Přítomni:
Předseda ČN R M. Uhde, místopředsedové
ČNR J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 175 poslanců.
Za vládu Česká republiky: místopředseda
vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády
a ministr financí I. Kočárník, ministr
životního prostředí F. Benda, ministr
vlády S. Bělehrádek, ministr zdravotnictví
P. Lom, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr vnitra
J. Ruml, prezident Nejvyššího kontrolního
úřadu P. Hussar.
(Přerušená schůze zahájena
v 10.00 hod.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dobré
jitro, dámy a pánové, zahajuji přerušené
jednání 4. schůze ČNR a všechny
vás srdečně vítám.
Přistoupíme k projednávání
předposledního bodu, kterým jsou
Protože zasedání lze zahájit tehdy,
je-li ve sněmovně dostatečný počet
poslanců, prosím skrutátorky, aby provedly
kontrolní součet, a poslance, kteří
jsou dosud v kuloárech, srdečně zvu ke vstupu
do sněmovní síně.
(Vedoucí skrutátorka: Přítomno je
107 poslanců.)
Děkuji, přítomno je 107 poslanců.
Dámy a pánové, já nejprve přečtu
jména poslankyň a poslanců, jejichž
interpelace budou postupně projednávány.
Přehled jmen v předpokládaném pořadí
je následující: posl. Vladimír Řezáč,
Gerta Mazalová, Zdeněk Vorlíček, Vlastislav
Kuchař a Jaroslav Soural.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Petr Piťha odpověděl na interpelaci
poslance Vladimíra Řezáče na ministra
školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Petra Piťhu ve věci učitele 7. základní
školy v Lounech dr. Ivo Honického. Je to tisk č.
19.
Poslanec Václav Čundrle: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, chtěl bych požádat, aby
sněmovna odložila tuto odpověď na odpověď
pana ministra na příští schůzi,
protože posl. Řezáč má dnes jednání
u Ústavního soudu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Zdá
se, že nelze nevyhovět této žádosti.
Přejdeme tedy k další interpelaci - paní
poslankyně Mazalová právě vešla,
takže mohu pokračovat.
Předseda vlády ČR Václav Klaus zaslal
odpověď poslankyni Gertě Mazalové na
její interpelaci ve věci pomoci chorvatským
sirotkům - tisk 25, označení 3. I 01. Odpověď
se předkládá jako tisk 25 A.
Nyní se ptám paní poslankyně, zda
je s odpovědí spokojena - mezi tím vítám
pana místopředsedu vlády ČR Jana Kalvodu.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno, 25. 8.
1992 jsem interpelaci podávala, 3. 9. 1992 jsem dostala
odpověď, či-li v rekordní době
9 dnů.
Poněvadž pan ministr mi ve svém dopise vysvětlil
kolik, jak, na jakou dobu a podobně se poskytují
finanční prostředky - sama jsem netušila,
že v tak velké míře pomáháme
Chorvatsku.
Nemohu říci nic jiného, než že
jsem spokojena. Bylo uvolněno 15 miliónů,
jak jsme se dověděli, uvažuje se o uvolnění
dalších 10 miliónů. Či-li 700
chorvatských sirotků můžeme umístit
nyní a dalších 500 v dohledné době.
Myslím tedy, že důvod ke spokojenosti mám
a chtěla bych znovu poděkovat sněmovně
za to, že tak jednomyslně podpořila moji interpelaci
a chtěla bych poděkovat současně panu
premiérovi Klausovi a panu ministru Rumlovi, který
mne osobně ještě ubezpečil, že
pro tuto interpelaci udělá všechno, a také
skutečně udělal.
Děkuji vám.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
pani poslankyni Mazalové. Otevírám rozpravu
k této interpelaci. - Zdá se, že se nikdo nehlásí,
takže rozpravu uzavírám.
Navrhuji přijmout následující usnesení:
"ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci
posl. Gerty Mazalové, uvedenou v tisku 25 A."
Kdo souhlasí s takto navrženým usnesením,
ať zvedne ruku. 126.
Kdo je proti? - Nikdo.
Děkuji. Usnesení bylo tedy přijato.
Předseda vlády ČR pan Václav Klaus
zaslal odpověď poslanci Zdeňku Vorlíčkovi
na interpelaci ve věci formulace zájmů ČR
- v tisku 25 je uvedena pod označením 3. I 02. Odpověď
se předkládá jako tisk 25 B.
Ptám se pana poslance, zda je s odpovědí
spokojen.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážený pane místopředsedo
vlády, vážené kolegyně a kolegové!
Rád bych úvodem konstatoval, že odpověď
pana předsedy vlády na mou interpelaci přišla
10. září t. r., tedy dosti rychle, a je poměrně
obšírná - třístránková.
To samozřejmě hodnotím velice příznivě.
Bohužel věcně mě odpověď
neuspokojila. Řeknu-li toto, musím také říci
proč. Dovolte, abych v několika minutách
osvětlil důvody svého postoje.
Vystoupil jsem se svou interpelací na téma Analýza
národních zájmů občanů
ČR z důvodů velice závažných.
Chtěl jsem, aby byly analyzovány v době,
kdy se už hovoří o rozdělení
společného státu jako o hotové věci,
kdy vedoucí představitel federace - např.
federální ministr zahraničních věcí
- ubezpečují představitele evropských
společenství, že do konce října
budou dohodnuty vztahy mezi ČR a SR, a kdy slovenský
premiér pan Mečiar před několika dny
v rozhlase tvrdil - snad ví proč -, že jednání
o dalších vzájemných vztazích
mezi ČR a SR se bude odehrávat v říjnu
mezi ČNR a SNR.
Chtěl jsem tedy, aby se včas připravoval
pro ČNR podkladový materiál, na jehož
základě by tato sněmovna jestliže řízením
osudu k tomu dojde - mohla kvalifikovaně rozhodovat o optimální
míře integrace mezi ČR a SR. To je tak složitá
záležitost, že k tomu jsou přece potřeba
důkladné rozbory, fakta, kvalifikované odhady
dopadů rozhodnutí a všechno je třeba
promyslet v klidu a včas.
Kromě toho - po mém soudu - není spolehlivější
prostředek pro rozněcování vášní
mezi lidmi, než debaty o státoprávním
uspořádání bez vládních
podkladů a analýz. Domníval jsem se, že
vládu nejsnáze přiměji k tomuto rozboru,
když se v interpelaci opřu o to, co pan premiér
sám přednesl v programovém prohlášení
vlády, totiž - cituji:
"úkolem české vlády bude nové
a jednoznačněji než dříve formulovat
bezprostřední zájmy České republiky
a tedy i to, čemu si čím dál více
zvykáme říkat české národní
zájmy". Tedy opakuji, česká vláda
si uložila úlohu formulovat to, co sama nazývá
českými národními zájmy. Já
jsem na ni pouze apeloval, aby je formulovala nyní, kdy
to bude potřebovat ČNR k rozhodování
a ne třeba za dva roky, kdy to už třeba nebude
zdaleka tak naléhavé.
Chtít ovšem na české vládě
něco, co si dala za úkol ve vlastním prohlášení,
je při našich iracionálních politických
poměrech záležitostí riskantní.
Nejprve mne v nejbližším pořadu Co týden
dal, za použití vládního termínu
české národní zájmy, obžalovali
z českého nacionalismu. A nyní pak ve své
odpovědi pan předseda vlády prohlásí,
že "tento požadavek je obtížně
splnitelný," a dále říká,
"že představa, že by národní
zájmy mohla česká vláda definovat,
patří k oné ideové výbavě,
jejíž součástí je pověstné
"poručíme větru, dešti"".
Už mě v životě moc věcí
nepřekvapí, ale to, pod jakým ideovým
vlivem je současná česká vláda,
která si tento cíl v programovém prohlášení
vytkla, to mne opravdu překvapilo.
Protože ovšem pan premiér velice dobře
ví, o co mi jde, zabývá se dále ve
své odpovědi jednou z možností uspořádání
vztahu mezi ČR a SR v budoucnosti, totiž hypotézou
konfederativního uspořádání
a píše, cituji: "Budováním zastřešujících,
například v konfederativních institucí
nepovažuje česká vláda za účelné,"
a dále: "Vláda ČR je přesvědčena,
že toto řešení odpovídá
státním zájmům České
republiky a českým národním zájmům.
Samostatná ČR bude už sama o sobě státem
s větší vnitřní integritou než
nynější ČSFR, a to bude přispívat
k její vnitřní stabilitě." Konec
citátu. Tvrzení, že rozdělení
ČSFR je v zájmu ČR i jejích občanů
se opírá jen o dvě věty z celé
odpovědi.
První - "Rozhodující politické
síly na Slovensku mají poněkud odlišnou
zahraničně politickou koncepci. Přetrvávání
společného československého státního
útvaru by si vynutilo takové kompromisy v jeho zahraničně
politické orientaci, jež nejsou ani ve státním
zájmu ČR, ani v českém národním
zájmu."
Druhé zdůvodnění, - cituji "Je
příznačné, že zatím co
pro Českou republiku jsou problémem vztahy k Německu,
kdežto vztahy k Maďarsku jsou neutrální
a minulostí nezatížené, v případě
Slovenské republiky je to přesně naopak.
I tady znamená oddělení zjednodušení
a zpřehlednění situace." Konec citátu.
Shrnuji, má-li se po více než sedmdesáti
letech existence rozdělit Československo na ČR
a SR, a ty budovat nějaké nové předivo
vztahů, pokládám za nutné, aby se
tyto vztahy hledaly přinejmenším na podkladě
solidní parlamentní diskuse, opřené
o podrobnou a seriozní analýzu možností
a dopadů.
Věřím, že pan premiér své
informace a analýzy má. Nemůže se na
mne ale zlobit, že pro ČNR za analýzu nepovažuji
nedokazovaná a nejasná tvrzení o "poněkud
odlišné zahraniční poltické koncepci
SR," nebo sdělení, že každá
z republik má větší problémy
vždy s tím státem, s nímž sousedí,
než se státem, s kterým nesousedí, protože
to bývá v životě obvyklé a není
to nic objevného.
K používaným termínům "federace"
a "konfederace" chci říci, že v krystalicky
čisté podobě existují jen v učebnicích.
Žádný složený státní
útvar na světě není čistě
federativním nebo konfederativním. Také unie
států má celou řadu možností,
přičemž v některých případech
může být rozdíl mezi konfederací
a unií velmi malý.
Takže kdo ví, o čem mluví při
řešení státoprávních problémů
ČSFR, ten si nutně uvědomuje, že existuje
plejáda možností a kvalifikované rozhodnutí
není jednoduché.
Proto znovu zdůrazňuji - usilovat o takovou podobu
vztahů mezi ČR a SR, která se pro ČR
bude jevit jako optimální, si vyžaduje důkladnou,
kvalifikovanou analýzu všech možností,
aby při jednání se slovenskou stranou, byl
vskutku sledován zájem občanů České
republiky. ČNR na to není po mém soudu, vůbec
připravena.
Dovolte ještě ocitovat jednu větu z odpovědi
na mou interpelaci: "S konkrétní podobou smluvního
řešení mezi ČR a SR bude ČNR
pochopitelně včas seznamována, protože
jí smlouvy budou předkládány k projednání
a k případné ratifikaci". Konec citace.
Dikce této věty je mrazivá. Kdepak je představa
svrchovaných zákonodárců, zvolených
demokraticky občany této země, kteří
koncipují budoucí vztahy ČR a SR se slovenskými
kolegy? Budou pouze se záměry včas seznamováni!
Jak pak asi bude vypadat projednávání těchto
smluv, když už nyní probíhá zákonodárný
kvas v ČNR tak, že předsednictvo ČNR
zkracuje lhůty k projednávání ze 60
dnů také na 6 dnů a z důvodů
nanejvýš objektivních jsme uváděni
do situace, že v pondělí večer se telegramem
dozvídáme o zpravodajství k zákonu,
projednávanému ve výboru ve středu
ráno.
Děsí mne představa úrovně diskuse
ke smlouvám a ústavním zákonům,
narážíte-li na zřejmou nechuť zpracovat
předem důkladně podklady. Vše směřuje
k diskusi zpolitizované a emotivní a tedy iracionální.
Nepřišel jsem do této sněmovny s fixní
ideou, že cokoliv od vládní koalice jest, od
ďábla jest, a že správná opoziční
politika je permanentní házení klacků
vládě pod nohy.
Celý život se snažím svou prací
především tvořit, ne bořit. Velmi
ochotně zvednu ruku pro rozumnou myšlenku, ať
přijde z kterékoliv politické strany, ale
musí jít o návrh promyšlený,
podepřený logickými argumenty.
Tomu, abych hlasoval proti vládním návrhům
případných smluv o uspořádání
vztahů mezi ČR a SR nebo proti ústavním
zákonům ČR, mě může donutit
vládní koalice právě tím, že
bude předkládat své návrhy bez důkladných,
věcných analýz, bez dostatečných
a nezvratných argumentů, bez variant řešení,
bez dostatečné šibeničními lhůtami
neomezované diskuse.
Vím, že budu-li se pak zpěčovat, budu
demagogicky označován za zrádce státních
zájmů ČR, a českých národních
zájmů. Prostě, jak už je naším
dlouholetým národním zvykem, bude se na mně
žádat slepá víra v politické
vůdce a správnost jejich konání. Ale
této slepé víry, dámy a pánové,
já už po svých životních zkušenostech
nejsem schopen. (Smích v sále.)
Zároveň konstatuji, pane předsedo, že
vzhledem k závažnosti problému pokládám
odpověď na svou interpelaci za neuspokojivou a žádám
pana premiéra, aby pro příští
plenární schůzi ČNR připravila
česká vláda komplexní rozbor různých
možností uspořádání vztahů
ČR a SR s ohledem na ekonomické, mezinárodně
politické a jiné zájmy ČR a jejích
občanů, jakož i kvalifikovaný odhad
dopadů na Českou republiku v případě
protahování současné státoprávní
situace. Domnívám se, že české
vládě musí tento rozbor už dávno
ležet v šuplíku. Jestli ne, tak je to obrovská
politická chyba a bůh chraň Českou
republiku.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vorlíčkovi. Domnívám
se, že je třeba otevřít rozpravu k tomuto
vystoupení pana poslance. Hlásí se pan poslanec
Ullmann.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane
předsedající, vážený pane
předsedo, kolegyně a kolegové, já
jsem původně samozřejmě vůbec
nehodlal vystoupit, ale některé momenty z projevu
mého předřečníka mne k tomu
přivedly. Pokusím se být velmi stručný.
Zjistil jsem, že zřejmě pojmy konfederace a
federace panu kolegovi nejsou zcela jasné. Domnívám
se, že by možná bylo rozumné zajít
na některé gymnázium a zeptat se studentů.
Oni by mu to vysvětlili. A zde vidím tu hrůznou
nepřipravenost na státoprávní jednání.
Jestli zde sedí poslanci, kterým toto není
jasné, pak to bude velmi složitý problém.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Ullmannovi. Hlásí se pan poslanec
Vágner? Ne. Takže, dámy a pánové,
rozpravu ukončím. Vzhledem k tomu, že pan poslanec
Vorlíček není spokojen s odpovědí,
jsem povinen dát hlasovat o následujícím
usnesení:
"ČNR nesouhlasí s odpovědí na
interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka uvedenou
v tisku 25 B."
Kdo s takto formulovaným usnesením souhlasí,
ať zvedne ruku. 55.
Kdo je proti? 71.
Tento návrh na usnesení nebyl přijat. Dovolím
si tedy sněmovně navrhnout usnesení opačně
formulované.
Kdo souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance
Zdeňka Vorlíčka uvedenou v tisku 25 B, ať
zvedne ruku. 77.
Kdo je proti? 64.
Kdo je zdržel hlasování? 9.
Poměrem hlasů 77 pro, 64 proti a 9 se zdrželo
byl návrh na usnesení přijat.
Pan poslanec Vorlíček podal ve svém vystoupení
návrh na rozšíření programu schůze.
Tak jsem tomu rozuměl. Protože v současné
době projednáváme bod "odpovědi
na interpelace, dotazy a podněty", musím vaše
vystoupení považovat za návrh na usnesení
ČNR. Anebo jste měl vystoupit s tímto návrhem
včera, když byly interpelace. Nyní to tedy
chápu návrh na rozšíření
programu schůze. Takže po skončení tohoto
bodu dám hlasovat o vašem návrhu.
Ministr školství ČR Petr Piťha zaslal
odpověď poslanci Souralovi na interpelaci ve věci
dočasného vnitřního platového
předpisu školského úřadu Mladá
Boleslav. V tisku 25 je uvedena pod označením 3
I 04. Odpověď se předkládá jako
sněmovní tisk 25 C.
Ptám se pana poslance, zda je s odpovědí
spokojen.
Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
s odpovědí na interpelaci jsem spokojen v tom smyslu,
že problém, který souvisel s inkriminovaným
dočasným vnitřním platovým
předpisem, byl uzavřen. Bohužel, odpověď
obsahuje i závěrečný odstavec, ve
kterém pan ministr fakticky postoj ředitele školského
úřadu v Mladé Boleslavi omlouvá, ztotožňuje
se s ním, což ve mně vzbuzuje obavy, že
celý problém podceňuje. Upozornil jsem na
zasedání výboru pro vědu, vzdělání
a kulturu, že těchto příkladů,
které mám na mysli, je více. V těchto
dnech zasílám panu ministrovi další,
podle mne otřesný příklad zvůle
pracovníka státní správy. Já
věřím, že pan ministr svůj určitý
benevolentní postoj přehodnotí. Chci tomu
věřit. Ale abych nezavdával podnět
k nějakým intelektuálním výbojům,
jaký tu předvedl pan poslanec Ullmann, znova opakuji,
že s odpovědí, která byla předložena,
souhlasím.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Souralovi a znovu otevírám rozpravu.
Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozprava je tedy uzavřena.
Navrhuji tedy přijmout následující
usnesení.
"ČNR souhlasí s odpovědí na interpelaci
poslance Jaroslava Sourala, uvedenou ve sněmovním
tisku 25 C."
Kdo s takto formulovaným usnesením souhlasí,
ať zvedne ruku. 137.
Kdo je proti? (Nikdo.)
Konstatuji, že toto usnesení bylo schváleno.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí
ČR Ivan Kočárník zaslal odpověď
poslanci Vlastislavu Kuchařovi na interpelaci ve věci
krácení dotací ze státního
rozpočtu České republiky v roce 1992. Ve
sněmovním tisku 25 je uvedena pod označením
3 I 03. Odpověď se předkládá
jako sněmovní tisk 25d.
Je pan poslanec s odpovědí spokojen?
Poslanec Vlastislav Kuchař: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
kolegyně, kolegové!
S formální a právní rovinou odpovědi
jsem spokojen. Ministr financí a místopředseda
vlády ČR si počíná vzhledem
k rozpočtům okresních úřadů
a obcí v souladu se zákonem ČNR o rozpočtu
České republiky na rok 1992.
Nesouhlasím však s věcnou rovinou odpovědi
na první otázku: důvod restrikce, protože
odpověď pouze konstatuje tlak na vyváženost
rozpočtu ČR a neuvádí příčinu
poklesu příjmové stránky.
Žádám proto, aby pan místopředseda
vlády co nejdříve realizoval závěr
své odpovědi, tj. předstoupení před
Českou národní radu s návrhem změny
zákona ČNR o rozpočtu ČR na rok 1992.
Z výše uvedených důvodů s odpovědí
nesouhlasím, protože pouze popisuje stav věcí,
nezakládá východisko cestou pozitivního
řešení a místo něj nabízí
pouze další restrikci. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kuchařovi. Jeho stanovisko k odpovědi
na interpelaci je negativní. Otevírám k tomuto
bodu rozpravu. (Nikdo se nehlásí.)
Rozpravu končím.
Ve smyslu vyjádření pana poslance Vlastislava
Kuchaře předkládám návrh na
přijetí usnesení:
"Česká národní rada nesouhlasí
s odpovědí na interpelaci pana poslance Vlastislava
Kuchaře, uvedenou ve sněmovním tisku 25d."
Kdo s takto formulovaným usnesením souhlasí,
ať zvedne ruku. 54.
Kdo je proti? 75.
Tento návrh nezískal potřebnou většinu.
Pokusím se navrhnout další usnesení:
"Česká národní rada souhlasí
s odpovědí na interpelaci poslance Vlastislava Kuchaře,
uvedenou ve sněmovním tisku 25d."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 79.
Kdo je proti? 50.
Kdo se zdržel hlasování? 24.
Konstatuji, že takto formulované usnesení bylo
přijato.
Tím jsme vyčerpali všechny písemně
zodpovězené interpelace, a proto se ptám
členů vlády, zdali si některý
z nich přeje odpovědět ústně
na nějakou interpelaci, otázku či podnět.
(Nikdo.)
Lze tudíž konstatovat, že jsme vyčerpali
program tohoto bodu a můžeme přistoupit k projednávání
bodu dalšího.
Obracím se na pana poslance Vorlíčka, aby
znovu přistoupil k mikrofonu a odůvodnil návrh
na rozšíření programu této schůze.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové!
Navrhuji usnesení České národní
rady o rozšíření programu schůze
o bod, ve kterém Česká národní
rada požádá vládu České
republiky, aby předložila České národní
radě analýzu možností uspořádání
vztahů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
a jejich dopadů na Českou republiku.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
Domnívám se, že se lze dotázat poslanců,
zdali souhlasí s tím, abychom pořad této
schůze rozšířili o bod, který
zde zazněl z úst pana poslance Vorlíčka.
Kdo se domnívá, že ano, ať zvedne ruku.
71.
Kdo je proti? 59.
Kdo se zdržel hlasování? 26.
Konstatuji, že návrh pana poslance Vorlíčka
nedostal potřebnou podporu.
Panu poslanci Vorlíčkovi připomínám,
že příští schůze České
národní rady zcela nepochybně bude obsahovat
bod podněty, interpelace, náměty pro vládu,
takže potom bude moci vystoupit s tím, co měl
připraveno.
Vážené dámy, vážení
pánové, nyní nám zbývá
k projednání poslední bod, kterým
je
O slovo se přihlásil pan místopředseda
vlády Kalvoda.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Pane místopředsedo, pane předsedo, dámy
a pánové. Velmi lituji, že musím požádat
o jistý procedurální krok a poprosit tuto
sněmovnu o krátké přerušení
schůze. Jde o to, že ministr financí a místopředseda
vlády ČR pan Kočárník měl
být přítomen, již se tedy navrátit
ze své zahraniční cesty v těchto minutách.
Byl jsem informován, že se má dostavit během
velice krátké doby. Osobně toho velice lituji
a prosím tuto sněmovnu, nechť si nevykládá
jeho - jako předkladatelovu - neúčast jako
neúctu k této sněmovně, ale prosím
o 30minutové přerušení schůze
a odložení tohoto bodu za tuto lhůtu.