Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Děkuji, pane předsedo. Spíš než závěrečné slovo bych chtěl odpovědět či reagovat na dvě zbývající vystoupení panů poslanců Vyvadila a Payna.

Pokud jde o dotaz nebo veřejnou úvahu pana poslance Vyvadila, zda touto recepční normou bude přijat i článek 4, předpokládám, že jde o ústavní zákon o zániku ČSFR, kterým se opravdu zcela nesporně konstituuje na místo ČNR jakýsi nový zákonodárný orgán, já myslím, že o tom není sporu. A takhle také chápe tuto situaci pan poslance Vyvadil, pokud jsem správně rozuměl - tak odpovídám. Veškeré zákony, které jsou popsány v odst. 1, čl. 1 tohoto zákona se přejímají, tedy i tento ústavní zákon, tedy i tento čl. 4.

Já bych k tomu sice mohl dodat, že existuje již dnes ústavní zákaz, aby ústavní zákon FS zasahoval svými normami do vnitřní úpravy ústavního systému republik, že tedy tento článek, možná že nejen tento, lze považovat za protiústavní. Mohl bych shromažďovat jiné argumenty, které mně odůvodňují se domnívat, že ta hrozba, kterou vnímám a cítím stejně jako pan poslanec Vyvadil, tedy hrozba zákonného zániku ČNR na Nový rok a ustavení jakéhosi nového parlamentu, ohledně něhož se ve zmíněném ústavním zákoně říká pouze tolik, z koho je složen, tak tato hrozba se domnívám, přesto, že podléhá režimu recepce, že je irelevantní.

Pokud jde o námitku nebo dotaz pana poslance Payna, směřuje k tomu, že v čl. 2 se v případě rozporu mezi právními předpisy ČR vydanými před zánikem ČSFR a předpisy uvedenými v čl. 1, to jest oním právním řádem federace, se stanoví priorita právního předpisu České republiky.

Především bych chtěl říci, že pan poslanec Payne vychází z nesprávné premisy, z nesprávného předpokladu, že totiž dosud zde platí hierarchie, která říká, že federální předpisy stejné právní síly mají přednost před republikovými předpisy. Tady šlo o jiný způsob dělení zákonodárných kompetencí, tady šlo o právě dělení působností, kde jistá část zákonodárné působnosti třeba v témže oboru byla svěřena federaci a jiná část byla svěřena republice.

Čili tady nikdy nebyla tato hierarchie. Jinak bych sdílel obavy, co vlastně takový zásah bude znamenat do právního řádu, ale v tomto případě se domnívám, že tomu tak není s ohledem na to, že působnosti nebyly hierarchické v zákonodárství, ale dělené.

Pokud bych se měl vyjádřit k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Stiborové - čl. 3. odst. 3 -, je zde druhé řešení, které se nabízí. Vláda navrhla řešení operativní, a to řešení provedené přece jen právní normou nařízení vlády. Zde se nabízí řešení usnesením ČNR. Já bych proti tomu principielně nic neměl, pokud ústavní zákon zmocní ČNR k tomuto rozhodnutí, protože záměrem bylo stanovit jakousi pojistku, jakousi cestu rychlého operativního řešení pro to, aby některé výkony státní správy nezůstaly bez orgánu, který je vykonává.

Obdobně doporučuji řešení navrhované ve vládním návrhu, a to s ohledem na to, co jsem říkal - je zde navrženo řešení prozatímní vládním nařízením, tj. právní normou.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády Janu Kalvodovi. Nyní uděluji slovo paní společné zpravodajce výboru, aby přednesla své závěrečné slovo, vyjádřila se k rozpravě a navrhla hlasování o podaných pozměňovacích návrzích.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, dámy a pánové v rozpravě vystoupili tři poslanci, z čehož jsem zaznamenala pouze jeden pozměňovací návrh, a to paní poslankyně Stiborové. Domnívám se, že o tomto pozměňovacím návrhu rozhodne sněmovna správně i bez mého komentáře. Tento pozměňovací návrh směřoval k Čl. 3 odst. 3 a zněl: vypustit poslední větu tohoto článku a nahradit větou: V pochybnostech rozhodne usnesením Česká národní rada. Doufám, že je to tak správně, paní poslankyně.

(Poslankyně Stiborová: Ano.)

Prosila bych, pane předsedo, kdybyste o tomto pozměňovacím návrhu dal hlasovat.

Předseda ČNR Milan Uhde: Budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 70.

Kdo je proti? 45.

Kdo se zdržel hlasování? 58.

Tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

Poslankyně Anna Röschová: Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a já bych prosila vás, pane předsedo, abyste dal hlasovat, kdo je pro přijetí ústavního zákona tisk. 168 ve znění společné zprávy, tisk 179.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji paní společné zpravodajce výborů a pro pořádek připomenu, že podle § 24 zák. ČNR o jednacím řádu ČNR je k přijetí ústavního zákona ČNR třeba třípětinové většiny všech poslanců ČNR.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Pane předsedo, právě proto, že jste zdůraznil třípětinovou většinu, dávám návrh na přerušení této schůze na deset minut, protože momentálně jsou zde závažné pochybnosti. Žádám tedy, aby byla schůze přerušena na deset minut, jde o procedurální návrh.

Předseda ČNR Milan Uhde: O procedurálním návrhu se hlasuje bez rozpravy.

Kdo je pro to, aby tato schůze byla na deset minut přerušena, nechť zvedne ruku. 119.

Kdo je proti? 22

Tento návrh byl přijat, schůze je přerušena. Pokračovat budeme v 16,40 h.

Předseda ČNR Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokračujeme v projednávání bodu, který máme nyní na programu. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Hirš, udílím mu slovo.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, vznáším tento procedurální návrh. Vzhledem k závažnosti projednávaného zákona a vzhledem k pochybnostem, které jsou v některých formulacích, podávám tento návrh: přerušit projednávání tohoto bodu, dokončit program podle plánu. Mezi tím se sejde ústavně právní výbor, který dořeší tyto problémy Potom se krátce sejdou kluby a dokončíme projednávání tohoto bodu až na konec. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Milan Uhde: Budeme hlasovat o procedurálním návrhu poslance Hirše na přerušení projednávání tohoto bodu a pokračování v programu tak, jak byl schválen.

Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať zvedne laskavě ruku. 146 hlasů pro.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.

Tento návrh byl přijat. Bod se přerušuje, a než přistoupíme k dalšímu bodu, prosím, aby se ústavně právní výbor pokud možno sešel a začal se věcí neprodleně zabývat.

Děkuji.

Na programu je

K návrhu poslance Richarda Mandelíka, který vám byl předložen jako sněmovní tisk 101, se dodatečně ještě připojili poslanci René Hába, Josef Ježek, Věnceslav Lukáš a Ludvík Motyčka. K tomuto podkladu jste obdrželi ještě průvodní dopis podepsaný panem poslancem Mandelíkem a písemný materiál. Žádám nyní zástupce navrhovatelů pana poslance Mandelíka, aby předložený návrh zákona odůvodnil.

Poslanec Richard Mandelík: Vážený pane předsedo, vážený pane člene vlády, dámy a pánové. Celní orgány zaujímají významné místo při zabezpečování úkolů státní správy. Zvyšující se výměna zboží mezi podnikatelskými subjekty z České republiky a zahraničními subjekty vyžaduje, aby vztahy mezi státem a těmito subjekty byly právně regulovány obdobně, jak je to obvyklé v ekonomicky vyspělých zemích. Rovněž evropská dohoda o přidružení ČSFR k Evropským společenstvím a obdobná dohoda, která byla podepsána mezi ČSFR a Evropským sdružením volného obchodu, ukládá celním orgánům nové úkoly, které doposud neplnily. Česká republika má rovněž zájem na tom, aby obdobná dohoda, která bude uzavřena mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími, obsahovala co nejméně odchylek od Evropské dohody.

Dosud platný celní zákon č. 44 z roku 1974 Sb., který platí na celém území ČSFR, byl třikrát novelizován, z toho v posledních dvou letech dvakrát. A to zákonem č. 105 z roku 1991 a zákonem č. 217 z roku 1992. Přesto již nevyhovuje současným změněným ekonomickým a společenským podmínkám a nesplňuje požadavky, které jsou kladeny na moderní celní zákoník. V úvodních ustanoveních celního zákona jsou vymezeny základní pojmy, které jsou v celním zákoně používány. Pojmy, které jsou používány pouze v některých ustanoveních, jsou definovány v těchto ostatních příslušných ustanoveních. V dalších ustanoveních navrhovaného celního zákona jsou nové nebo nově koncipované kompetence celních orgánů a je upravena celá soustava celních orgánů.

Ozbrojený sbor celní správy by tvořili celníci zařazeni do funkcí stanovených vyhláškou ministerstva financí. Pouze celníci zařazeni do tohoto ozbrojeného sboru budou oprávněni použít zbraně a donucovacích prostředků a dalších oprávnění uvedených v hlavě III. uvedeného celního zákona. Nejde tedy o žádné nové ustanovení, obdobná právní úprava je obsažena v platném celním zákoně.

Nově se navrhuje, aby celní orgány vyšetřovaly trestné činy spáchané v souvislosti s dovozem, vývozem nebo tranzitem zboží nebo s jiným nakládáním zboží. Vyšetřování tzv. celních trestních činů mají v kompetenci celní orgány ve všech státech Evropských společenství a státech Evropského sdružení volného obchodu, stejně tak jako je předmětem sjednaných dvoustranných nebo mnohostranných smluv. Některé státy jako např. Velká Británie, Itálie, Švédsko, Francie a Finsko nechtějí s námi tyto dohody uzavřít, dokud naše celní orgány nebudou vybaveny stejnými pravomocemi, tj. oprávnění vyšetřovat, aby byla zajištěna reciprocita při poskytování informací a zajišťování spolupráce. Toto by umožnilo velmi rychlé zjištění podkladů pro rychlé vyšetření předmětné trestné činnosti.

Naproti tomu dosud vedené vyšetřování tuto rychlost neskýtá. Doklad - vyžadování důkazů prostřednictvím příslušných institucí. To má mimo jiné v současné době za následek, že zboží značné hodnoty, které je zajištěno celními orgány, je často znehodnoceno - zkaženo, nebo prošlá záruční lhůta - a stát tak přichází nejen o clo a daně, ale navíc nese veškeré náklady na skladování zajištěného a uskladněného zboží.

V případě mnohostranné smlouvy se jedná o Mezinárodní úmluvu o vzájemné právní pomoci při zabraňování, vyšetřování a potlačování celních deliktů podepsané dne 9. 6. 1977 v Nairobi. Doposud nebylo možno k této smlouvě přistoupit, protože naše celní orgány nemají oprávnění k vyšetřování celních deliktů, kterými se podle této úmluvy rozumí veškeré porušení nebo pokus o porušení celních předpisů. Celním předpisem se pak rozumí souhrn všech právních předpisů, prováděných celními orgány při dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží.

Bude-li ustavení o vyšetřování trestných činů spáchaných v souvislosti s dovozem, vývozem, tranzitem nebo jiným nakládáním se zboží vyšetřovatelem celní správy přijato, bude také třeba zpracovat a předložit návrh zákona, kterým se mění a doplňuje trestní řád, umožňující toto vyšetřování. Současně považuji za potřebné a účelné, abychom usnesením vládě České republiky doporučili urychlené přistoupení k Mezinárodní úmluvě o vzájemné právní pomoci při zabraňování, vyšetřování a potlačování celních deliktů podepsané v Nairobi 9. 6. 1977, kterou jsem zde již zmínil.

Vzhledem k tomu, že je účelné, aby v jednom řízení byly současně vymezeny clo i daně, je nutné, aby toto řízení bylo upraveno jednotně přímo v celním zákoně. Zákony o dani z přidané hodnoty a spotřebních daních obsahují ustanovení, která stanoví, že při dovozu platí ustanovení celních předpisů. Proto byla do návrhu celního zákona zapracována celá řada ustanovení ze zákona o správě daní a poplatků.

Vzhledem k specifičnosti činnosti celních orgánů se navrhuje, aby celní orgány mohly na úhradu celních plateb přijímat i zahraniční měnu, pokud nemohou být tyto platby provedeny v tuzemské měně. Vychází se z toho, že ne na všech celnicích jsou zřízeny směnárny a dlužník nemá vždy tuzemskou měnu. Potom vzniká pro celníka i účastníka neřešitelný problém, jak tyto platby uhradit. Toto ustanovení by tento problém řešit pomohlo.

V předloženém návrhu celního zákona je rovněž obsažena právní úprava určování celní hodnoty, která je základem pro vyměření cla. Je také součástí základu pro vyměření daně z přidané hodnoty při dovozu. Dále je tam obsažen návrh způsobu přepočtu zahraniční měny na tuzemskou měnu v případě, jestliže je cena vyjádřena v zahraniční měně, v neposlední řadě také způsob stanovení původu zboží preferenční i nepreferenční, což bylo doposud obsaženo v různých právních předpisech.

Návrh celního zákona upravuje některé nové instituty, které doposud v celních předpisech upraveny nebyly, zejména celní režimy, což je aktivní zušlechťovací styk, pasivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem, uskladňování v celním skladu, dočasné použití, volný oběh a vývoz.

Navrhovaná právní úprava podrobně upravuje postup celních orgánů i dovozců a vývozců zboží, tzv. deklarantů, zvyšuje tak právní jistotu a omezuje subjektivní posuzování a postupy celních orgánů. Navrhovaná úprava zabezpečuje, aby příjmy do státního rozpočtu, vyplývající z dovozu zboží ze zahraničí, clo, daně a poplatky byly zajišťěny v době co nejkratší a do tohoto rozpočtu také odvedeny.

Kromě podrobné úpravy jednotlivých celních režimů, návrh obsahuje velmi podrobnou úpravu vzniku celního dluhu, platný celní zákon nyní hovoří o nároku státu na clo, kdo a v jakém případě je dlužníkem, ve většině případů povinné zajištění celního dluhu především bankovní zárukou, možnost povolení bezúročného odkladu platby na dobu až 30 dní, posečkání platby cla, případě povolení splátek.

Navrhovaná právní úprava vytváří prostor pro účinnou ochranu existujících pracovních příležitostí v České republice. Neudělení povolení použití režimu s ekonomickým účinkem, jestliže tím by byly ohroženy vážně ekonomické zájmy českých výrobců obdobného druhu zboží, případně také umožnění vytvoření nových pracovních příležitostí, což je režim přepracování pod celním dohledem.

Zcela nově je v návrhu celního zákona upraven institut následné kontroly po propuštění zboží. Tento institut umožní následně doměřit a vybrat cla a daně a případně sankčně postihnout dovozy, které se uskutečnily v rozporu s celními předpisy, tj. povinnost držitele zahraničního zboží prokázat celním orgánům způsob nabytí tohoto zboží dokladem o propuštění zboží celními orgány, nebo jiným účetním dokladem z něhož bude zřejmé, od koho bylo zboží nabyto.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s právní úpravou v této oblasti v Evropských společenstvích a navazuje také na tradice demokratického Československa, které byly násilně přerušeny po roce 1948.

Žádám vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abyste důkladně zvážili důvody, které vedly k předložení tohoto návrhu celního zákona a svůj názor vyjádřili po rozpravě kladným hlasováním.

Nyní vám ještě vysvětlím význam a smysl toho pracovního materiálu, který jste nalezli na svých lavicích s mým průvodním dopisem. Vzhledem k tomu, že k tomuto návrhu zákona se vyskytlo mnoho pozměňovacích návrhů, zvláště kus práce na tomto návrhu vykonal výbor pro právní ochranu a bezpečnost, kterému tímto děkuji, protože ten se zabýval touto předlohou a zvláště věcmi, které se týkají jeho působnosti velmi podrobně a ve společné zprávě, za chvíli přednesené zpravodajem zjistíte, že návrhy jsou velmi kvalitní a přispějí ke kvalitě tohoto zákona.

Kromě toho ještě navrhovatel a společný zpravodaj jsme shromáždili mnoho dalších připomínek, a protože jich bylo velké množství, a protože se také ukázalo vhodné do návrhu tohoto zákona se pokusit zapracovat i některé dobré věci, které přijalo Federální shromáždění při přijímání celního zákona, proto materiál, který máte před sebou a který není označen číslem 101 a před slovem "celní zákon" není napsáno slovo "návrh", a tím se odlišuje od toho základního návrhu v tisku 191, tento pracovní materiál obsahuje všechny změny navrhované ve společné zprávě.

Obsahuje všechny pozměňovací návrhy, které přednesl společný zpravodaj. Kromě návrhů, které vyplynuly z projednávání ve Federálním shromáždění. A kromě návrhů, které zde budou samozřejmě nepochybně předneseny na plénu. Smyslem tohoto opatření je, aby to usnadnilo vaši orientaci při projednávání jednotlivých pozměňovacích návrhů a při kvalitním projednání celé předlohy. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi za jeho výklad a dávám nyní slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Antonu Zimovi, aby odůvodnil společnou zprávu výborů České národní rady, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 107, prosím, pane poslanče.

Poslanec Anton Zima: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, celní zákon, který dnes projednáváme, slučuje problematiku celnictví do jednotného nebo do jednoho právního předpisu, sleduje tedy zrušení většího množství předpisů a novel, které celní problematiku řešily jen částečně a dočasně. Předložený návrh tedy upravuje pro Českou republiku celou oblast celnictví včetně jeho výkonu a organizačního uspořádání celních orgánů. A má být kompaktibilní s právní úpravou v oblasti cla v Evropském společenství. Zákon je rozsáhlý a poměrně složitý, dělený do několika základních částí. Je však strukturován dobře, takže orientace v něm by neměla být problematickou. V úvodu jsou vymezeny pojmy, se kterými zákon často pracuje, následuje část organizační a kompetencí, potom samotná technická část zákona a nakonec ustanovení konečná a přechodná. Právě část organizační a kompetencí je v tomto návrhu významnou, protože konstituuje Českou celní správu a dává jí nový obsah a pravomoci. Při projednávání předlohy ve výborech se formulovaly připomínky a pozměňovací návrhy převážně k této části navrhovaného zákona. Z výborů, které měly tento zákon přikázán, měly ve svém usnesení připomínky a pozměňovací návrhy výbor hospodářský a rozpočtový a výbor pro právní ochranu a bezpečnost. Převážnou část připomínek uvedených ve společné zprávě tvoří právě připomínky výboru pro právní ochranu a bezpečnost. Ve společné zprávě jsou uvedeny pozměňovací návrhy, které vznikly ve výborech. Z nezařazených návrhů si dovoluji upozornit na požadavek výboru pro právní ochranu a bezpečnost na vypuštění § 21 a § 6 odst. 1 písm. g), ve kterých se jedná o kompetenci vyšetřování. Argumentace pro vyšetřování uvádí, že jde o tříštění jednoho výkonu do více složek a o zasahování do kompetencí ministerstva vnitra. Ze strany zpracovatele je argumentováno tím, že tento institut je v evropských celních správách zaveden a je podmínkou pro podepsání příslušných mezinárodních dohod. Předkládám vám společnou zprávu ve znění 107, ve které jsou uvedeny připomínky a pozměňovací návrhy výborů, které tento návrh projednaly. Chtěl bych vás upozornit na jednu gramatickou chybu, která mění význam, a to je hned na první straně, kde v předposledním řádku je věta: "V čele generálního ředitelství cel je generální ředitelství generálního ředitelství, atd. "Prosím, abyste si to opravili do tohoto znění: "V čele generálního ředitelství cel je generální ředitel generálního ředitelství cel, atd.". Dále v tomto textu jsou některé drobné textové chyby, které však nemění smysl textu, takže vás prosím, abyste je nějakým způsobem respektovali nebo brali do úvahy. Společná zpráva obsahuje poměrně velké množství pozměňovacích návrhů. Dovolil bych si navrhnout, aby tady v této chvíli nebyly čteny. Jsou k dispozici, jsou rozdány. Bude záležet na sněmovně, jak se rozhodne. Dávám návrh, aby byl návrh tohoto zákona a společná zpráva tak, jak obsahuje tyto pozměňovací návrhy, sněmovnou přijaty.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji poslanci Antonu Zimovi. Otevírám nyní rozpravu. Písemně se do ní zatím nikdo nepřihlásil. Ptám se tedy, kdo se hlásí z místa do rozpravy? Prosím, pan poslanec Valach.

Poslanec Vítězslav Valach: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, budu velice stručný. Chtěl bych navrhnout jeden pozměňovací návrh, a to v § 294 v odstavci 2 ve třetím řádku - zaměnit cifru 10 000 Kčs číslicí 20 000 Kčs. Jenom jako zdůvodnění - myslím si, že pro osoby, které konají to, co je popsáno v § 292, např. v bodě f) nebo g) je pouhá několikatisícová pokuta opravdu jenom symbolická, takže bych navrhnul tu horní hranici zvýšit na dvojnásobek. Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Valachovi, táži se po dalších přihláškách do rozpravy Pan společný zpravodaj Anton Zima se hlásí.

Poslanec Anton Zima: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jak už naznačil pan předkladatel, chtěl bych vznést pozměňovací návrh, který obsahuje několik připomínek a návrhů, které dost precizují text předloženého zákona, zpřesňují ho, které vznikly v průběhu projednávání zákona a které vznikly tím, že byl tento zákon projednáván ve Federálním shromáždění. Jak jistě víte, byl v listopadu tento zákon projednáván. Byl to však zákon, který byl stejný jako tento s tím rozdílem, že v něm nebyla obsažena část - organizace celní správy v České republice. Při projednávání tohoto zákona ve Federálním shromáždění bylo vzneseno několik pozměňovacích návrhů, které zpracovatel označuje jako přínosné a byl by rád, kdyby v novém zákoně byly. Proto skupinu těchto pozměňovacích návrhů předkládám jako jeden pozměňovací návrh.

Odstavec 2 zní: "Celní pohraniční pásmo je část celního území, jehož hranice je vymezena vzdušnou čarou 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhem o poloměru 25 km okolo celních letišť."

§ 5 zní -odstavec 1: "Zřizuje se generální ředitelství cel, které je součástí ministerstva pro výkon jeho působnosti ve věcech celnictví, celní politiky, celních sazeb a celní statistiky."

Odstavec 2: "V čele generálního ředitelství je generální ředitel generálního ředitelství cel, dále jen generální ředitel."

Odstavec 3: "Celní správu, včetně generálního ředitelství cel, řídí a za jeho činnost odpovídá ministru financí, (dále jen ministr) generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr."

Odstavec 4: "Generálního ředitele zastupuje jeho náměstek, kterého jmenuje a odvolává ministr na návrh generálního ředitele."

Odstavec 5: "Generální ředitelství cel vykonává svojí působnost na celém území České republiky."

V § 6, odstavec 1 se slova "generální ředitelství cel" nahrazují slovem "ministerstvo".

V § 6, odstavec 3 se vypouští druhá věta.

V § 6 se vypouštějí odstavce 4 a 5.

§ 10, odstavec 1 zní: "Zřizují se celní úřady. Územní působnost celních úřadů stanoví ministerstvo vyhláškou."

§ 12 - slova "generálnímu ředitelství" nahradit slovem "ministerstvu".

§ 19 zní: "Ministerstvo po dohodě s ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou organizaci a výkon zdravotnické péče v celní správě."

§ 20 zní - odstavec 1: "Celník má nárok na naturální stejnokrojové náležitosti, kterými jsou věcná plnění potřebná pro výkon pracovní činnosti."

Odstavec 2: "Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky nároku na jednotlivé druhy naturálních stejnokrojových náležitostí, jejich výši a další podrobnosti."

Odstavec 3: Na konec připojit slova "při hledání zbraně".

V § 60, odstavec 4 doplnit třetí a čtvrtou větu, které zní: "Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby." Způsob provádění osobní prohlídky a přítomnost nezúčastěných osob upraví ministerstvo vyhláškou.

V § 60, odstavec 5 doplnit druhou větu, která zní: "Skutečnost, že byla provedena vnitřní celní kontrola, je povinen celní úřad na obalu listovní zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem."

§ 61, písmeno a) upravit takto: "Zboží dovážené, vyvážené a přepravované v tranzitu, jako zavazadla představitelů jiných států a ostatních osob, které používají výsady a imunity podle mezinárodního práva."

V § 76, odstavec 1 písmeno c) upravit druhou větu takto: "Jakost zboží, jeho název a existence ochranné, nebo výrobní známky, nebo obchodního jména, patří mezi činitele, které je nutno vzít v úvahu při posuzování, zda jde o podobné zboží."

V § 248 vypustit odstavec 4.

V § 271, odstavec 2 písmeno b) vypustit slovo "česká".

V § 317, odstavec 6 na konci věty doplnit slova: "Pokud tento zákon nestanoví jinak."

Ustanovení § 214 odst. 1 zní: Úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla se přizná tím, že od částky dovozního cla vyměřeného z dovážených zušlechtěných výrobků propuštěných do volného oběhu se odečte částka dovozního cla, které by bylo ke stejnému okamžiku vyměřeno z dočasně vyváženého zboží v případě, že by bylo dovezeno ze státu, ve kterém byla provedena poslední zpracovatelská operace.

V § 248 odst. 4 - vypustit.

V § 1 odst. 1 - vypustit slova v závorce (dále jen "tuzemsko") a slovo "jednotným".

V § 2 písm. b) - nahradit slovo "v tuzemsku" slovy "na území České republiky (dále jen tuzemsko)".

V § 2 zařadit písm. d) za písm. h).

V § 2 písm. l) v bodě 1 - vypustit slova v závorce (dále jen "režim"). V bodě 2, 3, 4 a 5 doplnit odkazy na příslušné paragrafy k definování termínů, kde se vyskytují.

V § 2 písm. m) slovo "režimem" nahradit slovy "celním režimem (dále jen režim)". V bodech 1 až 8 tohoto paragrafu doplnit odkazy na příslušné paragrafy, ve kterých jsou tyto termíny definovány.

V § 2 zaměnit pořadí písmen n) a o).

V § 3 odst. 2 - vypustit slova "výkon a kontrolu".

V § 74 odst. 1 - vypustit slova "např. faktuře".

V § 76 odst. 1 v návětí - vypustit slovo "pojmem" a písmena a) až f) uvést do sedmého pádu.

V § 77 odst. 3 slova "se přezkoumávají" nahradit slovy "celní orgány přezkoumávají". V odst. 4 téhož paragrafu slovo "těchto" vypustit za slovo "hodnot" doplnit slova "uvedených v písmenech a) až c)". V odst. 5 téhož paragrafu slovo "prodej" nahradit slovem "prodejích".

V § 78 odst. 2 v první větě - vypustit slova "i když je možno na ně pohlížet jako na prospěšné prodávajícímu nebo jestliže byly podniknuty v dohodě s prodávajícím;".

V § 79 odst. 3 slov "vyplývajícím" nahradit slovem "vyplývajících". Slovo "předmětným" nahradit slovem "stejným"

V § 80 odst. 3 slovo "vyplývajícím" nahradit slovem "vyplývajících". Slovo "předmětným" nahradit slovem "podobným".

V § 82 odst. 2 v první větě - vypustit slova "ani nutit", ve druhé větě slovo "dotyčného" nahradit slovem "tohoto".

V § 317 odst. 6 doplnit slova "pokud tento zákon nestanoví jinak".

V celém textu zákona potom upravit odkaz na paragrafy podle nového přečíslování.

To byly všechny pozměňovací návrhy.

Děkuji.