Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Josefa Hájka, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Recman a dále pan poslanec Valach.

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové!

Jsem pověřen klubem poslanců klubu Levého bloku seznámit sněmovnu s jeho stanoviskem k předložené zprávě.

Zákon o rozpočtu České republiky na rok 1992 byl schválen na 29. schůzi České národní rady, která proběhla od 17. do 20. prosince minulého roku. Náš poslanecký klub jako jediný v této sněmovně návrh zákona nepodpořil, když uvedl zásadní kritické výhrady k jeho sestavení a úrovni.

Z těsnopisecké zprávy z této schůze si lze naše věcné výhrady znovu oživit. Realizace rozpočtu znovu prokázala a prokazuje jejich opodstatněnost a jejich kvalifikovanost.

1. Tvrdili jsme, že rozpočtový výsledek roku 1991 je nejen rizikový, kdy vláda rizikovost odhadovala na 0 - 7 mld. Kčs, ale reálně schodkový s úrovní přesahující horní hranici odhadu. Na tento schodek návrh rozpočtu na letošní rok nereagoval a tak nezbude nic jiného, než při schvalování závěrečného účtu řešit tuto skutečnost emisí obligací.

2. Tvrdili jsme, že extrapolace rozpočtových příjmů neodpovídá charakteru transformace ekonomiky a z tohoto důvodu jsme označili všechny hlavní daňové příjmy jako nereálné.

Realizace rozpočtu znovu plně potvrzuje oprávněnost této kritiky.

3. Za nepřijatelnou jsme označili skutečnost, že rozpočet nezahrnuje ve svých výdajích položku valorizace důchodů. Z tohoto důvodu jsme rozpočet dokonce označili jako asociální.

Na tuto skutečnost dnes kriticky poukazuje i předložená zpráva.

4. Dále jsme uváděli, že rozpočet je výdajově postaven pod úroveň prognozované inflace, což při jeho realizaci znamená i plošné krácení výdajů ve všech odvětvích. Tato časová regulace je prakticky celý rok prováděna a není předpoklad pro její uvolnění ani ve IV. čtvrtletí.

Pro úplnost výpovědi dodáváme, že naše tehdejší stanovisko vyvolalo ostrou reakci některých našich tehdejších (ale i dnešních) kolegů, kteří nás označili za nepřátele reformních procesů, když abstrahujeme od silnějšího verbálního arzenálu.

Zpráva, kterou předložila vláda k dnešnímu jednání, je podle našeho názoru v kvantifikovatelných oblastech realistická. Nesdílíme optimistické prognózy na brzké oživení, myslíme si, že jediný údaj, to jest další pokles produktivity práce proti výraznému růstu mezd, svědčí o tom, že největší problémy má transformační proces před sebou, a to se všemi negativními důsledky - včetně důsledků rozpočtových.

Vzhledem k tomu, že ve zbývající části roku se budeme zabývat rozpočtovými pravidly a návrhem rozpočtu na rok 1993, bylo by rozumné, aby byl reálně dosažitelný rozpočtový výhled komplexně změněn do podoby korekcí v rozpočtovém zákoně, a to již v měsíci říjnu. Bude tak možné projednat i výši krácení výdajů do jednotlivých kapitol ve vztahu k zachování sociálně ekonomických mezí některých výdajů, bude tak i k dispozici očištěná rozpočtová základna pro nezbytnou kontinuitu na příští rok.

Jsme toho názoru, že změna rozpočtového zákona v nejkratší možné době je nezbytná i proto, že některé vládní kroky přesahují rámec rozpočtových kompetencí exekutivy a jejich legitimita je podmíněna schválením Českou národní radou. Zde máme na mysli především nezvratné krácení zákonem stanovených dotací do rozpočtů okresů a obcí, dále pak překročení poskytování státních záruk na úvěry, kde již o 10 mld. Kčs byl překročen horní limit, který tvoří 10ti procentní úroveň rozpočtových příjmů. Dovození převzetí ručení za závazky Fondem národního jmění je právně pochybné.

Z těchto důvodů navrhujeme, aby do usnesení z dnešního jednání byl zahrnut bod tohoto znění:

Česká národní rada žádá vládu, aby na další schůzi ČNR v měsíci říjnu předložila návrh na změnu zákona o státním rozpočtu na rok 1992.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Recman. Připraví se pan poslanec Valach.

Poslanec Svatomír Recman: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, předložená zpráva má průběžnou vypovídací schopnost o ekonomickém vývoji v České republice a jejím dopadu do hospodaření státního rozpočtu v prvním pololetí. Z tohoto pohledu je možno s uvedenými fakty polemizovat, navíc ze zkušeností dalších tří měsíců, jak o tom hovořil pan ministr Kočárník, což není předmětem mého vystoupení.

Vzhledem k tomu, že výsledky prvního pololetí a dnes již téměř tři čtvrtě roku jsou za námi, je pro mne jako poslance a člena rozpočtového výboru ČNR podstatně zajímavější ta pasáž zprávy, kde se na základě dosažených výsledků prvního pololetí a ocenění rozhodujících sociálně ekonomických faktorů, která se zabývá odhadem a prognozou vývoje státního rozpočtu do konce roku 1992.

Přestože státní rozpočet republiky byl na rok 1992 sestaven a ČNR schválen jako vyrovnaný v celkovém objemu příjmů a výdajů ve výši 255,9 mld. Kčs, vývoj státního rozpočtu v prvním pololetí, ale zejména očekávaný vývoj příjmů ve druhém pololetí letošního roku zatím negarantuje vyrovnaný státní rozpočet ani s výraznými regulacemi na straně výdajů.

Prognoza tak, jak je publikována v předložené zprávě, předpokládá výpadek zdrojů státního rozpočtu České republiky ve výši 20 - 22 mld. Kčs, což při očekávané úspoře výdajů v objemu asi 2 mld. Kčs znamená schodek státního rozpočtu 18 - 20 mld. Kčs, schodek upřesněný panem ministrem Kočárníkem na 16 - 20 mld. Kčs za celý rok 1992.

Jako kardinální problém se jeví otázka příjmů státního rozpočtu a v návaznosti na ni otázka restrikce výdajů, i když vláda, jak uvádí ve zprávě, si je vědoma jejich závislosti na zachování sociálně ekonomických mezí některých výdajů, a to zejména těch, které se bezprostředně dotýkají obyvatelstva. Mám na mysli zejména oblast sociální, zdravotnictví, školství apod.

Dovolil bych si proto v kontextu celé zprávy položit vládě a jednotlivým ministrům několik otázek.

Za prvé - Ve zprávě se hovoří o nezbytnosti přijmout mimořádná rozpočtová opatření v závislostech na výsledcích hospodaření státního rozpočtu za 8 měsíců k udržení rozpočtové rovnováhy včetně možnosti změny zákona o státním rozpočtu. Byla tato mimořádná opatření vládou nebo ministerstvem financí České republiky přijata a na čem se tato opatření zakládají?

Za druhé - Ve zprávě se konstatuje skutečnost, která dále není nikde doložena, že na vývoji ekonomiky v prvním pololetí se významně podílí i přímé investice ze zahraničí. Kolik tyto přímé investice představovali a do kterých resortů, případně podniků byly tyto přímé zahraniční investice vloženy.

Za třetí - Nejvážnější problém vidím v plnění rozpočtových příjmů, kde je zejména nízký výnos daně z obratu a jeho absolutní pokles i ve srovnání s rokem 1991. Na této skutečnosti se samozřejmě podílí nemalými částmi i daňové úniky. Jakým způsobem vláda nebo ministerstvo financí bude řešit ve druhém pololetí letošního roku možnost zvýšení příjmů z uvedené daně z obratu a jak budou řešit finanční úřady zamezení dalších daňových úniků.

Ve zprávě se rovněž poukazuje na schodek státního rozpočtu a podtrhuje se zde skutečnost, že existuje i reálné riziko výrazného zhoršení zadluženosti vlády u bankovního systému koncem roku 1995.

Chtěl bych znát v tomto případě názor vlády nebo ministra financí na řešení této uvedené situace.

Poslední dotaz. V závěrech zprávy je uvedeno, že vláda bude pokračovat i v regulaci rozpočtových výdajů. Předpokládá se rovněž, že prostředky uspořené za tři čtvrtě roku nebudou ve zbývajícím období uvolněny, ale chce se provést restrikce výdajů při zachování určitých sociálně ekonomických mezí v rozhodujících oblastech, které se dotýkají obyvatelstva.

Chtěl bych se zeptat přítomných ministrů, zda jsou při těchto restrikcích schopni ve svém resortu plně zabezpečit úkoly, které vyplývají z přijatého prohlášení vlády ČR a ze současně přijatého zákona o státním rozpočtu.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Prosím pana poslance Valacha, aby se ujal slova. Další přihlášky do rozpravy nemám.

Poslanec Vítězslav Valach: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, jménem klubů poslanců Sdružení pro republiku, Republikánské strany Československa bych chtěl poděkovat panu ministrovi Kočárníkovi za přednesenou zprávu o vývoji rozpočtového hospodaření ČR v prvním pololetí 1992, která byla nepochybně dobře připravena, přednesena i zdůvodněna.

Jelikož však - jak si můžete všichni přečíst ve zprávě výboru ZO KSČ na federálním ministerstvu financí z 25. května 1988 - cituji: "Soudruh Kočárník jako ředitel odboru se úspěšně vyrovnává se svými úkoly a značně se podílí na řešení problematiky přestavby hospodářského mechanismu na úseku financí".

Přejeme pravicové vládní koalici, aby nynější práce ministerstva financí pod jeho vedením dopadla o něco lépe než za předchozí vlády.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Valachovi. Do rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Já nejsem národohospodář, takže budu mluvit velice krátce. Za svou osobu musím říci, že mně se ta zpráva jevila jako velice realistická, nezakrývající žádná hluchá místa. Mám za to, že je velice dobrá, dokonce tam byly i určité rizikové momenty, což samozřejmě může opozice využívat. Pravda je, že by mne zajímaly určité úvahy, rád bych ocenil odpovědi na ně. Jsou tam určité rozdíly mezi růstem celkových reálných příjmů a mezi příjmy z mezd. Je vidět, že tam přece jenom asi je určitý pokles. Potom by mně zajímala jedna úvaha, která bezprostředně může být odmítnuta, protože se možná netýká zprávy o rozpočtu, ovšem souvislost má. Týká se otázky důchodové situace podniků. Je tady vazba na zákony federální, zákon o konkursu a vyrovnání. Já jsem četl v článku Ekonomika od pana místopředsedy úvahu, že konkursy, bankroty mají svůj ozdravující účinek. Musím říci - nejsem národohospodář - že to tak cítím také. Teď se objevily určité úvahy, že ustanovení § 67 by mělo být odloženo. Chtěl bych znát odpověď. Zcela realisticky chci k tomu zaujmout stanovisko. Pokud je naděje nebo určitý realistický průhled, pokud dojde k tomu odložení, zda se zlepší situace v předluženosti, pak budu mít já sám za to, že je to racionální opatření. Potom by mě ovšem zajímalo, v čem by vláda viděla možnost působení v tomto směru. Pokud není naděje, že se situace změní, přiznávám za svou osobu, že odložení účinnosti tohoto ustanovení bych nepokládal za racionální, naopak mám pocit, že v určitém smyslu ztíží příjmovou situaci do státního rozpočtu. Tolik můj dotaz.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi. Do rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Wagner. Prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Vačkář.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, současně s tím, že nám byla předložena zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření ČR za I. pololetí, obdržel rozpočtový výbor rovněž zprávu Státní banky československé o měnovém vývoji v I. pololetí. Mám příležitost srovnávat ze dvou textů, které z jiných pohledů posuzují stejné věci. Ještě před tím, než se zmíním o některých konkrétních okolnostech, jak na ně nahlížím, považoval bych za vhodné, a to zcela formálně, s položením otázky vládě podle zákona o jednacím řádu, požádat, aby při další zprávě k 30. 9. nám byl předložen ještě jeden přehled navíc. Domnívám se, že ze žádných údajů, které již mám k dispozici, ať se týkají státního závěrečného účtu za minulý rok, nebo rozpočtu letošního roku, či jiných rozpočtových materiálů, ze žádných z nich není dostatečný přehled o státních aktivech a pasivech a o pohybech v nich. Prosil bych proto, aby nám byl poskytnut přehled, který umožňuje jistou kontrolu vzájemných vazeb a pohybů. Tolik k této drobnosti. Prosil bych, aby pan ministr současně vzal na vědomí, že netrvám na dodržení lhůty 30 dnů, protože jsem položil formální otázku, ale uspokojím se s tím, když to bude předloženo současně se zprávou o hospodaření českého rozpočtu k 30. 9.

Hlavní argument pro výpadek příjmů je z mnoha pohledů velmi zajímavý. Je to argument výpadku daňových příjmů. Specificky se tady tvrdí, že jsou to zejména ty daňové příjmy, které nějakým způsobem mají federální charakter. Nicméně neměl jsem příležitost, a mám obavu, že z mých kolegů málokdo, ale pravděpodobně ministerstvo financí ano, vidět do vývoje těchto příjmů ve Slovenské republice, protože se zde velmi jasně a zřetelně tvrdí, že tam je zakopán pes. Nicméně nesdílím tento názor tak zcela.

Z čísel plyne - nechci vás jimi zatěžovat - a z propočtů, které si můžeme každý udělat samozřejmě plyne též, že nemůže jít ani o necelých 50% výpadku daňových příjmů. Takže bych prosil přesněji specifikovat další výpadky daňových příjmů v ČR. Z hlediska logiky ryze politické pak samozřejmě nemohu pomlčet o tom, že tento vývoj je logickým důsledkem prováděné reformy, že se dal předvídat, že je normální, že je cenou, kterou musíme platit za změny, které provádíme, a to přesně způsobem, pro který jsme se rozhodli. Aby bylo naprosto zřetelné, že každé řešení - jakékoli jiné - má své vady. Nekritizuji ideologicky, pouze konstatuji, že jsou to zcela očekávané průvodní jevy, nicméně v míře daleko větší než bylo potřebné. Mnozí ze zde přítomných kolegyň a kolegů, mnozí ve federálním parlamentu a mnozí mimo parlament upozorňovali celé dva roky od chvíle, kdy scénář reformy byl schválen a kdy reforma vlastně započala, že není zajištěna ani správa daní a že celý vývoj ekonomiky je ohrožen právě tím, jakým způsobem bude s to se ministerstvo financí a jeho podřízené organizace s těmito problémy vypořádat. Nejdříve na naši kritiku byla odpověď velmi prostá a jednoduchá - žádné úniky nejsou. Ve chvíli, kdy jsme je kvantifikovali na 10 až 20 miliard, se začalo uvažovat, že možná budou. A dnes už skutečně jsou, ale nicméně ještě pořád nemůžeme položit otázku, protože bychom nedostali zcela jistě patřičnou odpověď, kolik přesahují patřičnou mez 5%, které se ve vyspělých zemích připouští jako možnost, kde fiskus si neumí poradit. Domnívám se, že bychom neměli nechat tyto úniky na pospas tomu, že budeme krčit rameny a říkat - je nám líto, je to tak. Já bych očekával, že vláda podnikne něco zcela konkrétního. Byl zde přijat již zákon v minulém období o správě daní a v této souvislosti mi nezbývá, než položit otázku, na kterou bych prosil odpověď pokud možno v závěrečném slově pana ministra, ne-li, tedy ve lhůtě oněch 30 dnů, to je otázku, jak vláda ČR připravuje realizaci zákona o správě daní, aby tento stav, který ohrožuje trvale hospodaření ČR a navíc je nemravný, byl napraven. Kromě této věci pojetí rozpočtového hospodaření a pojetí politického mám jisté výhrady i k některým vyjádřením vlády v předložené zprávě k některé její argumentaci.

Na jednom místě se zde hovoří o tom, že jakoby naši obyvatelé více jedli, že kupují potraviny, protože mají nulovou daň z obratu. Já se domnívám, že s takovouto argumentací by se nemělo na nás chodit, že ta argumentace je velmi pochybná i pokud jde o paliva a energii a zejména pokud jde následně o nájemné a dopravu. To všechno pojímám tak, že to pouze zaplňuje povinné tensum informací k této zprávě, jaksi rozsah zprávy, ale naprosto nic to nedokumentuje a vůbec nic to nedokazuje. To v rozmezí hospodářského vývoje, o němž je řeč, nemůže jít o číselné údaje, které jsou podstatné. A pokud by o ně šlo, pak to má ovšem souvislost s něčím jiným, a to je se zahraniční turistikou, eventuálně ještě s něčím jiným, to je s nákupy z hlediska velmi výhodných kurzů, které v souvislosti s turistikou jsou současně zde prováděny - někteří mohou říkat, že to je dobře, že to tady nakupují, jiní mohou říkat, že nás vykupují, to je prostě věc názoru -, ale ten problém je třeba zmínit.

Pokud se jedná o argumentaci v souvislosti s víc výpadkem příjmů a restrikcích ve výdajích a vzájemnou souvislost, považuji za důležité konstatovat, že je velmi jednoduché hledat řešení, která se pohybují v prostoru, který přímo není naším prostorem. Pan ministr to řekl tak, že obecní rozpočty nedýchají s tímto rozpočtem státním. Já to řeknu jinak - on to pojímá z jedné strany já to pojímám z druhé. Je jistě velmi složité regulovat prostředky do obecních rozpočtů v situaci, kdy řada obcí již je bohatých, jiné jsou velmi chudé, kdy řada obcí již prostředky má a dokáže přežít a jiné ne. Nebylo nám předvedeno nic jiného - jako řešení -, než že velká a podstatná část toho, co v tom rozpočtu bude chybět, se ušetří na obcích.

Ale ptám se: Je rozumná cesta, v níž posuzují ti, kteří neodpovídají za obecní rozpočty, a to jen plošně, potřebu či nepotřebu prostředků v obcích? Já se domnívám, že by byl nejvyšší čas řešit tento problém nikoliv plošně, ale konkrétně. Obávám se, že můžeme vyvolat lavinu velkých problémů v obcích, pokud dáme souhlas k plošnému omezení prostředků do obecních rozpočtů.

A pokud bych si mohl dovolit závěrem ještě jednu poznámku k měnovému vývoji, nedomnívám se, že je vhodné příliš se chlubit, neb rezervy, které tvrdí obě zprávy, že zde jsou, nepocházejí z tvorby zdrojů zahraničním obchodem, tedy vlastní výrobou či službami, ale pocházejí z jiných zdrojů, ze zdrojů úvěrových. To stabilizovalo naši situaci. Bylo by dobře, abychom v těchto věcech nazývali všechno pravým jménem a byli schopni posuzovat naše možnosti velmi reálně.

Proto budu ještě reagovat na to, co zde řekl pan kolega Vyvadil. Ten problém má souvislost samozřejmě i s tím, co je teď na pořadu. Ale ten problém je daleko širší.

Nedomnívám se, že jeho názor, rozdílný od názoru vlády, by byl v tomto případě nejlepším řešením. Mám zato, že názor vlády proklamovaný panem místopředsedou Kočárníkem - o půl roku ještě prodloužit - by pravděpodobně mnohé věci vyřešil, přechodně. Nicméně situace, v níž se podniky dostanou k tomu, že budou muset jaksi přiznat barvu, ta je přede dveřmi. Je jen rozhodnutí strategické, rozhodnutí vlády, jestli připustí, aby se to stalo již v době, kdy skutečně celý mechanismus potřebný pro racionální fungování příslušného zákona, by vlastně ještě nemohl fungovat.

Proto považuji za vhodné i při této příležitosti podotknout, že s tím odložením bych souhlasil, že bych je podporoval, ale samozřejmě s tím, že ten půlrok se nevyužije jen k tomu, aby se problém odložil, ale zejména k tomu, aby se jeho řešení pomocí příslušných ekonomických, ale zejména správních opatření připravilo.

Domnívám se, že v jednom je možno tuto zprávu považovat za dobrou a to v tom, že konstatuje mnohá fakta zcela jednoznačně a hlavně to rozhodující, že z charakteristiky vývoje ekonomiky jasně vyplývá rozpor mezi zlepšujícími se poměry tam a zhoršujícími se poměry ve státním rozpočtu. Čímž bych si dovolil připomenout to, co mnozí moji kolegové i já jsme již vyjádřili jako předpoklad možného vývoje v době, kdy se reforma schvalovala. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Wágnerovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vačkář a připraví se pan poslanec Grulich.

Poslanec Jiří Vačkář: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno! Dovolte, abych stručně reagoval na některé části zprávy o výsledku hospodaření ČR za I. pololetí letošního roku. Budu se snažit, abych se vyhnul tomu, co zde již bylo řečeno, abychom naše jednání zbytečně neprodlužovali.

Chci říci zcela odpovědně, že se nedaří naplňovat příjmovou část, a to myslím, že z části je ovlivněno také tím, že nově vzniklé a rozvíjející se finanční úřady nejsou zcela schopny kontrolovat více než milión soukromníků, kteří začínají a vedou evidenci na různém stupni. Myslím, že tam dochází ke značným daňovým únikům.

Chci zcela odpovědně říci, že velká restriktivní politika je vedena především do míst nejmenšího odporu ve výdajové části, do hospodaření okresních úřadů, měst a obcí. Tam, jak jsme se dnes dozvěděli, na rozdíl od zprávy, která nám byla v rozpočtovém výboru předložena před týdnem, nebude 12 - 15, ale bude 20%. Chci říci zcela odpovědně, že toto krácení je neúměrně vysoké, že si musíme uvědomit, že prostředky jsou směrovány především do investičních akcí, kde pochopitelně nemožnost dodržení závazků povede ke značným problémům.

A chci říci také to, že rezerva 9 mld Kčs se skládá z celé řady různě velkých částek, víme, že u obcí docházelo spíše k dělení než ke slučování v posledním období, a že to bude působit značné problémy. A pokud pochopitelně dojde k tomu nejhoršímu, že odstoupíme od smlouvy, musíme platit penále, pak budou tyto obce potrestány dvakrát.

Chci říci to, že prakticky tyto věci jim byly signalizovány až před začátkem září, v některých případech o nich nevěděly a nemohly také na tyto věci reagovat.

Chci říci také to, že pokles reálných mezd, zejména u kategorie zaměstnanců, to znamená lidí z nejnižšími příjmy, bude působit značné problémy a dojde k tomu, že tedy tito lidé s nejnižšími příjmy budou nejvýrazněji postiženi.

Nechci ty věci rozebírat, jsem rád, že pochopitelně na rozpočtovém výboru budeme seznámeni se zprávou, jak zlepší vláda a celý vládní aparát kontrolní činnost tak, aby skutečně stát dostal co jeho jest. Nechci to zbytečně prodlužovat, chtěl jsem jenom poukázat na některé podstatné části, protože pochopitelně já za obce mluvím dost často a vidím, že tam dojde k velkým a značným složitostem.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vačkářovi a prosím, aby se ujal slova pan poslanec Grulich a připraví se pan poslanec Vraný.

Poslanec Václav Grulich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vyslechli jsme zprávu pana místopředsedy vlády a ministra financí Kočárníka, myslím, že můžeme konstatovat, že s vytčením řady problémů se tato zpráva jeví jako mírně optimistická. Mě přesto některé problémy zaujaly natolik, že bych se k nim rád vyjádřil.

Několikrát se jak ve zprávě cituje, tak ve zprávě pana ministra se ozvalo konstatování o tom, že byla zvýšena úroveň výroby ve stavebnictví. To je nesporné pozitivum. Je škoda, že tam chybí určité rozlišení, čeho se tento proces zvýšení aktivity ve stavebnictví týká. Proč to říkám? Stavebnictví tak jako zemědělství má samozřejmě nesporný vliv a činnost těchto odvětví na další průmyslová odvětví, na jejich existenci, ať je to strojírenský průmysl, celá oblast kovoprůmyslu, chemický průmysl atd., nebo odvozený od zemědělství potravinářský průmysl apod.

Bohužel zatím tento nárůst ve stavebnictví se velice malým procentem dotýká stěžejních investičních podnikatelských aktivit. Je to více taková ta činnost udržování, ne že by nebyla potřebná, právě naopak, ale má, bohužel, zatím malý dopad na rozvoj těch větších investičních akcí, na které nejsou peníze. Bude samozřejmě ještě nějakou chvíli trvat, a bude to závislé na pokroku v privatizaci celé řady průmyslových odvětví, protože jedině s postupem privatizace může dojít k investičnímu oživení, k investiční aktivitě. Naše průmyslová oblast zatím v takové situace není.

Takže je dobře, že je to konstatováno, ale myslím si, že prozatím toto oživení ve stavebnictví nemá takovou váhu, jak je zdůrazňováno.

Proti tomu je na straně 15. zprávy řečeno: "ke zvýšení příjmů státního rozpočtu by mělo přispět další oživení výroby ve druhé polovině roku". Toto tvrzení se mě zdá dost vysoce optimistické. Když si vezmeme největší průmyslové podniky, a notoricky známý je případ Škoda Plzeň, a. s., ale není to případ jediný, vezměme si případ Kopřivnice a další velké podniky, kdo znáte situaci, nebo jste si dali práci, že jste se seznámili se stavem v těchto podnicích, musíme konstatovat, že odbyt výrobků se nezvýšil, odbytové potíže zůstávají, spíše ještě narůstají, jsou samozřejmě spojeny nejen se situací u nás, ale s odbytovou situací a s krizí v odbytové situaci v celém světě, to nelze dávat za vinu ani naší vládě, ani nikomu jinému. Jenomže v celé této zprávě, toto odvětví průmyslové, strojírenské a podobně, je právě zmiňováno tak velice okrajově a v tak mírně optimistické poloze, že si nejsem jist, jestli vláda dostatečně počítá s tím, že v těchto podzimních měsících se nám začíná opakovat situace z loňského roku.

Nárůst hotových výrobků v závodech, jejich špatný odbyt, nutnost propouštění nebo dočasného vysazování zaměstnanců z práce, a to s sebou samozřejmě nese důsledky pro odvody ze zisku, odvody z objemu mezd atd. O to se pochopitelně i státní pokladna ochudí.

Nenašel jsem v této zprávě, je to možná důsledek malé kooperace s ministerstvem průmyslu, nic co by reálněji, konkrétněji odhadovalo a přesněji odhadovalo situaci, která nastane v podzimních měsících tohoto roku, tedy na závěr finančního roku.

Na straně 24. je sice konstatována relativně nízká poptávka, mírný růst výnosů dovozní daně atd., ale s tím, že ve druhé polovině roku bude intenzita těchto jevů slábnout. Já po zkušenostech, které mám, se domnívám, že slábnout nebude, že právě tak jako v minulém roce, se projeví důsledek totální restrikční úvěrové politiky, zavedené v roce 1990. To nebylo dílo této vlády, ale jsou tam ti členové, kteří tuto restrikční úvěrovou politiku zavedli. To se projevuje v maximální vzájemné zadluženosti podniků, která už není v silách těchto podniků ji řešit. Jak je známo, podnik, který zkrachuje, ten asi nic nebude odvádět do státní pokladny. Možná, že si tam stát při jeho likvidaci zhojí svoje rány, ale pak to znamená neoživit výrobu v podniku, ale nechat ho zaniknout, což jistě není cílem naší hospodářské politiky, tím méně politiky finanční.

Proto mě chybí v této zprávě a chybělo mě to i ve výkladu pana místopředsedy Kočárníka, přesnější, věrnější, pravdivější zobrazení situace v našem průmyslu a předpokládaný odraz na příjmech do státní politiky a na finanční politice, kterou bude nutno z tohoto hlediska provádět, protože ať chce vláda nebo nechce, s tímto problémem se bude muset nakonec vypořádat. Byl bych rád, kdyby se k tomu mohl pan místopředseda vyjádřit. Děkuji za pozornost.