Česká národní rada 1992 – 1992

Poslanec Oldřich Váca: Pane předsedající, dámy a pánové, klub OBS z důvodů, které zde už byly mnohokrát řečeny, doporučuje pokračovat v rozpravě k tomuto zákonu a následně nabízíme též vstřícnou ruku, obdobně jako klub ODA, že zcela jistě zazní celá řada připomínek, které bude velice dobře zapracovat při následném jednání garančního výboru. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Vácovi. Kdo se dále hlásí se stanoviskem poslaneckého klubu? Pan kolega Opatřil.

Poslanec Rudolf Opatřil: Děkuji pane předsedající. Dámy a pánové, bylo vyhověno žádosti pana kolegy Šumana, aby bylo přerušeno jednání pléna ČNR za účelem jednání politických klubů. Vzápětí pan kolega Šuman svolal schůzi jako předseda svého výboru pro ochranu a bezpečnost. Tím v podstatě zkreslil výsledky jednání obou. HZD-SMS proto vznáší protest proti podobné dvojjedinosti. Podporujeme dále návrh LSU, aby bylo projednávání přerušeno a předáno výborům k projednání. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Opatřilovi. A dále, pokud se nikdo nehlásí se stanoviskem klubů, bych navrhoval tento postup:

Je zde procedurální návrh pana kolegy Vlčka na přerušení projednávání tohoto bodu. Ať už o tomto procedurálním návrhu rozhodneme jakkoli, domnívám se, že by bylo dobře, abychom dali šanci těm přihlášeným do rozpravy, kteří mají v úmyslu vystoupit ještě s pozměňovacími návrhy tak, aby až dojde k přerušení projednávání tohoto bodu, ať to bude na hodinu, den, dva dny nebo jeden měsíc, aby měl navrhovatel, garanční výbor, zpravodaj, případně vláda šanci pracovat se všemi pozměňovacími návrhy, které v tomto okamžiku odezní, tak abychom se při projednávání, nebo při pokračování projednávání nedostali do obdobné situace.

Navrhoval bych ještě to, abychom po zaznění těchto pozměňovacích návrhů rozhodli o těch procedurálních návrzích, které zde padly a neuzavírali rozpravu, tak, aby bylo možno vyjádření orgánů, které jsem jmenoval, potom ještě vzít v úvahu a pracovat s nimi v rámci rozpravy. To je můj návrh na další postup.

Zároveň bych vás chtěl požádat, vás, přihlášené do rozpravy: není-li námitek proti tomuto postupu, chtěl bych požádat všechny kolegy, kteří se přihlásili do rozpravy, kromě paní kolegyně Buzkové a pana kolegy Grosse, kteří označili na svých přihláškách ten fakt, že hodlají přednést pozměňovací návrhy, aby tak učinili i ostatní kolegové. Protože ve smyslu jednacího řádu bych měl dát těmto přihlášeným do rozpravy přednost.

Faktická poznámka - pan kolega Řezáč.

Poslanec Vladimír Řezáč: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, domnívám se, že takovýto postup možný není. Doktor Výborný tady správně zmínil § 22, odst. 1 jednacího řádu a hned následující ustanovení, tedy odst. 3 § 22 jasně hovoří o tom, že o procedurálním návrhu musí být hlasováno bez rozpravy. Čili není možno pokračovat v rozpravě a potom hlasovat o procedurálních návrzích. Jestliže tady zazní procedurální návrh, musí se o něm nechat hlasovat bez rozpravy a další případné pozměňovací návrhy a připomínky mohou být samozřejmě využity přímo ve výborech. Pokud vůbec k přerušení a vyhovění tomuto návrhu dojde.

Není ani úplně pravdou, že by tím bylo ohroženo přijetí tohoto zákona do konce roku, bez ohledu na to, že je možné vyřešit pokrytí bezpečnosti ... (přerušen předsedajícím).

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Promiňte pane kolego, to co říkáte, to už je rozprava k tomu "přerušit-nepřerušit". Já velice bedlivě dávám pozor a snažím se žádnou reguli neporušit.

Nemohu s vámi ovšem souhlasit v tom, co jste zde přednesl, protože § 22 dst. 3 zní: "O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Česká národní rada bez rozpravy"; bez rozpravy k tomu návrhu.

A další text - prosím kdybyste mi ještě věnovali pozornost:

"Česká národní rada může současně stanovit lhůtu do kdy jí příslušný výbor předloží stanovisko k předloženému pozměňovacímu návrhu". Z tohoto textu je zcela jasné, že odst. 3 navazuje na odst. 2, kde se mluví o tom, že je-li přednesen pozměňovací návrh, může poslanec nebo navrhovatel přerušit projednávání věci až do doby, kdy k přednesenému pozměňovacímu návrhu zaujme stanovisko výbor, který určí ČNR. Takže když dáme tyto věci do souvislosti tak si myslím, že ani není porušena litera tohoto nedobrého jednacího řádu, který zde máme k dispozici a už vůbec ne logika věci, vyslechnout ještě zbývající pozměňovací návrhy tak, aby následné debaty v orgánech ČNR se mohly zabývat vším, co zde v rozpravě padne.

Je zde další námitka proti navrhovanému postupu? Jestliže tomu tak není, dal bych slovo paní kolegyni Buzkové, která se přihlásila do pokračování rozpravy s pozměňovacím návrhem, připraví se prosím pan kolega Gross.

Zároveň bych požádal pana kolegu Macháčka a Vorlíčka, aby mi dodali informaci, zda ve svém vystoupení ... mám vašemu gestu rozumět tak pane kolego, že stahujete přihlášku do diskuse?

Prosím tedy paní kolegyni Buzkovou, aby se ujala slova.

Poslankyně Petra Buzková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že plénum ČNR nedospělo k názoru, že by výbor petiční, pro lidská práva a národnosti se měl dále zabývat návrhem zákona o Bezpečnostní informační službě, dovolte mi, abych k ustanovení tohoto zákona, které považuji za největší ohrožení lidských práv, abych k nim předložila pozměňovací návrh svým jménem. Jedná se o § 16 citovaného zákona, o kterém jsem mluvila ve svém zdůvodnění výboru pro lidská práva a národnosti.

Navrhuji, aby v § 16 odst. 1, písmeno c) byla ponechána pouze 1. část, tzn. pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů. Za záznamů je udělána tečka. A další část tohoto písmene c) tzn., v případě, že jsou užívána způsobem, kterým je zasahováno do ústavních práv občana, byla vypuštěna. Ke zdůvodnění tohoto návrhu uvádím následující. Velmi obdobným způsobem byla uváděna úprava v zákoně FS o Federální bezpečnostní informační službě.

V § 15 tohoto zákona byla přesně citována první část tohoto ustanovení z návrhu zákona ČNR, což znamenalo, že v případě veškerého pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů to muselo být činěno se souhlasem prokurátora. Pokud nebude vypuštěna část, kterou navrhuji k vypuštění, bude vlastně záviset na výkladu vedení Bezpečností informační služby, zda je, anebo není zasahováno do ústavních práv občana. Tzn., že v podstatě bude moci být zasahováno do lidských práv.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už jsem zmínila ve svém minulém vystoupení, v této zemi dostatečně dlouho byla tajná policie, která do lidských práv zasahovala. Byla bych velmi nerada, kdyby i tato nová Bezpečností a informační služba, která má být tímto zákonem zřízena, měla možnost obdobným způsobem lidská práva porušovat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní kolegyni Buzkové, předávám slovo panu poslanci Grossovi, připraví se pan poslanec Macháček.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, chápu vystoupení pana kolegy Kužílka, tak, že nepodal návrh na omezení platnosti tohoto zákona, ale vyjádřil vstřícnost klubu ODA, pokud takovýto návrh bude podán, že tento klub bude tento návrh podporovat. Totéž chápu i ze stanoviska klubu ODS. Podávám tímto svůj 20. pozměňovací návrh, který zní na doplnění § 161 tohoto zákona: "Tento zákon pozbývá platnosti dnem 30. 6. 1994." Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Já bych se chtěl zeptat právníků, zda tam nemá být účinnost - platnost. Je to takto správně? Mělo by tam být pozbývá účinnosti, jestli to můžeme takto upřesnit. Ano, děkuji.

Já jsem k těm stanoviskům koaličních klubů rozuměl přesně jako vy. Děkuji panu kolegovi Grossovi a předávám slovo panu poslanci Macháčkovi, připraví se pan kolega Čapek, jako poslední přihlášený do rozpravy.

Poslanec Jiří Macháček: Pane předsedající, dámy a pánové, já budu mít také pozměňovací návrhy, ale než se k tomu dostanu, chtěl bych ještě zkonstatovat situaci, která nastala. Bohužel, zákon o Bezpečnostní informační službě byl v garančním výboru, byl ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost, aspoň většině jeho členů předložen, nevím přesné datum, mám dojem 14. 9. - v úterý a byl projednáván 16. 9. na celodenním zasedání tohoto výboru. Od 14. do 16. 9. byl výbor na výjezdním zasedání na Šumavě a většina poslanců, až na pár výjimek neměla možnost si tento zákon de facto důsledně prostudovat. Došlo k tomu, že zákon byl projednán vzhledem k jeho rozsahu nedůsledně, i když s plnou odpovědností těch, kteří ho projednávali, protože většina těchto poslanců neměla možnost si zkonzultovat některé sporné body dopředu. Proto je tady dneska ten výsledek, že kolega Gross z tohoto garančního výboru vystupuje s 20 pozměňovacími návrhy. Byl napaden na výboru, že s nimi nevystoupil tenkrát. Já tvrdím, že prostě nemohl, protože si neměl čas to promyslet ani prokonzultovat. To je jedna z mých zásadních připomínek projednávání tohoto zákona.

Proto jsem se sám klonil k návrhu kolegy Vlčka z LSU, aby bylo projednávání tohoto návrhu přerušeno a bylo přikázáno opět výborům pro právní ochranu a bezpečnost to projednání. Zároveň ústavně právnímu výboru a výboru pro lidská práva, který byl úplně vynechán z tohoto legislativního procesu. To je zhruba k tomuto obecnému úvodu, co jsem chtěl říci.

Teď je otázka konkrétních pozměňovacích návrhů, bude-li se tento návrh dnes projednávat a hlasovat o něm. Je zde nevyjasněná funkce kontrolního orgánu pro Bezpečnostní informační službu. Je zde navrhován pětičlenný orgán a k tomuto orgánu se vztahují některá další ustanovení, jako je dejme tomu sledování ústavního činitele, kdy v návrhu zákona je navrhováno, že o tom musí být spraven předseda tohoto kontrolního orgánu. Myslím si, že je to velmi závažná záležitost a z toho asi pramení obava všech opozičních stran, že nevíme, jak bude tento kontrolní orgán složen. A vzhledem k tomu, že je pětičlenný - k počtu parlamentních klubů, když si vezmeme, které jsou dneska ve sněmovně, je jasné, že tam všechny parlamentní kluby zastoupeny nebudou a z toho vyplývá veškerý postoj, když to takto nazvu, opozičních stran, které mají přirozenou obavu.

Navrhuji proto, aby tento kontrolní orgán byl početnější. Je to těžké teď když to nemám prokonzultováno ani na výboru, ani s odborníky. Mám dojem, že by měl být minimálně sedmičlenný i když vím, že se sám dostávám do rozporu s tím, co jsem řekl, protože parlamentních klubů je tady více než sedm.

Další závažnou věcí je otázka používání operativní techniky. Jak víte, v návrhu o policii ČR, v zákonu o policii ČR, v § 36 - u zákona a používání operativní techniky je v bodě 5: "Záznamy pořízené použitím operativní techniky je nutno při neprokázání nepředpokládané činnosti předepsaným způsobem zničit." Toto v tomto zákonu chybí.

Když jsme to dávali do zákona o policii ČR v minulém volebním období, mělo to svůj logický důvod, protože by se mohlo stát, že osoba je sledována za jistým účelem, tato činnost pro kterou je sledována se jí neprokáže, ale je získán nějaký důkazní materiál, který by potom mohl být zneužit proti této osobě, bude-li dále archivován a evidován tajnou službou. Víme, že státní bezpečnost za minulého režimu právě takovýchto některých delikátních věcí velmi dobře využívala pro svou agenturní síť.

Proto navrhuji stejné znění dát do zákona o Bezpečnostní a informační službě. To je všechno. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Macháčkovi, prosím pana kolegu Čapka, aby se ujal slova.

Poslanec Miroslav Čapek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jak jsem napsal na přihlášku, nemám žádný pozměňovací návrh, pouze bych chtěl říci několik poznámek k projednávanému tisku. Jednak bych chtěl říci, že na jednání výboru z 19 členů výboru bylo přítomno 13. Devět členů výboru bylo pro další projednávání, čtyři byli proti dalšímu projednávání tohoto zákona. Tím chci také říci, že i já jsem členem garančního výboru. Mne tak trochu mrzí od předkladatelů, i od našeho pana předsedy, kterého si jinak vážím, ta skutečnost, že ve svém úvodním expozé nezmínil problémy a debaty, které vlastně při projednávání tohoto zákona vznikly již v samotném výboru.

Projednávání tohoto zákona nebylo nikterak klidné v našem výboru. Bylo dost bouřlivé. Upozorňoval jsem na to, že podobná situace se bude přesně odehrávat na plénu. Také k této situaci došlo. Ať se rozhodne o procedurálním návrhu jakýmkoli způsobem, i kdybychom seděli garanční výbor s ústavně právním výborem až do rána, nevyřeší to podstatu problému, tu celou řadu pozměňovacích návrhů, které byly předloženy a samotnému zákonu jako takovému to jenom uškodí.

Proto bych chtěl - i s vědomím všech problémů, časové tísně atd. - znovu apelovat na předkladatele, zda by oni sami nechtěli zvážit žádost o přerušení projednávání tohoto zákona alespoň do příštího pléna ČNR. Myslím si, že hlasováním o celé řadě pozměňovacích návrhů k původnímu tisku může dojít jenom k tomu, že se vytvoří hybrid všeho možného a úplně se ztratí koncepce, která by v zákoně měla být.

Proto se znovu přimlouvám za to, aby předkladatelé zvážili tuto žádost; pokud nikoli, tak já jako další členové garančního výboru se připojuji k procedurálnímu návrhu, aby další projednávání tohoto zákona bylo přerušeno alespoň do příštího pléna.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Čapkovi. O slovo se přihlásil pan kolega Vlček.

Poslanec Jaroslav Vlček: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se tak trochu cítím vinen touto situací, která tady nastala a rozhodně neprospívá nikomu z nás, že tady k jednomu bodu trávíme takovou dlouhou dobu. Domnívám se, že i v tomto případě je potřeba postupovat operativně, a to z jednoho důvodu.

Kdybych mluvil dneska k tomu, co vlastně ta služba má dělat, jaké má přinášet výsledky, jaké má přinášet informace, dovolte mi, abych vám řekl, že jsem s tím trochu přicházel do styku a některé ty informace jsem přebíral.

Vím, jak se ztrácela kvalita v těch informacích. Všude čtete, že ta služba by měla sloužit vládě. Jednoznačně vládě. V tom není rozpor. Vláda ji bude úkolovat, je tam vlastně pro ni. Spornou otázkou zůstává kontrola orgánu.

Dovolte mi říci - aby tento bod mohl být projednán - a je to můj názor - vrátil bych se k původnímu návrhu, který jsem měl. Poprosil bych, aby bylo znovu svoláno politické grémium, kde by každý zástupce nominoval jednoho člena do té skupiny. Ta skupina se může sejít okamžitě - zítra, pozítří začít pracovat. A všechny doplňující názory, které zazněly na plénu z jednotlivých klubů, může tento devítičlenný sbor pod předsednictvím pana Šumana zapracovat a na příštím plénu - nebo může být svoláno mimořádné plénum, třeba v úterý před výbory - se může tento bod projednat. Jde skutečně o věc.

Na závěr vám chci říci, že když jezdí naši státní představitelé a vláda ven, tak mnohdy potřebují informace i velmi důvěrného i osobního charakteru, dejme tomu o politicích, se kterými se stýká. Mně se to osobně stalo na několika cestách, že o nás věděli všechno a my jsme o nich nevěděli nic. Je třeba, aby to bylo zváženo, aby ta služba byla funkční. A hlavně - a to tady ještě nezaznělo - zákon musí zrovna tak chránit i ty příslušníky kontrarozvědky, aby se nedostali za jiné politické konstelace do situace, do které se dostali příslušníci StB. To znamená, aby byli stíháni pro překračování pravomoci apod. I tyto věci je třeba zvážit.

Tento zákon uspěchat - to mi připadá jako příliš velké hazardérství v současné době. Když se chválení tohoto zákona odloží o 3 nebo 4 týdny, může to být jenom ku prospěchu věci. Než schválit zákon, o kterém i předkladatelé tvrdí, že bude mít dočasnou platnost, jak s tím vystoupili ve druhé části. To je v podstatě schvalování zákona, který není plně dokonalý. Snažme se udělat něco, co může fungovat i v další době. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vlčkovi. Byla to poslední přihláška do rozpravy. Hlásí se pan kolega Payne.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych se pokusil procedurálně objasnit situaci. Rád bych připomněl, že ve zprávě o činnosti předsednictva na minulém plénu bylo schváleno to, že návrh tohoto zákona byl přikázán ústavně právnímu výboru a výboru pro právní ochranu a bezpečnost.

Tehdy byla ta správná příležitost, kdy měl někdo vystoupit (před jedním měsícem) na schůzi České národní rady a navrhnout rozšíření tohoto přikázání i jinému výboru. Nikdo tak neučinil. I když se tak nestalo, pak jednací řád podle § 46 odst. 3 říká, že každý člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadí jednání. To znamená, že na kterémkoli jednání zmíněného výboru, popř. jiných výborů mohl kterýkoliv poslanec vystoupit a navrhnout, aby tento bod byl projednán. Že bude projednáván na tomto plénu, bylo známo už před jedním měsícem, kdy také byla zkrácena lhůta k tomuto zákonu. Takže během této lhůty každý poslanec v kterémkoli výboru mohl vystoupit a požádat o projednání tohoto tisku a dnes jsme mohli mít připravena stanoviska.

Já se domnívám, že to je odpovědností každého poslance, aby se věnoval těm tiskům, které ho zajímají, a to s dostatečným předstihem. Proto bych se přimlouval za to, aby projednávání nebylo odkládáno o několik týdnů. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Paynovi. Nemám další písemnou přihlášku do rozpravy. Prosím, pan kolega Vyvadil se hlásí.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tohle je návrh zákona, který se skutečně bytostně dotýká mnohého z nás. Když se tento návrh zákona projednával v ústavně právním výboru - kolegyně Marvanová se směje - byli tam také dva zástupci patrně z těchto služeb a oni položili otázku: Pánové, čeho se bojíte? Přiznám se, že jsem řekl: Já se bojím vás. Na rozdíl od kolegy Vlčka nemám zkušenosti z této oblasti, nemám znalosti, ale vím, že je to oblast, která je velmi nebezpečná. Musím říci, že vítám v této fázi ony iniciativní návrhy, které jsou možná určitým impulsem, že asi i vládní koalice si uvědomuje, že tu cosi není dobrého, že nepochybně v této otázce by měl být přijat konsensus.

Domnívám se, že návrh zákona není dobrý. Není dobrý a mnohému z nás se nelíbí. Proto dávám ještě jeden pozměňovací návrh.

Doba jednoho roku je nepochybně doba, za kterou je možné přijmout kvalitní právní normu. Pokud by byl pozměňovací návrh kolegy Grosse přijat s tou změnou, že účinnost zákona by skončila dnem 31. 12. 1993, znamenalo by to, že budeme mít celou dobu jednoho roku pro přípravu skutečně kvalitního návrhu a všichni se můžeme k této otázce vyjádřit. Za této situace já sám bych ty pocity nebezpečí překonal. Pokud nebude přijat procedurální návrh kolegy Vlčka, zdá se, že bych já, a možná ještě jiní poslanci, ony pocity strachu, kterým se zase nesmíte divit, všichni jsme žili v této době, překonal.

To je můj návrh.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Dále se k rozpravě hlásí pan kolega Šuman.

Poslanec ČNR Vladimír Šuman: Velice váhám, jak začít. Velice mne mrzí, že pan poslanec Vlček svými znalostmi v této oblasti neobohatil, jako člen našeho výboru, jednání výboru o tomto zákoně - byla by naděje, že by byl kvalitnější. Ale on se nezúčastnil jednání výboru o tomto zákoně. Myslím, že za této situace jeho návrh v tomto kontextu je třeba vidět jako návrh, který předložil co se týče sestavení skupiny.

Za druhé se domnívám, že zákon není zdaleka ideální. Proč jsem vůbec přijal členství v této návrhové skupině, nebo mohu si dovolit říci za své kolegy, proč jsme vůbec přijali členství v návrhové skupině? Prostě proto, že v dané situaci nebylo možné váhat ani den. Uvědomme si, že první návrh slovenské strany byl takový, že SBIS má být zrušena k 30. 9. a bylo reálné, že k této situaci skutečně může dojít. Jenom to nás opravňovalo k tomu souhlasit s autorstvím. Vzpomeňte si, že v úvodním slovu jsem mluvil o tom, že nepovažuji za správné, aby vůbec takovýto zákon vznikal jako poslanecká iniciativa. Je ale taková situace, že nám nic jiného nezbývá. Je pravda, že asi málokterý zákon se tak týká osobních věcí a práv člověka, jako je tento. Na druhé straně nás ale pravděpodobně v nejbližších dnech a týdnech očekává nutnost použít tohoto způsobu i u jiných zákonů pro urychlení přijímání zákonů skrze poslaneckou iniciativu. Domnívám se, že v této fázi je to, proč to děláme, důležitější než jak důkladně se nám to podaří udělat s tím, že samozřejmě musíme velice pečlivě dbát abychom všechny námitky proti možnosti ohrožení lidských práv tam byly postiženy.

Domnívám se, že základní věci jsou tam zakotveny. Přicházejí pozměňovací návrhy, které budou projednávány naším výborem, možná ústavně právním a budou předmětem hlasování v této sněmovně. Ale nesnažme se to odkládat, nevíme jak to dopadne ve Federálním shromáždění - podle mého názoru je skutečně naší povinností ukončit projednávání tohoto zákona na této schůzi.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šumanovi a dávám slovo panu poslanci Kužílkovi.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan poslanec Šuman mnohé z toho, co jsem chtěl říci, již řekl a omezím se proto jen na některá stručná fakta. V každém případě vznikající český stát potřebuje co nejrychleji efektivní službu. Jakékoliv komplikace v této věci budou mít nedozírné následky, které bych připodobnil k optickému klamu po převratu, kdy prvotní snaha měla takový výsledek, že se omezila účinnost policejních složek a pak jsme to museli napravovat. Chci tedy odlišit určité optické klamy od reálného průběhu věcí.

Druhá věc je ta, že logika zpravodajských, zejména kontrarozvědných služeb je taková, že čím více ingerující kontrola, taková jako v zákonech více popsaná, více pronikající, tak tím menší efektivita této služby. To je základní váha této věci a uvažme tedy, že jako rozhodujeme o něčem jiném. Chceme takovou službu nebo nechceme? Pokud chceme, tak se smiřme s určitým stavem, který v žádném státě se nepodařilo nějakou třetí cestou udělat. Tak to je a kontrola a tyto věci se pak spíše odvozují od politické kultury.

A třetí věc: je nás zde několik, kteří jsme se kolem zpravodajské techniky zabývali dost důkladně a chtěl bych se proto podělit s kolegy z opozice o jednu zkušenost. Není totiž mnoho řešení v těchto věcech. Např. to, co říkala kolegyně Buzková. Chápu, co má na mysli. Ale věc, kterou mám na mysli, má jenom tři řešení. To, které navrhujete, znamená, že příslušník této služby nesmí ani na ulici vyfotografovat kapsáře, nesmí udělat kopii na xeroxu - to jsou ty paradoxy, které vznikají, když se věc domyslí až do důsledku. Pak jsou dvě varianty, jak to upravit tak, aby byly umožněny tyto běžné činnosti, které může dělat každý občan.

Jsou dvě možnosti jak to upravit: odkazem na nějakou jinou definici v jiné oblasti. Jinde je třeba vymezeno, co to jsou chráněná práva fyzických osob nebo jiný způsob, pokud byl ve federální službě, definovat to na oblast míst, která nejsou veřejně přístupná. Obracím se speciálně na paní kolegyni Buzkovou - jde tedy o místa, která nejsou veřejně přístupná nebo spadají do oblastí soukromých, ale zase se nevyhnete tomu, kdo to rozhodne. Co to jsou místa, která nejsou veřejně přístupná? Zase byste navrhovatele této jiné varianty chytila na to, že to vlastně rozhodne ta služba. Je to tedy nesmírně těžké k uchopení a zabývejme se tím, jestli je možné v současnosti formulovat tyto věci v našem právním řádu, v našich právních institucích, v našem systému, vztahu parlamentu a vlády a v dalších institucích, jestli je možné výrazně v tom pokročit. Domnívám se, že k tomuto datu ne, ale domnívám se a jsem o tom přesvědčen, že třeba za rok nebo za rok a půl to bude možné. Budeme na tom pracovat a k něčemu dospějeme. Prosil bych, aby celá tato problematika byla nahlédnuta z tohoto úhlu a věřím, že fakt, že jde o skutečně složitou a těžko uchopitelnou problematiku nebude z neinformovanosti a z nějaké jiné vůle použito k zablokování věci, protože pro mne vrcholnou dominantou je, že Česká republika nutně potřebuje efektivní orgán, který musí pracovat nejen dnes, ale už několik měsíců dozadu.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji poslanci Kužílkovi. S faktickou poznámkou se hlásí kolegyně Buzková, které dávám slovo.

Poslankyně Petra Buzková: Chtěla bych upozornit v návaznosti na vystoupení pana poslance Kužílka, že pokud by tím kritériem pro to, co to jsou ústavní práva občana, měla být ústavní Listina lidských práv a svobod, existuje v této Listině právo občana na informace. A tudíž na základě práva občana na informace by také třeba bylo možné odposlouchávat soukromé telefonní hovory s tím, že tyto informace jsou potřebné k naplnění lidského práva na informace.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za tento příspěvek do rozpravy, ne za faktickou poznámku. Písemně se dále přihlásil pan kolega Doubrava, kterému dávám slovo.