Předseda ČNR Milan Uhde: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, zahajuji po přestávce další
jednání 6. schůze ČNR a žádám
pana poslance Ludvíka Motyčku, ověřovatele,
aby nás seznámil s výsledkem hlasování
o návrhu usnesení, kterým jsme se zabývali.
Poslanec Ludvík Motyčka: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, hlasování o usnesení ČNR
k vládnímu návrhu ústavního
zákona o zániku ČSFR dopadlo následovně:
106 poslanců hlasovalo pro, 67 poslanců proti, 12
se zdrželo hlasování, 2 poslanci odmítli
hlasovat a 13 poslanců bylo ve sněmovně nepřítomno.
To je výsledek našeho hlasování.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
ověřovateli, poslanci Motyčkovi, za zprávu,
kterou nám podal. Děkuji panu navrhovateli i paní
společné zpravodajce za práci, kterou odvedli,
a přikročíme nyní k třetímu
bodu našeho pořadu a to je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 132 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 133. Z pověření
vlády České republiky předložený
návrh zákona odůvodní ministr práce
a sociálních věcí pan Jindřich
Vodička. Žádám ho, aby se ujal slova.
Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí
Jindřich Vodička: Vážený
pane předsedo, vážení členové
české vlády, vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci.
Předně bych vám rád poděkoval
za to, že jste vyslovili svůj souhlas se změnou
programu a přistoupili jste k projednávání
tohoto bodu programu právě nyní. Věřím,
že hlasování o tomto návrhu zákona
nevyvolá zmatek v televizním štábu jako
hlasování předcházející.
Dovolte mi nyní, abych krátce zdůvodnil návrh
zákona o zvýšení důchodů
v roce 1993. Podmínky pro zvýšení důchodů
jsou upraveny v zákoně č. 46/1991 Sb., o
zvyšování důchodů. Tento zákon
je pro důchodce garancí, že ke zvýšení
musí být při splnění určitých
podmínek přistoupeno. Povinnost přijetí
takové právní úpravy je vázána
na skutečnost, že od předchozího zvýšení
důchodů došlo k růstu životních
nákladů alespoň o 10% nebo k růstu
průměrné mzdy o 5%. Od posledního
zvýšení, to je splátky důchodu
splatné v červnu t.r. dojde do konce letošního
roku k růstu životních nákladů
přibližně o 9 až 9,5% a k růstu
průměrné mzdy přibližně
o 4,9%. Poslední informace z dnešního odpoledne,
kterou jsem obdržel, je předpokládaný
růst mezd ke konci letošního roku 4,3%. Lze
však předpokládat, že v prvním
čtvrtletí roku 1993 oba stanovené ukazatele
budou překročeny. Předložený
návrh zákona vychází z procentního
zvýšení důchodů s tím,
že tato forma zvýšení důchodů
promítá do zvýšení důchodů
diferenciaci v závislosti na výši důchodu
a tedy i předchozích výdělků
a přispívá k denivelizaci důchodů.
Dovolte, aby se u tohoto bodu trošku pozdržel a zrekapituloval
pět dosavadních valorizací důchodů,
ke kterým došlo od roku 1988, kdy 1.10. vstoupil v
platnost zákon č. 100 o sociálním
zabezpečení. Tehdy došlo hned v říjnu
roku 1988 k valorizaci důchodů přiznávaných
podle staré právní úpravy a další
valorizace důchodů byla provedena v roce 1990. Tyto
valorizace byly prováděny diferencovaně tak,
aby postupně vyrovnávali rozdíly mezi úrovní
důchodů přiznávaných v různých
obdobích. Proto byly výrazněji zvyšovány
starší důchody, dříve přiznávané.
V říjnu 1988 bylo zvýšení stanoveno
pevnou částkou diferencovanou podle období
přiznání důchodů v rozmezí
40 - 140 korun měsíčně. Obdobná
diferenciace byla použita v říjnu roku 1990,
kdy byly důchody zvýšeny o 4 až 10%. Od
července roku 1990 náležel důchodcům
i státní vyrovnávací příspěvek
ve výši 140 korun měsíčně.
Již zmíněným zákonem č.
46 z roku 1991 o zvyšování důchodů
byl poprvé v našem systému důchodového
zabezpečení zakotven způsob pravidelného
zvyšování důchodů v závislosti
na růstu životních nákladů a
průměrných nominálních mezd.
V souladu s tímto zákonem byly důchody dále
zvýšeny ještě třikrát. V
březnu 1991 bylo zvýšení diferencováno
podle období přiznání důchodů
v rozmezí 8 až 11% výše vypláceného
důchodu, přičemž byla stanovena i minimální
výše zvýšení. U starobních
důchodů to bylo 190 korun měsíčně.
V červenci roku 1991 byly důchody zvýšeny
o jednotnou pevnou částku, která pro starobní
důchody činila 110 korun měsíčně.
A naposled byly důchody zvýšeny v červnu
letošního roku, a to opět diferencovaně
podle období přiznání důchodů
v rozmezí 30 až 290 korun měsíčně.
Kromě těchto zvýšení důchodů
byl od května 1991 zvýšen důchodcům
státní vyrovnávací příspěvek
na 220 korun měsíčně.
Proto jsem přesvědčen, že nynější
navrhovaný způsob valorizací, tzn. procentní
sazbou ke všem dosavadním vypláceným
důchodům je zcela namístě, protože
rozdíly v důchodech, přiznávaných
v různých obdobích, byly již zcela vyrovnány.
Pokud by byly důchody valorizovány jinak, než
je navrhováno v návrhu zákona, který
budete dnes odpoledne projednávat, došlo by zcela
jistě k porušení vazeb mezi výší
důchodů a příjmem, z kterého
je tento důchod vypočítáván,
došlo by k naprosto nežádoucí nivelizaci
důchodů.
Proto navrhujeme, aby důchody starobní a invalidní,
částečné invalidní, za výsluhu
let, vdovské a sirotčí, přiznané
před 1. lednem 1993 byly od první splátky
důchodu splatné v březnu 1993 zvýšeny
o 10% jejich výše. Důchody starobní,
invalidní, částečně invalidní,
za výsluhu let a sirotčí přiznané
v roce 1993 navrhujeme ode dne přiznání zvýšit
o 22% výše důchodu vyměřené
podle zákona o sociálním zabezpečení.
Toto vyšší zvýšení nově
přiznaných důchodů zabezpečuje,
aby jejich úroveň odpovídala úrovni
důchodů, přiznávaných v předchozích
letech, neboť těm náležela několikerá
zvýšení. Např. u důchodů
starobních, invalidních, částečně
invalidních a za výsluhu let činilo zvýšení
v roce 1992 částku 290,- Kčs. Vedle zvýšení
uvedených přiznávaných a vyplácených
důchodů se zákonem navrhuje zvýšení
též vdoveckého důchodu a to ze současných
650,- Kčs na 750,- Kčs měsíčně.
Vdovecký důchod náleží podle
současné právní úpravy ovdovělému
muži, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené
dítě. Výše této dávky
byla stanovena v r. 1991 a od té doby nebyla měněna.
Obdobně jako při předchozích zvýšeních
důchodů se navrhuje omezit výši zvýšení
pouze u těch důchodů, které by přesáhly
po zvýšení stanovenou maximální
výši důchodu v úhrnu důchodů
či v souběhu důchodů či v úhrnu
důchodu a zvýšení důchodu pro
bezmocnost. Přitom se tuto maximální omezující
výši navrhuje zvýšit ze současných
3.800,- na 4.200,- Kčs měsíčně.
Toto opatření se týká cca 30.000 důchodců,
tj. zhruba 2% starobních a invalidních důchodů.
Dosavadní setrvání na omezující
částce 3.800,- Kčs měsíčně
vedlo a vedlo by k stále větší nivelizaci
důchodů.
Realizace předloženého návrhu si vyžádá
v roce 1993 náklady ve výši zhruba 6 mld Kčs
a s touto částkou, ale bylo počítáno
při sestavování rozpočtu České
republiky na příští rok a při
koncipování výše pojistného na
sociální zabezpečení v návrhu
zákona, který rovněž budete v nejbližších
dnech projednávat.
Proto vás žádám, vážené
dámy a vážení pánové,
abyste vzhledem k závažným dopadům uvedený
návrh zákona po projednání schválili.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
ministrovi Vodičkovi. Prosím, aby se slova ujal
společný zpravodaj výborů ČNR
Jindřich Němčík.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený
pane předsedo, vážený zbytku vlády,
kolegové a kolegyně, dovolte, abych Vás jako
společný zpravodaj seznámil s výsledky
projednávání tohoto zákona ve výborech
ČNR, kterými byl ústavně právní
výbor ČNR, výbor pro sociální
politiku a zdravotnictví a rozpočtový výbor.
Při projednávání předlohy zákona,
který podléhal značnému zájmu
zainteresovaných skupin obyvatelstva se vyskytlo několik
návrhů na systémové, obsahové
a formální změny, které se však
v mnohých případech přímo vylučovaly
nebo alespoň popíraly a byly často účelově
svázány jednotlivými zájmovými
podskupinami. Při projednání ve výborech
se však ukázalo, že ani jedna z připomínek
nemá charakter obecněji přijatelného
principu, a proto na společné schůzce zpravodajů
bylo konstatováno, že usnesení příslušných
výborů neobsahují žádná
doporučení na změny předloženého
návrhu zákona. Proto společná zpráva
výborů ČNR obsažená v tisku 133
konstatuje, že výbory ČNR doporučují
České národní radě, aby předložený
vládní návrh schválila.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
společnému zpravodaji. Než zahájím
rozpravu, chci upozornit řečníky, kteří
se chystají vystoupit, že bych je rád požádal
o to, aby se přihlásili do rozpravy pokud možno
písemně, a zejména aby zdůraznili
při přihlášce, zda se chystají
podat pozměňovací návrh, nebo zda
se chystají k obecnému vystoupení. Podle
§ 16 odst. 3 jednacího řádu ČNR
totiž přísluší při rozpravě
přednost těm, kteří se chystají
podat pozměňovací návrh. Hodlám
se tímto ustanovením řídit. Otevírám
rozpravu a žádám o přihlášky
do ní.
Jako první se přihlásila paní poslankyně
Lagová. Nenašel jsem sice poznámku, zda se
chystá podat pozměňovací návrh,
ale vzhledem k tomu, že nejsou jiné přihlášky,
dávám jí slovo, bez zodpovězení
tohoto dotazu. (poslankyně Lagová - poznámka
tam je)
Omlouvám se, špatně jsem to četl.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
vážení poslanci, zákon Federálního
shromáždění č. 46/1991 o zvyšování
důchodů stanovuje zcela jasné zákonné
podmínky. Lze snést mnoho faktů o vývoji
v této oblasti a rovněž prognozy vývoje
těchto rozhodujících ukazatelů signalizují,
že podmínky pro zvyšování důchodů
jsou koncem tohoto roku naplněny.
V minulých dnech byly publikovány předběžné
údaje Českého statistického úřadu
o vývoji mezd za třetí čtvrtletí
tohoto roku. V nich se uvádí, že průměrná
mzda za toto třetí čtvrtletí v České
republice dosáhla částky 4707 Kčs.
Ve srovnání s druhým čtvrtletím
to představuje nárůst o 3,25%. Lze rovněž
si odvodit, že předpoklad vývoje pro čtvrté
čtvrtletí pak naznačuje, že zákonem
stanovené podmínky budou zcela naplněny koncem
roku a nikoli až k 1. březnu, jak se v návrhu
předpovídá. Rovněž tak druhá
zákonná podmínka, pokud jde o růst
životních nákladů si troufám
tvrdit, že již počátkem příštího
kalendářního roku, tzn. v průběhu
ledna bude naplněna.
V této souvislosti chci rovněž pouze připomenout,
že při koncipování tohoto zákona
byl nedostatečně brán zřetel na důchodce
pobírající důchod jako jediný
zdroj příjmů. Chci tady říci,
že jde o sociálně nejslabší skupinu
důchodců a jich se také nejvíce týká
růst životních nákladů a jejich
důchody se zvyšovaly v uplynulých obdobích
jenom nepatrně.
Dovoluji si předložit pozměňovací
návrh, pokud se týká § 1 této
vládní předlohy. Doporučuji, aby v
§ 1 byla vynechána tato část věty:
"Důchody starobní, invalidní, částečně
invalidní, za výsluhu let, vdovské a sirotčí,
přiznané před 1. lednem 1993 se na základě
§ 9 a 10 zákona č. 46/1991 Sb., o zvyšování
důchodů, zvyšují." Nyní
doporučuji vypustit část "od splátky
důchodu splatné po 28. únoru 1993".
Je nutno tuto část vynechat. Dále tento §
zůstává "o 10% měsíční
výše důchodu, která občanu náleží
ke dni, od něhož se důchod zvyšuje".
Dále navrhuji k tomuto odstavci další změnu:
"Zvýšení důchodu se přizná
s platností od začátku měsíce,
ve kterém podle zákona č. 46/1991 Sb. nastanou
pro toto zvýšení zákonné podmínky".
Ještě jednou: "Zvýšení důchodu
se přizná s platností od začátku
měsíce, ve kterém podle zákona číslo
46/1991 Sb. nastanou pro toto zvýšení zákonné
podmínky."
Další věta: "Výplata takto zvýšených
částek důchodu bude vyplacena se zpětnou
platností do 30. 6. 1993." Druhá věta
tedy zní: "Výplata takto zvýšených
částek důchodu bude vyplacena se zpětnou
platností do 30. 6. 1993." Tolik pozměňovací
návrhy.
Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Lagové. Kdo se dále hlásí
do rozpravy?
(Nikdo se nehlásil).
Nevidím přihlášky do rozpravy, proto
rozpravu uzavírám.
Žádám nejdříve pana ministra,
jako zástupce navrhovatele, aby se vyslovil, zda má
v úmyslu vystoupit. (Ministr žádá)
V tom případě prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí
ČR Jindřich Vodička: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, k pozměňovacímu
návrhu paní poslankyně Lagové bych
chtěl říci, že není akceptovatelný
pro tento zákon především ze dvou příčin.
Podle citovaného zákona 46/1991 Sb., o zvyšování
důchodů, by měly být důchody
opětovně a neprodleně zvýšeny,
dosáhne-li od předchozího zvýšení
důchodů růst životních nákladů
alespoň 10%, nebo růst průměrné
mzdy alespoň 5%. Do konce roku 1992 k dosažení
těchto ukazatelů nedojde. To je samozřejmě
statistický údaj, o kterém by bylo možné
polemizovat, ale vychází se z přesných
statistických údajů. Jejich naplnění
lze předpokládat až v průběhu
prvního čtvrtletí roku 1993. Přitom
statisticky ověřené údaje o změnách
uvedených ukazatelů v lednu 1993 budou k dispozici
nejdříve 15. února 1993. Aby mohla být
výplata zvýšených důchodů
technicky zajištěna co nejdříve po splnění
ukazatelů, umožňuje se přistoupit ke
zvýšení důchodů též
s ohledem na předpokládaný vývoj zákonných
podmínek pro zvýšení. A ten sledujeme
- předpokládaný vývoj.
Přitom z § 9 zákona č. 46/1991 Sb. nelze
vyvodit, že zvýšení uvedených ukazatelů
by se mělo plně promítnout do výše
zvýšených důchodů a ani slovo
"neprodleně" nelze chápat v tom smyslu,
že zvýšení musí být realizováno
přesně ke dni zjištění splnění
zákonných podmínek.
Takže my přistupujeme k návrhu zákona
o zvýšení důchodů v roce 1993,
aniž tyto podmínky byly pro zvýšení
těchto důchodů splněny. Ale předpokládáme
a zcela reálně předpokládáme,
že tyto podmínky budou splněny začátkem
příštího roku, ale nepřistupujeme
až začátkem příštího
roku, kdy budou splněny podmínky a kdy by nás
zákon zavazoval neprodleně přistoupit ke
zvýšení, ale přistupujeme neprodleně
ke zvýšení, když máme již
prostě signály o tom, že se situace bude vyvíjet
tak, jak se vyvíjí. A technicky by bylo velice,
velice složité vracet se např. v březnu
nebo v květnu, kdy budou teprve v květnu příštího
roku známy údaje o tom, jak se vyvíjely mzdy,
v prvním čtvrtletí příštího
roku, a teprve v květnu zpětně měnit
konstrukci vyplacených důchodů. Proto pozměňovací
návrh paní poslankyně Lagové není
pro nás akceptovatelný.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
ministrovi a prosím pana společného zpravodaje
poslance Němčíka, aby přednesl závěrečné
slovo a poté připravil hlasování o
pozměňovacích návrzích.
Poslanec Jindřich Němčík: Já
snad ještě na okraj pozměňovacího
návrhu kolegyně poslankyně Lagové
bych chtěl říci, že ani v systémech
pojišťovacích důchodového zabezpečení,
které mají zabudovanou automatickou valorizaci důchodů,
neexistuje bezprostřední časová návaznost
mezi dosažením podmínek pro valorizaci a její
realizací, i když ten systém umožňuje
zkrátit dobu mezi tím, kdy podmínky nastanou
a valorizací, na mnohem kratší dobu než
systém, který doposud máme, ale který
tedy předpokládá, jak jistě všichni
dobře víte, že bude transformován na
systém důchodového pojištění.
Pane předsedo, vzhledem k tomu, že návrh paní
poslankyně Lagové, přesto, že měl
vlastně dvě části, podle mého
názoru je vlastně jedním návrhem,
doporučuji o něm hlasovat jako o jednom návrhu.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
společnému zpravodaji. Táži se sněmovny,
zda si je přesně vědoma, o čem budeme
hlasovat, nebo zda si přeje připomenout pozměňovací
návrh ještě jedním přečtením.
Domnívám se, že když se nikdo nehlásí,
že jsme si vědomi smyslu i textu toho pozměňovacího
návrhu, a proto se táži sněmovny, kdo
je pro přijetí pozměňovacího
návrhu, který podala paní poslankyně
Lagová, ať zvedne ruku. 56.
Kdo je proti, ať zvedne ruku. 47.
Kdo se zdržel hlasování, ať zvedne ruku.
41.
Z výsledků je patrné, že tento pozměňovací
návrh nebyl přijat.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený
pane předsedo, vzhledem k tomu, že nebyly jiné
pozměňovací návrhy, doporučuji
hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Předseda ČNR Milan Uhde: Budeme hlasovat
o celém návrhu zákona. Kdo souhlasí
s vládním návrhem zákona ČNR
o zvýšení důchodů v roce 1993
podle sněmovního tisku 132 ve znění
společné zprávy výborů ČNR
podle sněmovního tisku 133, ať laskavě
zvedne ruku. 151.
Kdo je proti, ať zvedne ruku. Nikdo.
Tento návrh zákona byl přijat a já
děkuji panu ministru Vodičkovi jako zástupci
navrhovatele i panu společnému zpravodaji za práci,
kterou vynaložili na prosazení příprav
tohoto zákona.
Přistupujeme k bodu čtvrtému , a tím
je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 21 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 46. Z pověření
vlády ČR předložený návrh
zákona odůvodní ministr spravedlnosti pan
Jiří Novák. Žádám ho,
aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti Jiří Novák:
Vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, vážení poslanci,
návrhem zákona ČNR o vězeňské
službě ČR se sleduje zřízení
vězeňské služby jako orgánu,
který by zajišťoval výkon vazby a trestu
odnětí svobody předváděných,
obviněných a odsouzených z vazby nebo výkonu
trestu odnětí svobody k soudům a v neposlední
řadě i pořádek a bezpečnost
při výkonu a správě soudnictví.
Podstatou návrhu zákona, tedy není jen konstituování
nového výkonného orgánu ze stávajícího
Sboru nápravné výchovy ČR, ale dosažení
stavu, kdy tento orgán bude mít v zákoně
jednak přesně vymezené pravomoce ve vztahu
k obviněným a odsouzeným ve vazbě
a výkonu trestu odnětí svobody, eventuálně
výjimečně i ve vztahu k dalším
osobám, jednak bude zřetelně stanovena jeho
kompetence při zajišťování některých
úkolů ve vztahu k dalším orgánům,
zejména Policii ČR. Zároveň se v souladu
s nutností účinnějšího
zajištění bezpečnosti soudu a soudců
a pořádku při soudních jednáních
rozšiřuje působnost vězeňské
služby, resp. její složky justiční
stráže na tyto oblasti. Významně se
do tohoto návrhu promítá i snaha o vytvoření
podmínek pro postupné zcivilnění stávajícího
Sboru nápravné výchovy ČR, který
má bez jakékoliv vnitřní diferenciace
dosud v celém rozsahu své činnosti postavení
ozbrojeného sboru.
Stávající právní úprava
postavení Sboru nápravné výchovy ČR
provedená zákonem o výkonu trestu odnětí
svobody je z hlediska právní jistoty jak příslušníků
stávajícího Sboru nápravné
výchovy, tak i osob ve výkonu vazby nebo trestu
odnětí svobody nedostačující.
Vzájemná práva a k tomu korespondující
povinnosti jsou zejména na úseku vazby upravená
v převážné míře pod zákonnými
předpisy, příp. i akty řízení.
Takový stav neodpovídá požadavkům
kladeným na právní stát, a proto se
navrhuje upravit tyto vztahy komplexním zákonem.
Návrh zákona předpokládá, že
orgány vězeňství by vedle dosavadních
úkolů zajišťovaly v potřebném
rozsahu i bezpečnost soudu a soudců a přispívaly
i k nerušenému průběhu soudního
řízení.
Tyto úkoly se navrhuje svěřit justiční
stráži jako samostatné službě vězeňské
služby působící trvale s místem
výkonu správy soudnictví. Pouze v mimořádných
případech, pokud by vězeňská
stráž nemohla zajistit pořádek a bezpečnost
v ústavech pro výkon vazby a trestu, se připouští,
že by justiční stráž mohla dočasně
plnit úkoly vězeňské stráže.
Výjimečnost takového opatření
je zajištěna skutečností, že ke
každému zákroku by byl nutný souhlas
ministra spravedlnosti. Vymezení kompetence vězeňské
služby k Policii České republiky vychází
z principu, že vězeňská služba
v zásadě plní své úkoly uvnitř
ústavu pro výkon vazby nebo trestu odnětí
svobody a mimo ně vykonává i určité
oprávnění ve vztahu k eskortovaným
osobám, případně i osobám,
které v bezprostřední blízkosti objektu
vězeňské služby narušují
výkon vazby nebo trestu. Jiné pravomoce vězeňské
službě nepřísluší a vězeňská
služba tedy nemá nahrazovat činnost Policie.
Z tohoto principu se naopak připouštějí
výjimky ve prospěch Policie jako orgánu příslušného
k odhalování trestné činnosti, pokud
se navrhuje, aby tzv. operativní prostředky a operativní
techniku i v místech výkonu vazby i za podmínek
uvedených v zákonu ČNR č. 283/1991
Sb. používala Policie, nikoli vězeňská
služba.
Z ekonomických důvodů se dále navrhuje,
aby v případě, že by mimořádnou
situaci v ústavech pro výkon vazby nebo trestu nemohou
zvládnout svými silami orgány vězeňské
služby, mohla zakročit Policie České
republiky.
Přesné vymezení kompetence mezi vězeňskou
službou a Policií ČR je výsledkem mého
jednání s ministrem vnitra České republiky.
Bylo projednáno příslušnými legislativními
útvary obou ministerstev a zakotveno ve společné
zprávě výborů ČNR k tomuto
vládnímu návrhu zákona.
Předpokládám, že ve velmi krátké
době dojde k uzavření meziresortní
dohody, v níž by se blíže vymezily otázky
vzájemné součinnosti vězeňské
služby a Policie.
Návrh zákona jako jeden z cílů sleduje
i vytvoření podmínek pro postupné
cílevědomé řízení vězeňské
služby. Nechápe ji jako jeden ozbrojený sbor,
ale povahu takového sboru přiznává
pouze vězeňské stráži a justiční
stráži. Tam, kde povaha činnosti nevyžaduje,
aby ji vykonával příslušník ve
služebním poměru, předpokládá,
že ji budou vykonávat pracovníci v pracovním
poměru. V tomto směru obsahuje společná
zpráva výborů České národní
rady i konkrétní závazek pro ministerstvo
spravedlnosti - ve stanovené době zcivilnění
správy služby skutečně provést.
Vládní návrh zákona byl projednán
v ústavně právním výboru, ve
výboru petičním, pro lidská práva
a národnosti a opakovaně i v komisi pro vězeňství
a v gesčním výboru pro právní
ochranu a bezpečnost. Z jejich jednání vznikla
společná zpráva výborů, která
je předmětem dnešního jednání
pléna.
S touto zprávou se ztotožňuji a doporučuji,
aby v tomto znění byl návrh přijat.
Současně děkuji výborům České
národní rady i jejím komisím za neobyčejnou
pozornost, kterou projednání vládního
návrhu a jeho úpravě věnovaly.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
ministrovi a prosím pana společného zpravodaje
poslance Pavla Severu, aby přišel k řečništi
a odůvodnil sněmovně společnou zprávu
výborů České národní
rady.
Poslanec Pavel Severa: Pane předsedo, vážení
členové vlády, kolegyně a kolegové,
jak již tady pan ministr Novák uvedl, ústavně
právní výbor, výbor pro právní
ochranu a bezpečnost a výbor petiční,
pro lidská práva a národnosti tuto předlohu
zákona projednaly, několikrát byla projednávána
tato předloha ve výboru pro právní
ochranu a bezpečnost, mnoho připomínek zaznělo
i v komisi pro vězeňství. Z těchto
jednání tyto připomínky byly ve většině
zapracovány - máte je před sebou - připomínky,
které nebyly zapracovány, máte na poslední
straně. A jedná se asi o tři pozměňovací
návrhy, které se týkají § 4,
kde se navrhuje vložit odst. 4 - "Organizační
řád vězeňské služby vydává
ministr". V § 11 připojit k odst. 1 dovětek:
"jen je-li to v zájmu pořádku, bezpečnosti
a k evidenčním účelům".
A v § 19 odst. 1 písm. a) vypustit slova: "osobě
vysokého věku a osobě se změněnou
tělesnou vadou nebo chorobou". A pod písm.
a) za slovem "ženě" ponechat slova: "a
osobě mladší 15 let".
Připomínka, kterou před sebou nemáte
a se kterou bych vás seznámil nyní, se týká
§ 22, odst. 1, kde se v písm. a) navrhuje nahradit
slova: "činnosti soudů" slovy "výkonu
a správy soudnictví". Jedná se pouze
o upřesnění, o legislativní úpravu.
Tzn., že v tomto § 22 by potom zněl odst. a)
a b) takto:
odst. a): "zjišťuje totožnost osob, které
narušují pořádek nebo ohrožují
bezpečnost v soudních budovách, nebo jiných
místech výkonu a správy soudnictví".
odst. b): "činí jiná nezbytná
opatření k zajištění pořádku
a bezpečnosti v soudních budovách a v jiných
místech výkonu a správy soudnictví
a plynulého a nerušeného průběhu
soudního řízení".
Výbor pro právní ochranu a bezpečnost
a výbor ústavně právní a výbor
petiční, pro lidská práva a národnosti
po projednání této předlohy navrhují,
aby tento zákon, tato předloha, byla schválena.
Já bych jen podotkl, že tato předloha má
sloužit k zcivilnění vězeňské
služby a má zlepšit podmínky pro práci
soudů, které se nacházejí v tom stavu,
v jakém se nacházejí.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Severovi a otevírám rozpravu. Přihlásil
se do ní zatím písemně pan poslanec
Vítězslav Valach, který se chystá
podat pozměňovací návrh. Zvu ho tedy
k řečništi. Jako další je přihlášen
pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Vítězslav Valach: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolil
bych si jen po konzultacích s pracovníky Sboru nápravné
výchovy v krátkosti předložit ještě
dva pozměňovací návrhy.
Na str. 12 v § 18 odst. 1 písm. c) se píše:
"zamezil útěku osoby ve výkonu vazby
nebo ve výkonu trestu odnětí svobody ze střeženého
objektu". Navrhuji, aby se tam za čárku vložila
slova: "i mimo objekt" a pokračuje to pak "kterou
nelze zadržet jiným způsobem".
A dále potom na str. 14 v § 22 odst. 14 "při
plnění úkolů justiční
stráže se příslušník řídí
pokyny předsedy soudu nebo určeného předsedy
senátu". Navrhuji vypustit slova: "případně
jiného pověřeného pracovníka
soudu". Jinak by to zůstalo beze změny. Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Valachovi. Slovo má pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo,
vážení páni ministři, dámy
a pánové, dovolím si přednést
jeden pozměňovací návrh k § 19,
kde se jedná o omezení či připouštění
donucovacích prostředků a střelné
zbraně. Měl by být sesouladěn s příslušným
§ zákona o Policii České republiky.
Tady dochází k určitým změnám,
které nejsou, podle mně, odůvodněné.
Proto navrhuji, aby znění vypadalo tak, že
se vypustí písm. a) "při služebním
zákroku nelze ..." a pokračuje se "těhotné
ženě, osobě vysokého věku a osobě
se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě
mladší 15 let". Toto navrhuji doplnit, protože
se samozřejmě nepředpokládá,
že by osoby mladší 15 let byli vězni,
případně ve vazbě, ale tedy se jedná
i o případy možných vnějších
útoků a těch by se osoby mladší
15 let už mohly dopustit. Navrhuji pokračovat v textu
tak, jak zní a vypustit písm. b) a navázat
rovnou "a střelné zbraně s výjimkou
případu, kdy útok těchto osob bezprostředně
ohrožuje život nebo zdraví příslušníka
nebo jiné osoby nebo hrozí něčí
škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit
jinak". A z případů uvedených
v § 18 odst. 1 písm. c) navrhuji vypustit a ponechat
pouze písm. d). Znamená to, že by se vypustilo
celé písm. b) týkající se použití
služebního psa a střelné zbraně
proti ženě. Nepokládám v žádném
případě za odůvodněné
takovéto rozlišení dělat. Příslušníci
si musí být vědomi, kdy smějí
takovým způsobem zasáhnout, nevidím
důvod, proč by proti ženám, pokud ten
důvod skutečně je, se mělo zasahovat
jinak než proti mužům. Děkuji pěkně.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Bendovi, pan společný zpravodaj poslanec
Severa se hlásí k poznámce. Máte slovo.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
jelikož se jedná mnohdy o části, kde
záleží na každém slovu, pokud se
týká zbraní apod., navrhuji, abyste dávali
pozměňovací návrhy písemně.
Předseda ČNR Milan Uhde: Prosím, abyste
vzali výzvu pana poslance Severy na vědomí.
Usnadní to potom projednávání pozměňovacích
návrhů. Táži se po dalších
příspěvcích do rozpravy. Právě
jsem dostal další přihlášku. Přihlášeným
je pan poslanec Vladimír Řezáč. Prosím.