Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Tlustému a žádám
společného zpravodaje výborů, pana
poslance Červinku, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Červinka: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, sněmovní tisk
č. 108 projednaly výbory ústavně právní
a zemědělský jako společnou zprávu,
sněmovní tisk č. 109 předložili
vám v řádném termínu.
Jak již za navrhovatele říkal pan ing. Tlustý,
došlo v tomto zákoně k zásadním
změnám, proto společná zpráva
v podstatě je tímto Sankčním zákonem.
Výbory doporučují ČNR, aby návrh
zákona schválila ve znění sněmovního
tisku č. 109.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Červinkovi. Otevírám
rozpravu k tomuto návrhu zákona. Jako první
se do rozpravy připravil pan poslanec Melichar, kterému
dávám slovo.
Poslanec Jaroslav Melichar: Vážený pane
předsedo, pane předsedající, dámy
a pánové, k tzv. sankčnímu zákonu
mi dovolte říci několik slov.
Skutečnost, že již přijaté zákony
o navrácení půdy, živého a mrtvého
inventáře oprávněným osobám
se nedodržují, dostávají se tito lidé
do role ubohých prosebníků. Proto je na této
sněmovně, aby tento sankční zákon
bez jakýchkoli zmírňujících
úprav přijala. Může se některým
poslancům zdát kuriozní to, že je zapotřebí
další zákon na podporu již platného
zákona. Ale, bohužel, stejně kuriozním
faktem je to, že ignorování existujících
zákonů se ještě mnohým v této
republice vyplácí. Že navrhovaný způsob
jak dosáhnout praktického naplnění
již existujícího zákona je jen částečný,
většinou všichni víme. Ale v opačném
případě, tzn. že to málo, co
můžeme učinit, bychom chtěli rozmělnit,
jinak řečeno, aby se vlk nažral a koza zůstala
celá, dáme tím jen důkaz, že
tomuto zákonodárnému sboru je lhostejné,
že zákon lze nedodržovat a obcházet.
Můžete namítnout, proč sankce za jeho
nedodržování, když tento fakt je protiprávní
jednání. Nutné jsou proto, neboť funkcionáři
zemědělských družstev a státních
statků velice dobře znají taktiku a oddalování
předávání majetku oprávněným
osobám, případně jejich doporučení
- nechť si podá u soudu žalobu. Jinými
slovy: transformačnímu zákonu se doslova
vysmívají. Příklady odmítavého
chování zemědělského aparátu
či pasivity některých úřadů
vůči těm, kteří se domáhají
svého zákonného práva, jsou dostatečně
známé. Nedávné vystoupení pana
poslance Trnky před televizní kamerou, kde hovořil
o sankčním zákonu jako o návratu k
50. letům, k útokům na zemědělce
či likvidaci zemědělství, bych rád
pokládal za jeho indispozici či přeřeknutí,
neboť kdyby to myslel vážně, tak takové
tvrzení bych musel označit jako hrubé zkreslení
návrhu zákona dnes projednávaného
a urážku těch, jimž půda a majetek
byl ukraden.
Jestliže ke snaze vrátit majetek osobám, jimž
byl majetek nezákonně konfiskován, se dává
rovnítko ke zločinům pod názvem koletivizace
zemědělství, pak to svědčí
o naprosté mezeře a ignoraci právního
chápání. Příkladů, že
jedině skutečně konkrétní vlastník,
majitel půdy, obchodu, továrny atd., je schopen
vytvářet efektivní hodnoty a zároveň
o svůj majetek pečovat, by snad bylo nošením
dříví do lesa. Tvrzení, že vrácení
půdy oprávněným osobám přivodí
kolaps zemědělství, je nepravdivé
a má za cíl nejen blokování transformačního
zákona, ale hlavně zachování zemědělského
funkcionářského aparátu a neefektivního
státem dotovaného zemědělství.
Věřím, že poslanci v tomto zákonodárném
sboru bez ohledu na politickou příslušnost
tento sankční zákon podpoří,
neboť, jak jsem předtím uvedl, jeho význam
spočívá hlavně ve snaze zákony
dříve přijaté rychleji uvést
v praxi. Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Melicharovi. Dávám slovo
panu poslanci Jeglovi, připraví se pan poslanec
Hurta.
Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, jsem
ověřovatelem zemědělského výboru
a jsem nucen konstatovat, že v předloženém
návrhu zákona nejsou zakotveny změny, které
- bohužel nebo bohudík - zemědělský
výbor navrhl a schválil. Předpokládám,
že i v ústavně právním výboru
byly určité změny a tyto změny chybí
jako příloha. Myslím si, že s těmito
změnami i s důvody, které k tomu vedly, by
tato sněmovna měla být seznámena.
Vzhledem k tomu, že to tady není, navrhuji, aby jednání
kolem tohoto sankčního zákona bylo přerušeno
a vráceno k dopracování těchto změn.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Jeglovi, jeho vystoupení nemohu
rozumět jinak než jako procedurálnímu
návrhu na přerušení tohoto bodu s tím,
že by ČNR požádala zemědělský
výbor o nové projednání.
Je zde návrh na přerušení projednávání
tohoto bodu a na to, abychom požádali zemědělský
výbor o nové projednání tohoto materiálu.
Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního
návrhu, ať zvedne ruku. 74.
Kdo je proti? 86.
Tento návrh nebyl přijat.
Budeme pokračovat v rozpravě. Domnívám
se, že v zájmu co nejvyšší kvality
předlohy, kterou budeme v závěru schvalovat,
můžeme případně zvážit,
zda požádáme některý z výborů
po skončení rozpravy, aby se zabýval tím,
co z rozpravy vyplyne.
Prosím pana poslance Hurtu, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Hurta: Vážené předsednictvo,
vážené kolegyně a kolegové, zákony
restituční i transformační byly přijaty.
Podle nich je navracen majetek. Abych předešel zbytečným
diskusím, uvedu hned na začátku, že
nemám nic proti navrácení majetku všem,
kteří o něj přišli podle schválených
zákonů.
Transformační zákon považuji za nespravedlivý,
protože umožňuje rozdělovat soukromý
majetek členů zemědělských
družstev i těm, kteří jej do družstva
nevložili a ani se na jeho tvorbě a rozmnožování
nepodíleli. Nicméně zákon byl přijat
a je potřeba jej respektovat.
Dále jsem přesvědčen o tom, že
zemědělská družstva v původní
podobě bez přeměny na družstva skutečných
soukromých podílových vlastníků
majetku nemohou v budoucnu uspět. Vnitřní
přeměna družstev na fungující
obchodní společnosti nebo družstva je proto
nezbytná. Tolik, aby bylo jasno, pro další
obsah mého vystoupení.
Předložený návrh zákona o sankcích
je svým způsobem - přes námitky některých
mých kolegů - skutečně kuriozním
zákonem, protože jde o zákon, kterým
se má dosáhnout plnění jiných
zákonů. Tyto zákony byly přijaty už
před rokem a půl druhým rokem. Oba byly velmi
diskutovány a oba byly nedokonalé. Postrádají
jednotný výklad. I my jsme k nim přijímali
tady, na této půdě novely. Výklad
těchto zákonů byl svěřen soudu.
Sankce bývají zpravidla obsaženy v přijímaném
zákoně, jinak máme obecný zákon
o přestupcích. U zrodu obou zákonů
byl také spoluautor předloženého návrhu
zákona o sankcích pan poslanec a náměstek
ministra zemědělství ing. Tlustý.
Celý velmi složitý proces restitucí,
privatizace státních statků i transformace
zemědělských družstev je silně
zpolitizován. V takové situaci by ČNR měla
dbát na čistotu právního řádu,
což je prvním předpokladem, aby se český
stát mohl označovat jako právní stát.
Tato norma, bude-li v navrhované podobě přijata,
právní jistotě, vytváření
právního vědomí a pohledu na náš
právní řád na jistotě nepřidá.
Politická kampaň vedená k podpoře
přijetí tohoto zákona je namířena
jen proti vedení družstev. Povinnosti ze zákona
o půdě však mají všechny povinné
osoby a v případě vyžadování
neoprávněného majetkového plnění
se musí vztahovat i na oprávněné osoby.
Povinné osoby jsou ale také obce, okresní
úřady, státní statky a další.
Naplnění litery zákonů vázne
rovněž na úřadech, které musí
vyhotovit nezbytné podklady. ČNR by měla
být informována o dopadu navrhované právní
úpravy na státní rozpočet, na rozpočty
obecního a okresních úřadů
i na hospodářské výsledky a finanční
situaci zemědělských podniků.
Protagonisté zákona jdou ve své zaslepenosti
tak daleko, že si dovolí veřejně označit
vedení družstev za zločince místo toho,
aby byli rádi, že tam vůbec v těchto
podnicích zůstávají, protože
ti, kteří.... (můžete se smát),
protože ti, kteří zavčas odešli,
většinou úspěšně podnikají
a zpravidla s podstatně větším efektem
pro vlastní osobu.
Jejich označení - celé skupiny osob bez konkretizace
je v přímém rozporu s článkem
3 Listiny základních práv a svobod a naopak
- navíc většina dnešních představitelů
družstev je již řádně zvolena do
vedení soukromých firem po transformaci. Schopných
podnikatelů nám spíše schází,
než přebývá. Nelze proto s těmi,
kteří jsou ochotni družstva po transformaci
vést, takto hazardovat.
Jsem toho názoru, že není možné
bez vážných následků přenést
rozhodování sporu v restitucích, privatizaci
státních statků a transformaci zemědělských
družstev ze soudů na okresní úřady,
když jenom soudy mohou provést závazný
výklad zákonů. Tuto skutečnost nelze
ničím omluvit a nechceme-li další restituce
a nápravu chybných rozhodnutí v budoucnu,
není ani jiné řešení možné.
Naše konání je neustále obráceno
k úpravám nedokonalých zákonů,
které se vztahují k minulosti. Proces transformace
družstev bude za pouhé dva měsíce ukončen.
My se však vůbec nestaráme o vytvoření
podmínek pro úspěšný start nově
vznikajících soukromých hospodářství
nebo nových firem, družstev a obchodních společností
založených soukromými vlastníky. Nestaráme
se o vytvoření podmínek pro jejich úspěšné
fungování, nestaráme se o to, aby alespoň
přežily. Stále jsme v zajetí teze, že
vše, co pochází z nedávné minulosti,
je špatné a musí se beze zbytku zlikvidovat
a chceme dále rozkládat i vznikající
soukromé podniky, zejména družstva. Zapomínáme,
že každý má právo vlastnit majetek
a že vlastnické právo všech vlastníků
má stejný zákonný obsah a ochranu.
Děkuji vám.
(Slabý potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Hurtovi. Jako další se
přihlásil pan poslanec Palas. Připraví
se pan poslanec Faifr.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane
předsedo, vážený pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, při nárokování vydání
majetku oprávněnými osobami, dochází
v řadě případů k neoprávněným
vydáním majetku a tím i k neoprávněným
majetkových prospěchům oprávněných
osob. Z tohoto důvodu dochází k poškození
jiných oprávněných osob nebo v případě
státních statků, jeli tento povinnou osobou,
ke snížení hodnoty základního
kmenového jmění, které je určeno
k privatizaci. Proto tedy předkládám následující
pozměňující návrh tak, aby
diskutovaný zákon byl oboustranný a rovnoprávný.
Navrhuji: v § 2 zařadit za odstavec 1 odstavec 2 tohoto
znění: "Za porušení ustanovení
zákonů uvedených v § 1 oprávněnými
osobami se považuje, pokud oprávněná
osoba způsobí škodu povinné osobě
podle zvláštních předpisů v souvislosti
s vydáním majetku nebo při transformaci družstev.
K odpovědnosti postačí i zavinění
z nedbalosti."
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Ano, děkuji panu poslanci Palasovi. Dávám
slovo panu poslanci Faifrovi.
Poslanec Jiří Faifr: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, dovolte mi předložit
tento pozměňovací návrh. Za odst.
1, § 2 bych vložil nový odstavec, který
by zněl: "Za porušení ustanovení
zákonů uvedených v § 1 odpovídají
oprávněné osoby".
Dále v bodě 2 společné zprávy
vložit za slova v odstavci 1 text: "nebo oprávněné
osobě uvedené v odstavci 2" a dále za
slovo fyzické vložit "nebo oprávněné".
Tento pozměňovací návrh, prosím
vás, sleduje tento moment, že je nutné vzít
v úvahu, že ne jenom povinné osoby, ale i oprávněné
osoby by mohly být z tohoto důvodu činěny
odpovědnými za porušení uvedených
zákonů. Tento návrh byl uveden ve společné
zprávě zemědělského výboru
a bohužel nedostal se do společné zprávy.
Proto ho předkládám.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Faifrovi, dávám slovo
panu poslanci Řezáčovi, připraví
se kolega Krámek.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, já mám k uvedenému návrhu
zásadní koncepční námitky,
daleko závažnější, než řekli
moji předřečníci. Asi bych měl
uvést, že možná mám k tomu vztah
jako praktický advokát, když si představuji
důsledky tohoto zákona na některé
případy, se kterými jsem se ve své
advokátní praxi setkal.
Chci především uvést k § 2, odst.
1, že se tady hovoří o tom, že povinnou
osobou je samozřejmě právnická osoba.
Ta těžko může odpovídat za přestupek,
ale tady konkrétně se uvádí, že
za ten přestupek odpovídá fyzická
osoba, která za povinnou osobu jednala nebo měla
jednat. A jde-li o jednání například
fyzické osoby, která dala k jednání
příkaz? To může být například
právní zástupce družstva nebo jiné
právnické osoby. Ale co když je to, prosím
vás, představenstvo družstva, a když za
družstvo jedná předseda a tento kolektivní
orgán družstva rozhodne o tom, že odmítne
uplatněný nárok oprávněné
osoby. Předseda je pro vyhovění, je přehlasován,
a potom jako statutární družstva musí
odmítnout. A on za to bude postižen - za přestupek.
To je první koncepční nesmysl.
Za druhé - v řadě sporů se ukazuje,
oprávněná osoba, uplatnila svůj nárok
podle zákona 87/1990 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
řízení u soudu není ještě
v takovém stadiu, že by proběhlo první
jednání a oprávněná osoba současně
uplatní svůj nárok podle zákona o
půdě 229/1991 Sb. a dá to na vědomí
pozemkovému úřadu. Čili, sama zpochybňuje
charater svého právního nároku, protože
soudní žalobou se domáhá svého
nároku úplně z jiného právního
důvodu u soudu a současně z opatrnosti toto
uplatňuje i u pozemkového úřadu a
tedy u jiné povinné osoby.
Konečně zavinění z nedbalosti, které
tam je, může ilustrovat případ, kdy
řada těchto sporů je u soudu řešena
až po té, když se sporná skutečnost
podaří prokázat svědkem nebo svědky,
o kterých zástupce povinné osoby nevěděl,
protože události staré 30 nebo 40 let těžko
dnešní vedení povinné osoby samo pamatuje
nebo má o tom své poznatky.
Další, podle mne koncepční nesmysl je
otázka výše pokuty 25 tisíc Kčs
za přestupek. Ve třetím odstavci je naprosto
nemyslná věc, se kterou se v právním
řádu těžko setkáme, aby se přestupek
promlčoval až za tři roky. Vždy se v právním
řádu přestupek promlčoval, nejen v
Československu, nejpozději do 1 roku. Konečně
§ 3 obecné předpisy o správním
řízení v odst. 1. Tady se fakticky zasahuje
do pravomoci soudu, která je založena jinými
předpisy, protože pozemkový úřad
může rozhodovat pouze o schválení dohody
podle § 9, odst. 2 zákona o půdě a pokud
tu dohodu neschválí, potom má oprávněná
osoba právo domáhat se svého práva
u soudu, aby přezkoumal soud rozhodnutí pozemkového
úřadu. Zde se fakticky odnímá věc,
pokud by byla sporná, z pravomoci soudu a správní
orgány zde nahrazují soudní moc. To je ovšem
navíc v rozporu s čl. 37 a 38 Listiny základních
práv a svobod. Pokud toto vzbudilo pozornost, mohu citovat
příslušné odstavce - jde o první
odst. č. 37 a o druhý odst. čl. 38 - je to
záležitost naprosto jasná.
Chci říci, že tento návrh, jako advokát,
považuji za paskvil a mohu doporučit všem, aby
pro něj nezvedli ruku.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Řezáčovi. Dávám
slovo panu poslanci Krámkovi.
Poslanec Jan Krámek: Vážený pane
předsedo, vážené kolegyně a kolegové,
jak zde říkal pan kolega Hurta, ano, každý
má právo vlastnit majetek, ale nikoli cizí.
A my se snažíme i v rámci časové
tísně učinit nápravu v oblasti, kdy
byli lidé připraveni o majetek a tento majetek by
nyní měl vlastnit někdo jiný, neříkám
ten, který tyto majetky ukradl, ale ten, který třeba
dnes jako soukromá firma podniká, jenom na základě
toho, že dříve byl správcem tohoto majetku,
jako socialistického, a nyní jako s majetkem vlastník
se rozloučit nechce.
/Potlesk./
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Krámkovi a dávám
slovo panu poslanci Křížkovi.
Poslanec Josef Křížek:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
předkládám celkem tři pozměňovací
návrhy. Především k § 2 odst. 1.
Navrhuji nahradit odst. 1 tímto zněním:
"Porušením ustanovení zákonů
uvedených v § 1 se rozumí jednání,
které protiprávně ruší vydání
věcí, či realizaci požitků u
řádně uplatněných a prokazatelných
restitučních nároků oprávněných
osob. K odpovědnosti postačí zavinění
z nedbalosti."
Zdůvodnění. Jednoznačně nelze
činit odpovědnými za úkony právnických
osob, jimž jsou povinné osoby, ve valné většině
fyzické osoby, které jednají jejich jménem.
Zastupování právnických osob je řešeno
občanským zákoníkem a obchodním
zákoníkem. Jedná se o to, že kdo zastupuje
právnickou osobu, jedná jejím jménem
a právní úkoly takto učiněné
jsou právními úkony toho právnického
subjektu, jehož jménem je jednáno. Fyzická
osoba činí, či v tomto případě
spíše nečinící právní
úkony, může být odpovědná
pouze v případě, že se jednání
o tzv. exces, čili překročení pravomoci.
U fyzické osoby je konstrukce taková, jaká
má být. Navíc nejsou zákonem postihovány
osoby účastnící se restitucí,
které také mohou poškozovat zájmy oprávněných
osob, např. pozemkové úřady, Pozemkový
fond ČR atd.
K § 3 ods. 2. Pokud by bylo přijato toto znění,
znamenalo by to v praxi značné komplikace. Pokud
ovšem jsou ochotny okresní úřady navracet
pokuty o zrušení v rámci odvolacího
řízení a budou včas bez prodlení
prosím. Ovšem doporučuji toto ustanovení
vypustit, protože lépe se rozhoduje o pokutách
nevybraných než pokutách vybraných.
K § 3 odst. 3: z celkem pochopitelných důvodů
- viz první připomínka - nelze jednoznačně
stanovit jako příjemce výnosu Pozemkový
fond České republiky, protože může
být též pokutován. Navrhuji toto znění:
"Výnos z pokut je příjem Pozemkového
fondu ČR s výjimkou pokut, které byly pravomocně
uloženy jemu samému."
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Křížkovi a předávám
slovo panu poslanci Černému
Poslanec Jan Černý: Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
mám několik pozměňovacích návrhů
k textu společné zprávy, a to
k § 2 za slova "povinnými osobami" doplnit
slova "nebo právnickými osobami", vzniklými
podle zvláštního zákona" a dále
by text pokračoval. Odkaz by tam byl na transformační
zákon.
Dále bych si dovolil nově koncipovat § 3 v
tomto znění:
odst. 1: "na návrh oprávněné
osoby, jejíž oprávněné nároky
podle zvláštních předpisů nebyly
povinnou osobou nebo právnickou osobou vzniklou podle zvláštního
zákona vypořádány ke dni účinnosti
tohoto zákona, může uložit okresní
úřad povinné osobě nebo právnické
osobě, vzniklé podle zvláštního
zákona povinnost složit kauci rovnající
se součtu všech oprávněných nároků
podle zvláštních předpisů, které
povinná osoba nebo právnická osoba, vzniklá
podle zvláštního zákona se dosud oprávněnou
osobou nevypořádala."
odst. 2: "na návrh oprávněné
osoby, které nebyl bez právního důvodu
vydán majetkový podíl ve stanovené
lhůtě, může uložit okresní
úřad družstvu nebo právnické
osobě, vzniklé podle zvláštního
zákona, povinnost složit kauci rovnající
se výši majetkového podílu oprávněné
osoby nevypořádaného ve stanovené
lhůtě."
odst. 3: "kauci podle odst. 1 nebo 2 složí povinná
osoba, družstvo a právnická osoba, vzniklá
podle zvláštního zákona, na zvláštní
účet Pozemkového fondu ČR, as to do
30 dnů od rozhodnutí okresního úřadu,
a to v penězích."
odst. 4: "Pozemkový fond ČR vrátí
povinné osobě nebo družstvu a právnické
osobě, vzniklé podle zvláštního
zákona, kauci podle odst. 1 nebo 2 nebo její příslušnou
část do 30 dnů ode dne, kdy se doví
o tom, že oprávněné nároky podle
zvláštních předpisů byly vypořádány
nebo že majetkový podíl byl vydán.
Byl by to tedy § 3. Ostatní paragrafy by se přečíslovaly.
Další změna by se týkala § 3 původní
společné zprávy, kde by se v odst. 1 za slovo
"pokuty" doplnila slova "nebo povinnosti složit
kauci". Táž slova v odst. 2 opět za složení
pokuty "nebo povinnosti složit kauci".
Zdůvodnění: hlavním důvodem
pro nevydávání majetku oprávněným
osobám je snaha získat z toho majetku neoprávněný
prospěch a udržet tento majetek pro budoucí
podnikání i v nově transformovaných
družstvech. A samozřejmě dislokování
části oprávněných osob z transformace,
jak jsme toho svědky ze stovek dopisů, které
přicházejí do České národní
rady. Zabránit povinným osobám používat
neoprávněně cizí věc by měl
být tento princip kaucí dostatečný.
Povinná osoba by si měla v podstatě vybrat,
jestli chce oprávněný nárok vrátit
původnímu majiteli a nebo jestli chce složit
finanční zálohu, kauci, ve výši
tohoto majetkového podílu, majetku, který
má být vydán.
Při projednávání v zemědělském
výboru kauce jako princip byl přijat, v ústavně
právním výboru nebyl přijat. Myslím,
že je to jedna z důležitých složek
zákona tak, jak byl předložen a že by
jeho vyčleněním došlo k výraznému
oslabení účinnosti tohoto zákona,
protože jedině tehdy, když zbavíme povinnou
osobu hlavního důvodu, pro který se dopouští
nevydávání majetku, jedině tehdy dosáhneme
toho, aby majetek našel svého majitele a aby byly
napraveny alespoň některé majetkové
křivdy tak, jak se to uvádí v preambuli zákona
č. 229.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Černému. O slovo se
nyní přihlásil místopředseda
české vlády, ministr zemědělství,
pan Josef Lux, kterému v souladu s jednacím řádem
uděluji slovo.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux:
Vážený pane předsedo, vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
je mou povinností tlumočit názor vlády
k původnímu návrhu tak, jak byl předložen.
Vláda poslaneckou iniciativu formou tohoto návrhu
projednala a původní znění tohoto
návrhu odmítla především z legislativně
technických důvodů.
Vzhledem k tomu, že zde zaznělo mnoho pozměňovacích
návrhů a společná zpráva značnou
měrou korigovala původní návrh, dovolil
bych si předložit plénu doporučení
v tom smyslu, aby nechalo vládě prostor, aby na
zítřejším jednání po této
diskusi vláda mohla projednat a vyslovit svůj názor.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu ministru Luxovi. Jsem ochoten si osvojit tento
procedurální návrh a velmi bych doporučoval
tento postup. Do rozpravy se ještě hlásí
pan kolega Litomiský.
S faktickou poznámkou pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Skutečně faktická
poznámka. Chtěl bych říci osobní
názor k reakci části poslanců na vystoupení
mého kolegy pana poslance Hurty. Je jednoduché,
a řekl bych, velice jednoduché, a v každém
případě možno se slovům opozičního
poslance smát a vysmívat, ale je moudré,
v každém případě, a důstojné,
aby nad slovy poslance jakým je pan poslanec Hurta se alespoň
zamyslet. Chtěl bych poděkovat panu ministru Luxovi
za to, že se chce nad průběhem rozpravy alespoň
zamyslet.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Matulkovi. Než dám slovo
dalšímu přihlášenému, prosím
kolegy a kolegyně, kteří namítají
proti obsahu faktické poznámky, že tak, jak
máme skvěle naformulovaný jednací
řád, není definováno, že faktická
poznámka se musí ztotožňovat pouze s
procedurálním návrhem. Odkazuji vás
na jednací řád, neberte to jako výmluvu.
Mohu namítat proti obsahu faktické poznámky
jenom v určitých případech.
Dále se hlásil pan poslanec Litomiský, potom
pan poslanec Trnka, Výborný a Hofhanzl.
Poslanec Jan Litomiský: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, jménem klubu KDS vyslovuji
podporu návrhu sankčního zákona a
velmi vřele doporučuji i pozměňovací
návrhy předložené panem kolegou Černým.
Domnívám se, že přijetí i těchto
pozměňovacích návrhů je nezbytné,
abychom alespoň trochu pomohli oprávněným
osobám, aby se dostaly ke svému majetku.
Náš klub se zároveň zamýšlel
nad tím, že zákon č. 229 z roku 1991
neurčuje zcela přesně pravidla postupů
v případech kdy nedojde k dohodě mezi oprávněnou
osobou a povinnou osobou o tom, v jaké formě má
být nárok oprávněné osoby uspokojen.
Domníváme se, že by to vyřešil
zákon o dohodovacím řízení,
který by měl být buď novelou zákona
č. 229, anebo by měl být přijat jako
zvláštní zákon.
Obracím se tedy na přítomného pana
ministra zemědělství se žádostí,
aby jeho úřad návrh takového zákona
zpracoval a předložil urychleně České
národní radě.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Litomiskému. Dále se
přihlásil o slovo pan poslanec Trnka, prosím,
aby se ujal slova. Připraví se pan kolega Výborný.
Poslanec František Trnka: Přikláněl
bych se k návrhu, který zde řekl pan ministr
Lux, ale stejně tak oceňuji návrh pana poslance
Černého. Jen bych si dovolil doplnit maličkost,
a sice zhruba v tomto znění - není to přesně
formulačně připraveno. Navrhuji toto doplnění:
prokáže-li se, že je požadovaný majetek
oprávněnou osobou požadován neoprávněně
nebo že byl požadován neoprávněně,
je kauce vrácena a oprávněná osoba
zaplatí za dobu složení kauce úrok ve
výši, kterou požadují peněžní
ústavy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Trnkovi. Abychom si ujasnili, co se
tady děje. Teď probíhá rozprava k návrhu
zákona, není možno přednášet
přibližné pozměňovací
návrhy. Chtěl bych upozornit - pravda, dá
se upřesnit pozměňovací návrh,
pokud to sněmovna akceptuje ještě v rámci
rozpravy. Prosil bych, aby k upřesnění došlo
v rámci rozpravy, protože rozhodující
pro konečné znění zákona je
stenozáznam. Přimlouval bych se za dopřesnění
popř. ve spolupráci s legislativou, dokud ještě
probíhá rozprava. Nerozumějte tomu jako polemické
poznámce k této myšlence. Jen upozorňuji
na to, že není možné přednášet
přibližné pozměňovací
návrhy.
Dávám slovo panu poslanci Výbornému
a připraví se pan poslanec Hofhanzl.