Ke zlepšení platových poměrů
soudců a justičních čekatelů
dochází ke zvýšení jejich platů
o 40 - 50%, které by mělo zlepšit personální
situaci v našem soudnictví. Včera jste projednali
a schválili zákon, který toto stanoví.
Na pokrytí těchto mzdových výdajů,
finanční pokrytí soudnictví, bylo
vyčleněno v rozpočtu 210 mil. Kčs.
Na druhé straně byla volena nižší
varianta potřeby výdajů na Českou
armádu vycházející z rozsahu vojsk
a techniky, které budou zachovány na území
republiky. Stejně tak vláda v maximální
možné míře omezovala výdaje na
aparát státní správy v souvislosti
s přechodem kompetencí z federace na Českou
republiku.
Výdaje na dluhovou službu výrazně ovlivnily
výdajovou stranu rozpočtu a jsou jedním z
důvodů celkové napjatosti bilance rozpočtu.
Na rozpočet České republiky přechází
v příštím roce povinnost hradit část
dluhů bývalé federace. Stav tohoto dluhu,
který přebíráme z federace, bude činit
k 1. lednu příštího roku zhruba 115,5
mld. Kčs, když jeho významnou část
- více než 40 mld. Kčs - představují
převzaté závazky ze zadlužení
v odpovídající části zadlužení
Československa v zahraničí. Celková
výše nákladů na dluhovou službu
by podle platebního kalendáře činila
v roce 1993 více než 24 mld. Kčs. Tento objem
by i při maximální úspornosti nebyl
pro rozpočet republiky v roce 1993 stravitelný.
Vláda proto navrhuje učinit některá
odkladná opatření.
Především navrhuje hradit předpokládaný
schodek rozpočtu federace z roku 1992, který připadne
poměrem na Českou republiku, do výše
8 mld. Kčs emisí státních obligací.
Toto opatření je zakotveno i navržené
v zákoně o státním rozpočtu.
Dále doporučuje využít hrazení
převzatých závazků vůči
zahraničí z prostředků Fondu národního
majetku. Problémy se zabezpečením dluhové
služby váží vládu v prosazování
maximální úspornosti ve výdajích
a odolání tlaků na deficitní financování,
které zaznívají například na
jednání tripartity. l když v porovnání
se státy východní i západní
Evropy je dluhová situace České republiky
příznivá, budeme muset v dalších
letech počítat v rozpočtech s úhradou
významného objemu závazků, které
si jen těžko můžeme dovolit dále
zvyšovat.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, vláda v souladu se svým programovým
prohlášením zahajuje v roce 1993 i reformu
místních rozpočtů. Považujeme
to za citlivý a významný krok, který
je uskutečňován. Půjde o postupný
proces, jehož cílem je posílení pravomocí
a odpovědností místních a obecních
orgánů tak, aby rozhodovaly o věcech, ke
kterým mají nejblíže a aby se o těchto
věcech nerozhodovalo z centra.
Rok 1993 znamená první krok v celkové transformaci
těchto rozpočtů, založený na
významném zvýšení jejich zdrojové
soběstačnosti, v posílení vazby rozpočtu
měst a obcí na jejich ekonomické kapacitě
a zabezpečení takového spektra příjmů
místních rozpočtů, aby se jejich vývoj
odvíjel v zásadě shodně s celým
vývojem příjmů státu.
Rozpočty měst, obcí a okresních úřadů,
které jsou rozpočtovány v celkové
výši 58 mld. korun, budou financovány vlastními
příjmy ve výši 38 mld. korun, což
představuje 65% celkového objemu příjmů
a dochází zde k nejvýraznějšímu
posunu ve srovnání se současným stavem.
Dále 17 mld. korun bude tvořit dotace z rozpočtu
republiky a 3 mld. korun potom představují mimořádné
příjmy.
Hlavním příjmem místních rozpočtů,
zabezpečujícím téměř
polovinu jejich vlastních příjmů,
je daň z příjmů fyzických osob.
Ta bude plně příjmem obecních rozpočtů
u daně z podnikání a jiné výdělečné
činnosti, což by mělo podpořit vzájemnou
vazbu mezi zázemím podnikatelské aktivity
v obcích a městech a staveb obecní či
městské pokladny.
K zabezpečení potřeb rozpočtů
okresních úřadů a vazby rozpočtů
obcí na počet obyvatel navrhujeme uplatnit u daně
z příjmů, týkající se
závislé práce, systém děleného
výnosu, kde 60% by šlo pro rozpočty okresních
úřadů a 40% přímo do obcí.
Další hlavní skupiny příjmů
tvoří především daň z
nemovitostí, příjmy rozpočtových
a příspěvkových organizací,
příjmy z prodeje, pronájmu a realizace vlastního
majetku, vybírané poplatky a další.
Chci zdůraznit, že nová koncepce byla uplatněna
i u poskytování dotací ze státního
rozpočtu. Z celkové částky 17 mld.
je 7 mld. poskytováno jako účelové
prostředky na vymezené aktivity, a to na výkon
státní správy, sociální dávky,
domy s pečovatelskou službou a školství.
Dalších 10 mld. korun je poskytnuto jako neúčelová
vyrovnávací dotace. Při jejím rozdělování
jsou částečně kompenzovány
rozdíly mezi předpokládanými daňově
chudými a bohatými okresy a sleduje se zachování
určité stability v úrovni financování
veřejných statků v porovnání
s rokem 1992.
Ve výdajích rozpočtů měst a
obcí dochází ke změnám zejména
v investiční oblasti. V roce 1993 již nebudou
prostřednictvím rozpočtů okresů
a obcí poskytovány dotace na jmenovité stavby,
které jsou nově zahrnuty přímo do
ústředního rozpočtu. Pro rok 1993
bylo také třeba zásadně řešit
problematiku dokončení bytové výstavby,
kterou v roce 1992 pokrýval stát prostřednictvím
emise obligací. Pro rok 1 993 se navrhuje pro financování
těchto akcí využít jednak nedočerpané
emise obligací z rozpočtu 1992. Tato nedočerpaná
část představuje zhruba 1,6 mld. korun. Dále
použít z rozpočtu republiky prostředky
ve výši zhruba 1 mld. korun. Zbývající
část by měla být řešena
v návaznosti na bezúplatné převedení
rozestavěných objektů do majetku obcí
ze zdrojů z prodeje rozestavěných objektů
a případně z výnosu emise komunálních
obligací. Jsem přesvědčen, že
takto koncipované místní rozpočty
objemově zabezpečují potřeby obcí
a okresů a rozumně je v nich vyvážena
finanční sladěnost s jejich ekonomikou na
straně jedné a hlediska demografická a sociální
na straně druhé.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, před závěrem mého vystoupení
bych se rád zmínil o otázce celkového
daňového zatížení podnikatelů,
o kterých jsme jednali v posledních dnech. Zůstává
skutečností, že původní zákon
o zdravotním pojištění nadměrně
zatížil samostatně výdělečně
činné osoby, a to jak v celku tak, i v nejnižších
částkách placeného pojistného.
Vláda proto po dohodě s podnikateli připravila
návrh, který uspokojivě řeší
otázky výše i placení pojistného
na zdravotní, resp. sociální zabezpečení.
Toto řešení spočívá na
jedné straně ve snížení minimální
částky pojistného na zdravotní pojištění
z částky 594 korun měsíčně
na částku 297 korun měsíčně,
to je na polovinu, a dále ve snížení
vyměřovacích základů pro pojistné
na zdravotní a sociální pojištění
na úroveň 45% celkových příjmů
samostatně výdělečně činných
osob.
V jednání s poslanci, členy rozpočtového
a hospodářského výboru se nám
podařilo nalézt promítnutí tohoto
řešení jak do rozpočtových čísel,
tak i do příslušných zákonů.
S příslušnými návrhy předpokládám,
že vystoupí jeden z těchto poslanců.
Chtěl bych však všem poslancům, kteří
se zúčastnili této akce, poděkovat
za spolupráci a současně vyslovit své
hluboké přesvědčení o tom,
že tyto úpravy vytvářejí příznivé
podmínky pro další rozvoj soukromého
podnikání v České republice.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, vláda vám předkládá
ke schválení rozpočet, který s ohledem
na množství nejrůznějších
vlivů a změn znamená dosud největší
krok v transformaci veřejných financí po
listopadu 1989. Jeho příprava byla složitá
a i samotná vláda hledala dále cesty ke koncensu.
Je samozřejmé, že tak jako každý
rok nebylo možno zabezpečit financování
všeho, co by Česká republika v dané
chvíli potřebovala. Vláda však, opíraje
se o své prohlášení, jako zásadní
a nosnou funkci rozpočtu sleduje jeho stabilizační
a transformační působení a tato základní
východiska kladla na první místo. l přes
přísně úsporné pojetí
však rozpočet na rok 1993 zabezpečuje všechny
funkce, které má stát především
vůči obyvatelstvu, přičemž -
a to je zásadní - působí ve prospěch
jeho sociálně slabších skupin.
Závěrem bych vám, vážené
poslankyně, vážení poslanci, rád
poděkoval za věcný a odpovědný
přístup při projednávání
rozpočtu ve výborech a současně vás
chci požádat, abyste takto rozpočet posuzovali
i v plénu a vážili nezbytnost a únosnost
dalších požadavků na rozpočet kladených.
Vláda je přesvědčena, že takto
koncipovaný rozpočet je při posouzení
veškerých souvislostí ekonomického vývoje
i vládní strategie ekonomické transformace
rozpočtem, který pokračuje v tendencích
a závěrech ekonomické reformy na straně
jedné a současně vytváří
předpoklady pro zdravé veřejně finance
na straně druhé.
Jménem vlády České republiky vám
proto doporučuji veřejné rozpočty
schválit a věřím, že svým
souhlasem podpoříte jak ekonomickou strategii vlády,
tak i první rozpočet samostatné České
republiky. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk)
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu místopředsedovi vlády. Nyní dávám
slovo společným zpravodajům výborů
ČNR, kterými jsou páni Tomáš
Ježek a Libor Novák. Prosil bych pana poslance Nováka,
aby zaujal své místo.
Žádám pana poslance Tomáše Ježka,
aby se ujal slova a aby nám odůvodnil předloženou
společnou zprávu výborů ČNR,
kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 172
a usnesení rozpočtového výboru ČNR
č. 112, které nám bylo rozdáno. Prosím,
pane poslanče.
Poslanec Tomáš Ježek: Děkuji. Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená Česká národní
rado, vážení hosté, vláda předkládá
první rozpočet samostatného českého
státu. Je to náhodou věta, kterou skončil
projev pana ministra financí. Předkládá
ho ve velmi složité době. Naše doba je
charakterizována za prvé rozpadem federace, který
už proběhl, zavádí se nový daňový
systém a systém pojištění, mění
se rozpočtová pravidla, která vymezují
nový vztah mezi státním rozpočtem
a rozpočty měst a obcí, místními
rozpočty, je výrazně posílena samostatnost
místních rozpočtů.
Za čtvrté probíhá transformace ekonomiky,
kdy se prudkým tempem omezuje rozsah státního
sektoru a narůstá sektor soukromý.
Za páté ekonomika je plně otevřena
vlivům okolního světa, který je velmi
nestabilní právě v té jeho části,
se kterou jsme po léta udržovali úzké
hospodářské styky.
Je proto ze všech těchto důvodů, které
jsem jmenoval, zvláště důležité
- více než kdy jindy je to důležité
- že v této době dramatických změn
předkládá vláda vyrovnaný rozpočet.
Základním smyslem vyrovnaného rozpočtu
je snaha vlády za prvé udržet i nadále
makroekonomickou stabilitu jako základní podmínku
dalšího úspěšného rozvoje,
dalšího úspěšného pokračování
ekonomické reformy a za druhé nedopustit se prohřešku,
kterého jsme se tak často dopouštěli
v minulosti, kdy přítomná generace žila
na úkor budoucích generací. To byla právě
ta největší nemravnost rozpočtového
hospodaření a to se již nesmí nikdy
opakovat.
Je velkou iluzí očekávat oživení
ekonomiky od rozpočtového schodku jak to někdy
slyšíme od špatných ekonomů. Oživení
ekonomiky je třeba očekávat od stálé
péče jak vlády, tak České národní
rady o zdokonalování právního a institucionálního
rámce, v němž se bude dařit soukromému
podnikání.
Vyrovnaný rozpočet je proto tou základní
charakteristikou předkládaného státního
rozpočtu, která musí být stůj
co stůj udržena a tu musíme střežit.
lmperativem vyrovnaného neschodkového rozpočtu
byla vedena i schůze společných zpravodajů,
kteří přinášeli různé
podněty z jednotlivých výborů. Je
zřejmé a bude tomu tak vždy v budoucnu, že
potřeby vždy mnohonásobně převyšují
to, co umožňují zdroje. Avšak podlehnout
tomuto chybnému myšlení, které se pohybuje
v kategoriích neuspokojených potřeb, toto
myšlení vede přímo k narušení
rovnováhy a k uvolnění rozpočtové
kázně, což je krůček k tomu,
aby se rozpoutala inflace a byl poškozen základní
rámec, v němž si všichni mohou vytvářet
a realizovat své vlastní plány podnikatelé,
obce i spotřebitelé.
Rozpočtový výbor připravil společnou
zprávu tak, jak je obsaženo v tisku 172. Tato společná
zpráva má dvě části. V první
části - l. - jsou soustředěny připomínky
k rozpočtu jako celku, tj. jeho znění, jak
je obsaženo v tzv. Červené knize, která
vám byla rozdána. II. - obsahuje vlastní
nové úplné znění zákona
o státním rozpočtu, kde jsou zapracovány
připomínky ze společné schůze
zpravodajů.
Pro vaší lepší orientaci jsou připomínky
vytištěny proloženě, text původního
návrhu vlády pak slabě. Kromě toho
rozpočtový výbor také přijal
usnesení k návrhu dalších doporučení,
která směřují jednak přímo
k vládě nebo k jednotlivým ministrům.
Tato doporučení byla obsažena v usnesení
jednotlivých výborů a netýkají
se přímo rozpočtu, mají k němu
volnější vztah a proto tyto připomínky
jsou obsaženy v usnesení rozpočtového
výboru č. 112, které vám bylo rovněž
rozdáno.
Ještě je mou povinností upozornit na to, že
Státní banka československá vznesla
k vládnímu návrhu rozpočtu připomínku,
která se týkala emise dluhopisů. Toto její
vyjádření je její povinnosti, vyplývající
ze zákona 530/1990 Sb. Státní banka vyslovila
připomínku k výši emise, jak je uvedeno
v návrhu zákona. Prosím proto pana místopředsedu
vlády a ministra financí, aby se k tomuto problému
v rozpravě vyjádřil.
Poslední věc, kterou bych chtěl říci,
se týká přímo techniky nebo procedury,
jak budeme nyní jednat. Znovu opakuji, že se budeme
vztahovat ke dvěma tiskům, které máte.
Za prvé ke společné zprávě
- tisk 172 a za druhé k usnesení rozpočtového
výboru č. 112. Prosím všechny poslance,
kteří budou vznášet pozměňovací
návrhy, aby tak činili v písemné podobě
včetně explicitního vyjádření,
zda se ty připomínky nebo náměty,
nebo pozměňovací návrhy týkají
tisku 172 - l. anebo II. anebo usnesení rozpočtového
výboru. Součástí morálky rozpočtového
hospodaření je, aby každý kdo vznese
návrh - a o to vás prosím - na nějaké
dodatečné zvýšení výdajů,
řekl, které výdaje jiné mají
být kráceny. Protože postulát vyrovnaného
rozpočtu je to, čím musí být
vedeno veškeré naše uvažování.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Tomáši Ježkovi a uděluji
slovo druhému ze společných zpravodajů,
panu poslanci Liboru Novákovi staršímu.
Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedo,
dámy a pánové, já si v tuto chvíli
dovolím přičinit jen dvě krátké,
v podstatě technické poznámky ke společné
zprávě. Dovolím si obrátit vaši
pozornost, pokud máte společnou zprávu tisk
172 před sebou, nejprve na stranu dvě a prosím
vás, abyste si v třetím řádku
odshora, tj. první řádek druhé odrážky
začínající na straně 2, opravili
tiskovou chybu, kde mezi slovy "navýšení"
a "prostředků" - to znamená "převedla
na vrub navýšení prostředků"
chybí přívlastek "investičních".
Doplňte si, prosím, tedy "navýšení
investičních prostředků". Je
zde ještě jedna tisková chyba, která
se projevila dvakrát a je velmi důležitá.
Podíváte-li se na str. 18 tisku 172, tak na té
straně dole v části 11., § 15, je bod
1, který mění § 2, odst. 1 zmíněného
zákona a v bodě a) ve čtvrtém řádku
uprostřed je proloženě, jak se zmiňoval
pan poslanec Ježek, vytištěno slovo "výše",
které nahrazuje slovo "poloviny". Čili,
místo "poloviny minimální mzdy",
je tam "výše minimální mzdy".
To má souvislost s textem na straně 20 a tam, prosím,
abyste obrátili svoji pozornost, tam došlo k tiskové
chybě, která se projevila dvakrát. Na straně
20 je bod 5. nahoře - třetí řádek
odshora, který mluví o novém § 5a. V
odst. 1, ve třetím řádku, zhruba vprostřed,
je text "alespoň ve výši poloviny minimální
mzdy". Prosím, slovo "poloviny" si škrtněte
a podobná chyba se projevila v odst. 2, ve druhém
řádku uprostřed, kde si prosím také
škrtněte slovo "poloviny". Čili text
bude znít: "dosahující alespoň
výše minimální mzdy". To je pro
tuto chvíli vše, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji,
než otevřu rozpravu chci ještě konstatovat,
že všichni poslanci dostali rozpočtové
kapitoly všech resortů, pokud nešlo o utajené
materiály.
Nyní otevírám rozpravu k předloženému
návrhu zákona k společné zprávě
výborů České národní
rady i usnesení rozpočtového výboru
České národní rady, které obsahuje
návrh usnesení České národní
rady. Do rozpravy se hlásí pan místopředseda
vlády, uděluji mu slovo.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník:
Já bych chtěl reagovat na vyzvání
pana předsedy rozpočtového výboru
k zaujetí stanoviska k vyjádření banky
ohledně emise pokladničních poukázek
a dluhopisů. Banka ve svém stanovisku, které
předložila rozpočtovému výboru,
říká v zásadě dvě věci.
Navrhuje určitou dikci, určitou výši,
na kolik mohou být emitovány pokladniční
poukázky, které slouží ke krytí
krátkodobého nesouladu mezi příjmy
a výdaji rozpočtu. Tato jejich připomínka
je v podstatě bezpředmětná, protože
v zákonech o rozpočtových pravidlech je toto
řešeno v § 36, kde je jisté zmocnění
pro ministra financí, čili v tomto není vůbec
žádný problém. Nicméně
u té druhé připomínky - jistý
problém to je. V návrhu, který máte
před sebou, je možnost emise dluhopisů ke krytí
schodku rozpočtu federace, případně
rozpočtu České republiky stanovena částkou
do 8 mld. Kčs. Toto vycházelo z určitých
úvah, jak skončí federální
rozpočet a ty dvě třetiny z toho schodku
připadnou na Českou republiku. Skutečností
je, že nikdo není schopen říci pevně,
kolik ta částka bude. Čili bude tam dnes,
kdy máme do závěru roku ještě
12 - 13 dní, jistá míra nejistoty. Takže
zvažte, do jaké míry by toto bylo možno
řešit tím, že ta dikce zmocňující
k vydání dluhopisů by byla formulována
na úhradu schodku federace v roce 1992, připadajícího
na Českou republiku, případně na schodek
České republiky. Nemůže to být
vyšší, než to bude vykázáno.
To v žádném případě. Ale
s vykázaným stavem, který přejde z
federace, není žádná šance nic
dělat, ten my přebereme.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu místopředsedovi vlády Ivanu Kočárníkovi.
Dámy a pánové, chtěl bych vás
seznámit s tím, že jsem dosud obdržel
9 písemných přihlášek do rozpravy.
Než dám slovo prvnímu z přihlášených,
panu poslanci Vrzalovi, chtěl bych požádat
sněmovnu o písemné přihlášky
do rozpravy s uvedením, zda jde o pozměňovací
návrh, neboť těmto bude v souladu s §
16 odst. 3 našeho jednacího řádu dávána
přednost. Prosím pana poslance Vrzala, připraví
se pan poslanec Hirš.
Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážená vládo, dámy a pánové,
vlivem schválení zákonů o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění
a zákona o pojistném na sociální zabezpečení,
které přijala ČNR zhruba před měsícem,
došlo - jak všichni víte - k výraznému
zvýšení celkového daňového
zatížení pro podnikatelský stav. Pokud
dovolíte, pokusil bych se úvodem stručně
shrnout to, co přináší nová daňová
soustava podnikatelům. Změny, které povedou
k většímu daňovému zatížení
u fyzických osob v roce 1993 - chtěl bych podotknout,
že všechny tyto příspěvky, o kterých
zde budu hovořit, se týkají výhradně
fyzických osob - jsou silniční daň,
daň z nemovitostí. Výdaje na reprezentaci
už nejsou jako nákladová položka při
dani z příjmů. Je tam změna k horšímu
ve zrychlených odpisech základních prostředků
pro fyzickou osobu. Dále je tam i změna ve zrychlených
odpisech budov pro fyzickou osobu, dříve bylo 20
- 15 10%. Dále je zrušeno odložení daní
v prvních třech letech podnikání.
Toto odložení dosud bylo 60 - 40 - 20%. Neexistuje
odečitatelná položka ze zákona na daně
na děti, na které platí poplatník
vyživovací příspěvek. Dále
(a to velmi výrazně) to byly právě
ty dva zákony, o kterých jsem hovořil, pojistné
na všeobecné zdravotní pojištění
a pojistné na sociální zabezpečení.
Další věc (to je také součást
těchto zákonů) je zvýšení
odvodů z mezd, kde fyzické osoby v loňském
roce odváděly 25%, v letošním roce budou
odvádět 36%. Tím se vlastně sjednotila
sazba pro právnické i fyzické osoby. Změny,
které povedou k menšímu daňovému
zatížení fyzických osob v roce 1993
jsou tyto: Předměty postupné spotřeby
se mohou počítat do 10 000 Kčs za rok. Odečitatelná
položka ze zákona o dani z příjmu za
každé dítě se zvyšuje z 6000 na
9000 Kčs. Odečitatelná položka ze zákona
o dani z přijmu za osobu samostatně výdělečně
činnou se zvyšuje ze 14 400 na 20 400. Zároveň
daň z příjmů fyzických osob
je nižší než byla v loňském
roce a je tam větší zvýhodnění
začínajících podnikatelů, které
vzniklo tím, že ten interval, to odstupňování
se roztáhlo.
Jak už jsem říkal, celkové daňové
zatížení, o kterém teď budu hovořit,
se bude týkat pouze tří daní. Bude
to daň z příjmu fyzických osob a příspěvky
na sociální a zdravotní pojištění.
K tomuto zvýšení došlo v důsledku
schválení těchto dvou zákonů,
protože i výrazná změna ve snížení
daně z příjmu by nevedla k výrazné
změně, dokonce by vedla jenom k minimální
změně v celkovém daňovém zatíženi.
Čili při jednáních, která byla
s místopředsedou vlády panem Kočárníkem,
jsme došli k tomu, že bude potřeba novelizovat
oba dva zákony o pojistném.
V souvislosti s tím podávám pozměňující
návrh k tisku 172 společné zprávy
výborů ČNR k vládnímu návrhu
státního rozpočtu České republiky
1993 a k vládnímu návrhu zákona ČNR
o státním rozpočtu České republiky
na rok 1993, o změně a doplnění některých
zákonů ČNR, a zákona č. 1/1992
Sb.,o mzdě, odměně za pracovní pohotovost
a o průměrném výdělku. Tento
pozměňovací návrh, včetně
příloh, které k němu byly vyhotoveny,
by vám měl být ještě během
rozpravy rozdán. Momentálně je v rozmnožovně,
protože definitivní znění bylo vyjeto
z počítače teprve před chvílí
a je to dost rozsáhlé, tak abyste si ty změny
mohli porovnat. Pokud dovolíte, přečetl bych
tento pozměňovací návrh vždycky
s krátkým komentářem, který
by uvedené změny odůvodňoval.
V části 10 § 14 návrhu, který
obsahuje změny a doplnění zákona ČNR
589/92 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, navrhuji rozšířit navržené
změny takto:
Za prvé v bodě 1 tak, že se u písm.
a) v § 5 odst. 1 písm. c) v první větě
slovo "polovina" nahrazuje slovy "45% " a
částka "45 000 Kčs" se nahrazuje
"40 500 Kčs".
V § 5, odstavec 1, písmeno d) v první větě
se slovo polovina nahrazuje "45% " a částka
"45 000 Kčs" se nahrazuje částkou
"40 500 Kčs."
Za druhé navrhuji zařadit nový bod 4, který
zní: V § 26, odstavec 4, v první větě
se slovo "polovina" nahrazuje slovy "45% ".
Odůvodnění těchto dvou bodů:
Bylo dohodnuto, že dojde k celkovému snížení
vyměřovacích základů u fyzických
osob. U všeobecného zdravotního pojištění
byl dosud základ 100% z hrubého zisku a u sociálního
pojištění byl vyměřovací
základ 50% hrubého zisku. V současné
době budou oba základy vyrovnány na 45% hrubého
zisku.
Změny, které navrhuji, se týkají dvou
oblastí: První je změna, kterou se snižuje
daňové zatížení globálně
a které se týká všech podnikatelů,
kteří ještě nedosahují maximálního
daňového základu. Dále se to týká
těch počátečních bodů
křivky, to znamená týká se to důchodců,
kteří si přivydělávají,
žen v domácnosti a začínajících
podnikatelů, kteří mají velmi nízké
příjmy. Změny, které jsem dosud navrhl,
se týkají globálního snížení
daňového vyměřovacího základu
na 45%.
Navrhuji zařadit novou část 19, která
zní: Část 19, § 23: Zákon ČNR
550/91 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění
ve znění zákona ČNR č. 592/92
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
se mění a doplňuje takto:
1. V § 3, odstavec 1, písmeno d) se na konci připojují
slova: "nebo kteří požívají
důchod československého sociálního
zabezpečení".
2. V § 6, odstavec 2 v poslední větě
nahradit slova "samostatně výdělečně
činné" slovy "v pracovním nebo
obdobném poměru". Tato změna se týká
nás, poslanců ČNR. Je to z toho důvodu,
aby byly sjednoceny sazby, ze kterých budeme platit pojistné
na sociální a zdravotní zabezpečení,
podle zákonů, které jsme schválili
v minulém měsíci, by byl jiný vyměřovací
základ u zdravotního pojištění,
kde bychom byli vedeni jako osoby samostatně výdělečně
činné, a u sociálního zabezpečení,
kde bychom byli vedeni jako osoby, které mají příjem
ze zaměstnání. Tím se to sjednocuje,
všichni budeme vedeni jako zaměstnanci.
3. V § 6, odstavec 4, písmeno b) se vypouštějí
slova "pokud nejsou výdělečně
činní".
4. V § 6, odstavec 4, písmeno i) se vypouští
slova "pokud nejsou výdělečně
činné".
5. V § 6, odstavec 4, písmeno k) se vypouští
slova "bez zdanitelných příjmů".
Tyto změny vedou k tomu, že dosud, pokud důchodce
podniká a živil se samostatně výdělečnou
činností, neměl tu výhodu, že
by stát za něj platil zdravotní pojištění.
Tím se to odstraňuje.
6. V § 6, odstavec 4 se doplňuje písmeno e),
které zní: "Osoby, které dosáhly
věku potřebného pro nárok na důchod,
avšak nesplňují další podmínky
pro jeho přiznání."
7. V § 6, odstavec 4 se na závěr připojuje
věta: "Mají-li osoby uvedené v odstavci
4, písmeno a) - l) příjem ze zaměstnání,
z podnikání nebo z jiné samostatné
výdělečné činnosti podle zákona
č. 286/90 Sb., o dani z příjmů, je
plátcem pojistného stát i za tyto osoby."
Za část 19 navrhuji doplnit novou část
20, která zní:
Část 20. - bude se týkat novely zákona
o zdravotním pojištění.
§ 24: Zákon ČNR č. 592/92 Sb., o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění
se mění a doplňuje takto:
1. § 3, odstavec 2 zní: "Minimálním
vyměřovacím základem u zaměstnance
je minimální mzda pracovníků v pracovním
poměru odměňovaných měsíční
mzdou, dále jen minimální mzda, s výjimkou
zaměstnance s těžkým tělesným,
smyslovým, nebo mentálním postižením,
kterému se poskytují mimořádné
výhody třetího stupně podle předpisu
o sociálním zabezpečení, kdy je vyměřovacím
základem skutečně dosažený příjem.
Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,
je u ní vyměřovacím základem
částka přesahující 77% minimální
mzdy".
Ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno.
"Vyměřovacím základem za období,
kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní
volno, je jeho průměrný výdělek
pro pracovně právní účely.
U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl
neplacené pracovní volno pro výkon veřejné
funkce, přechází povinnost odvádět
pojistné, § 5, na subjekt, pro který je veřejná
funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci
poskytnuto pracovní volno pro důležité
osobní překážky v práci s výjimkou
mateřské dovolené a další mateřské
dovolené a nepřítomnosti muže v práci
po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá
pomoc podle právních předpisů o nemocenském
pojištění, se pojistné neplatí."
Tímto paragrafem došlo právě ke snížení
odvodu daní pro důchodce, kteří si
při důchodu přivydělávají.
Dále došlo ke snížení minimálního
vyměřovacího základu zaměstnanců
o dvojnásobek, tedy na polovinu, a byl zde upraven nedostatek,
který byl v minulém zákonu, a to že
pokud byl člen zastupitelstva města nebo obce uvolněn
pro výkon primátora, starosty, nebo placeného
člena rady, jeho bývalý zaměstnavatel
byl stále povinen za něj odvádět pojistné.
Podle této novely bude toto pojistné odvádět
radnice.
Za druhé, § 3, odstavec 3 zní: "Vyměřovacím
základem u osoby samostatně výdělečně
činné je nejméně 45% příjmů
z podnikání a jiné samostatné výdělečné
činnosti podle zákona o dani z příjmu,
snížená o daně vynaložené
na dosazení, zajištění a udržení
příjmů. Za příjem se považuje
i podíl na společných příjmech.
U společníka veřejné obchodní
společnosti a komplementáře komanditní
společnosti se za příjem z této činnosti
považuje podíl připadající na
něj podle společenské smlouvy ze základu
daně pro společnost. Minimálním vyměřovacím
základem se rozumí dvanáctinásobek
minimální mzdy, maximální vyměřovací
základ je 540 000 Kčs.