Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji zástupci navrhovatelů a dávám slovo společné zpravodajce výborů paní kolegyni Pavlíkové.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Jako první vystoupil v rozpravě pan kolega Hirš, který navrhoval v § 1 mezi odstavce 2 a 3 vložit nový odstavec 4, který by zněl: "Organizační členění Tiskové kanceláře blíže vymezí statut Tiskové kanceláře", jak už ale řekl kolega předkladatel, stejný požadavek může uspokojit i § 8 písm. c). Je na vašem zvážení, jestli se bude opakovat i v § 1 či nikoliv.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: S technickou se hlásí pan poslanec Hyrš.

Poslanec Pavel Hirš: (Z místa) Já to stahuji, opravdu to tam je.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Dobře, pokud můžeme děkujeme a akceptujeme tuto vstřícnost.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Vzhledem k tomu, že tento návrh na stažení zazněl po ukončení rozpravy je třeba, aby o tom sněmovna hlasovala. Proto se ptám, kdo je pro, aby byl stažen návrh pan poslance Hirše. 120. Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? 12. Děkuji, návrh byl stažen. Prosím další návrh.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Další návrh předpokládal, aby v § 2 byl mezi odstavec 1 a 2 vložen nový odstavec a původní odstavec 2 byl přečíslován jako odstavec 3. Nový odstavec 2 by byl v tomto znění: "Stejnou službu poskytuje Česká tisková kancelář i do zahraničí."

Pardon, musím užít zkratku, která je uvedena v § 1 - Tisková kancelář.

§ 1 mluví o tom, že dále se v zákoně užívá legislativní zkratka "Tisková kancelář".

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: S technickou, pan poslanec Zemina.

Poslanec Ondřej Zemina: Já se domnívám, že by to měl být nový odstavec 3, logicky.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Pan kolega vznesl pozměňovací návrh tak, jak jsem přednesla pozměňovací návrh.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Paní kolegyně, já bych rád, abyste opakovala návrh, o kterém budeme hlasovat.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Vložit nový odstavec 2 a původní odstavec 2 přečíslovat jako 3. Nový odstavec 2 by byl tohoto znění: "Stejnou službu poskytuje Tisková kancelář i do zahraničí".

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Všichni víme, o čem budeme hlasovat. Já se ptám, kdo je ... prosil bych ještě navrhovatele, aby upřesnil svůj návrh.

Poslanec Pavel Hirš: Jestli dovolíte já jsem se držel původní verze, čili samozřejmě logicky to bude trojka, pochopitelně.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Děkuji panu kolegovi Hiršovi, on vycházel evidentně ze znění společné zprávy.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Já bych prosil ještě jednou konečné znění, o kterém budeme hlasovat.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Budeme hlasovat o znění nového odstavce 3, který bude doplňovat § 2 v tomto znění: "Stejnou službu poskytuje Tisková kancelář i do zahraničí."

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 138. Kdo je proti tomuto návrhu? 1. Děkuji, návrh byl přijat. Další návrh prosím.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Další pozměňovací návrh se vztahoval k § 8 původní předlohy, tzn. sněmovnímu tisku č. 63 a zněl takto: "V § 8 odstavci 1 vložit další odstavec nebo odsek e) a f). Odsek e) by zněl: "rozhodovat o stížnostech, týkajících se činnosti Tiskové kanceláře." odsek f): "dohlíží na využití účelových dotací dle § 10 odstavce 2."

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji, ptám se kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku! 135. Kdo je proti tomuto návrhu? 1. Děkuji, návrh byl přijat. Další návrh prosím.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Další pozměňovací návrh se vztahuje k § 9 a navrhuje, aby byl § 9 doplněn o odstavec 4, který zní: "Podmínky pro výkon funkce ředitele stanoví statut tiskové kanceláře."

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Kdo je pro tento návrh? 33. Kdo je proti tomuto návrhu? 17. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Dále v rozpravě vystoupil kolega Soural s návrhem, který se vztahoval k § 1 společné zprávy a zněl takto: V § 1 škrtnout druhou větu odstavce 1 a v odstavci 2 ukončit větu za slovem: "Tiskové kanceláře", kde je pak odkaz na pod čarou bod malá jedna.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Kdo je pro tento návrh? 32. Kdo je proti? 78. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Pan kolega Benda přednesl návrh, aby § 14, po té co dojde k přečíslování, to bude ve schváleném textu § 13, byl doplněn odstavec 3 tohoto znění: "Tento zákon pozbývá účinnosti dnem zániku tiskové kanceláře podle § 1 odstavce 1."

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Kdo je pro tento návrh? 82. Kdo je proti tomuto návrhu? 11. Ptám se, kdo se zdržel hlasování. 59. Návrh byl přijat. Prosím další.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Pan poslanec Wágner vystoupil s návrhem, aby § 4 byl upraven takto - v prvním odstavci druhá věta začíná: "Rada má sedm členů",na "Rada má devět členů". V odstavci dva doplnit: "5 členů Rady se volí z návrhů vládních stran, 4 členové se volí z návrhů nevládních stran".

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 53.

Kdo je proti tomuto návrhu? 77.

Návrh nebyl přijat. Další, prosím.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Dále vystoupili v rozpravě poslanci Zemina, Soural a Wágner. Z jejich vystoupení nevzešel žádný pozměňovací návrh, jednalo se spíš o obecnou rozpravu o míře demokracie při volbě rad či o fungování a práci rad již dříve volených.

Tím jsme tedy vyčerpali veškeré pozměňovací návrhy, které byly vzneseny k projednávanému návrhu. Prosím, pane předsedající, abyste dal hlasovat o přijetí zákona o zřízení České tiskové kanceláře ve znění tisku č. 65 a 63, tj. ve znění společné zprávy zpravodajů a ve znění pozměňovacích návrhů, které byly touto sněmovnou přijaty.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji, paní kolegyně, ptám se:

Kdo souhlasí s návrhem poslance Petra Koháčka a dalších na vydání zákona České národní rady o České tiskové kanceláři podle sněmovního tisku č. 63, ve znění společné zprávy výborů České národní rady podle sněmovního tisku č. 65 a dle schválených pozměňovacích návrhů, nechť zvedne ruku. 105.

Kdo je proti? 11.

Kdo se zdržel hlasování? 43.

Konstatuji, že zákon o České tiskové kanceláři byl přijat.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Děkuji vám, páni kolegové a přeji nově ustanovené České tiskové kanceláři do samostatného života jen vše dobré s tím, aby splnila, co od ní očekáváme.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji paní společné zpravodajce. Přeje si vystoupit ještě zástupce navrhovatelů.

Poslanec Petr Koháček: Já vám děkuji jménem navrhovatelů.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Hlásí se ještě pan poslanec Syka.

Poslanec Martin Syka: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi jedno krátké sdělení. Iniciativou výboru pro sociální politiku a zdravotnictví došlo k jednáním s pracovníky Národního centra pro podporu zdraví, kteří ve spolupráci s Institutem klinické a experimentální medicíny tento týden pro vás provádějí rozšířené vyšetření, nejenom cholesterol, nejen krevní tlak, ale i další rozšířené vyšetření vašeho zdravotního stavu. Myslím si, že je to velice důležité. Jsou ochotni a jsou připraveni vám toto vyšetření provést v místnosti, kde se nachází posilovna. Prosím, dostavte se tam tento týden. Pokud budete mít zájem je možno rozšířit toto vyšetření o zátěžové testy a další podobné věci. Myslím si, že vzhledem k tomu, co nás v této sněmovně čeká, je to velice důležitá věc.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci. S technickou poznámkou se hlásí paní kolegyně Pavlíková.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Já děkuji panu dr. Sykovi, ale přesto, že nejsem v této sněmovně první týden ani první měsíc, budu ráda, když nám vysvětlí, kde ta posilovna je. S údivem jsem vyslechla, že tady je posilovna.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Já děkuji poslanci Sykovi za jeho potěšující zprávu. Hlásí se pan poslanec Kužílek. Prosím, pojďte k řečništi.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, dovolte, abych jménem poslaneckého klubu ODA navrhl doplnění programu této schůze.

Občanská demokratická aliance předpokládá, že vzhledem k rozdílnému politickému a ekonomickému vývoji České republiky a Slovenské republiky bude ve Federálním shromáždění projednávání zákonů, upravujících ekonomické a správní poměry velmi problematické a může být často zablokováno. Zároveň ODA považuje za nutné již dnes založit dobré budoucí vztahy České republiky a Slovenské republiky na jasném určení vzájemné odpovědnosti. Navrhujeme proto zařadit nový bod - Usnesení o převzetí odpovědnosti ústavních orgánů České republiky při vzniku samostatného státu. Navrhujeme tento bod zařadit za současný bod 10 programu této schůze.

Občanská demokratická aliance takové nebo podobné usnesení pokládá za nezbytné k zajištění oprávněných zájmů a potřeb občanů České republiky. Navíc rozprava na téma samostatného českého státu by podle našeho soudu byla velmi přínosná a není důvod odkládat ji do překotnější doby.

Dovoluji si nakonec upozornit váženou sněmovnu, že odmítnutí tohoto tématu by mohlo znamenat signál k Federálnímu shromáždění, že v České národní radě není dostatečná vůle přebírat kompetence a odpovědnost, o jejímž předávání má Federální shromáždění jednat. Zároveň takové odmítnutí bude signálem ke slovenským voličům, aby v ratifikačním referendu v polovině prosince odmítli dosavadní vývoj směřující ke dvěma samostatným státům. Děkuji.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Kužílkovi. Poslanec Kužílek vznesl procedurální návrh na doplnění pořadu o bod - Usnesení o převzetí odpovědnosti ústavních orgánů České republiky při vzniku samostatného státu a tento bod zařadit jako bod 10. O tomto procedurálním návrhu se rozhoduje bez rozpravy, čili dám ihned hlasovat.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 16.

Kdo je proti? 62.

Kdo se zdržel hlasování? 77.

Návrh nebyl přijat.

Přistoupíme k dalšímu bodu programu a to je:

Navrhovatel je místopředseda vlády ČR pan Lux, kterého prosím, aby přistoupil k řečništi.

Místopředseda vlády Josef Lux: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, dámy a pánové na své schůzi dne 16. září 1992 projednala vláda ČR rozpočet Pozemkového fondu a vyslovila s ním souhlas, který je zakotven v usnesení vlády č. 551 a rozhodla se předložit tento rozpočet ke schválení v České národní radě.

Pozemkový fond ČR je samostatná právnická osoba zřízená zákonem ČNR č. 569 z r. 1991. Tímto zákonem je také vymezen jeho předmět činnosti o tomto rozsahu. Pozemkový fond vydává oprávněným osobám majetek doposud držený ve správě Pozemkového fondu v rozsahu zákona č. 229/91 a následných předpisů, dále podle schváleného privatizačního projektu privatizuje majetek převedený na něm Fondem národního majetku ČR a spravuje nemovitosti ve vlastnictví státu a také nemovitosti dosud vlastnicky neurčené, sloužící zemědělské výrobě. Rozsah činnosti, který byl Pozemkovému fondu stanoven zákonem předurčil organizační strukturu tohoto fondu. Sídlem Pozemkového fondu je Praha, Těšnov 17. Zde, kromě devíti členů výkonného výboru bude zaměstnáno 31 pracovníků, další pracoviště Pozemkového fondu budou na okresní úrovni a to v rozsahu 2 - 4 pracovníků v každém okresu.

Okresní členění je voleno z důvodu urychlení prací a je navázáno na Pozemkové úřady. Při této organizační struktuře bude Pozemkový fond zaměstnávat celkem 296 pracovníků.

Naplnění předmětu činnosti v požadovaném rozsahu vyžaduje dokonalý informační servis. Kromě vlastních informací bude Pozemkový fond využívat informační systém Katastrálního a Pozemkového úřadu.

Předkládaný rozpočet na období červenec - prosinec 1992 vychází z uvedené náročnosti, která je dána potřebou vybudování okresních pracovišť a funkčního informačního systému.

V neinvestiční sféře rozpočtu Pozemkového fondu jsou zahrnuty náklady na nákup vybavení kanceláří, jejich nájem a služby s tím spojené, jakož i ostatní položky vztahující se k zajišťování nezbytné agendy. Při stanovení výše neinvestičních nákladů a výše mzdových prostředků se plně promítá doporučení vlády ČR a v maximálně možném rozsahu je využíváno personální a věcné vybavení ministerstva zemědělství, a to na úrovni centrální i regionální.

Předkládaný návrh rozpočtu Pozemkového fondu není propojen se státním rozpočtem a výdajová stránka je naplňována příjmy plynoucími z vlastní činnosti Pozemkového fondu. Vláda projednala rozpočet Pozemkového fondu a předkládá je se svým doporučením ČNR ke schválení.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru zemědělství Josefu Luxovi.

Vládní návrh rozpočtu Pozemkového fondu České republiky na období červenec - prosinec 1992 byl přikázán k projednání 3 výborům ČNR, a to zemědělskému, rozpočtovému a hospodářskému. Se stanovisky těchto výborů nás seznámí pan předseda zemědělského výboru Černý.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, dámy a pánové mám celkem jednoduchou úlohu, protože všechny tři výbory, zemědělský, hospodářský a rozpočtový, které projednaly tento rozpočet ve svých usneseních přijaly doporučení plénu ČNR přijmout tento rozpočet beze změny.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu předsedovi výboru a otevírám rozpravu. Zatím nemám písemnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu?

(Nikdo se nehlásil).

Rozpravu tedy končím a ptám se pana místopředsedy vlády, jestli si přeje promluvit rovněž jako navrhovatel. (Místopředseda vlády Josef Lux: nikoliv.)

Není tomu tak.

Prosím Kancelář, aby svolala pány poslance do sněmovny. Vzhledem k tomu, že sněmovna není usnášení schopná, vyhlašuji desetiminutovou přestávku.

(Přerušeno v 10.18)

(Přerušena schůze, zahájena v 10.30 h)

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Dámy a pánové, budeme pokračovat v jednání.

Na úvod mám pro vás informaci, že pracovníci Národního centra podpory zdraví, kteří provádějí vyšetření, o němž vás informoval předseda zdravotního výboru dr. Syka, budou tato vyšetření provádět ještě dnes i zítra, a to dole v posilovně. Kdo z pánů poslanců či paní poslankyň neví, kde je posilovna, pracovníci Kanceláře u prezence vás tam ochotně dovedou.

Vraťme se nyní k projednávanému programu.

Společný zpravodaj poslanec Černý přednese před hlasováním návrh na usnesení České národní rady. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Jan Černý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si přednést návrh na usnesení České národní rady.

"Česká národní rada schvaluje předložený rozpočet Pozemkového fondu na období červenec - prosinec 1992, tisk ČNR 47."

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji. Ptám se, kdo s předneseným návrhem usnesení České národní rady souhlasí, nechť zvedne ruku! 133.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Děkuji, usnesení bylo přijato.

Přeje si pan místopředseda vlády Lux vystoupit?

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za projednání a schválení tohoto rozpočtu.

Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády i panu společnému zpravodaji.

Přistoupíme nyní k dalšímu bodu programu, a tímto bodem je

Z pověření navrhovatelů odůvodní předložený návrh, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 29, pan poslanec Vladimír Šuman, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové!

Jako zástupce skupiny poslanců, která předkládá tento návrh zákona o Bezpečnostní informační službě České republiky, považuji za účelné v úvodu svého vystoupení odpovědět na tři základní otázky:

1. zda jsou zpravodajské služby v demokratické společnosti potřebné a nutné,

2. zda je nutné přijímat tento zákon právě v současné době,

3. zda je správné, aby takový zákon byl předmětem poslanecké iniciativy.

Za dominantní považuji pro posouzení tohoto zákona odpověď na otázku první.

Naše poznání o praxi státní bezpečnosti a osobní zkušenosti některých z vás, kteří tu s námi sedíte, způsobily to, že vůči tajným službám je v této společnosti velmi významná averze. Prostě tu je pocit, že tajné služby jsou něco špatného, špinavého, dokonce i mezi některými politiky je dojem, že je to něco, co do demokratické společnosti nepatří.

Otázku o nezbytnosti a potřebnosti těchto služeb lze formulovat dokonce ještě ostřeji: má občan jako poplatník vůbec zájem na tom, aby platil existenci zpravodajských služeb, obvykle nazývaných tajnými službami?

Chtěl bych říci, že tak, jaký je svět a jaký je člověk, musíme vědět, že existují takové druhy kriminality, které je nezbytné odhalovat již v prvopočátku jejich vzniku. Jedná se především o organizovaný zločin, o terorismus, o narkomafie a konečně i o politickou subverzi, kterýmžto termínem je označována činnost extrémních politických skupin, která je namířena proti demokratickým principům společnosti. Není možné jinak do těchto skupin, které se tímto způsobem chovají, pronikat jinak, než zpravodajským způsobem. To je jeden z důvodů, ale není jediný.

Dalším důvodem, pro které musí tyto služby existovat, je ten, že vláda k tomu, aby mohla dobře vládnout, potřebuje jistý druh informací, které jí umožní odhadovat vývoj společnosti, které jí umožní odhadnout bezpečnostní nebezpečí, a to nejen interní, ale i ze zahraničí, a i v tomto směru jsou nutné funkce zpravodajské služby.

Zároveň však v této souvislosti považuji za nutné říct, jaké jsou vlastně zásadní rozdíly - kromě cílů, samozřejmě - mezi zpravodajskými službami v totalitním komunistickém, ale ne jenom komunistickém systému, jak o tom víme z historie.

Zdůrazňuji, že nebudu mluvit o jiných cílech, nebudu mluvit o tom, že StB byla vlastně organizací Komunistické strany Československa a svým způsobem a svojí činností se pokoušela v mnoha případech stát dokonce nad komunistickou stranou a v mnoha případech se jí to dařilo - sloužit některým prominentům této komunistické vlády.

Tedy jaké jsou rozdíly?

První rozdíl je ten, že tyto služby v demokratických společnostech nemají žádnou výkonnou pravomoc, dokonce nemají právo ani legitimovat občana.

Druhým rozdílem je to, že existuje - a v návrhu zákona je to, jak vidíte, zabudováno - parlamentní kontrola činnosti těchto služeb, přesněji řečeno parlamentní kontrola dodržování zákona při činnosti zpravodajské služby, kterou Bezpečnostní informační služba je.

A konečně dalším rozdílem je výběr kvalitních lidí po stránce občanské a morální. Posledním důvodem je vlastně to, že činnost těchto služeb je upravena zákonem a to právě tímto zákonem, který máme dnes pro bezpečnostní službu projednat a já věřím, že i přijmout.

Druhá otázka, kterou jsem formuloval je taková, zda je nutné přijímat tento zákon v současné době. Je to nezbytné proto, že ve Federálním shromáždění je v této době projednáván ve výborech a na nejbližším plénu bude projednáván a pravděpodobně přijat zákon o zrušení Federální bezpečnostní informační služby. Je nemožné, aby Česká republika nebyla pokryta zpravodajsky po jakoukoli krátkou dobu a proto je velice důležité, aby tento zákon byl schválen právě na dnešním jednání.

Konečně bych rád odpověděl na otázku, která se nabízí, zda je správné, aby tento zákon byl předmětem poslanecké iniciativy. Domnívám se, že je to zcela neobvyklé a za normálních okolností bych to považoval za nesprávné, tj. typický zákon, který by měl být předložen vládou. Ale právě z důvodů časové naléhavosti nebylo možné, než využít toho způsobu, že je předložen jako poslanecká iniciativa. Žádný z předkladatelů přitom nezastírá fakt, že podklad tohoto zákona byl připraven českými pracovníky FBIS, i když musím říci, že byla řada setkání, ve kterých jsme mnoho věcí v původním návrhu změnili.

Domnívám se, že jsem tím v podstatě vyčerpal svoji povinnost předkladatele, protože k jednotlivým ustanovením bude daleko lépe, když se bude vyjadřovat zpravodaj, my jen doporučujeme tomuto shromáždění, tomuto parlamentu, aby schválil tento zákon v té formě, v jaké to doporučuje společná zpráva.

Na závěr mi dovolte prosbu. Je logické, že tato oblast bezpečnostní informační služby je velice lákavá, je velice zajímavá a obávám se jisté tendence mnoha pozměňovacích návrhů. Byl bych rád, abyste si uvědomili jednu věc, že tento zákon má vzájemnou úzkou provázanost, byl velice zodpovědně projednán ve dvou výborech, a to v garančním výboru, tedy ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost a v ústavně právním výboru. Prosím tedy, abyste zvážili četnost a charakter svých připomínek.

Závěrem mi dovolte, protože jsem se dozvěděl v kuloárových jednáních, že snad existuje tendence tento zákon nepodpořit významnou skupinou, snad celým poslaneckým klubem. Chci říci, pokud tento zákon jako celek, poslanci, myslím organizovaná skupina poslanců, což je poslanecký klub, nepodpoří, podle mého názoru by to svědčilo o tom, že jsou obavy o to, aby tento zákon neodhalil právě takové jednání, proti kterému je tento zákon je vytvořen. Domnívám se, že i proto demokratická společnost tento zákon skutečně nutně potřebuje.

Děkuji vám za pozornost.

(Potlesk)