveň bych si dovolil předat členům
vlády některá čísla a údaje
jako extrakt svého vystoupení. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Vorlíčkovi. Jako další
se písemně připravil pan poslanec Brodský.
Uděluji mu slovo. Připraví se pan poslanec
Grulich.
Poslanec Petr Brodský: Pane předsedající,
poslední člene vlády, vážené
kolegyně a kolegové, nejprve bych chtěl přednést
pozměňovací návrh názvu zákona.
Navrhuji novelizovat zákon takto: Zákon ČNR
o státním rozpočtu ČR na rok 1993
a o změně a doplnění některých
zákonů ČNR a některých dalších
předpisů.
Jako zdůvodnění myslím, že je
zbytečné uvádět, že v tomto zákonu
jsou kromě citovaného federálního
zákona i ostatní zákony.
V další části bych na vás, pane
poslanče Vorlíčku, volně navázal.
Chtěl bych připomenout, že každý
z nás kdesi bydlíme. Např. pan poslanec Bečvář
bydlí v zapadlé vísce kdesi na Šumavě,
pak je zde skupina řady poslanců z Moravy. Každý
z nás máme své problémy s rozpočtem
měst a obcí. Můžeme se potom jenom bavit,
zda čím větší město, tím
větší problémy má, či
naopak. Pokud bychom chtěli chápat vystoupení
pana kolegy Vorlíčka jako odstartování
maratónu 200 za sebou jdoucích připomínek
a vypočítávání nedostatků,
neduhů a chyb v úrovni vybavenosti měst,
pak takto postupujme. Obávám se, že zde budeme
sedět mnoho hodin, každý se budeme vracet se
svým diskusním příspěvkem a
budeme stále znovu vzpomínat na další
nedostatky, jak jsme je ve svých obcích po našich
předchůdcích převzali k nápravě
chyb.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Brodskému. Prosím pana poslance Grulicha.
Připraví se poslanec Petr Bachna.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající,
pane předsedo, vážený pane ministře,
kolegové a kolegyně, proti svým zvyklostem
mám připraven dostatek materiálů,
o kterém jsem se domníval, že vám ho
přečtu. Je dobře, že mě pan předsedající
vyvolal opožděně, protože nebudu nucen
tento materiál, který jsem chtěl citovat,
zdaleka celý citovat.
Úvodem bych chtěl říci, že by
se určitě návrh státního rozpočtu
dal kritizovat z pozice poslance, protože byl dodán
pozdě atd. Myslím, že v tomto případě
by to bylo laciné gesto, protože víme v jaké
stressové době žijeme a víme, že
v tomto případě vláda dělala
co bylo v jejích psychických a fyzických
silách. Nicméně je samozřejmě
logické, že v takto sestaveném státním
rozpočtu nemůže být všechno ani
zdaleka dokonalé, že propočty a odhady nemohou
být 100% a zřejmě se k mnohému budeme
muset často brzy a průběžně během
roku vracet. Podle mého názoru by takovému
rozpočtu lépe slušel název prozatímní.
Chci se vyjádřit ke dvěma bodům, ke
kterým jsem chtěl podat pozměňovací
návrh. Stačí, že se připojím,
případně okomentuji to, co se tady stalo.
Za prvé je to otázka zákona ČNR č.
589/92 o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti. Je to pozměňovací návrh,
který podal pan poslanec Vrzal. Je dobře, že
příslušník vládní koalice,
největší strany ODS, podal tento pozměňovací
návrh. Je to o to víc dobře, že obdobný
pozměňovací návrh, který při
přijímání zákona podal člen
Sociálně demokratické strany kolega Brožík,
byl touto vládní koalicí zamítnut.
Vážení kolegové, vzhledem k tomu, že
my nevedeme a nechceme vést v této síni poziční
válku stran, že nám jde o prospěch a
rozvoj živnostníků, drobných a středních
podnikatelů, mohu vás ubezpečit, že
vám nebudeme oplácet stejnou mincí. Jenom
prosím pana předsedajícího, vzhledem
k tomu, že pozměňovací návrh
kolegy Vrzala je obšírný a je třeba
ho podrobněji srovnat s textem a s našimi původními
návrhy, aby rozprava po vyčerpání
přihlášených nebyla ukončena.
Stejně rozpočtový výbor nebo páni
zpravodajové budou potřebovat zřejmě
čas na vyhodnocení a zapracování pozměňovacích
návrhů. Bylo by dobře, aby k těmto
návrhům měli možnost aspoň krátce
se sejít poslanecké kluby.
Za druhé jsem měl v úmyslu podat pozměňovací
návrh, který se týká společné
zprávy, § 5 a), kde se jedná o příjem
ze závislé činnosti u uživatelů,
kteří by měli... atd. V původním
návrhu bylo, jestliže si důchodce vydělá
polovinu minimální mzdy, tj. 1 100,- měl
platit pojištění a neměl dostat vyrovnávací
příspěvek. Přinesl jsem s sebou dopisy,
které vám nebudu citovat. Vybral jsem 3 - 4 dopisy.
Jsou to dopisy drastické. Samozřejmě že
jsou citové, ale všude tito důchodci velice
přesně vypočítávají
v jaké ekonomické situaci se ocitli. Byl bych rád,
kdybychom nepropadali klamu statistické průměrnosti.
Víme, že se v minulém režimu nikdy nezdražovalo,
jen se upravovaly ceny. Co se přirazilo na mase, to se
zlevnilo na lokomotivě. V průměru měl
na tom občan vydělat. Jestliže nám důchodci
píší, co se jim zdražilo, a uvědomme
si, že zejména celá vrstva starodůchodců,
kteří jsou ještě dnes pod 2 000,- Kčs
příjmů, ale i tehdy, kdy dosahují
2 500,- Kčs, nekupují si sterea, nové barevné
televizory, volva, mercedesy apod. Vypočítávají
velice lapidárně, že se chleba zdražil
o 300%, sýry o 300%, dvouprocentní mléko
o 300%, maso a uzeniny o 100 - 150% atd. Spočítají
snadno, že to co potřebují k holému
životu s tím, co platí za zvýšené
nájemné a za zvýšené platby za
energii, dosahuje takové výše, že jim
na to důchod nestačí. Státní
rozpočet pochopitelně by se neměl hojit na
této sociálně nejslabší vrstvě,
kdy statisíce lidí žijí ne na hranici,
ale pod hranicí bídy.
Je pochopitelné, že v těchto dopisech jak členy
vlády, tak nás poslance nenazývají
nejlichotivějšími jmény. Některý
z těchto dopisů končí husitským
citátem, abychom slabých utlačovati nedali
atd. Myslím, že do takové míry není
potřeba nikoho z nás budit, že jsme ještě
nestačili v těchto poslaneckých škamnách
natolik zkostnatět přesto, že jsme tady v poslední
době téměř permanentně, abychom
přestali být v kontaktu se životem, s lidmi,
kteří jsou na tom dnes nejhůř a kteří
skutečně potřebují, aby se na ně
pamatovalo. Je logické, že tito lidé se stále
obracejí k daňovým únikům,
že se obracejí ke kšeftaření, že
se obracejí a poukazují na to, že staré
nomenklatury se spojily s novými veksláky a vytvářejí
milionářskou vrstvu, která je široká
a která v umění provádět daňové
úniky je bohužel zřejmě nejšikovnější
a kde ještě tyto daňové úniky,
které podle vládního odhadu dosahují
asi 25 mld. - bývá zvykem, že vláda,
když něco takového odhaduje, raději
nejde na horní hranici, dokonce raději méně,
jak mi napovídá pan místopředseda
vlády takže, je pravděpodobné, že
tato skutečnost bude bohužel ještě krutější.
Je samozřejmé, že to všechno se obrací
na drobného poplatníka, na člověka
zaměstnaného, jehož příjmy jsou
průzračné, spočitatelné a jehož
odvody jsou tedy fixované a stabilní. A nemůže
z nich uniknout. Doporučuji tedy, aby návrh společného
výboru, i když jsem hodlal navrhnout jiný způsob
řešení této otázky, z poloviny
minimální mzdy je návrh na celou minimální
mzdu. To už se mi jeví rozumné a myslím,
že odpovídá dané situaci, kdy předpokládáme
podle vládního odhadu, že inflace bude mít
řádově dalších 15 - 17%. Takže
toto by mohlo situaci těchto lidí řešit.
Je dost kruté, že starodůchodce si musí
jít přivydělat, aby přežil. Proto,
když už musí dělat vrátného,
musí jít zametat, poněvadž jsou to vesměs
lidé, kteří dělají tyto jednoduché
a nejtěžší práce, bylo by ještě
krutější, abychom ho o tento malý výdělek
chtěli nějakým způsobem připravovat.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Grulichovi. V jeho příspěvku
jsem zaznamenal návrh, aby byl vytvořen prostor
před konečným hlasováním, nebo
před hlasováním o pozměňovacích
návrzích pro jednání klubů.
Domnívám se, že vzhledem k tomu, že do
rozpravy je již přihlášeno více
než 20 poslanců, budeme muset stejně přerušit
naše jednání na delší dobu kvůli
zpracování připomínek společnými
zpravodaji.
Jako další je přihlášen pan poslanec
Bachna. Připraví se pan poslanec Zemina.
Poslanec Petr Bachna: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolil bych si vystoupit
s určitým návrhem, který se týká
části 14 společné zprávy k
vládnímu návrhu státního rozpočtu
České republiky na rok 1993. V této části
je navrhován převod objektu komplexní bytové
výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992
do majetku obcí, na jejichž území se
nachází. Tento dar je darem poněkud danajským,
protože komplexní bytová výstavba je
jedním z problémů, jejichž řešení
přinese obcím mnoho těžkosti.
Na druhé straně je ovšem třeba konstatovat,
že obce jsou pravděpodobně jedinými,
které jsou schopny vyřešit problém komplexní
bytové výstavby tak, aby nedošlo k tomu, že
na staveništi postupně bude růst bodláčí
a kopřivy. K tomu, aby se zvýšila šance
na to, že tato komplexní bytová výstavba
bude dokončena a že byty budou skutečně
existovat, bychom mohli pomoci tím - a k tomu směřuje
můj pozměňovací návrh - kdybychom
vložili do § 3 ještě odst. 4, kterým
by se převedlo do majetku obcí ke stejnému
dni to, co v současné době patří
investorským organizacím, které se zabývají
komplexní bytovou výstavbou, a to nejen v hlavním
městě Praze. Navrhované znění
článku by bylo: "Do vlastnictví obcí,
na jejichž území se nacházejí,
dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí
věci z vlastnictví České republiky,
k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona
příslušelo právo hospodaření
organizacím zajišťujícím investorskou
činnost ke komplexní bytové výstavbě,
jestliže na okresní úřady, hlavní
město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostrava
přešla pravomoc zřizovat, řídit
a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí
do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle §
3 odst. 1 - 3." Takto by zněl pozměňovací
návrh. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Bachnovi a prosím pan poslance Zeminu, připraví
se pan poslanec Špaček. Technická poznámka
pan poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedající,
dámy a pánové, omlouvám se, vystupuji
s faktickou poznámkou k návrhu pana kolegy Bachny.
Rozpočtový výbor jeho návrh projednal
ve stejném znění a pověřil
mě, abych vás o tom informoval. S ohledem na množství
přihlášených jsem se k tomu zatím
nedostal, ale považuji za rozumné hned za panem kolegou
vysvětlit v širších souvislostech, oč
běží a sdělit vám stanovisko
rozpočtového výboru.
Rozpočtový výbor dnes jednal za přítomnosti
primátora města Prahy a tuto část,
kterou předložil pan kolega Bachna, vám doporučuje
ke schválení s tím, že druhou část,
která by řešila věc komplexněji,
rozpočtový výbor projedná později
za účasti nejen zástupců města
Prahy, eventuálně i za účasti zástupců
menších a jiných obcí než Prahy,
a posoudí věc komplexně a předloží
ji při jiné příležitosti jako
poslaneckou iniciativu rozpočtového výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Wagnerovi za jeho faktickou připomínku
a prosím pana poslance Zeminu.
Poslanec Ondřej Zemina: Vážený
pane předsedající, vážený
pane místopředsedo vlády, ve srovnání
s tím, o jakých částkách se
tady mluví, je můj pozměňovací
návrh tak, jako když se hraje mariáš o
desetníky. Týká se společné
zprávy části druhé, čl. 1,
který pojednává o poslancích, kde
se za § 3 vkládá nový § 4, který
pojednává o příplatku za činnost
předsedů poslaneckých klubů. Nejsem
předsedou poslaneckého klubu, proto nemám
konflikt zájmů, nicméně se domnívám,
že si všichni uvědomujeme, že činnost
předsedy klubu, jehož četnost je dejme tomu
padesát, a činnost předsedy klubu, u kterého
je pět nebo deset členů, co se týče
odpovědnosti a nároků na práci je
tak velká, že se domnívám, že navyšovat
základní částku o 150 korun je příliš
málo. Proto si dovoluji podat pozměňovací
návrh, aby se částka 150 korun nahradila
částkou 500 korun. Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Zeminovi a prosím pana poslance Špačka,
aby se ujal slova, připraví se pan poslanec Tomáš
Svoboda.
Poslanec Radim Špaček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
můj pozměňovací návrh se týká
části 4 předloženého zákona
ve znění společné zprávy, konkrétně
bodu 7; je to na str. 14 společné zprávy,
tisk 172, kde v § 23 písm. b) jsou jako součást
příjmů rozpočtu obcí uvedeny
také příjmy z vlastní podnikatelské
činnosti obce. Existuje řada dobrých důvodů
pro přesvědčení, že obce by podnikat
neměly a domnívám se, že toto přesvědčení
sdílí nejenom ODA, jejímž jsem členem,
ale i řada dalších stran v této sněmovně
a já jsem přesvědčen o tom, že
bychom neměli v našem právním řádu
takto explicitně zakotvit podnikatelskou činnost
obce, ale naopak že bychom se měli postupně,
pozvolna snažit o jakési omezování,
zákonem dané omezování podnikatelských
aktivit obecních.
Proto navrhuji, aby text v části 4. § 8 bod
7 písm. b), který zní: "... příjmy
z vlastní podnikatelské činnosti obce..."
byl nahrazen textem: "...příjmy z výsledků
vlastního hospodaření obce". Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji.
Prosím pana poslance Svobodu. Připraví se
pan poslanec Vik.
Poslanec Tomáš Svoboda: Vážená
sněmovno, mám velmi krátký pozměňovací
návrh, který se týká společné
zprávy, a to § 7 odst. 4, kde navrhuji, aby do první
věty, která začíná: "Předsedové
výborů ČNR s výjimkou předsedy
mandátového a imunitního výboru..."
se vsunulo "... a předsedové poslaneckých
klubů ČNR". Jedná se o využívání
služebních vozidel a o telefonní linky. Cílem
tohoto pozměňovacího návrhu je zlepšit
podmínky pro práci i opozičních klubů,
protože víme, že předsedové výborů
jsou pouze z koalice. Pokud jde o finanční krytí,
myslím si, že by to neměl být problém,
protože se zrušením FS se uvolní i kapacity
automobilů, kterými FS disponuje. Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Svobodovi. Prosím pana poslance Vika, aby
přistoupil k řečništi, připraví
se pan poslanec Janeček.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedající,
dámy a pánové, rád bych se zaměřil,
jak mnozí správně předpokládáte,
na část druhou společné zprávy,
tisk 172. Ještě než začnu s konkrétními
návrhy, dovolte mi malou poznámku.
V rozhovoru pro deník Zemědělské noviny
z 28. srpna se takto vyjadřuje český premiér:
" Nejsem sice schopen svůj plat utratit, zase ale
to není zdaleka tolik, abych si mohl v Praze pořídit
něco většího, třeba vilku."
Jak smutné, nemít na vilku! Věřím,
pane premiére, že vás alespoň částečně
svým návrhem zbavím problémů
s utrácením peněz.
Slova velkého ekonoma jsou přímo výsměch
těm, kteří musí doslova obrátit
každou korunu a přemýšlet, zda vůbec
do další výplaty vyjdou. Životní
náklady se utěšeně zvyšují,
přitom v některých rezortech je naprosto
neodpovídající růst výše
platů vzhledem k růstu cen a také výše
některých důchodů je více než
žalostná. Kdo však četl v Zemědělských
novinách z 5. listopadu také další stránku,
mohl si přečíst pod nadpisem "Poslanci
sobě i ministrům" zprávu týkající
se vládního návrhu odměňování
poslanců a státních funkcionářů,
který se má stát od ledna 1993 zákonem.
Ovšem že se týká zvýšení
platů dotčených činitelů, a
to o částky velmi značné. Jak málo
potom bude záležet těm nahoře, kterých
se žádné zdražení nedotkne, na
národu utahujícím si opasky, je asi dost
zřejmé. Ale ovšem, však lid vždycky
byl, je a bude jen na to, aby mlčel, pracoval a platil
daně.
To, co je zde předloženo, nemůže vyvolat
u občanů jiný než negativní ohlas,
a proto navrhuji.
V čl. 1 "poslanci" bod 1 v § 1 se částka
7000 korun nahrazuje částkou 5000 korun.
Bod 2: V § 2 odst. 1 se částka 9000 korun nahrazuje
částkou 7000 korun.
V § 2 odst. 2 se částka 5000 korun nahrazuje
částkou 3000 korun.
V § 2 odst. 3 se částka 4000 korun nahrazuje
částkou 3000 korun.
Bod 3 vypustit, aby to zůstalo v té výši
jako nyní.
V § 3 odst. 4 vypustit, aby to též zůstalo
v dosavadní výši.
"Vedle platů..." - to vypustit celé.
Bod 4 vypustit, bod 5 vypustit, vypustit bod 6.
Bod 8 vypustit.
Článek 2 "prezident republiky": Plat a
další požitky prezidenta České
republiky se stanoví takto: " Měsíční
plat činí 30 tisíc korun. Vedle platu podle
odst. 1 náleží paušální
náhrada věcných nákladů spojených
s výkonem funkce v max. výši 20 tisíc
korun".
Článek 3 - "Ostatní ústavní
funkcionáři": měsíční
plat činí u předsedy vlády 20 tisíc
korun, místopředsedy vlády 16 tisíc
korun, ministra 14 tisíc korun, prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu 14 tisíc korun,
viceprezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu 13 tisíc korun. Podle odst. 1 náleží
paušální náhrada věcných
nákladů spojených s výkonem funkce
těchto funkcionářů v této měsíční
výši: předsedovi vlády 5000, místopředsedovi
4500, ministrovi 4000, prezidentovi Nejvyššího
kontrolního úřadu 4000, viceprezidentovi
Nejvyššího kontrolní úřadu
3500 korun.
Článek 4 - členové prezidiální
rady Nejvyššího kontrolního úřadu
ČR - měsíční plat 12.000 Kčs,
vedle platu podle odst. 1 náleží paušální
náhrada věcných nákladů spojených
s výkonem funkce v měsíční
výši 3.000 Kčs.
To je vše. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Vikovi za jeho pozměňovací
návrhy. Prosím pana kolegu Janečka, připraví
se paní poslankyně Mazalová.
Poslanec Josef Janeček: Pane předsedající,
vážení kolegové a kolegyně. Měl
bych pozměňovací návrh ke společné
zprávě na straně 15, je to v části
6, kde je § 10, bod 2 - poslední věta, kde
se hovoří o pojistném plánu: současný
stav je, že před předložením České
národní radě musí být schválen
ministerstvem financí ČR.
Ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
jsme měli připomínku, aby byl tento pojistný
plán pouze projednán ministerstvem financí
ČR, tj. aby ČNR měla možnost v podstatě
posoudit obě dvě verze, to je oba návrhy.
Pak bych chtěl do části 16 zařadit
část 17 a další části
přečíslovat. V názvu části
17. doplnit zákon č. 550 ve znění
zákona 589/92 o všeobecném zdravotním
pojištění v § 6, odst. 4 doplnit písm.
l), které zní: "Studenti vysokých škol
v denním studiu starší 26 let." Je to
ten problém, o kterém jsme hovořili na výboru.
Vzhledem ke změněným problémům
nastupují dnes do škol i studenti a lidé, kteří
neměli možnost studovat za minulého režimu.
Stává se, že přesahují 25 let
a museli by platit zdravotní pojištění.
Myslím, že by bylo vhodné toto břímě
z nich sejmout.
Podle současné opravy by tito studenti denního
studia museli platit asi 520 Kčs měsíčně.
To je druhý pozměňovací návrh.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Janečkovi. Prosím paní poslankyni
Mazalovou. S technickou poznámkou se ještě
hlásí pan poslanec Syka.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
mám jen technickou poznámku. Jako předseda
výboru chci poznamenat, že ta první část
je v podstatě ošetřena ve stávajícím
textu. To nedoporučuji.
Druhou část podporuji. To jen pro ujasnění.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
za technickou připomínku panu poslanci Sykovi. Omlouvám
se paní kolegyni Mazalové. Prosím, paní
kolegyně, máte slovo.