Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu místopředsedovi Kalvodovi. Dámy a pánové,
domnívám se, že problém je dostatečně
zřetelný a pokud nebudou námitky, schůzi
bych na půl hodiny přerušil, takže bychom
se sešli v 11.15 hodin v naději, že letadlo mezi
tím dorazí do Prahy.
Poslanec Jozef Wagner: (Hovořil z místa.)
To je lež! Československý rozhlas hlásil,
že pan Kočárník byl v Praze přítomen
včera večer.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Takže
je třeba se obrátit na Československý
rozhlas, zcela nepochybně.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Měli
bychom pokračovat v bodě
Návrh rozpočtového výboru na usnesení
České národní rady k tomuto bodu byl
rozdán. Z pověření vlády ČR
předloženou zprávu odůvodní místopředseda
vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník.
Ještě před tím než udělím
slovo panu ministru Kočárníkovi, o slovo
se přihlásil místopředseda vlády
pan dr. Kalvoda.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane místopředsedo,
vážený pane předsedo, dámy a
pánové, nebudu tím, kdo bude podněcovat
jakékoli řízení mandátového
a imunitního výboru. Samozřejmě vůči
panu poslanci Wagnerovi. Ale soudím, že od euforických
výkřiků o lžích je už velice
blízko k oněm známým gottwaldovským
projevům. Já doufám, že se jich tady
záhy nedočkáme.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu místopředsedovi Kalvodovi. Nyní už
prosím místopředsedu vlády a ministra
financí Kočárníka, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení poslanci,
dovolte mi, abych z pověření vlády
ČR odůvodnil zprávu o hospodaření
za I. pololetí. Budu hovořit ke třem otázkám.
Především k ekonomickému vývoji
za toto období s tím, že bude některá
data aktualizovat, protože jsme téměř
před koncem září a ekonomický
vývoj i rozpočtový vývoj je poněkud
dále. Dále budu hovořit o rozpočtovém
hospodaření a konečně za třetí
bych chtěl hovořit o prognóze rozpočtu
ke konci roku a o opatřeních, která hodlá
vláda přijmout k tomu, aby veřejné
finance České republiky byly zdravé. Nejprve
k prvnímu bodu, k ekonomickému vývoji za
prvních sedm - osm měsíců.
Rok 1992 je druhým rokem ekonomické reformy. Ekonomické
reformy, která - troufám si tvrdit - probíhá
velmi úspěšně a je rovněž
takto vnímána v zahraničí. Teď
jsem prakticky přímo z letiště přijel
z výročního zasedání Mezinárodního
měnového fondu a Československo ve výroční
zprávě Mezinárodního měnového
fondu, ale i v projevech představitelů Světové
banky a Mezinárodního měnového fondu
je hodnoceno pokud jde o reformní výsledky jako
nejlepší. Je tomu věnována jedna pasáž
kdo nevěří - ve výroční
zprávě Mezinárodního měnového
fondu. Naše ekonomika v tomto druhém roce reformy
je již dá se říci v zásadě
stabilizována. K pozitivním jevům patří
to, že inflace je pod kontrolou a ekonomické subjekty
stále více a více své chování
přizpůsobují tržním podnětům.
Česká ekonomika vykazuje za prvních sedm
měsíců letošního roku uspokojivé
výsledky, které jsou v mnoha směrech lepší
než výsledky za celou Českou a Slovenskou Federativní
Republiku. Platí to zejména pro míru nezaměstnanosti,
rozvoj soukromého sektoru, vývoj v oblasti platební
a obchodní bilance a vývoj v oblasti přílivu
přímých zahraničních investic.
V ekonomice ČR jsou rozhodující následující
tendence: Především je to překonání
dna ekonomického poklesu a postupné oživování
ekonomiky v jednotlivých oblastech. Druhou výraznou
tendencí je stabilita cen, míra inflace je prakticky
srovnatelná s většinou konsolidovaných
ekonomik. Další tendencí, kterou můžeme
pozorovat v průběhu letošního roku,
je snižování míry nezaměstnanosti.
A konečně tou poslední rozhodující
tendencí je růst aktiva platební bilance.
Nyní podrobněji k těm jednotlivým
tendencím.
Pokud jde o tezi o postupném oživení naší
ekonomiky, je třeba zdůraznit, že tato teze
platí především pro stavebnictví,
kde objem stavební výroby za prvních sedm
měsíců letošního roku byl o 6,2%
vyšší než ve stejném období
loňského roku. Obdobným způsobem se
vyvíjí i průmyslová výroba
a hrubý domácí produkt. Dochází
tam k tomu, že se postupně snižují měsíční
i kvartální poklesy těchto veličin,
takže rovněž můžeme tvrdit, že
křivka poklesu se zastavila.
Pokud jde o vývoj inflace, dosavadní cenový
vývoj se výrazněji neodchyluje od předpokladů,
které jsme v rámci finanční politiky
zahrnuli do rozpočtu. Vývoj je spíše
pozitivnější. My jsme předpokládali,
že míra inflace by se v letošním roce
mohla pohybovat někde mezi 12 až 15%. V srpnu letošního
roku proti stejnému období loňského
roku, to znamená pokud porovnáváme srpen
1992 se srpnem 1991 činil cenový index pouze 8,4%.
Od počátku roku se ceny zvýšily o 5,5%,
rostly tak v průměru zhruba o 0,7%.
Očekáváme, že do konce roku nedojde
k žádným výraznějším
cenovým pohybům, předpokládáme,
že průměrný měsíční
růst cen by mohl činit zhruba 0,5%, takže je
velký předpoklad k tomu, že by inflace za letošní
rok byla někde kolem 10%, tedy lepší výsledek,
než byl předpokládán v rozpočtu.
Nezaměstnanost. Koncem srpna bylo v ČR evidováno
139,3 tisíce nezaměstnaných. Míra
nezaměstnanosti činila 2,7% a prakticky od ledna,
kdy dosáhla vrcholu, stále a stále klesala.
Je to kromě opatření v oblasti sociální
politiky, zejména v rekvalifikacích, ve stimulování
nových pracovních příležitostí,
je to rovněž neklamný důsledek toho,
že dochází k určitému oživení
v ekonomice, že ekonomika nasává větší
počet pracovních sil. Očekáváme,
že míra nezaměstnanosti na konci roku by se
měla pohybovat někde kolem 3%.
Rovněž velmi pozitivně je možno hodnotit
vývoj v oblasti vnějších vztahů.
K I. pololetí byl přebytek platební bilance
800 mil. amerických dolarů, to máte konec
konců ve zprávě. Za 8 měsíců
tento přebytek činí 1 miliardu amerických
dolarů. Obchodní bilance ČR za období
leden - červenec skončila přebytkem 5,1 mld
Kčs. Celá ČSFR vykazuje v tomto období
přebytek 5 miliard Kčs.
Na rozdíl od loňského roku dochází
v letošním roce i k růstu reálných
příjmů obyvatelstva. Za prvních 6
měsíců se zvýšily příjmy
obyvatelstva v ČR nominálně o 21,4%, reálné
příjmy ve srovnání se stejným
obdobím minulého roku jsou vyšší
o zhruba 9%. Odhadujeme, že celoročně dojde
ke zvýšení celkových reálných
příjmů obyvatelstva v ČR zhruba o
7 - 8%.
Konečně poslední tendencí, kterou
bych chtěl zmínit, pokud jde o ekonomický
vývoj v ČR, je tendence dynamického rozvoje
soukromého sektoru. Ke konci srpna bylo na území
ČR evidováno zhruba 1,2 mil. soukromých podnikatelů.
Důležité je, že na soukromé výrobě
zboží průmyslu stoupá podíl soukromého
sektoru, který se podílí již více
než 22%. Ve stavebnictví podíl soukromého
sektoru na celkové stavební výrobě
činí více než 55%. Rovněž
soukromý sektor se podílí dynamicky na celkovém
přírůstku úvěrů.
Nyní bych chtěl říci pár slov
o vývoji rozpočtového hospodaření.
Ve zprávě, kterou máte před sebou,
se konstatuje, že ke konci června skončil státní
rozpočet přebytkem ve výši zhruba 6
mld Kčs. Jsem rád, když vám mohu oznámit,
že se stejným výsledkem skončil státní
rozpočet o dva měsíce později, to
znamená ke konci srpna; bylo rovněž dosaženo
přebytku ve výši zhruba 6 mld Kčs. A
zhruba stejný předpoklad máme i pro měsíc
září. Ke včerejšímu dni
celkový souhrn rozpočtů za celou velkou ČSFR
představoval schodek 8 mld, z toho federální
rozpočet zhruba 3,5 mld a slovenský rozpočet
něco více než 4,8 mld. Český
rozpočet je v přebytku zhruba 700 - 800 mil. Kčs.
Tyto skutečnosti však neznamenají, že
by rovnováha rozpočtu ke konci roku byla nějakou
samozřejmostí. Tento vývoj, kterého
jsme dosáhli za uplynulých 8 a téměř
již 9 měsíců, považujeme za uspokojivý
zejména ve srovnání s vývojem v loňském
roce, kdy prakticky od června rozpočet ČR
byl permanentně až do konce roku v deficitu s tím,
že v listopadu a v prosinci došlo k onomu dramatickému
prohloubení deficitu.
Tento relativně příznivý výsledek
rozpočtového hospodaření je dosahován
zejména díky přísné regulaci
rozpočtových výdajů. K této
regulaci je vláda a ministr financí zmocněn
podle § 13 zákona o rozpočtových pravidlech
a vláda je do konce povinna tuto regulaci provádět,
pokud vývoj v oblasti příjmů zaostává
za vývojem, který se předpokládal.
Příjmy státního rozpočtu vykázaly
k 31. 8. celkový objem 160,8 mld Kčs. Je to zhruba
na straně příjmů o 10 mld méně
než je alikvotní část v rozpočtu,
připadající na 8 měsíců.
Jenom abychom si byli vědomi, jaký je to rozměr,
je to zhruba 6% celkových rozpočtových příjmů.
Celkové výdaje státního rozpočtu
za prvních osm měsíců činily
154,8 mld. korun a představovaly tak zhruba 60.5% ročního
rozpočtu.
V souladu s rozpočtem byly plněny všechny výdaje
na sociální zabezpečení, které
jsou nárokové a které tedy z tohoto hlediska
nepodléhají regulaci.
Ostatní výdaje neinvestičního i investičního
charakteru jsme důsledně regulovali tak, abychom
nedopustili nepříznivý vývoj v rozpočtovém
hospodaření.
Nyní mi dovolte několik slov k prognóze vývoje
hospodaření ke konci roku. Očekáváme,
že dosavadní trendy ve vývoji příjmů
se zhruba udrží s tím, že lze očekávat,
že dojde k mírnému zlepšení výnosů
daně z obratu, a to jednak v souvislosti s růstem
reálných příjmů, v souvislosti
samozřejmě s Vánocemi a konečně
i v souvislosti s opatřeními v oblasti sazeb daně
z obratu, které byly přijaty v poslední době.
Odhadujeme, že celkové příjmy rozpočtu
za rok 1992 budou nižší o 10 - 14 mld. Kčs,
což je asi o 4 - 5.5% proti schválenému rozpočtu.
Pokud jde o výdajovou stránku, nepříjemnou
skutečností je fakt, že minulá ČNR
schválila rozpočet, do kterého nebyly zahrnuty
některé výdaje, jejichž charakter je
zcela nesporný. Jde zejména o valorizaci důchodů,
ke které došlo k 1. červnu letošního
roku a dále i o určitou část splátky
loňského deficitu státní bance ve
výši 3.7 mld. Kčs.
Celkově tedy odhadujeme, že výdaje, které
nebyly zahrnuty do rozpočtu, nicméně musí
být uhrazeny, představují částku
zhruba 6.5 mld. Kčs. Tedy za jinak nezměněných
podmínek, pokud bychom nepřijaly žádná
další opatření, lze očekávat
schodek rozpočtu ve výši 16 - 20 mld. Kčs.
Vláda vychází z toho, že tento vývoj
v souladu s jejím programovým prohlášením
je zcela nepřijatelný, protože by začal
ohrožovat dosavadní dobré výsledky v
oblasti ekonomiky, zatížil by budoucí léta,
nehledě na to, že takto velký deficit by byl
ztěží financovatelný.
Nesmíme si tedy dovolit upadnout do pasti deficitního
financování, tak jako se to přihodilo Maďarsku
a Polsku v poslední době, a které jsou také
za to nesmírně kritizovány a samy přiznávají,
že ztráta kontroly nad rozpočtem bude znamenat
zpomalení reformy v těchto zemích.
Proto je vláda odhodlána učinit vše
pro to, aby veřejné finance byly zdravé a
rozpočtové hospodaření v rovnováze.
Pro ozdravění rozpočtu v závěru
roku vláda hodlá učinit následující
opatření:
Za prvé - budeme trvale vázat prostředky,
které byly uspořeny regulací rozpočtových
výdajů za dosavadní tři čtvrtletí,
což prakticky znamená snížení rozpočtu
všech regulovaných kapitol zhruba o 9.5 mld. Kčs.
Jak už jsem řekl, vláda je dokonce povinna
toto dělat ze zákona o rozpočtových
pravidlech.
Dále předpokládáme, že navrhneme
ČNR, a že nás ČNR v tom podpoří,
změnu zákona o státním rozpočtu,
jejímž předmětem bude snížení
dotací rozpočtům měst a obcí.
Předpokládáme, že tady by se dalo ušetřit
zhruba 7 mld. Kčs. Já, až to vláda bude
předkládat, samozřejmě to odůvodním
daleko hlouběji, nicméně teď, aby nedošlo
ke zbytečným šumům, mě dovolte
k tomu říci tři poznámky.
Náš současný systém rozpočtů
měst a obcí a jejich vztahu k rozpočtu republiky
je systém nesmírně chybný. Příjmová
základna rozpočtů měst a obcí
je závislá z 80% na dotacích z rozpočtu.
Proto také tento systém chceme změnit, chceme,
aby byla v budoucnu posílena vlastní příjmová
základna rozpočtů měst a obcí.
Na tomto systému kromě jiného je špatné
to, že rozpočty měst a obcí nedýchají
s ekonomikou, protože dotace, které mají schváleny
v rozpočtu, jsou dotace napevno, bez ohledu na to, jak
se vyvíjí ekonomika, bez ohledu na to, jak se vyvíjí
příjmová stránka rozpočtu,
atd. Daleko spravedlivější a ekonomičtější
systém je takový, aby rozpočty měst
a obcí měly své podíly na daních
a tím budou s tou ekonomikou dýchat, když budou
výnosy daní vyšší, budou mít
větší příjmy, když budou
nižší, budou mít nižší
příjmy.
Druhým faktorem, který bych chtěl říci,
je skutečnost, že napětí v místních
rozpočtech není, není tam takové napětí,
jako je napětí v rozpočtu republik. Ke konci
srpna vykazují místní rozpočty přebytek
ve výši 9 mld. Kčs, tento přebytek dále
narůstá.
Navíc - za třetí - budou uvolněny
další prostředky pro rozpočty měst
a obcí. Jde o 1.2 mld. Kčs, které byly převedeny
z Fondu národního majetku za ztrátu rozpočtových
příjmů v městech a obcích,
dále jde o 1.5 mld Kčs na úpravu platů,
protože došlo od 1. 5. k realizaci nové vyhlášky
o platech, a na toto dostanou samozřejmě města
a obce také peníze.
Konečně čtvrtým důvodem, který
si myslím, že je třeba také zdůraznit,
je skutečnost, že inflace je nižší,
než jsme očekávali. Bude se pohybovat, jak
už jsem říkal, zhruba kolem 10%, my jsme počítali,
že to bude 12 - 15%, takže ve skutečnosti toto
zkrácení nebude zase až tak dramatické
a nedojde k tak podstatnému snížení
vlastní spotřeby.
Konečně třetím opatřením,
které vláda hodlá činit v závěru
roku pro to, aby udržela rozpočet v rovnováze
je limitování měsíčních
výdajů v závěru roku. Jak dobře
víte, v loňském roce v listopadu a v prosinci
došlo ke ztrátě kontroly nad výdaji
státního rozpočtu ČR. To je situace,
která se nesmí v letošním roce přihodit.
Proto jsme uzavřeli smlouvu se Státní bankou,
že limity na měsíce listopad a prosinec, které
budou otevírány, účty pro jednotlivé
kapitoly, budou platné pouze s kontrapodpisem ministerstva
financí.
Věřím, vážené poslankyně
a vážení poslanci, že podpoříte
úsilí vlády o zdravé veřejné
finance.
Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministrovi Kočárníkovi za jeho úvodní
vystoupení. A nyní prosím společného
zpravodaje, předsedu rozpočtového výboru
pana Tomáše Ježka, aby se ujal slova.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, vážená vládo,
pane ministře financí, vážená
sněmovno, podávám zprávu rozpočtového
výboru ke zprávě ministra financí
o vývoji rozpočtového hospodaření
ČR.
Rozpočtový výbor se samozřejmě
touto zprávou velice podrobně zabýval. Obstaral
si navíc expertizy ministerstva kontroly, ČSÚ
a NKÚ. S potěšením přijal zprávu
o příznivé makroekonomické situaci
ve všech těch průřezech, o nichž
hovořil pan ministr financí. Jde o stabilitu cen,
o vývoj platební bilance a kursů naší
měny ke koši západních měn, o
vývoj nezaměstnanosti i o náznaky oživení
ekonomiky, zejména v oblasti stavebnictví, která
je, jak víte, vždycky tou vlaštovkou, která
signalizuje příchod jara i pro ta ostatní
odvětví. Všechny analýzy, ostatně
i ta samotná zpráva pana ministra financí,
ukazují na to, že hlavní problém rozpočtového
vývoje za I. pololetí je tentokrát na straně
příjmů, kdy došlo k neplnění
zejména daně z obratu a také daně
z objemu mezd. To vše v souvislosti s transformací
ekonomiky a s přechodem pracovníků do soukromé
sféry.
Problém, který souvisí s vývojem daně
z obratu, je problém společných příjmů,
které tvoří kromě daně z obratu
i podnikové odvody ze zisku. Tyto společné
příjmy se dělí, jak víte, v
poměru 35 : 41,5 : 23,5. Tyto společné příjmy
nemají rovnovážné přítoky
ze dvou zdrojů. Slovenské přítoky
jsou poněkud slabší, což dopadá
na ČR ve výši asi 10 miliard korun.
Rozpočtový výbor tuto věc konstatoval
a dospěl k závěru, že se z toho nedají
žádné závěry vyvozovat, neboť
je to věc, která bude řešena v souvislosti
s rozpadem federace.
Proto se rozpočtový výbor soustředil
na problém poklesu nebo nedostatečného plnění
daně z obratu. Opíral se při tom o analýzu
ČSÚ, z níž vyplývá, že
kromě takových faktorů, jako je pokles výroby,
změna daňových sazeb a též přesun
obyvatelstva k levnějším výrobkům,
je tam nesporný faktor daňových úniků.
Proto ve svém usnesení rozpočtový
výbor žádá vládu, aby urychleně
přijala opatření k zachování
rozpočtové rovnováhy a zejména ke
zlepšení situace v příjmové části
státního rozpočtu, a to především
vybíráním daně z obratu.
S potěšením mohu konstatovat, že tato
zpráva už dospěla na ministerstvo financí.
Právě dnes jsem dostal obsáhlou analýzu
příčin daňových úniků
a hlavně podrobný nástin řešení
této problematiky. Tuto zprávu jsem samozřejmě
nemohl ještě studovat, ale je na stole v rozpočtovém
výboru.
Další problém, na který rozpočtový
výbor ve své zprávě poukazuje a kdy
žádá vládu, aby učinila opatření,
souvisí s tím, že v souvislosti se zákonem
220 o půdě bychom chtěli, aby vláda
navrhla do 15. října opatření, jak
řešit otázku náhrad oprávněným
osobám v případech, kdy oprávněnou
osobou je obec nebo okresní úřad.
V tomto případě prosím, abyste si
korigovali předposlední slovo. Místo obecní
úřad tam má být okresní úřad.
Děkuji vám.
Připomínám, že částka
1,2 miliardy korun, která bude obcím tak či
onak převedena, nekryje tyto výpadky a rozpočty
obcí tím velmi trpí.
Poslední poznámku bych chtěl učinit
k ručení Fondu národního majetku za
závazky privatizovaných podniků ve výši
14,5 miliardy korun. Z analýzy ministerstva financí,
kterou máme na stole, vyplývá, jakoby FNM
s těmi závazky automaticky přebíral
i ručení státního rozpočtu.
Fond by musel tyto závazky plnit teprve v případě,
když by státní rozpočet své ručení
neplnil. Kromě toho FNM má velice omezené
prostředky k zajištění tohoto ručení,
neboť drtivou většinu majetku privatizuje kupónovou
metodou, t. j. rozdáním majetku.
Toto jsou mé poznámky a hlavně závěry
nebo usnesení rozpočtového výboru
ke zprávě o vývoji rozpočtového
hospodaření ČR.
Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já
děkuji panu poslanci Ježkovi a nyní otevírám
rozpravu. Do rozpravy se zatím písemně přihlásili
poslanci Josef Hájek a Svatomír Recman. Pan Wágner
se hlásí s faktickou poznámkou, takže
mu dávám slovo.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, odevzdal jsem v průběhu
vystoupení pana místopředsedy vlády
panu předsedajícímu fax, jímž
Československý rozhlas potvrdil zprávu, kterou
vysílal a podle níž se Ivan Kočárník
včera předčasně vrátil z Washingtonu
do Prahy. To je první věc.
Druhá věc: Měl jsem za to, že pan předsedající,
jak jsem ho o to požádal, bude promptně informovat
sněmovnu, že omyl byl způsoben špatnou
zpravodajskou činností Československého
rozhlasu.
Nevím, proč pan předsedající
v jednom případě dá okamžitě
možnost k replice, je to jeho povinnost podle zákona
o Jednacím řádu, zatímco v druhém
případě čeká, jak se věci
vyvinou. Musely se vyvinout tak, abych se ozval a abych sněmovně
vysvětlil, jak došlo ke sdělení, které
jsem zde uvedl, že pan Kočárník měl
být v Praze již včera večer. Tuto nepřesnou
zprávu vysílal Československý rozhlas.
Mezitím jsem byl na této schůzi při
projednávání tohoto bodu způsobem
ne příliš vtipným osočen panem
místopředsedou Kalvodou. Nehodlám o této
záležitosti polemizovat, ani já ho nehodlám
posílat do imunitního výboru, protože
tato sněmovna má mnohem více práce
jinde, ale přesto očekávám jeho omluvu
(šum v sále).
Chápu, že v lavicích může být
smích, ale pánové, vaše pravicové
postoje jsou velice zajímavé po revoluci. Mnozí
z nás byli pravicovými tehdy, když se za to
platilo.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane
poslanče, děkuji vám za váš příspěvek.
Byl jsem vyzván, abych řekl, proč jsem nepřečetl
to, co jste mi sem donesl. Necítím se povinen číst
cokoliv, co mi donese kterýkoliv poslanec. Kromě
toho váš výkřik zazněl v době,
kdy už schůze byla přerušena.
Dále pan místopředseda vlády jako
člen vlády má právo vystoupit kdykoli.
Tolik, aby bylo jasno, že postupuji výhradně
v souladu s Jednacím řádem.
Nyní se o slovo přihlásil pan místopředseda
Vlach, ale ještě předtím vystoupí
pan místopředseda vlády Ivan Kočárník.
Místopředseda vlády Ivan Kočárník:
Aby nedošlo k jakýmkoli pochybnostem, zde je palubní
vstupenka do letadla (ukazuje ji, veselost ve sněmovně,
potlesk). Mohu ji dát kolovat.
Mimo to rozhlas neříkal nic špatného.
Já jsem skutečně ve středu předčasně
odjel z Washingtonu, abych se mohl dostavit sem, na zasedání
České národní rady (veselost), protože
jde o časový posun (veselost, potlesk). Odlétal
jsem ve středu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu místopředsedovi vlády za jeho vystoupení.
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Domnívám se ale, že
nejde o časový posun v tom, co slyšíme.
Rozhlas doslovně vysílal: místopředseda
české vlády Ivan Kočárník
se předčasně vrátil do Prahy včera
večer.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dávám
slovo místopředsedovi České národní
rady panu Vlachovi.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dostal jsem, jak si můžete
přečíst, slovo v souladu s Jednacím
řádem a chci se vyjádřit k tomu, co
se zde děje.
Doufal jsem, v rámci kultivace parlamentního prostředí,
že budeme mít příležitost výkřik,
ke kterému se náš pan kolega nechal unést
na základě ne zcela přesné zprávy
z médií, decentně přejít mlčením.
Za to jsem se přimlouval.
Když se tak nestalo, chtěl bych nás všechny
vyzvat, abychom příště ve sněmovně
vystupovali tak, jak je to v souladu s parlamentní etikou
a abychom si skutečně informace nejprve ověřili,
než na základě nich proneseme závažná
prohlášení, a to přestože jsme
chráněni imunitou (potlesk).
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu místopředsedovi Vlachovi. Nyní, když
se vše vysvětlilo (šum ve sněmovně),
se o slovo hlásí pan místopředseda
vlády Kalvoda.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, aby nedošlo k mýlce.
Co já považuji za neregulérní a nekorektní
je, že jsem byl obviněn ze lži. Mohl jsem být
obviněn z mýlky, mohl jsem být interpelován
či dotazován, co je pravdy na výroku ČTK
či rozhlasu, ale teprve poté bych asi mohl být,
jsa konfrontován s jinými fakty, obviněn
ze lži, to znamená úmyslně pronesené
nepravdy, pane poslanče Wágnere.
Nehádám se o časový posun ani o nic
jiného, jen o to, že váš výrok,
kromě toho, že byl nepodložený, byl také
urážlivý. Jsem zcela ochoten na půdě
kterékoliv schůze imunitního výboru
si s vámi pohovořit o tom, kdo z nás koho
urazil, ale byl jsem vyzván k omluvě. Tudíž
sděluji, že se vám neomlouvám.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu místopředsedovi Kalvodovi.
Nyní přistoupíme k rozpravě, ale dříve
se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec
Vik.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych požádat
místopředsedu vlády pana Kalvodu, aby nevyhrožoval
mandátovým a imunitním výborem, abychom
se nestali svědky něčeho podobného,
čeho jsme byli svědky ve Federálním
shromáždění, kde poslanci vládnoucí
koalice, především ODS, KDS, KDU-ČSL
prováděli podobné nechutnosti.
(Šum ve sněmovně.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
O slovo se ještě hlásí s faktickou poznámkou
pan poslanec Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážená
sněmovno, myslím, že nejsme školou paní
a dívek a přitom v této zemi jde o velké
věci. Kromě toho si myslím, že zde vzniknou
věci ještě horší.