Středa 18. listopadu 1992

Poslanec Jiří Šoler: Vážené předsednictvo, vážená vládo, vážení poslanci, přednáším interpelaci na ministra české vlády pana Jiřího Rumla ve věci růstu politického terorismu v Československu.

Vážený pane ministře, obracím se na vás, na žádost členů a příznivců Republikánské strany i veřejnosti i na základě osobní zkušenosti. V politickém životě naší vlasti se stále více setkáváme s jevy, kdy organizované skupiny omezují základní politická a občanská práva, zejména právo svobody přesvědčení a jeho projevu, shromažďování, ohrožují zdraví i životy jiných. Situace, kterou mohou pozorovat nejen republikáni, ale fakticky členové a příznivci jakéhokoliv opozičního seskupení. Přitom tyto teroristické skupiny se obvykle zdobí portréty bývalého prezidenta Václava Havla a současných vládců Občanské demokratické strany.

V programovém prohlášení vlády ČR je deklarována snaha o formování právního státu. Přitom zmiňované akce spolu se současnou politikou vlády vyvolávají v občanech stále hlubší dojem, že byli opět podvedeni, že je o nich opět rozhodováno bez nich, že se stávají bezprávnými poddanými neomezeného feudálního vládce. Je stále obtížnější přesvědčovat tyto občany o správnosti ústavního postupu a lze pozorovat snahy vzít vládu do svých rukou. Popisované projevy politického terorismu v nich tyto tendence pouze výrazně posilují.

Mezi předvolebními hesly vládních stran bylo prohlášení o návratu do Evropy. Nechci glosovat hrubou neznalost geografie autora tohoto hesla. Spíše mne naplňuje hrůza pod představou, že i Balkán je součástí Evropy a politika teroru a násilí nás jednoznačně přivádí spíše na jugoslávský model vývoje než na cestu tolerance, plurality a demokracie.

Prvý projev organizovaného teroru jsem si uvědomil při akcích skupin, které - ozdobeny portréty Václava Havla - pod dozorem státní policie terorizovaly poslance Federálního shromáždění po jeho neúspěšné volbě za prezidenta ČSFR. Výzvy slovenského poslance ing. Víťazslava Mórice, CSc., na obnovení pořádku vyzněly do prázdna, vládním místům terorismus těchto skupin plně vyhovoval. I tato ignorace určitě přispěla k systematickému rozkladu naší vlasti.

Další formy teroru probíhaly spíše individuálně. Útok na poslance FS Pavla Mozgu byl nakonec interpretován jako jeho výtržnost, ke které se nechal vyprovokovat. Po mém projevu v České národní radě dne 23. září 1992 jsem i já byl zvolen za oběť útoku. Druhý den 24. září 1992 si i na mne počkalo na Malostranském náměstí trestné komando a i já jsem poznal tvrdou pěst současného režimu. Tento útok byl řádně ohlášen, vč. lékařského nálezu, na oddělení policie ve Vlašské ulici. Nenechal jsem se vyprovokovat, naopak jsem přihlížející občany uklidňoval ujištěním, že přece v totalitním státě je podobná událost zcela normální, proto jsem nebyl označen za viníka a o celé události se taktně mlčí. Teroristické akce vyvrcholily při řádně ohlášené pokojné vzpomínkové akci SPR-RSČ k 74. výročí vzniku naší republiky dne 28. října 1992 od 12.00 hodin na Václavském náměstí v Praze. Projevy politické intolerance se neomezily pouze na frenetické nenávistné výkřiky, házení potravinami, ale vyvrcholily otevřeným surovým útokem na účastníky pokojné demonstrace. Např. surové kopání do pana učitele Remsy, ležícího po útoku na dlažbě před mléčným barem na rohu Opletalovy ulice a pohotově zachycené fotografy listu Práce, svědčí o naprosté nelidskosti útočníků, ale tichý souhlas policie svědčí i o tiché podpoře vládních míst těmto skupinám. Doufám, že podobné krvavé scény nebudou brzy v Praze běžné, jako je tomu v Sarajevu.

O způsobu formování těchto skupin svědčí dopis čtenáře Špíglu z 30. 10. 1992. Čtenář se ve večerních hodinách dne 27. 10. dostal do prostoru pomníku sv. Václava, kde se dostal do skupiny provokatérů. Cituji: Před půlnocí při odchodu jeden z nich říkal druhému - přijdeš zítra? Já nevím, fakt dostanu tác? Přijď v poledne a uvidíš. Nechcete si, pane, také zítra přijít zakřičet na Sládka?

Nechtěl jsem věřit svým uším. To fakt budou dávat tisíc Kčs za tři hodiny? Přijďte a uvidíte. Jeden pán to také slyšel a říkal, že tomu věří a že to jsou taxikáři, pasáci a lidi, kterým dnešní stav vyhovuje. Klidně nějakou pětku obětují. Konec citátu.

Domnívám se, že při jakékoliv snaze není pro kvalifikovaného policistu problém takovéto teroristy odhalit a zabránit jim v další činnosti. Ovšem politický systém založený na osobnostech, které vypouští do ulic tisíce amnestovaných násilníků a vrahů spíše takové projevy vítá. Doufám, že neskončí jako Německo 30tých let, kde též režim těžil ze spolupráce s kriminální společenskou spodinou.

Věřím, že bezpečnostní složky učiní urychleně přítrž řádění teroristických komand, které pod symbolem Václava Havla ruší pokojný rozvoj našeho státu.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šolerovi. Předávám slovo panu poslanci Štraitovi.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, obracím se na pana ing. Vodičku, ministra práce a sociálních věcí s dotazem. Jeho ministerstvo zadalo Sociologického ústavu Akademie věd, středisku empirických výzkumů v Praze v Jilské ulici anketu. Předmětem šetření je zajisté důležitá věc - mládež a trh práce. Průzkum se prováděl ve vybraných středních školách a odborných učilištích v Praze, Hradci Králové, Ústí nad Labem a v Olomouci. Cituji: Další podrobný a daleko úplnější rozbor údajů šetření "mládež a trh práce" považujeme za smysluplnější provést až po skončení druhé etapy šetření. Konec citátu.

Protože má výzkum dále probíhat, tak se divím, k čemu jsou třeba docela zvláštní anketní otázky. Jenom pro ilustraci: např. sedmička - představte si, že by se věci vrátily o pár let zpět a vy byste končil dnes osmou třídu a uvažoval, co dál. Otázka 19: Volil jste v červnových volbách? 19a: Pokud ano, kterou stranu či hnutí jste volil do Sněmovny lidu FS, b: do Sněmovny národů FS, c: do České národní rady. 20: Která strana či politické hnutí má v současné době vaše sympatie?

Připomínám, že anketa není anonymní, údaje o respondentovi jsou hned na první straně.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Grulich.

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, moje interpelace se týká ministra školství a tělovýchovy pana prof. Piťhy. Protože se jedná o záležitost, která je v jeho přímé působnosti a která dosáhla již značné publicity, žádám jeho osobní přítomnost. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Grulichovi. Dámy a pánové, chystám se sdělit několik organizačních informací. Rád bych, aby napětí v této sněmovně pokleslo co nejvíce. Doufám, že si kolegové sdělí to, co si tady řekneme, i když nebudou ve sněmovní síni.

(Reakce na situaci, kdy velká část poslanců - členů ODS i dalších opustila před diskusním příspěvkem poslance Šolera zasedací místnost.)

Jak jsme se vás ráno snažili informovat - a navazuje to na jednání, která jsme vedli na politickém grémiu, které se týká našeho programu pro příští dny - snažíme se upravit pořad dalšího jednání ČNR tak, abychom pracovali v nějakém rozumném režimu. Požádali jsme - jak už bylo konstatováno - vládu ČR, aby se vyjádřila k některým návrhům závažných norem a je v souladu s jednacím řádem ČNR, aby zaprvé byli členové vlády přítomni, pokud si to ČNR vyžádá. Zadruhé na interpelace, otázky a podněty má člen vlády možnost zareagovat ihned, pokud je přítomen, anebo písemně v souladu se zákonem ve lhůtě 30 dnů, pokud ČNR u interpelace tuto lhůtu nezkrátí svým rozhodnutím. Chtěl jsem vám navrhnout, abychom další bod našeho jednání - což je bod Odpovědi členům vlády ČR na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR - vzhledem k již uvedeným skutečnostem odsunuli z programu této schůze, tj. 6. schůze a souhlasili se zařazením tohoto bodu na schůzi sedmou, o které - pokud nedojde k nějakému technickému zádrhelu - už jsme informovali, že bychom ji mohli zahájit nikoliv v pátek odpoledne, jak se zdálo původně, ale už zítra ve 13.00 hodin. Chtěl jsem vám též navrhnout, abychom tento bod projednávali tak, jak význam tohoto bodu vyžaduje - hned po zahájení schůze a schválení programu, za přítomnosti všech členů vlády, jako bod první. To jsem považoval za rozumné řešení této situace.

To jsem chtěl tedy dodat k obsahu části rozpravy, která zde proběhla.

Nyní mi dovolte, abych se vypořádal s tím, co nás právě čeká.

Pan kolega Grulich - jestli jsem rozuměl dobře - v podstatě žádá, aby ČNR si vyžádala přítomnost pana ministra Piťhy svým rozhodnutím. Prosím, abyste mě korigovali, pokud nelistuji ve své paměti správně všemi paragrafy jednacího řádu. Chystám se dát hlasovat o tomto návrhu pana poslance Grulicha. - Pan poslanec Grulich má faktickou poznámku.

Poslanec Václav Grulich: Vážený pane předsedající, pan náměstek Kalvoda ve svém úvodním slově řekl něco v tom smyslu, že pokud bude potřeba přítomnosti některého z ministrů, že bude zajištěna. Rozuměl jsem tomu dobře?

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Pokud Česká národní rada si to vyžádá, že je možno tento bod přesunout v pořadí tak, aby bylo možno vyhovět žádosti České národní rady. Tak jsem tomu rozuměl já.

Poslanec Václav Grulich: Návrh vypadal jinak, ale budiž. Já jsem tomu rozuměl tak, že v případě požadavku ze strany interpelujícího pan náměstek zajistí přítomnost předmětného ministra.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: On je myslím místopředseda vlády, ne náměstek - anebo já o tom alespoň nevím, že by byl náměstkem něčeho - a já bych si tedy dovolil podržet svou interpretaci celé této situace, protože tak jsme vždy postupovali, pokud byl u některého bodu návrh poslance, aby byla Českou národní radou vyžádána přítomnost člena vlády, pak jsme o tom rozhodli hlasováním a pak ve smyslu zákona o jednacím řádu bylo nutno posečkat, než člen vlády bude fyzicky a technicky schopen této žádosti vyhovět. Takový byl alespoň vždy obvyklý postup.

Rozuměl jsem tedy návrhu pana poslance Grulicha tak, že žádá, aby ČNR svým rozhodnutím si vyžádala přítomnost pana ministra Piťhy k přednesení té jedné interpelace, kterou on hodlá přednést. Tak jsem tomu rozuměl.

Pak mě napadá technické řešení - teď to trochu komplikuji, omlouvám se, ale pokud rozhodneme, jak jsem sledoval souhlasná gesta poslanců - pokud rozhodneme o přeřazení tohoto bodu za zítřejší schválení programu, mám na mysli bod odpovědi členů vlády, aby zde byla při projednávání tohoto bodu přítomna celá vláda, mohli bychom za tento bod zařadit projednání této jedné interpelace. Myslím, že by to vyhovělo požadavku všech.

Chci se tedy zeptat pana kolegy Grulicha, jestli souhlasí s tím, co zde nyní navrhuji. Pak bych se chystal - a nehodlám nic porušovat - navrhnout České národní radě, aby souhlasila s procedurálním návrhem vypustit z programu šesté schůze bod číslo 10 Odpovědi členů vlády ČR na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR a zařadit tento bod jako bod 1 sedmé schůze České národní rady - dodávám v závorce, že by byl projednáván ihned po schválení programu -s tím, že bodem 2 by bylo projednání interpelace, se kterou se přihlásil pan kolega Grulich.

Pokud by ČNR odsouhlasila toto hlasováním, měli bychom tuto situaci bez rozporu vyřešenu.

Ptám se tedy, kdo je pro přijetí tohoto řešení, ať zvedne ruku! 133. Děkuji.

Kdo je proti? 1.

Tento návrh byl přes nesouhlasné stanovisko jednoho z poslanců přijat.

Dámy a pánové, tím jsme vlastně projednali i bod číslo 9 našeho programu a děkuji za pochopení této situace.

Abych učinil veškeré formě zadost, zeptám se ještě jednou, zda se hlásí někdo do rozpravy. - Paní poslankyně Janů, prosím.

Poslankyně Ivana Janů: Pane místopředsedo, dámy a pánové, mám velmi krátký podnět směrovaný na pana ministra práce a sociálních věcí.

Jedná se mi o změnu ustanovení § 3 odst. 2 vládního nařízení 174/1991 Sb., kterým se provádí § 24 odst. 6 zákona 87, o mimosoudních rehabilitacích. K té změně § 3 vládního nařízení mě vede to, že přijatá úprava, ve které se stanoví fiktivní výdělek celostátním průměrem mezd, nikoli pracovníků téže funkce a oboru, znemožňuje odškodnění těch, kdo se jako první a aktivně postavili proti totalitě a pak opravdu celoživotně byli krutě postiženi, na rozdíl od komunistických funkcionářů, vyhozených po roce 1968, jimž stávající úprava umožnila již plné odškodnění.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Janů. Chci se zeptat, kdo se dále hlásí do rozpravy, písemnou přihlášku nemám. - Pan poslanec Pavela.

Poslanec Josef Pavela: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, je to spíš skutečně faktická poznámka.

Zdá se mi nedůstojné poslance ČNR, aby při interpelaci se dovolával svědectví takového časopisu, jako je Špígl. Domnívám se, že jde o časopis, o jehož serióznosti by se dalo s úspěchem pochybovat.

Svědčí o tom i včerejší článek s nadpisem - tuším - Na oslavu revoluce, dle něhož... "vyhlásil Uhde tři schůze na sebe navazující"... nebo něco takového. A do kontextu s tímto článkem dal fotografii několika poslanců, na níž jsem také, podepsanou asi v tom smyslu "rozhořčení poslanci v kuloárech ČNR".

Lidé to nutně dávají do souvislosti s tím, že jsme rozhořčeni nad tím, že jsou tu tři na sebe navazující schůze.

Podotýkám, že ta fotografie je stará čtyři týdny.

To jen na dokreslení toho, jak si serióznost představuje časopis Špígl.

Pikantní na tom ještě také je, že podklady k tomuto exkluzivnímu rozhovoru pod tímto nadpisem poskytl právě pan poslanec Šoler. Když jsem si to přečetl, nebyl jsem moudrý z toho, co vlastně pan poslanec chtěl říct.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Pavelovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? - Prosím, pan poslanec Šoler.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážení poslanci, nechci tu rozebírat serióznost listu Špígl, list Špígl má svůj styl, jistě velice zvláštní, já nechci dokazovat, že seriózní.

Já jsem tu ovšem necitoval list Špígl, ale pouze dopis čtenáře, který byl do tohoto listu zaslán. Ten dopis jsem viděl, mám jeho kopii a čtenář se dokonce podepsal, uvádí tu telefonní číslo.

Přesto, že tu nechci obhajovat Špígl, domnívám se, že dopis tohoto čtenáře lze brát jako naprosto seriózní informaci od občana.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šolerovi za vysvětlení. Nyní se do rozpravy už nikdo nehlásí. Tím jsme projednali bod č. 9, našeho programu.

A nyní tedy k časovému rozvrhu:

V tomto okamžiku bychom vyhlásili druhé kolo voleb. Prosím ověřovatele, aby mě kontrolovali, zda poskytuji správné informace. V tomto okamžiku jsou k dispozici volební lístky. Je 12,05 hod.

Za dvacet minut bude ukončeno vydávání volebních lístků, což je ve 12,25.

Ještě jedna informace. V tomto okamžiku se sejde Klub ODS v místnosti státních aktů ke krátké schůzce.

Ještě bych se chtěl zeptat někoho z ústavně právního výboru, zda vzhledem k tomu, že končíme trochu později, nebo zahajujeme přestávku na volby a oběd trochu později, nebude výbor potřebovat většího časového prostoru. Využiji svého práva předsedajícího a začneme odpoledne jednat ve 14,30.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dámy a pánové, dovolte, abych zahájil odpolední jednání, polední přestávka uplynula a domnívám se, že bychom mohli vyslechnout zprávu ověřovatelů ČNR o výsledku voleb, které jsme provedli před přestávkou. Prosím pana poslance Motyčku, aby nás seznámil s výsledky voleb.

Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, druhé kolo volby dopadlo následovně: Celkem bylo vydáno 156 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 154 platných hlasovacích lístků, 2 byly neplatné.

Pro pana Josefa Abrháma bylo odevzdáno 62 platných hlasů. Pan Josef Abrhám nebyl zvolen v druhém kole členem Prezidiální rady NKU ČR.

Pro Jana Bašeho bylo odevzdáno 63 platných hlasů. Pan Jan Baše nebyl zvolen členem Prezidiální rady NKU ČR ve druhém kole.

Pro pana Jiřího Fišeru bylo odevzdáno 64 platných hlasů, pan Jiří Fišera nebyl zvolen členem Prezidiální rady NKU ČR ve druhém kole.

Pro paní Kateřinu Hájkovou bylo odevzdáno 76 platných hlasů, paní Kateřina Hájková nebyla zvolena členkou Prezidiální rady NKU ČR ve druhém kole.

Pro pana Bohdana Hejduka bylo odevzdáno 63 platných hlasů, pan Bohdan Hejduk nebyl zvolen členem Prezidiální rady NKU ČR ve druhém kole.

Pro pana Jaromíra Kapustu bylo odevzdáno 66 platných hlasů, pan Jaromír Kapusta nebyl zvolen členem Prezidiální rady NKU ČR ve druhém kole.

Pro pana Petra Zajíčka bylo odevzdáno 12 platných hlasů, pan Petr Zajíček nebyl zvolen členem Prezidiální rady NKU ČR ve druhém kole.

To jsou výsledky druhého kola volby.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Motyčkovi za přednesení zprávy a nyní se domnívám, že můžeme pokračovat v projednávání návrhu ústavního zákona ČR, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky. Prosím paní poslankyni Röschovou, aby se ujala slova.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, vážené dámy, vážení páni, dovolte, abych stáhla svůj první pozměňovací návrh a nahradila ho textem přesnějším a lepším. Týká se to článku jedna, navrhovala jsem připojit odstavec dvě a přečíslovat ten původní, který tam je na odstavec jedna. Tento text by zněl takto: "Soudci soudu ochrany ústavnosti jsou při rozhodování nezávislí a jsou vázáni pouze ústavními zákony České republiky a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, kterými je Česká republika vázána".

Odůvodním tuto změnu takto: Měla jsem tam původně ústavu České republiky, ale ústavu ještě nemáme a jistě není pochyb o tom, že ji budeme mít, ústava je ústavním zákonem, takže stačí "ústavní zákony České republiky".

A dále to ostatní přeformulování je pouze úprava, aby úprava byla jednotná vzhledem k celému textu zákona.

Ještě, když jsem se přihlásila do rozpravy, tak mi dovolte, abych přečetla stanovisko vlády, protože zde o tom hovořil pan poslanec Wágner. Omlouvám se, že jsem stanovisko vlády nepřečetla, ale neměla jsem ho do té doby k dispozici.

Vláda České republiky na svém zasedání dne 11. listopadu 1992 projednala návrh ústavního zákona ČNR, kterým se zřizuje Soud ochrany ústavnosti České republiky.

Vláda nedoporučuje přijetí předloženého ústavního zákona ČNR. Vláda považuje za prioritní přijetí ústavy České republiky a v rámci nově vytvořeného ústavního systému konstituovat Ústavní soud České republiky. Vláda je toho názoru, že zřízení Soudu ochrany ústavnosti České republiky, jako instituce pro překlenutí přechodného období do doby konstituování Ústavního soudu České republiky, by mohlo vést ke zpomalení procesu schvalování ústavy.

Vláda při sestavování rozpočtu České republiky na rok 1993 zajistí potřebné finanční prostředky pro plynulé fungování kanceláře Ústavního soudu i po 1. lednu 1993. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Röschové, zdá se, že nemám další přihlášku do rozpravy. Hlásí se pan poslanec Matulka, takže mu uděluji slovo.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, po poněkud podrobném projednání mých pozměňovacích návrhů, resp. jak ústavně právní výbor dospěl k závěru, pokud jde o jeden můj pozměňovací návrh, si dovoluji podat další.

A to platí pro případ, že by můj pozměňovací návrh, tak jak jsem jej přednesl před přestávkou, nebyl přijat; dovoluji si podat dva samostatné pozměňovací návrhy. V první řadě bych navrhl za stávající článek 2 zařadit nový článek 3 (ostatní pochopitelně přečíslovat) s tímto textem: Soud ochrany ústavnosti rozhoduje o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo politického hnutí nebo jiné rozhodnutí, týkající se jejich činnosti, jsou ve shodě s ústavními a jinými zákony, a to na návrh toho, kdo je oprávněn jednat za dotčenou politickou stranu nebo politické hnutí. - To je jeden doplňující návrh.

Druhý pozměňující návrh je, za tento nový článek 3 zařadit článek 4 - v textu. Odstavec 1: Soud ochrany ústavnosti podává výklad ústavních zákonů, je-li věc sporná. Odstavec 2: Soud ochrany ústavnosti nezaujímá stanoviska k otázkám souladu návrhů zákonů a jiných právních předpisů s ústavou a ústavními zákony.

Třetí pozměňující návrh se týká článku 3 podle předlohy, po přečíslování by to byl článek 6, a to prvního odstavce, kde se v návrhu říká, že soud ochrany ústavnosti se skládá ze 6 soudců - navrhuji nahradit slova "ze šesti" slovem "z jedenácti soudců". Logicky k tomu v článku 5 předlohy, tedy společné zprávy, navrhuji pozměnit v textu ve druhé části věty - "jsou-li přítomni alespoň 4 soudci" na "Je-li přítomno alespoň sedm soudců".

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Protože se do rozpravy již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se nyní zástupce skupiny navrhovatelů, pana poslance Výborného, zdali hodlá vystoupit. Hodlá.

Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové. Ústavně právní výbor na své 20. schůzi dnes konané se zabýval všemi návrhy, které v průběhu rozpravy - a to dopolední rozpravy - dnešní schůze ČNR byly k tisku 88 ve znění tisku 96 předneseny.

(Předsedající místopředseda Jan Kasal žádá o klid v sále).

Především se však také ústavně právní výbor zabýval stanoviskem vlády ČR. Navrhovatel ústavního zákona, tedy ústavně právní výbor setrvává na svém návrhu, a já jsem byl požádán, abych za navrhovatele tlumočil toto naše stanovisko:

Ve shodě s vládou považujeme za prioritní otázku těchto týdnů přijetí Ústavy ČR a v rámci nově vytvořeného ústavního systému konstituovat Ústavní soud ČR. Ve shodě s vládou jsme přesvědčeni, že učiníme vše pro to, aby nedošlo k žádnému zpomalování procesu přijímání Ústavy ČR. (Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já bych prosil všechny paní poslankyně a především pány poslance, aby věnovali pozornost tomu, co pan navrhovatel říká, připomínám, že projednáváme ústavní zákon). Jsme však přesvědčeni, že projednání a přijetí tohoto ústavního zákona nikterak nebrání projednání a přijetí Ústavy ČR.

K jednotlivým pozměňovacím návrhům, tak jak byly podány, zaujímá navrhovatel, tj. ústavně právní výbor tato stanoviska: K návrhu poslankyně Röschové, který se týká článku 1 nového odstavce 2 ústavně právní výbor doporučuje přijetí tohoto návrhu v tom znění, ve kterém byl přednesen v odpolední části schůze, nikoli v tom původním znění. Ostatně původní znění paní poslankyně vzala v rozpravě zpět.

K návrhu poslance Bendy - změnit slib soudce Soudu ochrany ústavnosti, který je obsažen v článku 4 odstavec 1, jedenáct členů ústavně právního výboru souhlasí s návrhem poslance Bendy, dva byli proti.

Návrh poslankyně Röschové, týkající se článku 7, doporučuje přijmout 5 poslanců ústavně právního výboru, nedoporučují přijmout 3 poslanci ústavně právního výboru, z čehož resultuje závěr, že souhlasné stanovisko navrhovatele k tomuto návrhu přijato nebylo.

Naopak drtivou většinou 15 hlasů, přičemž nikdo nebyl proti, doporučuje ústavně právní výbor přijmout návrh týkající se článku 11, odstavec 2, tedy doplnění textu, který je ve společné zprávě slovy: "nejpozději však dnem 30. června 1993". Je řeč o pozbytí platnosti tohoto zákona.

Za navrhovatele se nemohu vyjádřit k pozměňovacím návrhům, které přednesl po přestávce poslanec Matulka. Mohu však a musím se vyjádřit k těm návrhům, které přednesl před přestávkou. Tyto návrhy (správně tento návrh jde o návrh jediný, k čemuž též dospěl ústavně právní výbor svým stanoviskem) - tento návrh ústavně právní výbor nedoporučuje akceptovat. Návrhy, které zazněly po přestávce - znovu říkám, aniž bych mohl dát stanovisko ústavně právního výboru - já osobně budu podporovat.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Výbornému za zprávu, kterou přednesl jménem navrhovatelů a nyní prosím společnou zpravodajku, paní poslankyni Röschovou, aby se ujala svých povinností.

Poslankyně Anna Röschová: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Brala bych postupně vystoupení jednotlivých poslanců, kteří vystoupili v rozpravě a přečetla znovu pozměňovací návrhy, o kterých budeme hlasovat.

Jako první vystoupil pan poslanec Ortman sice se zdrcující kritikou návrhu tohoto ústavního zákona, ale jestli jsem správně pochopila, nevznesl žádný pozměňovací návrh. Jako druhý vystoupil pan poslanec Benda s pozměňovacím návrhem, aby v článku 4, odst. 1 bylo vypuštěno slovo "neporušitelnost". Pan poslanec Benda tady není, ale myslím, že jsem to zaznamenala správně. Jistě, že kdyby tento návrh byl přijat, musí být dále gramaticky upraven - Budou chránit přirozená práva člověka atd.

Pane místopředsedo, prosila bych, abyste dal hlasovat.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP