Česká národní rada 1992 – 1992

Poslanec Vlastimil Doubrava: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, chvíli jsem váhal, zda-li se mám ještě přihlásit do rozpravy. Bylo mnohé, co zde bylo řečeno, s tím já souhlasím. Jako člen garančního výboru vím, že při projednávání tohoto zákona nebylo všechno tak, jak by mělo být, předloha tohoto zákona není taková, jak by měla být, mnoho z toho, co bylo řečeno je pravda, otázka ochrany lidských práv je v tomto zákoně velice problematická, to všechno uznávám.

Ale přesto, prosím vás, já bych chtěl říci k tomuto jedno: Všichni my, a to počítám také sebe, všichni my, kteří poukazujeme na nedostatky zákona v tomto směru, abychom si uvědomili, proti komu je činnost této zpravodajské služby namířena. Prosím vás, v případě, že nebude zamezeno činnosti těch skupin a osob, proti kterým skutečně tato služba je namířena, tak může dojít k daleko vážnějšímu a závažnějšímu porušení lidských práv než tím, že tato služba vlivem nedokonalosti zákona se nějakého přehmatu dopustí. Podívejme se, co je předmětem její činnosti a zvažme skutečně rozumně, kde jsou práva občana ohrožena na té straně a kde jsou práva občana ohrožena na té straně. Za svoji osobu nepovažuji tento zákon za dokonalý, ale pokud bude jeho časová platnost omezena, tak jak bylo řečeno, tak jej svým hlasem podpořím. (potlesk)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Doubravovi. Pan kolega Fejfar stahuje svoji přihlášku, pan poslanec Vlček má slovo, připraví se pan poslanec Macháček.

Poslanec Vlastimil Vlček: Pane místopředsedo, slibuji, že jsem tady naposled, opravdu naposled. Chtěl bych jenom podotknout, proč vlastně tato diskuse vznikla. Vznikla z toho prvního důvodu, který jsem říkal, to znamená, že tato služba musí být zařazena do celého kontextu rozvědných služeb u nás. Řekl jsem, jaký počet jich u nás je, to znamená, že bude muset dojít k nějaké redukci a i tak zákon bude muset mít do sebe zapracováno to, aby plnil podmínky dejme tomu obranného vojenského zpravodajství a další a další. Čili bude se to muset stejně modifikovat - tato věc.

Upozorňuji, že nejde jenom o kvalitu tohoto zákona, ale že by tato sněmovna se vůbec měla vyjádřit, že se k tomu stejně budeme vyjadřovat, jestli dnes, nebo za měsíc, nebo za 3 - vlastně jaký počet rozvědných služeb potřebujeme. Dnes už se jedná o tom, že bude vznikat nějaká komise pro armádu atd. atd. Čili my se budeme muset prostě vyjádřit ke koncepci těchto služeb a to tímto zákonem nerespektujeme. Byl bych rád, abychom uvažovali nejdřív systematicky, kolik jich bude, a potom, jak mají vypadat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji panu kolegovi Vlčkovi. Některé argumenty se zde opakují. Nicméně to, jak vystupují jednotliví kolegové bez ohledu na to, z kterého klubu jsou, dokazuje, že se snažíme pojmout složitou materii maximálně seriozně, byť pod časovým tlakem.

Prosím, pan kolega Macháček má slovo. Připraví se pan kolega Fejfar.

Poslanec Jiří Macháček: Pane předsedo, dámy a pánové, nechci zdržovat dlouho, jenom bych tady chtěl zareagovat na některé výčitky pana Šumana. Všichni se tady shodujeme, jak to tak poslouchám, že tento zákon je nutný a že je zapotřebí ho udělat. Všichni se shodujeme v tom, že je nedokonalý, ale že prostě musí být. Pak tady kolega Šuman řekl, že nevíme, co bude ve FS. Ale na druhé straně víme, že zákon je nedokonalý. Víme - nevíme, že ano. Proto se ptám, když to tak spěchá, proč pan Šuman jako předseda výboru pro právní ochranu a bezpečnost, když jsme měli celý měsíc na to, abychom znovu projednali tento zákon za účasti předkladatele a jaksi už po prostudování, tento zákon nezařadil znovu na program výboru a nebyl důkladně tímto výborem projednán. To je to, co mně vadí.

Tenkrát, když byl zákon projednáván, byl opravdu hektický a u spousty poslanců byl projednán bez hlubší znalosti věci.

A na závěr - jenom bych se přikláněl, pokud bude tento zákon projednán, ať ta doba platnosti je opravdu do konce příštího roku.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Pan kolega Fejfar má slovo.

Poslanec Tomáš Fejfar: Dámy a pánové, já jsem před chvílí stáhl své pořadí, ale potom, co pan kolega Vlček zde byl potřetí nebo počtvrté, nemohu nevystoupit. Napřed bych se chtěl zastat předsedy našeho výboru, pana Šumana, který byl vícekrát napaden. Myslím si, že pro tento případ, pane kolego, platí totéž, co pro projednávání ve výboru, o kterém byla řeč. Nikoliv, že předseda výboru měl znovu dát na program výboru jednání o tomto návrhu, ale vy jako poslanec tohoto výboru, nespokojený s tím, jakým způsobem se tento návrh projednával, jste měl předsedu požádat, aby se výbor znovu tímto návrhem zabýval. Tak to je.

Dále jsem chtěl mluvit (paní poslankyně Buzková zde není) skoro o tomtéž, o čem hovořil kolega Kužílek. Je to ten případ s používáním operativní techniky. Neustálé srovnávání Bezpečnostní informační služby se Státní bezpečností mne osobně uráží, protože znám lidi, kteří jsou tam noví a chtějí dělat demokratickou službu nového demokratického státu. To, že StB neměla vůbec žádný zákon - a my se tady snažíme prosadit zákon. A jestliže je to zákon a je tam řečeno, že pokud jsou porušována lidská práva, tak musí schválit prokurátor použití operativní techniky. A jak jsme se tady bavili, když je na posouzení BISu, kdy neporušuje lidská práva a posoudí to špatně, a k tomu porušení lidských práv dojde bez svolení prokurátora, tak samozřejmě platí tento zákon. A lidé, kteří tento zákon poruší, mohou být i trestáni.

A nakonec - pan předseda Šuman, když hovořil o účasti nebo neúčasti našeho kolegy Vlčka při projednávání tohoto zákona - on pan Šuman je velmi hodný člověk, on se pozapomněl zmínit, že kolega Vlček se zasedání a jednání našeho výboru téměř nezúčastní. To znamená - ne že se nezúčastnil tohoto zasedání.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Já bych navrhoval držet se daného bodu.

Poslanec Tomáš Fejfar: Jistě. Ale ještě chci říci jednu věc. Pan poslanec Vlček zde řekl, že o těchto věcech něco ví. Ano, já velmi dobře tuším, že o tom něco ví. Obávám se, že o tom ví ještě něco navíc a na rozdíl od ostatních kolegů, u kterých vím, že jde o upřímnou snahu tento zákon vylepšit, v jeho případě tomu věřit nemohu.

Děkuji.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Dámy a pánové, než dám slovo kolegovi Stodůlkovi k jeho faktické poznámce, tak bych si dovolil jako předsedající říci přece jenom jednu větu. Asi byla chyba, že jsem konstatoval to, jak se mi líbí, že se zabýváme v podstatě těmi věcnými problémy a že jsme si vědomi závažnosti bez toho, že by tady znělo cokoliv konfrontačně. Prosím nás všechny, apeluji na nás všechny, abychom zvážili, zda budeme reagovat replikami na předešlá vystoupení, pokud nemáme pozměňovací návrh. Apeluji na nás též, abychom zvážili, zda budeme opakovat argumentaci, kterou už přednesl některý z kolegů. Musím ještě zareagovat, nemusím, ale chci zareagovat ještě na jedno slovo, které použil pan kolega Fejfar. Samozřejmě kterýkoliv z poslanců ve smyslu § 46 jednacího řádu odst. 2 se může obrátit na předsedu, ne "musí". Takže, prosím, važme dobře slova v tom, když se budeme zkoušet a poučovat ze znalosti jednacího řádu a z toho, co by poslanec měl nebo neměl nebo mohl.

Chystám se uzavřít rozpravu vzhledem k tomu, že není do rozpravy nikdo další přihlášen. Faktická poznámka pana kolegy Stodůlky, prosím.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, nejde o faktickou poznámku, jde o věcnou opravu. Aby bylo jasno, StB měla zákon a měla zákonem stanovené prostředky. Šlo o zákon o Sboru národní bezpečnosti, kde to bylo jednoznačně rozčleněno. To jenom proto, abych upřesnil, jak to bylo. Byl bych rád, kdyby pan kolega Fejfar jako člen garančního výboru se s tím také seznámil, než začne vystupovat.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji vám, pánové, doufám, že můžu s radostí konstatovat, že se dál nikdo do rozpravy nehlásí a rozpravu uzavřít, abychom se mohli s pochopením pana kolegy Vlčka věnovat v tomto okamžiku jeho procedurálnímu návrhu, který byl některými kolegy podpořen a někteří kolegové se v rozpravě vyjádřili kromě přednesení pozměňovacích návrhů i v jiném smyslu.

Prosím, abyste mi nyní věnovali pozornost.

Zaznamenal jsem si procedurální návrh zhruba takto - respektivě rozčlenil jsem si ho do dvou bodů:

I. Přerušit projednávání tohoto bodu a pokračovat v projednávání tohoto bodu na příští schůzi. Tak mi zněla první část tohoto návrhu.

A druhá část - ustavit komisi složenou ze zástupců politických klubů, která by se zabývala - a teď trošku improvizuji - přípravou podkladů pro další projednávání tohoto bodu.

Pokusil jsem se vystihnout smysl - mohlo by to být i precizováno v tom smyslu, že se bude zabývat projednáváním tisku toho a toho, včetně pozměňovacích návrhů, ale myslím si, že v této obecnější formulaci je to také obsaženo.

Nyní bych se chtěl zeptat navrhovatele tohoto procedurálního návrhu, zda chce, abych takto tyto dva body spojil a abychom o nich hlasovali najednou, anebo, abychom to rozčlenili a hlasovali o jednom, a v případě, že první bod bude přijat, abychom hlasovali o druhém. To dávám jemu na zvážení - mně se to členilo do uvedených dvou částí.

Poslanec Zdeněk Vlček: Jestli mohu jen takto z místa, domnívám se, že by bylo lépe hlasovat o přerušení projednávání tohoto bodu a potom ve druhé části o tom, jak pokračovat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za precizování způsobu projednávání ze strany navrhovatele tohoto procedurálního návrhu.

Dám tedy hlasovat.

Kdo je pro to, abychom přerušili projednávání tohoto bodu a pokračovali v projednávání příslušného bodu na příští schůzi České národní rady, ať zvedne ruku! 75.

Kdo je proti? 98.

Děkuji, tento návrh tedy nebyl přijat. Konstatuji tedy, že hlasování o druhé části tohoto procedurálního návrhu ztrácí logiku a ve smyslu jednacího řádu už nedám o tomto návrhu hlasovat.

Domnívám se, že vzhledem k tomu, jak vypadala rozprava a jaké závažné návrhy tam padaly, je nutno dát navrhovatelům a zpravodaji - popřípadě garančnímu výboru - časový prostor minimálně do zítřejšího dne. To je ale názor můj a považoval bych to za minimum nezbytné k projednání věci. Prosím navrhovatele, aby se k tomu vyjádřil... jeho gestu rozumím v tom smyslu, že se ztotožňuje s tímto návrhem.

Přerušuji tedy projednávání tohoto bodu s tím, že pokračovat budeme v zítřejší části jednání. - Ještě pan kolega Šuman se hlásí.

Poslanec Vladimír Šuman: Jde vyloženě o technickou záležitost.

Prosím, aby se členové výboru sešli 3/4 hodiny po ukončení schůze v čísle 55, abychom se mohli navečeřet. Potom budeme jednat do doby, kdy dokončíme projednání jednotlivých pozměňovacích návrhů.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji.

Dámy a pánové, jako řídící schůze bych měl ještě jednu tendenci, totiž pokračovat v tomto okamžiku v projednávání programu už jenom jedním bodem - i vzhledem k závažnosti toho, co zde zaznělo teď v rozpravě -, a po uzavření bodu 11, interpelace, otázky a podněty poslanců přerušit jednání této schůze tak, aby byl dostatek prostoru pro jednání orgánů České národní rady. Mohli bychom se ještě stručně věnovat, pokud byste s tím souhlasili, zprávě o činnosti předsednictva České národní rady. Tyto dva body bychom mohli rychle projednat. Vzhledem k tomu, že je za 4 minuty 15 hodin, považoval bych to za logické takto postupovat.

Pokud není námitek, budeme tedy ve smyslu schváleného programu pokračovat v jednání a já tím otevírám bod číslo

Prosím o přihlášky do rozpravy, písemně se nepřihlásil nikdo. V tomto okamžiku se přihlásil pan poslanec Šoler, kterému dávám slovo - avšak předtím bych ještě prosil pana poslance Vorlíčka s faktickou poznámkou, pana poslance Šolera prosím o prominutí.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v rozporu s usnesením předsednictva České národní rady bod III, kterým se stanovil návrh pořadu 5. schůze České národní rady, a v rozporu se zákonem č. 35/1989 Sb. § 15, bod 1, se projednávání tohoto bodu účastní jenom torzo české vlády. Obracím se proto na pana předsedajícího, aby zjednal nápravu.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Nemám to usnesení u sebe, ale domnívám se, že se týká bodu, který se chystáme projednávat zítra, a to jsou odpovědi členů vlády České republiky na interpelace, otázky a podněty poslanců České národní rady. V tomto smyslu byla vláda informována.

Nicméně pokud mám vašemu návrhu nebo vystoupení rozumět tak, že jde o procedurální návrh, abychom ve smyslu ustanovení jednacího řádu zajistili přítomnost členů vlády při projednávání tohoto bodu, dám o vašem návrhu - pokud to tak mohu chápat - hlasovat.

Do rozpravy se zatím přihlásili pan kolega Šoler, poslankyně Mazalová a poslanec Rymeš.

Kdo je tedy pro přijetí návrhu tak, jak jej precizoval pan kolega Vorlíček a jak jsem se ho snažil já přednést? - Pan kolega Holub se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Josef Holub: Já osobně při nejlepší vůli nevím, o čem se bude hlasovat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za poznámku - domnívám se, že pan kolega Vorlíček odkazoval na usnesení předsednictva České národní rady, ve kterém jsme žádali členy vlády České republiky, aby se účastnili zahájení schůze, pak aby byl vždy přítomen ministr, do jehož resortu projednávaná věc patří, místopředseda vlády po celou dobu schůze a - jak jsem řekl - ten ministr, dovolíte-li zjednodušené řečení, jehož návrh zákona se projednává, i když je to vždy návrh vlády. A žádá mě, abych dal hlasovat s odkazem na § 15 odst. 1 jednacího řádu - "povinnost dostavit se na schůzi České národní rady... atd.". Jedná se tedy o povinnost člena vlády zúčastnit se jednání České národní rady ve chvíli, kdy si to Česká národní rada vyžádá.

To je procedurální návrh. Žádal jsem, abych zjednal nápravu. Rozumím tomu tak, že rozhodneme hlasováním o tom, zda se připojíme k tomuto návrhu. Je všem jasné, o čem budeme hlasovat? Poslanec Kužílek se hlásí s upřesněním.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, chtěl bych se zeptat, který člen vlády by tu měl být, protože § 15 nemluví o vládě jako celku, ale o jednotlivém členu vlády.

Poslanec Zdeněk Vorlíček: Podle tohoto usnesení minimálně místopředseda vlády.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Kolega Čapek se hlásí s faktickou poznámkou.

(Poslanec Čapek hovořil z místa a nesrozumitelně.)

Je zde žádost, abychom zaujali svá místa. Domnívám se, že bychom měli této žádosti vyhovět před hlasováním tak, aby nevznikla pochybnost o výsledcích hlasování. Nyní, pokud je jasné, o čem budeme hlasovat.

Kdo je pro návrh pana poslance Vorlíčka, ať zvedne ruku. 68.

Kdo je proti? 65.

Děkuji. Tento návrh nebyl přijat. Budeme tedy pokračovat v projednávání bodu, který jsme začali projednávat. Dávám slovo panu kolegovi Šolerovi, který se hlásí s dotazem na vládu ČR a s dotazem na ministra zdravotnictví.

Poslanec Jiří Šoler: Vážený pane předsedající, vážené torzo české vlády, vážení poslanci, na naši stranu se obrátilo větší množství různých společenských organizací i občanů na různých mítincích, kteří se dotazovali, jak to vypadá s majetkem Socialistického svazu mládeže a s majetkem KSČ, který podle zákona č. 497/1990 měl být předán lidu československému. Proto vznáším dotaz na vládu ČR a jejího předsedu - nevím konkrétně, na kterého ministra, protože bohužel neznám v tomto směru přesné kompetence - jakým způsobem postupuje řešení tohoto problému. To je dotaz č. 1.

Dotaz č. 2 se týká spíše toho, co jsem tady zažil včera a dnes. Navštívil jsem sklepní prostory této budovy a při té příležitosti jsem byl zachycen jistými pracovníky Národního centra podpory zdraví, kteří mě žádali o mou krev na jakési testy. Tuto věc jsem kontrastoval se situací, kdy jsem přišel do lékárny a přede mnou stál pán, žádal lék, byl ujištěn, že nemusí nic platit. A pán říkal, proč bych musel platit, když jsem platil celý život. Naše zdravotnictví momentálně umírá na úbytě a částečně také z finančních důvodů. Chci se zeptat pana ministra zdravotnictví, jestli v této situaci je vhodné vynakládat finance daňových poplatníků na takové instituce, jaké tady dnes řádí v této budově.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šolerovi. Předávám slovo paní kolegyni Mazalové, připraví se pan kolega Rymeš.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno. Dovoluji si interpelovat na předsedu vlády ČR pana Václava Klause ve věci předávání majetku a zařízení včetně pozemků po Sovětské armádě na území České republiky, jmenovitě prostoru Mladá-Milovice, který se územně dělí do okresů Mladá Boleslav a Nymburk.

Je všeobecně známo, že touto problematikou se začala vláda ČSFR zabývat již v roce 1991, o čemž svědčí přijaté usnesení č. 541 ze dne 5. září, které jednoznačně stanovilo postup předávání majetku a území do civilní správy. Na možné výsledky neplnění tohoto úkolu upozorňovala i důvodová zpráva tohoto usnesení zejména, pokud se týkalo technického stavu objektů a jejich ostrahy, kterou až dodnes zabezpečuje Československá armáda. Právě nečinností orgánů federace, ale i české vlády došlo v tomto prostoru k mnohamiliónovým, zejména majetkovým škodám. Vždyť až 4. března 1992 se česká vláda k tomuto problému vrací, přijímá usnesení č. 152 a konstatuje, že Česká republika nabyla majetek v územních obvodech vojenských újezdů. Problematika majetku po Sovětské armádě je všeobecně známá. Přesto nebylo a dosud není jeho přejímání prováděno se vší zodpovědností.

Přijímání usnesení vždy po půl roce a ve stále jiné podobě s jinou zodpovědností způsobilo stav škod, o kterých jsem hovořila. Vím, že šlo zejména o dluhy vlády minulého volebního období. Přesto vláda současná se kupodivu k této problematice vrací opět po 6 měsících a svým usnesením č. 540 ze dne 9. září opět konstatuje - tentokrát šalamounsky - že dle vyhlášek federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb. a č. 61/1986 Sb. jsou k převzetí nemovitého majetku po Sovětské armádě do prozatímní správy a k nakládání s ním příslušní přednostové okresních úřadů.

Pravda, tito se velkého a složitého úkolu nezříkají, ale oprávněně upozorňují na to, že s tímto postupem zůstala však naprosto neřešena a nevyjasněna otázka finančního krytí nákladů, které jsou s prozatímní správou spojeny. Potřebné finance nelze získat ani prodejem nemovitostí v daném regionu, neboť prodej může proběhnout až po vyhodnocení mezinárodní soutěže a následném údajném rozhodnutí vlády o způsobu využití území.

Kromě potřeby financí na prozatímní správu vznikají další značné náklady na geodetické zaměření objektů, ocenění majetku, personálního zabezpečení převzetí majetku i jeho vlastní správy.

Z uvedeného je zřejmé, že bez včasného přidělení finančních prostředků, což například u okresního úřadu Nymburk pro zbytek roku 1992 činí částku 10 - 15 miliónů korun, u okresního úřadu Mladá Boleslav 2,5 miliónu korun, nejsou tyto s ohledem na krácení rozpočtů ve zbytku letošního roku vůbec schopni přebírání majetku zahájit a tím vzniknou na těchto objektech další škody.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti žádám pana předsedu vlády o písemnou odpověď na tyto naléhavé otázky.

1. Z jakých prostředků mají příslušné okresní úřady - Mladá Boleslav, Nymburk a zřejmě i další, jichž se tato problematika týká, hradit práce spojené s přebíráním a správou majetku po bývalé Sovětské armádě, neboť i pokyn vypracovaný ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR č.j. 519749/92 - 31 ze dne 15. 9. 1992 je pro okresní úřady v podstatě neproveditelný.

V případě finančního nepokrytí tohoto záměru vzniknou další škody na tomto majetku, jednak vlivem již druhé zimy a hlavně nekontrolovatelným rozkrádáním vybavení objektů, protože ostraha je nedostatečná.

2. Na využití vojenského prostoru Mladá-Milovice, ale i Ralsko je v současné době vypisována mezinárodní soutěž na jeho další využití. Vyhodnocení soutěže má být provedeno v lednu 1993.

Žádám, aby s kritérii soutěže, ale i s výsledky jejího hodnocení byli seznámeni přednostové příslušných okresních úřadů, ale zejména starostové a občanská veřejnost dotčených obcí, aby se tak předešlo případným sporům.

3. Formy a připomínky mezinárodní soutěže český ateliér GAMMA, údajně tatáž firma bude provádět poradenskou službu při této soutěži a její závěrečné vyhodnocení bude podkladem pro vyhodnocení vlády.

Žádám, aby bylo zváženo, zda je vhodné a žádoucí, aby závěrečné hodnocení prováděl subjekt, který si sám vstupní podmínky stanovuje.

S ohledem na neodkladnost řešení, zejména finančního krytí přebírání a správy majetku po Sovětské armádě, pokládám spolu s ostatními poslanci, Václavem Frankem a inženýrem Miroslavem Sýkorou svou interpelaci za naléhavou a požadujeme podání odpovědi do 15 dnů. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Promiňte paní kolegyně, vy jste navrhovala označit tuto interpelaci za naléhavou na 15 dnů. Na začátku vašeho vystoupení byl zde trochu hluk, já jsem vám přesně nerozuměl: vy interpelujete na předsedu české vlády, aby se obrátil na federální vládu?

Poslankyně Gerta Mazalová: Interpeluji přímo předsedu vlády Klause.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Aby on si s tím poradil? Protože to, o čem hovoříte, je evidentně v kompetenci federálních orgánů.

Poslankyně Gerta Mazalová: Ano, přímo na pana předsedu vlády.