Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Dobrá, je zde návrh označit tuto interpelaci za naléhavou. Prosím kolegyně a kolegy, aby se dostavili do jednací síně, protože teď nás tady není ani sto. (Poslanci z kuloárů přicházejí).

Paní kolegyně Mazalová se obrací interpelací na předsedu české vlády pana Václava Klause a vzhledem k tomu, že považuje téma za velmi závažné navrhuje, aby tato interpelace byla označena za naléhavou a lhůtu na odpověď navrhuje na 15 dní.

Ptám se, kdo je pro, aby Česká národní rada označila tuto interpelaci za naléhavou, ať zvedne ruku. 70. Děkuji.

Kdo je proti? 57

Kdo se zdržel hlasování? 17.

Tento návrh nebyl přijat.

Než dám slovo panu poslanci Rymešovi, v souladu s jednacím řádem uděluji slovo panu ministru Lomovi, který se chytá zareagovat na obsah vystoupení pana poslance Šolera.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Lom: Vážený pane místopředsedo ČNR, dámy a pánové, bývá nejúčelnější vyjasnit nedorozumění ihned. Pokud se panu kolegovi poslanci Šolerovi správně rozuměl, domnívá se, že vyšetřování prováděné odbornými zdravotnickými pracovníky v České národní radě jsou nadbytečná a že je plýtváno prostředky určenými na zdravotnictví. Chtěl bych vysvětlit proč se tak děje.

Považuji za velmi užitečný tento cheking, tento test, protože jím je možno nenáročnou technikou zjistit hladinu cholesterolu, to jest látky, jejíž zvýšení v těle je určitým varovným znamením. Tento test se provádí běžně u všech vedoucích pracovníků, u všech manažerů a dokonce pro některá povolání je povinný.

Zajisté si všichni uvědomujeme, že povolání poslance je rizikové a že v rozvinutých demokraciích patří mezi povolání s nejvyšším rizikem, což se obráží také v důchodových a jiných právních normách, které se poslanců týkají. Znamená to tedy, že chceme provádět určitou prevenci. Tato akce je dobrovolná jak ze strany pracovníků Národního centra, tak ze strany těch, kteří se chtějí nebo nechtějí tomuto vyšetření podrobit. Ale vzhledem k tomu, že v předchozích vlnách, kdy tato vyšetřování byla prováděna a byli zachyceni poslanci a poslankyně s vysokou hladinou cholesterolu, kteří okamžitou úpravou životosprávy se dostali na normu a tím snížili pravděpodobnost výskytu cévního onemocnění, tak tato vyšetření byla velmi užitečná a přínosná.

Jak známo, v nynější transformaci zdravotnictví klademe a budeme klást velký důraz na prevenci, která z ekonomického hlediska je výhodnější a přináší mnohem větší efekt, než jsou vynaložené náklady. Proto tedy vás žádám, abyste se znovu podívali na znění novelovaného zákona 20, kde je přímo uloženo, že každý - tedy ne pacient, rozuměj každý občan - je povinen dodržovat opatření, která vedou k odvrácení choroby.

Mezi ně patří správná životospráva a zejména kouření, vážené dámy a vážení pánové, a samozřejmě také periodické prohlídky, které odhalí rizika, která v sobě můžeme mít a o kterých vůbec nevíme. Doufám, že po tomto vysvětlení pan kolega Šoler to vezme na vědomí a spokojí se s tím.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Lomovi. Hlásí se s doplněním, s určitou informací k tomuto tématu pan kolega Syka. Pokud nebudete mít námitek, já mu dám slovo a zároveň ho žádám o stručnost, aniž bych ho chtěl omezovat.

Poslanec Martin Syka: Budu velice stručný, protože většinu zde pan ministr zdravotnictví řekl. Já bych apeloval jen na to - je mi trochu smutno z kultury našeho projevu, když pan poslanec Šoler vystupoval se svým názorem, se svým návrhem, se svou interpelací, jestli se tak dá nazvat, tak prohlásil, že někde ve sklepních prostorách ho jistí pracovníci jakéhosi centra nutili k tomu, aby dal krev.

Vážení přátelé, všichni poslanci po dohodě Národního centra s poslanci našeho výboru, všichni poslanci jste s dostatečným časovým předstihem dostali dopis, kde je velice slušně a věcně upozorňováno na to, oč se jedná. Protože mne ráno pracovníci Národního centra žádali z toho hlediska, že včera se mnoho z vás nedostavilo k tomuto vyšetření, tak abych vám ještě oznámil tuto skutečnost, což se dopoledne stalo. Myslím si, že o tom bylo mluveno dosti, tak mě velice překvapuje tento tón, s kterým zde pan poslanec vystoupil. Myslím, že tímto způsobem bychom se asi daleko nedostali. Děkuji. (Potlesk).

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sykovi, já jsem tu informaci o činnosti centra v budově ČNR jako jeden ze 200 poslanců bral jako možnost pro mne. Jako možnost, kterou jsem uvítal, ne jako povinnost. Já jsem se chtěl zeptat pana kolegy Šolera, zda informace nebo odpověď, která tu zazněla z úst pana ministra Loma považuje za dostatečnou, nebo zda bude trvat na písemné odpovědi na svůj dotaz. On to označil jako dotaz, ne jako interpelaci.

Poslanec Jiří Šoler: Já bych chtěl panu ministru poděkovat. Mohu ho ujistit, že chodím do jakési hyper-lipo-proteinomické poradny, že tato péče je mi poskytována v plné míře. Věřím, že když mě ujistil, že toto je účelným způsobem vynakládání peněz, tak že ví, co říká. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Beru vaše vyjádření jako vyjádření v tom smyslu, že nebudete trvat na písemné odpovědi. Jak již jsem slíbil, předávám slovo panu kolegovi Rymešovi, připraví se pan poslanec Ungr.

Poslanec Ladislav Rymeš: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, chtěl bych zde dneska vystoupit se dvěma krátkými interpelacemi na zde přítomného pana ministra Loma.

Vážený pane ministře, v souvislosti s ukončením první vlny privatizace zdravotnických zařízení se jeví nezbytné vypracování vyhlášky, která by upravovala odbornou úroveň zdravotnických služeb, stanovením normativ středních zdravotnických pracovníků a nižších zdravotnických pracovníků v privatizovaných zdravotnických zařízeních, a to jednak v návaznosti na lékařské úvazky, event. vysokoškolské úvazky, dále na počet lůžek v lůžkových zařízeních. Absence podobné vyhlášky může znamenat zbytečné propouštění těchto zaměstnanců a v některých případech také ztrátu stavovské cti.

A druhá interpelace:

Obracím se na vás, pane ministře, s interpelací, týkající se úhrady léků Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Naši odborníci posoudili zatím krátké zkušenosti s tímto závěrem.

Nejvíce postiženou skupinou obyvatelstva je skupina důchodců. Navrhujeme, aby pro důchodce byly veškeré medikamenty od 1. 1. 1993 hrazeny pojišťovnou tak, jako je tomu v mnoha jiných státech.

Za nejproblematičtější považujeme hrazení některých léků u astmatiků, alergiků, revmatiků, u nemocných s akutním onemocněním horních cest dýchacích a pacientů závislých na polyvitaminozní léčbě, jako např. neurologických nemocných a pacientů s hepatálním onemocněním.

V této souvislosti si dovoluji interpelovat na nutnost řešení těch případů, kdy lékárna nemá na skladě lék hrazený pojišťovnou a musí jej nahradit preparátem částečně, či úplně nehrazeným. Přímý ekonomický zájem lékáren na částečném či plném prodeji léků je dán jejich podílem na tržbách z prodeje. Tato stimulace působí tak logicky proti zájmu občanů, pacientů. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Rymešovi, dávám slovo panu poslanci Ungrovi, připraví se paní kolegyně Stiborová.

Poslanec Jaroslav Unger: Pane předsedo, dámy a pánové, moje interpelace je určena ministru zemědělství, panu Luxovi.

Pane ministře, dovoluji si vás oslovit v závažné věci, která již nesnese odkladu. Stále se hovoří o nápravě vlastnických vztahů venkova a zemědělství, ale jedna věc kromě jiných stále není dořešena ke spokojenosti občanů a příslušných odpovědných institucí.

Jedná se o navrácení zemědělského majetku podle zákona 229/1991 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje citovaný zákon a zejména zákon ČNR 243/1992 Sb. V tomto zákoně se jedná zejména o § 2, doplňující okruh oprávněných osob, které ztratily majetek podle Dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo Dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a fondech národní obnovy.

Pozemkové úřady v současné době žádosti o navrácení zemědělského majetku podle zákonné normy pouze zakládají a nevydávají rozhodnutí. Odvolávají se na skutečnost, že k zákonu ČNR č. 243/1992 Sb. nemají dostatečný výklad, případně chybí doplněk, který by jasně řešil rozhodné datum odebrání majetku oprávněným osobám v době od 25. února 1948.

Podle programového prohlášení vlády ČR by toto datum nemělo být překročeno. Tato zákonná norma by proto měla být pokud možno, v nejkratší době dořešena, aby mohly být smazány určité nejistoty občanů a příslušné pozemkové úřady, městské a obecní úřady, které spravují zejména pohraničí, mohly uzavřít velké množství započatých případů navrácení zemědělského majetku.

Děkuji vám za pochopení, s očekáváním brzkého vyřešení tohoto nedostatku v zákoně ČNR č. 243/1992 Sb. Prosím o písemnou odpověď. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Ungrovi, dávám slovo paní poslankyni Stiborové, připraví se pan kolega Vyvadil.

Poslankyně Marie Stiborová: Pane předsedající, dámy a pánové, je velmi zneklidňující, když občané tohoto státu začínají být znepokojeni postupy některých orgánů státní správy a samosprávy. Je nasnadě tato znepokojení v pokud možné míře rozptylovat. Aby k tomu mohlo dojít, je však třeba, aby jak nadřízené orgány státní správy, tak i zákonodárné sbory byly o tomto informovány.

Vzhledem k tomu, že prostřednictvím občanů jsem byla informována o tom, že je připravován projekt, který by měl řešit situaci v bytovém fondu jedné z částí Prahy, konkrétně Prahy 7, a to cestou, o které není jisté, zda je v souladu s právními normami našeho státu, obracím se s podnětem na ministra vnitra ČR pana Rumla.

Nebudu dlouze rozvádět situaci. Pouze krátce. Někteří pracovníci Obvodního úřadu Prahy 7, konkrétně manažer tohoto úřadu pan ing. Jaroslav Němec a další, v srpnu t. r. připravili návrh na Společný podnik pro obnovu městských bytů mezi městskou částí Prahy 7 a firmou Jack Miller corporation. Tato příprava byla donedávna vypracovávána bez vědomí členů zastupitelstva i občanů, kterých se důsledky tohoto návrhu týkají, jejichž bydlení v bytech by bylo odloženo. Žádám tedy laskavě pana ministra Rumla, aby byl případ prošetřen a byla podána zpráva o konkrétní situaci a zákonnosti postupu zainteresovaných orgánů státní správy a samosprávy.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Stiborové. Předávám slovo panu kolegovi Vyvadilovi, připraví se paní poslankyně Orgoníková.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, vážená poloprázdná sněmovno, drazí hosté, vždy mi byla cizí myšlenka, abych napadal vládu jenom proto, že jsem shodou okolností v opozici. Nicméně bych se chtěl dotknout určitých událostí, které se nepochybně dotkly mnohých. Musím říci, že v tomto ohledu byla zaregistrována i reakce tisku, Čs. televize i jeden výbor ČNR se touto otázkou zabýval. Ano, mám na mysli ony události při pardubických dostizích.

Já bych řekl, že jsou dvě podmínky pluralitního demokratického života, které musíme hájit. Je to parlamentní demokracie, ať se to někomu líbí nebo nelíbí a je to svoboda tisku. Musím říci, že reakce na onen zásah při dostizích byla rozporuplná i v tisku samotném i v televizi. Byla rozporuplná i v jednotlivých denících. Domnívám se, že většina veřejnosti přivítala určitý pozitivní posun po volbách 1992 při zabraňování růstu kriminality.

Většina společnosti touží po klidu, stabilitě, ochraně proti svobodám, ochraně proti napadání. Samotný fakt ingerence policie proti demonstrantům při Velké pardubické, snažícím se zabránit těmto dostihům, zřejmě byl většinou občanů kladně přijímán. Dneska jsem četl článek šéfredaktora Mladé fronty Ševčíka, který říká, že polovička dopisů je kladná, polovička dopisů je záporná. Já sám hájím asi zásadu, že každý je strůjcem svého osudu. Nepochybně oni demonstranti, kteří se vrhli pod koně, museli počítat s tím, co nastane, když zejména nepochybně šlo o akci nezákonnou ve smyslu příslušných předpisů. Potud je jasné, že policie zasáhnout měla. Problém je, zda a do jaké míry byly naplněny zákonné znaky dle zákona o Policii ČR.

Především bych chtěl konstatovat, že § 6 odst. 1 zákona o policii č. 283/1991 Sb. říká: Při plnění služebních zákroků a služebních úkonů je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. Je tam taková pikantní věc, že zákon o policii vymezuje i donucovací prostředky. Pravda je, a to je možná úkol pro nás, poslance, není tam uvedeno odtažení demonstrantů. Čili v tomto ohledu lze mít na to, že tento úkon není v zákoně pojmenován, a tím jeho použití nemůže být ani zákonné. Ale o co v podstatě jde?

Jenom některé úvahy, byť je beru s rezervou. Kupř. zástupce nadace Animal SOS Petr Bergman říká: Byl jsem účastníkem řady demonstrací před 17. listopadem a musím konstatovat, že tato v Pardubicích byla potlačena daleko brutálněji. Policisté nebyli ani označeni. A když byli mimo areál závodiště po dostihu vyzýváni demonstranty, aby dodržovali zákony, používali formulace jako např. Tak pojď, ty hajzle, já ti moje číslo vytetuju do ksichtu a ukážu ti, co je zákon. 40 účastníků vyhledalo lékařské ošetření. I pan ministr Ruml řekl: Ano, i já jsem viděl zákroky, které měly tu tzv. ránu navíc úplně zbytečně.

Já bych k tomu chtěl říci asi tolik. Jestliže akce na Velké pardubické měla v podstatě vymezený účelový charakter, lze než konstatovat, že přijde čas - a to je průvodní znak demokracie - kdy nastanou i demonstrace, manifestace s politickým akcentem. Bez ohledu na fakt, že já sám nejsem milovníkem těchto způsobů řešení politických problémů, protože politika ulice je příliš jednoznačná, příliš černobílá a sám nejsem táborový řečník, musím než konstatovat, že tyto akce nastanou. A právě proto je nyní nezbytné předejít tomu, aby neadekvátnost a případně vlastně až nezákonnost policejních zákroků nemohla v budoucnu nastat.

Jeden z dotčených fotoreportérů jedné německé agentury konstatoval, a asi mi dá každý za pravdu, že v běžné pluralitní demokracii by poté ministr vnitra podal demisi. Říkám to jako konstataci. Já sám se domnívám, že s jeho nástupem nastala určitá šance pro to, že problémy kriminality budou řešeny. A právě proto se domnívám, že musí v této otázce dostat šanci.

Jestliže však stále kolem této otázky padá jakési mlčení a jsou odkazy na to, že musíme vyčkat rozhodnutí inspekce, pak mimo vší pochybnost. Vždy existuje určitý velitel, kterému tito mužové byli podřízeni. Ministr Stoltenberg, když jeho jakýsi úředník prodal 16 tanků, musel odstoupit. Mně nejde o pád ministra, ale přiznávám, že v současné fázi nechápu, proč příslušní bezprostřední velitelé jsou na svých funkcích. Jestliže totiž nebudou přijata tato opatření jaksi jasná, tak zároveň pan ministr, který v některých jiných náznacích nepochybně naznačil, že chce jít směrem k zabraňování kriminalitě, v podstatě chce naznačit - já svým způsobem tyto věci do značné míry akceptuji. To není moudré. Není to rozumné. Protože my žijeme v takové době, řekl bych euforické.

Po listopadu přirozeně každý policista, možná důvodně, se obával, že si nesmí dovolit nic. Dnes přišla možná druhá fáze. Uvědomuje si - společnost bez nás nemůže být. A toto je nebezpečná fáze, a vzdor tomu, že společnost nemůže bez policie být, tak společnost musí mít jistotu, že policie vždy a za všech okolností bude plnit svou úlohu přesně v naznačeném směru.

Chce-li pan ministr obnovit důvěru bez ohledu na trestní stíhání, musí nepochybně vyvodit personální závěry. Nemyslím ke své osobě, ale ve vztahu k příslušným velitelům. V tomto ohledu pana ministra interpeluji a žádám ho, aby sdělil - blíží se listopad - jaká opatření učiní, aby podobný zákrok, který s ohledem na nepřiměřenost zásahu byl již mimo rámec zákona, se nemohl již v budoucnosti opakovat, včetně otázky personálního postihu příslušných územních činitelů policie. Protože měsíc listopad je zase před námi, za tři týdny bude 17. listopad, mám zato, že je třeba tuto interpelaci pokládat za naléhavou s tím, že pokládám za přiměřenou lhůtu 14 dnů.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi a předávám slovo paní poslankyni Orgoníkové. Ještě se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Navrhoval jsem lhůtu 14 dnů, prosím o hlasování.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Prosím pracovnice Kanceláře, aby přilákaly poslance k hlasování.

Pan kolega Vyvadil přednesl interpelaci na pana ministra Rumla, která se týká zásahu policie při dostizích při Velké Pardubické a žádá sněmovnu, aby označila tuto interpelaci za naléhavou se lhůtou 14 dnů.

Kdo je pro toto označení, ať zvedne ruku? 82.

Kdo je proti? 4.

Tento návrh byl přijat a pan ministr má povinnost písemně odpovědět do 14 dnů. Předávám slovo paní poslankyni Orgoníkové.

Poslankyně Hana Orgoníková: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, podávám interpelaci na předsedu vlády pana Klause:

Vážený pane předsedo, dne 7. října 1992 se na mne písemně obrátilo Městské zastupitelstvo v Havlíčkově Brodě jako na poslankyni ČNR, která by měla v tomto orgánu zastupovat svůj volební kraj - Východočeský.

Problematika, která se žádost městského úřadu týká, má podle mého názoru podstatně širší dosah a týká se daleko většího počtu měst než pouze Havlíčkova Brodu. Proto volím k vyřešení této záležitosti vyšší formu - formu interpelace.

Nejen v Havlíčkově Brodě, ale asi i jinde, zapůsobí usnesení vlády České republiky č. 518 ze dne 19. 8. 1992 ve kterém se zařazují do druhé vlny privatizace i takové typy podniků, které jsou přímo svázány s každodenním chodem městských aglomerací. Jedná se např. o bytové podniky, technické služby, drobné provozovny. Nepochybuji o nutnosti privatizace takových zařízení a podniků, nelze však pominout fakt, že převažující část majetku těchto organizací byla přímo provázána na rozpočty městských národních výborů a následně městských úřadů a to i tak, že byla z jejich prostředků pořízena. Nejpodstatnější je však skutečnost, že v případě realizace zamýšlené privatizace hrozí faktické ochromení činnosti těchto podniků, které může vyústit např. i do ochromení dodávek tepelné energie. S ohledem na tyto skutečnosti lze považovat za jedinou - z praktického i z pragmatického hlediska - možnou formu privatizace formu přechodu takových podniků a zařízení do vlastnictví města, případně obcí.

Z blíže uvedených důvodů vás žádám o sdělení, jaká opatření přijmete, aby při privatizaci uvedených zařízení nenastaly důsledky o nichž jsem hovořila. S ohledem na nezbytnost nutného řešení žádám, aby tuto interpelaci prohlásila Česká národní rada za naléhavou ve smyslu § 89 odst. 2/ zákona o jednacím řádu a jako lhůtu k odpovědi navrhuji lhůtu 10 dnů.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Orgoníkové. Rozhodneme hlasováním o jejím návrhu.

Kdo je pro přijetí návrhu paní kolegyně Orgoníkové, aby tato interpelace byla označena za naléhavou s tím, že lhůta bude stanovena na 10 dnů, ať zvedne ruku. 42.

Kdo je proti? 29.

Tento návrh nebyl přijat.

Budeme pokračovat vystoupením pana poslance Hirše, kterému dávám slovo.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl interpelaci na ministra práce a sociálních věcí pana ing. Vodičku ve věci přiznání důchodů těm občanům, kteří pracovali u svých rodičů.

Vážený pane ministře, v poslední době se na mne obrátilo mnoho lidí, kteří jsou postiženi dosavadní, velmi problematickou úpravou právní úpravou v podobě nemožnosti zápočtu odpracované doby v případě, kdy rodiče pracovali jako osoby samostatně výdělečně činné, v té době rozhodne pro určení nároků výše starobního důchodu.

Bývalí rolníci a živnostníci jsou v současné době z tohoto důvodu v nemalé míře poškozeni ve výši důchodů, neboť právní předpisy neumožňovaly a neumožňují, aby jim byly započítány do odpracované doby doby samostatné výdělečné činnosti před i po r. 1948. Obdobná situace existuje i v případech, kdy rodinný příslušník pracoval v hospodářství svých rodičů či jiných příbuzných. Zemědělská hospodářství a podniky byly státem zlikvidovány a je nutné tedy považovat za křivdu porovnání výše důchodů takových osob a jiných důvodů, kterých se tento problém týká.

Z výše uvedených důvodů podávám tuto interpelaci a požaduji: 1. informaci o tom, jakým způsobem budou tyto evidentně diskriminační případy řešeny, 2. aby vláda ČR zpracovala a předložila návrh zákona, který tuto problematiku humánním způsobem vyřeší.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hiršovi, vláda si to jistě přebere. Já nesouhlasím s tou formulací, ale vy máte právo použít takovou, jakou použijete. My ani jako celá ČNR nemůžeme na vládě "požadovat", my jí můžeme doporučovat atd. Dobře, děkuji panu poslanci Hiršovi.

Předávám slovo panu poslanci Wagnerovi.