Česká národní rada 1992 – 1992

Předseda ČNR Milan Uhde: Hlásil se pan poslanec Mandelík. Má slovo.

Poslanec Richard Mandelík: Byl jsem si toho vědom při návrhu. Proto také poslední pozměňovací návrh zněl: "Nabývá účinnosti dnem vyhlášení." Jedna z variant byla stanovit den, kdy to nabude platnosti. Nejsme schopni v této chvíli odhadnout, kdy bude vydána a zveřejněna příslušná částka Sbírky zákonů.

Věc byla komplikovaná v tom, že je potřeba dosáhnout, tak jak jsem dával pozměňující návrh k § 52, aby osoby, jejichž obrat v r. 1991 nebo za období od ledna do září letošního roku přesáhl 6 miliónů, se zaregistrovaly do 20. prosince. Nebyli jsme schopni vymyslet s legislativou České národní rady lepší řešení, než dáti "dnem vyhlášení." Jiné lepší řešení jsme nebyli schopni nalézt.

Předseda ČNR Milan Uhde: Pan poslanec Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Pane poslanče, abychom kolem toho zbytečně nedebatovali. To, co jste navrhl nebo pochopil nebo jak jste to řekl, neřeší problém. Den vyhlášení nic neřeší, protože lhůty projdou ještě před dnem vyhlášení. l to je možné. Z toho důvodu je třeba zmocnit vládu pro případ, kdy by se tak stalo. Když se tak nestane, vláda tak neudělá a je po problémech.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Vzhledem k tomu, že nejsou další přihlášky do rozpravy... ale ne, pan poslanec Zubek se přece jenom ještě hlásí. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Leopold Zubek: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vystupuji tady na podporu návrhu kolegy Žižky. Jeho argumenty tady zazněly. Vystoupení kolegy Budinského jste vyslechli také. Domnívám se ale, že jeho argument s tím, že příloha není na věčné časy, že bude měněna, může platit i obráceně.

Kolega Žižka nám navrhl, abychom hlasovali o jednotlivých položkách jednotlivě. Domnívám se, že tím nám umožnil, abychom se vyjádřili v případě, že s něčím nesouhlasíme, záporným hlasováním. Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Rozprava je uzavřena, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Pan místopředseda Vlach má faktickou poznámku.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: V tomto okamžiku nastal čas, myslím, pro ten můj procedurální návrh. Navrhuji tedy přerušit tento bod vzhledem k tomu, že pozměňovacích návrhů je velká suma. Velmi bych se přimlouval za postup, abychom měli předloženou sumu pozměňovacích návrhů, aby mohli zpravodaj a navrhovatelé, případně ještě se skupinou odborníků prodebatovat řešení do úterní schůze. Navrhuji tedy přerušení a přesun na další schůzi České národní rady.

Předseda ČNR Milan Uhde: Je tam faktická poznámka, prosím. Pan poslanec Sojka má slovo.

Poslanec Tomáš Sojka: Vážený pane předsedo, pánové a dámy, osobně bych doporučil, abychom před úterním jednáním dostali všechny připomínky a pozměňovací návrhy písemně, tak, abychom se skutečně mohli vyjádřit naprosto fundovaně a ne tak, jak se nám to povedlo u předchozího zákona. Děkuji vám.

Předseda ČNR Milan Uhde: Ještě faktická poznámka pana poslance Frommera. Prosím.

Poslanec Alfred Frommer: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, všichni víme a uvědomujeme si nebo ne všichni víme a uvědomujeme si důležitost aktu, který právě absolvujeme. Mně osobně překvapuje absolutní ignorace poslaneckého týmu, který přistupuje k projednávání těchto zákonných opatření, zákonů. Podívejte se všude kolem dokola jak jsou prázdné lavice. Přimlouvám se za to, aby byl přijat návrh pana místopředsedy Vlacha, abychom přerušili k tomuto bodu jednání, protože nejsme schopni zodpovědně tyto zákony posoudit.

Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Pan místopředseda Vlach má k tomu ještě slovo.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Já jenom upřesňuji, že jsem to, co navrhoval pan kolega Sojka, považoval za samozřejmou součást svého návrhu, aniž jsem to vyjádřil přímo na mikrofon.

Předseda ČNR Milan Uhde: Rozumíme tedy příspěvkům, které byly předneseny. Písemné pozměňovací návrhy dostanou poslanci k disposici tak, aby v úterý ráno o nich mohlo být kvalifikovaně hlasováno.

Teď v duchu návrhu pana místopředsedy Vlacha přerušujeme projednávání tohoto bodu.

Kdo je pro to, abychom přerušili projednávání tohoto bodu a hlasovali v úterý, ať zvedne ruku. 115 hlasů pro toto řešení.

Kdo je proti?

Nikdo nebyl proti.

Toto řešení bylo přijato.

Bod je přerušen a přistoupíme k dalšímu bodu, tj.

Pan poslanec Mandelík je u tohoto návrhu zákona uveden jako autor a k němu se připojili jako navrhovatelé další poslanci, a to pánové Tomáš Ježek a Ludvík Motyčka.

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 98 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 104.

Prosím zástupce navrhovatele, pana poslance Ludvíka Motyčka, aby odůvodnil návrh zákona. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Dne 16. 4. 1992 byl Federálním shromážděním schválen zákon o spotřebních daních, zákon č. 213/1992 Sb. Při přednáškách, školeních, seminářích a podobně k tomuto zákonu, které byly uspořádány pro pracovníky finančních úřadů, okresních a obecních úřadů, a pro potenciální plátce daně, se v připomínkách a námětech objevily návrhy, které podstatně zjednoduší a zpřesňují správu spotřebních daní. Na základě těchto námětů a na základě dalších informací byl zpracován návrh novely zákona o spotřebních daních.

Dále při očekávané změně státoprávního uspořádání od 1. 1. 1993 je nutno upravit legislativu o spotřebních daních zákonem České národní rady. Proto návrh zákona ČNR o spotřebních daních, který obsahuje ustanovení zákona č. 213/1992 Sb., ustanovení jeho navrhované novely a úpravu technicko-legislativního rázu, které vyplývají z nového státoprávního uspořádání. Například místo termínu federální ministerstvo financí se používá termín ministerstvo financí ČR apod.

Návrh zákona ČNR o spotřebních daních je zdůvodněn v tisku 98. Zákon o spotřebních daních č. 213/1992 Sb. je obecně znám, a proto se soustředí jen na zdůvodnění změn tohoto zákona vyplývajících z návrhu jeho novely. Novela zákona o spotřebních daních se týká pouze legislativně technických změn, které nebudou mít vliv na ekonomickou situaci plátců daně, konečných spotřebitelů, ani na státní rozpočet.

Výjimkou jsou dvě ustanovení. Do § 19, odst. 1 se do předmětu daně z uhlovodíkových paliv a maziv doplňují směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota, ropné destiláty používané jako pohonná hmota, a vedlejší produkty získané při těžbě zemního plynu nebo ropy používané jako pohonná hmota. Tyto tři nové předměty daně mohou sloužit jako náhražka motorové nafty, a proto musí být zdaněny ve stejné výši jako motorová nafta. To je ve výši 8 250 Kčs za tunu.

Další věcnou změnou je úprava sazeb spotřební daně u cigaretového tabáku, která by měla zajistit stejné zdanění pro cigarety vyráběné v továrně a pro cigarety vyráběné doma z cigaretového tabáku.

Návrh zákona ČNR o spotřebních daních byl projednán na společné schůzi rozpočtového a hospodářského výboru dne 12. 11. 1992. Ke společné zprávě tisk 104 za navrhovatele mohu prohlásit, že se změnami, které obsahuje společná zpráva, po odstranění technicko-legislativních nedostatků navrhovatelé souhlasí. Výjimku tvoří změna navržená v § 10, odst. 1, písm. a), a b) a změna navržená v § 30.

K první změně v § 10, a to k vypuštění slov "pokud existují" bych chtěl poznamenat, že se týká pouze fyzických osob, které nemusí mít obligatorně obchodní jméno, a proto je nutné slova "pokud existují" v zákoně ponechat.

Ke druhé změně v § 30 ke zkrácení doby ze 30 dnů na 15 dnů bych chtěl uvést, že lhůta 30 dnů je nezbytně nutná pro splnění všech podmínek k zahájení nebo ukončení výroby lihu, fyzické kontrole zařízení měřidel atd. Zároveň bych chtěl znovu zdůraznit, že navržený zákon ČNR bude mít pouze bezvýznamné dopady na spotřebitele, neboť tyto dopady se budou týkat pouze konzumentů balených cigaret nebo spotřebitelů náhražek motorové nafty. Tyto dopady nelze vyčíslit, protože nikde není podchyceno, kolik kuřáků používá balené cigarety, nebo kolik spotřebitelů používá náhražek motorové nafty. Žádám vás, vážené kolegyně a kolegové, abyste tento návrh zákona přijali.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji zástupci navrhovatele, panu poslanci Motyčkovi a předávám slovo společnému zpravodaji výborů ČNR panu poslanci Jozefu Wagnerovi.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, u spotřebních daní se nejedná o zcela nové řešení. Ve své podstatě se jedná o řešení, které zde ve velmi podobné podobě existovalo do roku 1948. V podstatě, když hovoříme o spotřebních daních, hovoříme o starých akcízech. Postavení spotřební daně je dnes nutno považovat ovšem za velmi důležitou součást daňové soustavy, zejména z hlediska potřeb státního rozpočtu. Abychom kvantifikovali, v roce 1990 daň z obratu vztahující se k těmto položkám, o kterých teď) hovoříme, o spotřební dani, skýtala 80 a v roce 1991 zhruba 67 - v miliardách. Problém je tedy jistě hoden větší debaty, než si můžeme dovolit v takovýto pozdní večer. Přesto bych rád připomněl, že nebudu doporučovat nesystémové řešení ani v problému vína, kde si myslím, že pokud jde o opomenutí zařazení některých komodit, o tom hovořit lze. Ale, že bude velmi obtížné zargumentovat návrhy, které by směřovaly ke změnám sazeb, nebo tyto změny by se dotýkaly dovozu. A z tohoto důvodu je třeba rozhodovat opatrně, o což bych si dovolil vás požádat.

Děkuji vám za pozornost s tím, že vám doporučuji ke schválení předkládaný návrh zákona včetně společné zprávy. Dovoluji si upozornit jen na některé drobné chyby ve společné zprávě, tedy tiskové chyby a poprosil bych, abyste si je opravili.

V tisku 104, § 2, písm. e) - je tam napsáno finanční řád místo finanční úřad.

V § 5, odst. 1, písm. e) za slovem shoda se vypouští slovo vzniklo.

Má být vznikla. A upravuje se vznikly místo vzniklo. To jsou všechny spíše tiskové chyby, či nepřesnosti. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu společnému zpravodaji. A otevírám rozpravu k tomuto návrhu zákona. Jako první se písemně přihlásil pan poslanec Uřičář, kterému dávám slovo. Připraví se pan poslanec Kolář, přihlášku kolegy Mandelíka zaznamenávám.

Poslanec Jiří Uřičář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, mám pozměňovací návrh k § 34 na stránce 24, kde se říká, že plátci daně z vína vyrobeného v tuzemsku nejsou fyzické osoby, jejichž tuzemská výroba vína nepřesáhne 300 litrů ročně. Navrhuji - to je pozměňovací návrh - 500 litrů ročně.

Druhý pozměňovací návrh by byl, aby následná věta zněla "toto množství se plátci daně odečítá i v případě, pokud výroba vína přesáhne 500 litrů" - nebo nemusíme tam dávat 500 litrů, ale to množství, které bude odsouhlaseno.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Uřičářovi. Předávám slovo poslance Kolářovi, připraví se kolega Kolář.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl své pozměňující návrhy a doplňky k návrhu zákona o spotřebních daních. Jedná se o tyto.

Jednak jde o společnou zprávu v § 5 odst. 1 písm. e) už se o tom zmiňoval pan kolega Wagner -, uvedu svou formulaci, pokud by byla stejná, považujte ji za nepřednesenou.

Čili, § 5 odst. 1 písm. e): slova "škoda vznikla nebo manko vzniklo" se nahrazují slovy "škoda nebo manko vznikly".

§ 10 odst. 1 písm. a) a b) navrhuji ze společné zprávy vypustit. Tam se jedná o formulaci v závorce "pokud existuje". Domnívám se, že by tam tato formulace měla zůstat, protože existují fyzické osoby, které jsou i bez obchodního jména, a proto se domnívám, že závorka je tam oprávněná.

Dále § 30 - taktéž se o něm zmiňoval pan poslanec Motyčka - domnívám se, že by se měl ze společné zprávy vypustit, protože pro splnění technických podmínek výrobce je třeba ponechat původní lhůtu 30 dnů a nikoli ve společné zprávě navrhovanou 15 dnů.

Dále ve společné zprávě se cituje, že v § 16 odst. 1 v poslední větě se slova "dlužné daně" nahradí slovy "nedoplatky daně", a já navrhuji, aby totéž bylo nahrazeno ve větě první, čili, za formulací, "daně ve výši 100% " místo "z dlužně daně" bude "z nedoplatku daně". Bude to tedy v tomto odstavci shodné.

Pak v § 40 položka 2403 - tam je přesnější formulace, která byla konzultována s odborníky, původně tam bylo "tabák řezaný", doporučuji slovo "řezaný" nahradit slovem "nařezaný".

Poslední připomínka k § 23 odst. 3 - tento celý paragraf tak, jak se v zákoně nachází, vypustit a nahradit novým textem "způsob a výši části zaplacené daně, která může být v některých případech vrácena, stanoví zvláštní zákon". Tady jde v podstatě o to, aby nerozhodovala vláda, ale aby o tom rozhodl de facto parlament.

Pokud by se tak dělo. To je vše, děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kolářovi, předávám slovo kolegovi Mandelíkovi, připraví se pan poslanec Jegla - (poslanec Mandelík se vzdává slova).

Děkuji, žádám tedy pana poslance Jeglu.

Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, zákon o spotřebních daních konečně umožňuje mluvit o Moravě trochu jinak, než tady slýcháváte - doufám, že vám to zní dobře.

Víno je skutečně moravské specifikum, je specifikem už teď, podle toho, co jsme schválili včera, vlastně i české nebo českomoravské, protože slovenští vinaři už se nedají počítat a celková výměra vinohradů v Čechách a v Moravě je na 17 tisíc hektarů, z toho v Čechách je to pouze 300. Z toho je zřejmé, že to je moravské specifikum.

Víno má ale také jiná specifika, je totiž nesčíslněkrát zdaňováno. Je zdaňováno jako daň z nemovitosti, protože je spojeno s půdou. Je zdaňováno touto daní, což je přirozené, bude samozřejmě zdaňováno daní z příjmů a bude zdaňováno za určitých okolností daní z přidané hodnoty, a to 23%.

My jsme si udělali takový přehled a zjistili jsme, že současný stav u výrobců je značně neuspokojivý. Výrobní cena hroznu je za 1 kg 8,-- Kčs, přitom v průměru asi 14,-- Kčs je cena vína. Když na to napočtete všechny daně, realizační cena vína se momentálně pohybuje kolem 26,-- Kčs a je na hranici únosnosti. Mezi vinaři se ozývají dokonce hlasy, že někteří asi budou muset vinaření nechat. Byl jsem mezi nimi i v jiné souvislosti při projednávání návrhu vinařského zákona a tyto hlasy se tam zjevně ozývaly.

Ozýval se tam i hlas, který uvedl už kolega Uřičář, že těch 300 litrů, což je spotřeba, nezdaněná spotřeba, je značně málo. Ona je to skutečně pravda, protože každý normální vinař vypije těch 300 litrů za rok sám, jeden. /Veselost./ Když to vezmeme, je to necelý litr vína na den a když se v tom vinohradě kope, tak se něco vypotí.

Mění se také totiž situace. Daň tak, jak byla navržena, 7,80 Kčs, není nic jiného, než převzatá daň z bývalého systému, kdy si diktovaly Moravské vinařské závody a vůbec velkovýrobci, je to prostě převedených 34% daně z obratu. Nic jiného to není.

Takže, když se to všechno započte, v dnešní době by dostávali pěkně "na frak" všichni soukromníci, všichni drobní vinaři, a ne drobní vinaři, ale drobní podnikatelé i menší podnikatelé, protože monopol vinařů už dneska skončil. Ovšem přesouvá se do hladiny podnikatelů, budou to možná malá družstva, často jsou to soukromníci, kteří přebírají své malé vinohrady, 5, 10 hektarů. A protože dochází ke spojení vinohradnictví a vinařství, což jsou dva rozličné pojmy, začíná se nátlak na výrobu vlastního hroznu přesouvat do vína a skutečně se ta výroba stává nerentabilní.

Proto po zvážení všech okolností navrhuji tyto změny.

Uvědomujeme si, že státní rozpočet - pokud jsme si stačili na ministerstvu financí zjistit - počítá s příjmem 1,2 mld., bychom státní rozpočet ošidit neměli, ale myslíme si, že bychom to měli přesunout.

Proto navrhujeme, aby révová vína byla místo Kčs 7,80 zdaněna Kčs 6,70. Na druhé straně tokajská vína, která nepochopitelným způsobem vůbec zdaňována nebyla, nebo vůbec nejsou navržena -a přitom tokajské víno se v Čechách a na Moravě vůbec nevyrábí, tzn., může se maximálně dovážet ze Slovenska nebo z Maďarska nechápeme, proč by nemohla být zdaněna. A protože to jsou vína značně drahá, navrhujeme jeho zdanění Kčs 19,50. zavádíme samostatně položku perlivých vín přesněji řečeno to navrhujeme -, kde by mělo být zdanění Kčs 19,50.

U toho bych se rád zastavil a vysvětlil to, přesto, že předpokládám, že většina z vás jste znalci vína. Ale víno perlivé a šumivé si hodně lidí plete - vidí v tom bublinky, ale neví, co to je. Tedy, abychom vysvětlil, co to je.

Víno perlivé je obyčejné víno, do kterého se "vrazí" za 8 haléřů kysličníku uhličitého a víno je vyrobeno během dvou vteřin. Šumivá přírodní vína se vyrábějí dalším zpracováním a kvašením devět měsíců a jsou zdaněna Kčs 23,30. Je samozřejmé, že spotřebitel sáhne po těch bublinkách, kde cena je přibližně o 10 korun levnější než u originálního šampaňského vína.

Tady proto navrhujeme, aby došlo ke zvýšení na Kčs 19,50. Dneska se objevilo totiž obrovské množství tohoto vína na trhu. Poznáte ho jedině podle toho malinkatého nápisu, že je to víno perlivé. Kdo to umí udělat, velké rozdíly tam nejsou, jsou to skutečně rozdíly jenom v té ceně. Pro laika - podotýkám - ty rozdíly nejsou, jsou jen pro odborníky.

U šumivých vín necháváme - resp. navrhujeme - daň stejnou, tj. Kčs 23,30, u dezertních, protože jejich spotřeba se stále zvyšuje, i výroba, ale domníváme se, že by tam mohlo být Kčs 19,50.

Pokud jde o ostatní vína, jsou to vína, která se vyrábějí z čehokoli - jsou to jablková a jakákoli jiná vína, jsou to tzv. "čůča", všichni to znáte. Velice dobře se prodávají, protože mají nižší cenu, ale také minimální výrobní náklady.

Navrhujeme zvýšení z 5 Kčs na Kčs 6,70. Pokud jsme to kalkulovali, vyšlo nám, že státní rozpočet by neměl být ošizen. Možná není náš výpočet úplné přesný, ale naopak by mělo do státního rozpočtu přijít asi o 40 mil. víc. Netvrdím, že je výpočet naprosto správný. Zjistil jsem, že na statistice se nedají sehnat přesná čísla, že jsou také trochu problémy na ministerstvu financí tato přesná číslo zajistit. Vycházeli jsme ze znalostí a z informací vinařů. Navrhuji, aby ke změně daňových sazeb došlo, tak jak jsem uvedl.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Jeglovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy. Jestliže ne, rozpravu uzavírám. Ptám se kolegů, zda považují za vhodné, postupovat stejně jako u minulého zákona nebo zda považují tyto pozměňovací návrhy za takové, ke kterým je možno se vyjádřit ihned a dokončit projednávání tohoto bodu.

Poslanec Jozef Wagner: Za předpokladu, že budeme projednávat poslední návrh zákona, navrhuji, aby se zahájilo projednání. Mezi tím se poradím s ministerskými úředníky, protože potřebuji znát argumentaci, z jakého důvodu to či ono nebylo. To neznamená, že se necháme ovlivnit, zprostředkujeme vám pouze informaci a pak bychom vám ji předložili.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Má někdo námitku proti tomuto potupu? Jestliže tomu tak není, přistoupíme k projednávání dalšího bodu, což je

Z pověření vlády ČR předložený návrh zákona odůvodní místopředseda vlády pan Jan Kalvoda, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se pokusil o rekordní rychlost. Vydání návrh zákona je novelou zákona kompetenčního. Je to do nejvyšší možné míry technologická norma, pokud jde o výkon státní správy.

Podstatná část vládního návrhu zákona tisku 161 se odvíjí, a připouštím že opožděně, na základě usnesení této sněmovny, která uložila vládě, aby si počínala tak, jak si počínala, tedy aby navrhla zřízení ministerstva obrany a ministerstva dopravy. Nebudu citovat ani důvodovou zprávu, která je stručná a ani parafrázovat text navrhovaných úprav. Konstatuji pouze, že jsou vybaveny všemi obvyklými náležitostmi jako je přechod pracovně právních vztahů a delimitační protokol v odst. 4 čl. 1.

Domnívám se, že tento zákon není posledním návrhem novely kompetenčního zákona v tomto kalendářním roce a dovoluji si dát v úvahu těm, kteří by považovali tento návrh za zastaralý, aby zvážili, že podle mého názoru ještě nejméně jednou, a to v případě ministerstva zahraničních věcí České republiky, bude tato sněmovna ještě jednou projednávat novelu kompetenčního zákona.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi. Předám slovo společné zpravodajce výborů ČNR paní poslankyni Mileně Kolářové.

Poslankyně Milena Kolářová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesla zpravodajskou zprávu k návrhu zákona ČNR o některých dalších opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR ve znění společné zprávy v tisku 162. Předkladatel zde již zcela precizně odůvodnil důvody předkladu tohoto zákona. Jedná se o zřízení dvou nových ministerstev, což je ministerstvo obrany a ministerstvo dopravy. Bylo zde již zmíněno, že tato ČNR již ve svém usnesení na jednom ze svých minulých zasedání pověřila vládu tímto úkolem.

Nyní ke společné zprávě. Tento návrh zákona projednal výbor ústavně právní, výbor ČNR pro právní ochranu a bezpečnost, rozpočtový výbor a hospodářský výbor. Všechny tyto výbory doporučily schválit tento vládní návrh zákona mimo ústavně právního výboru bez veškerých připomínek. Ústavně právní výbor měl jedinou připomínku, kterou máte uvedenou ve společné zprávě, a to je připomínka k článku 2 - vložit nový bod 4, který zní:

§ 11, odst. 2 ministerstvo spravedlnosti je rovněž orgánem pro vězeňství, řídí vězeňskou službu.

Nejedná se o žádný zvláštní zásah, je to v souladu s tím, že jsme nedávno schválili zákon o vězeňské službě, a je to soulad s tím, jak je nyní vězeňská služba koncipována. Ústavně právní výbor měl již tehdy ve svých nezařazených připomínkách návrh, aby tento bod byl zařazen původně do tohoto zákona, ale uznali jsme, že bude lepší, když bude zařazen do novely zákona 2/69 Sb., kam správně legislativně patří.

Doporučuji po poradě zpravodajů schválit tento návrh zákona ve znění společné zprávy. Prosím další pozměňovací návrhy písemnou formou.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do rozpravy se hlásí pan kolega Benda. Prosím, aby se ujal slova.