- 679 - Poslanec J. Gašpar:
Pán minister Belcák spomínal aj prevod kompetencií v spojoch. Keby o tom mohol povedať niečo viac.
Podpredseda SNR M. Zemko:
Ďalšiu otázku má pán poslanec Húska. Poslanec A. M. Húska:
Prosil by som vysvetliť, ako sa to rieši v doprave a spojoch, aby tie veci boli konečne vyriešené.
Podpredseda SNR M. Zemko:
Hlási sa pán poslanec Žingor. Poslanec R. Žingor:
Chcel by som sa opýtať pána ministra, či v rozdelení kompetencii v doprave je zahrnutá aj železnica?
Podpredsea SNR M. Zemko:
Prosil by som pánov ministrov o odpoveď na otázky. Minister hospodárstva SR J. Belcák:
Vážená Slovenská národná rada,
pokiaľ ide o správnu radu, naznačil som, že zloženie riadiacich orgánov bude založené na základe majetkovej účasti. Pre informáciu uvádzam, že pokiaľ ide o tranzitný plynovod, majetkový podiel Slovenskej republiky je 52 %,
Českej republiky 48 %, pričom účasť federálnych orgánov resp. Federálneho ministerstva hospodárstva bude zastúpená bez majetkovej účasti.
Pokiaľ ide o dopravu a spoje, predmetom dnešného rokovania neboli tieto odvetvia, pretože nepatria do kompetencie Federálneho ministerstva hospodárstva. Sú riešené osobitne s Federálnym ministerstvom dopravy a Federálnym ministerstvom spojov a je to rozpracované tak, že do konca februára budú tieto záležitosti uzavreté.
Pokiaľ ide o železničnú dopravu, je známy problém i v súlade s kompetenčným zákonom s tým, že železničná doprava zatiaľ ostáva v kompetencii federálnych orgánov a pri ďalšom postupe a ďalšom vývoji sa budú riešiť otázky technického a ekonomického charakteru. Teda ešte raz, otázka dopravy a spojov je riešená v súvislosti s Federálnym ministerstvom dopravy a s Federálnym ministerstvom spojov. Nebola predmetom dnešného rokovania.
Ďakujem. Podpredseda SNR M. Zemko:
Hlási sa pán poslanec Filipp. Poslanec J. Filipp:
Pán minister Dlouhý, som rád, že vás vidím živého. Doteraz vás poznám len z televízie. Neviďte v tom nič zlého. Som rád, že ste medzi nami a môžeme sa s vami porozprávať. Máme občas trochu tažké srdce na rôzne problémy ekonomického charakteru. Sám nie som ekonóm. Ovšem napríklad sa dozviem, že podnik zahraničného obchodu Chemapol účtuje nášmu podniku Slovnaft za naftu 32 dolárov za barel. Nafta na svetovom trhu stojí dnes len okolo 19 dolárov. Údajne ešte aj daň z vyrobeného benzínu, nafty atď. ide do federálnych orgánov, čiže to platíme my, Slováci, naše podniky. Podobná situácia je aj vo výrobe farebných kovov, hliníka a podobne. Vyrábajú sa na Slovensku, znečistuje sa životné prostredie, české podniky ho odoberajú za dve tretiny svetovej ceny. čiže zase opačne: za naftu platíme svetové ceny a za hliník platia nám len dve tretiny svetovej ceny. Ako sa na to pozeráte vy a ako sa tieto veci budú riešiť?
Ďakujem. Podpredseda SNR M. Zemko:
Slovo má pán poslanec Ivan. Poslanec C. Ivan:
Mal som podobnú otázku, len ju rozšírim. Podľa tlače sme sa dozvedeli, že správna rada bola navrhovaná 8: 3 a potom opačne, paritné l: l, dokonca to prerozdelenie malo byt dve tretiny na Slovensku a jedna tretina v Čechách. Podľa čísiel, ktoré uvádzal pán minister, to vychádza prakticky l: 1. Teda aké bude prerozdelenie zisku a ako sa dostali do tlače tie pôvodné informácie?
K otázke žiaru nad Hronom: prečo boli také dlhé prieťahy o pôžičke 500 miliónov korún a prečo v prípade tohoto podniku, ktorý má ponuku zo zahraničia, boli tam ponuky nórskych firiem, sa niektoré veci musia riešiť takýmto spôsobom? Do akej miery sa tento problém rieši?
Ďakujem.
- 682 - Podpredseda SNR M. Zemko:
Ďalšiu otázku má pán poslanec Bartakovics. Poslanec S. Bartakovics:
Pán minister Dlouhý, vaše meno už bolo dnes v našom parlamente vyslovené. Prosím vás, informujte nás, aký je najnovší stav v oblasti pôdnych zákonov.
Ďakujem pekne. Podpredseda SNR M. Zemko:
Slovo má pán poslanec Sečánský. Poslanec M. Sečánský:
Pán minister Dlouhý, moja otázka bude viac smerovaná na federálnu vládu, ale je to vážne, preto sa takto pýtam. Keď sa naposledy zvyšovala cena benzínu na 15 a potom na 18 korún za liter, v televízii, v ktorej ste vystupovali aj s pánom Klausom, ste hovorili, že je to trhová cena a že sa zníži, ak sa znížia svetové ceny ropy. Odvtedy sa cena ropy znížila zhruba o jednu tretinu, už to tu bolo hovorené, ale ceny benzínu sú rovnaké. Neuvažuje sa so znížením tejto ceny?
Podpredseda SNR M. Zemko:
Otázku má ešte pán poslanec Fogaš. Poslanec Ľ. Fogaš:
Chcem sa opýtať, aký je názor pána ministra na predlohu zákona o mimosúdnych rehabilitáciách. To je dosť
neuralgický bod rokovania ústavnoprávnych výborov Federálneho zhromaždenia a mám pocit, že aj vláda má tam svoje stanovisko. Rád by som ho počul.
Podpredseda SNR M. Klepáč:
Ešte sa hlási pán poslanec Košický. Poslanec M. Dziak-Košický:
V utorok tu bol na návšteve pán podpredseda federálnej vlády a minister zahraničných veci pán Dienstbier. Bol unavený a mal chrípku. Vy sa máte ako, pán Dlouhý? /Oživenie a smiech v sále. /
Podpredseda SNR M. Zemko:
Prosím pána ministra Dlouhého o zodpovedanie otázok. Minister hospodárstva ČSFR V. Dlouhý:
Na takovou otázku nemohu odpovědět j inak, jen že se mám velmi dobře. /Potlesk. / Já bych si dovolil odpovédét rámcové na ty dotazy, i když v řadě prípadu mně může doplnit kolega Holčík nebo kolega Belcák. Především bych chtěl potvrdit jednu věc. Ani u ropovodu, ani u plynovodu neni sporu o jedné věci. Slovenská majetková účast, a tedy slovenské zastoupení v řídících orgánech bude mit majoritu. Neni sporu o této věci ani u ropovodu ani u plynovodu.
U obou komodít můžeme v období transformace směrem k tržní ekonomice očekávat otázky související předevšim s kvantitativním omezením, nebo když to řeknu normálním lidským jazykem, že naši monopolní dodavatelé, kterými jsou v daném okamžiku Sovětský svaz, z těch či oněch důvodů, ktoré zde jistě nemusím vypočítávat, prostě by je najednou nedodali. Tak především vzhledem k této skutečnosti, plus vzhledem k tomu, že jsme v období přechodu, měníme institucionální uspořádáni, čili i vzhledem k těmto důvodům je jak u ropovodu tak u plynovodu uvedeno, že zase když to vemu obecně zhrnuto, v případě kdy by mohla být poškozena jedna či druhá strana, je možnost hledat určité "smírčí řízení" nebo tedy hledat určitou dohodu. Ale obecně platí a bude to platit jistě do budoucna, až se dostaneme k ekonomice normální, že ani v jednom z těchto případů není sporu
o majoritě slovenské účasti, což vyplývá především ze současných majetkových podílů. Myslím, že to je základ, kterým v podstatě odpovídám na obědvě otázky, od oboudvou pánů poslanců, ktoré zde zazněli.
V druhém případě, nepamatuji si méno pana poslance, došlo k pomýleni otázek kolem ropovodu a plynovodu. My smě u ropovodu nakonec dospěli k těm číslům, o kterých sté byli informováni již minulý týden, zatímco u plynovodu na základě předběžných jednáni expertů bylo řečeno, že podíl majetkové účasti je 52 % Slovenská republika, 48 česká republika. S tím nebyl vysloven konečný souhlas a dnes bylo dohodnuto, že dále budou experti pracovat, aby to upřesnili a podle tohoto klíče, podle majetkové podstaty potom budou řešeny všechny další otázky.
Já znova opakuji svoje přesvědčení a myslím, že
i moji kolegové pánové ministři Belcák a Holčík jsou téhož názoru, že je to v daném politickém i hospodářském kontextu - politickém podle stavu naši společnosti, hospodářském podle stavu transformace směrem k tržní ekonomice. Je to v podstatě velmi dobře přijatelný kompromis - možná kompromis není správné slovo - velmi dobře přijatelné řešeni pro všechny zúčastněné strany.
Dovolil bych se dále krátce zmínit o žiaru nad Hronem, nebot zde to padlo myslím ve dvou dotazech. Já znova opakuji, že podle stanoviska federální vlády a myslím, že když sem se dostavil na vaše jednáni, že nechcete, abych říkal něco, co se vám zalíbí, ale abych říkal svůj názor. Tedy ja řeknu svůj názor. Já se domnívám, že otázka subvenci, podpory prvovýroby hliníku, neříkám druhovýroby, ale prvovýroby hliníku ve žiarské kotlině je velmi problematická a že federální vláda byt poskytla nakonec slovem náměstka federálního ministra financi pana Kočárníka záruku v druhé polovině loňského roku, tuto záruku potom převzalo slovenské ministerstvo financi a v podstatě finanční konzorcium organizovalo Ministerstvo financi Slovenské republiky, i když finančně se účastnili peněžní ústavy z obou republik, názor federální vlády byl, že není prvovýroba hliníku v Žiarské kontlině perspektivní. Federální vláda v žádném případě se nestavěla proti tomu, když peněžní ústavy jak ze Slovenska tak i z Čech poskytnou půjčku, která tam byla, která získala záruku v loňském roce od Federálního ministerstva financí, v letošním roce od slovenského ministerstva financi. Domnívám sa však, že prvovýroba hliníku skutečně perspektivu nemá, něco jiného je potom spracováni.
Zákon o půdě - nebo nejdřív odpovím na mimosoudní rehabilitace, protože se domívám, že nelze příliš odlišovat mimosoudní rehabilitace od zákona o půdě ze dvou důvodů. Především mimosoudní rehabilitace dali určitou atmosféru vůbec těmto jednáním a dále zákon o půde je v řadě případů podobný s podstatou problému mimosoudním rehabilitacím. Já jako ekonom jsem se spolupodepsal na prohlášeni českých i slovenských ekonomů, vládních
i nevládních, které bylo předevčírem večer publikováno ve sdělovacích prostředcích a včera bylo otištěno ve všech novinách, nebo ve většině novin. My smě tam jako ekonomové chtěli upozornit na důsledky naturální restituce pro ekonomickou reformu. Pojali smě toto prohlášeni čistě ekonomicky s tím, že jako ministr federální vlády a jistě i ministři republikových vlád musí akceptovat i morální aspekt problému.
Z tohoto hlediska federální vláda přehodnotila svůj postoj a začátkem ledna předložila nový návrh, který oproti původnímu návrhu upřednostňuje naturální restituci. Byla proti tomu řada pozměňujících návrhů, resp. skupina poslanců Federálního shromážděni vyšla úplně z jiného zákona, našlo se určité řešeni v politické rovině. Nicméně ústavnoprávní výbor po několikadenním zasedáni nakonec, bohužel, dospěl k závěru, že nedoporučuje projednáni. Nicméně je rozhodnuto, že tento zákon bude předložen plénu federálního parlamentu v úterý ve 13. OO hodin a domníváme se, že tento zákon je nutno vyřešit na plénu parlamentu. Federální vláda vyjde ze svého druhého návrhu, tedy z podstaty naturální restituce, ale bude sa snažit najít určitý rozsah naturální restituce, který nebude zásadním spůsobem blokovat ekonomickou reformu. Současně vyhoví morálním aspektům a rozloženi názorového spektra parlamentu, tedy Federálního shromáždění.
Zákon o půdě zdědilo federální ministerstvo hospodářství když přijalo kompetence bývalého federálního ministerstva zemědělství, jako takový předložilo vládni návrh, který pokud vím, byl schválen i oběma republikovými vládami. Tento návrh především řeší privatizaci a restituci půdy vlastněné státem, mám-li to říct zjednodušeně, zatímco otázku zemědělských
družstev zamysli řešit v podstatě novelizaci zákona o zemědělském družstevnictví. Jak jistě víte, proti tomu stál návrh tzv. tři T ve federálním parlamentu poslanců Tyla, Tlustého a Tomáška, ktorý zase ve své extrémní podobě chtěl řešit veškerou restituci a privatizaci půdy tím, že základním kritériem by bylo vlastnictví půdy. šlo se tam až ad absurdum. Kdybychom šli v ekonomické teorii, došli bychom do 19. století k fyziokratům, kde jediným faktorem výroby byla půda, nikoliv práce, kapitál a půda, jak je to všeobecně v ekonomické teorii akceptováno.
Zase bych chtěl říci, že již v té diskusi v hospodářském výboru, ve výboru pro životní prostředí i v dalších výborech v tomto týdnu dochází k určitému konsenzu. Ja bych se pokusil zabránit tomu, aby musela vláda stahovat svůj návrh tak, jak to bylo u mimosoudní rehabilitace, ale v průběhu parlamentních jednáni najit určitý konsenzus s tím, že by se vycházelo z vládního návrhu, s tím, že vládni návrh muže pozměnit některá stanoviska směrem k privatizaci, případně řešeni zemědělských družstev s tím, že by restituce a privatizace neprobíhala výhradně podle vlastnictví půdy, nýbrž podle půdy a majetku na ni se nacházejícím. To by asi tak v obecné rovině byl možný koncept toho kompromisního návrhu.
Poslední věc, ke které bych se dovolil zmínit, je benzin. Ministr Klaus to neřekl, myslím, nikdy, já jsem to řekl dvakrát, že do budoucna nevylučuju, že by se benzin mohl i zlevňovat. No proč ne? V současné době musíme vidět několik aspektů. Především nemůžeme vidět světovou cenu nafty jako stabilizovanou. Jestliže v základní ropní oblasti se válči, nemůžeme tuto cenu považovat - a konec války zatím není v dohlednu, ani její výsledek - nemůžeme tuto cenu za prvé považovat za stabilizovanou. Za druhé - jistě víte, že daň z obratu uložena na benzin je nemalým zdrojem přímo do státního rozpočtu. Jestliže omezíme příjmy státního rozpočtu, budeme se muset všichni vyrovnat i se sníženými výdaji. A snížené výdaje znamenají problémy se zdravotnictvím, školstvím a řadou dalších oblasti, které jsou na rozpočtové straně státního rozpočtu, nebo všech tři státních rozpočtů kriticky závislé.
Třetí věc je, a k této situaci stejně bude docházet, že federální hmotné rezervy z hlediska benzinu a motorové nafty nejsou v dobrém stavu, a to ještě říkám za přítomnosti novinářů velmi jemně. Myslím si, že stát by měl využit současné situace třeba i krátkodobého, doufejme, že ne krátkodobého spíše trvalého sníženi cen ropy na světových trzích a té skutečnosti, že Sovětský svaz dodává poměrně velmi dobře, v souladu s dohodnutými grafikony, bychom měli využít na to, abychom doplnili federální hmotné rezervy, to federální zapomeňme, to jsou rezervy benzinu a motorové nafty nás všech, aspoň na tu úroveň, která bývá označovaná jako minimální. Do budoucna jistě víte, ono to souvisí s postupem privatizace, odstátněni a dalších kroků, že cena benzinu se může začít určitým spůsobem oscilovat, prostě začít postupem času kopírovat vývoj ceny ropy na světových trzích. Ale myslím, že tento okamžik ještě nenastal.
Děkuji vám. Podpreseda SNR M. Zemko:
S faktickou poznámkou se hlásí pán poslanec Ivan, potom pán poslanec Filipp.
- 689 - Poslanec C. Ivan:
Pán minister, spomínali ste daň z obratu. Mám overenú informáciu, že napríklad tranzitný plynovod Nitra zo svojho zisku odvádzal v minulom období skoro 2 mld. korún do ústredia. Možno tieto peňažné zisky podľa našich zákonov odvádzať aj mestskému zastupiteľstvu, eventuálne možno z týchto ziskov dotovať nejaké spoločenské organizácie?
Minister hospodárstva ČSFR V. Dlouhý:
Ja bych si na to dovolil odpovědět ihned. Co se týče minulosti, možná i současného stavu, dovolil bych si odkázat na své vystoupení ve Federálním shromáždení 12. prosince loňského roku, když jsem odpovídal na šířejí
položený dotaz, který zahrnoval i tento problém z minulosti a v současnosti od pána poslance Tahyho. Co se týče do budoucna, samozřejmě, že to je otázka uspořádání obecních daňových vztahů a nic takového nelze vyloučit. Naopak, v řadě případů si myslím, že to je otázka regionálni politiky a v řadě případů k takovým situacim musí dojít.
Podpredseda SNR M. Zemko:
Slovo má pán poslanec Filipp. Poslanec J. Filipp:
Pán minister, asi ste mi nerozumeli. Pýtal som sa na cenový rozdiel medzi svetovou cenou nafty, ktorá je dnes okolo 19 dolárov a medzi tým, čo účtuje podnik zahraničného obchodu Chemapol Slovnaftu v Bratislave, teda 32 dolárov. Na druhej strane opačný prípad je, pokiaľ ide o výrobu hliníka, čiže nepýtal som sa na stav výroby, jej
perspektívy, ale na cenu, pretože tieto ceny držíte ako federálna vláda v rukách, ako aj mzdy atď. Nechcete povolit tieto suroviny, aby sa ceny správali trhovo. Pýtam sa, prečo sa za hliník platia dve tretiny svetovej ceny a na druhej strane zas nedáte dotácie, alebo dáte. Rozumiete, o čo mi ide?
Minister hospodárstva ČSFR V. Dlouhý:
Áno. Nevím odpovědět na otázku, jestli skutečně Chemapol účtuje 32 doláru. Možná pan ministr Holčík mně může v tomto smeru pomoci. Nicméně ve stredu tohoto týdne jsem odeslal místopředsedovi Kučerákovi i pánu ministru Holčíkovi materiál, který se týká v podstate státních zásob v oblasti hospodáření ropou v nových podminkách. Ono se to menuje tak hloupě - v období přechodu k tržnímu mechanizmu. To ty moji úředníci tomu daji vždycky tak hezký název. Tam se řeší otázka financování. Z toho podlé informaci, které mám, nevyplýva, že by Chemapol měl účtovat Slovnaftu takovéto ceny. Tam je otázka, že za určitý měsíc se vždy stanovuje průměr na základe denních kotací na trzích, které jsou potom určujíci pro cenu ropy na teritóriu, ze ktorého dovážime. Podle mých informaci, podlé toho, jak se pripravuje financování do budoucna, takový případ, nebo dlouhodobě by k takovým diskrepancím mezi cenou, kterou si účtuji naše podniky a cenou, která je na svetových trzích, nemělo docházet. Může tam být spoždění jeden měsíc. Pan ministr Holčík je větším expertem na tyto problémy, jisté mně může doplnit, prípadné opravit.
Podpredseda SNR M. Zemko:
Slovo má pán minister Holčík.
Minister priemyslu SR J. Holčík:
Doplnil by som pána ministra Dlouheho. Za január skutočne bola dohodnutá cena 6 100 korún za nákup ropy, plus prepravné 100 korún. To sa upravilo dohodou. Skutočne realizovaná cena Chemapolom za január, ako klesla ropa na svetových trhoch, je 4 750 korún plus prepravné, plus obchodné rozpätie, takže je tu v diferencii rozdiel o asi l 200 korún, ktorý ide zatiaľ do fondu rezerv, ako hovoril pán minister Dlouhý. Samozrejme, bude sa to od mesiaca k mesiacu prehodnocovať.
Minister hospodárstva ČSFR V. Dlouhý:
Čo se tyče hliníku, ja si příště sebou vemu do Slovenské národní rady velkou tašku se všemi podklady, ale neumím z hlavy odpověděť na tu cenu. Domnívám se, že musíme respektovat určitý způsob cenové regulace. Narazili sme na to dneska na pomerné nesnadném jednaní s ministrem Belcákem, když sme hovorili o velkoobchodních cenách elektrické energie. Ja jako človek, který má v oblasti ekonomické reformy skutečně dost liberálni názory, se domnívám, že není možno z měsíce na měsíc přejít u rady komodit a surovín okamžité na ekvivalent svetových cen. Ti, kteří by to chtěli, prosím, necht si uvedomí, jaké dopady by to mělo na životní úroveň našeho obyvatelstva.
Samozrejmé, když řekneme, že nejsme schopní přejít treba okamžité s cenou elektrické energie na kompetetivní cenu s cenami svetovými pri daném směnném kurzu, implicitné tím říkáme, že tím narušujeme důchodovou situaci treba slovenských energetických podniku, nebo českých energetických závodu, což teda zakladá problém fešení. Ale nemůžeme přejít okamžité k cenám
svetovým, šmahem ve všech oblastech. Z toho důvodu existuje určitý způsob cenové regulace a takovyto způsob cenové regulace se zřejmě v určitém případě týká i dodávek hliníku. Omlouvám se, že nejsem k tomto problému schopen zaujmout okamžité stanovisko, bude li to vyžádáno, mohu odpovědět příští týden písemně.
Podpredseda SNR M. Zemko:
O slovo sa hlási podpredseda vlády pán Kučerák. Podpredseda vlády SR J. Kučerák:
Ak dovolíš pán minister, ja ta doplním. Nedávno boli za mnou zástupcovia zo Žiaru nad Hronom. Ono to už tak nie je, pretože keď sa teraz kalkulovali ceny, zvýšené ceny uhlia a elektrickej energie, ktoré tam hrozia, dokonca by sa mohli stať nekonkurencieschopní, že by tá ich cena vystúpila nad svetovú úroveň. Zatiaľ sú ešte asi na nej, ale nie je to celkom tak, že dve tretiny. To bolo v minulosti, ale teraz to už nie celkom tak.
Ďakujem. Podpredseda SNR M. Zemko:
Má ešte niekto otázku na pánov ministrov resp. na pána federálneho ministra?
Predseda SNR F. Mikloško:
Dovoľte, aby som sa poďakoval pánovi federálnemu ministrovi Dlouhému, že nás navštívil. Povedal, že tu bol prvýkrát, dúfajme, že tu nebol posledný raz. Už v prípade pána ministra Dienstbiera sme videli, že mnohé veci, keď
sa takto priamo prekonzultujú, pomôžu a otvoria oči aj nám, aj druhej strane. Som rád a ďakujem v mene vás všetkých. /Potlesk. /
Podpredseda SNR M. Zemko:
Vážené kolegyne a kolegovia,
zatiaľ mám ešte tri žiadosti o interpelácie. Tým však nekončime, ešte máme jeden bod. Prihlásený je pán poslanec Szabó.
Poslanec R. Szabó:
Odovzdám písomne. Podpredseda SNR M. Zemko:
Pán poslanec Cyril Ivan. Poslanec C. Ivan:
Mám interpeláciu na pána ministra školstva, ale ten tu nie je. Iba pre informáciu: hovorím za Učiteľské fórum Slovenska. Niektoré materiály poslali aj iným poslancom, kde žiadajú určitú úpravu a redukciu zákona o školskej samospráve. Odovzdávam to písomne, pretože pán minister by nemohol odpovedať.
Podpredseda SNR M. Zemko:
Ďakujem. Slovo má pán poslanec Brestenský.
- 694 - Poslanec R. Brestenský:
Vážené dámy, vážení páni,
ospravedlňujem sa, že vás zdržiavam. Aby som učinil zadosť procedurálnej otázke, kladiem otázku. Pýtam sa vedúcich jednotlivých rezortov, či nimi riadené a podriadené hospodárske subjekty Slovenskej republiky majú nejaké záväzky, ktoré vyplývajú zo vzťahu s americkou firmou vo veci Tatier, o čom sme hovorili v predchádzajúcom bode. žiadam odpoveď, samozrejme, písomne, netreba teraz.
Ďakujem. Podpredseda SNR M. Zemko:
Ďakujem pánovi poslancovi Brestenskému. Chce ešte niekto z poslancov vystúpiť v rámci tohto bodu? Hlási sa pán poslanec Pokorný.
Poslanec J. Pokorný:
Svoje interpelácie dám písomne, ale chcel by som iba uviesť, o čo mi ide. Prvá interpelácia je na ministra kultúry pána Snopka. Rád by som sa ho spýtal, čo urobí ministerstvo kultúry s veľmi akútnym problémom riešenia náhradných priestorov pre Východoslovenskú galériu v Košiciach. Podobný okruh problémov: aké riešenie navrhuje jeho rezort, aby sme v hanbe nezostali, myslím tým na podanú ruku z americkej strany, z nadácie Andy Varhola, ktorá nám chce, samozrejme zdarma, poskytnúť umelecké diela tohto významného svetového umelca a žiaľ, kompetentné orgány v meste neboli schopné zabezpečiť priestory. Tento umelec má korene na Slovensku.
Druhý okruh otázok by bol na ministra zdravotníctva pána Alojza Rakúsa. Opäť by som sa vrátil k problému detského zdravotníctva na východnom Slovensku. Viem, že ministerstvo nedostalo financie na tento rok, je na tom veľmi zle, hlavne na výstavbu objektov, ale viem, že Bratislava dostala od francúzskej firmy na ozdravenie zdravotníctva 350 miliónov frankov. Či by nebolo možné, ak sa to bude dať, určitú časť - možno by stačilo 50 miliónov - presunúť na východné Slovensko. Konkrétne mi ide o začatie výstavby detskej nemocnice, o ktorej som tu už niekoľko razy rozprával. Myslím si, že to by bolo veľmi pekné gesto zo strany Bratislavy pre východné Slovensko a nebolo by to tak, ako počujeme najmä z Prahy o novom bratislavskom centralizme, čo je tiež kvapkou oleja na oheň absurdným myšlienkam, ktoré chcú rozdeliť Slovensko.
Ďakujem pekne. Podpredseda SNR M. Zemko:
Ďakujem pánovi poslancovi. S faktickou poznámkou sa hlási pán minister Snopko.
Minister kultúry SR L. Snopko:
Vážené dámy, vážení páni,
odpoviem, samozrejme, písomne, čo sa týka problematiky múzea alebo galérie Andy Varhola, je to problematika, ktorá patrila miestnej samospráve. V rámci tejto odpovede nadviažem aj na problematiku východného Slovenska. Pred týždňom som bol v Košiciach, kde som otvoril ako prvý minister pobočku ministerstva kultúry v Košiciach. Mal som stretnutie s viacerými osobnosťami Východoslovenského kraja a inštitúciami. V rámci toho aj so zástupcami Medzilaboriec a Galérie Andyho Varhola. Je to galéria, ktorá zápasí s problémami a ministerstvo kultúry sa rozhodlo ako organizačný prvok vstúpiť do týchto problémov. Nie sú to však problémy rezortu ministerstva kultúry. Iniciatívu sme prejavili a budeme sa snažiť tento problém riešiť.
Čo sa týka Východoslovenskej galérie, je to problém, ktorý vychádza z reštitučných zákonov, z návratu majetkov. Tam je problematika podstatne zložitejšia a tú budeme riešiť na základe ujasnenia práve týchto sporných otázok ohľadne majetko-právneho vysporiadania budov a nových priestorov pre Východoslovenskú galériu.
Na poslednú otázku som už odpovedal. Ministerstvo kultúry zriadilo svoju kanceláriu v Košiciach, takže bude možné priamo riešiť problémy, o ktorých ste hovorili.
Ďakujem za pozornosť. Podpredseda SNR M. Zemko:
Hlási sa ešte niekto k bodu interpelácie a otázky? /Nikto. /
Na prednesené otázky a interpelácie budú členovia vlády odpovedať v rámci ďalšieho bodu nášho programu, pripadne písomne.