Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Šumanovi a dávám slovo společné zpravodajce výborů poslankyni Mileně Kolářové, aby odůvodnila společnou zprávu výborů ČNR, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 43.

Poslankyně Milena Kolářová: Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že zástupce předkladatele řekl to podstatné, pokud jde o důvody předkládání tohoto zákona a také vůbec o tom, proč je třeba tento zákon projednat dnes. Dovolím si pouze obecně podotknout na základě porady zpravodajů, že i my se domníváme, že tento zákon je velice nutný, že je nutné jej přijmout již dnes na tomto zasedání.

Zdůrazním pouze tu jednu věc, kterou zde již pan poslanec Šuman řekl. V každém demokratickém státě tyto zpravodajské služby existují a to právě proto, aby sloužily k ochraně občanů a nikoli proti nim.

Nyní bych ještě zdůraznila další věc. Všichni víte, že ve Federálním shromáždění byla projednávána novela zákona č. 143/1968 Sb., tím pádem nám bylo umožněno tímto velkým kompetenčním zákonem, abychom zřídili tuto bezpečnostní zpravodajskou službu. Zároveň ve výborech FS probíhá projednávání zákona o zrušení FBIS. V podstatě je ovšem potřeba, jedná se především o delimitaci majetku této bezpečnostní služby, ovšem také o delimitaci informačních evidencí, o řešení pracovněprávních vztahů, aby též na české straně existoval orgán, který by byl schopen tuto odpovědnost převzít. Proto je na nás, abychom tento orgán zde zodpovědně vytvořili.

Nyní již ke společné zprávě. Tento zákon byl projednáván ve dvou výborech, ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost a ve výboru ústavně právním. Společná zpráva je vlastně kompromisem těchto dvou výborů, došli jsme ke shodě. Vzhledem k tomu, že tento zákon má 161 paragrafů, nebudu zde číst všechny připomínky ze společné zprávy, protože by to trvalo velice dlouho. Zmíním se pouze o těch, které považuji za možná konfliktní nebo spíše zásadní.

Co se týká § 7, tím začnu. Víte, že v návrhu zákona bylo navrženo, že ředitel je odpovědný za svoji činnost ČNR.

Ve společné zprávě se tato odpovědnost mění na odpovědnost vlády. Byla to připomínka garančního výboru pro právní ochranu a bezpečnost a domníváme se, že je zcela logické, že ten, kdo zadává úkoly, ten by měl také přijímat odpovědnost za tuto službu. Tím samozřejmě není vyloučena kontrola parlamentu, takže zde v žádném případě nedochází ke kumulaci.

Dále určitým způsobem zásadní změna je v § 8. Kontrolní orgán bude nejspíše složený z členů výborů příslušných pro věci bezpečnosti, protože jsou to lidé, kteří se touto problematikou zabývají. Považujeme ovšem za naprosto nevhodné, aby toto bylo striktně dáváno do zákona, a proto je to ve společné zprávě vypuštěno.

Dále k § 10 - zde se mění slovo občana na fyzickou osobu. Je to v podstatě rozšíření nejenom pro občany našeho státu, protože žádná bezpečnostní služba nemůže zachovávat pouze práva svých občanů, ale samozřejmě i dalších, tzn. že zde je lépe hovořit o fyzické osobě.

Potom se zmíním ještě o § 14, kde se jedná o upřesnění použití střelné zbraně. Je to právě specifikace, kdy se jedná o střelnou zbraň. Je to daleko lépe vyjádřeno.

§ 28 - zde navazujeme na § 7. Pokud přijmeme to, že ředitel Bezpečnostní informační služby bude odpovědný vládě České republiky, bylo by také vhodné, aby se mohl zúčastnit jejího zasedání. Toto je právě u Nejvyššího kontrolního úřadu, ovšem je třeba, aby tato možnost byla v zákoně řečena.

K § 29 - tady se vlastně jedná o lepší vyjádření možnosti spolupráce Bezpečnostní informační služby s dalšími orgány. Předkladatel se již zmínil o tom - a to je podstatný rozdíl proti nechvalně známé StB - že Bezpečnostní informační služba nemá žádnou výkonnou pravomoc, ovšem musí spolupracovat a musí své informace někomu předávat. Takže zde se jedná o spolupráci s dalšími orgány.

Další paragrafy hovoří o služebním poměru. Je to poměrně dlouhý zákon v této oblasti, navazujeme a vycházíme ze zákona 100 o policii, ze zákona 186 a zvláště z připomínek ústavně právního výboru, porovnávali jsme tyto věci se zákoníkem práce. Nebylo však možné pouhým přejetím např. o služebním poměru policistů zákona 186 tento zákon takto pouze doplnit. Existují skutečně určitá specifika pro Bezpečnostní informační službu a ta jsou právě v této části zákona vyjádřena.

Poslední paragraf - všimněte si § 59, kde je jednoznačně vyjádřena apolitičnost této Bezpečnostní informační služby. A poslední § 160 - ten vznikl jako kompromis mezi výborem pro právní ochranu a bezpečnost a ústavně právním výborem. Diskutovali jsme právě možnost ředitele Bezpečnostní informační služby, zda má právo jako ministr vydávat obecně závazné předpisy. To samozřejmě nemá, ovšem musí na základě rozkazu dávat jejich provádění. Je to konzultováno s Úřadem důchodového zabezpečení. Pokud by tento odstavec, o kterém nyní hovořím, tam nebyl, znemožnili bychom vlastně příslušníkům Bezpečnostní informační služby, aby měli ne nějaké výhody, ale normální sociální postavení jako každý občan této republiky.

K odst. 4 § 160 - je ve společné zprávě zařazen nově. Jedná se právě o to, že pokud se hovoří v některých právních předpisech o federální bezpečnostní službě, rozumí se pro území České republiky BIS. Zmíním se pouze o dvou zákonech, kde by mohlo dojít ke kolizi, kdyby tam toto ustanovení nebylo. Je to např. zákon 256/1992, o ochraně osobních údajů v informačních systémech, dále potom zákon o telekomunikacích a další.

Posledním paragrafem, který byl doplněn - účinnost. Navrhujeme, aby účinnost tohoto zákona byla dnem vyhlášení. Je nám jasné, že je možné lépe určovat účinnost zákona přesnějším termínem, ovšem velký kompetenční zákon Federálního shromáždění, který nám toto umožňuje, má svoji účinnost stanovenou dnem vyhlášení, nemůžeme se dostat do kolize s tímto zákonem.

Poslední věc, kterou řeknu, jsou nezařazené připomínky, ať už z ústavně právního výboru či z bezpečnostního výboru. Legislativní odbor dal vyjádření, proč k tomu nedošlo. Jedná se v podstatě většinou o zpřesnění připomínek nebo o vzájemnou domluvu. Výbor pro právní ochranu a bezpečnost navrhoval v § 161, abychom stanovili také pozbytí účinností tohoto zákona.

Po vzájemné dohodě jsme došli k názoru, že by to bylo velmi neúčelné, protože bychom se mohli dostat do situace, kdy budeme tvořit pod časovým tlakem zákon, který by nemusel být dobrý. Proč tam to navrhované pozbytí účinnosti bylo? Nejednalo se o to, že bychom zákon považovali za špatný, ale spíš se jednalo o tom služebním poměru, protože se připravuje zákon o státní službě, takže bychom potom na to měli reagovat.

Ještě řeknu poslední věc, jde o tiskovou chybu. V nezařazených připomínkách je uveden zákon 143/1068, má jít o zákon z r. 1968.

Chtěla bych vás poprosit, - po společné poradě zpravodajů - doporučujeme tento zákon k přijetí. Domníváme se, že je to zákon dobrý. Chci vás zároveň poprosit o to, aby všechny návrhy byly podávány písemnou formou, aby nedošlo k jejich zkreslení a zároveň, abychom urychlili průběh tohoto jednání.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji paní společné zpravodajce. Otevírám rozpravu, do které se zatím přihlásili tři poslanci. Prosil bych pana poslance Grosse, aby přistoupil k řečništi.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážená sněmovno, přesto, že nepatřím k plamenným řečníkům této sněmovny, omlouvám se, že vás zdržím tentokrát více než při svých posledních vystoupeních. Považuji to ale za nezbytné. Své vystoupení bych chtěl rozdělit do tří částí. V první části považuji za důležité vyjádřit svůj názor na fungování bezpečnostních služeb v demokratickém státě a přispět tak svým dílem do obecné rozpravy, jak ji zahájil pan předseda našeho výboru poslanec Šuman.

Jsem téhož názoru, že Česká republika potřebuje Bezpečnostní informační službu z řady důvodů. Domnívám se, ale že Bezpečnostní informační služba by měla - a nejsem v rozporu s návrhem zákona - hájit pouze zájmy České republiky a to zájmy společné pro opozici, nebo pro nevládní strany, i pro strany vládní. Také zde nejsem v rozporu, neboť předloha zákona v tomto směru nijak nekoliduje.

Zákon jako takový by měl ale vymezit mechanismy, které by odstranily nedůvěru občanů i nevládních sil k Bezpečnostní informační službě a měl by také stanovit mechanismy, které by v budoucnu odstranily možné pokušení kohokoliv tyto služby zneužít.

Další zásadou by mělo být - a nedomnívám se, že stačí k tomu stanovení zákona - důsledné oddělení Bezpečnostní informační služby od represivní složky státní správy. Mám na mysli ministerstvo vnitra ČR. Další zásadou, která by měla Bezpečnostní informační služba splňovat, je důsledná apolitičnost. Je to i v předloze zákona uvedené.

Ve druhé části bych chtěl nadnést některé otázky na které asi odpověď hned neuslyšíme, protože z vlády zde nikdo není a také při projednávání zákona by to nebylo možné. Myslím si, ale že by sněmovna měla vědět pro projednávání dalších záležitostí především při přechodu některých kompetencí z ministerstva vnitra na Českou republiku. Hovořím záměrně na Českou republiku a nehovořím na České ministerstvo vnitra. Mám na mysli některé otázky, kam přejdou určité složky federálního ministerstva vnitra. Konkrétně mi jde o útvar sledování zpravodajské techniky a především o archiv federálního ministerstva vnitra, archiv, který dříve vlastnila Státní bezpečnost, nebo které tento archiv dříve sloužil. Pokud tyto složky federálního ministerstva přejdou na ministerstvo vnitra ČR, jsem přesvědčen, že Bezpečnostní informační služba ČR fakticky nebude nikdy nezávislá na tomto ministerstvu.

Nyní mi dovolte, abych přešel k třetí části, kdy se dočkáte konkrétních pozměňovacích návrhů. Zde musím říci, že žádosti pana předsedy Šumana asi nevyhovím, neboť mých pozměňovacích návrhů je více. Jsem si vědom toho, že není dobré, aby ve sněmovně padala při projednávání řada pozměňovacích návrhů, že toto celý průběh zkomplikuje, ale považuji to v tuto chvíli za nezbytné. Vyplývá to také ze způsobu přípravy tohoto zákona, jak byl projednáván ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost a jak zní společná zpráva. O výjimečnosti tohoto zákona hovoří i to, že se ve společné zprávě můžete dočíst 151 připomínek k 161 paragrafovanému zákonu, což samo o sobě svědčí o tom, že na této předloze byla řada věcí, které se musí upravit a tomu se asi sněmovna nevyhne.

Ještě k tomu, jak byl projednán tento zákon ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost. Tento zákon byl pod poslaneckou iniciativou a byl projednáván ve velké časové tísni. Z toho důvodu nám bylo vysvětleno, že ve FS se snažila slovenská strana prosadit zákon o zrušení Federální bezpečnostní informační služby. Tedy důvod, který zde uváděl pan poslanec Šuman byl naprosto relevantní, neboť nepokrytí území České republiky by bylo naprosto nemožné. Nicméně výbor pro právní ochranu a bezpečnost zpočátku váhal celý tento zákon takto narychlo projednávat, neboť všichni si byli vědomi toho, že jde o zákon velmi důležitý, který může ovlivnit řadu dalších věcí.

Ve výboru vznikla dohoda, protože při samotném projednávání navrhovatelé tohoto zákona předkládali při každém paragrafu pozměňovací návrhy a tak byli někteří poslanci, kteří chtěli odmítnout projednávání tohoto zákona ve výboru. Poté došlo k dohodě, neboť všichni si uvědomovali, že tento zákon je důležitý a měl by být projednán v podobě jaké byl předložen s tím, že bude časově omezena jeho platnost do konce příštího roku. Takto o tom výbor hlasoval a s výjimkou několika hlasů tento návrh prošel. Čili výbor tento zákon projednával s tím, že si je vědom jeho krátké, jednoleté platnosti. To, bohužel, ze společné zprávy vypadlo a já se nedomnívám, že u tak důležitého zákona je tento důvod, který zde společná zpravodajka uvedla, dostatečně relevantní.

Při projednávání ve výboru padla celá řada pozměňovacích návrhů, které nebyly přijaty, ale některé z nich považuji za natolik zásadní, že je zde budu muset přednést. Přesto padnou ještě některé návrhy, které ani ve výboru nepadly, neboť díky časové tísni, v které byl zákon projednáván, nemohly být vzneseny, protože jsme neměli čas k dostatečnému prostudování, ani čas k debatě s odborníky, kteří této záležitosti rozumí.

Nyní tedy již konkrétní pozměňovací návrhy, které pak předám při projednávání, při hlasování.

První připomínka je k § 5 - navrhuji dosavadní text tohoto paragrafu změnit na toto znění:

Bezpečnostní informační služba

a/ poskytuje vládě ČR informace potřebné k řešení rozhodujících otázek bezpečnosti a navrhuje vládě ČR opatření vedoucí k upevnění této bezpečnosti

b/ koordinuje svou činnost s ostatními orgány a institucemi v oblasti bezpečnosti.

Chci zdůvodnit, proč tento návrh podávám. Domnívám se, že Bezpečnostní informační služba musí poskytnout vládě všechny informace, které bude potřebovat k projednávání jejího návrhu, a ne aby vláda rozhodovala o návrhu Bezpečnostní informační služby bez informací, které Bezpečnostní informační služba má.

K § 6 navrhuji celý tento paragraf nahradit novým zněním: odstavec 1.: Bezpečností informační služba předává

a/ písemné zprávy z oboru své působnosti vymezené § 4 vládě ČR k nímž byla úkolována,

b/ ústavním orgánům ČR za významné informace, které tyto orgány potřebují pro své rozhodování

c/ příslušným státním orgánům nezbytné informace, které tyto orgány potřebují k zamezení protiústavní a protiprávní činnosti.

Odstavec 2.: Ředitel podává v požadované lhůtě zprávy z oboru působnosti Bezpečnostní a informační služby o něž požádá.

a/ prezident České republiky

b/ vláda České republiky

c/ Česká národní rada

d/ Rada obrany České republiky

Co se týče institutu prezidenta České republiky hovořím o tom v posledním paragrafu.

Odstavec 3.: Ředitel předkládá minimálně jednou ročně zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby České národní radě.

Odst. 4: Ředitel předkládá jednou ročně České národní radě návrh rozpočtu Bezpečnostní informační služby.

Odst. 5: výbor České národní rady příslušný ve věcech bezpečnosti si může na svém neveřejném zasedání vyžádat bližší specifikaci rozpočtu Bezpečnostní informační služby i podrobnější zprávu o činnosti BIS.

V § 7 dosavadní text odst. 1 nahradit tímto zněním: prezident České republiky jmenuje ředitele na návrh vlády České republiky po projednání ve výboru ČNR příslušném pro věci bezpečnosti a odvolává jej na návrh české vlády nebo České národní rady.

Dále k § 7, dosavadní odst. 4 nahradit tímto zněním: vláda České republiky ukládá svými usneseními Bezpečnostní informační službě úkoly v rozsahu její působnosti.

V tomto textu navrhuji daleko větší zpřesnění činnosti BIS. Domnívám se, že zákon by měl jednoznačně říci, komu musí BIS předávat informace, kdo BIS úkoluje a kdo může po BIS žádat informace. Toto z textu návrhu není naprosto zřejmé, respektive je to zřejmé, ale mohlo by se najít několik výkladů. Text, který zde přednáším, je převzat více méně z federálního zákona o Federální bezpečnostní informační služby.

K § 8, odst. 2: Tečku za první větou nahradit čárkou a za ní vložit text: ..."z nichž jsou 3 zástupci nevládních stran". Hovořil jsem o tom už v úvodní první rozvaze. Vím, že budou námitky, že toto zřejmě do zákona nepatří, ale domnívám se, že pro důvěryhodnost BIS a pro to, aby i občané ztratili nedůvěru, kterou k těmto službám mají, je důležité, aby toto v zákoně bylo. Pokud sněmovna nerozhodne o tomto zařazení, navrhuji ještě jeden bod zařadit místo tohoto znění, pokud tento návrh neprojde, a to: "...v němž jsou i zástupci nevládních stran". Možná to bude kompromisní řešení pro tuto sněmovnu.

V § 9 odstavec 1 navrhuji vypustit slova "...v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka". Jedná se o to, že příslušníci nebo členové kontrolního orgánu mohou vstupovat do prostor, zařízení a budov Federální bezpečnostní informační služby. Je pochopitelné, že za normální situace kontrolní orgán vstupuje do těchto budov a zařízení v doprovodu příslušníka a nebo ředitele BIS, ale pokud by vyvstala nějaká mimořádná situace, mohlo by se stát, že by toto ustanovení zákona bránilo operativně zjistit některé podrobnosti.

V odstavci 3 téhož § v bodu b) navrhuji dosavadní text nahradit kratším zněním: "Zprávu o použití zpravodajských prostředků". Domnívám se totiž, že pokud kontrolní orgán bude dostávat tuto zprávu o použití zpravodajských prostředků pouze v případech, kdy bude činnost BIS v této záležitosti ukončena, mohlo by se také stát, že tento kontrolní orgán nebude dostávat prakticky nic.

V § 10, odstavec 1 dosavadní text nahradit: "Má-li kontrolní orgán za to, že činnost BIS nebo jejích příslušníků nezákonně zkracuje, omezuje nebo poškozuje svobody občanů, je oprávněn požadovat od ředitele potřebné vysvětlení, včetně písemných materiálů, a všechny údaje, které jsou o takovéto osobě v evidenci Bezpečnostní informační služby uvedeny." Domnívám se, že formulace, tak jak je v zákoně uvedena, že mohou v takovémto mimořádném případě požadovat pouze vysvětlení, je naprosto nevyhovující a pokud půjde o takovýto mimořádný případ, je nutné, aby kontrolní orgán měl možnost si vyžádat i některé materiály.

V témže § odstavci 2 navrhuji, aby mezi slovy "řediteli" a "generálnímu" byla vyškrtnuta spojka "a" a tečku za větou nahradila tato spojka "a" a pokračovalo se v textu "České národní radě". Domnívám se, že kontrolní orgán by měl v mimořádných případech mít možnost informovat tuto poslaneckou sněmovnu o možném porušování zákona při výkonu činnosti BIS.

V odstavci 3 téhož § dosavadní text nahradit zněním: "Kontrolní orgán v případě zjištění, že činnost BIS přesahuje rámec jejího působení dle § 4, nebo je jinak nezákonná, oprávněn vyzvat vládu, aby uložila Bezpečnostní informační službě ukončení této činnosti."

V úvodním textu jste dostali návrh, aby kontrolní orgán měl možnost přímo zamezit vykonávání této činnosti BIS. Domnívám se, že je nemožné nebo není žádoucí, aby kontrolní orgán měl možnost zasahovat do výkonných pravomocí, ale zároveň se domnívám, že by měl mít možnost takovéto mimořádné případy nebo takovouto mimořádnou činnost nějakým způsobem zamezit. Čili navrhuji toto znění, i když vím, že ze společné zprávy celý tento odstavec vypadl.

Poté až k § 15 zařadit nový odstavec 3 s textem: "Pokud údaje o osobách uchovávané v evidenci BIS již nejsou k plnění úkolů BIS potřebné nebo pokud je k tomu jiný zákonný důvod, uloží Bezpečnostní informační služba tyto údaje způsobem, který každému zabrání s výjimkou soudu v přístupu k těmto údajům. Toto ustanovení bylo v zákoně o Federální bezpečnostní informační službě a dost dobře nechápu, proč tento odstavec vypadl, neboť se domnívám, že občan, který v plnění svých občanských povinností pomůže Bezpečnostní informační službě, by se neměl obávat, že tuto pomoc může někdy v budoucnu využívat a s jeho údaji nakládat samozřejmě ne nezákonně, ale tak, jak pro svoji činnost bude potřebovat.

V § 18 zařadit nový bod s textem: "Informace o jakémkoliv předchozím požadavku na použití zpravodajské techniky ve vztahu k osobě uvedené v písmenu a) včetně rozhodnutí příslušného prokurátora o tomto požadavku." Jedná se o proceduru povolování nasazení zpravodajské techniky a domnívám se, že v žádosti, kterou bude BIS předávat příslušnému prokurátorovi, by mělo být uvedeno i to, zdali již na tuto osobu v daném případě žádali o povolení třeba u jiného prokurátora a tento by měl být seznámen s tím, jak tento prokurátor rozhodl. Může se stát, že předchozí prokurátor měl poněkud lepší informace. Tento odstavec byl také v zákoně o FBIS.

Dále navrhuji dosavadní text téhož § 18 označit jako odstavec 1 a vložit odstavec 2 s textem: "O předložení žádosti k povolení týkající se ústavního činitele musí být bezodkladně informován předseda vlády, předseda ČNR a kontrolní orgán." Domnívám se totiž, že pokud bude BIS žádat o nasazení zpravodajské techniky nebo použití zpravodajské techniky vůči některým z ústavních činitelů, ať už to bude ministr nebo náměstek ministra či poslanec, měli by v takovýchto mimořádných případech již před samotným podáním žádosti být informováni tito nejvyšší ústavní činitelé a kontrolní orgány.

V § 31, odstavec 2, dosavadní text nahradit zněním: "Na žádost orgánů činných v trestním řízení zprostí ředitel mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 1. Ředitel je oprávněn zprostit mlčenlivosti tyto osoby i v jiných případech." Nezdá se mi dost normální, aby některá státní instituce nepodléhala soudům. Tak jak je to uvedeno v návrhu, může se stát, že ředitel BIS nezprostí svého příslušníka mlčenlivosti při projednávání některých záležitostí třeba u soudu.

Dále navrhuji změnu v § 58, odstavec 2: Za první větu vložit text: "Tuto skutečnost může příslušník oznámit kontrolnímu orgánu." Poté tečku za předposlední větou nahradit spojkou "a" a pokračovat v textu: "...kontrolnímu orgánu". V této části se jedná pouze zpřesnění nebo upravení tohoto paragrafu tak, aby dle mého názoru odpovídal nebo byl v souladu s § 11, kde tyto možnosti příslušníci mají.

Poté navrhuji v § 160 zahrnout nový odstavec 4 společné zprávy, která tuším také navrhuje jeden odstavec, odstavec 5 s tímto zněním: "Pokud se v tomto zákoně hovoří o prezidentu České republiky, rozumí se tím do zřízení tohoto úřadu předsednictvo České národní rady."

Ještě mi dovolte, abych se vyjádřil ke společné zprávě, kterou jsem si vyzvedl minulý týden a vyjádřil své trochu rozčarování nad některými odstavci nebo návrhy, které jsou zde navrhovány. Ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost nebyly některé z nich projednávány nebo přijaty a přesto se ve společné zprávě objevily a jsou to odstavce věcné a nikoliv legislativně právní, čili určitě by mne zajímalo, jestli to bylo z popudu ústavně právního výboru nebo z jakého důvodu se tam dostaly.

Chtěl bych se zmínit ve společné zprávě o § 6 odstavci 3, který navrhuje tato společná zpráva, aby zněl: "Bezpečnostní informační služba neposkytuje ukládané informace jiným subjektům, než které jsou uvedeny v odstavci 1 a 2 pokud tento zákon nestanoví jinak."

Mně se zdá, že tento odstavec, který je skutečně věcný, neumožňuje kontrolnímu orgánu vykonávat v bezpečnostní informační službě jakoukoliv jinou činnost, než která je striktně řečena v tomto zákoně. Do značné míry ztěžuje nebo omezuje jeho činnost, takže už v tomto návrhu se mi zdá, že jeho činnost je prakticky pouze papírová a tím se ještě zkracují jeho pravomoce. Totéž v § 9 odstavec 3 písm. a), kde je několik slov, vcelku vypadajících nenápadně, kde se navrhuje vypustit slova: "a § 7 odstavec 4." Nechápu proč kontrolní orgán, protože toto vypuštění znamená, že kontrolní orgán nebude seznámen s tím, čím vláda bezpečnostní informační službu úkoluje. Kontrolní orgán bude seznámen pouze s tím, co bezpečnostní informační služba předává vládě. Čili zdá se mi to trošku nepochopitelné.

A potom bych se chtěl dotázat pouze na závěrečná ustanovení k § 160 odstavec 4, který tato zpráva navrhuje, kde se hovoří: "pokud se v obecně závazných právních předpisech mluví o Federální bezpečnostní informační službě, rozumí se tím pro území České republiky Bezpečnostní informační služba České republiky. Pokud se nepletu, tak ještě stále FBIS jako instituce funguje a existuje, tak bych se chtěl zeptat, neboť právnicky nejsem vzdělán, možná že to pramení z toho, zda-li tento nový odstavec by nekolidoval se stávajícím právním řádem nebo právní situací takovou jaká je. Toť vše, děkuji.