Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grulichovi a prosím pana poslance Vraného, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Vraný: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, při vyslechnutí zprávy pana ministra financí mě napadla určitá analogie. Dvacet roků jsem pracoval jako ekonom zemědělského družstva. Zejména v posledním období jsme přijímali takovou zajímavou úpravu výsledků hospodaření. Když jsme zjišťovali, že se rozcházíme s plánem, že nenaplníme pravděpodobně očekávaný zisk, přikročili jsme ke krácení prostředků, vynakládaných na opravy a údržby. Zpravidla to dopadlo tak, že výsledek hospodaření se zachránil, a bohužel, a k tomu se musím ač nerad přiznat, objekty, které jsme zanechali, jsou v tom stavu, v jakém jsou dnes.

Byl bych nerad, abychom proto, že se nám nepodařilo a každý by nám to asi prominul, nejoptimálněji sestavit na letošní rok rozpočet, abychom tedy přikročili ke krokům, které by oslabily některá, zejména slabší národohospodářská odvětví. Mám na mysli zejména zemědělství.

Pan ministr zde hovořil o tom, že průměrné odměny vzrostly průměrně o 20%. Pokud se týká zemědělství, tak v zemědělských družstvech se odměny zvýšily řádově o 1,5%. U státních statků je to o něco vyšší. Ale uvědomte si všichni, že se jedná o zvýšení řádově 30, 50, maximálně 100 korun za měsíc.

Nechci obhajovat staré struktury v zemědělství. Vždyť sám pocházím z velké statkářské rodiny. Pokud by se daly dohromady výměry po mých rodičích, po bratrovi a po manželce, dalo by to 105 hektarů zemědělské půdy. Letošní výpadek v hospodaření zemědělské prvovýroby se odhaduje na 12, 15, podle posledních odhadů na 18 miliard korun. Loni to bylo kolem 9,5 miliardy korun. To je na každý hektar přibližně 3500 korun. Nechci, aby bylo poukazováno na to, že zde hájím své zájmy, ale ten výpadek by u výměry, která přináležela mé rodině, činil 350 000 korun během těchto dvou let.

Vím, že při provádění restitucí mají někteří vlastníci majetek prakticky už vrácen. Ti, kteří přišli včas, zřejmě žádnou újmu trpět nebudou. Ti, kteří přišli později, a zejména ti malí, kteří zůstali se svým majetkem v zemědělských družstvech, nakonec vztáhnou ruku ke státní pokladně a budou požadovat náhradu podle zákonů, které byly v minulosti přijaty. Proto, i když je to zdánlivě analogické, se obracím s touto naléhavou interpelací na vládu ČR...

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane poslanče, dovolte, abych vám vstoupil do proslovu. Naléhavá interpelace může zaznít na půdě ČNR, pokud ovšem je na programu. Proto vám doporučuji, pokud chcete vznést naléhavou interpelaci, abyste se obrátil, podobně jako před chvilkou pan poslanec Vorlíček, se žádostí na sněmovnu, aby rozšířila program této schůze. V rámci tohoto bodu to není možné.

Poslanec Jan Vraný: Předpokládám, že písemně byla interpelace včera podána vládě. A pokud mi dovolíte uvést aspoň tři základní body obsažené v této interpelaci...

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Hovořit samozřejmě můžete, ale nebude to bráno jako interpelace.

Poslanec Jan Vraný: Žádám a prosím vládu, aby podobně jako v loňském roce co nejdříve projednala a zajistila - aby bylo provedeno snížení odvodů z objemu mezd a odměn pro podniky zemědělské prvovýroby ve 4. čtvrtletí letošního roku, - aby byly urychleně projednány limity pro tzv. zelenou naftu pro zemědělskou prvovýrobu a ta byla podle obhospodařované výměry zemědělským podnikům umožněna čerpat, - aby zvláště ohroženým zemědělským podnikům a předluženým podnikům byla snížena úroková sazba na poloviční úroveň, t. j. 7 - 8%.

Domnívám se, že zemědělci, kteří v uplynulém režimu dokázali uživit náš národ, na rozdíl od jiných by si to přinejmenším zasloužili.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vranému. O slovo se přihlásil pan poslanec Budinský. Poté bude hovořit pan poslanec Černý.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážená ČNR, já bych chtěl pozitivně zhodnotit tu vstupní analýzu, kterou přednesl pan místopředseda vlády a ministr financí. Je třeba si uvědomit, že je to analýza rozpočtového hospodaření za 1. pololetí letošního roku, tedy za období, kdy vláda, která se nám zpovídá, nevládla.

Za 1. pololetí letošního roku se projevuje řada pozitivních tendencí, které ve zprávě byly naznačeny a které ve svých vystoupeních i velká většina zástupců opozice podtrhla. A to si myslím, že je velice dobře.

Jako velice důležitý moment chápu to, že ty negativní jevy v naší ekonomice jsou dány právě tím, že to základní, co považujeme za nové (privatizace), probíhá tak zoufale pomalu. Myslím, že jediným řešením je urychlení privatizačních projektů, urychlení privatizace. Právě malé a střední podniky, které se jak ve stavebnictví, tak v obchodě nemalou měrou podílejí na oživení ekonomiky, to potvrzují.

My bychom v této souvislosti mohli vést hlubokou debatu o jednotlivých sektorech ekonomiky, ale myslím, že tato zpráva k tomu ani nedává prostor.

Chtěl bych informovat pana poslance Grulicha, že 8. 10. bude v hospodářském výboru probíhat velice podrobná rozprava s ministrem průmyslu a obchodu, kde předloží jistou vstupní analýzu svého resortu právě na úseku průmyslu.

A chtěl bych se na závěr vyjádřit k tomu stavebnictví. Stavebnictví je všemi považováno za jakýsi motor ekonomiky, který roztáčí kola hospodářství. Právě to, že na úseku stavebnictví se objevuje oživení, právě to roztáčí kola i v dalších oblastech hospodářství. Já na rozdíl od pana poslance Grulicha jsem toho názoru, že právě to, že ten rozhodující objem stavebních prací je od velkých investic přesunut na opravy, rekonstrukce a na malé stavebnictví, zmnoží ten efekt toho roztáčení kol ekonomiky, neboť to nám na každém kroku dokazují naše města. Sami vidíme, jak velice drobné opravy obchodů, dílen a některých zemědělských provozů dokáží již léta zakleté hodnoty oživit a přinášet prospěch.

Já tedy hodnotím celou zprávu, kterou přednesl pan ministr Kočárník, jako velice vyváženou, věcnou a střízlivou a doporučuji ČNR, aby ji podpořila.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Budinskému a prosím pana poslance Černého, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, nechtěl jsem původně vůbec vystoupit, ale když slyším slova o zelené naftě, nedá mi to. Já totiž na vesnici bydlím. A když vidím, jak před pohostinstvím stojí traktory, kterými traktoristé přijíždějí a odjíždějí, jak z jedné vesnice do druhé přejíždějí desítky traktorů jenom proto, že traktoristé bydlí ve vedlejší vesnici, tak mi připadá, že za tohoto stavu věcí dávat někomu zelenou naftu, když si nedokáže vážit hodnot, když si nedokáže zhospodárnit svůj vlastní provoz, je vyhazování a mrhání státních peněz.

Jinak celou zprávu, tak jak byla předložena, hodnotím velice kladně. Viděl bych i určitý výpadek v příjmech v tom, že vláda podporuje soukromé podnikatele. Ti po 40 letech začínají většinou s velmi nízkým objemem kapitálu a daňový systém jim vlastně umožňuje zvýšené náklady a úroky odpisovat z daní. Jestliže existuje 1 200 000 soukromých podnikatelů, kteří už dnes po dvou nebo po dvou a půl letech reformy mají 20% podílu na objemu výroby, považuji to za nesmírný úspěch a věřím, že i nadále budou soukromí podnikatelé vládou podporováni, tak aby se ta složka, ten podíl na té výrobě nadále zvyšoval. A plně podporuji to, co zde řekl kolega Budinský: maximálně urychlit privatizaci, aby každý podnik měl svého majitele, který se bude muset chovat tak, aby měl zisk, aby se udržel. A to platí samozřejmě i o zemědělství.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Černému. Hlásí se pan kolega Křížek. Pojďte, pane kolego.

Poslanec Josef Křížek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové!

Dovolte mi, abych v rozpravě položil panu ministrovi a místopředsedovi vlády Kočárníkovi ještě některé doplňující otázky, na které jsem nenašel odpověď ani v předložené zprávě ani v jeho vystoupení.

Zajímalo by mě, pane ministře, kdybyste mohl kvantifikovat rozsah komplexní bytové výstavy pokud možno za 8 měsíců, poněvadž se domnívám, že právě zaostávající bytová výstavba by mohla v blízké budoucnosti ohrozit sociální smír.

Dále by mě zajímala výše dotací, které byly čerpány ministerstvem zemědělství ve prospěch zemědělství. Ve zprávě je sice konstatováno, že tyto dotace jsou čerpány až ve 2. pololetí, ale prosím o upřesnění za posledních 8 měsíců. Domnívám se, že mají-li být tyto dotace využity, měly být již v průběhu minulých 7 - 8 měsíců čerpány.

Dále jsem se ve zprávě ani ve vašem vystoupení nedočetl, jaké jsou trendy úspor obyvatel za 7 - 8 měsíců a jaká je, pokud to není tajemství, celková suma úspor obyvatel.

Ještě bych se chtěl vyjádřit k tomu, co zde přede mnou řekl předseda zemědělského výboru. Nedomnívám se totiž, pane předsedo, že přes fakta, která jste konstatoval, že se jedná o jev obecný, ale i s takovými jevy je možno se setkat, máte pravdu.

V Evropském společenství zemědělci dostávají zelenou naftu, dostávají ji ve Spojených státech severoamerických. Přitom svou produkci realizují několikanásobně lépe.

Dokumentoval bych to na tom, že ve Spojených státech severoamerických si zemědělec koupí za cenu jednoho litru mléka 2,5 litru nafty, v Západní Evropě jsou to zhruba 3 l nafty za 1 litr mléka. Oproti tomu u nás musíme prodat 3 litry mléka, abychom si mohli koupit 1 litr nafty.

Myslím, že situace, ve které se zemědělství nachází, zasluhuje pozornost a plně se připojuji k tomu, co zde řekl kolega Vraný. Jestliže totiž důchodová situace nebude řešena, může opravdu dojít k plošnému kolapsu zemědělství, a to určitě není ani v zájmu vlády. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Křížkovi. Vzhledem k tomu, že se nikdo další nehlásí, rozpravu končím.

Ptám se pana místopředsedy vlády a ministra financí Kočárníka, zda chce odpovídat ihned. Osobně bych doporučoval, abychom přerušili jednání, protože se domnívám, že podnětů a otázek zde na pana ministra zazněla celá řada, nechám si ale poradit.

(Souhlas s přerušením jednání.)

Vážené dámy, vážení pánové, přerušuji naše jednání do 14 hodin.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Zahajuji odpolední jednání. Než dám slovo panu místopředsedovi Kočárníkovi, paní poslankyně Röschová jako členka předsednictva má jedno naléhavé sdělení.

Poslankyně Anna Röschová: Nevím, zda jde o naléhavé sdělení, ale žádám všechny členy mandátového a imunitního výboru, aby se dostavili na schůzi tohoto výboru, která se bude konat hned po skončení pléna. Žádáme, aby přišli do místnosti č. 120. Schůze bude trvat nejdéle 10 minut.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Röschové. Prosím pana ministra financí Kočárníka, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážená sněmovno, chtěl bych vám poděkovat především za pozornost, kterou jste věnovali zprávě o hospodaření za 1. polovinu roku.

Tato zpráva se totiž velmi podstatně liší od minulých zpráv především tím, že je daleko více naplněna konkrétními čísly a v důsledku toho je pochopitelné, že vzbuzuje celou řadu dotazů. Myslím, že řada připomínek, které zde zazněly, vyplývá z nedorozumění. Uvedl bych příklad.

Pan poslanec Recman chtěl upřesnit prognózu. Ve svém úvodním slovu jsem prognózu do konce roku se snažil upřesnit. Když jsme dělali prognózu v této zprávě, bylo to zhruba v červenci, mezi tím uplynuly další 2 měsíce. Proto jsem se prognózu ve svém úvodním slovu pokusil upřesnit.

Stejně tak i opatření, po kterých se ptal pan poslanec Recman jsem v závěru své řeči nastínil - která opatření považuje vláda za nutná uskutečnit.

Pan poslanec Křížek se tázal na úspory obyvatelstva. Upozorňuji, že je to ve zprávě na straně 6 - pasáž o úsporách obyvatelstva. Pokud jde o přesnější čísla, chtěl bych říci k trendům asi toto.

V současné době je relativně vysoká míra úspor. Československá ekonomika byla zvyklá z minulosti na míru úspor zhruba kolem 3 - 5%. V současné době se míra úspor pohybuje kolem 12%.

Pokud jde o konkrétní údaje: v ČR stav úspor k 31. 8. 1992 činil 223 mld. Kčs. Přírůstek úspor od ledna do konce července je téměř 13 mld. Kčs. Přetrvává vysoká míra úspor, což je na jedné straně důsledkem důvěry v měnu, v reformní opatření, a na druhé straně je to i výsledkem relativně nízkého sklonu ke spotřebě. Můžeme zaznamenat daleko silnější tendence k úsporám než v minulosti, které vyplývají především z toho, že jsou zde daleko širší možnosti jak nakládat s penězi, než je pouze spotřebovávat nebo dávat do spořitelny.

Obecnější otázkou, která zde ve vystoupení několika poslanců zazněla je otázka daňových úniků. K daňovým únikům bych chtěl říci několik poznámek. Jak sdělil pan předseda rozpočtového výboru, je k dispozici zpráva, kterou vypracovalo ministerstvo financí, kde velmi podrobně hodnotí možnosti daňových úniků, co se pro to udělalo, co se pro to bude dělat a co se pro to dělá. Je obsáhlá, doporučuji jí věnovat pozornost.

Chci říci několik obecnějších věcí. Náš daňový systém, který dosud platí, je daňový systém, který byl poplatný a byl šit na míru centrálně plánované ekonomice. Nejtypičtější příklad je v oblasti daně z obratu, kde systém plátců a neplátců daně z obratu, komplikovaný systém, ani tak nevadil, protože tady byly jen státní podniky, a ještě k tomu velké, které bylo možno poměrně snadno kontrolovat. Stačilo na to zhruba 2000 pracovníků.

Od roku 1990 stoupl počet plátců daně z obratu zhruba 3x, z 15 000 na více než 47 000 plátců. Již z tohoto samotného faktu vyplývá komplikovanost kontroly daně z obratu. To by v žádném případě by nemělo být alibi, které bych zde chtěl pro vládu říkat. Konstatuji to jako fakt.

Druhým faktem je to, že přestože narostl počet pracovníků berních úřadů z 2 000 na 10 000, budou se dlouho vychovávat. Chtěl bych zdůraznit, že kvalitní berní úředník se všude ve světě vychovává řadu let. Navíc v zemích s vyspělou ekonomikou je silné daňové povědomí. V Anglii platí jedno přísloví, že hned po vraždě je největší zločin neplatit daně. A z tohoto hlediska i plátci daní přistupují daleko odpovědněji k placení daní než u nás.

Chtě nechtě i v podmínkách nové daňové soustavy se s jistými daňovými úniky musíme smířit, protože tady není tradice, nejsou kvalitní lidé, musí se rychle vyškolit. Potom vám řeknu co všechno děláme pro to, aby se co nejlépe zvládl výběr daní. Toto je fakt a zkušenosti ze světa, kde se zaváděly nové daňové systémy a zkušeností je ohromná spousta, je na to dokonce zpracována jedna veliká studie Světové banky, hovoří o tom, že v 99% případů se zavádění nové daňové soustavy neobejde bez daňových úniků s tím, že průměrné procento nevybraných daní se pohybuje mezi 20 - 30% u všech zaváděných nových daňových systémů.

Uděláme všechno pro to, aby se minimalizovaly daňové úniky, aby ti berní úředníci, které máme, byli co nejlépe připraveni na výběr daní. Ale říkám zcela odpovědně, že představa, že bychom byli schopni vybrat absolutně všechny daně je z tohoto hlediska nereálná.

Pan poslanec Wagner se ptal, zda odhadujeme daňové úniky na těch obvyklých 5%, které ve světě běžně v tržní ekonomice z celkových daňových příjmů jsou. Řekl bych, že ta částka daňových úniků není v současné době tak velká. Daňové příjmy jsou zhruba něco kolem 230 miliard korun rozpočtovány, to by znamenalo, že je to něco přes deset miliard. Naše odhady hovoří o tom, že daňové úniky se pohybují v řádu do 10 miliard Kčs. Nicméně byla přijata celá řada opatření k zamezení daňovým únikům. Část jich máte popsánu ve zprávě, kdy od 1. 4. byl u daně z obratu uplatněn stejný režim u vývozu jako pro domácí spotřebu. To znamená, že všichni, kteří deklarují, že budou vyvážet určité zboží, nakupují s daní z obratu a pokud prokáží, že zboží opustilo hranice, je jim tato daň vrácena. Spolu s Ústřední celní správou jsme zjistili obrovskou vynalézavost některých občanů v podobě toho, že se zjistily případy falšování dokladů o tom, že zboží opustilo hranice atd. Přijali jsme opatření, která vzájemně kontrolují finanční úřady a celní správa, včetně spolupráce se zahraničními celnicemi tak, abychom měli zcela jasnou jistotu o tom, že zboží překročilo hranice.

Jednou z přetrvávajících věcí v oblasti daňových úniků je - přestože byl přijat Českou národní radou zákon - pokračující u některých podnikatelů tzv. Švarc systém z hlediska zaměstnávání. Myslím, že všichni znáte o co jde a že to nemusím vysvětlovat. Přísně to postihujeme a věřím, že se podaří toto zmírnit.

Nyní bych přešel k některým jednotlivým základním připomínkám, které zde zazněly. Pan poslanec Hájek hovořil na téma, že příjmy, tak jak jsou v rozpočtu zapsány jsou nereálné. Že to bylo připomenuto již při schvalování rozpočtu. I když se necítím za tento rozpočet z hlediska jeho návrhu odpovědný, protože jsem jej nenavrhoval, byla to minulá vláda, chtěl bych říci dvě věci. V každé zemi nemůže být odhad příjmů ničím jiným než odhadem. Zatímco co výdaje zákon stanovuje v podstatě natvrdo, napevno v příjmech vždy jde o určitý odhad, který vychází z posouzení hlavních tendencí, který vychází z analýz atd. a je to nicméně jenom odhad. A tady bych si troufnul říci, že jestli ke konci srpna je odchylka v příjmech 6% a ke konci roku odhadujeme, že bude 5%, že tento odhad na podmínky Československa byl slušný. V žádném případě bych neřekl, že příjmy, které byly do rozpočtu zapsány, byly nereálné. Druhá připomínka pana poslance Hájka se týkala toho, že jsme údajně překročili záruky, které můžeme poskytovat do výše 10% příjmů. Nic takového se nestalo. Stav záruk, které byly poskytnuty a podepsány na ně smlouvy, je ten, který máte uveden ve zprávě. Je nižší než povolených 10%. Jinou věcí je, že minulá česká vláda přijala usnesení o prioritách, na které by záruky měly být poskytnuty. Nicméně já zde prohlašuji, že jsem nepodepsal žádnou záruční smlouvu, takže záruky překročeny nebyly.

Ještě bych chtěl odpovědět na otázky pana poslance Recmana. Přímé investice ze zahraničí činí zhruba půl miliardy amerických dolarů v letošním roce. Nejsem schopen teď vám odpovědět, do kterých podniků přesně byly směrovány. Pokud na tom budete trvat, vyžádám to, pokud banka má o tom evidenci, potom bychom vám poskytli přesnou informaci, do kterých podniků přímé zahraniční investice byly směrovány. Další dotaz zněl na zadlužení vlády u bankovního sektoru. Toto je termín zadlužení vlády u bankovního sektoru - který v podstatě razí Mezinárodní měnový fond jako jedno z kritérií posuzování úspěšnosti ekonomické reformy a procesu transformace. Znamená to, jaká je celková pozice, protože stát samozřejmě má u banky účty, má tam účty kreditní a má tam účty debetní, to znamená, že tam má nějaké prostředky a pak tam je to, co stát dluží, a toto kritérium vlastně ve změnách vyjadřuje, kolik si vláda případně půjčuje od bank. Mohu vás ujistit, že k 31. 8. toto kritérium bylo kladné, bylo 5.3 mld. Kčs, neboli ne vláda si vypůjčuje, ale vláda má depositum a u bankovního sektoru.

Pan poslanec Vyvadil - problém reálné mzdy versus reální příjmy. V té zprávě jsou uvedena data o vývoji reálných příjmů, která vykazují, ano, to potvrzuji, dynamičtější růst než reálné mzdy. Ten rozdíl je zejména v oblasti všech sociálních dávek, které vchází do příjmu obyvatelstva, ať už jde o důchody, či o nejrůznější podpory, neboli plyne z toho, že tyto sociální dávky a důchody se vyvíjejí dynamičtěji než mzdy.

Pokud jde o bankroty, bylo to uvedeno ve dvou příspěvcích, chtěl bych říci, že je několik důvodů, které vedly českou vládu k zamyšlení se nad tím zákonem o bankrotech a iniciování posunu toho termínu.

Především ten první důvod je ten, když se do zákona dávala ta lhůta, šlo v podstatě o roční lhůtu, tak se předpokládalo, že první vlna privatizace skončí zhruba v polovině letošního roku. Což samozřejmě se nestalo, je tam jisté zpoždění, a vzhledem k tomu, že tuším v paragrafu 13 toho zákona je ustanovení o tom, že podnik, který je v bankrotu, se vyjímá z privatizace atd., znamenalo by to obrovské zpomalení privatizace.

Druhým klíčovým důvodem je to, že tento zákon umožňuje poměrně snadno uvést podniky do bankrotu a spustit velkou lavinu bankrotů, která by mohla být zcela nekontrolovatelná, protože v podmínkách platebních neschopnosti podniků, kterou v Československu máme, to není zase až tak nesnadné.

Navíc jsou zde spekulace jak vnitřní, ze strany komerčních právníků, kteří jako správci konkursní podstaty u bankrotujících podniků očekávají z tohoto velký byznys a mají zájem na tom, ty podniky prostě do toho bankrotu uvést a samozřejmě je tady i možný potenciální zájem ze zahraničí, koupit levně bankrotující podniky.

Obdobný zákon ve světě, například americký zákon, má jistou ochranou lhůtu, kdy ten podnik, který je do bankrotu dáván, má něco, jako řekl bych nucenou zprávu, má půl roku zvláštní režim, už není zcela svobodný ve svém rozhodování, nicméně je tam i jistý čas. Tento náš zákon toto nemá a z tohoto hlediska jeho uvedení do chodu by bylo zbytečné.

Nicméně ozdravné bankroty mohou klidně začít, a je to v podstatě v rukou komerčních bank, protože komerční banky tam, kde vidí zcela jistě, že podnik je neefektivní, že nemůže vlastně splatit úvěry, atd., mohou tím, že přestanou poskytovat úvěry tomuto podniku, ten podnik postupně uvést do bankrotu a není na tom vůbec nic špatného.

V tomto směru si myslím, že aktivita komerčních bank v budoucím období stoupne.

A konečně víte velice dobře, že řada velkých podniků je zatížena určitými dluhy z minulosti. My teď velmi intenzivně pracujeme na určitém systému - a teď odpovídám panu poslanci Vyvadilovi, zda vláda něco připravuje - pracujeme velmi intenzívně na některých opatřeních, která by možná rozložila mezi několik subjektů tyto staré dluhy, které tady vlastně vznikly v minulosti a existuje celá řada dalších řešení, které by mohly těm podnikům, zejména jde o velké podniky, poskytnout jistý čas na ozdravění jejich situace. Jedním z takových opatření je emise podnikových bondů, které mají velké pozemky, atd. A tím získat čas a prostor, nebo dojde k výměně managementu, k privatizaci a ten podnik má šanci se ozdravit.

Pan poslance Wagner - devizové rezervy, že jsou zejména z půjček. To platilo v prvním období v roce 1991, kdy jsme potřebovali mít určité rezervy pro zajištění systému směnitelnosti.

V letošním roce přebytek běžného účtu platební bilance k 30. 6. je 800 miliónů amerických dolarů, z toho 200 miliónů je za oblast zboží, zbytek jsou v zásadě služby. Takže není pravda, že devizové rezervy rostou pouze díky půjčkám. Začínají se tam projevovat určité ozdravné procesy a reformní výsledky v naší ekonomice.

Pokud jde o daň z obratu a tu zmínku ve zprávě o tom, že došlo k posunu struktury spotřeby: Já samotný fakt nebudu teď hodnotit tak či onak, jak tady pan poslanec Wagner naznačoval. Já prostě konstatuji, že analýza ukazuje, že to je fakt, že došlo k posunu změny struktury spotřeby a to se samozřejmě odrazilo na výnosu daně z obratu. Svědčí o tom konec konců i ta zpráva, kterou o daňových únicích tady máte předloženou.

Rozpočty měst a obcí - chtěl bych říci dvě poznámky k tomu ještě. Já si myslím, že budeme stále více a více svědky toho, že budou některé obce bohatší a některé obce ne tak bohaté. Bude to souviset nejen s celkovým tokem daní, ale bude to souviset i s tím, jak ty obce budou prostě - řekl bych - šikovnější a méně šikovné.

V souvislosti teď s těmi diskusemi kolem krácení dotací - samozřejmě někdo přišel s myšlenkou, že těm obcím, které mají relativně velké přebytky, by se měly dotace zkrátit víc, a těm, které nemají tak velké, že by se mělo prostě dodat - taková ta "jánošíkovská" přerozdělovací politika. Já jsem zásadně proti, protože řada z těch obcí - a já s těmi starosty hovořím - má tyto příjmy díky tomu, že třeba je čilejší v oblasti povolování živností, poplatků z tohoto. A nevím, jak tyto obce by přišly k tomu, že by najednou měly zkráceny dotace více než jiné obce. Čili my bychom chtěli uplatnit princip v zásadě plošný na okresy, na okresní úřady, a tam pak je ta věc i dalších diskusí v rámci okresního shromáždění, jak toto bude dále dotaženo.

Pan poslanec Grulich - tam na ten problém stavebnictví odpovídal, reagoval, pan poslanec Budínský. Já si myslím, že musíme vidět i to, že nebudou jenom ty velké stavby, kde se naplňoval objem výroby tím, že tam prostě přijelo deset bagrů, přemístily se tisíce kubíků zeminy, a to všechno šlo do stavební výroby. Že bude spousta prostě drobných staveb, které objem stavební výroby naplní, a podle mého názoru je to daleko zdravější než to první řešení.

Takže jestli někdo v této souvislosti - já teď neobviňuji pana poslance Grulicha, ale slyšel jsem jeden takový názor, který říkal: Všechno běží dobře, ale nejdou strukturální změny. Já si myslím, že to je hluboký omyl. Toto jsou právě hluboké strukturální změny. Změna podílu soukromého sektoru, změna prostě ve stavebnictví, toto jsou strukturální změny. Totéž platí o oblasti oživení u velkých podniků. Velké podniky ve všech bývalých centrálně plánovaných ekonomikách jsou problémem, protože jejich restrukturalizace je složitější než restrukturalizace menších podniků, navíc management v těchto podnicích není na takové úrovni, jak by vyžadoval tak velký podnik. Navíc mnohdy tyto podniky byly zvyklé na to, že vlastně ony diktovaly vládě, co se má dělat nebo nemá dělat, a s touto představou se prostě mnohdy nemohou rozloučit.

Čili já si myslím, že oživení v prvé řadě půjde především od těch malých podniků a teprve ve druhé řadě, po určité restrukturalizaci od těch velkých podniků.

Pan poslanec Křížek se dotazoval na situaci v bytové výstavbě. Já bych chtěl říci, že na bytovou výstavbu letos se počítá se sumou 8,7 miliardy korun prostřednictvím obligací. K 31. 8. bylo z toho vyčerpáno více než 4,5 miliardy korun. Ten objem z hlediska srovnání s minulými lety je řádově stejný, je o něco nižší. Nicméně připravujeme zákon o stavebním spoření, který budete také projednávat, který by měl vnésti daleko průhlednější principy do financování bytové výstavby a měl by celý ten systém účasti státu změnit.

Pokud jde o dotace do zemědělství, tak v letošních rozpočtech - v českém rozpočtu je částka 8,7 mld korun, s těmito dotace hospodaří ministerstvo zemědělství. K 31. 8., teď to nevím zcela přesně, nebo k půlce září, ministerstvu zemědělství byly převedeny celkem 4 mld korun, zbytek se předpokládá právě v té druhé polovině roku, což souvisí se zemědělským cyklem. Vedle toho jsou do zemědělství poskytovány dotace prostřednictvím Federálního fondu tržní regulace, kde je rozpočtováno 5 mld korun, vyčerpána v současnosti byla miliarda zhruba pro Českou republiku, miliarda pro Slovenskou republiku.

Ještě jednou vám všem děkuji za pozornost, kterou jste věnovali zprávě a těším se na další spolupráci s Českou národní radou. Děkuji vám. (potlesk)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Kočárníkovi a nyní prosím společného zpravodaje, pokud chce vystoupit, pana poslance Ježka. Chce vystoupit, takže mu uděluji slovo.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, v rozpravě vystoupilo jedenáct poslanců. Zaznamenal jsem pouze jeden návrh, který si vyžaduje hlasování. Byl to návrh, který přednesl pan poslanec Hájek. Sledoval jsem vystoupení pana ministra financí, na všechny otázky bylo odpovězeno. Myslím, že by bylo možné přistoupit k hlasování o návrhu usnesení, tak jak jej předložil rozpočtový výbor a poté pak k hlasování o návrhu, který přednesl pan poslanec Hájek.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Domnívám se, že je to možné, protože návrh pana poslance Hájka není v rozporu s návrhem rozpočtového výboru, takže by se v podstatě jednalo o bod 3. Pokud pan poslanec Hájek souhlasí s tímto postupem, můžeme jej realizovat (souhlas).

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak jej předložil rozpočtový výbor a poté o doplnění, které navrhl pan poslanec Hájek.

Poslanec Tomáš Ježek: pane místopředsedo, dovolím si ještě jednou připomenout že v předposledním slově návrhu je chyba, místo slova "obecní" má být uvedeno "okresní".

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dámy a pánové, dávám hlasovat o první části návrhu na usnesení. Jedná se o materiál, který máme všichni před sebou, tak jak jej připravil rozpočtový výbor.

Kdo souhlasí s takto formulovaným usnesením, ať zvedne ruku. 113.

Kdo je proti? Nikdo.

Tato část usnesení byla schválena.

Prosím pana poslance Ježka o další formulaci.

Poslanec Tomáš Ježek: Budu formulovat název, tak, jak jej předložil pan poslanec Hájek, prosím ho současně, aby mě eventuálně opravil, pokud bych formuloval špatně.

"Česká národní rada žádá vládu, aby na příští schůzi ČNR předložila návrh na změnu státního rozpočtu na r. 1992.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Když se dívám na návrh usnesení rozpočtového výboru domnívám se, že zřejmě by bylo vhodnější, kdybychom tento bod zařadili jako bod 2c. Souhlasí s tím pan navrhovatel? (Ano).

Pokud přijmeme návrh pana poslance Hájka, potom bod 2 bude mít ještě další bod c).

Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Hájka, ať zvedne ruku. 111.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme schválili bod 2c.

Pokud se někteří poslanci domnívají, že je třeba hlasovat o celém usnesení, mohu tento návrh předložit, abych předešel případným zpochybňováním celého výsledku.

Dávám hlasovat o obou částech usnesení.

Kdo s tímto usnesením souhlasí, ať zvedne ruku. 132.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme toto usnesení schválili.

Ještě připomínám, že schůze předsednictva začne v 15. hod a stálá skupina P ČNR pro věci Kanceláře ČNR se uskuteční v 16,30 hod. v místnosti 108 b.

Dámy a pánové, dovolte abych Vám poděkoval za aktivní přístup a těším se na shledání na příští schůzi. Nashledanou.