Česká národní rada 1992 – 1992

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, na základě dohody stran vládní koalice bych si vám dovolil přednést tři pozměňovací návrhy k textu ústavy, tak jak jej máte před sebou ve znění společné zprávy. Ty návrhy vycházejí v podstatě z nutných technických nebo legislativně technických změn, které je potřeba přijmout.

První je k čl. 80 ke státnímu zastupitelství, kde jsme akcentovali výhrady, které měli někteří opoziční poslanci a doporučujeme, aby dosavadní text byl označen jako odstavec 1. a byl doplněn odstavec druhý, který by zněl: "Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon." Aby bylo zcela zřejmě, podobně jako je to řečeno u ministerstev, stanoveno, kam státní zastupitelství patří a jaké vykonává působnosti.

Druhou změnu, kterou navrhuji, je zařadit nový článek 107 a ostatní články přečíslovat. Tento článek 107 by řešil stávající situaci, kdy státní zastupitelství nepochybně do 1. 1. 1993 nezřídíme a mohly by vznikat pochybnosti o tom, zda prokuratura může vykonávat funkce, které nepochybně v trestním řízení vykonávat musí. Nový článek 107 by zněl takto: "Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky." To by byl článek 107, který by měl vyřešit tento krátkodobý rozpor.

Poslední návrh, který bych měl, by byl do článku 109, kde v odstavci 1. je stanoven ústavní pořádek České republiky a objevily se zřetelné pochybnosti, zda můžeme z tohoto ústavního pořádku podle odstavce třetího vyřadit včera přijatý - zjednoduším to - recepční zákon. Tyto pochybnosti byly vzneseny už na ústavně právním výboru. Ústavně právní výbor přijal usnesení, kde doporučuje, aby pokud recepční zákon bude přijat (a přijal ho až v souvislosti s projednáváním recepčního zákona, ne s projednáváním ústavy), aby byl doplněn do ústavního pořádku České republiky. Zároveň bych upozornil, že z tohoto nevyplývá, že by této ústavnosti požívaly všechny ústavní zákony přejímané podle tohoto recepčního zákona, ale právě jen on sám. Právní platnost zákonů přijímaných podle něj podle odstavce 3. bude snížena na úroveň normálního zákona. Čili ve znění odstavce jedna bych doporučoval za "České národní rady upravující státní hranice České republiky" doplnit slova "a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992".

To by bylo řešení, kterým by se tam dostal recepční zákon. My ho nemůžeme přímo jmenovat, protože ještě nebyl vydán ve Sbírce. Navíc není zcela zřejmé, jestli ještě do konce roku nebudeme přijímat nějaký další ústavní zákon, který by musel být součástí ústavního pořádku. Proto to řešíme touto - podle našeho názoru zcela čistou - cestou, že se řekne "ústavní zákony České národní rady přijaté v tomto volebním období". Do teď je to právě jenom ten zákon nazývaný recepční. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Bendovi, za přednesení těchto návrhů. Kdo se prosím dál hlásí do rozpravy? Pan poslanec nebo ministr Jiří Novák? Pan poslanec Jiří Novák.

Ministr spravedlnosti Jiří Novák: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, s ohledem na text ústavy, která bude - jak věřím - přijata, bude muset naše ministerstvo vytvářet novou soustavu soudů v České republice a bude nuceno přistoupit i ke změnám v jejich kompetencích. Naše ministerstvo nepočítá s tím, že by výhledově fungovalo v rámci soustav soudů vojenské soudnictví. Podle našeho názoru však nejde ze dne na den vojenské soudnictví zrušit, jak by k tomu došlo přijetím ústavy. K tomu, abychom mohli zrušit vojenské soudnictví, potřebujeme přirozeně určitý čas. Přijetím ústavy by totiž došlo k tomu, že ti občané, kteří by byli odsouzeni vojenskými soudy po 1. 1. 1993, by mohli právem namítat ústavnímu soudu, že byli odsouzeni soudem, který nepatří do soustavy soudů České republiky.

My jsme záměrně do článku, který se týká soustavy soudů, to je článku 90, nepojímali vyšší vojenské soudy a vyšší obvodové soudy, protože máme za to, že tato ústava bude platit několik set let a s ohledem na krátkost doby, po kterou budou zjevně vojenské soudy nadále existovat, nepovažujeme za vhodné, aby byly v článku 90 výslovně uvedeny.

Proto navrhuji, aby před článek 108 přechodných a závěrečných ustanovení byl vložen článek, jehož obsah by zněl takto: "Do 31. 12. 1993 tvoří soustavu soudů též vojenské soudy." Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Novákovi. Dále se hlásí pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane místopředsedo, nechci podat závěrečné stanovisko klubu. Samozřejmě všichni nyní pojímáme jiné okolnosti a vlivy, které jsou mimo rámec této budovy, a které, jak věřím, chtě nechtě asi v tom pozitivním smyslu budou ovlivňovat naše hlasování. Z určitých důvodů se ukázalo, a proto předtím, než bude hlasováno o pozměňovacích návrzích, se domnívám, že většina z nich, mimo vší pochybnost, nemůže být a není esenciální. Ukázalo se, že přece jenom jeden pozměňovací návrh patrně je, dovolím si na to upozornit, a za tento jediný pozměňovací návrh se také přimlouvám. Je to pozměňovací návrh kolegy Hirše, týkající se volebního systému. Domnívám se, že by bylo dobré, až skončíme hlasování o této ústavě, aby byla přijata maximálním počtem hlasů. Jsem přesvědčen, že v určitém smyslu by to měla být záležitost manifestační - tato věc ovšem je exenciální.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi. Dávám slovo panu poslanci Opatřilovi.

Poslanec Rudolf Opatřil: Pane předsedo, pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně a další, dovolte mi, abych řekl pár slov, které jsou pouhou asociací nejen dnešní den. K projednání vládního návrhu ústavy se vyjádřila značná část kolegů a kolegyň, byly zde připomínky věcné, některé připomínky spíš exhibicionistické, nicméně jsem přesvědčen, že vždy byly vedeny touhou přispět k tomu, aby Ústava České republiky byla co nejlepší.

Dámy a pánové, tato předloha ústavy je nejlepší, ale to jen proto, že žádná jiná není. Vzhledem k faktu, že není žádné další srovnání, soudím, že tato předloha je alespoň, když už nic jiného, pozoruhodná. Jsme svědky různých návrhů a jak se domnívám, ještě budeme. Nicméně se domnívám, že jakýkoliv zásah nadšených ústavních opravářů celkový dojem na ústavě ještě zhorší. Český stát si do vínku zaslouží ústavu lepší.

Vládní koalice při tvorbě této ústavy překvapila tím, jak dalece ustoupila ze svých pozic a opozice zaznamenala zásadní průlom v klíčových otázkách. Až se vkrádá otázka, zda po těchto změnách je Ústava České republiky tím dokumentem, na kterém vládní koalici záleží. Ustoupila více než chtěla a opozice ještě nedosáhla to co chtěla a vznešeně se tomu říká "konsensus". Je vůbec vládní koalice ochotna či schopna předložit alespoň přijatelný dokument a jestliže ano, je schopna ho obhájit a jestliže ne, je schopna hájit požadavky občanů České republiky? Ať již je tomu jakkoliv, ústava si zaslouží pozornost. Bylo by ovšem nepříjemné, kdyby se dostalo pozornosti tím, že by se tato ústava neschválila. Zase tak kvalitní ta ústava není.

Vzhledem k úspěchu projednávání opozice a tedy i nás, HSD-SMS, při tvorbě ústavy je pochopitelné - a to bych chtěl rád zdůraznit - že je třeba se nyní chovat státotvorně a ne shodit ze stolu dokument, který, i přes vážné neúspěchy jak jedné, tak druhé strany by mohl znamenat kolaps ve střední Evropě. Apeluji proto na svědomí všech těch, ať již z jakýchkoliv důvodů chtějí hlasovat pro nebo proti, aby hlasovali podle svého vlastního svědomí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkujeme za přednesení tohoto příspěvku. Pan poslanec Wagner se hlásí zřejmě s procedurálním návrhem.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mám pouze dvě technické připomínky. První k již proběhlému hlasování o tom, že budeme hlasovat podle jmen. Tam jsme ještě nerozhodli, v jakém pořadí, jestli to bude podle stran nebo podle abecedy všech poslanců. Myslím, že o tom bychom měli rozhodnout hlasováním.

Pak bych měl jednu prosbu - jestli by bylo možné technicky zařídit, abychom před hlasováním o pozměňovacích návrzích je dostali tak, abychom se na hlasování o nich mohli dohodnout v klubech. Přimlouval bych se za to, rozdat je písemně, jestli je to technicky možné.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: První návrh je neobvyklý. Vždy jsme hlasovali podle toho, jaký byl k dispozici seznam, ale můžeme o tom rozhodnout hlasováním. Druhý návrh mě - promiňte mi - poněkud překvapuje, protože materiály dostalo všech 200 poslanců ještě před tím, než jsem musel prodloužit přestávku, možná, že jste je dostali až po zahájení. /Šum ve sněmovně./ Faktická poznámka - pan poslanec Výborný.

Poslanec Miloslav Výborný: Podle sdělení Kanceláře až po zahájení bylo 270 exemplářů těchto pozměňovacích návrhů vytištěno. Sdělil mi to doktor Botur, když už probíhala rozprava po přestávce. Sám jsem chtěl přijít s poznámkou, že by bylo vhodné tyto materiály poslancům rozdat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Prosím tedy pracovníky Kanceláře, aby je neprodleně rozdali. /Hlásí se poslanec Wagner./ Vidím, pane kolego. Něco nového?

Poslanec Jozef Wagner: Omlouvám se, pane předsedo a pane předsedající, ale mám za to, že ještě padly velmi důležité pozměňovací návrhy po obnovení rozpravy a že bychom i ty měli dostat písemně před hlasováním, abychom se o nich v klubech mohli poradit.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Dál se hlásí pan poslanec Hirš.

Mám tu ovšem tři procedurální návrhy, o kterých budeme muset rozhodnout hlasováním, ale jdete s příspěvkem do rozpravy, máte slovo.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jménem Nezávislého liberálního klubu, jménem kolegyně Matouškové, Valacha i sebe, stáhl veškeré pozměňovací návrhy, které tento klub podal - kromě jediného. Ten považujeme za podstatný, jak říkal kolega Vyvadil - za esenciální. Je to návrh, který jsem podal na systémy voleb do jednotlivých komor. Odůvodnil jsem to tady, a nemá smysl, abych o tom opět hovořil. Jen bych upřesnil znění odstavce 2, protože tam chybí - a to jsem zapomněl říci - "přímého volebního práva podle zásad většinového systému". To mi vypadlo. Poprosil bych vás, kolegyně a kolegové, je to skutečně důležité, aby senát byl skutečně volen v jednomandátových obvodech většinovým systémem a nebylo by dobré, aby některá budoucí sněmovna, která třeba bude mít jiné složení, nám tuto zásadu narušila. Děkuji vám za pochopení.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hiršovi. Teď prosím pana kolegu Wagnera, aby sledoval, zda vyhovím všem jeho procedurálním návrhům, protože se chystám vypořádat se s nimi hlasováním.

Kdo se dál ještě hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím.

Pan poslanec Wagner navrhoval za prvé, abychom rozhodli hlasováním, zda budeme hlasovat po jménech podle abecedy, a nebo po klubech. Vezmu to tedy v tom pořadí, jak jsem to nyní nazval.

Kdo je pro to, abychom hlasovali po jménech, podle abecedy, ať prosím zvedne ruku. Pokud nebude námitek, hlasování bych ukončil. Týká se to procedurálního návrhu a ne pozměňovacího návrhu a podpora byla téměř stoprocentní. Rozhodli jsme tedy o způsobu hlasování i v jeho druhém aspektu.

Druhý procedurální návrh zněl tak, abychom dostali písemně podklad, určitou sumu pozměňovacích návrhů. Je zpracována logicky tak, že jsou pozměňovací návrhy v pořadí tak, jak byly podávány, ale seřazeny k jednotlivým článkům, případně preambuli. To jen na vysvětlenou. Možná budeme muset potom před zahájením hlasování rozhodnout, zda budeme respektovat tento logický postup.

Pan kolega Wagner navrhoval, abychom v podstatě v tomto okamžiku přerušili schůzi - jestli tomu dobře rozumím - na krátkou schůzku klubů, která by se mohla věnovat přesné dikci předloženého materiálu. Nebylo specifikováno na jak dlouho. Domnívám se, že jsme jednali o základních a zásadních pozměňovacích návrzích v klubech - alespoň doufám v té poměrně dlouhé protahované přestávce, která zde byla. Chce pan kolega Wagner specifikovat časový požadavek? Je půl páté a pět minut. Domnívám se, že by nám k tomu mělo v tomto okamžiku stačit maximálně 55 minut. Domnívám se totiž, že část rozpravy už v klubech proběhla - dokonce podstatná část rozpravy. Má někdo jiný návrh k časovému rozměru? Pan kolega Zemina.

Poslanec Ondřej Zemina: Pane místopředsedo, já se domnívám, že to je příliš napjatá doba - těch 50 minut vidím jako nerealistických. Já navrhuji přerušit na hodinu a čtvrt, do 17.45.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Já bych podpořil návrh, který zazněl jako první, který akceptoval pan kolega Wagner. Osobně bych se přimlouval za těch 55 minut. Domnívám se, že vše podstatné v klubech probráno bylo. Omlouvám se, že jsem nebyl dobře informován, že ještě nemáte ty materiály. Prosím, pan kolega Drápela.

Poslanec Jiří Drápela: Pane předsedající, domnívám se, že přerušovat schůzi je zbytečné, jelikož jsme měli 4 hodiny na to, abychom zasedali v klubech. Jestliže máme písemné materiály, navrhuji, abychom přikročili k hlasování. Bude to urychlené. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: O tomto návrhu rozhodneme hlasováním o návrhu předešlém.

Dámy a pánové, je zde návrh na přerušení schůze, nyní už na 52 minut. Chcete, pane kolego, nějak rozšířit škálu toho, o čem budeme hlasovat?

Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chci upozornit na chybu v zápise. U mého příspěvku došlo pravděpodobně k nějakému informačnímu šotku. Já jsem podával pozměňovací návrh k článku 98 a v zápise se objevilo, že se jedná o pozměňovací návrh k článku 99.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Takže na straně 11 předposlední odstavec by patřil do předešlé skupiny pozměňovacích návrhů. Děkujeme za toto upozornění. Znamená to, že v páté řádce od konce si změňme článek 99 na článek 98. Dámy a pánové, navrhuji a prosím pana kolegu Jeglu, aby mne sledoval. Rozumím tomu tak, že korekce by měla vypadat: v pátém článku od konce - číslo 99 by se změnilo na číslo 98.

Poslanec Jan Jegla: (Z místa.) Jedná se o článek 92, který by se změnil na 98. Je to strana 10.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Promiňte, já jsem vám rozuměl, že mluvíte o článku 99. Znamená to tedy, že poslední odstavec na straně 10 by se měl přesunout do pozměňovacích návrhů, které se týkají článku 98. Děkuji za toto upřesnění.

Váš další pozměňovací návrh, který se týká článku 99, je zařazen správně. (Ano.) Děkuji. Hlásí se pan kolega Hrazdíra.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, za klub Levého bloku bych chtěl podpořit doporučení na přerušení jednání na jednání klubů. Bude to velmi potřebné a podnětné, protože ty připomínky, které jsme měli, přece jenom nebyly přesné. Navíc bych chtěl podat ještě jeden procedurální návrh, a to aby po odhlasování pozměňovacích návrhů byla schůze přerušena na 20 - 30 minut na schůzi klubů před závěrečným hlasováním o návrhu ústavy. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Dámy a pánové, chtěl bych připomenout, že já osobně pleduji za toto přerušení.

Není-li dalších poznámek, dal bych hlasovat o návrhu pana kolegy Wagnera o přerušení schůze do 17.30 hodin na schůzku klubů.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku! To je takřka 100%.

Přerušuji schůzi a začneme přesně v 17.30 hod.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Před přestávkou jsme rozhodli o některých procedurálních návrzích, zbývá ještě jeden návrh, se kterým jsme se nevypořádali hlasováním, a to byl návrh pana poslance Hrazdíry na to, aby po ukončení hlasování, po pozměňovacích návrzích, byla vyhlášena 20 minutová přestávka tak, aby jednotlivé poslanecké kluby mohly zformulovat svá závěrečná stanoviska.

Kdo je prosím pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať zvedne ruku. Je to jasná 100%ní většina. Děkuji.

Nemusíme v tomto případě sčítat hlasy a už bych vás chtěl vyzvat, abyste zaujali svá místa, aby případně k řečništi mohl přijít zástupce vlády, pokud si bude přát vystoupit.

Váženě kolegyně, vážení kolegové, ukončili jsme rozpravu, byla přerušena schůze na porady jednotlivých poslaneckých klubů. Materiály a podklady k jednotlivým paragrafům jsme obdrželi včetně těch dodatků, které zazněly v druhé části rozpravy, byla to konkrétně vystoupení kolegy Bendy a pana kolegy Nováka. Z úst pana poslance Hirše nezazněl nový pozměňovací návrh, ale pouze upřesnění formulace z první části rozpravy. Rozprava byla tedy ukončena, nyní se ptám zástupců vlády, zda si přejí vystoupit se závěrečným slovem. Pan místopředseda Kalvoda, prosím, dávám mu slovo.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane místopředsedo, vážená ČNR, dovolte, abych některé zásadnější pozměňovací návrhy, které odezněly v rozpravě, stručně komentoval. Budu postupovat, pokud dovolíte, chronologicky, to je tak, jak je seřazena ona pomůcka pozměňovací návrhy poslanců ČNR, která byla rozdána. Nechci se zásadně vyjádřit k preambuli, chtěl bych jen zásadně říci stanovisko vlády k pozměňovacímu návrhu pana poslance Kavana k článku jedna s tím, že se tímto návrhem konstruuje jednak Českomoravská republika, jednak jako spolek federace. Konstatuji, že je to v naprostém rozporu s vládním návrhem i s vládní koncepcí. Pokud jde o pozměňovací návrhy k čl. 2 odst. 1 - to je vesměs návrh na doplnění něčeho, co už ve společné zprávě koneckonců je stejně kodifikováno. Připomínám, že vládní návrh nekodifikoval žádný prvek přímé demokracie v podobě referenda, že ve společné zprávě takovýto prvek již byl. Jinak se k tomu věcně vyjádřit nemohu než tak, že je to v rozporu s vládním návrhem. Pokud jde o techniku této věci, konstatuji, že navržené úpravy jen zdvojují to, co již společná zpráva do článku 2 tak jako tak dala. Nemohu souhlasit s návrhem pana poslance Bílého, který navrhl kodifikovat do článku 5 "Práva národů, národních a etnických menšin jsou zaručena" pokud jde o práva menšin, jsou kodifikována na úrovni evropského standardu v listině práv a svobod, a pokud jde o práva národů, je to opět zcela koncepční vybočení, které navíc, podle mého soudu, nemá místo v prvé hlavě ústavy. K článku 7 přednesl pan poslanec Seifer pozměňovací návrhy. Protože je to nová meterie, nová tématika, nemohu se k tomu problému vyjádřit. Opřen o stanovisko vlády, chtěl bych jen stručně říci: Pokud jde o první větu "Stát dbá, aby nikdo neohrožoval nebo nepoškozoval přírodní prostředí a přírodu s jejím bohatstvím živých organismů a nerostným bohatstvím nad míru stanovenou zákonem, a to ani při výkonu vlastnického práva nebo jiných práv."

Z jistého hlediska tento návrh vlastně ukládá státu, tedy moci exekutivní, protože legislativa může být změněna pozdějším zákonem, aby respektoval zákony; nic více, nic méně.

Na druhé straně je to příklad oněch aspirativních programových tézí, které podle názoru vlády v ústavě nemají místo.

Pokud jde o druhý z návrhů poslance Seifera, který zní: "Za podmínek stanovených zákonem je každý povinen poskytnout informace o stavu životního prostředí a příčinách a důsledcích jeho změn a prokázat vliv svého záměru na životní prostředí....", upozorňuji pouze, že takováto kodifikace v ústavě by znamenala pro každého jednoho, nikoli občana, ale pro každého, kdo je v jurisdikci a svrchovanosti tohoto státu, aby konal tak, jak ústava stanoví, to jest, aby byl vždy povinen poskytnout informace - neříká se komu - o stavu životního prostředí, neříká se, kde by je vzal a jaké kvality a jak kvalifikované by musely být, když by je obstaral, a na jaké náklady. A koneckonců stejné platí i pro povinnost prokázat vliv svého záměru na životní prostředí. Z hlediska normativního považuji tento návrh za málo patřičný.

K článku 9 se vyjadřoval pan poslanec Matulka a navrhl: "Zrušení nebo omezení základních práv a svobod, jakož i ostatních podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustné."

Z odůvodnění tohoto návrhu soudím, že je to jakási variace, jakási záměna něčeho, co ve společné zprávě výboru obsaženo je a co za nepřípustné prohlašuje poněkud jinou věc.

Navrhuji pouze zvážit, na kolik by se ústava nedostala do rozporu sama se sebou, když jakékoliv zrušení či omezení základních práv označuje za nepřípustné, když nepochybně již současný právní stav z hlediska Listiny práv a svobod znamená, že za podmínek stanovených ústavním zákonem jisté omezení základních práv možné je. Jen ovšem za podmínek stanovených ústavou.

K článku 11 pan poslanec Bílý navrhl tento text: "Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice jsou vymezeny historickými zeměmi, Čechy, Morava a část Slezska."

Chtěl bych říci, že z hlediska logického je to podle mého názoru nepřijatelné, neboť hranice nemohou být vymezeny ničím jiným, než jakousi pomyslnou čarou a jakousi normou, která ji stanoví, její parametry. Hranice nemohou být vymezeny zeměmi. Mohli bychom možná říci, že hranice republiky jsou vymezeny historickými hranicemi těchto historických území, ale nikoliv zeměmi.

Dovolte, abych se nevyjádřil ke každému z návrhů, a proto přesně tuto chronologii nesledoval a nerespektoval.

K článku 12 a návrhu pana poslance Hrazdíry ve znění: "Občan cizího státu se nemůže stát zároveň občanem České republiky", bych chtěl podotknout, že takhle striktně by úprava státního občanství nepochybně znamenala stav, kdy by Česká republika nemohla být nadále stranou některých mezinárodních smluv, které připouštějí - např. u vdaných žen - dvojí občanství. Připadá mi to jako přespříliš rigidní a tvrdé ustanovení, které by znamenalo pro mezinárodní postavení České republiky komplikace, možná i nechtěné.

Nebudu se dále vyjadřovat, leč k článku 16 a návrhu paní poslankyně Orgoníkové, kdy v odst. 2 navrhuje větu: "V senátu jsou rovnoprávně zastoupeny vyšší územně správní celky."

Chtěl bych říci, že tohle je jeden z možných atributů senátu. l vláda ho velice pečlivě zvažovala, ale vládní koncepce je postavena na nikoli regionálním zastoupení. Pokud jde o návrh pana poslance Wagnera, který směřuje rovněž k článku 16, pak vládní návrh vyšel z principu, že volební systémy nemusí být kodifikovány v ústavě. Proto se vláda volebními systémy obou komor nezabývala, proto vládní stanovisko nemohu citovat.

Nicméně myslím, že mohu říci, že vláda nikdy nejednala v jiných intencích, že by poslanecká sněmovna měla být volena na základě jiného než právě poměrného systému. Říkám, že nemohu vládní stanovisko vyjádřit, vláda se neusnesla k tomuto problému, nicméně nemluvil bych zde o věcném rozporu, v žádném případě. To se týká i návrhu pana poslance Hirše.

K článku 22 a návrhu pana poslance Nováka, který navrhuje rozšířit neslučitelnost členů komor i členem vlády, s funkcí v exekutivě v tomto vymezení bych chtěl říci, že vláda je toho názoru, že tento systém parlamentární, který navrhuje vláda ve svém vládním návrhu, neznamená nutně, že by musela být neslučitelnost člena té které komory s funkcí člena vlády.

Konstatuji, že dalším návrhem na straně 5 k článku 27 je návrh pana poslance Nováka, který navrhuje absolutní nestíhatelnost ve správním řízení za přestupky pro poslance. Vláda tuto absolutní nestíhatelnost prolomila ustanovením, které obsahoval vládní návrh zákona, a domnívá se, že nakolik se přihlédne k historickému odůvodnění principu imunity poslance vůči výkonné moci, tedy jako principu obrany vůči výkonné moci, pak patrně není důvodu, aby poslanec - a to říkám také jako poslanec - byl zcela vyňat i z možného postihu ve správním řízení, aby nebyl postižitelný na příklad pokutou za dopravní přestupek nebo jiný přestupek. To patrně již nesvědčí kritériu, že má být poslanec a jeho mandát chráněn před exekutivou; ne patrně takhle absolutně, na což vláda reflektovala.

Na straně 6 onoho materiálu, který sleduji při svém vystoupení, je návrh pana poslance Navrátila k článku 35, který navrhuje vyjmout z tohoto článku ustanovení pod odstavcem 1 písm. a), b), c), tedy ustanovení, která dávají prezidentu republiky působnost za jistých podmínek rozpustit poslaneckou sněmovnu. Tato ustanovení jsou významná a důležitá proto, že znamenají zejména ono vyvážení mezi mocemi a zejména vyhlazení některých hluchých míst, které náš dosavadní systém má.

Přeskočím k článku 54 na str. 8 a vyjádřím se k návrhu pana poslance Nedorosta, který navrhuje nové znění odst. 2: "Prezident republiky je volen občany přímou volbou." Zde musím konstatovat, že toto je v rozporu s vládním návrhem a jako zástupce předkladatele navrhuji vyslovit s tímto řešením a návrhem nesouhlas.

Není systémovým zásahem návrh pana poslance Navrátila k článku 62, jenž navrhuje svěřit prezidentu působnosti v intencích jmenování profesorů a rektorů vysokých škol. Avšak vláda byla toho názoru, že by měl být zcela jiný systém ustanovování těchto akademických hodnostářů a má pro to dobré důvody.

K návrhu pana poslance Hrazdíry k článku 67 bych chtěl říci, že to, co obsahuje tento návrh na doplnění, je nepochybně pravda. Ale podle našeho názoru není nutné, aby toto ustanovení obsahovala ústava, která se má zabývat zejména vystavěním konstrukcí základních složek státní moci. To, co se zde uvádí jako návrh do textu ústavy koneckonců nyní, obsahují zejména kompetenční zákony a další zákony, které jen rozvádějí onen princip, že vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Opakuji - tady s tím nepolemizuji věcně, ale pouze pokud jde o žánr, v kterém má být tato úprava provedena.

Ne zcela přesně jsem porozuměl návrhu pana poslance Řezáče k článku 76, který zní: "Vláda rozhoduje zpravidla ve sboru. Podrobnosti stanoví zákon." - Když se na tu větu logicky podívám, pak mi opačná věta dává ten smysl, že vláda také někdy ve sboru nerozhoduje, čemuž nerozumím, a proto se k tomu dále nevyjádřím, ale vyslovím pochybnost nad tím, jak vláda může rozhodovat jinak než ve sboru. V jiných případech jde nepochybně o ústavní odpovědnost jednotlivých členů vlády, kteří jsou v čele jednotlivých resortů, ale vláda patrně nemůže rozhodovat ve sboru pouze zpravidla.

Vyjádřím se již jen k návrhu pana poslance Hirše k článku 98, který navrhuje zřídit odstavec 2, který by zněl: "Zřizovat a rušit jiné územní samosprávné celky lze jen ústavním zákonem." - Upozorňuji, že tato pasáž, dokonce na témže místě, myslím, že v témže znění, se objevila ve zprávě ústavně právního výboru, avšak stejný odstavec byl při poradě zpravodajů výborů při redakci společné zprávy vypuštěn. Chtěl bych říci, že ustanovení tohoto druhu lze buď označit za zbytečné, neboť vše lze v této ústavě měnit, rušit, doplňovat ústavním zákonem podle principu, že pozdější zákon ruší předchozí. Anebo to má znamenat, že se předjímá něco, k čemu tato sněmovna nedospěla. Předjímá se třístupňová samospráva. Pokud to má znamenat toto, musím vyslovit jako zástupce předkladatele v této věci, tedy vlády České republiky, že souhlas s tím vyslovit nelze z hlediska předkladatele.

Upozorním jen již na pozměňovací návrh pana poslance Drápely, k témuž ustanovení, který v alternativě B zní: "Českomoravská republika se člení na Zemi českou, Zemi moravskou a Zemi slezskou." - Řeknu pouze, že výrazem "se člení" se zde předjímá územně správní uspořádání způsobem, k němuž rovněž podle mého soudu tato sněmovna nedospěla.

Pokud dovolíte, já bych - když jsem se vyjádřil k několika pozměňovacím návrhům, které jsem považoval za potřebné komentovat - se už dále nevyjadřoval a tím, že skončím, se pokusil urychlit projednávání této věci. Děkuji.