Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Novákovi za odůvodnění této smlouvy. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím a chystám se vám přednést následující návrh usnesení:

"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech."

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 93.

Děkuji, kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme přijali toto usnesení a schválili jsme smlouvu, kterou nám předkládal pan ministr Novák. Dámy a pánové, tím jsme se dostali k patnáctému bodu našeho programu, což je Návrh na schválení dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí.

Pana ministra Bendu zde nevidím, ptám se tedy, zda je nějakých námitek, abychom plynule přešli k bodu 16, což je

Jestliže není námitek, přejdeme k tomuto bodu a já bych požádal pana ministra zdravotnictví Loma, který z pověření vlády České republiky tento návrh odůvodní. Sněmovním tiskem 129 je společná zpráva výborů.

Prosím, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Děkuji. Vážený pane místopředsedo České národní rady, vážené poslankyně a poslanci, máme před sebou dohodu mezi vládou České republiky a Slovenské republiky pro oblast zdravotní péče. Tato dohoda, která prošla několikerým stupněm přípravy obou ministerstev zdravotnictví, posléze jednáním vlády České republiky a konečně jednáním obou vlád na Javorině, kde byla oběma dvěma vládami přijata bez připomínek. Slovenská vláda však přijala za svou konečnou verzi České republiky ve slovenském znění.

Budeme-li posuzovat tuto dohodu, dovolte mi, abych stručně charakterizoval, že je spíše technického rázu. Řeší to, co řešeno býti musí, to znamená řeší úhradu zdravotní péče a nikterak nepředjímá změnu státoprávního uspořádání, protože tato dohoda by musela být uzavřena v každém případě, máme-li jiný systém poskytování zdravotní péče v České a Slovenské republice a máme-li odlišný model zdravotního pojištění. V tom případě jsme uzavřeli dohodu, která určuje po technické stránce způsob poskytování zdravotní péče.

V části první určuje čtyři typy této péče a v části druhé určuje úhradu této péče, která se týká jednak konvenční zdravotní péče, jednak se týká speciální zdravotní péče, tzn. výkonů, které jsou k dispozici jenom na území jedné z republik.

Týká se nutného a neodkladného ošetření, týká se léčiv a prostředků zdravotní techniky očkování a věcí nemocných. Tuto dohodu považuji za zcela vyčerpávající na vládní úrovni a budou k ní uzavřeny jenom dohody ministerstev. V technickém provedení některých rysů spolupráce tato dohoda byla projednána ve výborech České národní rady pro sociální politiku a zdravotnictví a v zahraničním výboru, a nyní je předkládána České národní radě.

Děkuji za úvodní slovo.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji panu ministru Lomovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nyní jsem dostal přihlášku pana poslance Kašpárka. Chce se přihlásit k tomuto bodu?

Poslanec Miroslav Kašpárek: Vážený pane předsedo, vážení poslanci, moje poznámka se nedotýká bezprostředně schvalovaných smluv. Tato okolnost se mi jeví natolik naléhavá, že si myslím, že nesnese odkladu. Dovolte mi krátký citát z dnešních Lidových novin, který je nadepsán: Dlouhé čekání na zákon.

"Pětiletá Slávka z okresu Mladá Boleslav, která od nevlastního otce byla bita ostnatým drátem. Čtyřletý David z Prahy umlácený k smrti za to, že rušil najatou chůvu při sledování televize."

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Promiňte, pane kolego, já si nejsem jist, zda mám právo v souladu s jednacím řádem vás nechat hovořit při projednávání tohoto bodu programu. Zatím jsem nepochopil, jak to, co přednášíte, souvisí s návrhem na schválení dohody pro oblast zdravotní péče. Proto jsem se, když jsem dostal vaši přihlášku, ptal, zda je k tomuto bodu. Já se obávám, že vás budu muset požádat, abyste buď přistoupit k bodu programu, který je projednáván a přednášel věci, které se toho týkají, anebo vás požádal, abyste přednesl svůj příspěvek v nějakém jiném bodu programu.

Poslanec Miroslav Kašpárek: Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kašpárkovi. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a dovolte mi, abych vám navrhl přijmout následující usnesení:

"Česká národní rada schvaluje dohodu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou pro oblast zdravotní péče."

Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať zvedne ruku? 93. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo. Děkuji.

Konstatuji, že jsme schválili usnesení, a tím jsme projednali i tento bod programu.

Bodem 17 našeho programu je

Společnou zprávu jsme obdrželi jako tisk 130. Z pověření vlády České republiky nám předložený návrh odůvodní pan ministr Petr Piťha, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Piťha: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, uvedená dohoda vychází ze skutečnosti, že dosavadní školské soustavy byly upraveny jednotně a nejedná se proto o porovnávání dvou rozdílných školských soustav. Dohoda o spolupráci v oblasti vzdělávání dává právo na vzdělání ve stejném rozsahu a za stejných podmínek nejen občanů druhé republiky, majícímu povolení k trvalému pobytu, ale i občanovi majícímu povolení k dlouhodobému pobytu. To znamená, že po vzniku dvou republik, občané kteří studují na základních a středních školách, mohou pokračovat ve studiu za stejných podmínek. Tím je umožněno, aby všichni studenti na obou stranách mohli plynule dostudovat. Dále se pak přejde na běžný reciproční systém.

Zvláštní pozornost byla v návrhu dohody věnována vzdělávání občanů druhé republiky, kteří mají povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu v mateřském jazyce v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodních právem a Listinou základních práv a svobod. Vzhledem k samozřejmé komunikaci mezi Čechem a Slovákem, jde dohoda u nižších typů škol ještě za rozsah uvedených dokumentů.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nepřihlásil, rozpravu končím a navrhnu vám přijmout následující usnesení:

"Česká národní rada schvaluje Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání."

Kdo s tímto návrhem souhlasí. ať zvedne ruku! 88. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme schválili usnesení a tím jsme projednali tento bod programu. Dalším bodem programu je

Společnou zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 131. Prosím opět pana ministra Piťhu, aby se ujal slova a předložený návrh odůvodnil.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Piťha: Vážená sněmovno, Dohoda o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v České republice a ve Slovenské republice vychází ze stavu, že na území federace byl postup při vydávání uvedených dokladů jednotný. Z tohoto důvodu bylo možné v dohodě uplatnit princip plné rovnocennosti všech výše uvedených dokladů. Ze stejného důvodu se upustilo od požadavku jejich nostrifikace.

V případě budoucích odlišností ve výchovně vzdělávacích soustavách obou republik je v dohodě pamatováno na povinnost vzájemné informovanosti o takových změnách a následných dalších dohodách. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy končím a navrhnu vám přijmout následující usnesení:

"Česká národní rada schvaluje Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v České republiky a ve Slovenské republice."

Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať zvedne ruku! 91. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme schválili toto usnesení a tím jsme projednali bod 18. Nyní mi dovolte, abychom se vrátili k bodu

Společnou zprávu k této smlouvě jsme obdrželi jako sněmovní tisk 117. Z pověření vlády České republiky nám předložený návrh odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh této dohody mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Je to jedna z klíčových dohod, která má být projednána a jejímž hlavním cílem je postupně provést minovou odluku tak, aby každý ze dvou samostatných států - Česká republika a Slovenská republika - měly to, co patří do státu - svoji měnu.

Tato dohoda předpokládá, že měnová odluka bude probíhat zhruba ve třech etapách. První etapa bude etapa společné měny, druhá etapa bude etapa dvou měn, kdy v zásadě poměr obou těchto měn v počátečním období bude 1:1. Třetí etapa potom počítá s tím, že budou dvě samostatné měny s tím, že jejich vzájemný poměr bude určován ekonomickou silou a pohybem platební bilance v obou zemích.

Vzhledem k tomu, že jde - jak už jsem řekl - o klíčovou smlouvu, a že bude nutné na určité období se vzdát suverenity v rozhodování v měnových otázkách, jak Česká republika tak Slovenská republika, je k této smlouvě připojen dodatek, který specifikuje za jakých podmínek mohou obě strany od této smlouvy jednostranně odejít, vypovědět tuto smlouvu.

Jsou tam čtyři podmínky - první podmínka hovoří o deficitu veřejných rozpočtů, druhá podmínka hovoří o spekulačním pohybu kapitálu mezi oběma republikami, třetí podmínka hovoří o výši oficiálních devizových rezerv ve vztahu k importu a konečně čtvrtá podmínka hovoří o tom, nedojde-li k zásadní dohodě k měnovým otázkám, že to může být důvodem k vypovězení této smlouvy.

Připomínky z rozpočtového výboru se týkaly dvou oblastí, pokud jsem dobře informován. Ta první se týkala toho, že není jednoznačně vymezeno, co se myslí tím deficitem rozpočtu. Chtěl bych upřesnit, že je to standardní definice ve smyslu deficitu veřejných rozpočtů, to znamená jak ústředního rozpočtu, tak rozpočtů měst a obcí, bráno tedy dohromady.

Druhá připomínka byla, že není jednoznačně definován pohyb, ten spekulační pohyb peněz, ke kterému by mohlo dojít. Chci říci, že rovněž jde o standardní definici tzv. primárních vkladů u bank z nebankovního světa, z nebankovních institucí, z nebankovního sektoru. Toto je ve statistikách přesně definovaný pojem, který je uchopitelný a podchytitelný.

Doporučuji jménem vlády ČR, aby tato smlouva byla přijata.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Kočárníkovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nepřihlásil.

Prosím, pan poslanec Kozák.

Poslanec Stanislav Kozák: Pane předsedo, pane předsedající, kolegyně, kolegové, na této smlouvě mne zajímá nebo zaráží jeden výrok, o kterém tady už hovořil pan kolega Hájek. Jedná se o dohodu mezi vládou ČR a vládou SR a v článku 9 této dohody je napsáno, smluvní strany se zavazují přijmout ještě v roce 1992 zákony o ústředních bankách republik. Já sice vím, že občas jsme tady pro "srandu", ale domnívám se, že zákony zatím ještě stále v České republice přijímá ČNR, nikoliv vláda, protože bychom se na tom asi museli usnést.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kozákovi za jeho příspěvek. Chtěl bych upozornit, že jsem v úvodním slově, resp. v komentáři, stejně tak jako místopředseda české vlády pan poslanec Kalvoda upozorňoval na to, že jako dodatek ke smlouvám vám byla dnes rozdána příloha k dopisu předsedy vlády ČR předsedovi vlády SR. Tam se v zájmu zkvalitnění těchto smluv uvádí některé záležitosti na pravou míru, včetně kategorizace těch jednotlivých smluv.

Považuji také za samozřejmé, že každé hlasování o každém návrhu usnesení chápeme jako hlasování o smlouvách, včetně úprav, kteří jsou součástí tohoto dodatku.

Kdo se dál hlásí do rozpravy k tomuto bodu? Jestliže nikdo, rozpravu končím a navrhnu vám hlasování o následujícím návrhu usnesení:

"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi vládou ČR a vládou SR o měnovém uspořádání."

Kdo je prosím pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 89. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Děkuji.

Konstatuji, že jsme schválili i toto usnesení a tím smlouvu o měnovém uspořádání.

Dámy a pánové, nyní přistoupíme k projednávání bodu 15, jak už jsem vlastně naznačil svým přeřeknutím, a to je

Společnou zprávu jme obdrželi jako sněmovní tisk 128. Z pověření vlády ČR odůvodní tento návrh pan ministr Benda, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr životního prostředí ČR František Benda: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená sněmovno, dovolte mi říci aspoň ve stručnosti to nejdůležitější, co považuji za nezbytné k tomuto dokumentu na vysvětlenou. Jedná se o smlouvu, resp. dohodu, která v určitém smyslu představuje standardní dohodu ve smyslu tedy toho, jak jsou takovéto dohody uzavírány mezi vládami. Snažili jsme se ji formulovat tak, aby byla jednoznačná, tzn. snažili jsme se spcifikovat ty oblasti spolupráce, které tvoří buď určité oblasti společného zájmu, příp. oblasti, kde lze očekávat i určité střety zájmů, to je tedy to, co je uvedeno v článku 1. V článku 2 jsou pak tedy naznačeny nebo vyjmenovány kategorie způsobů, resp. forem, jak by tato smlouva měla být naplňována. Předpokládáme, že tedy bude naplňována velice konkrétními dohodami, resp. že to naplňování této smlouvy bude prakticky koordinováno za ČR ministerstvem životního prostředí.

Myslím si, že by bylo nadbytečné, abych jednotlivé oblasti nějakým způsobem blíže specifikoval. Zdá se mi alespoň podle mého názoru - že jsou dostatečně jednoznačné. Doporučuji tedy jménem vlády ČR, aby tato smlouva, resp. dohoda byla sněmovnou schválena.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Bendovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a doporučuji přijmout následující usnesení:

ČNR schvaluje dohodu mezi vládou ČR a vládou SR o spolupráci v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí.

Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať prosím zvedne ruku. 95. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme schválili usnesení a tím jsme projednali tuto smlouvu a bod programu č. 15.

Dámy a pánové, do vyčerpání programu dnešní schůze nám chybí tři body, a to je návrh poslance J. Černého a dalších, usnesení k Radě Evropy - zjednodušeně řečeno - a zpráva o činnosti.

K prvním dvěma bodům jsem informován, že se ještě připravují určité písemné poklady. Dovoluji si vám proto navrhnout, abychom projednali původně plánovaný bod 21, potom bychom udělali krátkou přestávku a potom bychom se vrátili k těm dvěma bodům, které jsem vyjmenoval.

Je proti tomu postupu nějaká námitka? S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Štěrba.

Poslanec Tomáš Štěrba: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, na pořadu měl nyní být bod 3, který měl být projednán před bodem 19, a sice návrh zahraničního výboru k usnesení ČNR.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Já jsem to nyní konstatoval, asi jste to přeslechl, že jsem navrhl přesun bodu 20 před zprávu o činnosti. Navrhl bych tedy, abychom nyní projednali bod 21, pak bychom projednali bod, který zmiňoval pan kolega Štěrba, jak jsem před chvilkou uváděl a potom návrh J. Černého a dalších na vydání zákona o sankcích.

/Námitky nebyly./

Pokud není námitek, přistoupili bychom k bodu

Vážené kolegyně, vážení kolegové, k předložené zprávě otevírám rozpravu.

/Nikdo se nehlásil./

Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a navrhuji vám přijmout následující usnesení:

"Česká národní rada souhlasí se zprávou o činnosti předsednictva České národní rady podle sněmovního tisku 166."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 86.

Je někdo proti? Nikdo.

Tím jsme schválili usnesení a projednali jsme tento bod.

Dámy a pánové, vyhlašuji nyní přestávku do 16.30 hodin, kdy začneme jednat již s patřičnými podklady.

Ještě jednu organizační informaci, prosím, aby se klub ODS na tři minuty sešel nyní v prostorech státních aktů.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Dámy a pánové přikročíme k dalšímu bodu našeho programu a to je

Z pověření skupiny poslanců navrhovatelů odůvodní tento návrh zákona pan poslanec Jan Černý, ne, pan poslanec Tlustý, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, od přijetí zákona o půdě už uplynul téměř rok a půla od přijetí zákona o transformaci družstev téměř rok. Proces uplatňování těchto klíčových zákonů pro postup reformy v našem zemědělství naráží na množství překážek. Značná část těchto překážek je, bohužel, vyvolána vlivy zcela subjektivními. Konkrétně těmi překážkami, které se velice často v praxi vyskytují, jsou porušování těchto zákonů, a to nejčastěji ze strany tzv. povinných osob, ze strany organizací, které mají vydávat majetek v souladu se zákonem o půdě, které mají v souladu s tímto zákonem poskytovat náhrady a taktéž osoby, které podle zákona o transformaci družstev mají vypořádávat tzv. majetkové podíly.

V této situaci vzniká zcela akutní potřeba poskytnout oprávněným osobám, kromě do této doby platného odvolacího orgánu, další nástroj, a to je právě návrh Sankčního zákona.

Dosud byly a stále jsou všechny oprávněné osoby, které se domáhají svých zákonných nároků, v situaci, že pokud není jejich zákonným nárokům vyhověno, mohou se odvolat proti postupu povinných osob pouze soudům. Vzhledem k tomu, že soudy jsou zahlceny řešením velkého množství případů a že rozhodnutí soudů přicházejí s velkou časovou prodlevou od podání oprávněných osob, přináší to oprávněným osobám v podstatě zamezení možnosti ujmout se svého majetku a začít s ním fakticky podnikat.

Pokud je totiž náhrada za majetek nebo majetkový podíl vydán oprávněné osobě až teprve po rozhodnutí soudu, uplyne od převzetí pozemků, případně často zdevastovaných nemovitostí, tak dlouhá doba, že mezitím, ten, kdo chtěl začít podnikat, buď podnikat nezačne nebo v tomto těžkém začátku špatně dopadne. Proto vznikl návrh Sankčního zákona, který má přinést nový prostředek, prostředek zvaný sankce, prostředek, který by se dostal do rukou třetích osob, osob, které by mohly posuzovat, zda v konkrétních případech došlo nebo nedošlo k porušení zákona a který by také mohl v případě, když zjistí, že k porušení zákona zjevně došlo použít sankce.

K původnímu textu, který máte pod č. 108, byla řada připomínek ze strany vlády, ze strany ministerstva zemědělství. A tento text byl proto při jednáních zemědělského výboru, a zejména ústavně právního výboru, formálně dosti významně přepracován, a proto doporučuji, aby byl projednáván tento text ve znění společné zprávy.

Zpráva se na první pohled významně odlišuje od původního textu, ale zdůrazňuji, že pouze na první pohled. Prostudujete-li podrobně společnou zprávu, zjistíte, že tento nový text původní text výrazně zjednodušuje, činí ho přehlednějším a činí ho tím také použitelnějším. Společná zpráva nezavádí žádné nové nástroje, ani nevytváří žádné nové mechanismy, čili nepřináší jakékoliv komplikace, ale výlučně zjednodušení tohoto textu zákona. A proto námitku, která tu zazněla v úvodu našeho dnešního jednání, námitku, která žádala nové projednávání tohoto textu, považuji za neodůvodněnou.

Velice stručně lze podstatu Sankčního zákona vyjádřit takto:

Okresním úřadům, jako osobám, které budou posuzovat porušování přestupků na podnět oprávněných osob, je dána pravomoc udělovat pokuty jako jedinou formu sankce, přičemž tyto pokuty, výnosy z nich, směřují do Pozemkového fondu. Pokuty lze udělovat až do výše 25 000 Kčs a při opakovaném udělení do výše 50 000 Kčs, přičemž tyto pokuty se udělují konkrétním viníkům, konkrétním fyzickým osobám, nikoliv tedy právnickým osobám.

To je tedy velice stručné zdůvodnění zákona, který je sledován velice pozorně celou veřejností, zákona, který by mohl obnovit v zemědělství a na venkově důvěru v platnost zákonů, který by mohl obnovit důvěru oprávněných osob v to, že jejich zákonné a oprávněné požadavky budou nakonec kladně vyřízeny.

Děkuji vám za pozornost.