Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Dovolte tedy, abych rozpravu ukončil s tím, že se táži pana místopředsedy vlády, zda si přeje přednést závěrečné slovo.

(Ministr financí ČR Ivan Kočárník: Ne, ztotožňuji se s výkladem.)

Nyní dávám slovo společnému zpravodaji výborů, panu poslanci Robertu Kolářovi.

Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych přednesl jednotlivé připomínky v pořadí jak byly vzneseny, abychom o nich mohli hlasovat.

Po stažení připomínek pana kolegy Kubiše máme jako první připomínku kolegy Kačenky, který navrhuje, aby v celém textu zákona místo "Česká komora daňových poradců" bylo zavedeno "Komora daňových poradců ČR".

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem kolegy Kačenky, ať zvedne ruku. 87.

Kdo je proti? 32.

Kdo se zdržel hlasování? 34.

Tento návrh byl přijat.

Poslanec Robert Kolář: Další návrh vznesl pan kolega Výborný - týká se § 10, odst. 1, písm. c, kde se doporučuje na konec věty vložit slova "až na dobu jednoho roku". Jako zpravodaj garančního výboru se s tímto návrhem ztotožňuji a doporučuji ho.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem, který přednesl kolega Výborný, ať zvedne ruku. 173.

Tento pozměňovací návrh byl přijat.

Poslanec Robert Kolář: Další pozměňovací návrh vznesl opět pan kolega Výborný a týká se § 12 odst. 1 a celého textu zákona tam, kde se vyskytuje slovo "předseda". Původní dikce byla "předseda dozorčí rady", doporučuje se slovo "předseda" vypustit s tím, že bude pouze dozorčí rada v celém textu zákona. Rozpočtový výbor souhlasí s touto změnou a já jako zástupce navrhovatele doporučuji souhlas.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo tedy souhlasí s pozměňovacím návrhem, jak jste jej slyšeli, ať zvedne ruku. 159. Děkuji. Tento návrh byl přijat. Prosím o další pozměňovací návrh.

Poslanec Robert Kolář: Dalším pozměňovacím návrhem je můj pozměňovací návrh, a sice v tom smyslu, že v celém zákoně, kde se vyskytují slova "dozorčí rada" nahradit slovy "dozorčí komise". Rozpočtový výbor doporučuje tuto změnu k přijetí.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, ať zvedne ruku. 159. Tento návrh byl přijat. Prosím o další pozměňovací návrh.

Poslanec Robert Kolář: Další pozměňovací návrh byl návrh pana kolegy Výborného k § 12 odst. 1. Slovo "dvou" nahradit slovem "tří". Rozpočtový výbor doporučuje tuto změnu, přikláním se k tomu též.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem, jak byl přednesen, ať zvedne ruku. 151. Děkuji. I tento návrh byl přijat. Prosím o další pozměňovací návrh.

Poslanec Robert Kolář: Poslední pozměňovací návrh předkládá jako svůj návrh k § 9 odst. 1 písm. b) a má následující znění: "Bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestní čin." Rozpočtový výbor doporučuje přijetí.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 152. I tento návrh byl přijat.

Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající, děkuji. Byly vyčerpány všechny pozměňovací návrhy, které v rozpravě k tomuto zákonu zazněly.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Můžeme přikročit k hlasování o celém předloženém návrhu.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o daňovém poradenství a České komoře daňových poradců podle sněmovního tisku 18, ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 57, a schválených pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. 162.

Kdo je proti? Jeden.

Dovolte, abych konstatoval, že jsme právě schválili vládní návrh zákona ČNR o daňovém poradenství a České komoře daňových poradců. Děkuji předkladateli i společnému zpravodaji. Vás ostatní požádám, abyste upřeli pozornost k bodu

Z pověření vlády České republiky odůvodní předložený vládní návrh zákona ČNR, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 51, opět místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážená česká sněmovno, dámy a pánové. Dovolte mi pár slov k předloženému návrhu na změnu zákona o státním rozpočtu ČR.

Nedávno jsem informoval Českou národní radu o situaci v rozpočtu České republiky, když jsme projednávali zde zprávu o hospodaření ČR za 1. pololetí letošního roku. Uvedl jsem zde ve zprávě, že vláda předpokládá, že na základě analýzy výsledků rozpočtového hospodaření za další měsíce, tzn. za červenec a srpen, pokud by vývoj v rozpočtu ukazoval na tendence hrozící schodkem koncem roku, že přijme příslušná opatření. Při projednávání této zprávy za 1. pololetí současně Česká národní rada uložila vládě, aby urychleně přijala opatření k zachování rozpočtové rovnováhy včetně předložení návrhu na změnu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1992. Vláda po zhodnocení situace a po provedení dalších analýz za další měsíce se 30. září zabývala situací ve státním rozpočtu a rozhodla se využít své pravomoci vyplývající z § 13 odst. 3 zákona 576/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, a vázat výdaje ve vztahu k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu v celkovém rozsahu 9,3 miliardy Kčs. Jde o úspory ve výdajích rozpočtu dosažené rozpočtovou regulací, které byly dosaženy až do konce 3. čtvrtletí letošního roku s tím, že ve zbývajících měsících roku by vůči ústředním kapitolám žádná další regulační opatření nebyla uplatňována a že by vlastně jednotlivé kapitoly čerpaly po jedné dvanáctině rozpočtu každý měsíc ve zbytku roku.

Pro zajištění rovnováhy ve státním rozpočtu bylo však toto opatření nedostatečné, protože kromě určitého výpadku rozpočtových příjmů, o kterém jsem zde vás již informoval, víte rovněž velice dobře, že do schváleného rozpočtu nebyly zahrnuty některé výdaje. Jde zejména o výdaje související s valorizací důchodů. Proto i po opatření, ke kterému vláda má kompetenci, hrozí rozpočet deficitem i dále, i když v nižším rozsahu. Proto vláda zvažovala, zda nepřikročit k obdobnému opatření i ve vztahu k místním rozpočtům. Dospěla k závěru, že i v oblasti místních rozpočtů v zájmu udržení rovnováhy rozpočtu by bylo žádoucí provést přiměřená rozpočtová opatření.

Proto vláda České republiky navrhuje formou změny zákona ČNR o státním rozpočtu ČR na rok 1992 snížit dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů měst a obcí o šest miliard korun, což z celkového objemu dotací poskytovaných z rozpočtu republiky do rozpočtů měst a obcí představuje zhruba 17%.

Současně v zájmu zachování vyrovnaného rozpočtu, to znamená jeho nulového salda, je toto snížení výdajů třeba promítnout i do celkového snížení příjmů tak, aby zůstalo saldo rozpočtu zachováno.

Vláda je si při tom plně vědoma, že snížení prostředků pro místní rozpočty nebude jednoduchou záležitostí, že v některých okresech a obcích může být spojeno s určitými obtížemi. Přitom však vycházíme z toho, - a já jsem vás o tom tady rovněž informoval, - že i rozpočty měst a obcí by měly jak ve zbytku letošního roku, tak i v letech budoucích dýchat s ekonomikou, to znamená pohybovat se stejnosměrně, jako se pohybuje ústřední rozpočet. Představa, že by rozpočet měst a obcí žily v určitém skleníkovém prostředí, které by je odcloňovalo od vývoje ekonomiky, by byla představou zřejmě nedobrou.

Chci říci, že i když vláda je si vědoma, že může toto zkrácení dotací působit určité potíže v rozpočtech měst a obcí, současně zvažovala a ví o prostředcích, které byly do rozpočtů měst a obcí poskytnuty navíc oproti původnímu rozpočtu, a které ve svém souhrnu činí toto krácení dotací snesitelným. Chtěl bych říci, že pozastavená dotace z rozpočtu za rok 1991 ve výši jedné a půl miliardy korun bude plně uvolněna do konce roku pro rozpočty měst a obcí. Stejně tak budou převedeny i prostředky z Fondu národního majetku ČR, které byly určeny pro rozpočty měst a obcí ve výši jedna celá dvě miliardy korun.

Dále bych chtěl říci, že na platové úpravy, které vyplývají ze zákona o mzdě a z vládního nařízení o platech bude nebo bylo poskytnuto do rozpočtů měst a obcí zhruba půl miliardy korun navíc k jejich schválenému rozpočtu.

Navíc z účelových rezerv státního rozpočtu jsou uvolňovány i další nemalé prostředky na financování výdajů na ekologii, investiční výstavbu a krytí dalších potřeb. Vedle toho chci zdůraznit, že rozpočty měst a obcí ke konci srpna disponovaly přebytkem ve výši téměř 11 miliard korun a vedle toho zůstatek jejich rezervních fondů činil téměř 3 miliardy korun.

Konečně posledním argumentem, který bych chtěl uvést, vzhledem k tomu, že krácení dotace pro rozpočty měst a obcí nebude mít žádné drastické účinky pro tyto rozpočty, je skutečnost, že inflace v letošním roce nedosáhne té hodnoty, se kterou jsme počítali při sestavování rozpočtů a kde vlastně i určité výdaje byly počítány na míru inflace ve výši něco přes 13%. Očekáváme, že skutečná míra inflace bude něco kolem 10%. Z tohoto důvodu i výdaje místních rozpočtů mohou být nižší.

Vláda je přesvědčena, že racionálním a účelovým využíváním všech finančních zdrojů, které mají místní rozpočty k dispozici, lze zajistit chod jimi řízených odvětví bez vážnějších výkyvů a poruch.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci se zmínit ještě o jedné věci. V průběhu projednávání návrhu zákona na změnu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 ve výborech ČNR byl vznesen návrh na doplnění zákona. Jeho podstata spočívá v tom, aby bylo možno vzájemně kompenzovat úspory docílené při čerpání účelových dotací. Řečeno úplně obyčejně - tam, kde jsou účelové prostředky a došlo k úspoře v rozpočtech měst a obcí, aby tyto úspory mohly být použity s výjimkou dotací na jmenovité stavby i na jiné účely. Tímto opatřením by se velmi zmírnilo krácení dotace do rozpočtů měst a obcí. A vzhledem k tomu, že se jedná o řešení, které by mělo usnadnit průchodnost v rozpočtech měst a obcí krácením dotace doporučuji, aby Česká národní rada s touto změnou souhlasila.

Chtěl bych ještě jednou poděkovat poslancům ČNR za projednávání této změny zákona i za cítění jejich spoluodpovědnosti za rozpočtové hospodaření České republiky v letošním roce i v budoucích letech. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi a dávám slovo společnému zpravodaji výborů poslanci Tomáši Ježkovi, aby odůvodnil společnou zprávu výborů České národní rady, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 59. Prosím.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, přednáším společnou zprávu výborů České národní rady k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992, a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice.

Všechny výbory České národní rady kromě mandátového a imunitního výboru projednaly na svých schůzích v říjnu letošního roku vládní návrh zákona České národní rady - tento zákon máte před sebou - kterým se mění zákon České národní rady č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992, a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, což jsou rozpočtová pravidla.

Výbor České národní rady petiční, pro lidská práva a národnosti vyslovil nesouhlas s předloženým vládním návrhem. Zemědělský výbor usnesení k předloženému vládnímu návrhu nepřijal. Výbor České národní rady pro vědu, vzdělání a kulturu, mládež a tělovýchovu a zahraniční výbor České národní rady vzaly na vědomí vládní návrh zákona. A všechny ostatní výbory České národní rady doporučují, aby Česká národní rada předložený vládní návrh zákona schválila s následujícími úpravami.

Doporučuje se, aby v názvu zákona za slova "kterým se mění" byla doplněna slova "a doplňuje". To je formální úprava. A doporučuje se, aby v článku I v návětí za slova "kterým se mění" byla doplněna slova "a doplňuje". To je podobné. V článku I, bodu 2 se navrhuje podstatná změna - za slova "nahrazuje částkou 52 388 200 000 korun" doplnit slova "s tím, že úspory docílené ze všech účelových dotací s výjimkou dotace na jmenovité stavby uvedené v příloze č. 2 se započítávají do uplatněné a celkové dotace". To je to zvýhodnění, o němž hovořil pan ministr Kočárník, které umožňuje obcím přesuny úspor a manévrováním v rozpočtových položkách zmírnit celkový dopad do jejich hospodaření.

Chtěl bych reagovat ještě na jednu nejčastější připomínku, která se vyskytovala a chtěl bych zdůraznit, že ne jenom obcím se krátí rozpočet letošního roku. Také ve všech ostatních kapitolách se provádějí dosti výrazné škrty, ve výši 9,3 mld korun se trvale váží prostředky. A ten důvod, proč hovoříme jen o penězích pro obce, je ten, že o nich musí rozhodnout Česká národní rada, zatímco o ostatních 9,3 může rozhodnout ministr financí. Ale krátí se všude, to je podstatná informace. Krátí se tam i onde. To je podstatné a to bych chtěl zdůraznit, aby to bylo zřejmé. Děkuji pěkně.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji společnému zpravodaji. Dovolte mi, abych otevřel rozpravu, do které se písemně přihlásili kolegové, z nichž na prvním místě je kolega Skočovský. Připraví se kolega Vačkář.

Poslanec Miloš Skočovský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych přednesl několik připomínek k přednesenému návrhu zákona.

Klub HSD-SMS vyjadřuje nesouhlas s předloženým zákonem, a to z následujících důvodů.

1., tímto zákonem se vlastně kamufluje nepříliš přesná práce tvůrců rozpočtu České republiky na rok 1992. Učinit chybu do 10% je logické i matematicky přípustné. Chyba víc než 1/6 u dotací je příliš, musí se z toho udělat závěry, jak pro letošní rok, tak zejména pro příští rok.

2., v rozpočtech obcí a okresů je údajně rezervace v souhrnu 10 mld korun. Příjmy obcí se v průměru překračují o více než 25%. Nemyslíme si, že i tato skutečnost je v pořádku. Jednak byl před rokem učiněn špatný odhad vlastních příjmů obcí a jednak to může vést i k umrtvení podnikatelských aktivit v obcích, to je pokud tyto příjmy jsou tak vysoké, protože jsou příliš vysoké dislokační poplatky, pronájmy podnikatelům a podobně, a pokud roste výprodej majetku obcí. A výprodej roste - prodaly už toho za 2 miliardy.

3., Rozpuštění rezervy pomůže obcím, které tyto rezervy mají. Je známo, že restrikce dostane na kolena jednu třetinu ze šesti tisíc existujících obcí. A to budou zejména ty nejmenší a nejchudší. Nyní nejmenší a nejchudší.

Vycházet z hesla Když se kácí les, lítají třísky snad už dnes v této době nebudeme, pokud nechceme, aby naše země byly převedeny na jedno megaměsto a zbytek byl jako neobývaná krajina.

Náš poslanecký klub se nemůže smířit s tím, že navrhovaným zákonem se má zhoršit život takovému množství obcí.

4., podobné to je i v případě možnosti převodu prostředků z nečerpaných kapitol obecních rozpočtů. Ten, kdo uvažoval nesobecky jako hospodář, neměl známé na vyšších instancích a nedostal žádné účelové dotace, rovněž doplatí na tento zákon, protože nebude mít z čeho převádět prostředky chybějící mu pro zajištění provozu obce.

5., z celkového souboru nebo souhrnu výdajů, z 250 mld, zůstává pro dotace pro obce a okresy 52 mld. Z původně uvažované částky pro dotace se škrtalo zhruba 6 mld. Ze zbývajících cca 200 mld se škrtlo 9 mld, to je méně než 5%. Když to srovnáme s tím, kolik procent se škrtlo obcím, tak vidíme určitý nepoměr. Zdá se, že se nebere všude stejně. Zákon je tvrdší k obcím než k jiným. Jde se tedy zřejmě cestou minimálního odporu a pohodlnější finanční průchodnosti.

6., v návrhu změny zákona se nemluví vůbec o nápravných opatřeních pro dosažení větších příjmů tak, aby obecní rozpočty nemusely být tolik kráceny. Mám na mysli jak získat nezaplacené daně. Ale zřejmě jsou i další cesty.

Z uvedených důvodů navrhuji plénu České národní rady návrh zákona v předloženém znění neschválit, vrátit vládě k přepracování s tím, že do doby zavedení nového daňového systému budou finančně zabezpečeny základní funkce všech obcí.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji kolegovi Skočovskému. Prosím kolegu Vačkáře, připraví se kolega Hájek.

Poslanec Jiří Vačkář: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu hovořit dlouho, protože řada věcí, které jsem chtěl říci, již byla řečena. Chci říci pouze to, že zákon řeší důsledky a neřeší příčiny. Zcela jednoznačně bylo uloženo vládě, aby naplnila příjmovou část. S tímto se logicky nevypořádala a došlo k výrazným daňovým únikům, které jsou při různých číslech specifikovány různě. Nyní byla zvolena cesta snazšího odporu a dochází ke krácení rozpočtů měst a obcí a je manipulováno s tím, že obce vykazují - a logicky - přebytky, protože obce již pochopitelně nejsou státními orgány a nejsou státní správou, nýbrž právnickými osobami a logicky musí tvořit rezervní fondy.

Pokud budeme pokračovat v tomto systému, dojdeme k tomu, kde jsme byli - že budeme za každou cenu čerpat rozpočet na nulu a nebudeme se snažit vytvářet prostředky pro to, abychom mohli určité investiční akce, které přesahují možnosti jednotlivých roků, uskutečnit. Na ty abychom si spořili, potom, pochopitelně, půjčili a vyrovnávali v následujících letech, protože jejich výše přesahuje mezní možnosti jednotlivých obcí.

Chtěl bych na tato fakta upozornit. Chtěl bych říci, abychom se propříště snažili především řešit to, aby byla naplňována příjmová část a potom by logicky nemuselo docházet k tomu, k čemu dochází. Tak jak zde bylo zdůrazňováno, lze v těchto věcech argumentovat k různým záležitostem různě. Já o tom nejsem vnitřně přesvědčen, a proto hlasovat pro to nebudu.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji kolegovi Vačkářovi. Poprosím kolegu Hájka Josefa s tím, že konstatuji, že není dalších přihlášek do rozpravy.

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, vládní návrh změny rozpočtového zákona České republiky na rok 1992, předložený sněmovně tiskem č. 51, lze stručně charakterizovat takto: Zaprvé je zachovávána rovnovážnost výdajů a příjmů na úrovni o 6 miliard nižší proti rozpočtované úrovni ze zákona č. 571/1991 Sb. Za druhé navrhovaná rozpočtová změna ve výdajích je v plné výši směrována po rozpočtové vertikále, tedy do snížení dotace k rozpočtům okresních úřadů a obcí.

Rozpočtová prognóza, kterou lze vysledovat z důvodové zprávy, očekává další reálné snížení příjmů a výdajů zhruba o 9,3 miliardy Kčs, jak zde již bylo řečeno, které snižují v absolutním vyjádření rovnovážný rozpočtový stav na úrovni obou stran rozpočtu na výši cca 240 miliard Kčs. Bez další analýzy a výčtu metodických dislokačních změn pouze konstatuji, že rozpočtové výdaje České republiky dosáhly v loňském roce výše 275 miliard Kčs, tedy je zde absolutní faktický pokles o 35 miliard Kčs. V místních rozpočtech podobným propočtem činí pokles 11 miliard Kčs. Tyto údaje s určitou mírou nepřesnosti charakterizují napětí celé rozpočtové soustavy ve výdajích, jejichž primární příčinou jsou výpadky na straně daňových příjmů. Situaci neřeší a není možné ani řešení hledat pouze v nástrojích rozpočtové politiky, včetně třeba dalších emisí státních obligací, ale ani v přesouvání financování společenské spotřeby na obyvatelstvo.

Připomínám tyto rozpočtové agregátní údaje, především proto, že na ně musí aktivně reagovat hospodářská politika vlády a tedy návazně i návrh rozpočtu na rok 1993.

Nyní k vlastnímu návrhu změny rozpočtového zákona podle tisku č. 51. Návrh je podle mého názoru nekorektní a restrikčně asymetrický v tvrdosti k rozpočtům okresů, měst a obcí. Trvalé vázání rozpočtové rezervy ve výši 6,3 miliardy Kčs na kapitole VPS je výdajově neutrální. Zbytek ve výši 9 miliard Kčs postihuje ze dvou třetin právě rozpočty okresů, měst a obcí, tedy úroveň rozpočtové samosprávy, a pouze jednou třetinou rozpočtový horizont jednotlivých kapitol. Tento nepoměr je ještě výraznější při zvážení tohoto krácení k celkovým rozpočtovým výdajům. V nich to potom představuje krácení ve výši 17,5% u okresů, měst a obcí, ale pouhé necelé jedno procento ve všech ostatních kapitolách rozpočtové skladby po odpočtení Všeobecné pokladní správy. Argumentace celé této operace je podivná, dala by se vyjádřit asi takto: Vracíme vám peníze, které jsme vám předtím vzali. A dále vláda vychází ze zásady, že hospodaření těchto samosprávných subjektů nemůže být plně izolováno od problémů v ekonomice i tím, že státní rozpočet garantuje obcím téměř 80% rozpočtových příjmů. To ale není chyba měst a obcí. Tento vztah jsme založili zde v této sněmovně zhruba před rokem. Pro zajímavost budu simulovat loňskou situaci, kdy okresy, města a obce měly ve svých příjmech podíl na některých daních, konkrétně to byl 40procentní podíl na výnosu daně ze mzdy a odvodu z objemu mezd. Výpadek těchto daňových příjmů je v letošním roce prognozován ve výši 5,1 miliardy Kčs. Tedy vyšší dýchání s ekonomikou by při tomto mechanismu znamenalo snížení příjmů okresů, měst a obcí pouze o 2 miliardy Kčs, ne tedy o 6 miliard Kčs.

Příčina zvoleného restrikčního postupu je zřejmě jiná. Rozpočty okresů, měst a obcí v souhrnu vykazují časové přebytky. Řešení se tedy z úrovně centra jeví jako průchodné, zdaleka však tomu tak nebude na úrovni okresních shromáždění a jednotlivých míst. Řada měst a obcí se dostane do neřešitelných finančních potíží, vlastní příjmy jsou ve 4. čtvrtletí vždy výrazně pod úrovní nezbytných údajů, a je to zcela logické, protože vlastní příjmy typu domovní daň, daň z příjmů obyvatelstva se tvoří a vybírají v prvním pololetí. V kategorii neinvestičních výdajů - jsou směrovány především do oblasti údržby a zde budou problémy s těžko vypověditelnými smlouvami, které jsou s dodavateli v letošním roce na úrovni měst a obcí uzavřeny.

To co obce a města nahospodařily v doplňkových a nahodilých příjmech, budou nuceny použít jinak než občanům slibovaly. Připomínám, že jen za odprodej obecního majetku obce získaly letos přes 2 miliardy Kčs, pro které měly zcela jiné rozpočtové určení.

Realizace změny rozpočtového zákona v navrhovaném rozsahu je pro nižší samosprávnou úroveň nekorektní a také destimulující. Toto je stanovisko našeho poslaneckého klubu a z těchto důvodů předkládám i pozměňovací návrh: V čl. 1 bod 1 nahradit v navržené dikci úpravu příjmu a výdajů částkou 252 865 029 000 Kčs. V příloze č. 1 potom zvýšit v příjmech částku 106 926 221 Kčs na hodnotu 109 926 221 Kčs. Ve výdajích - také v této příloze - dotaci do rozpočtů okresních úřadů a obcí - místo částky 52 388 200 na částku 55 388 200 Kčs. V příloze č. 2 potom ponechat účelové dotace na dosud rozpočtované úrovni a zbytek krácení - pokud jste počítali, tak navrhuji poloviční krácení, třímiliardové krácení - cca 1,5 miliardy provést snížením neúčelové dotace stejným procentem ke všem okresům tak, že celková dotace v řádku úhrn za Českou republiku dosáhne hodnoty 55 388 200. V odstavci 2 čl. 1 to potom znamená nahradit částku 52 388 200 částkou 55 388 200 Kčs s dodatkem, který jinak - podle našeho názoru lépe - vyjadřuje to, co zde přednesl pan kolega Ježek.

Čili, doplnit tuto větu těmito slovy: "s tím, že docílené úspory u účelových dotací s výjimkou jmenovitých staveb mají rozpočtový charakter globální dotace". To je zřejmě dikce přesnější.

Děkuji vám za pozornost.