Poslanec Vlastimil Doubrava: Vážený
pane předsedo, vážená sněmovno,
chvíli jsem váhal, zda-li se mám ještě
přihlásit do rozpravy. Bylo mnohé, co zde
bylo řečeno, s tím já souhlasím.
Jako člen garančního výboru vím,
že při projednávání tohoto zákona
nebylo všechno tak, jak by mělo být, předloha
tohoto zákona není taková, jak by měla
být, mnoho z toho, co bylo řečeno je pravda,
otázka ochrany lidských práv je v tomto zákoně
velice problematická, to všechno uznávám.
Ale přesto, prosím vás, já bych chtěl
říci k tomuto jedno: Všichni my, a to počítám
také sebe, všichni my, kteří poukazujeme
na nedostatky zákona v tomto směru, abychom si uvědomili,
proti komu je činnost této zpravodajské služby
namířena. Prosím vás, v případě,
že nebude zamezeno činnosti těch skupin a osob,
proti kterým skutečně tato služba je
namířena, tak může dojít k daleko
vážnějšímu a závažnějšímu
porušení lidských práv než tím,
že tato služba vlivem nedokonalosti zákona se
nějakého přehmatu dopustí. Podívejme
se, co je předmětem její činnosti
a zvažme skutečně rozumně, kde jsou
práva občana ohrožena na té straně
a kde jsou práva občana ohrožena na té
straně. Za svoji osobu nepovažuji tento zákon
za dokonalý, ale pokud bude jeho časová platnost
omezena, tak jak bylo řečeno, tak jej svým
hlasem podpořím. (potlesk)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Doubravovi. Pan kolega Fejfar stahuje
svoji přihlášku, pan poslanec Vlček
má slovo, připraví se pan poslanec Macháček.
Poslanec Vlastimil Vlček: Pane místopředsedo,
slibuji, že jsem tady naposled, opravdu naposled. Chtěl
bych jenom podotknout, proč vlastně tato diskuse
vznikla. Vznikla z toho prvního důvodu, který
jsem říkal, to znamená, že tato služba
musí být zařazena do celého kontextu
rozvědných služeb u nás. Řekl
jsem, jaký počet jich u nás je, to znamená,
že bude muset dojít k nějaké redukci
a i tak zákon bude muset mít do sebe zapracováno
to, aby plnil podmínky dejme tomu obranného vojenského
zpravodajství a další a další.
Čili bude se to muset stejně modifikovat - tato
věc.
Upozorňuji, že nejde jenom o kvalitu tohoto zákona,
ale že by tato sněmovna se vůbec měla
vyjádřit, že se k tomu stejně budeme
vyjadřovat, jestli dnes, nebo za měsíc, nebo
za 3 - vlastně jaký počet rozvědných
služeb potřebujeme. Dnes už se jedná o
tom, že bude vznikat nějaká komise pro armádu
atd. atd. Čili my se budeme muset prostě vyjádřit
ke koncepci těchto služeb a to tímto zákonem
nerespektujeme. Byl bych rád, abychom uvažovali nejdřív
systematicky, kolik jich bude, a potom, jak mají vypadat.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Ano, děkuji panu kolegovi Vlčkovi. Některé
argumenty se zde opakují. Nicméně to, jak
vystupují jednotliví kolegové bez ohledu
na to, z kterého klubu jsou, dokazuje, že se snažíme
pojmout složitou materii maximálně seriozně,
byť pod časovým tlakem.
Prosím, pan kolega Macháček má slovo.
Připraví se pan kolega Fejfar.
Poslanec Jiří Macháček: Pane
předsedo, dámy a pánové, nechci zdržovat
dlouho, jenom bych tady chtěl zareagovat na některé
výčitky pana Šumana. Všichni se tady shodujeme,
jak to tak poslouchám, že tento zákon je nutný
a že je zapotřebí ho udělat. Všichni
se shodujeme v tom, že je nedokonalý, ale že
prostě musí být. Pak tady kolega Šuman
řekl, že nevíme, co bude ve FS. Ale na druhé
straně víme, že zákon je nedokonalý.
Víme - nevíme, že ano. Proto se ptám,
když to tak spěchá, proč pan Šuman
jako předseda výboru pro právní ochranu
a bezpečnost, když jsme měli celý měsíc
na to, abychom znovu projednali tento zákon za účasti
předkladatele a jaksi už po prostudování,
tento zákon nezařadil znovu na program výboru
a nebyl důkladně tímto výborem projednán.
To je to, co mně vadí.
Tenkrát, když byl zákon projednáván,
byl opravdu hektický a u spousty poslanců byl projednán
bez hlubší znalosti věci.
A na závěr - jenom bych se přikláněl,
pokud bude tento zákon projednán, ať ta doba
platnosti je opravdu do konce příštího
roku.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Pan kolega Fejfar má slovo.
Poslanec Tomáš Fejfar: Dámy a pánové,
já jsem před chvílí stáhl své
pořadí, ale potom, co pan kolega Vlček zde
byl potřetí nebo počtvrté, nemohu
nevystoupit. Napřed bych se chtěl zastat předsedy
našeho výboru, pana Šumana, který byl
vícekrát napaden. Myslím si, že pro
tento případ, pane kolego, platí totéž,
co pro projednávání ve výboru, o kterém
byla řeč. Nikoliv, že předseda výboru
měl znovu dát na program výboru jednání
o tomto návrhu, ale vy jako poslanec tohoto výboru,
nespokojený s tím, jakým způsobem
se tento návrh projednával, jste měl předsedu
požádat, aby se výbor znovu tímto návrhem
zabýval. Tak to je.
Dále jsem chtěl mluvit (paní poslankyně
Buzková zde není) skoro o tomtéž, o
čem hovořil kolega Kužílek. Je to ten
případ s používáním operativní
techniky. Neustálé srovnávání
Bezpečnostní informační služby
se Státní bezpečností mne osobně
uráží, protože znám lidi, kteří
jsou tam noví a chtějí dělat demokratickou
službu nového demokratického státu.
To, že StB neměla vůbec žádný
zákon - a my se tady snažíme prosadit zákon.
A jestliže je to zákon a je tam řečeno,
že pokud jsou porušována lidská práva,
tak musí schválit prokurátor použití
operativní techniky. A jak jsme se tady bavili, když
je na posouzení BISu, kdy neporušuje lidská
práva a posoudí to špatně, a k tomu
porušení lidských práv dojde bez svolení
prokurátora, tak samozřejmě platí
tento zákon. A lidé, kteří tento zákon
poruší, mohou být i trestáni.
A nakonec - pan předseda Šuman, když hovořil
o účasti nebo neúčasti našeho
kolegy Vlčka při projednávání
tohoto zákona - on pan Šuman je velmi hodný
člověk, on se pozapomněl zmínit, že
kolega Vlček se zasedání a jednání
našeho výboru téměř nezúčastní.
To znamená - ne že se nezúčastnil tohoto
zasedání.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Já bych navrhoval držet se daného bodu.
Poslanec Tomáš Fejfar: Jistě. Ale ještě
chci říci jednu věc. Pan poslanec Vlček
zde řekl, že o těchto věcech něco
ví. Ano, já velmi dobře tuším,
že o tom něco ví. Obávám se,
že o tom ví ještě něco navíc
a na rozdíl od ostatních kolegů, u kterých
vím, že jde o upřímnou snahu tento zákon
vylepšit, v jeho případě tomu věřit
nemohu.
Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Dámy a pánové, než dám slovo
kolegovi Stodůlkovi k jeho faktické poznámce,
tak bych si dovolil jako předsedající říci
přece jenom jednu větu. Asi byla chyba, že
jsem konstatoval to, jak se mi líbí, že se
zabýváme v podstatě těmi věcnými
problémy a že jsme si vědomi závažnosti
bez toho, že by tady znělo cokoliv konfrontačně.
Prosím nás všechny, apeluji na nás všechny,
abychom zvážili, zda budeme reagovat replikami na
předešlá vystoupení, pokud nemáme
pozměňovací návrh. Apeluji na nás
též, abychom zvážili, zda budeme opakovat
argumentaci, kterou už přednesl některý
z kolegů. Musím ještě zareagovat, nemusím,
ale chci zareagovat ještě na jedno slovo, které
použil pan kolega Fejfar. Samozřejmě kterýkoliv
z poslanců ve smyslu § 46 jednacího řádu
odst. 2 se může obrátit na předsedu,
ne "musí". Takže, prosím, važme
dobře slova v tom, když se budeme zkoušet a poučovat
ze znalosti jednacího řádu a z toho, co by
poslanec měl nebo neměl nebo mohl.
Chystám se uzavřít rozpravu vzhledem k tomu,
že není do rozpravy nikdo další přihlášen.
Faktická poznámka pana kolegy Stodůlky, prosím.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, nejde
o faktickou poznámku, jde o věcnou opravu. Aby bylo
jasno, StB měla zákon a měla zákonem
stanovené prostředky. Šlo o zákon o
Sboru národní bezpečnosti, kde to bylo jednoznačně
rozčleněno. To jenom proto, abych upřesnil,
jak to bylo. Byl bych rád, kdyby pan kolega Fejfar jako
člen garančního výboru se s tím
také seznámil, než začne vystupovat.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji vám, pánové, doufám,
že můžu s radostí konstatovat, že
se dál nikdo do rozpravy nehlásí a rozpravu
uzavřít, abychom se mohli s pochopením pana
kolegy Vlčka věnovat v tomto okamžiku jeho
procedurálnímu návrhu, který byl některými
kolegy podpořen a někteří kolegové
se v rozpravě vyjádřili kromě přednesení
pozměňovacích návrhů i v jiném
smyslu.
Prosím, abyste mi nyní věnovali pozornost.
Zaznamenal jsem si procedurální návrh zhruba
takto - respektivě rozčlenil jsem si ho do dvou
bodů:
I. Přerušit projednávání tohoto
bodu a pokračovat v projednávání tohoto
bodu na příští schůzi. Tak mi
zněla první část tohoto návrhu.
A druhá část - ustavit komisi složenou
ze zástupců politických klubů, která
by se zabývala - a teď trošku improvizuji - přípravou
podkladů pro další projednávání
tohoto bodu.
Pokusil jsem se vystihnout smysl - mohlo by to být i precizováno
v tom smyslu, že se bude zabývat projednáváním
tisku toho a toho, včetně pozměňovacích
návrhů, ale myslím si, že v této
obecnější formulaci je to také obsaženo.
Nyní bych se chtěl zeptat navrhovatele tohoto procedurálního
návrhu, zda chce, abych takto tyto dva body spojil a abychom
o nich hlasovali najednou, anebo, abychom to rozčlenili
a hlasovali o jednom, a v případě, že
první bod bude přijat, abychom hlasovali o druhém.
To dávám jemu na zvážení - mně
se to členilo do uvedených dvou částí.
Poslanec Zdeněk Vlček: Jestli mohu jen takto
z místa, domnívám se, že by bylo lépe
hlasovat o přerušení projednávání
tohoto bodu a potom ve druhé části o tom,
jak pokračovat.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji za precizování způsobu projednávání
ze strany navrhovatele tohoto procedurálního návrhu.
Dám tedy hlasovat.
Kdo je pro to, abychom přerušili projednávání
tohoto bodu a pokračovali v projednávání
příslušného bodu na příští
schůzi České národní rady,
ať zvedne ruku! 75.
Kdo je proti? 98.
Děkuji, tento návrh tedy nebyl přijat. Konstatuji
tedy, že hlasování o druhé části
tohoto procedurálního návrhu ztrácí
logiku a ve smyslu jednacího řádu už
nedám o tomto návrhu hlasovat.
Domnívám se, že vzhledem k tomu, jak vypadala
rozprava a jaké závažné návrhy
tam padaly, je nutno dát navrhovatelům a zpravodaji
- popřípadě garančnímu výboru
- časový prostor minimálně do zítřejšího
dne. To je ale názor můj a považoval bych to
za minimum nezbytné k projednání věci.
Prosím navrhovatele, aby se k tomu vyjádřil...
jeho gestu rozumím v tom smyslu, že se ztotožňuje
s tímto návrhem.
Přerušuji tedy projednávání tohoto
bodu s tím, že pokračovat budeme v zítřejší
části jednání. - Ještě
pan kolega Šuman se hlásí.
Poslanec Vladimír Šuman: Jde vyloženě
o technickou záležitost.
Prosím, aby se členové výboru sešli
3/4 hodiny po ukončení schůze v čísle
55, abychom se mohli navečeřet. Potom budeme jednat
do doby, kdy dokončíme projednání
jednotlivých pozměňovacích návrhů.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji.
Dámy a pánové, jako řídící
schůze bych měl ještě jednu tendenci,
totiž pokračovat v tomto okamžiku v projednávání
programu už jenom jedním bodem - i vzhledem k závažnosti
toho, co zde zaznělo teď v rozpravě -, a po
uzavření bodu 11, interpelace, otázky a podněty
poslanců přerušit jednání této
schůze tak, aby byl dostatek prostoru pro jednání
orgánů České národní
rady. Mohli bychom se ještě stručně
věnovat, pokud byste s tím souhlasili, zprávě
o činnosti předsednictva České národní
rady. Tyto dva body bychom mohli rychle projednat. Vzhledem k
tomu, že je za 4 minuty 15 hodin, považoval bych to
za logické takto postupovat.
Pokud není námitek, budeme tedy ve smyslu schváleného
programu pokračovat v jednání a já
tím otevírám bod číslo
Prosím o přihlášky do rozpravy, písemně
se nepřihlásil nikdo. V tomto okamžiku se přihlásil
pan poslanec Šoler, kterému dávám slovo
- avšak předtím bych ještě prosil
pana poslance Vorlíčka s faktickou poznámkou,
pana poslance Šolera prosím o prominutí.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
v rozporu s usnesením předsednictva České
národní rady bod III, kterým se stanovil
návrh pořadu 5. schůze České
národní rady, a v rozporu se zákonem č.
35/1989 Sb. § 15, bod 1, se projednávání
tohoto bodu účastní jenom torzo české
vlády. Obracím se proto na pana předsedajícího,
aby zjednal nápravu.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Nemám to usnesení u sebe, ale domnívám
se, že se týká bodu, který se chystáme
projednávat zítra, a to jsou odpovědi členů
vlády České republiky na interpelace, otázky
a podněty poslanců České národní
rady. V tomto smyslu byla vláda informována.
Nicméně pokud mám vašemu návrhu
nebo vystoupení rozumět tak, že jde o procedurální
návrh, abychom ve smyslu ustanovení jednacího
řádu zajistili přítomnost členů
vlády při projednávání tohoto
bodu, dám o vašem návrhu - pokud to tak mohu
chápat - hlasovat.
Do rozpravy se zatím přihlásili pan kolega
Šoler, poslankyně Mazalová a poslanec Rymeš.
Kdo je tedy pro přijetí návrhu tak, jak jej
precizoval pan kolega Vorlíček a jak jsem se ho
snažil já přednést? - Pan kolega Holub
se hlásí s faktickou poznámkou.
Poslanec Josef Holub: Já osobně při
nejlepší vůli nevím, o čem se
bude hlasovat.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji za poznámku - domnívám se,
že pan kolega Vorlíček odkazoval na usnesení
předsednictva České národní
rady, ve kterém jsme žádali členy vlády
České republiky, aby se účastnili
zahájení schůze, pak aby byl vždy přítomen
ministr, do jehož resortu projednávaná věc
patří, místopředseda vlády
po celou dobu schůze a - jak jsem řekl - ten ministr,
dovolíte-li zjednodušené řečení,
jehož návrh zákona se projednává,
i když je to vždy návrh vlády. A žádá
mě, abych dal hlasovat s odkazem na § 15 odst. 1 jednacího
řádu - "povinnost dostavit se na schůzi
České národní rady... atd.".
Jedná se tedy o povinnost člena vlády zúčastnit
se jednání České národní
rady ve chvíli, kdy si to Česká národní
rada vyžádá.
To je procedurální návrh. Žádal
jsem, abych zjednal nápravu. Rozumím tomu tak, že
rozhodneme hlasováním o tom, zda se připojíme
k tomuto návrhu. Je všem jasné, o čem
budeme hlasovat? Poslanec Kužílek se hlásí
s upřesněním.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedající, chtěl bych se zeptat,
který člen vlády by tu měl být,
protože § 15 nemluví o vládě jako
celku, ale o jednotlivém členu vlády.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Podle tohoto
usnesení minimálně místopředseda
vlády.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Kolega Čapek se hlásí s faktickou
poznámkou.
(Poslanec Čapek hovořil z místa a nesrozumitelně.)
Je zde žádost, abychom zaujali svá místa.
Domnívám se, že bychom měli této
žádosti vyhovět před hlasováním
tak, aby nevznikla pochybnost o výsledcích hlasování.
Nyní, pokud je jasné, o čem budeme hlasovat.
Kdo je pro návrh pana poslance Vorlíčka,
ať zvedne ruku. 68.
Kdo je proti? 65.
Děkuji. Tento návrh nebyl přijat. Budeme
tedy pokračovat v projednávání bodu,
který jsme začali projednávat. Dávám
slovo panu kolegovi Šolerovi, který se hlásí
s dotazem na vládu ČR a s dotazem na ministra zdravotnictví.
Poslanec Jiří Šoler: Vážený
pane předsedající, vážené
torzo české vlády, vážení
poslanci, na naši stranu se obrátilo větší
množství různých společenských
organizací i občanů na různých
mítincích, kteří se dotazovali, jak
to vypadá s majetkem Socialistického svazu mládeže
a s majetkem KSČ, který podle zákona č.
497/1990 měl být předán lidu československému.
Proto vznáším dotaz na vládu ČR
a jejího předsedu - nevím konkrétně,
na kterého ministra, protože bohužel neznám
v tomto směru přesné kompetence - jakým
způsobem postupuje řešení tohoto problému.
To je dotaz č. 1.
Dotaz č. 2 se týká spíše toho,
co jsem tady zažil včera a dnes. Navštívil
jsem sklepní prostory této budovy a při té
příležitosti jsem byl zachycen jistými
pracovníky Národního centra podpory zdraví,
kteří mě žádali o mou krev na
jakési testy. Tuto věc jsem kontrastoval se situací,
kdy jsem přišel do lékárny a přede
mnou stál pán, žádal lék, byl
ujištěn, že nemusí nic platit. A pán
říkal, proč bych musel platit, když
jsem platil celý život. Naše zdravotnictví
momentálně umírá na úbytě
a částečně také z finančních
důvodů. Chci se zeptat pana ministra zdravotnictví,
jestli v této situaci je vhodné vynakládat
finance daňových poplatníků na takové
instituce, jaké tady dnes řádí v této
budově.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Šolerovi. Předávám
slovo paní kolegyni Mazalové, připraví
se pan kolega Rymeš.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno. Dovoluji
si interpelovat na předsedu vlády ČR pana
Václava Klause ve věci předávání
majetku a zařízení včetně pozemků
po Sovětské armádě na území
České republiky, jmenovitě prostoru Mladá-Milovice,
který se územně dělí do okresů
Mladá Boleslav a Nymburk.
Je všeobecně známo, že touto problematikou
se začala vláda ČSFR zabývat již
v roce 1991, o čemž svědčí přijaté
usnesení č. 541 ze dne 5. září,
které jednoznačně stanovilo postup předávání
majetku a území do civilní správy.
Na možné výsledky neplnění tohoto
úkolu upozorňovala i důvodová zpráva
tohoto usnesení zejména, pokud se týkalo
technického stavu objektů a jejich ostrahy, kterou
až dodnes zabezpečuje Československá
armáda. Právě nečinností orgánů
federace, ale i české vlády došlo v
tomto prostoru k mnohamiliónovým, zejména
majetkovým škodám. Vždyť až
4. března 1992 se česká vláda k tomuto
problému vrací, přijímá usnesení
č. 152 a konstatuje, že Česká republika
nabyla majetek v územních obvodech vojenských
újezdů. Problematika majetku po Sovětské
armádě je všeobecně známá.
Přesto nebylo a dosud není jeho přejímání
prováděno se vší zodpovědností.
Přijímání usnesení vždy
po půl roce a ve stále jiné podobě
s jinou zodpovědností způsobilo stav škod,
o kterých jsem hovořila. Vím, že šlo
zejména o dluhy vlády minulého volebního
období. Přesto vláda současná
se kupodivu k této problematice vrací opět
po 6 měsících a svým usnesením
č. 540 ze dne 9. září opět
konstatuje - tentokrát šalamounsky - že dle vyhlášek
federálního ministerstva financí č.
119/1988 Sb. a č. 61/1986 Sb. jsou k převzetí
nemovitého majetku po Sovětské armádě
do prozatímní správy a k nakládání
s ním příslušní přednostové
okresních úřadů.
Pravda, tito se velkého a složitého úkolu
nezříkají, ale oprávněně
upozorňují na to, že s tímto postupem
zůstala však naprosto neřešena a nevyjasněna
otázka finančního krytí nákladů,
které jsou s prozatímní správou spojeny.
Potřebné finance nelze získat ani prodejem
nemovitostí v daném regionu, neboť prodej může
proběhnout až po vyhodnocení mezinárodní
soutěže a následném údajném
rozhodnutí vlády o způsobu využití
území.
Kromě potřeby financí na prozatímní
správu vznikají další značné
náklady na geodetické zaměření
objektů, ocenění majetku, personálního
zabezpečení převzetí majetku i jeho
vlastní správy.
Z uvedeného je zřejmé, že bez včasného
přidělení finančních prostředků,
což například u okresního úřadu
Nymburk pro zbytek roku 1992 činí částku
10 - 15 miliónů korun, u okresního úřadu
Mladá Boleslav 2,5 miliónu korun, nejsou tyto s
ohledem na krácení rozpočtů ve zbytku
letošního roku vůbec schopni přebírání
majetku zahájit a tím vzniknou na těchto
objektech další škody.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti
žádám pana předsedu vlády o písemnou
odpověď na tyto naléhavé otázky.
1. Z jakých prostředků mají příslušné
okresní úřady - Mladá Boleslav, Nymburk
a zřejmě i další, jichž se tato
problematika týká, hradit práce spojené
s přebíráním a správou majetku
po bývalé Sovětské armádě,
neboť i pokyn vypracovaný ministerstvem pro hospodářskou
politiku a rozvoj ČR č.j. 519749/92 - 31 ze dne
15. 9. 1992 je pro okresní úřady v podstatě
neproveditelný.
V případě finančního nepokrytí
tohoto záměru vzniknou další škody
na tomto majetku, jednak vlivem již druhé zimy a hlavně
nekontrolovatelným rozkrádáním vybavení
objektů, protože ostraha je nedostatečná.
2. Na využití vojenského prostoru Mladá-Milovice,
ale i Ralsko je v současné době vypisována
mezinárodní soutěž na jeho další
využití. Vyhodnocení soutěže má
být provedeno v lednu 1993.
Žádám, aby s kritérii soutěže,
ale i s výsledky jejího hodnocení byli seznámeni
přednostové příslušných
okresních úřadů, ale zejména
starostové a občanská veřejnost dotčených
obcí, aby se tak předešlo případným
sporům.
3. Formy a připomínky mezinárodní
soutěže český ateliér GAMMA,
údajně tatáž firma bude provádět
poradenskou službu při této soutěži
a její závěrečné vyhodnocení
bude podkladem pro vyhodnocení vlády.
Žádám, aby bylo zváženo, zda je
vhodné a žádoucí, aby závěrečné
hodnocení prováděl subjekt, který
si sám vstupní podmínky stanovuje.
S ohledem na neodkladnost řešení, zejména
finančního krytí přebírání
a správy majetku po Sovětské armádě,
pokládám spolu s ostatními poslanci, Václavem
Frankem a inženýrem Miroslavem Sýkorou svou
interpelaci za naléhavou a požadujeme podání
odpovědi do 15 dnů. Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Promiňte paní kolegyně, vy jste navrhovala
označit tuto interpelaci za naléhavou na 15 dnů.
Na začátku vašeho vystoupení byl zde
trochu hluk, já jsem vám přesně nerozuměl:
vy interpelujete na předsedu české vlády,
aby se obrátil na federální vládu?
Poslankyně Gerta Mazalová: Interpeluji přímo
předsedu vlády Klause.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Aby on si s tím poradil? Protože to, o čem
hovoříte, je evidentně v kompetenci federálních
orgánů.
Poslankyně Gerta Mazalová: Ano, přímo
na pana předsedu vlády.