Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji.
Táži se, kdo je pro pozměňovací
návrh pana poslance Uřičáře!
108.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 7.
Konstatuji, že pozměňovací návrh
byl přijat.
Prosím další pozměňovací
návrh.
Poslanec Robert Kolář: Jako třetí
vystoupil v rozpravě pan kolega Hájek, který
upozornil sněmovnu na problematiku bankrotů ve vztahu
k rezervám. Pokud jsem tomu dobře rozuměl,
bylo to pouze upozornění, z něhož nevzešel
žádný konkrétní návrh.
Poslanec Hájek byl posledním, kdo vystoupil v rozpravě,
takže tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací
návrhy k této předloze.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji.
Budeme tedy hlasovat o zákonu jako o celku.
Ptám se sněmovny, kdo souhlasí s návrhem
poslance Tomáše Ježka na vydání
zákona České národní rady o
rezervách pro zjištění základu
pro daň z příjmů podle sněmovního
tisku 158 ve znění společné zprávy
výborů České národní
rady podle sněmovního tisku 156 a schválených
pozměňovacích návrhů, ať
zvedne ruku! 102.
Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.
Konstatuji, že návrh zákona byl přijat.
Vyhlašuji přestávku do 11.00 hodin.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, budeme
pokračovat v dalším jednání 7.
schůze a bodem, který budeme projednávat
je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 62 a společnou zprávu výboru k němu
jako sněmovní tisk 95. Z pověření
vlády ČR předložený návrh
zákona odůvodní ministr práce a sociálních
věcí pan Jindřich Vodička, prosím
jej, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí
ČR Jindřich Vodička: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
poslankyně a poslanci, dovolte, abych krátce odůvodnil
vládní návrh zákona ČNR a pojistném
na sociálním zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti.
Předpokladem komplexnosti ekonomické reformy je
také transformace dosavadního systému sociálního
zabezpečení. Návrh zákona ČNR
o pojistném na sociálním zabezpečení
a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti je prvním systémovým
krokem realizace nové koncepce sociálního
zabezpečení. Zákon navazuje na novou daňovou
soustavu, která bude uplatněna od 1. ledna 1993.
Nová daňová soustava už nepočítá
s krytím výdajů na nemocenské pojištění
a důchodové zabezpečení. Proto je
třeba změnit systém získávání
finančních prostředků na tyto výdaje.
Druhým krokem transformace systému sociálního
zabezpečení během r. 1993 bude odstátnění
nynější Státní správy
sociálního zabezpečení zřízením
Sociální pojišťovny. Změna systému
sociálního zabezpečení bude dokončena
v r. 1994, kdy bude realizována přestavba podmínek
a dávek důchodového a nemocenského
pojištění. Předpokládá
se proto, že zákon ČNR o pojistném na
sociálním zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti bude mít
platnost pouze na rok 1993.
Navrhovaný zákon stanoví povinnost zaměstnancům,
zaměstnavatelům a osobám samostatně
výdělečně činným platit
pojistné na sociální zabezpečení.
Současně se navrhuje pro stejný okruh poplatníků
zavést povinnost platit příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti, poněvadž
není v intencích ekonomické reformy plné
financování státní politiky zaměstnanosti
ze státního rozpočtu. Zaměstnanci
a osoby samostatně výdělečně
činné budou poplatníky pojistného
jen v případě, že budou účastni
nemocenského pojištění, podle zákona
o nemocenském pojištění zaměstnanců
a zákona o sociálním zabezpečení.
Vyměřovací základ, z kterého
bude stanoveno pojistné, bude vyměřovacím
základem i pro výpočet dávek nemocenského
pojištění a důchodového zabezpečení
podle příslušných právních
předpisů. U zaměstnance bude vyměřovacím
základem úhrn příjmů zúčtovaných
mu v souvislosti s jeho zaměstnáním. U zaměstnavatelů
pak úhrn vyměřovacích základů
zaměstnanců. U osob samostatně výdělečně
činných je vyměřovací základ
stanoven ve výši poloviny dosaženého příjmu
po odpočtu režijních nákladů,
minimálně však ve výši 1 100 korun
měsíčně, maximálně ve
výši 45 000 korun.
Sazby pojistného činí 27% z vyměřovacího
základu u zaměstnavatelů, 9% u zaměstnanců
a 36% u osob samostatně výdělečně
činných. Výše sazeb pojistného
je stanovena u jednotlivých poplatníků tak,
aby pojistné krylo výdaje na dávky důchodového
a nemocenského pojištění, které
jsou odvozeny z příjmu ekonomicky činných
občanů.
Vybrané pojistné bude příjmem státního
rozpočtu, ovšem zvlášť evidovaným,
z kterého budou tyto výdaje hrazeny. Ze zvláštních
zdrojů státního rozpočtu budou hrazeny
výdaje na dávky, u nichž ve shodě s
pojišťovacími zásadami a principem solidarity
není odůvodněné, aby byly hrazeny
z příjmu pojistného. Jde například
o přídavky na děti a státní
vyrovnávací příspěvek.
Vzhledem k nezbytnosti navrhované právní
úpravy, zejména v návaznosti na novou daňovou
soustavu, která vstoupí v platnost dnem 1. 1. 1993
vás prosím, vážené paní
poslankyně a páni poslanci, o schválení
tohoto návrhu zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu ministru Vodičkovi a dříve než
dám slovo panu společnému zpravodaji, panu
poslanci Němčíkovi, přihlásil
se s procedurálním návrhem pan poslanec Šoler,
prosím, aby se dostavil k řečništi.
Poslanec Jiří Šoler: Vážení
poslanci, vážené předsednictvo, vážená
vládo, dnes ráno předstoupil před
tuto sněmovnu poslanec za ODS Zemina, s jakýmsi
dokumentem. Poslanecký klub Sdružení pro republiku
- Republikánská strana Československa se
co nejrozhodněji distancuje od dokumentu, který
byl 20. listopadu nejdříve rozšířen,
posléze přednesen ve sněmovně poslancem
Zeminou. Veškerá zodpovědnost za přednesení
tohoto návrhu náleží jeho předkladateli.
Děkuji vám. (Smích ve sněmovně).
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Prosím
klid, vrátíme se k projednávání
zákona, já bych prosil společného
zpravodaje - s technickou pan poslanec Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Přísný
zrak pana místopředsedy Vlacha zřejmě
vzápětí řekl, že to není
technická poznámka, nicméně vše
zlé je k něčemu dobré. Mám
tu čest vám oznámit, že kolegové
Pavel Kulička, Eva Matoušková, Vítězslav
Valach, Pavel Hirš, Jiří Vyvadil založili
nezávislý liberální klub poslanců
s tím, že splní formální požadavky
dle zákona o jednacím řádu.
Děkuji.
(Potlesk).
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Dámy
a pánové, vrátíme se k projednávání
zákona, prosil bych společného zpravodaje
pana Jindřicha Němčíka, aby se ujal
slova.
Poslanec Jindřich Němčík: Pane
předsedající, kolegyně a kolegové,
dovolte mi, abych zastřeným hlasem, vyplývajícím
z nachlazení, přednesl závěry zpravodajů
tak, jak jsou obsaženy ve společné zprávě
výborů ČNR, která je obsažena
ve sněmovním tisku 95. Předložený
návrh projednávaly ústavně právní
výbor, výbor pro sociální politiku
a zdravotnictví, hospodářský výbor,
rozpočtový výbor, výbor petiční
a výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a životní prostředí.
Jako u každého návrhu zákona, který
navrhuje systémové změny, přestože
ještě nejsou komplexní změnou, vyvolávalo
projednávání tohoto zákona řadu
návrhů a připomínek.
Je však nutno říci, že připomínky
mířily ke změně jednotlivých
ustanovení, nikoli k podstatě zákona jako
celku. Společná zpráva obsahuje ty připomínky
a doplňující návrhy, které
jednotlivé výbory považovaly za meritorní
a zároveň doporučuje ČNR, aby po zapracování
těchto připomínek vyslovila s předloženým
návrhem souhlas. Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu společnému zpravodaji a zahajuji rozpravu,
do které se zatím přihlásily paní
poslankyně Lagová, paní poslankyně
Váchalová a další.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážená sněmovno,
nepřicházím s pozměňovacími
návrhy, chci jenom k předloze návrhu zákona
uskutečnit dvě poznámky.
Za prvé se odvolávám na to, co řekl
pan ministr ve svém úvodním slově,
že tedy nejde o změnu systému v pojištění
sociálního zabezpečení o změnu
sociálního zabezpečení na pojištění,
ale že jde o systémovou změnu pouze vybíráním
prostředků na sociální zabezpečení
a nemocenské pojištění. To je závažná
skutečnost, protože z dokumentů, které
jsme dostali k dispozici je zřejmé, že dávky
se nemění, povětšinou se nebudou měnit,
nebudou závislé ani na odvodu prostředků
ani na výši pojistného. Čili z toho
důvodu podporuji návrh, aby platnost tohoto zákona
skutečně byla maximálně jeden rok.
Dále je z uvedeného zřejmé, že
změna vybírání pojistného,
těchto prostředků na nemocenské pojištění
a důchodové zabezpečení si vyžádá
mnoho organizační práce. Z podkladů
jsme se dozvěděli, že se počítá
s nárůstem pracovníků řádově
o stovky, budou to také náklady na finanční
prostředky a proto mohou vzniknout oprávněné
obavy, aby prostředky, které budou vybrány
na dávky nemocenského a sociálního
zabezpečení, aby byly převážně
využity na tyto dávky a nikoli na jiné účely.
Tuto poznámku si dovoluji udělat jako upozornění.
Za druhé ve svém vystoupení chci říci,
když si dáme dohromady návrh tohoto zákona,
to, co nás čeká ještě projednávat,
pokud jde o výši zdravotního pojištění,
pojistného na zdravotní zabezpečení,
dále pokud si dáme dohromady to, co sněmovna
už schválila, pokud jde o celkovou daňovou
reformu, i to, co se bude týkat obyvatelstva z hlediska
zdaňování příjmů obyvatelstva,
z toho je naprosto zřejmé, že nejvíce
ekonomicky ohroženou skupinou obyvatelstva budou rodiny s
dětmi.
Z podkladů, které jsme k tomuto zákonu dostali
je zřejmé, že se to bude týkat i rodin
s jedním dítětem. Proto bych ráda
vyzvala vládu k tomu, aby tyto normy se postupné
daly do souladu a to i se zákonem o státních
dávkách tak, aby především rodiny
s dětmi nebyly do budoucna tou nejohroženější
skupinou obyvatelstva.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
paní poslankyni Lagové, jako další se
přihlásila do rozpravy paní poslankyně
Váchalová, uděluji jí slovo, připraví
se pan poslanec Štrait.
Poslankyně Anna Váchalová: Vážený
pane místopředsedo, vážená vládo,
vážená sněmovno, dovoluji si upozornit
na závažný problém, který by
se mohl stát i problémem velice bolestivým
a nehumánním, pokud by nebyl řešen.
Proč na něj upozorňuji právě
při projednávání zákona o sociálním
pojištění?
Jedná se o situaci všech zaměstnavatelů,
kteří zaměstnávají více
jak 60% zdravotně postižených zaměstnanců.
Do konce roku 1992 jsou tito zaměstnavatelé chráněni
řadou zákonných zvýhodnění,
z nichž významná je daň z objemu mezd
ve výši 10%, připomínám např.
odklad plateb důchodové daně, vyhlášku
min. práce a sociálních věcí
o pracovní rehabilitaci a další. S lítostí
musím konstatovat, že než byla přijata
potřebná zákonná opatření
při rozběhu tržního hospodářství,
ztratilo v r. 1991 zaměstnání více
než 30.000 občanů s ZPS a TZP v Československé
federativní republice, z toho v České republice
přes 17.000.
Dosud přijatá ochranná opatření
mají pouze dočasnou povahu. Po realizaci nového
daňového systému od 1. 1. 1993 a systému
zdravotní pojišťovny a sociálního
pojištění, by zaměstnavatelé,
kteří vytvářejí chráněné
dílny a dosud zaměstnávající
nad 60%, zdravotně postižených, nemohli v tvrdém
tržním systému obstát. Při projednávání
zákona o sociálním pojištění
ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
jsem byla při přímém dotazu na pana
ministra Vodičku ujištěna, že MF již
dalo garanci, že otázku pomůže řešit
tím, že poskytne těmto zaměstnavatelům
trvalou finanční dotaci. O způsobu bude ještě
rozhodnuto. Tolik ústní garance. Toto rozhodnutí,
chránit zdravotně postižené, je nejen
v souladu s programem české vlády, ale i
s mezinárodními smlouvami i Chartou na 80. léta,
ke kterým se jako stát s rodící demokracií
plně hlásíme, protože si uvědomujeme
všechna úskalí, do kterých se dostává
velmi zranitelná část naší populace,
kterou zdravotně postižení jsou. Chci věřit,
že celou tuto záležitost MF ČR dořeší
ve prospěch humanity. Podala jsem v této věci
písemnou interpelaci, o jejíž naléhavosti
jistě není pochyby. l když vysoce oceňuji
zohlednění, které bylo přijato na
příklad dnes v zákonu o dani z příjmu,
je třeba se celou záležitostí zabývat
komplexně z hlediska všech budoucích finančních
odvodů.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
poslankyni Váchalové, prosím pana poslance
Štraita, připraví se pan poslanec Robert Kolář.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
dovolte mi předložit pozměňující
návrh k celkovému pojetí zákona, respektive
k jeho části. Mám určité výhrady
k tomu, kde je pojmenování "státní
politika zaměstnanosti". Dosud byla financována
ze stáních rozpočtů. Prakticky ji
realizují a realizovaly orgány státní
správy - například rekvalifikace, podpora
na vytváření nových zaměstnaneckých
míst, příspěvky zaměstnavatelům
atd.
Předkladatel nyní mění zcela filosofii
platnou dosud a důsledky transformace ekonomické
reformy přesouvají se dále plně na
občany. Jisté kroky bych chápal v době,
kdy bude fungovat trh práce. V přechodném
období to považuji za opatření a zvlášť
v kontextu s vystoupeními mých předřečníků
ne za zcela sociálně únosné. Nechci,
aby stát občanům předkládal
mísu čerstvých jahod denně, ale aby
zvažoval každý krok realizace transformace ekonomiky
v duchu sociálně tržním a ne jen tržním.
Problémem se zabývalo i Odborové sdružení
Čech, Moravy a Slezska i další instituce.
Dámy a pánové, hovořit o konsekvencích
fenoménu nezaměstnanosti se zdá dnes až
nadbytečné. Mnozí namítnou, že
v České republice je nezaměstnanost minimální.
Co platí dnes, nemusí platit zítra a už
vůbec ne pozítří. Důsledky
nezaměstnanosti nejsou jen ekonomické. Dochází
k jevům, které v určitých směrech
jsou zcela čitelné i u nás i při relativně
nízké evropské úrovni nezaměstnanosti.
Jenom upozorním heslovitě na některé:
Dochází k dekvalifikaci společnosti, ztrátě
prestiže vzdělání ve vědomí
občanů, dlouhodobému poklesu kvalifikačního
potenciálu společnosti, k postupné ztrátě
kvalifikace důsledkem nezaměstnanosti. Současné
právní normy a budoucí sociální
podmínky přinutí nezaměstnaného
k přijetí zaměstnání, které
neodpovídá jeho kvalifikaci, dosaženému
vzdělání, dosud získané vzdělání
přestává plnit funkci předpokladu
kvalifikace.
V části naší populace dochází
k tomu, že se dostává na hranici chudoby. Ohrožena
jsou i základní životní potřeby
nezaměstnaných a jejich rodin, ale mám na
mysli i další věci s tím související
- dostupnost kultury atd. protože nejen chlebem je živ
člověk.
Bezesporu mně i přítomní kolegové
potvrdí, že nezaměstnanost má psychické
a zdravotní dopady, roste rozvodovost. Samozřejmě
můžeme vystopovat i určité vlivy růstu
alkoholismu, narkomanie, prostituce, zločinnosti a sebevražednosti.
Je ohrožen i populační vývoj společnosti;
to by zasluhovalo více rozvést, ale i tyto dopady
jsou k dispozici.
Dovolte mi tedy shrnout a pak podat eventuálně pozměňovací
návrh: finanční spoluúčast
zaměstnanců na fondu zaměstnanosti považuji
s ohledem na původ národního majetku a podhodnocení
pracovní síly - i toto je bez diskuse - za ekonomicky
nepodložené a morálně nepřijatelné.
Financování nezaměstnanosti je v období
přechodu k tržní ekonomice záležitostí
státu a poté záležitostí státu
a zaměstnavatelů. K sociálnímu vylepšení
základního zabezpečení nezaměstnanosti
navrhuji uplatnit a samozřejmě i koncepčně
promyslet různé pojišťovací systémy,
dobrovolně financované zaměstnanci, odborovými
organizacemi a dalšími sponzory.
A v závěru tedy můj návrh. Zní:
V textu názvu vládní předlohy zákona
tisk ČNR 62 a v § 1 tohoto zákona vypustit
slova "a v příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti". Pod legislativní zkratkou
"pojistné" chápat v zákonu dále
jen pojistně na důchodové zabezpečení
a pojistné na nemocenské pojištění.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Štrajtovi a žádám pana poslance
Roberta Koláře, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Kašpárek.
Poslanec Robert Kolář: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové, dovolte,
abych přednesl jeden pozměňovací návrh,
který se týká § 20, v němž
se řeší problematika penále. K tomuto
pozměňovacímu návrhu mne vede skutečnost,
že po tomto bodu budeme projednávat zákon o
pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,
kde je penále také definováno a jsou tam
některé změny a já se domnívám,
že by v obou zákonech měla být dikce
stejná. Čili dovolím si formulovat svůj
pozměňovací návrh.
Týká se § 20, odst. 1. Odst. 1 by nově
zněl: "Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené
lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší
částce, než mělo být zaplaceno,..."
- to je zatím v souladu s původním textem
a nyní za čárkou by byl nový text:
"je plátce pojistného povinen ode dne následujícího
po dni splatnosti do dne platby včetně platit za
každý den penále ve výši 0,1% dlužné
částky". Podstata věci zůstává
dle mého názoru nedotknuta.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Kolářovi a prosím pana poslance
Kašpárka, sděluji sněmovně, že
jeho písemná přihláška do rozpravy
je poslední, kterou jsem dosud obdržel.
Poslanec Miroslav Kašpárek: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové, moje poznámka navazuje
na mého předřečníka. Týká
se § 21 navrhovaného zákona. Tento § se
dotýká přirážky k pojistnému
na sociální zabezpečení, jež
uloží příslušná okresní
správa jestliže
a) výrobní zařízení organizace
podle rozhodnutí příslušného
orgánu odborného dozoru nevyhovuje předpisům
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci;
b) nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo
hygienickým;
c) není provozováno předepsané zařízení
na ochranu života a zdraví.
Výše přirážky může
činit až 5% vyměřovacího základu.
Táži se navrhovatele, zda se domnívá,
že výše této přirážky
bude dostatečným stimulem k dodržování
hygienických a zdravotnických předpisů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Kašpárkovi. Jako další se
do rozpravy přihlásil pan poslance Němčík.
Uděluji mu slovo. Připraví se pan poslanec
Payne.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený
pane předsedající, dovolte ml, abych přednesl
jako poslanec pozměňující návrh
k návrhu zákona ve znění společné
zprávy k § 3 odst. 1, kde doporučuji, aby navrhovaný
bod 5 zněl: "Společnosti s ručením
omezeným a komandisté komanditní společnosti,
jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu..."
atd.
Dále mi dovolte, abych pokud bude návrh zákona
přijat ve znění společné zprávy,
upozornil a navrhl změnit v § 5 odst. 3 vyjádření
času - měsíc červenec na říjen
- a v § 6 odst. 3 změnit text místo "1.
srpen" dát "1. listopad". Jde pouze o návaznost
návrhu, který je ve společné zprávě
obsažen v § 15 v odst. 1 - tedy místo "do
30. června" dát "do 30. září".
Jde tedy pouze o návaznost legislativní na tuto
navrhovanou změnu.
Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Němčíkovi. Dávám
slovo panu poslanci Paynemu, jehož písemná
přihláška je poslední, kterou dosud
mám.