Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu společnému zpravodaji a dovolte mi, abych otevřel rozpravu. Písemně se do ní nikdo nepřihlásil. Není-li žádných přihlášek, rozpravu končím a táži se pana ministra, jestli chce ještě něco dodat. Prosím společného zpravodaje. Dovolte mi tedy, abychom hlasovali o celém návrhu statutu.

Kdo souhlasí s návrhem statutu Státního fondu kultury České republiky podle sněmovního tisku 102, ať zvedne ruku. 111.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že tento statut byl schválen.

Kdo souhlasí s návrhem statutu Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie podle sněmovního tisku 103, ať zvedne ruku. 111.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že i tento návrh byl přijat.

Prosím pana ministra.

Ministr kultury ČR Jindřich Kabát: Pokud pan ministr spravedlnosti považoval za nutné poděkovat za soudce, já děkuji za přežití českého filmu.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi, děkuji panu společnému zpravodaji. Dalším bodem podle schváleného programu je:

Úvodem k celému bloku jednání o předložených smlouvách chci poznamenat, že smlouvy vám byly již rozdány dříve. Smlouva byla rozdávána v souboru těch smluv, které byly projednány již na 8. schůzi. Připomínám, že smyslem dnešního projednávání je vyjádřit se ke každá smlouvě, zda ji schvalujeme či neschvalujeme. Do vlastního textu smluv nebudeme moci zasahovat. Tolik úvodem a nyní prosím pověřeného člena vlády místopředsedu dr. Jana Kalvodu, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Pokusím se přispět k velmi rychlému průběhu této schůze, myslím tím racionálnímu průběhu této schůze tím, že ani já nebudu přespříliš nadmíru obšírný. Stručně řečeno přichází do České národní rady další balík dvoustranných smluv navrhovaných uzavřít se Slovenskou republikou s tím, že se Česká národní rada žádá, aby s nimi vyslovila souhlas. Jsou to smlouvy, které svými kritérii, podle kterých byly hodnoceny a uzavírány, příliš neliší od předchozích smluv. Jsou to smlouvy, které mají upravit nezbytné a potřebné vztahy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou po 1. lednu příštího roku.

Pokud jde o jednu ze smluv, o které byla právě řeč, myslím tím smlouvu mezi vládou ČR a vládou SR o řešení právních účinků vzniku dvou samostatných států ve věcech osobních dokladů, cestovních dokladů, řidičských průkazů, evidence vozidel, zbraní a střeliva - tato smlouva měla osud, o kterém pan místopředseda Ledvinka tuto sněmovnu informoval. Došlo z iniciativy garančního výboru této sněmovny k návrhu jistých úprav, které byly projednány, mj. i aktivitou parlamentních komisí, a došlo k žádanému, tj. k vypuštění některých kontraverzních smluvních ustanovení, která se týkala zbraní a střeliva a zbrojních průkazů. V této podobě se tedy předkládá tato smlouva České národní radě.

Dále tato část smluv obsahuje dvě smlouvy, které zamezují dvojímu zdanění - jednak v oboru daně dědické a darovací a jednak v oboru daně z příjmu a z majetku. Jsou to do jisté míry standardní smlouvy, které upravují jakousi technologii kritérií, na základě nichž budou občané ČR i SR zdaňováni tak, aby bylo předcházeno právě tomu, co je v názvu smlouvy, tedy dvojímu zdanění.

Je zde také smlouva, která se týká vypořádání vztahů vyplývajících z rozdělení Československé armády a o přechodu majetku, práv a závazků a další spolupráce republikových armád. Je to smlouva, která vysloveně předpokládá uzavření dalších dílčích smluv z této oblasti. Je to smlouva rámcová a předpoklad je uveden v čl. 1 této smlouvy a upravuje v podstatě na nejobecnější možné bázi spolupráci obou republik při vypořádání složitého komplexu majetku, který je spojen s Československou armádou. S tím, že principy dělení majetku byly již dohodnuty a nyní se upravuje způsob, jakým po dobu vypořádávání faktického dělení budou obě smluvní strany spolupracovat, co si budou poskytovat za služby, za úhradu, jakým způsobem se budou podílet na know how. v oblasti armády atd. Opakuji - je to smlouva rámcová, která předpokládá uzavření dalších dílčích smluv.

Konečně je zde smlouva, která je svou povahou nejvíce politická a zároveň nejvíce obecná, tedy smlouva o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Opět řeknu jen tolik, že je to obecný mezinárodní standardní smluvní typ, který je podle mého názoru správně zvolen jako typ, který vyjadřuje bezprostřední sousedství obou republik a rozhodně zajišťuje to kritérium, zda máme či nemáme s nejbližšími sousedy mít co nejbližší vztahy. I tato smlouva přes svou obecnost a politickou povahu obsahuje různé mechanismy, zejména konzultační, mechanismy o tom, jak by se mělo předcházet eventuálním střetům či sporům.

S dovolením pana předsedajícího bych teď skončil a vyjádřil se případně po rozpravě.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi. Dámy a pánové, zahajuji k tomuto bodu - ještě jednou opakuji k souhrnné informaci vlády ČR - rozpravu. Kdo se do rozpravy hlásí? Nehlásí-li se nikdo, rozpravu uzavírám a konstatuji, že jsme projednali první bod tohoto bloku a přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je:

K této smlouvě vám byl rozdán dodatek, příloha k dopisu předsedy vlády ČR předsedovi vlády SR. Rozdána vám byla také společná zpráva výborů - sněmovní tisk 120. Z pověření vlády ČR předloženou smlouvu odůvodní za ministra vnitra Jana Rumla místopředseda dr. Jan Kalvoda. Prosím ho, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Pane místopředsedo, dámy a pánové. Smlouva o které je řeč - opakoval bych jen, že byla již projednávána v garančním výboru a byly uplatněny jako u jedné z mála smluv některé výhrady. Smlouva upravuje co možná plynule situaci, která bude znamenat, že počínaje 1. lednem příštího roku se musíme vyrovnávat s faktem, že existují dvě státní autority zcela suverénní, které upravují podle svých předpisů některé - zejména správní vztahy, v oblastech které byly citovány, tj. evidence obyvatel, vnitřního pořádku, zejména cestovních a jiných dokladů. Je samozřejmě zcela technicky nemožné, aby počínaje 1. lednem byly obě strany vybaveny materiálně a technicky tak, aby byly způsobilé přesně tak uspokojit poptávku občanů po dotyčných druzích dokladů. Zvolila se tedy varianta, která bude uznávat na základě reciprocity tyto doklady vzájemně. U jediného druhu těchto správních vztahů došlo k nespokojenosti garančního výboru této sněmovny, a to v případě nejkontroverznějším, tj., že jde o princip, zda se má uznávat zbrojní průkaz, zda mají být tomuto relativně benevolentnímu režimu podrobeny zbraně a střeliva. Už jsem o tom mluvil, bylo ujednáno, že slovenská strana tuto věc akceptovala. To znamená, že jedna z oblastí, které měly největší dopad do vnitřního pořádku a riziko bezpečnostní, tato smlouva nekryje. Děkuji.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi a otvírám rozpravu k této smlouvě. Do rozpravy se první přihlásil pan poslanec Šuman, připraví se pan poslanec Payne.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážené kolegyně a kolegové. Chtěl bych upozornit na to, že nejenom zbrojní průkazy, ale i tzv. zbrojní průvozky, to znamená doklady, které se týkají uznávání průvozu, exportu a importu zbraní přes naše území, byly předmětem kritiky našeho výboru, ale i tuto výhradu strana akceptovala. Zdůrazňuji to jen proto - pokud by vám zůstal v ruce původní text, že to nebude platit v definitivní smlouvě.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji, prosím pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Já bych k této věci poznamenal, že by mohly vzniknout případně spory o to, zda skutečně ten text, který máme před sebou, je textem oboustranně potvrzeným. Z některých těch písemných materiálů by případně - i když se mi to zdá být nepravděpodobné - mohla vzniknout jistá pochybnost, a proto zahraniční výbor navrhl právě v těch článcích, na které garanční výbor upozornil, uplatnit výhradu ve smyslu Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969. Pokud se ukáže, že vypuštění těchto věcí bylo slovenskou stranou skutečně akceptováno, pak tato výhrada pozbývá smyslu a neuplatní se. Tolik jenom k situaci. Tak je to navrženo také ve společné zprávě.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu kolegovi Payneovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Není-li tomu tak, rozpravu končím a dovolte mi, abych nechal hlasovat o následujícím usnesení:

"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o řešení právních účinků vzniku dvou samostatných států ve věcech osobních dokladů, cestovních dokladů, řidičských průkazů, evidence vozidel, zbraní a střeliva ve znění přílohy k dopisu předsedy vlády České republiky předsedovi vlády Slovenské republiky."

Než budeme hlasovat, chci jenom připomenout, že tak jako v předcházejících případech bude smlouva schválena přílohou usnesení.

Kdo souhlasí s předneseným návrhem usnesení, ať zvedne ruku. 84.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že toto usnesení bylo schváleno.

Prosím, pan kolega Payne.

Poslanec Jiří Payne: Já si teď nejsem zcela jist, zda by obsah té výhrady neměl být také přijat jako usnesení České národní rady.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím, technickou poznámku má pan kolega Vlach.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Dovolte mi z místa. Vzhledem k tomu, že ta výhrada je naprosto totožná, mohu se podívat na to usnesení? Je naprosto totožná se zněním přílohy k dopisu předsedy vlády ČR a my jsme hlasovali o usnesení "schvaluje smlouvu ve znění přílohy k dopisu", a proto si myslím, že je to tak naprosto v pořádku.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Pan kolega Payne souhlasí. Děkuji. K dalšímu bodu, kterým je:

K této smlouvě jste obdrželi zprávu zahraničního výboru, sněmovní tisk 181. Z pověření vlády České republiky předloženou smlouvu odůvodní ministr mezinárodních vztahů pan Josef Zieleniec. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr mezinárodních vztahů Josef Zieleniec: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci je smlouva, která zastřešuje celý systém smluv, které byly už uzavřeny v konkrétních oblastech. Je to smlouva politická. Její hlavní význam je v navození jisté úrovně přátelství a spolupráce. Tato smlouva ve srovnání s jinými dokumenty obdobného typu, které jsou obvyklé ve vztazích mezi státy, je velmi nadstandardní a odráží očekávanou míru spolupráce a těsnost vztahů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Proto vás žádám, abyste tuto smlouvu schválili.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi a otevírám rozpravu k táto smlouvě, do které se zatím nikdo nehlásí. Je tomu skutečně tak. Dovolte mi, abych rozpravu ukončil. Prosím Kancelář, aby podle jednacího řádu provedla kontrolu stavu poslanců ve sněmovně. 101. Děkuji. Doporučuji, abychom přijali následující usnesení.

"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 93.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 13.

Konstatuji, že tato smlouva byla přijata.

Dalším bodem je

Návrh na schválení smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o způsobu vypořádání vztahů vyplývajících z rozdělení československé armády a o přechodu majetku, práv, závazků a další spolupráci republikových armád.

Společnou zprávu výborů jste obdrželi jako sněmovní tisk 184. Z pověření vlády ČR předloženou zprávu odůvodní ministr mezinárodních vztahů pan Josef Zieleniec. Prosím, aby se ujal slova. Prosím, technickou poznámku má pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, buďto musíme odhlasovat změnu schváleného programu a nebo je teď na řadě jiná smlouva.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Ano, omlouvám se, hlavně panu ministrovi. Děkuji panu kolegovi Payneovi za upozornění.

Dalším bodem je:

Společnou zprávu výborů jste obdrželi jako sněmovní tisk 182. Z pověření vlády ČR předloženou smlouvu odůvodní za místopředsedu vlády pana Ivana Kočárníka místopředseda vlády dr. Jan Kalvoda. Prosím ho, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Pane místopředsedo, dámy a pánové, poté, co jsem stručně uvedl v rámci obecného úvodu i tuto smlouvu, opakuji, že jde o smlouvu, jejímž smyslem je zamezit dvojímu zdanění, pokud jde o dědictví či darování, a to jak ve vztahu k osobám, které měly či mají pobyt na území jedné ze smluvních stran nebo obou. Je to, opět opakuji, poměrně standardní úprava, která definuje ty právní tituly, které jsou základem daňové povinnosti, tedy dědictví, darování, která předvídá, že tato smlouva se bude vztahovat i na jiné úpravy nebo jiné názvy obdobných finančních povinností.

Stanoví se rovněž příslušnost, a to jako příslušnost ministerstev financí obou republik.

Smlouva obsahuje i pro potřeby sebe sama definice i kolizní smlouvu, definici nemovitého majetku, definice práva užívání nemovitého majetku. A pokud hovoříme o kolizní normě, jde v podstatě o výkladovou záležitost článku 3, odst. 3, kde se říká, že výraz nemovitý majetek, který je tak frekventovaný v souvislosti s dělením majetku ČSFR a potřeba jeho jistého výkladu je evidentní, se definuje podle práva toho smluvního státu na jehož území leží.

Tato smlouva obsahuje dále některá kriteria, tzn. kriteria pro určení, který ze smluvních států stran této smlouvy provede ono zdanění. Tato kriteria jsou příkladně v článku 5, kde kriteriem je určeno bydliště, případně nejbližší osobní hospodářské vztahy k tomu či onomu území té či oné smluvní strany, státní občanství atd.

Myslím si, že bych mařil váš čas, neboť smlouva byla projednána garančním výborem a není složitá. Navíc je to smlouva standardního typu.

Vzdal bych se tedy úvodního slova právě teď.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi a otevírám rozpravu k této věci.

Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo.

Dovolte mi, abych rozpravu ukončil a předložil vám návrh následujícího usnesení:

"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daně dědické a darovací."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 90.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 9.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte mi krátké technické vyjádření. Včera jsem tady slyšel mnoho krásných slov o disciplině. Doufám, že si ti, kteří se věnují jiným záležitostem než parlamentním, uvědomují, že by jejich povinností bylo vrátit se do sněmovny.

Dovolte mi, abych vyhlásil hodinovou přestávku.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dalším bodem našeho jednání je

Společnou zprávu výboru jste obdrželi jako sněmovní tisk 183.

Z pověření vlády České republiky předloženou smlouvu odůvodní místopředseda vlády pověřený řízením ministerstva financí pan Ivan Kočárník. Prosím ho, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci!

V návaznosti na změny ve státoprávním uspořádání, na vznik dvou samostatných států. Byl připraven i návrh smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjmu a majetku. Je to standardní smlouva, kterou Československo má uzavřenu s řadou zemí. Jejím cílem je omezit negativní působení překrývání daňových soustav obou států. Tato smlouva vychází z modelu, který je přijat v rámci zemí OECD a zachovává obecné principy, kterými se při uzavírání řídí rozvinuté státy.

Tato smlouva zajišťuje objektivní rozdělení práva na vybírání daní z příjmů a z majetku mezi oběma státy v případech, kdy příjmy mají zdroj na území jednoho státu a plynou příjemci se sídlem nebo bydlištěm na území druhého státu.

Uzavřením této smlouvy se zvyšuje právní jistota obou států a zajišťuje se tzv. stejné zacházení pro subjekty jednoho státu na území druhého státu.

Smlouva dále upravuje i základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou smluvních stran, umožňuje řešení sporů vzniklých při výkladu a aplikaci ustanovení smlouvy a výměnu informací. Umožňuje samozřejmě i koordinaci činnosti daňových orgánů směřující k omezení daňových úniků.

Jménem vlády vám doporučuji tuto smlouvu přijmout.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji místopředsedovi vlády panu Kočárníkovi za úvodní slovo a otevírám rozpravu. Písemně se zatím do rozpravy nikdo nepřihlásil. Chce někdo v rozpravě vystoupit? (Nikdo.) Rozpravu končím.

Dovolte mi, abych vám navrhl následující usnesení:

"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 118.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme tuto smlouvu schválili. Děkuji panu místopředsedovi vlády Kočárníkovi.

Dalším bodem programu je

Společnou zprávu výborů jste obdrželi jako sněmovní tisk 184. Z pověření vlády České republiky předloženou smlouvu odůvodní ministr mezinárodních vztahů pan Jozef Zieleniec. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních vztahů ČR Josef Zieleniec: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, předkládám ke schválení smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o způsobu vypořádávání vztahů vyplývajících z rozdělení čs. armády, o převodu majetku, práv, závazků a další spolupráci republikových armád.

Tato smlouva je smlouvou, která umožní, aby dvě vznikající armády - armáda České republiky a armáda Slovenské republiky - mohly fungovat po 1. lednu a mohly navázat na fungování čs. armády. Jedná se především o řešení problémů logistických, souvisejících s tím, že čs. armáda byla teritoriálně rozložena nesymetricky a že pro funkční akceschopnost je nutná spolupráce obou armád daleko užší, než je to běžné v normálních podmínkách.

Tato smlouva je rámcem, který umožní uzavřít smlouvy mezi příslušnými ministry obrany o jejím konkrétním naplnění. Prosím proto váženou sněmovnu, aby tuto smlouvu schválila.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo. Otevírám rozpravu. Protože se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Doporučuji, abychom přijali následující usnesení:

"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi ČR a SR o způsobu vypořádání vztahů vyplývajících z rozdělení Československé armády a o přechodu majetku, práv, závazků a další spolupráce republikových armád."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 125.

Kdo je proti? Nikdo.

Děkuji.

Konstatuji, že i tuto smlouvu jsme schválili.

Dovolte mi, abychom se nyní vrátili a dokončili přerušené hlasování k původnímu bodu 8.

Dovolte mi, abych ještě jednou přečetl návrh usnesení:

"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daně dědické a darovací."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 123.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že i tuto smlouvu jsme schválili.

Devátým bodem dnešní schůze je:

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 191 a společnou zprávu výborů jako sněmovní tisk 194.

Z pověření vlády ČR předložený návrh zákona odůvodní místopředseda vlády pověřený řízením ministerstva financí pan Ivan Kočárník. Prosím ho, aby se ujal slova.