nostních vztahů na kontinente a institucionalizaci helsinského procesu. Myšlenky našeho návrhu se objevily v závérečném dokumentu londýnskeho summitu NATO a nakonec i v charte Za novou Evropu, prijaté na pařížském summitu Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Rozhodnutí umístit sekretariát KBSE v Praze bylo ocenením této naši aktivity.

V rámci helsinského procesu začnou v letošním roce fungovat nové instituce i mechanismy jednaní. V červnu se sejdou v Berlíně ministri zahraničních věci všech 34 štátu. V únoru zaháji činnost sekretariát KBSE v Praze, který bude zajištovat pravidelné a v případě potreby i mimořádné politické konzultace účastnickych zemi na úrovni zplnomocněných zástupcu.

Kromě sekretariátu KBSE zaháji činnost i další inštitucionalizovaná součásti KBSE: úřad pro svobodné volby ve Varšave a Středisko pro předcházení konfliktúm ve Vídni. Nové cesty spolupráce otevře i jednaní o parlamentní dimenzi helsinského procesu, které by mělo být zahájeno letos v Madridu. V těchto mechanismech a institucich spatřujeme první a proto velmi důležité výsledky úsilí o vytvoření nových štruktúr bezpečnosti a spolupráce na kontinentě tak, jak jsme to vyjadrili v Memorandu o evropské bezpečnostní komisi z dubna loňského roku. Pro další rozvoj bezpečnosti je velmi závažná dohoda dosažená na pařižském summitu, že po ukončení helsinské následné schůzky v roce 1992 by měly začít už odzbrojovací rozhovory na skutečně celoevropském základe a nikoli jako dosud na dvoustranném základe atlantické a varšavské smlouvy.

Naši činnost v helsinském procesu nebudeme rozhodné oslabovat. Ve spolupráci s Federálním ministerstvem obrany

připravujeme novou koncepci pro jednání 22 státu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě i pro jednáni o opatřenich k posilněni důvěry. Budou v ni formulovány i naše základní přístupy k mandátu pro nové celoevropské odzbrojovací a bezpečnostní fórum, které zahájí práci po Helsinkách v roce 1992. Nová fáze si vynutí posilováni a rozvoj celoevropských bezpečnostních struktur, samozřejmě za účasti Spojených států a Kanady.

K Varšavské smlouvě: V červnu 199O Česko-Slovensko na moskevském zasedáni Politického poradního výboru předložilo návrh na postupnou změnu Varšavské smlouvy spolu s harmonogramem demontáže vojenských struktur paktu. Tuto etapu jsme plánovali ukončit k 1. červenci 1991. Od listopadu se však postup práci zastavil, protože plánované schůzky byly na žádost Sovětského svazu stále odkládány. Dokonce jsme se domlouvali s Polskem a Maďarskem a připojili se k nám i Bulhaři, že pokud by PPV byl neustále odkládán, budeme muset podniknout nějaké kroky. Ale včera byl doručen dopis Michaila Gorbačova presidentu Havlovi, kde se navrhuje v posledním týdnu února uspořádat schůzku na úrovni ministrů zahraničí a obrany, která by o zrušeni vojenských struktur paktu rozhodla pravděpodobně už od 1. dubna letošního roku, čili s předstihem. Zatím jsem dneska ráno dostal zprávu, že se tato schůzka pravděpodobně sejde v pondělí 25. února v Budapešti.

Při stanovováni nových záruk bezpečnosti musíme využit také všech pozitivních zkušeností existujících institucí. Navázali jsme proto pravidelné styky s NATO a se Západoevropskou unii. Budeme dále specifikovat zejména vztahy k atlantické smlouvě jako k jednomu z pilířů evropské bezpečnosti a stability v současné době. Kromě expertních jednáni se na jaře uskutečni v Praze i mezinárodni konference o perspektivách evropské bezpečnosti pod

společnou záštitou generálního tajemníka NATO Manfreda Wernera a mně jako ministra zahraničních věci. účast na této konferenci již potvrdili mnozí význační činitelé z celé Evropy i ze Spojených států, i ze Sovětského svazu. Včera jsem dostal dopis, že se ji zúčastni náměstek sovětského ministra zahraničí Kvicinský.

Velmi významnou události byla návštěva Politického výboru Atlantického paktu ve dnech 4. až 7. února, šlo vůbec o první cestu tohoto orgánu NATO mimo území aliance, což dále zdůraznilo mezinárodni postavení naši republiky. Během jednáni byly diskutovány možnosti těsnější spolupráce. Dalším krokem bude vystoupeni prezidenta Havla na zasedáni Atlantické rady, t. j. parlamentního shromáždění členských zemi paktu v březnu v Bruselu.

V našich představách počítáme také s rostoucím významem Organizace spojených národů. Potenciál OSN posílený ukončením studené války se projevil pozitivně i v reakci na agresi Iráku proti Kuvajtu. OSN bude hrát v mnohém nezastupitelnou roli i při koordinaci ekonomické spolupráce států, ochraně životního prostředí, prosazováni lidských práv a řešeni dalších aktuálních problému současného světa.

Rozšiřuji se možnosti využívat OSN pro řešeni našich aktuálních potřeb - zmínil bych například pomoc při postupu proti zneužíváni narkotik a jejich transitu přes naše území.

česká a Slovenská Federativní Republika se svou činnosti v OSN profiluje jako plnoprávný, tvůrčí a spolehlivý partner v mezinárodním životě. Česko-Slovensko aspiruje na členství v Radě bezpečnosti v letech 1994 - 1995 a na předsednictví 52. zasedání Valného shromážděni OSN v

roce 1997. Republika je také připravena zapojovat se i do mírových operaci OSN.

Chceme kombinovat praktickou činnost pro posilováni jednotné Evropy s rozvojem myšlení o nových možnostech evropského uspořádáni. To je také cílem shromážděni o nové evropské architektuře, o cestách k evropské konfederaci, která se má pod záštitou presidenta Mitteranda uskutečnit na jaře v Praze. Přípravné práce byly již zahájeny a předpokládáme, že by se setkáni mohlo uskutečnit v červnu tohoto roku.

Jak jsem již řekl, druhým směrem činnosti naši zahraniční politiky byla a je snaha o co nejrychlejší zapojeni do celoevropských integračních procesů.

V zahraniční politice se již v minulém roce přirozeně prosadilo její výrazně evropské zaměřeni. Tento trend se v letošním roce dále prohloubí.

Česko-Slovensko stoji po desetiměsičním úsilí těsně před branami Rady Evropy, do které vstoupíme jako plnohodnotný 25. člen již 21. února. Je to skutečně rekord, protože do Rady Evropy jsme přijímáni 15 měsíců po listopadové revoluci a pouhých 1O měsíců po podáni žádosti, což zatím se ještě nikdy nestalo. Přijeti do Rady Evropy bude velmi důležitým krokem do postupně se vytvářejícího společného evropského politického, právního, ekonomického a kulturního prostoru se stejným standardem lidských práv. To, že budeme přijati během tak krátké doby, je nesporným oceněním úsilí obou našich národů o obnovu demokracie. Je to také úspěch naši diplomacie.

Musím ovšem současně připomenout, že během mého pobytu na přípravném zasedání ve Štrasburku byly vyjádřeny taky určité obavy o stabilitu české a Slovenské Federativní Republiky, španělský ministr zahraničí Ordoněz, který je v této chvíli předsedou Rady Evropy, minulý týden během návštěvy Česko-slovenská znovu připomněl, že Rada Evropy chápe česko-Slovensko jako jeden celek a na jeho jednotě má výrazný zájem. Totéž zdůrazňoval minulý týden současný předseda Rady ministru Evropského společenství lucemburský ministr zahraničí Poos a německý ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher.

Již před splněním hlavni podmínky členství v Radě Evropy nás Evropská společenství zařadila do skupiny "stejně smýšlejících zemi". Zajišťuje nám to pravidelné informace o činnosti Evropské politické spolupráce, která vede ke stále výraznější koordinaci zahraniční politiky členských zemi "dvanáctky".

2O. prosince jsme jako první země střední a východní Evropy zahájili oficiální jednáni o přidruženi české a Slovenské Federativní Republiky k Evropským společenstvím. Připravovaná dohoda o přidruženi bude mít výrazně preferenční charakter. Vytvoří důležité možnosti pro náš průmysl i zemědělství, protože zejména v počátečním období počítá s asymetrickými výhodami v náš prospěch. Připravované smlouvy budou respektovat i silici politickou dimenzi Evropských společenství a široká škála naši spolupráce bude proto přirozeně zahrnovat i politický dialog a poskytováni všestranné pomoci naši hospodářské reformě.

Přidruženi bude založeno na postupném vytvářeni oblasti volného obchodu a liberalizace pohybu osob, služeb a kapitálu. Trhy Evropských společenství se nám však oteviraji již nyní. Země Evropských společenství odstranily či pozastavily kvantitativní restrikce na dovozy z naši země a od 1. ledna vůči nám aplikuji tzv. všeobecný systém celních preferenci. Usilujeme o to, aby asociační dohoda vstoupila v platnost již 1. ledna 1992. Status "přidružení" musíme využít k přípravě naši pozdější kandidatury na přijetí za plnoprávného člena společenství, l když je to poměrně vzdálená budoucnost, již od této chvíle je nezbytné, abychom naše zákonodárství přizpůsobovali zákonům a předpisům Evropských společenství. Bude to klást obrovské nároky na činnost všech tři našich zastupitelských sborů.

Při úsilí o zakotveni Česko-slovenská v architektuře budoucí Evropy má vzrůstající význam naše aktivita na subregionální úrovni. Příkladem takové aktivity je Pentagonála, která je stabilizujícím prvkem ve střední Evropě, je také nástrojem pomáhajícím k integraci do evropských instituci. Přispívá k překonáni negativních důsledku evropského rozděleni. Pro nás je velmi důležité, že do perspektivního programu byly zařazeny projekty propojeni evropského ropovodu ze Schwechatu do Bratislavy a z Ingolstadtu do Litvínova. Významný je rovněž připravovaný projekt přepravy zemního plynu z Alžírská přes Jugoslávii do Rakouska a Česko-slovenská. Na financováni těchto projektů se má podílet i Světová banka.

Třetí oblasti, na kterou se soustředila pozornost vlády a česko-slovenské diplomacie, byla obnova vztahu s mnoha státy světa v souladu s našimi zájmy. Obnovováni našeho postaveni v Evropě a ve světě si vyžádalo mimořádnou aktivitu nejen ministerstva zahraničí, ale také presidenta republiky, předsedy federální vlády, předsedů národních vlád, ministrů, předsedů zastupitelských sborů i poslanců. Já sám jsem jednal v 28 státech, prezident republiky v 16, členové vlád a poslanci v Evropě a po celém světě. Všichni se taky zúčastnili mnohých mezinárodních konferencí.

Za velmi důležité v této souvislosti považuji, že se nám podařilo v krátké době otevřít hranice a sjednat bezvízové dohody s téměř všemi evropskými státy. Zřejmě letos uzavřeme tuto dohodu i s Řeckem a Portugalskem. Byla zrušena vízová povinnost pro občany Spojených států a Kanady. Obnovili jsme diplomatické styky s Izraelem, Vatikánem a Chile, navázali jsme je s řádem Maltézských rytířů, Omanem, Katarem, Bahreinem a Naraibii, připravuji se se Saudskou Arábii. Brzy otevřeme konzulát v Jihoafrické republice s perspektivou diplomatických styků při dalším pozitivním vývoji v této zemi.

Prvořadou pozornost v rozvoji bilaterálních vztahů jsme přirozeně věnovali našim sousedům, především Maďarsku a Polsku, s nimiž nás spojuji nejen hranice, ale i mnohé společné zájmy. Dohadujeme se na koordinaci přístupu k Evropským společenstvím a také vůči Spojeným státům, které dávají najevo, že podpora našim ekonomikám a našim státům by mohla značně vzrůst, kdybychom dokázali vystupovat společně a koordinovat naši činnost. 15. 2. se sejdou nejvyšší představitelé tři států v maďarském Vyšegradu a já jsem přesvědčen, že hranice spolupráce dále podstatně rozšíříme.

Budeme usilovat o vytvoření nových vztahů se Sovětským svazem. Deklarace o vzájemných vztazích z února 199O de facto nahradila pookupační smlouvu o přátelství z roku 197O. Naše vztahy zůstávají přesto značně neuspořádané. Politický dialog na nejvyšší úrovni vázne. My bychom chtěli vzájemné vztahy stabilizovat, dát jim dlouhodobou perspektivu, ale brání tomu nevyjasněnost

kompetenci mezi sovětským centrem a republikami a nejistota politické situace v zemi. Hovořil jsem již o znepokojujícím vývoji v Sovětském svazu zejména od počátku letošního roku. Nicméně doufám, že v souvislosti se svoláním schůzky, kterou včera navrhl Gorbačov v souvislosti s připadnou návštěvou nového ministra zahraničních věcí Bessmertnycha budeme moci dospět k nějakým konkrétním výsledkům.

Máme zájem spolupracovat jak se sovětskou vládou, tak s republikami i oblastmi. Podepsali jsme memoranda o hospodářské spolupráci s Ruskou federací a Litvou, navázali jsme kontakty s ministry zahraničí Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Estonska. Během několika dnu pravděpodobně přijede do republiky také lotyšský ministr zahraničí. V přípravě jsou dohody s dalšími svazovými republikami, v zásadě je dokončen návrh statutu zájmových kanceláři s Litvou, který bude pravděpodobně projednán už tento čtvrtek na zasedáni federální vlády. Velmi dobře se rozvíjejí naše styky s Německem. Dvě letošní setkáni presidenta s kancléřem Kohlem, březnová návštěva presidenta Weizsčickera, listopadová návštěva premiéra Čalfy v Bonnu, nynější návštěva slovenské delegace ve Spolkové republice, mých osm schůzek s Genscherem - to a mnohé jiné vytváří pevné základy k tomu, abychom zahájili jednáni o politické smlouvě s Německem. Podle názoru kancléře Kohla by mohla být podepsána do Velikonoc. Dohodli jsme se na tom, že smlouva by měla být podepsaná sice rychle, ale nikoliv ukvapeně. Současně jednáme o řešeni důsledků rozpadu východoněmeckého trhu pro Česko-Slovensko a o nástupnictví mezinárodních smluv mezi českou a Slovenskou Federativní Republikou a zaniklou Německou demokratickou republikou.

Přátelské vztahy máme s Rakouskem, bilaterálně i v rámci Pentagonály. V souvislosti se smluvním systémem s našimi sousedy zkoumáme i smluvní praxi této země vzhledem k jeho neutrálnímu statutu. Pro novou atmosféru v Evropě je příznačné, že spory o Česko-slovenská jaderné elektrárny se nepromítají příliš do spolupráce v jiných oblastech. Chtěl bych také připomenout naše zvláště dobré a stále se vyvíjející vztahy se Spojenými státy a Kanadou, počínaje návštěvou presidenta Havla a projevem v americkém kongresu, až po návštěvu presidenta Buše v Česko-Slovensku, mimochodem jediné návštěvě amerického presidenta v evropské zemi v období velice napjatém. To dokazuje mimořádnou úroveň našich vztahů. Zrovna tak první návštěva kanadského ministra zahraničí Clarka v Česko-Slovensku vůbec. Dosud za 7O let žádný kanadský ministr zahraničí před Clarkem v Česko-Slovensku nebyl. Je také výrazným důkazem zájmů Kanady o vztahy s naší republikou.

Česko-slovenská zahraniční služba v současné době připravuje transformaci celého smluvního systému s našimi sousedy. Nejdále se nachází smlouva s Německem. Nová politická smlouva by měla s definitivní platnosti řešit i otázku majetko-právních nároků. Připravuji se smlouvy se Sovětským svazem, které by měli ukončit neblahé období předchozích nerovnoprávných vztahů a zahájit novou etapu. Nové smlouvy s Polskem a Maďarskem by měli vyjádřit rostoucí blízkost našich zemi.

Obnova našich mezinárodních vztahů byla zahájena v Evropě a na severoamerickém kontinentě. Postupně se nám daří rozvíjet i spolupráci se zeměmi Asie, Latinské Ameriky a Afriky. President navštívil Mexiko a Nicaraguu, já jsem navštívil Argentinu, Chile a Uruguay, Japonsko, Thajsko, Indii a Jižní Koreu, předseda vlády země

Maghrebu a v posledním měsíci jsme jednali v Egyptě. Saudské Arábii, Omanu a Sjednocených arabských emirátech. Všechny tyto země mají z hlediska našich politických a hospodářských zájmu mimořádný význam. Proto v nadcházejícím roce budeme dále věnovat patřičnou pozornost těmto vztahům. Jejich význam pro naši zahraniční politiku je dán především ekonomickými faktory a potenciálními možnostmi našich ekonomik, ale jsou významné také pro řešení bezpečnostních otázek. Tyto země představuji rozsáhlý a perspektivní trh pro náš průmysl a některé z nich i významný alternativní zdroj ropy, zemního plynu a dalších důležitých surovin.

Dovolte mi zmínit se ještě o vytvářeni vhodných podmínek pro rozvoj naši hospodářské spolupráce se zahraničím a o tom, jak se na tomto úkolu podílí naše zahraniční služba. Minulý týden proběhl mezinárodní kongres Obchod, spolupráce a zahraniční investice v české a Slovenské Federativní Republice. Kongres potvrdil to, co již víme. Zájem zahraničních investorů o podnikáni se ztlumil. Příčin je jistě více, ale jedna je hlavni. Aby k nám zahraniční kapitál začal proudit v objemu, jaký potřebujeme, musí mít jistotu. Jistotu a pořádek v legislativním rámci podnikáni, ale také jistotu v politické stabilitě státu. Právě to jsou ovšem podmínky, které jsme zahraničnímu kapitálu podle jeho vlastních představ dosud neposkytli. Já jsem byl až překvapen, když třeba v Japonsku nebo v Jižní Korei, nebo v Thajsku mě nikoliv politikové, ale představitelé Sdruženi japonského průmyslu, nebo společnosti, která kontroluje téměř polovinu thajského potravinářského zahraničního obchodu se vůbec nezajímali o ekonomickou situaci v česko-Slovensku. To znají. Jediné, co je zajímalo je, jestli se dohodnou češi a Slováci, jestli ty politické konflikty uvnitř naši společnosti se budou vyvíjet pozitivně, jestli se nerozpadne Sověteký svaz, jak se tady bude vytvářet stabilní prostredí pro to, aby oni sem se svým kapitálem byli ochotní přijít. Politikové treba tém věcem rozumí, chápou je, a berou v úvahu nejrúznější souvislosti, ale bankéř o těchto souvislostech nepotřebuje uvažovat. Ten může chápat také, ale s penězi si počká, až bude mít naprostou jistotu, že to neni riskantní. Federálni vláda by proto měla co nejdříve ve spolupráci s vládami národních republík zformulovat pravidla vstupu zahraničního kapitálu na česko-slovenský trh. Jsme si plné vědomí toho, že zlepšení situace je determinováno domácimi podmínkami. S plným přesvedčením ale říkám, že i celá zahraniční služba musí sehrávat ďaleko iniciatívnejší úlohu pri projasňování našeho politického a ekonomického klimatu v zemích potenciálnich investorů.

Jak jsem již uvedl pri svém projevu ve Federálním shromaždení 9. ledna, naše zahraniční politika vyžaduje zmenu struktury, činnosti a metód česko-slovenské diplomacie i jejího odborného aparátu. V posledních měsících proto reorganizujeme ministerstvo a provádime personálni zmeny. Já už jsem asi před 2 měsíci doufal, že jsme na dně a že už konečné začneme stoupat, ale lustrace tím vším zase důkladně zamíchali, takže tím se nám situace zase komplikuje a je to bohužel tak, že lustrace postihuje ty schopnejší, nikoliv ty neschopné, protože i polície si zřejmě vybírala. No ale dobre, snad už to budeme mít brzy za sebou a budeme moct začít už jenom budovať a nikoli stále rozebírat.

Vytváříme nové ucelené větší útvary /sekce/, členené na tematické pracovni týmy. Dřivější atomizaci nahrazuje širší spolupráce špecialistu. Do čela sekcí chceme stavět vysoce kvalifikované a zkušené diplomaty jako šéfy, odpovědné ministrovi a jeho náměstkům. To

bude ovšem proces delší, protože těch zkušených diplomatů, kteří by to mohli dělat, kteří by mohli nést plnou odpovědnost za svá politická rozhodnutí, je zatím velice málo. Jsme si vědomi, že kvalitu diplomacie urči nikoliv sama nová struktura, ale lidé v ni působící. Z ministerstva odešli a odcházejí zkompromitováni a neschopni služebnici totalitního období. Přijímáme nové mladší adepty diplomacie z řad vzdělaných a talentovaných absolventů vysokých škol nebo z oborové praxe, kteří od léta procházejí náročnými konkursy. Je samozřejmé, že i když jsou to lidé dobří, bude im nějakou chvíli trvat, než získají zkušenosti a než se skutečně stanou diplomaty.

úspory v počtu zaměstnanců jsou nezbytné i z toho důvodu, že neúnosně zaostáváme v odměňováni pracovníků zahraniční služby. Ve srovnáni s platy představitelů jiných států jsou naši diplomaté na úrovni až několikanásobně horši. Můžeme se srovnávat jedině s Poláky, s Bulhary, jinak jsou to naprosto nesrovnatelné rozdíly v platech našich a jiných diplomatů, a to nejen západních - o Africe a Asii nebo Latinské Americe nemluvím, to jsou platy několikanásobně vyšší. V nových podmínkách tržního hospodářství a vstupu zahraničního kapitálu nám hrozí vážné nebezpečí, že nejlepší lidé odejdou do soukromného sektoru, kde si vydělají mnohem více. Je třeba skrátka vědět, že budeme mít takovou státní službu a takovou zahraniční službu, jakou budeme ochotni si zaplatit.

V souvislosti s novou ústavou hodláme zahájit přípravu návrhu zákona o zahraniční službě, jejíž postaveni je v řadě států upraveno zákonem a zkušenosti dokazuji, že je to užitečné i potřebné.

Federální ministerstvo zahraničí muselo v uplynulém roce zvládat úkoly, jejichž počet i kvalita se dají jen těžko srovnat s předchozími léty. Zvládalo je přitom ve stavu neustálé obměny pracovníků, kdy ti dobři a kvalitní byli přirozeně značně přetíženi. Za uplynulý rok se jasně prokázalo, kdo na práci v diplomatické službě stačí a kdo ne. Přes komplikace s výpovědními lhůtami odešlo z ministerstva ke konci roku 439 zaměstnanců, s 22 byl rozvázán pracovní poměr a 46 dostalo "upozorňovací" dopis. Ze zahraničí bylo odvoláno k témuž datu 472 pracovníku /z toho 165 zaměstnanců jiných útvarů/. Další obměna pracovníků bude souviset s právě probíhající reorganizaci. Bude však také souviset s některými aférami z minulosti, které teď vyšetřuje prokuratura. Bohužel také s lustracemi, o které jsme usilovali od začátku roku, ale jejichž výsledky - vzhledem k různým změnám na ministerstvu vnitra - dostáváme až nyní. Reorganizaci ministerstva bychom chtěli dokončit do poloviny letošního roku.

Ještě pár drobných poznámek.

Před politickým vedením naši země stoji teď tvůrčí úkol - dokázat integrovat zájmy republik do šíře formulovaného zájmu celé federace a opačně - do společných zájmů dokázat vpisovat zájmy národních republik, ale přitom nedopustit, aby Česko-slovenská zahraniční politika působila do zahraničí dojmem jakési chaotické kakofonie, ale aby byla spíše vnímána jako pestrá harmonie. Takový požadavek znamená vytvořeni nových efektivních mechanizmů spolupráce a rozhodováni.

Je možné, že přirozené geografické souvislosti povedou k odlišnostem v orientaci zahraniční aktivity republik. Je velmi důležité, abychom cestou vzájemné dohody dokázali dosáhnout určité vyrovnanosti v zahraniční aktivitě a její orientaci. V opačném případě praktická zahraniční aktivita muže oslabovat jednotné působeni našeho státu, což je zejména vůči mezinárodním integračním seskupením nebezpečné a poškozující.

Dřívější omezené a jednostranně zaměřené zahraniční vztahy naši republiky mají mnohostranný dopad i do naši současnosti. Jedním z nich je fakt, že si nedostatečně uvědomujeme souvislosti vnitřní a zahraniční politiky. V nedávné minulosti nám však svět tuto souvislost připomněl. Mám na mysli především negativní rezonanci našich diskusi o úpravě kompetenci mezi federaci a republikami, která probíhala příliš dlouho a v atmosféře, která nevyvolávala v zahraničí příliš důvěry. Bylo proto velice potřebné, že jsme dokázali tuto otázku vyřešit.

Doufám, že nám přijetí nových ústav umožní najit uspokojivé a stabilní vnitropolitické uspořádáni. Bude velmi důležité, aby ostatní státy, zejména naši přátelé v sousedních zemích, měli pochopeni pro to, že federální stát se chová na mezinárodni scéně poněkud jinak, než státy unitární. Chceme-li se však integrovat do Evropy, musíme dokázat, že jsme schopni integrace v rámci našeho společného státu.

Děkuji vám.

/Potlesk. /Předseda SNR F. Mikloško:

Ďakujem pánovi Dienstbierovi za vystúpenie.

S otázkou sa prihlásil pán poslanec Brňák. Pán poslanec, prosím vás, keby ste prišli k mikrofonu.

Zároveň prosím dalších poslancov, kteří chci hovořit, aby se přihlásili písemné.

Poslanec P. Brňák:

Vážený pán předseda,

vážený podpředseda federálnej vlády,

vážená vláda,

vážená Slovenská národná rada,

milí hostia,

využivajúc přítomnosť federálneho ministra zahraničných věci dovolte, pán Dienstbier, položit vám tri otázky s vyslovením základného názoru.

Prvá otázka sa dotýká zavádzajúcich invektiv oficiálneho predstaviteľa Maďarskej republiky, statného tajomnika ministra zahraničných věci pána Katonu vo vzťahu k Slovenskej republike a slovenskému národu. Pokiaľ som dobre informovaný, oficiálny diplomatický protest k tomuto vyhláseniu zo strany vámi riadeného Federálneho ministerstva zahraničných věcí, ktoré zastupuje tiež záujmy Slovenska v zahraničí, nebol daný. Pýtám sa, pán podpredseda, či máte o tomto vyhlášeni pána Katonu vědomost. Ak ano, prečo ste vhodnou diplomatickou formou proti tejto invektive nereagovali. Ak vědomost o tomto vyhlášeni nemáte, pýtám sa, akým spôsobom budete reagovat. To je prvá otázka.

Dovoľte mi taktiež vysloviť názor k účasti česko-slovenskej protichemickej jednotky vo vojne v Perzskom zálive. Vychádzajúc z nedělitelnosti princípov práva a morálky, teda aj medzinárodno-právnych paktov a dokumentov, nevynechávajúc ani iné resp. ďalsie rezolúcie Bezpečnostnej rady Organizácie spojených národov, je prinajmenšom pochybné zdovodnenie účasti nasej vojenskej jednoty v Perzs kom zálive. Pýtam sa teda, či federálne najvyššie orgány konzultovali túto účasť so slovenskou politickou exekutívnou resp. zákonodarnou reprezentáciou.

Nedeliteľnosť práva a morálky nakoniec úzko súvisí aj s prístupmi k riešeniu problémov pobalstských republík a republík v Juhoslávii a na strane druhej k emancipačným národným snahám na Slovensku.

Po tretie: v súvislosti aj s prerokovávaním bodu 4 dnešného programu - ide o vyhlásenie Slovenskej národnej rady k odsunu slovenských Nemcov - dovoľte, aby som sa vyjadril tiež k problému odsunutej nemeckej menšiny v českých krajinách. Tento problém sa dotýka v súčasnosti nielen Českej republiky, ale aj Slovenskej republiky, keďže záležitosti národnostných a etnických menšín v zmysle ústavnej listiny základných práv a slobôd prešli do plnej pôsobnosti federácie, ktorej sme súčasťou.

Domnievam sa, že toto skrivodlivé obdobie dejín je potrebné zásadným spôsobom vyriešiť. Bez vysporiadania sa s krivdami minulosti nemožno v prítomnosti hovoriť o demokratickej budúcnosti. Myslím si, pán podpredseda, že by bolo prejavom dobrej a vážnej vôle zo strany federálnych orgánov a orgánov českej republiky, ak by prijali najvyššiu garnitúru Slovenskej republiky v úlohe sprostredkovateľa pri riešení problému sudetských Nemcov. Som presvedčený o tom, že slovenská reprezentácia by túto poctu neodmietla. Ďakujem.

Predseda SNR F. Mikloško:

Dohodneme sa tak, že budete hneď odpovedať. Prosím.