Česká národní rada 1992 – 1992

Předseda ČNR Milan Uhde: Vzhledem k tomu, že tento bod byl projednán, vrátíme se nyní k bodu 5 - Návrh poslance ČNR Richarda Mandelíka na vydání zákona ČNR o dani z příjmu podle sněmovních tisku 100 a 106.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Syka.

Poslanec Martin Syka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, omlouvám se, ale ve smyslu toho, jak jsem zde vystoupil kolem poledne, podávám procedurální návrh, abychom teď vzali na pořad sociální pojištění, aby to vytvořilo celek, který by měl návaznost. Dovolím si vás požádat o tuto změnu.

Předseda ČNR Milan Uhde: Domnívám se, že návrh je logický, nevzal jsem ho v tu chvíli v potaz. Má někdo námitku proti tomu, abychom postupovali tímto způsobem, jak zde pan poslanec Syka logicky dovodil? Není námitek.

Vezmeme na pořad bod číslo

Prosím pana ministra Jindřicha Vodičku, aby zaujal místo předkladatele, a pana poslance Němčíka, aby zaujal místo společného zpravodaje.

Konstatuji, že nad tímto zákonem byla ukončena rozprava. Nyní žádám pana ministra Vodičku, zda chce použít příležitosti promluvit na závěr jako předkladatel, aby se této příležitosti chopil. Prosím, pane ministře.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, zákon o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti je rovněž velmi závažným zákonem. Je rovněž nedílnou součástí nové daňové soustavy, která bude v účinnosti od 1. ledna 1993. Ve svých důsledcích tento zákon bude dopadat na miliony občanů České republiky.

Tento zákon byl předložen poslancům ČNR před 40 dny. Byl projednáván intenzivně v přikázaných výborech. Pracovníci ministerstva práce a sociálních věcí strávili v této budově mnoho hodin při velice užitečných debatách s poslanci a podíleli se spolu s poslanci na přípravě tohoto zákona k dnešnímu projednávání.

O této přípravě svědčí i to, že nebylo podáno příliš mnoho pozměňovacích návrhů, zazněly zde pouze různé náměty a připomínky. Dovolil bych si ve svém závěrečném slově na ně reagovat.

Paní poslankyně Lagová upozornila na to, že aplikace tohoto zákona bude znamenat velké organizační přípravy Je tomu skutečně tak. Zmínila se o tom, že je to zákon pouze přechodný, který upravuje systém, ale zatím nemění systém financování sociálního zabezpečení a nemění tento systém jako takový. Je to rovněž pravda. Proto příští rok budeme zde projednávat nový zákon na sociální pojištění.

Zmínila se o tom, že nejohroženější skupinou obyvatel v České republice jsou především rodiny s malými dětmi. S tímto konstatováním lze rovněž souhlasit s tím, že vláda ČR je si tohoto problému vědoma a je připravena a již nyní věnuje veškerou pozornost této skupině našich občanů.

Paní poslankyně Váchalová hovořila o tom, že by tímto zákonem mohly být postiženy podniky, které zaměstnávají více než 60% pracovníků se změněnou pracovní schopností, protože tento zákon nepočítá s žádnou odvodovou úlevou pro tyto organizace. Je tomu tak, protože kdybychom vnesli jakékoliv úlevy do pojišťovacího systému, tak bychom tento systém porušili. Je skutečností, že ministerstvo financí ČR svým dopisem od náměstka pana Pelanta, přebírá na sebe financování pojistného právě těchto organizací. Nejedná se o dotaci těmto organizacím, pouze ministerstvo financí, tudíž státní rozpočet, ponese úhradu pojistného za tyto organizace. Nebudou odvádět ani těch 10%, jako je tomu dosud.

Pozměňovací návrh podal pan poslanec Štrait, který navrhl, aby se tento návrh dotýkal pouze pojistného na sociální pojištění, na sociální zabezpečení, a netýkal se státní politiky zaměstnanosti s odůvodněním, že pokud občané a organizace samy budou přispívat na tuto politiku, nejedná se již o státní politiku, protože nebude financována ze státního rozpočtu.

Jestliže by nepřispívali občané, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné na politiku zaměstnanosti, pak by přispíval opět státní rozpočet. Znamenalo by to větší daňové zatížení daní z příjmů těchto obyvatel, aby byl státní rozpočet naplněn natolik, aby mohla být kryta tato politika zaměstnanosti.

Pan poslanec Štrait popsal situaci nezaměstnanosti v České republice barvami, které mi velice připomínaly různé prognózy a katastrofické scénáře, které hovořily o milionech nezaměstnaných v České republice. Skutečnost je taková, že i v říjnu více než o 4% v České republice poklesla míra nezaměstnanosti a činí nyní 2,5%. Znamená to, že je zhruba 131 tisíc nezaměstnaných při téměř 90 000 volných místech. Neříkám, že by to bylo číslo konečné, určitě máme před sebou vzrůst nezaměstnanosti, ale není a nebude situace taková, jak ji líčil pan poslanec Štrait.

Proto za předkladatele nedoporučuji tento pozměňovací návrh k přijetí. Pan poslanec Kolář navrhl, aby v § 20, kde se hovoří o penále, bylo toto penále jinak vyměřováno neplatičům této dávky na pojistné tak, aby penále bylo ve výši 0,1% za každý kalendářní den. Návrh zákona předpokládá 3% z dlužné částky za kalendářní měsíc.

Za navrhovatele si dovoluji trvat na původním znění zákona, protože umožňuje všem organizacím, které se mohou během měsíce dostat do momentální platební neschopnosti, aby jejich svízelná situace nebyla ještě zhoršována tím, že by ještě dlužily něco pojišťovně. Proto vládní návrh, který počítá s 3% penále za neplacení tohoto pojistného, je rozhodně výhodnější pro firmy.

Pan poslanec Kašpárek se pozastavil nad výší 5% v § 21, která by byla přičítána k pojistnému za to, porušují-li určitá hygienická nařízení nebo životní prostředí a porušují-li další předpisy organizace.

Ta částka 5% je v souladu se stávajícími předpisy; nechceme vnášet změny do dalších platných předpisů, proto zachováváme tuto částku. Kromě toho, kdybychom zvýšili tuto částku, působilo by to negativně zvláště na začínající živnostníky, firmy, podnikatele, kteří především ve svých začátcích mají značné problémy s dodržováním těchto předpisů.

Děkuji nepřítomnému panu poslanci Paynemu za všechny jeho náměty a připomínky, které měl k předkládanému návrhu zákona. Jistě se budeme jimi seriozně zabývat, jak již zde bylo řečeno při projednávání minulého zákona o pojistném na zdravotní pojištění; i tento zákon bude velice pečlivě vyhodnocován během celého příštího roku a můžeme se ke všem připomínkám nadále vracet a zahrnout je do eventuálních novel tohoto zákona. Přesto bych si dovolil zmínit se o několika těchto připomínkách, i když nezazněly jako pozměňovací návrh. Jedna z nich byla k tomu, že lidé, kteří jsou zaměstnáni v zahraničí, by měli mít možnost sami rozhodnout o tom, zda budou platit příspěvek na politiku zaměstnanosti nebo důchodové pojištění, resp. oba tyto hlasy současně. Dnes je v ČR zhruba 30 tisíc pendlerů, kteří denně docházejí především do SRN za prací. Jsou to osoby, které nemají vždy nejvyšší kvalifikaci a v momentě, kdy přijdou o zaměstnání v Německu určitě se ocitnou ve své většině na úřadech práce ve svém okrese a budou dále žít z podpory v nezaměstnanosti. Proto bychom neviděli jako rozumné tyto dvě dávky od sebe oddělovat. Tyto dávky by měly být pro lidi, kteří pracují v zahraničí povinné obě současně.

Závažný pozměňovací návrh podal pan poslanec Brožík, který navrhuje pro osoby samostatně výdělečně činné snížit vyměřovací základ z 50% na 25% ročního příjmu po odečtu režijních nákladů, a zvednout maximální vyměřovací základ z 45% na 90 tisíc Kčs jako kompenzaci tohoto snížení vyměřovacího základu. Toto je jedno z těch opatření, která by měla přímý dopad do státního rozpočtu. Protože každé snížení vyměřovacího základu o 5% představuje sumu 800 miliónů Kčs, takže ve svém důsledku by takto snížený vyměřovací základ stál státní rozpočet 4 miliardy Kčs a zvýšení hranice 45 tisíc na 90 tisíc Kčs měsíčně vzhledem k tomu, kolik osob samostatně výdělečně činných dosahuje těchto příjmů, by znamenalo přírůstek pojistného zhruba o 400 miliónů Kčs; tzn., že celkový negativní dopad na státní rozpočet by činil 3,6 miliardy Kčs.

To byly připomínky a pozměňovací návrhy, které jsem si stačil poznamenat během rozpravy k tomuto návrhu. Nyní mi dovolte ještě krátce se zmínit o společné zprávě k tomuto zákonu. V § 15 se společná zpráva vyjadřuje k tomu, kdy osoby samostatně výdělečně činné předloží okresní správě sociálního zabezpečení své daňově přiznání pro stanovení vyměřovacího základu. V původním návrhu byl termín do 30. 6. Společná zpráva, která se vlastně stává nedílnou součástí zákona, hovoří o 30. 9. To znamená ve svých důsledcích, že další tři měsíce bude nejistota v tom, kolik vlastně bude pojištění v tom kterém roce představovat, jaký bude příjem sociální pojišťovny. Proto mi nepřipadá toto rozhodnutí za příliš zdařilé.

Dále podle § 26 osoby, které začnou podnikat po 1. 1. 1993 předloží svá daňová přiznání ne v polovině roku 1994, ale až v říjnu 1994; to znamená, že ne po dobu roku a půl, ale po dobu roku a 9 měsíců mohou si určit vyměřovacím základem nejnižší sazbu, to znamená 1 100,- Kčs. Zde bude přímý dopad na výběr pojistného, to znamená, že se sníží dávka, že se sníží toto pojistné. Zřejmě to bude mít i přímý dopad do státního rozpočtu, který je dneska velice těžko odhadnutelný. Ale co je odhadnutelné už nyní dosti přesně, je změna v § 27, který řeší financování sociálního zabezpečení v lednu příštího roku, kdy všichni plátci tohoto pojištění měli provést odvod na toto pojistné do 8. ledna; společná zpráva toto datum posunuje na 15. ledna. To znamená, že tento týden bude stát státní rozpočet 200 300 miliónů Kčs, jak nyní velice rychle spočítali na chodbě pracovníci ministerstva financí.

Tolik věcně k projednávání tohoto zákona.

Děkuji vám za trpělivost, kterou jste tomuto zákonu věnovali.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu ministru Vodičkovi. Žádám pana společného zpravodaje poslance Němčíka, aby se ujal svého úkolu, a dávám mu slovo.

Poslanec Jindřich Němčík: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, abych vás ušetřil svého skřehotavého hlasu (i svého hlasu), budu se snažit hovořit co nejméně. Proto bych navrhoval, abychom přikročili bezprostředně k projednávání jednotlivých pozměňovacích návrhů, tak jak byly v diskusi vzneseny.

První v diskusi byla paní kolegyně Lagová. Z jejího vystoupení však nevyplynul žádný pozměňovací návrh. Na její náměty už odpověděl pan ministr. Totéž platí o paní kolegyni Váchalové. První návrh vyplynul z diskusního příspěvku pana kolegy Štraita, který navrhl v textu § 1 vypustit slova "a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ". Pod legislativní zkratku pojistné potom chápat jen pojistné na důchodové zabezpečení a pojistné na nemocenské pojištění.

Tento návrh tu byl vysvětlen panem ministrem a po projednání v garančním výboru tento návrh nedoporučujeme k přijetí.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji, budeme hlasovat o tomto společném pozměňovacím návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 32. Třicet dva hlasy pro tento návrh.

Kdo je proti tomuto návrhu? 53. Padesát tři hlasy byly proti.

Tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

Pane společný zpravodaji, prosím.

Poslanec Jindřich Němčík: Druhým pozměňovacím návrhem je návrh kolegy Koláře, který navrhuje v § 20 odst. 1 původní formulace ve třetím řádku: je plátce pojistného povinen platit penále od následujícího kalendářního měsíce ve výši tří procent dlužné částky za každý i započatý kalendářní měsíc, v němž některá tato skutečnost trvá, nahradit textem: Je plátce pojistného povinen ode dne následujícího po dni splatnosti, ode dne platby včetně platit za každý den penále ve výši nula celá jedna desetina dlužné částky. Tento návrh v podstatě nemění obsah tohoto paragrafu, nicméně myslím i po poradě garančního výboru, že původní návrh tak, jak je obsažen ve vládním návrhu, umožňuje větší prostor pro ty organizace a ty podnikatele, kteří se z nějakých důvodů dostanou do dočasné platební neschopnosti, překlenout tuto neschopnost a najít prostor pro to, aby mohli tento nedostatek vyrovnat. Doporučuji ponechat původní návrh, ačkoliv nový návrh nějak podstatně nemění podstatu tohoto paragrafu.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji. Budeme hlasovat o tomto pozměňovacímu návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 3.

Kdo je proti? 8. Tři hlasy byly pro, osm hlasů proti, je zjevné, že tento návrh nezískal podporu, nebyl přijat.

Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.

Poslanec Jindřich Němčík: Dále vystoupil kolega Kašpárek, který ovšem neformuloval svůj dotaz jako pozměňovací návrh a pan ministr mu odpověděl. Je to ta pětiprocentní hranice zvýšení pro ty organizace, které nesplňují určité hygienické a jiné podmínky.

S dalším návrhem jsem vystoupil já, a bylo to k návrhu § 3 odst. 1 písm. c) k bodu 5, jak je obsaženo ve společné zprávě. Navrhuji doplnit za text: společníky společností s ručením omezeným a komandisté komanditní společnosti a pokračovat dále v tomto textu. Strana jedna společné zprávy.

Předseda ČNR Milan Uhde: Je jasné, o čem budeme hlasovat?

Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu pana poslance Němčíka, ať zvedne ruku. 120. Sto dvacet hlasů pro.

Kdo byl proti? Nikdo.

Nikdo nebyl proti.

Tento pozměňovací návrh byl přijat.

Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Jindřich Němčík: Teď mám jeden trochu komplikovanější případ. Navrhl jsem zase ke znění společné zprávy k § 26 doplnění, aby v § 2 odst. 3 bylo změněno slovo "červenec" na "říjen" a v § 6 odst. 3 změna dikce "období od 1. srpna" - čili změna "od 1. srpna" "na 1. listopadu". "Do 31. července" změnit "do 31. srpna". Je to dáno legislativní vázaností na změnu § 15, jak je obsažen v návrhu ve společné zprávě. Pan ministr se k tomuto návrhu, který je obsažen ve společné zprávě už vyjádřil. Jde o to, že v podstatě tento návrh nemá velké oprávnění, protože organizace, které odevzdávají daňové přiznání do 31. března mají pak ještě tři měsíce čas na opravu event. nedostatků v tomto daňovém přiznání, takže k poslednímu červnu už může být toto daňové přiznání v pořádku. Organizace, které ho odevzdávají k 30. červnu jsou ty organizace, které ho dělají s daňovým poradcem a dá se předpokládat, že u těchto organizací by daňové přiznání mělo být v pořádku. Nicméně tento návrh ve společné zprávě je a já přesto, že nejsem přesvědčen o tom, že je správný, musím dát pozměňovací návrh k § 26, lépe řečeno k § 5 a k § 6, tak aby ten návrh byl konzistentní v celém znění zákona.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu společnému zpravodaji. Budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu, který byl vysvětlen.

Kdo je pro, ať zvedne ruku. 111. Sto jedenáct hlasů bylo pro.

Kdo je proti tomuto pozměňovacímu návrhu? 3. Tři hlasy byly proti.

Tento pozměňovací návrh byl přijat.

Poslanec Jindřich Němčík: Dostáváme se k pozměňovacím návrhům kolegy Payna. První návrh je k § 3 odst. 1, kdy kolega Payne navrhuje místo slovo "organizace" nahradit slovy "právnická či fyzická osoba". Po projednání v garančním výboru a po konzultaci s legislativci bych byl rád, kdyby kolega Payne dal své upřesnění tohoto návrhu s tím, že by dodal -: "která zaměstnává více než 25 osob", protože jedině celé toto vyjádření vlastně vyjadřuje to, co měl kolega Payne na mysli. Čili ten pozměňovací návrh by potom zněl: "Právnická či fyzická osoba, která zaměstnává více než dvacet pět zaměstnanců". Pardon ne, osob - zaměstnanců.

Předseda ČNR Milan Uhde: Odpovídá to prosím? Pan poslanec Payne s vysvětlením.

Poslanec Jiří Payne: Já si teď nejsem zcela jist, jak jsem to formuloval, ale toto bylo záměrem mého pozměňovacího návrhu.

Předseda ČNR Milan Uhde: Můžeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 82. Osmdesát dva hlasů pro.

Kdo je proti tomuto pozměňovacímu návrhu? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování. 43. Čtyřicet tři poslanců a poslankyň se zdrželo, tento pozměňovací návrh byl přijat.

Pane společný zpravodaji.

Poslanec Jindřich Němčík: Dalším podnětem kolegy Payna je podnět § 3, odst. 2, kde kolega Payne hovořil o tom, že by bylo dobré zajistit, aby občané, kteří vykonávají zaměstnání v cizině, nemuseli platit obě části, tzn. pojistné a důchodové zabezpečení i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ale aby mohly být tyto dávky rozděleny. Pokud jsem dobře pochopil, nepodával to jako pozměňovací návrh. Pokud ano, potom kolega Payne navrhuje vypustit větu se středníkem a to je všechno.

K tomu garanční výbor konstatuje, že nedoporučuje tento návrh vzhledem k tomu. že, jak už tu řekl pan ministr, tato část se týká nejen, řekněme, špičkových pracovníků, u nichž nelze předpokládat, že při návratu do republiky by se dostali do stavu, kdyby pobírali dávky v nezaměstnanosti. Týká se to ale i tzv. pendlerů, u kterých se to už očekávat s úspěchem dá a již dneska se to stává. Lze to řešit tak, že právě ti lidé, kteří svými finančními možnostmi mají na to, aby se zajistili pro důchod, mohou tak učinit na základě komerční smlouvy s komerčními pojišťovnami.

Garanční výbor tedy nedoporučuje tuto změnu.

Předseda ČNR Milan Uhde: Budeme tedy hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 7 hlasů pro.

Kdo je proti tomuto pozměňovacímu návrhu, ať zvedne ruku. 31 hlas proti.

Tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

Prosím, pane společný zpravodaji.

Poslanec Jindřich Němčík: Další připomínkou kolegy Payna byla připomínka k § 5, kde v odst. 4 pan kolega Payne navrhuje, aby místo "nesmí být vyměřovací základ nižší než by činil vyměřovací základ stanovený způsobem uvedeným v odst. 1, písm. c) nebo d) před vynětím z důchodového nebo nemocenského zabezpečení" byl text "vyměřovací základ stanoven, jako by osoba samostatně výdělečně činná zahajovala podnikatelskou činnost".

Víte jistě, že ve společné zprávě je už k tomuto bodu pozměňovací návrh, který hovoří o tom, že pokud osoba samostatně výdělečně činná přeruší svoji výdělečnou činnost a po určitém čase zahájí jinou výdělečnou činnost, je tento návrh akceptován. Pokud se ale vrátí do té samé činnosti, doporučuje garanční výbor, aby vyměřovací základ skutečně byl konstruován tak, jak je ve vládním návrhu stanoveno.

Přestože totiž věříme, že může v určitých případech postihnout samostatně výdělečně činné, mohla by tato změna vést k tomu, že by se spekulativně samostatná výdělečná činnost přerušovala na kratší nebo delší období a vždycky vlastně by tato osoba dosáhla toho, že vyměřovací základ by si mohla stanovovat jako minimální.

Proto garanční výbor tento návrh nedoporučuje, i když si uvědomuje, že naopak může postihnout některé osoby, které se do této situace dostaly nezaslouženě.

Předseda ČNR Milan Uhde: Faktická poznámka pana poslance Payna, prosím.

Poslanec Jiří Payne: U tohoto tématu jsem si zcela jist, že jsem to podával jako námět pro ministra pro případnou novelizaci zákona, nikoliv jako pozměňovací návrh. Není tedy potřeba hlasovat.

Předseda ČNR Milan Uhde: Není potřeba dávat hlasovat. Nastupuje první možnost, o které se zmínil pan společný zpravodaj.

Budeme pokračovat dál, pane společný zpravodaji.

Poslanec Jindřich Němčík: Další vystoupení kolegy Payna se týkalo § 9, odst. 2 a v souvislosti s tím § 14, odst. 1. Pokud jsem dobře pochopil, bylo to formulováno také pouze jako námět pro další práci na legislativní úpravě těchto věcí pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Není tedy třeba o tom hlasovat.

Další vystoupení kolegy Payna se týkalo § 17 a 18 nebo lépe řečeno vztahu těchto dvou paragrafů. Kolega Payne navrhuje, aby v § 18 bylo "Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti" nahrazeno slovy "se promlčuje za 5 let ode dne splatnosti."

Garanční výbor se tímto problémem zabýval a rovněž nedoporučuje tuto změnu vzhledem k tomu, že k zjištění této skutečnosti, že organizace, která platila za zaměstnance, může dojít až ve chvíli, kdy ten člověk požádá o důchod. Proto původně tato hranice byla úplně neomezená, později byla po dohodě stanovena na 10 roků.

Je tady jistá tendence sjednotit tuto úpravu s úpravou zdravotního pojištění. Nicméně si myslím, že prostor pro tuto úpravu bude právě až v souvislosti se zřízením sociální pojišťovny.

Garanční výbor tedy nedoporučuje tento návrh k přijetí.

Předseda ČNR Milan Uhde: Budeme tedy hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 7 hlasů pro.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 21 hlas proti tomuto pozměňovacímu návrhu.

Pozměňovací návrh nezískal potřebnou podporu a nebyl přijat.

Pane společný zpravodaji, prosím.

Poslanec Jindřich Němčík: Dostáváme se k § 5, odst. 1, písm. c), kde pan kolega Brožík navrhl změnu. Chtěl bych, abychom předešli podobným problémům jako u předcházejícího návrhu zákona, se ho zeptat, zda návrh myslel jako jeden návrh, či dva samostatné návrhy.

Předseda ČNR Milan Uhde: Pan poslanec Brožík chce odpovědět?

(Poslanec Brožík: Jeden návrh.)

Pane společný zpravodaji, jako jeden návrh chápe svůj pozměňovací návrh pan poslanec.

Poslanec Jindřich Němčík: Pan kolega Brožík navrhuje, aby v § 5, odst. 1, písm. c) byla u osob samostatně výdělečně činných vzata za základ čtvrtina příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a jako kompenzaci navrhuje, aby se hranice vyměřovacího základu za kalendářní měsíc posunula na 90 000 Kčs.

K tomu přijal garanční výbor takovéto stanovisko: Ztráta, která vznikne ze snížení vyměřovacího základu na jednu čtvrtinu, se pohybuje zhruba kolem 4 mld. Kčs a přínos, který by vznikl zvýšením vyměřovacího základu na 90 tis. Kčs, je kolem 400 mil. Kčs, jak už tady řekl pan ministr. Čili, negativní dopad do státního rozpočtu je asi 3,6 mld. Kčs, proto garanční výbor nedoporučuje tento návrh přijmout.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji, pane společný zpravodaji. Budeme hlasovat o tomto návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 24 hlasy pro.

Kdo je proti tomuto pozměňovacímu návrhu, ať zvedne ruku. 36 hlasů proti.

Tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

Poslanec Jindřich Němčík: Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další pozměňovací návrhy, doporučuji, abyste nechal hlasovat o návrhu zákona jako o celku.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji. Je zde přihláška pana ministra Bělehrádka, prosím, pane ministře.

Ministr pro hospodářskou soutěž ČR Stanislav Bělehrádek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych využít svého práva a otevřít rozpravu k tomuto zákonu, a to po vystoupení pana ministra Vodičky, který nám řekl, že některé změny zákona, které byly provedeny ve společné zprávě, se dotýkají dopadu do státního rozpočtu. A dále, že se dotýkají jistot příjmů z pojistného na sociální zabezpečení. Proto bych chtěl, abychom se podívali zpět na společnou zprávu § 15, kde bychom měli hlasovat o tom, aby zůstal v zákonu termín vždy do 30. června.

Dále potom, abychom hlasovali o § 26, a to, aby v odst. 4 zůstala slova "až červenec 1993". A slova "do 31. července 1993" v odst. 5, aby zůstala slova "až červenec 1993". A v § 27, aby zůstala slova "do 8. ledna 1993". Důvody pro nové hlasování byly zcela zřejmé. Zejména změna v § 27 podle vyjádření pana ministra Vodičky by vedla k tomu, že by vznikl dopad do státního rozpočtu 200 mil. Kčs a to se domnívám, že si nemůžeme dovolit.