Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, problémy kolem zahájení
činnosti Nejvyššího kontrolního
úřadu se neustále podsouvají do různých
orgánů tohoto sboru, až skončili zde
ve sněmovně v konfrontační podobě.
Domnívám se, že tady není místo
pro konfrontační podobu, tady je místo pro
serii přesně zákonu odpovídajících
kroků, které by byly provedeny pokud možno
co nejrychleji, aby se nejvyšší kontrolní
orgán České republiky stal tím, kterým
být má podle úmyslu zákonodárců,
našich předchůdců, a zejména
podle Římské deklarace, která jednoznačně
určuje, že v demokratických státech
jsou kontrolní orgány na exekutívě
nezávislé. To je třeba provést.
Nechtěl bych se účastnit sporu, ve kterém
budeme dokazovat tradičně, co dříve,
jestli vejce nebo slepice, jestli statut, nebo rada. Domnívám
se, že nejlepší cesta je obojí a rychle.
Nejvyšší kontrolní úřad
prostě musí fungovat, protože ho tato republika
potřebuje. Je naší povinností zajistit,
aby fungoval. Argumenty, které jsme vyslechli v předchozím
vystoupení dobře znám, protože jsem
členem komise rozpočtového výboru,
která se touto problematikou zabývá. Nemyslím,
že by bylo účelné je zde věcně
vyvracet, protože každý z nás má
soudnost a ví, do jaké míry jsou ty argumenty
účelové.
Uvažoval jsem již delší dobu, jestli v těchto
záležitostech by nebylo vhodné v jisté
chvíli, pokud dojde ke konfrontační atmosféře,
požádat o neveřejnou schůzi ČNR
a dovést tu konfrontační atmosféru
dokonce. Byl bych nerad, aby toto bylo nutné.
To by se potom netýkal tento problém jen Nejvyššího
kontrolního úřadu, ale i ministerstva státní
kontroly. A tady jsem přesně trefil hřebíček
po hlavičce. Zde je spor, o který jde. Existuje
instituce, která v demokratické společnosti
nemá místo. Dříve nebo později
musí ministerstvo státní kontroly zaniknout,
čím dříve, tím dříve
se přiblížíme k normálnímu
demokratickému stavu. Je nutno vzít na vědomí,
že takovéto kontrolní orgány nejen Nejvyšší
kontrolní úřad, ale všechny ostatní
kontrolní sbory, které již jsou definovány,
nebo budou definovány patřičnými zákony
tohoto sboru, mají být pojímány nadčasově,
to je tak, aby kontrola čehokoliv nebyla vázána
na politické složení právě existujícího
poslaneckého sboru, aby pokud možno se překrývaly
v několika funkčních obdobích. A to
je tady zajištěno délkou jejich funkčního
období.
Domnívám se, že může být
několik důvodů k tomu, aby se příslušný
zákon mohl malou novelou doplnit, nebo mírně
pozměnit, to ano, ale nedomnívám se, že
je čas k tomu, abychom jeden z kroků, který
vede zcela bezpečně ke konstituování
demokratických poměrů, abychom tento krok
odkládali.
Proto doporučuji, abychom volbu uskutečnili podle
návrhu pana poslance Tomáše Ježka. Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Wagnerovi, hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Ano. Prosím pana poslance Vačkáře.
Připraví se pan poslanec Grulich.
Poslanec Jiří Vačkář:
Vážený pane předsedo, vážení
kolegové, nebudu hovořit dlouho, ale chci říci
to, co zde již bylo řečeno, to je otázka
toho, o čem vedeme spor.
My v současné době skutečně
nevedeme spor o to, zda v presidiální radě
bude ten či onen, ale vedeme spor o to, zda Nejvyšší
kontrolní úřad bude pracovat na zastoupení
funkcionářů, kteří již
byli zvoleni či nikoliv. Byl bych rád, abychom ty
různé věci, které říkáme
nepřímo, si řekli přímo a pokud
nejsme spokojeni s těmi, kteří byli zvoleni
do čela tohoto úřadu, nechť hledáme
jiné východisko, protože se dostáváme
do polohy kdy nepřímo říkáme,
neschválíme plán, neschválíme
některé další věci a dostáváme
se do té polohy, kde to skutečně není
dobré.
Řekněme si mezi sebou pravdu a nevykládejme
si věci různě, takže nebudeme říkat,
jestli telefon nebo cokoli jiného. Myslím, že
to není důstojné této sněmovny.
Osobně si myslím, že by bylo třeba tyto
věci v nejkratší době dořešit
a to se týká i volby presidiální rady,
protože my můžeme vyslovit důvěru
či nedůvěru Nejvyššímu kontrolnímu
úřadu, ale myslím, že tato instituce
by měla být nezávislá na této
instituci, měla by být nadčasová a
neměla by podléhat současnému složení
sněmovny, protože jinak ta kontrolní činnost
nebude zajištěna tak, jak by bylo potřeba.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Vačkářovi, slovo má pan poslanec
Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, pozorně
jsem vyslechl pana presidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu a neméně pozorně jsem
vyslechl pana kolegu poslance Mandelíka. Myslel jsem si,
že špatně slyším. Z tohoto místa
bývá často opozice obviňována
z destrukce, obstrukce a já nevím z jakých
ještě "strukcí". Porozuměl
jsem a vyrozuměl jsem, že pan poslanec Mandelík
má výhrady proti určitým postupům
presidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.
To je možné. To nemohu a ani nechci posuzovat. Ale
nerozumím tomu, jestliže proti funkcionáři,
byť nejvyššího určitého orgánu,
který dokonce je tak důležitý, že
je obsažen i v ústavě, ve vládním
návrhu ústavy Nejvyšší kontrolní
úřad figuruje, ale nerozumím tomu, jestli
tyto výhrady vůči jedné osobě
jsou namířeny k destrukci celého orgánu.
Protože návrh pana poslance Mandelíka nevolit
a nezvolit další členy tohoto Nejvyššího
kontrolního úřadu není nic jiného
než snaha o ochromení tohoto úřadu,
aby nemohl vykonávat svou funkci.
Vážení pánové a dámy,
jestli toto není destrukční činnost,
tak potom už nic. Proto navrhuji přesně opak,
volit a zvolit a dovolit další členy NKÚ.
Má-li pan poslanec Mandelík výhrady proti
určitým postupům kteréhokoli z funkcionářů
NKÚ, jsou k tomu určitě jiné cesty
a jiné postupy, než snažit se tento Nejvyšší
kontrolní úřad ochromit. Bylo by to nelogické
a v naší poslanecké činnosti naprosto
nesmyslné.
Děkuji vám.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Grulichovi, který ukončil svůj příspěvek,
o slovo se hlásí pan poslanec Libor Novák
starší.
Poslanec Libor Novák (1958): Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, ve smyslu
toho, co už dnes tady bylo řečeno několikrát
o tom, jestli se bavit o meritu věci nebo zde pronášet
dlouhé výroky o pozadí věcí,
které jsou právě projednávány
v tom smyslu, že bychom se snažili ovlivnit z technického
hlediska průběh jednání a projednávání
věci bych chtěl zdůraznit, že podobně
jako v předchozím bodu jednání, kdy
předmětem diskuse bylo to, zda jednáme o
návrhu usnesení k tisku 132 Federálního
shromáždění nebo o vlastní podstatě
tisku 132, ať již zde před mým vystoupením
bylo řečeno cokoli, troufám si připomenout
všem přítomným, že nejednáme
o činnosti Nejvyššího kontrolního
úřadu, jakkoli ji můžeme ilustrativně
popsat a doporučit tak určitý postoj svým
kolegům a kolegyním, při volbě členů
presidiální rady, tak jednáme tady o vlastní
volbě členů presidiální rady.
Předmětem projednávání tohoto
bodu je volba. To znamená, že z vystoupení
pana kolegy Mandelíka bych rád vyzvedl stanovisko
k volbě členů presidiální rady.
Byl bych rád, abychom se od ostatních názorů
a zásadních závěrů oprostili.
Myslím, že stanovisko k tomu, co bylo řečeno,
a co tady řečeno nebylo, a doufám že
řečeno nebude, vyjádřeme volbou. Byl
bych rád, abychom k ní co nejdříve
přistoupili.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji, slovo
má pan poslanec Čestmír Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane předsedo, vážené dámy a
pánové, uvedu několik slov na vysvětlenou.
Nejvyšší kontrolní úřad
nyní přináší plody způsobu
svého vzniku. Je smutné v této zemi, že
od listopadu 1989 neexistovala kontrola. Kontrola neexistovala
podle mého názoru - a řekl jsem to tady také
při příležitosti, když byl Nejvyšší
kontrolní úřad projednáván
- úmyslně. Nezávislý kontrolní
úřad, instituce, která existuje a je v každé
demokratické civilizované zemi a která by
měla být i v České republice, vznikla
z jiného důvodu než z důvodu, aby byl
skutečně nezávislým kontrolním
úřadem. Tato instituce vznikla loni, když jsme
ji schvalovali proto, že začínalo fungovat
ministerstvo kontroly. Byl navržen tehdy proto, aby byla
prodloužena doba mlhy, ve které je možno nelegálně
manipulovat se státním majetkem, proto v tehdejší
době vznikl nezávislý kontrolní úřad.
Nyní nese plody svého vzniku.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji, prosím
hlásí se pan poslanec Skočovský.
Poslanec Miloš Skočovský: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, asi před třemi měsíci
jsem zde již mluvil o nutnosti existence Nejvyššího
kontrolního úřadu, protože se nám
za tři roky podařilo to, že komunistický
majetek, který měl být uchován pro
náš stát, tento nakradený majetek se
měl vrátit, a nevrátil se. Zjišťuji,
že stále existují a stále se pohybují
miliony, které se tady nesprávným způsobem
nashromáždily a nepohybují se tam, kde bychom
je měly mít, tzn. ve státní pokladně.
Myslím si, a to si myslí celý svět,
že nezávislý kontrolní úřad
je nejvíc potřebná instituce v každém
státě, který chce slušně žít.
Nejvyšší kontrolní úřad
náš, který má vzniknout má od
začátku své činnosti mnoho překážek
při svém vzniku. Jsou to překážky
s místem, s personálem a s mnoha dalšími
věcmi.
Přimlouvám se za to, abychom moudře zvolili
a co možná rychle zvolili, jeho presidum, aby další
překážka pro jeho další činnost
byla po dnešním dni odstraněna. Každé
odstranění takovéto překážky
a dalších překážek znamená,
že začne fungovat dříve a v plném
rozsahu.
Děkuji Vám.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Skočovskému. Do rozpravy se hlásí
místopředseda ČNR Karel Ledvinka.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Vážený pane předsedo, dámy a
pánové, nerad hovořím o sobě,
ale myslím, že ti, kteří tady byli v
minulém období vědí, že jsem
trochu rozhodoval svým hlasem na předsednictvu o
tom, že vznikl Nejvyšší kontrolní
úřad. Neslyšel jsem v této debatě,
že by někdo zpochybnil Nejvyšší kontrolní
úřad. Měli bychom se spíše věnovat
tomu, čemu se věnovat máme. Bod zní:
volby. Domnívám se, že všechno ostatní
by mělo být v bodu Kontrolní činnost
Nejvyššího kontrolního úřadu,
a to je věc výboru k tomu příslušného,
který na plénu tuto záležitost přednese.
Moc prosím všechny ty, kterým se zdá,
že tato sněmovna je diskusním klubem k čemukoliv.
Myslím, že je třeba určitý pořádek
dodržovat, protože v tom je určitý kus
korektnosti jednoho vůči druhému.
Spíš prosím kolegyně a kolegy, aby se
zamysleli např. nad tím, co přijala národní
rada Slovenské republiky ve svém dnešním
usnesení. Proto moc prosím: ukončeme tuto
debatu a přikročme k volbě Nejvyššího
kontrolního úřadu. Přerušme toto
jednání a jednejme v klubech, abychom byli připraveni
na zítřejší jednání.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
místopředsedovi Ledvinkovi. Nevidím další
zdvižené ruce těch, kdo se hlásí
do rozpravy. Proto rozpravu uzavírám.
Táži se pana presidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu Pavla Husara, zda se na
závěr rozpravy chce vyjádřit.
Pavel Husar, president Nejvyššího kontrolního
úřadu: Vážený pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, chtěl bych vám poděkovat za podporu,
kterou jste vyjádřili ve svých příspěvcích
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
Chtěl bych vás ubezpečit, že nám
jde skutečně o to, aby tento nezávislý
kontrolní orgán plnil funkce, které má,
aby byl důstojným partnerem pro ČNR, aby
ČNR dostala dostatek podkladů pro to, aby mohla
rozhodovat o těch otázkách, které
se týkají státního rozpočtu,
státního závěrečného
účtu a hospodárného vynakládání
prostředků ze státního rozpočtu.
Chtěl bych odpovědět panu poslanci Mandelíkovi,
že ve všech demokratických státech, kde
je kolektivní orgán v nejvyšších
kontrolních úřadech, je činnost těchto
členů rady doživotní, stejně
jako u soudců. Při koncipování zákona
o nejvyšším kontrolním orgánu jsme
vycházeli ze zkušeností demokratických
států a z jejich zákonů, kterými
se řídí.
Jsem dalek toho, abych Vám podsouval některé
z navrhovaných kandidátů.
Chtěl bych vyjádřit to, že především
vy budete rozhodovat, kdo z těchto kandidátů
bude zvolen do Presidiální rady. Profese těchto
kandidátů je úzce zaměřena,
a to z toho důvodu, abych měl záruky, že
jednotlivé činnosti Nejvyššího
kontrolního orgánu budou skutečně
v rukou odborníků v dané oblasti, ať
už třeba daňové, výdajové
a pod.
Děkuji vám ještě jednou za pozornost.
Prosím, abyste při hlasování zvážili
to, že skutečně Nejvyšší kontrolní
úřad by měl být nezávislý
a že by měl mít plnou důvěru
České národní rady.
Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
presidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu
Pavlu Husarovi za závěrečné slovo.
Bylo odhlasováno tajné hlasování.
Já používám svého práva
a prohlašuji přerušení této 6.
schůze České národní rady tak,
že pokračovat budeme v 9 hodin tajnou volbou členů
Presidiální rady, přičemž v 8.45
h. se sejde předsednictvo České národní
rady ke krátké schůzi. Zítra v 9 hodin
pokračuje 6. schůze České národní
rady. Přeji vám dobrý večer.