Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Zimovi. Písemně se do rozpravy přihlásil
pan poslanec Čapek. Já ho zvu k řečništi.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážený
pane předsedo, vážené dámy a
pánové, i když mně v této chvíli
mrzí, že zde není aspoň jeden z členů
vlády, pan ministr vnitra či pan místopředseda
vlády Kalvoda, přesto bych chtěl v úvodu
předeslat jednu důležitou a podstatnou věc,
předtím než začnu hovořit. Je
naprosto jasné, že celní zákon je nezbytný
a je potřeba ho přijmout. Z tohoto pohledu bych
rád, abyste brali i celé mé další
vystoupení. Protože část některých
poznámek budu činit za svoji osobu a část
některých poznámek budu činit jako
zpravodaj výboru pro právní ochranu a bezpečnost
k tomuto sněmovnímu tisku.
Především ale pokud se týká procedury
- já jsem poněkud překvapen způsobem,
jakým bylo v této chvíli postupováno,
jednak onen materiál, který jsme dostali předložený
bez čísla sněmovního tisku, nadepsaný
Celní zákon, si myslím, že celou situaci
neusnadnil a bohužel spíše zkomplikoval, protože
podle mého názoru se máme zabývat
při projednávání zákona pouze
sněmovním tiskem č. 101 ve znění
eventuálně společné zprávy
sněmovního tisku č .107.
Pokud se týká pozměňovacích
návrhů, které přednesl kolega Zima.
Já, tak jak jsem se snažil je alespoň zaznamenat,
podle mého názoru, jsou tam návrhy, které
jsou racionální, které jsou rozumné.
Ale nezlobte se na mne, tak jak byly předneseny a tak jak
byly předloženy, jsem si je prostě nestačil
zaznamenat a vůbec se jimi zabývat tak, abych se
na to mohl do toho tisku podívat.
Proto v této souvislosti dávám kromě
jiného i návrh tohoto postupu, aby ty návrhy,
který předložil pan poslanec Zima, jsme dostali
písemně a byly vztaženy a vztahovaly se pouze
a pouze jenom ke sněmovnímu tisku č. 101,
abychom vůbec nemuseli pracovat s tím materiálem
nadepsaným Celní zákon, tak jak nám
ho předložil pan poslanec Mandelík. To je,
pokud se týká procedury.
Pokud se týká oné již zmíněné,
avizované problematiky vyšetřování
- proto jsem říkal, že mně mrzí,
že zde není pan ministr vnitra, ani pan místopředseda
vlády pan Kalvoda. Já ostatně nejen za sebe
osobně, ale mám tuto povinnost i za celý
výbor, neboť výbor pro právní
ochranu a bezpečnost svým usnesením nedoporučil
zavedení institutu vyšetřování
do celního zákona.
Proto jsme my navrhovali, nebylo to však zařazeno
do společné zprávy na poradě zpravodajů,
aby v § 6, odst. 1 bylo vypuštěno písm.
g) a současně z původního sněmovního
tisku č. 101 bylo vypuštěno ustanovení
§ 21 upravující vyšetřovatele.
Je k tomu samozřejmě vést rozsáhlou
polemiku, ale alespoň ve stručnosti:
Tak jak je formulován institut vyšetřování
v návrhu tisku č. 101 podle mého názoru
zakládá především nepřímou
novelu trestního řádu a tak si vytváří
ohromný průlom do stávajícího
institutu nezávislého vyšetřování
Policie ČR. V tomto případě bych chtěl
ještě poznamenat, že se stanoviskem vlády,
se kterým jsme byli sice již po přijetí
usnesení našeho výboru seznámeni, nebo
jsme měli možnost se seznámit, vytvářela
určitou konstrukci, která by byla podle mého
názoru přijatelná, to je podřazení
vyšetřovatelů, jakýchsi vyšetřovacích
specialistů na celní delikty pod institut vyšetřovatelů
Policie ČR. To ostatně by podle mého názoru
korespondovalo i s přijatým usnesením pléna
ČNR v minulosti, které požadovalo právě
pro Policii ČR, aby pod tímto orgánem byly
vytvořeny zvláštní specializované
týmy, které se touto kriminalitou budou zabývat.
V této souvislosti si dovolím vyjádřit
i názor, že pokud jde o institut vyšetřování,
nebylo doloženo jak ze strany předkladatelů,
tak ani vlády, zda ministerstvo financí, konkrétně
Ústřední celní správa, má
dostatečné finanční krytí na
vytvoření takovýchto funkčních
a fungujících orgánů, včetně
personálního zabezpečení s ohledem
na odbornost a požadavky, které zákon v tomto
případě předepisuje.
Ostatně i samotný navrhovatel, předkladatel,
avizovali, že při přijetí a zavedení
tohoto institutu by byla nutná a nezbytná novelizace
trestního řádu.
Já se obávám, že při přijetí
takovéhoto institutu - a teď podotýkám
a zdůrazňuji - takto, jak je v tomto tisku koncipován,
protože takovýmto způsobem není možno
tento institut, alespoň jak je to zde uvedeno, podle mého
názoru přijmout. O tom potom samozřejmě
musí rozhodnout sněmovna. Já jenom zdůrazňuji
a akcentuji tu skutečnost, že v tomto případě
nedošlo ke shodě mezi naším výborem
a výbory, které mají na starosti hospodářství.
Mám takový pocit, že v tomto případě
jde také spíše o jakýsi konflikt mezi
představiteli práv a humanitních oborů
jaksi pro právní čistotu, na druhé
straně pochopitelnou snahu a úsilí předkladatelů,
to znamená zástupců především
hospodářského života, hospodářské
sféry.
Pokud jde o další návrh, chtěl bych
v tomto případě navrhnout u § 11 - a
zdůrazňuji, že pouze hovořím
jenom a jenom k tisku č. 101 k § 11, odst. 1, písm.
j), kdy navrhuji - nebo to přečtu a následně
zdůvodním, aby tento text zněl: "Usměrňuje
pohyb osob a dopravních prostředků a zabezpečuje
dodržování veřejného pořádku
v celním prostoru ve spolupráci s Policií
ČR u pohraničního celního úřadu".
Proč to navrhuji? V tomto případě
bych se obával, pokud by tam toto doplnění
nebylo, aby nedocházelo ke kompetenčním sporům
mezi policií a celními orgány, byť je
možno polemizovat o stávající dosud
platné vyhlášce o provozu na pozemních
komunikacích, pokud jde o usměrňování
dopravních prostředků. Přesto všechno
se domnívám, že společenská objednávka
na dodržování veřejného pořádku
směřuje více k policii státní.
Abych to uvedl úplně konkrétně: Nevím,
jakým způsobem by se celní orgány
vypořádaly například se situací,
kdy při celním odbavování či
v celním prostoru dojde k deliktu, který nebude
mít charakter celního deliktu, či jiného
deliktu, například útok na veřejného
činitele, bude tam prostě někdo dělat
výtržnost jako opilec atd., v tomto případě
pokud by celní orgány neměly to doplnění,
které jsem navrhoval, mohlo by se velice - podle mého
názoru stát, že po požádání
příslušné orgány policie by tyto
velice snadno mohly říci: "Pánové,
nás to ale nezajímá, protože podle celního
zákona § 11, odst. 1, písm. j) v tom znění,
tak jak je v tisku č. 101, jste povinni zajišťovat
veškeré oblasti, včetně i zajištění
veřejného pořádku".
Takže to je, pokud se týká zdůvodnění,
jestli mě pánové předkladatelé
a zpravodajové poslouchají, zdůvodnění,
pokud jde o ono ustanovení § 11.
Ještě bych chtěl učinit poznámky
- asi dvě nebo tři pokud se týká součinnosti
třetích osob. Pokud jde o tisk č. 101, jde
o § 60 původní a hovořím nikoliv
o společné zprávě, ale o původním
tisku č. 101, o § 62, ve společné zpráva
je to na straně 11, § 63, součinnost třetích
osob v odst. 3, kde se hovoří:..."banky atd.
jsou povinny jen na písemné vyžádání
celních orgánů bez souhlasu klienta sdělovat
čísla bankovních účtů
atd."
Chtěl bych vyjádřit názor a chci zase
zdůraznit odborný názor.
V tomto případě se objevuje ustanovení
i v zákoně č. 337 - jde o určitý
průlom do zákona o bankách, jak je toto ustanovení
konstruováno bez možnosti zdůvodnění,
bez možnosti kontroly, záleží pouze na
úvaze příslušného celního
úřadu, jakým způsobem rozhodne o tom,
jaké údaje z mého účtu získá,
protože každý z nás, který pojede
do zahraniční bude se vracet a podle zákona
bude deklarantem a jako deklarantovi po úvaze, bez jakéhokoliv
zdůvodnění, si mohou celní orgány
vyžádat veškerý pohyb, který na
účtě má, jaké platy přišly,
komu jsem peníze poslal a jaký je momentální
stav na kontě.
S poukazem na určitý průlom do zákona
o bankách navrhuji - pokud by nedošlo k přepracování,
nebo k přeformulování tohoto ustanovení,
aby toto ustanovení, jak jsem na něj poukázal,
bylo z tisku vypuštěno. Šlo by tedy o stáhnutí
§ 163 odst. 3. je to na str. 12, společné zprávy.
Ještě jednu poznámku, pokud se týká
samotného celního zákona. Všichni v
našem výboru jsme si uvědomovali nezbytnost
přijetí tohoto zákona. Náš výbor
se v tomto případě k zákonu scházel
několikrát, čehož výsledkem je
i společná zpráva. Nebyl bych si jist, přestože
tento zákon pálí, že je tak životaschopný
k tomu, aby mohl začít fungovat. Ve zmocňovacích
ustanoveních se předpokládá, že
musí být vydáno 42 prováděcích
vyhlášek a vládních nařízení.
Některé samozřejmě mohou počkat,
ale některé budou muset být bezprostředně
po přijetí zákona publikovány.
Pokud jde o samotný celní zákon, domnívám
se, že s přihlédnutím k těmto
připomínkám je možné tento zákon,
který je nezbytně nutný, podpořit
kladným hlasováním. To je prozatím
vše, děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Čapkovi. Je zde ještě faktická
poznámka pana poslance Valacha, které dám
přednost. Je sice přihlášen ještě
pan poslanec Mandelík, ale dám podle jednacího
řádu ještě přednost panu poslanci
Sochorovi, který se přihlásil s pozměňovacím
návrhem. Hovoří pan poslanec Valach.
Poslanec Vítězslav Valach: Pane předsedo,
dámy a pánové, chci se omluvit. Po upozornění
pana předkladatele jsem omylem zaměnil původní
tisk 101 pomocným tiskem, takže můj návrh
se nevztahoval k odst. 2 § 294, ale k § 309.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Valachovi. Slovo má nyní pan poslanec Sochor.
Poslanec Vítězslav Sochor: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, projednáváme
dnes návrh celního zákona, který nově
a v celé historii poprvé upravuje pro Českou
republiku celou oblast celnictví, včetně
jejího výkonu a organizačního uspořádání
celních orgánů. Tento návrh celního
zákona je plně kompaktibilní s právní
úpravou v této oblasti s Evropským společenstvím.
Celní orgány zaujímají významné
místo v zabezpečování úkolů
státní správy. Zvyšující
se výměna zboží mezi podnikatelskými
subjekty v ČR a zahraničními, vyžaduje,
aby vztahy mezi státem a těmito subjekty, byly právně
regulovány, obdobně jako je to obvyklé v
ekonomicky vyspělých státech. Rovněž
podepsaná Evropská dohoda o přidružení
ČSFR k Evropským společenstvím a obdobná
dohoda, která byla podepsána mezi ČSFR a
Evropským sdružením volného obchodu,
ukládá celním orgánům nové
úkoly, které dosud neplnily. Návrh celního
zákona obsahuje řadu nových ustanovení.
Všechna tato ustanovení reagují na nové
politicko-ekonomické podmínky, související
s dovozem a vývozem zboží, které se
v ČR postupně vytvořily nebo se postupně
vytvářejí. Celá řada činností
celních orgánů vyplývá z mezinárodních
úmluv, ke kterým Česká a Slovenská
Federativní republika přistoupila a zajisté
je i v zájmu ČR, aby se jimi cítila do budoucna
vázána.
Mezinárodní úmluva o sladění
hraničních kontrol zboží předpokládá,
že všechny druhy kontroly, prováděné
na hranicích, by měly být organizovány
a prováděny v souladu s celní kontrolou.
Proto navrhuji, aby celní orgány usměrňovaly
pohyb zboží a dopravních prostředků
a zabezpečovaly veřejný pořádek
v celním prostoru.
Protože je míněn pouze celní prostor
pohraničních celních úřadů,
nikoli jiný celní prostor, zejména pak ve
vnitrozemí, navrhuji, aby v ustanovení § 11
odst. 1, písm. j) návrhu celního zákona
byla na konci věty doplněna slova: "pohraničního
celního úřadu". Čímž
by se ustanovení dostalo do souladu s mezinárodním
závazkem a vyloučila by se tak zároveň
možnost případného střetu kompetencí
celních orgánů a policie.
Ustanovení odst. 11 by zůstalo ve znění
tisku 101 s doplňkem "pohraničního celního
úřadu". Ještě bych k tomu dodal
- je to právě opačný názor,
než byl přednesen těsně přede
mnou, ovšem vychází z osobní zkušenosti.
Další pozměňovací návrh
se týká § 21. Podepsaná Evropská
dohoda o přidružení k Evropským společenstvím,
kterou schválilo Federální shromáždění
22. dubna, v článku 68 stanoví: "Smluvní
strany uznávají, že důležitou podmínkou
pro ekonomické zapojení ČSFR do společenství
je sbližování stávajících
a budoucích právních předpisů
ČSFR s právními předpisy společenství.
ČSFR vyvine úsilí k zajištění
postupné slučitelnosti jejich právních
předpisů s právními předpisy
společenství."
Článek 69 pak předpokládá,
že sbližování práva bude zahrnovat
i oblast celního práva. Článek 92
stanoví, že vzájemná spolupráce
mezi správními orgány smluvních stran
ve věcech celnictví se bude uskutečňovat
v souladu s ustanoveními protokolu č. 6. Protokol
č. 6, který na základě prozatímní
dohody nabyl účinnosti 1. 3. 1992, v článku
2 upravuje vyšetřování porušování
celního zákonodárství celními
předpisy. Proto byla také v návrhu celního
zákona v § 21 navržena úprava ustanovení
upravujících vyšetřování
celních orgánů. Vyšetřování
celních trestných činů mají
ve své kompetenci celní orgány ve všech
státech Evropských společenství a
státech Evropského sdružení volného
obchodu, stejně tak jako je předmětem sjednaných
dvoustranných nebo mnohostranných smluv. Některé
státy - Británie, Itálie, Švédsko,
Francie, Finsko - nechtějí s námi tyto dohody
uzavřít, dokud naše celní orgány
nebudou vybaveny stejnými pravomocemi. To znamená
oprávnění vyšetřovat, aby byla
zajištěna reciprocita poskytovaných informací
a zajišťování spolupráce. Toto
by umožnilo velmi rychle zjištění podkladů
pro rychlé vyšetření předmětné
trestné činnosti. Naproti tomu dosud vedené
vyšetřování tuto možnost neskýtá.
Nutnost vyžadování důkazů prostřednictvím
příslušných institucí apod. To
má mimo jiné v současné době
za následek, že zboží značné
hodnoty, které je zajištěno celními
orgány, je často znehodnoceno zkaženo, prošlá
záruční lhůta - a tak stát
přichází nejen o cla a daně, ale navíc
nese veškeré náklady na spravování
zajištěného a uskladněného zboží.
V případě mnohostranné smlouvy se
jedná o mezinárodní úmluvy o vzájemné
státní pomoci i zabraňování
vyšetřování a potlačování
celních deliktů, podepsané v Nairobi 9. 6.
1977. Dosud nebylo možno k této smlouvě přistoupit,
protože naše celní orgány nemají
oprávnění k vyšetřování
celních deliktů, kterými se podle této
úmluvy rozumí veškeré porušení
nebo pokus o porušení celních předpisů.
Vzhledem ke stanovisku vlády České republiky
navrhuji proto znění § 21, aby bylo nahrazeno
buď textem, který uvedu a předám zpravodajům,
a nebo bylo v zákoně v původním znění,
jak tam je. Nový text je asi následující:
"Celní vyšetřovatele jmenuje ministr.
Do funkce celního vyšetřovatele může
být jmenován jen celník, který dosáhl
věku nejméně 21 let, má vysokoškolské
právnické vzdělání nebo alespoň
ucelenou část vysokoškolského právnického
studia.
Třetí bod: Celní vyšetřovatelé
jsou ve věcech, které vyšetřují,
vázáni pouze ústavou, zákony a ostatními
obecně závaznými právními předpisy.
V ostatních věcech týkajících
se výkonu jejich činnosti v celních orgánech
jsou celní vyšetřovatelé podřízeni
generálnímu řediteli. Celní vyšetřovatel
provádí prvotní úkony v předběžném
trestním řízení o trestných
činech spáchaných v souvislosti s dovozem,
vývozem a tranzitem a jiným nakládáním
se zbožím. O zahájení předběžného
trestního řízení celní vyšetřovatel
neprodleně vyrozumí vyšetřovatele a
po provedení prvotních úkonů mu věc
nejpozději do tří dnů od zahájení
předběžného trestního řízení
předá.
Pátý odstavec: Prvotními úkony v předběžném
trestním řízení podle odst. 4 se rozumí
zajištění osoby případně
zboží, zadržení osoby, odnětí
věci a výslech osoby podezřelé z trestného
činu v souvislosti s dovozem, vývozem, tranzitem
a jiným nakládáním se zbožím".
Ve výše uvedených případech jde
o plnění závazků, které pro
nás vyplývají z mezinárodních
smluv. Nelze proto poukazovat na to, že platná právní
ústava stanoví něco jiného. Úpravy
některých jiných států upravují
přímé působení mezinárodního
práva v oblasti vnitrostátní. Např.
článek 25 základního zákona
Spolkové republiky Německo z roku 1949. Obecná
pravidla mezinárodního práva jsou součástí
spolkového práva, mají přednost před
zákony a vycházejí přímo z
práva a závazky pro obyvatele spolkového
území. (?)
Článek 6 ústavy SRN - podobné znění.
Také naše nová ústava, kterou budeme
zítra přijímat, v článku 10
hovoří o závaznosti ratifikovaných
a vyhlášených mezinárodních smluv
týkajících se lidských práv
a o jejich přednosti před zákonem.
Toto své doporučení mohu podepřít
osobními poznatky z jednání s výkonnými
složkami celní služby a policejními odborníky
přes vyšetřování v přihraniční
oblasti. Dopisem ze dne 26. října 1992 Krajského
úřadu pro vyšetřování
v Ostravě k požadavku ústředí
policie ČR o zaslání návrhu na rekodifikaci
trestních zákonů při zásadních
systémových změnách trestní
právní politiky v nejbližší budoucnosti
doporučuji v odst. 3 - čili zástupci policie,
odst. 3, který je nadepsán "Dekriminalizace
vyjmenovaných protiprávních jednání"
změnu v kompetencích. Jde o taková protiprávní
jednání, pro jejichž postih jsou již v
současné době vytvořeny fungující
instituce.
Doporučuji, aby do kompetence jiných institucí
přešlo řešení řady skutkových
podstat. To doporučuje Policie ČR. Celního
zákona se jmenovitě dotýká doporučení
§ 124 odst. 1 trestního zákona - porušení
omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží
nebo zkrácení cla nedosahující značné
škody - přenést do kompetence celnictví.
Taktéž v § 124 odst. a) až odst. c) trestního
zákona přenést do kompetence celnictví.
Jak již jsem uvedl, policie - i když jen z naší
přihraniční oblasti - doporučuje přenést
řadu problematiky vyšetřování
na fungující instituce, za kterou já považuji
celní správu.
Doporučuji plénu přijmout můj doplňující
návrh k předložené společné
zprávě. Ještě dodatkem - dopis ostravské
policie předám našemu bezpečnostnímu
výboru, aby byl plně informován.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji. Dále
se do rozpravy přihlásil s dalším pozměňovacím
návrhem ještě jednou pan poslanec Čapek.
Prosím ho, aby přišel svůj pozměňovací
návrh pronést. Připraví se pan poslanec
Václav Trojan s pozměňovacím návrhem.
Poslanec Miroslav Čapek: Omlouvám se, že
vystupuji ještě jednou, pane předsedo, vážená
poloprázdná sněmovno, je vidět, že
kolegové si zřejmě uvědomují
význam celního zákona. Chtěl bych
zdůraznit, že jsem v předchozím vystoupení
o tom pouze polemizoval, nepřednesl jsem to jako výslovný
pozměňovací návrh, navrhuji a zdůrazňuji,
že v tomto případě mluvím za
nás výbor, tedy navrhuji vypustit § 6 odst.
1 písm. g) v tisku 101, stejně tak jako vypustit
ustanovení § 21.
Pokud se týká pozměňovacího
návrhu, který přednesl kolega Sochor a já
jej velmi oceňuji, i když jsem si všiml, že
některé návrhy byly naprosto identické
s textem, který přednášel pan společný
zpravodaj, ale chtěl bych říci, že takto
konstruovaný institut vyšetřování
by za určitých podmínek bylo možno akceptovat,
jedná se, pokud bych to mohl přirovnat, tak trochu
o úroveň policejních vyhledavatelů,
kteří by tedy prováděli určité
právní úkony. Přesto však trvám
na svém pozměňovacím návrhu
za náš výbor, pokud jde o vypuštění
písm. g), § 6 odst. 1. a § 21, neboť se
domnívám, že je to čistší,
pokud tento institut tyto orgány mít nebudou.
To je jedna poznámka. Pokud jde o další pozměňovací
návrh, chtěl bych navrhnout v ustanovení
§ 7 v odst. 1 v tisku č. 101 toto následující
znění: "zřizují se oblastní
celní úřady v místech všech stávajících
celnic, případná další sídla
stanoví ministerstvo vyhláškou", ostatní
text ponechat tak, jak je.
Proč toto předkládám? Jedná
se o to, že v současné době se neví,
jakým způsobem bude potřeba upravit sídla,
mám za to, že stávající stav
je vyhovující, tou druhou větou v mém
návrhu je však dáno ministerstvu financí
oprávnění, aby podle potřeby, jestliže
se tak ukáže, byla zřízena event. další
sídla celních úřadů. Domnívám
se, že tento návrh nikterak výkonné
složky celních orgánů neomezuje.
Poslední připomínka - nikdo se totiž
nezabýval, a ani v zákoně není zde
uvedena účinnost zákona. Podle mého
názoru by to mělo být součástí
společné zprávy. Proto bych navrhoval v závěrečném
ustanovení tisku 101 celního zákona v §
340 doplnit text: "tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. 1. 1993". To dávám
jako další svůj pozměňovací
návrh. To je všechno. Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Čapkovi, zvu k řečništi pana
poslance Václava Trojana s pozměňovacím
návrhem, pak by vystoupil pan poslanec Mandelík,
jestli ještě na své přihlášce
trvá.
Poslanec Václav Trojan: Pane předsedo, dámy
a pánově, chtěl bych se věnovat §
61, kde písm. a) zní: "celní kontrole
nepodléhá zboží dovážené,
vyvážené a přepravované v tranzitu
v osobním zavazadle představiteli jiných
států a ostatními osobami, které požívají
výsady a imunity podle mezinárodního práva".
V tomto znění, pokud by článek zněl
pouze takto, tak to znamená prakticky, že od prezidenta,
přes vládní činitele až po poslance
podléháme tedy všichni plně celní
kontrole a můžeme být vystěhováni
s obsahem svého auta na každé celnici.
Domnívám se, že není třeba dále
zdůvodňovat, proč navrhnu to, co navrhnu.
To, co chci navrhnout, je v souladu se zákonem o přestupcích
č. 200/1990 Sb., a nové znění tohoto
článku by spočívalo ve vsunutí
pouze jediného slova, a to za slova "... a imunity
podle mezinárodního práva" za slovo
"podle" by bylo vsunuto slovo "zákona nebo".
Čili, článek by zněl takto: "Zboží
dovážené, vyvážené a přepravované
v tranzitu v osobním zavazadle představitelů
jiných států a ostatními osobami,
které požívají výsady a imunity
podle zákona nebo mezinárodního práva"
Je zaznamenáno. Toť můj pozměňovací
návrh. Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Václavu Trojanovi, pan poslanec Mandelík
se vzdal přihlášky do rozpravy. Konstatuji,
že nemám žádnou přihlášku
do rozpravy. Táži, zda chce ještě někdo
promluvit v rozpravě. Hlásí se poslanec Zima,
uděluji mu slovo.
Poslanec Anton Zima: Pane předsedo, dámy
a pánové, chtěl bych reagovat na příspěvek
pana kolegy Čapka, chtěl bych znovu zdůraznit,
že všechny mé pozměňovací
návrhy se vztahovaly výhradně k tisku 101,
tzn. všechno číslování a všechny
pozměňovací návrhy jsou ve vztahu
k tisku č. 101.
Dovolím si však dát ještě jeden
pozměňovací návrh, a to právě
v souvislosti s § 340, co se týká účinnosti,
chtěl bych doplnit tento paragraf o větu, která
by zněla takto: "s výjimkou ustanovení
§ 6 odst. 1 písm. g) a § 21, která nabývají
účinnosti dnem 1. října 1993."
Zdůvodnění: doplnění tohoto
paragrafu právě umožňuje to, co tady
bylo zmíněno jako argument, že to nelze stanovit
hned a bylo by to obtížné. Toto doplnění
právě umožňuje celní správě
zabezpečit všechno tak, aby podmínky vyšetřování
mohly být správně plněny.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
společnému zpravodaji a táži se po přihláškách
do rozpravy. Nevidím v tuto chvíli žádnou,
proto rozpravu uzavírám a táži se pana
společného zpravodaje, zda potřebuje nějakou
lhůtu ke zpracování pozměňovacích
návrhů, a v případě, že
ano, jakou. Je tu technická poznámka pana poslance
Čapka.
Poslanec Miroslav Čapek: Pane předsedo, já
jsem ve svém vystoupení navrhl a požádal,
aby nám byly ty připomínky k tisku 101 předloženy
písemně, abychom se na ně mohli podívat.
Myslím, že to přispěje k plynulém
procesu hlasování o tomto zákoně.
Ještě k tomu jednu poznámku, mrzí mě,
protože jsem ve svém vystoupení měl
dotazy na vládu, resp. žádost a podnět
na vysvětlení vlády k tomuto tisku, tak mě
mrzí, že zde není přítomen žádný
zástupce vlády tak, aby mě mohl na to odpovědět.
Prosím, aby to bylo zaznamenáno a tlumočeno.
K tomu chci učinit ještě jednu poznámku.
Samozřejmě nemohu nutit zástupce vlády,
aby vystoupil, i když je požádán poslancem,
přesto však se podle usnesení předsednictva
domnívám, že to vyznívá tak,
aby při jednání pléna ČNR byl
přítomen alespoň jeden zástupce vlády
České republiky, alespoň jeden místopředseda.
Předseda ČNR Milan Uhde: Já si to
uvědomuji, pane poslanče, zaznamenám to,
v budově je přítomen pan místopředseda
Kalvoda, předpokládám, že se účastní
jednání ústavně právního
výboru.
Prosím pana poslance Zimu, aby se vyjádřil
k žádosti, na kterou já jsem nezapomněl,
k žádosti pana poslance Čapka o písemném
zpracování a předání toho materiálu,
který požadoval.
Poslanec Anton Zima: Pane předsedo, dámy
a pánové, já jsem právě ve
svém stanovisku chtěl reagovat na pana poslance
Čapka, chtěl jsem vás požádat
o krátké přerušení z toho důvodu,
že pozměňovacích návrhů
bylo i v rozpravě dost a chtěl jsem splnit přání
pana poslance a umožnit rozmnožení všech
pozměňovacích návrhů tak, aby
je sněmovna dostala k dispozici.
Proto vás prosím, abyste toto jednání
na dobu nevyhnutelnou, předpokládám, že
pokud to Kancelář stihne, tak asi na jednu hodinu,
přerušili.