Česká národní rada 1992 – 1992

Má-li osoba, za kterou je plátcem stát, příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45% částky přesahující po odpočtu výdajů, vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů dvanáctinásobek 77% minimální mzdy."

Ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. "Maximální vyměřovací základ se nemění, jde-li o souběh činnosti podle § 13, a není-li samostatná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnosti šestinásobek minimální mzdy." V tomto odstavci se snižuje jednak vyměřovací základ ze 100% hrubého zisku na 45%, dále se zvýhodňují zaměstnanci, kteří pracují jako zaměstnanci v pracovním poměru a zároveň si přivydělávají jako osoby samostatně výdělečně činné, snižuje se minimální vyměřovací základ na polovinu. Stejně tak se minimální vyměřovací základ snižuje na polovinu i všem fyzickým osobám. Je to výhodné zejména pro drobné a začínající podnikatele.

Za třetí. Poznámka pod čarou číslo 11 a) zní: 11 a), § 12 zákona č. 286/92 Sb.

§ 3, odstavec 4 zní: "Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, nebo ostatní příjmy, podle zákona o dani z příjmu, dále jen osoba s vlastními příjmy, a které jsou jejími jedinými příjmy, je 45% těchto příjmů s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy, maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs." V tomto bodě jde o to, že lidé, kteří nejsou osoby samostatně výdělečně činné a nejsou ani v pracovním poměru, a žijí pouze z pronájmu, z kapitálových výnosů nebo z renty, by nebyly zdravotně pojištěny. V předchozím zákoně určitá úprava byla, nicméně tady se úprava omezuje pouze na osoby, u nichž je to jediný příjem z kapitálových výnosů. Ostatní pojištěnci jsou pojištěni již z jiného důvodu, buď jako zaměstnanci nebo podnikatelé.

Za páté, v § 3, odstavec 5 se slova "dvojnásobek minimální mzdy" nahrazují slovy "minimální mzda". Část věty za středníkem se vypouští. Týká se to osob, které nemají žádné příjmy, např. ženy v domácnosti, atd. Snižuje se částka, přestože nemají příjem, na polovinu, kterou jsou povinny odvádět.

Za šesté - V § 3 odst. 6 se slova "70%" nahrazují slovy "77%". Týká se to procentuální částky, kterou stát platí zdravotní pojišťovně za osoby, které si samy neplatí zdravotní pojištění. Tato částka se zvyšuje ze 70 na 77%, čímž se kompenzuje dopad snížení příjmů těchto daní a tohoto pojistného na zdravotní pojišťovnu. Tímto se přesouvá z rozpočtu do zdravotní pojišťovny potřebná částka zhruba o 200 mil. Kčs vyšší, než byla při schválení minulého zákona.

Za sedmé - § 13 první věta zní: "Má-li osoba v současné době příjmy ze zaměstnání, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů." To se týká souběhu činnosti. Druhá věta v § 13 se vypouští.

Za § 28 se doplňuje § 28 a), který zní: "Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 ve výši minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud sama nestanoví zálohu vyšší."

Odst. 2: "Osoba uvedená v odst. 1 platí od měsíce března 1993 kromě podání daňového přiznání za rok 1992 zálohu na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 45% rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatně výdělečné činnosti dosaženými v roce 1992, a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3." Ostatní části a paragrafy se přečíslují. Tyto poslední dva odstavce mírně upravují přechodná ustanovení, která souvisí se zavedením tohoto systému.

Dámy a pánové, chtěl bych vás ještě upozornit, že veškeré tyto změny, které jsou tady navrhovány jako jeden komplexní pozměňovací návrh, byly konzultovány s místopředsedou vlády panem ministrem Kočárníkem, byly konzultovány se zástupci ministerstva zdravotnictví a ministerstva sociálních věcí a dopady, které tyto změny přinesou na přeskupení jednotlivých kapitol rozpočtu, jsou již zahrnuty ve společné zprávě. Celkové saldo rozpočtu, které vznikne v souvislosti s těmito změnami, se nemění. To znamená, že rozpočet zůstává i nadále vyrovnaný.

Jednu věc jsem již řekl, že zhruba zvýšení ze 70 na 77% při odvodu státu na zdravotní pojišťovnu i přes dopady, které zdravotní pojišťovně vzniknou, by měl zhruba narůst rozpočet zdravotní pojišťovny o 200 mil. Kčs a další dopad toho je, že tím, že snížíme vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění, zvýší se tím daňový základ, ze kterého bude placena daň z příjmu. To znamená, že celkový výnos z daně z příjmu bude vyšší zhruba o 450 mil. Kčs a o tyto příjmy se navýší rozpočty obcí. To znamená, že touto změnou se navýší rozpočty obcí v globále zhruba o 440 mil. Kčs. Možná, že už jste dostali přílohy - vidím, že je mnozí máte v ruce. Chtěl bych vysvětlit ke grafům - vždycky jsou za sebou dva stejné grafy, ovšem v jiném měřítku, aby bylo vidět, že pro fyzické osoby začínající - ty původní změny se zhoršila pro velké firmy - tam došlo k mírnému vylepšení. Měřítko je vyznačeno na spodní rysce. Co se týče křivek, spodní křivka je daňové zatížení celkové, které platilo v roce 1992. Horní křivka vyjadřuje daňové zatížení, které platí teď podle zákonů, které jsme schválili. Vidíte, že celkové daňové zatížení pro fyzické osoby se našimi zákony navýšilo zhruba o 15 - 20% z daňového základu. Střední křivka bude vyjadřovat celkové daňové zatížení fyzických osob, které by platilo v případě, kdybyste schválili pozměňovací návrh, který jsem zde předložil.

Jsem si vědom, že pro podnikatelskou sféru to není zcela dostačující podpora, nicméně tato podpora bude vyjádřena i jinými zákony a osobně doufám, že se k těmto zákonům i k dalším v příštím roce budeme postupně vracet.

Chtěl bych vás požádat, abyste navrženou změnu přijali a tím podpořili rozvoj drobného a středního podnikání. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Vrzalovi. Do rozpravy se hlásí pan ministr Lom. Jako členovi vlády mu uděluji slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Vážený pane místopředsedo ČNR, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci poděkovat poslanci Vrzalovi, poslancům rozpočtového výboru, zástupcům ministerstva financí a našeho ministerstva, všem, kteří se zúčastnili na upřesnění dikce zákona, který provádí vnitřní restrukturalizaci tak, aby některé skupiny plátců pojistného nebyly příliš tvrdě nebo příliš nadměrně zatíženy. Poslanec Vrzal to již velmi obsáhle a velmi dobře komentoval. Proto se zdržím komentáře a doporučuji a prosím vás, abyste tento pozměňovací návrh en bloc přijali. Zdůrazňuji, že celkový objem prostředků pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu se nebude měnit, pokud můžeme soudit, ani v části příjmové a ani v části výdajové.

Druhou část mého vystoupení bych využil k poznámce ke společné zprávě výborů ČNR - k tisku 172, k vládnímu návrhu. Vládní návrh rozpočtu mění společná zpráva v bodě A na první straně, kdy třetí odsek zní, že: "Česká národní rada doporučuje přesunout z rozpočtovaných prostředků kapitoly státního rozpočtu na rok 1993 v položce Hygienická služba do kapitoly Všeobecné pokladniční správy z neinvestičních výdajů 350 mil. Kčs a z investičních výdajů 100 mil. Kčs." Chci k tomu říci několik poznámek. Rád bych všechny ujistil o tom, že všichni dobře víme, že hygienická služba nedoznala dosud žádných změn v transformaci zdravotnictví, a že je to vlastně soustava orgánů, která trvá od roku 1952, kdy byla fixována zákonem č. 4 z tohoto roku ve Sbírce uveřejněným. Zdá se tedy jakoby celá transformace na hygienickou službu zapomněla. Není tomu tak, jenom určitým legislativním útlumem na přelomu roku 1992 a 19893, kdy mají absolutní prioritu zákony, které jsou nezbytné k ustavení samostatného českého státu, jedině díky tomuto legislativnímu útlumu se pozdrželo předložení zákona o veřejné ochraně zdraví, který předjímá zrušení Institutu hlavního hygienika, zrušení institutů krajských a okresních hygienických stanic a vytvoření zdravotních ústavů přibližně v polovině počtu nynějších stávajících okresních hygienických stanic. Počítá se rovněž v exekutivě s rozsáhlou privatizací v exekutivě, tedy hygienické služby, míním tím referenční laboratoře a počítá se i s vyloučením administrativního zázemí samostatných referátů bezpečnosti práce, zrušení Českého úřadu bezpečnosti práce a převedení Výzkumného ústavu bezpečnosti práce na jinou formu.

Samozřejmě, že poslanci České národní rady instinktivně cítí, že účinným ekonomickým nástrojem k omezení mnohdy zbytnělé a mnohdy málo funkční hygienické služby, omezení rozpočtu. Rád bych vás však upozornil, že do přijetí zákona o ochraně veřejného zdraví Hygienická služba musí ze zákona plnit mnoho svých povinností, které jsou jí dány. Dovolte mi jenom, abych v heslovitých bodech se zmínil, že musí provádět státní zdravotní dozor v mnoha oblastech, že musí plnit své úkoly proti přenosným nemocem, proti AIDS, pro prevenci nemocničních nákaz, že plní své úkoly v preventivním hygienickém dozoru, kdy posuzuje výrobky a technologie, zejména importované a z rozpočtu hygienické služby jsou hrazeny i vakcíny na nezbytné očkování. Dále zajišťuje sanitární a hygienicko-epidemiologickou ochranu na hraničních přechodech. Pro vaši informaci, vážení poslanci a poslankyně, průměrně v jednom okrese zajišťuje hygienická služba dozorování přibližně dvou tisíc pracovišť, dílen, závodů, dvou tisíc stravovacích zařízení a dvou tisíc komunálních zařízení, provozoven, přibližně asi 600 dětských zařízení se zdroji ionizujícího záření. Podle stupně privatizace až 600 zdravotnických zařízení. Rozpočet, který je předkládán pro hygienickou službu, pro neinvestiční sféru ve výši 917 milionů, je již redukován oproti roku 1992, kdy tento rozpočet byl ve výši 932 milionů korun, započítáme-li ještě nutný deflátor a míru cenového nárůstu, je to tedy rozpočet nižší. Ale upozorňuji, že zahrnuje v sobě územní organizace hygienické služby ve výši 533 milionů, které musí být do územních rozpočtů zpátky převedeny.

Organizace hygienické služby jsou rozpočtovými organizacemi ze zákona, protože jejich posláním je příprava podkladů a podíl na výkonu státní správy, nikoliv výdělečná činnost. Znamená to, že jsou svými rozpočty, jak příjmy tak výdaji, plně napojeny na rozpočty zřizovatele, to znamená u okresních stanic zatím ještě přetrvávajících na rozpočtové kapitole 715, jinak kapitoly 335.

Pokud se týká výdělečných možností nebo takzvané platby nebo placené služby, podle vyhl. 467/92 činí celkový objem těchto možností 4% všech výdajů na hygienickou službu. Nelze tedy v žádném případě spoléhat na dofinancování hygienické služby z těchto zdrojů, z těchto rozpočtů.

Budu velmi rád, když budu moci předložit zákon o ochraně veřejného zdraví, který zásadně mění systém hygienické služby. Ale přesto považuji regionální působení hygienické služby za velmi důležité, tak jak je tomu i v rozvinutých demokraciích západního světa, zejména v Americe, kde je např. ve státě Virginia, kde je 4 mil. obyvatel 36 zdravotních okresů /Healts Districts/ a každý i ten nejmenší distrikt má kolem 25 až 30 zaměstnanců. U nás je počet zaměstnanců v hygienické službě na okrese kolem 30 zaměstnanců pro dozorovou činnost, čili určitá srovnání by se tady našla.

Dámy a pánové, chci jenom se zmínit k té výši na investiční rozpočet, kde je požadováno, aby z investičního rozpočtu byla převedena částka 100 milionů korun. Investiční rozpočet hygienické služby se prakticky celý sestává jenom z nákladů na monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, což je společný úkol mnoha ministerstev podle usnesení vlády ČR č. 369 ze dne 2. října 1991. Čili k tomu, aby ministerstvo zdravotnictví mohlo plnit prostřednictvím hygienické služby tento úkol, potřebuje tuto částku na investiční účely.

Pokud se týká částky 350 milionů korun na investiční účely, zdá se mně příliš radikálně strukturovaná než abychom mohli bez platné legislativní normy zajistit plně veškerou činnost. Ponechávám to, vážené dámy a pánové, vaší úvaze aniž bych učinil jakýkoli návrh. Děkuji.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu ministru Lomovi. Dále si žádá vystoupit v rozpravě předseda výboru ČNR pro sociální politiku a zdravotnictví, pan poslanec Syka. Jako členu předsednictva mu uděluji slovo mimo pořadí přihlášených.

Poslanec ČNR Martin Syka: Pane předsedající, děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté. Díky tomu, že přede mnou vystoupil ministr zdravotnictví, budu velmi stručný. Tato nesystémová změna, která sledovala samozřejmé změny, které se odehrávají v sociálním a zdravotním pojištění, nebyla konzultována s výborem pro sociální politiku a zdravotnictví a na dnešním jednání našeho výboru se dohodli poslanci, že vystoupím s pozměňovacím návrhem. Myslím, že odůvodněnost hygienické služby a větší zásahy do její struktury v této době, podotýkám a opakuji větší, které jsou vyjádřeny právě ve výši uvedené ve společné zprávě, nejsou skutečně systémovou změnou a velice by ohrozily dopad na činnost hygienické služby. Je škoda, že poslanci ČNR neměli možnost projednat návrh zákona o ochraně veřejného zdraví, na jehož základě bychom mohli uvažovat i o rozpočtu na tuto kapitolu.

Z těch všech důvodů, které zde přednesl ministr zdravotnictví a které podporuji, protože bych mohl mluvit i o monitorování hygienické služby a jednotlivých oborech hygienické služby, na základě dopoledního jednání výboru, navrhuji ke společné zprávě v části 1 a), druhá odrážka změnit v textu, který zní: "přesunout z rozpočtovaných prostředků kapitoly SRČR na rok 1993 ministerstvo zdravotnictví položka "hygienická služba" do kapitoly VPS z neinvestičních výdajů...", a nyní by byla změna: "200 milionů korun." Ta návaznost dále, která mluví o investičních výdajích, by vlastně zrušila usnesení vlády z října 1991 o zavedení systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí.

Čili tolik k pozměňovací zprávě, která vznikla dnes dopoledne v garančním výboru k této oblasti. Děkuji.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Sykovi, s pozměňujícím návrhem do rozpravy se přihlásil pan poslanec Hirš. Připraví se pan poslanec Hájek Josef.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, v podstatě mně kolega Vrzal ušetřil práci, protože největší počet návrhů, které jsem chtěl přednést, přednesl on. Přesto se domnívám, že bychom měli zohlednit začínající podnikatele, protože prosperita státu - a potvrdil nám to Erhartův model ve Spolkové republice Německo - je závislá na středním stavu, na středních podnikatelích. My bychom měli tuto kategorii lidí, kteří začínají podnikat, zohlednit. K návrhu kolegy Vrzala bych chtěl připojit, aby podnikatelé, kteří začínají podnikat v roce 1992 a 1993, měli všechny vyměřovací základy sníženy na 40%, je to snadná oprava v celém textu. Místo 45 na 40%. Děkuji kolegovi Vrzalovi, protože mi opravdu ulehčil práci.

Mám dva pozměňovací návrhy. Ve společné zprávě na straně 7, § 7 doporučuji, aby v novém odstavci 4, který začíná slovy "Předsedové výborů České národní rady..." tento začátek odstavce zněl takto: "Předsedové výborů a předsedové klubů poslanců České národní rady" a text dále by byl stejný.

Dále doporučuji zařadit nový odstavec 5, který bude následujícího znění: "Předsedové komisí výborů České národní rady mají právo na bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti, v kterékoliv době." Dosavadní odst. 4 by se přečísloval na odst. 6. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Hiršovi. Prosil bych pana poslance Hájka Josefa, připraví se pan poslanec Vorlíček.

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, moje vystoupení bude poněkud rozsáhlejší, úměrné však rozsahu i závažnosti toho všeho, co je sněmovně předkládáno pod tiskem č. 171 a 172.

Vstoupí totiž zřejmě do análů České národní rady vládní návrh zákona, který nepřímo mění a doplňuje dalších 14 zákonných norem, a to nikoli jako důsledek, vyplývající z návrhu rozpočtového zákona, ale jako předpoklad pro to, aby mohl být vůbec podobný návrh předložen. Bez dalšího komentáře to očividně dokumentuje hierarchii cílů i rozpočtových přístupů předkladatele.

V touze po rozpočtové rovnováze byly totiž nasazeny všechny kalibry rozpočtových zbraní od drastického škrtání výdajů prakticky ve všech oblastech včetně komunální sféry, krácení zákonných dávek, zapojení mimorozpočtových zdrojů, zjevné i nepřímé financování rozpočtových výdajů z jiných zdrojů, další emise státních dluhopisů i zjevné nadhodnocení rozpočtových příjmů.

Dovolte mi proto postupně a systematicky analyzovat jednotlivé rozpočtové problémy. Několik poznámek k výchozí situaci. Osobně příliš nesdílím idilický pozitivismus Růžové knížky při hodnocení hospodářských procesů v tomto roce. Agregátní veličiny mohou mít a také v mnohém případě mají malou citlivost na skutečný ekonomický stav uvnitř systému. Chci to dokladovat pouze na jediném příkladu, kdy daňová tvrdost v souhrnném vyjádření řádu cca jedna až jedna a půl miliardy korun téměř rázem znamená likvidaci desetitisíců malých podnikatelů, kteří mají přebírat břímě tvorby hrubého domácího produktu.

Obdobně bych mohl zpochybnit ekonomickou interpretaci ve vztahu k nízké nezaměstnanosti, která je víceméně časovanou rozbuškou a svědčí o tom, že sociální síť představuje dnes spíše podniková sféra než promyšlený systém aktivní sociální politiky státu. Příznivé hodnocení rozpočtové situace nepříliš koresponduje s realitou, a to i přes rozpočtová opatření i provedenou změnu rozpočtového zákona. K 15. 12. podle operativního hlášení státní banky ukazuje stav pokladního plnění tuto skutečnost. Celá rozpočtová soustava federace je ve schodku cca 28 miliard korun, z toho rozpočet České republiky vykazuje schodek 6,41 miliard, Slovenské republiky 10,58, rozpočet federace potom 10,93 miliardy korun.

Je zde tedy riziko reálného schodku českého rozpočtu, já odhaduji minimálně do výše 3 miliard korun. Varující je však především vývoj ve schodku federace, o kterých se budeme muset se Slovenskou republikou dělit podle dohodnutých zásad a dojde pravděpodobně k tomu, že část schodku Slovenské republiky přejde přes dělení závazků a pohledávek Státní banky československé na vrub dluhu našeho rozpočtu, pokud pochopitelně dluhopisy do té doby nekoupí nějaká banka komerční či jiný finanční ústav.

Růst hrubého domácího produktu o 1 až 3% při nesporném negativním vlivu rozpadu společného státu, očekávané recesi, či nevýznamné slabé konjunktuře v evropských trzích i v omezených vnitřních zdrojích růstu je oceněn mírně optimisticky.

Stejně tak bych mohl hovořit o úrovni prognózované inflace. Lze očekávat reálný dopad vlivu daně z přidané hodnoty. Myslím, že reálné ocenění tohoto vlivu bude možné až v průběhu měsíce března, v souvislosti se začínajícím možným předzásobením, ale i nesporně se změnou spotřebního koše. Je však zřejmé, že i další vlivy plynoucí z deregulace cen z možného státu mzdové inflační spirály má možnost centrum přímými zásahy ovlivňovat. Ty kompetence tam jsou. Je však potřeba, aby monitoring těchto problémů, a řekl bych, správné rozhodnutí ve velmi rychlém, reálném čase přišlo včas nebo přišlo v dobu ještě účinnou, a abychom nebyli svědky řešení ex post tak, jako u cenového opatření v letošním roce k ceně masa.

Rok 1993 už tak ve svých sociálních důsledcích znamená, že se výrazně navýší takzvaná skupina - já jí budu říkat skupina chudých. Vláda sama konstatuje, že již dnes se pohybuje na hranici životního minima cca 159 000 rodin s dětmi. To při přepočtu přes sensovní a odhadem s připočtením poloviny důchodců znamená, že v České republice už dnes žije v tomto pásmu ohrožení cca 2 milióny našich spoluobčanů a toto číslo v roce 1993 výrazněji vzroste. V souvislosti s hospodářskými cíli, jak jsou prezentovány v návrhu rozpočtu, se nabízí otázka, zda rozpočet, který uvažuje s inflací cca dvojnásobnou proti předcházejícímu roku, i když je vysvětleno proč, lze označit jako rozpočet protiinflační. Je potřeba odpovědět i na otázku, jak se uvažovaná inflace dotkne kursu naší měny. Tato otázka zde ještě položena nebyla.

Je znepokující nezakrytá snaha vlády o podřízení bankovního sektoru. Pominu dohody o odkladu splátek úvěrů, silně varující je však především konstatace na straně 19 důvodové zprávy, že měnová politika České národní banky bude respektovat úvěrové potřeby spojené s privatizačním procesem a daňovou reformou. Minimálně proti tomu by se měla tato sněmovna v duchu přijaté ústavy ohradit.

Zvláštní kapitolou celého balíku rozpočtových problémů jsou rozpočtová rizika. Myslím, že zde byly pregnantně charakterizovány, pojmenovány, oceněny, a to nejen ve vlastní zprávě k rozpočtu, ale i v úvodním slovu pana místopředsedy vlády. Rozhodně nechci předkládat žádný katastrofický scénář. Prostým výčtem a numerickým odhadem možných dopadů, podle mého názoru, dosti podhodnocených, je nedoceněn jejich komplexní multifikační efekt, budou působit souběžně a síla dopadu právě z toho souběžného působení se bude násobit. To má následně i rozpočtové vyjádření jak na straně daňových i fondových příjmů i výdajů.

Novou situaci v oblasti zavedení a hlavně vybírání daní i spuštění nového systému sociálního a zdravotního pojištění považuji s vlastni znalostí situace - tedy trochu omezenou znalostí stavu v legislativní přípravě, přípravě těch co vybírají, i těch, co platí, skutečně spíše za hazard.

Otevřeně přiznávám, že budu velmi rád, pokud se budu mýlit, protože v oblasti sociálního a zdravotního pojištění nejde o dopady selektivní, ale o dopady plošné, doporučuji proto pro tuto oblast urychleně vypracovat funkční krizový režim, který by umožnil okamžitě a pružně reagovat na situaci, především do oblasti zdravotního pojištění, tedy do oblasti bezporuchové a kvalitní funkce zdravotnictví. Obdobně stejné otázky vyvstávají i ve vztahu k možným rozpočtovým dopadům, vyplývajícím ze zavedení daně z přidané hodnoty, a to po zkušenostech ve vztahu k dělení majetku do jednotlivých ekonomik. Chtěl bych pouze připomenout, že tato rizika jsou spojena především s výkonem kvalitní či méně kvalitní funkce tzv. daňové hranice.

Příjmy a výdaje - tady budu velmi stručný. Proti předloženému návrhu odhaduji, že celkové nadhodnocení rozpočtových příjmů je v úrovni cca 40 - 50 mld. Kčs. Nejvýrazněji u daně z přidané hodnoty a z inkasa výnosů sociálního pojištění. Nereálný je i rozpočtovaný příjem z tzv. deblokací vládních pohledávek v zahraničí. V roce 1992 počítal federální rozpočet s příjmovou částkou z tohoto titulu ve výši 12 mld. Kčs. Do konce měsíce října bylo vybráno pouze 3,2 mld. Kčs. Proto rozpočtovou úvahu o možném inkasu z tohoto titulu z příjmu českého rozpočtu ve výši 8,2 mld Kčs považuji za nereálnou.

Na straně výdajů snad není resort, který by od samého počátku rozpočtového roku se nedostával do režimu přísně regulovaného rozpočtu. Stejné signály jdou i ze strany místních rozpočtů, které i při zapojení mimorozpočtových a doplňkových příjmů nemají zřejmě jinou šanci - při uvažované inflaci - chtějí-li dosáhnout věcných výdajů letošního roku - než dále prodávat obecní majetek, emitovat komunální dluhopisy, eventuálně pracovat s úvěry.

Dámy a pánové, kromě těchto systémových a věcných problémů bych mohl uplatnit řadu nesporných výhrad, včetně určitého nesouladu s platnými rozpočtovými pravidly. Např. podle § 5 rozpočtového zákona dosud platného chybí předložené stanovené zásady dotační politiky. Součástí rozpočtu by podle pravidel měly být ty rozpočty všech státních fondů, a to bez ohledu na to, jestli jsou napojeny na rozpočet republiky, dotací či nikoli. Pro celkové hodnocení návrhu zákona však výčet těchto nedostatků považuji za málo významný.

Dámy a pánové, je nejenom výsostným právem, ale také jednoznačnou povinností opozičního poslance vyslovit při projednávání rozpočtového zákona zásadní výhrady a připomínky. Dávám na zvážení této sněmovně, jaký k nim zaujme postoj. Nepředkládám tedy žádné pozměňující návrhy. Myslím, že z této strany nelze příliš změnit a ovlivnit ty výhrady, které jsem k návrhu uplatnil. Navrhuji tedy, aby tento návrh zákona nebyl v celém rozsahu přijat. Aby se postupovalo v režimu rozpočtového provizoria v prvním čtvrtletí, kde by se dala prakticky zmapovat největší rozpočtová rizika a připravit rozpočtový zákon tak, aby přesněji vnímal a aktivněji působil na reálné hospodářské procesy. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Žádám dalšího z přihlášených, pana poslance Vorlíčka, aby přistoupil k řečništi. Připraví se pan poslanec Brodský.