(2) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 1 musí prokurátor podat nejméně pět dnů před skončením lhůty. Nerozhodne-li soud do skončení lhůty, musí být obviněný propuštěn prokurátorem na svobodu. Usnesení o prodloužení vazby musí být obviněnému doručeno do deseti dnů od rozhodnutí.
(3) V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok.
(4) Nebylo-li možné ze závažných důvodů přípravné řízení skončit ve lhůtě uvedené v odstavci 1 a řízení před soudem ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a propuštěním obviněného na svobodu hrozí zřejmé nebezpečí životu a zdraví lidí nebo porušení jiných základních práv a svobod občanů, může nejvyšší soud vazbu na nezbytně nutnou dobu prodloužit.
(5) O prodloužení vazby podle odstavce 4 v přípravném řízení rozhoduje na návrh generálního prokurátora a v řízení před soudem na návrh předsedy senátu nejvyšší soud republiky. Jde-li o prodloužení vazby v řízení před nejvyšším soudem republiky nebo v řízení, kde o vazbě rozhodl vojenský soud, rozhoduje Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.
(6) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 3 se počítají od doby, kdy došlo k zatčení (§ 69) nebo zadržení (§ 75 a 76) obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Ve věci, v níž byl obviněný vzat do vazby již v přípravném řízení, se počítá lhůta podle odstavce 3 ode dne, kdy byla soudu doručena obžaloba. Při vrácení věci prokurátorovi k došetření běží lhůta uvedená v odstavci 1 ode dne, kdy byl spis doručen prokurátorovi.
(7) Do lhůt podle odstavců 1 a 3 se nezapočítává doba, po kterou se obviněný nemohl účastnit úkonů trestního řízení v důsledku toho, že na něm byla vykonávána vazba nebo zadržení v cizině nebo že si úmyslně způsobil újmu na zdraví nebo úmyslně vyvolal jinou překážku, která mu v takové účasti bránila. Rozhodnutí o tom činí soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost.
(8) Ustanovení odstavců 1 a 3 se užije přiměř na trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287; délka jejího trvání se však posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení a včetně prodloužení může činit nejvýše jeden rok.
§ 72
(1) Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny zkoumat v každém období trestního stíhání, zda důvody vazby ještě trvají. Soudce tak činí v přípravném řízení pouze při rozhodování o návrhu prokurátora na prodloužení vazby (§ 71 odst. 1) a při rozhodování o žádosti obviněného o propuštění z vazby podle odstavce 2. Pomine-li důvod vazby, musí být obviněný ihned propuštěn na svobodu. V přípravném řízení o tom může rozhodnout též prokurátor.
(2) Obviněný má právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu. Nevyhoví-li v přípravném řízení prokurátor takové žádosti, předloží ji neprodleně soudu o takové žádosti musí být neodkladně rozhodnuto. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(3) Souhlasí-li prokurátor s propuštěním obviněného na svobodu, může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu.
§ 73
Nahrazení vazby zárukou nebo slibem
(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže
a) sdružení uvedené v § 4 odst. 1 anebo důvěryhodná osoba schopná příznivě ovlivňovat chování obviněného nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, prokurátoru, vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a soud nebo v příprav řízení soudce považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji, nebo
b) obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží a soud nebo v přípravném řízení soudce považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej.
(2) Soud a v přípravném řízení prokurátor seznámí toho, kdo nabízí převzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a splňuje podmínky pro její přijetí, s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
§ 73a
Peněžitá záruka
(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může soud a v přípravném řízení soudce ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže obviněný složil peněžitou záruku a soud nebo soudce ji přijme (odstavec 2). Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 3, vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§ 222), loupeže podle § 234 odst. 3, znásilnění podle § 241 odst. 2, 3 a pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4 tr. zák. a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(2) S přihlédnutím k osobě a majetkový poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze spáchaného činu a výši způsobené škody určí soud nebo soudce výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs a způsob jejího složení.
(3) Soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce rozhodne, že peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný
a) uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu a znemožní tak doručení předvoláni nebo jiné písemnosti soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu,
b) zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeno,
c) pokračuje v trestné činnosti nebo se pokusí dokonat trestný čin, který dříve nedokonal nebo který připravoval nebo kterým hrozil, nebo
d) se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest. Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu, musí být obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.
(4) Peněžitou záruku zruší na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo soudce, který o jejím přijetí rozhodl, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly. Byl-li obviněný pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu, může soud rozhodnout, že peněžitá záruka trvá do dne, kdy odsouzený nastoupí výkon trestu odnětí svobody nebo zaplatí peněžitý trest obviněný, který byl pravomocně odsouzen k peněžitému trestu, může též požádat, aby záruky, kterou složil, bylo použito k zaplacení peněžitého trestu.
(5) Proti rozhodnutím o peněžité záruce podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost. Odkladný účinek má pouze stížnost proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu.
§ 74
Stížnost proti rozhodnutí o vazbě
(1) Proti rozhodnutí o vazbě je přípustná stížnost.
(2) Odkladný účinek má pouze stížnost prokurátora proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby. Byl-li však prokurátor při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí; jde-li o propuštění z vazby po zprošťujícím rozsudku, má stížnost prokurátora odkladný účinek jen tehdy, podal-li prokurátor také odvolání proti rozsudku.
§ 74a
Omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody
(1) Je-li vedeno trestní stíhání proti obviněnému ve výkonu trestu odnětí svobody a je-li dán některý z důvodů vazby podle § 67, rozhodne o důvodech, obsahu a trvání nezbytných omezení, která se proti němu uplatní, soud a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce.
(2) Uložená omezení nesmí být závažnější než ta, kterým by jinak byl obviněný podroben ve vazbě.
(3) Na řízení o omezeních a o jejich trvání se užijí přiměřeně ustanovení § 71, 72 a 74.
Oddíl druhý
Zadržení
§ 75
Zadržení obviněného vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem
Jestliže je tu některý z důvodů vazby (§ 67) a pro neodkladnost věci nelze rozhodnutí o vazbě předem opatřit, může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán obviněného zadržet prozatím sám. Je však povinen provedené zadržení prokurátorovi bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při zadržení, i další materiál, který prokurátor potřebuje, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán tak, aby obviněný mohl být nejpozději do 24 hodin od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na svobodu.
§ 76
Zadržení osoby podezřelé
(1) Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li tu některý z důvodů vazby (§ 67), vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán v naléhavých případech zadržet, i když proti ní dosud nebylo vzneseno obvinění podle § 163 ani jí nebylo sděleno obvinění podle § 169. K zadržení je třeba předchozího souhlasu prokurátora. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku.
(2) Osobu, která byla přistižena při trestném činu, smí zadržet kdokoli, je-li toho nezbytně třeba ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazu. Je však povinen odevzdat zadrženého ihned prokurátorovi, vyšetřovateli, vyhledávacímu orgánu nebo policejnímu orgánu; zadrženého příslušníka ozbrojených sil může též odevzdat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li zadrženého takto odevzdat, je třeba některému z uvedených orgánů zadržení aspoň ihned oznámit.
(3) Orgán, který zadržení provedl, provedené zadržení bezodkladně ohlásí prokurátorovi a sepíše o něm bezodkladně protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti zadržení, jakož i podstatné jeho důvody a uvede osobni údaje zadržené osoby opis protokolu doručí neprodleně prokurátorovi. Obdobně postupuje ten orgán, který převzal osobu zadrženou podle odstavce 2.
(4) Orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla zadržená osoba odevzdána, seznámí ji bezodkladně s důvody zadržení a vyslechne ji; v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou, propustí ji bezodkladně na svobodu. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá prokurátorovi protokol o jejím výslechu a další důkazní materiál tak, aby prokurátor popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán bez odkladu, tak aby zadržená osoba mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 hodin od jejího zadržení nebo převzetí., jinak musí být propuštěna na svobodu.
(5) Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 92, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v době, kdy ještě proti ní nebylo vzneseno obvinění (§ 163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§ 169).
(6) Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jejím výslechu podle odstavce 4, ledaže je obhájce ve lhůtě tam uvedené nedosažitelný.
§ 77
Rozhodnutí o zadržené osobě
(1) Nenařídil-li prokurátor propuštění zadržené osoby na podkladě materiálů mu došlých, popřípadě po jejím opětovném výslechu, je povinen odevzdat ji ve lhůtě 24 hodin od zadržení soudu s návrhem na vzetí do vazby. K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál, který jej odůvodňuje.
(2) Soudce je povinen vyslechnout zadrženou osobu (odstavec 1) a do 24 hodin od doručení návrhu prokurátora ji propustit na svobodu anebo rozhodnout, že ji bere do vazby o době a místě konání výslechu vyrozumí bezodkladně vhodným způsobem zvoleného nebo stanoveného obhájce, pokud je dosažitelný, a o jeho účast zadržená osoba požádala, a prokurátora. Obhájce a prokurátor se mohou výslechu zúčastnit a klást zadržené osobě otázky, avšak teprve tehdy, až jim k tomu soudce udělí slovo.
Oddíl třetí
Vydání a odnětí věci
§ 78
Povinnost k vydání věci
(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení., je povinen ji na vyzvání předložit soudu, prokurátorovi, vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu; je-li ji nutno pro účely trestního řízení zajistit, je povinen věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění. (§ 66).
(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti mlčenlivosti (§ 99).
(3) Vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán.
§ 79
Odnětí věci
(1) Nebude-li věc důležitá pro trestní řízení na vyzvání vydána tím, kdo ji má u sebe, může mu být na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení na příkaz prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu odňata. Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas prokurátora.
(2) Nevykoná-li orgán, který příkaz k odnětí věci vydal, odnětí věci sám, provede je na podkladě příkazu policejní orgán.
(3) Bez předchozího souhlasu uvedeného v odstavci 1 může být příkaz vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.
(4) K odnětí věci se podle možnosti přibere osoba, která není na věci zúčastněna.
(5) Protokol o vydání a odnětí věci musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost.
(6) Osobě, která věc vydala nebo jí byla věc odňata, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu.
Vrácení věci
§ 80
(1) Není-li věci, která byla podle § 78 vydána nebo podle § 79 odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy státního notářství a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.
(2) Je-li nebezpečí, že se věc, která nemohla být vrácena nebo vydána podle odstavce 1, zkazí, prodá se a částka za ni stržená se uloží do úschovy státního notářství. Na prodej se užije přiměřeně předpisů o soudním prodeji zabavených movitých věcí.
(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 činí předseda senátu, v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Proti rozhodnutí o vrácení a vydání věci, jakož i o uložení do úschovy, je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 81
(1) Jestliže byla obviněným vydána nebo mu odňata věc, kterou získal nebo pravděpodobně získal trestným činem, a buď není známo, komu věc patří, nebo není znám pobyt poškozeného, vyhlásí se veřejně popis věci. Vyhlášení se učiní způsobem pro vypátrání poškozeného nejúčelnějším, a to spolu s vyzváním, aby se poškozený přihlásil do šesti měsíců od vyhlášení.
(2) Uplatnil-li ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nárok na věc někdo jiný než obviněný, postupuje se podle § 80 odst. 1. Jestliže nárok na věc neuplatnil nikdo jiný, vydá se věc, nebo byla-li zatím pro nebezpečí zkázy už prodána, částka za ni stržená obviněnému na jeho žádost, pokud nejde o věc, kterou získal trestným činem. Jde-li o takovou věc nebo nepožádal-li obviněný o vrácení věci, věc se odevzdá orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů, který provede její realizaci. Tím není dotčeno právo vlastníka žádat vydání částky stržené za věc.
(3) Jde-li o věc bezcennou, lze ji zničit, a jde-li o věc nepatrné ceny, lze ji odevzdat orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů k realizaci, a to v obou případech i bez předchozího vyhlášení popisu.
(4) Opatření a rozhodnutí uvedená v odstavcích 1 až 3 činí předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Proti usnesení o vydání věci, odevzdání věci orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů k realizaci nebo o zničení věci je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Oddíl čtvrtý
Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a vstup do obydlí
§ 82
Důvody domovní a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor
(1) Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejícím (obydlí) je věc důležitá pro trestní řízení nebo že se tam skrývá osoba podezřelá z trestného činu.
(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení, pokud nejsou veřejně přístupné (jiných prostor).
(3) Osobní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že někdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení.
(4) U osoby zadržené a u osoby, která byla zatčena nebo která se bere do vazby, lze vykonat osobní prohlídku též tehdy, je-li tu podezření, že má u sebe zbraň nebo jinou věc, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví vlastní nebo cizí.
§ 83
Příkaz k domovní prohlídce
(1) Nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh prokurátora soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2) Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán, v přípravném řízení též vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán.
§ 83a
Příkaz k prohlídce jiných prostor
(1) Nařídit prohlídku jiných prostor je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas prokurátora. Příkaz k prohlídce jiných prostor musí být vydán písemné a musí být odůvodněn. Doručí se vlastníku nebo uživateli prostor, v nichž se prohlídka koná, nebo jejich zaměstnanci při prohlídce, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.
(2) Nevykoná-li prohlídku jiných prostor orgán, který ji nařídil, vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat prohlídku jiných prostor jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení.
§ 83b
Příkaz k osobní prohlídce
(1) Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán. Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas prokurátora.
(2) Nevykoná-li osobní prohlídku orgán, který ji nařídil, vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3) Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví.
(4) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vykonat osobní prohlídku jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Bez příkazu nebo souhlasu lze též provést osobní prohlídku v případech uvedených v § 82 odst. 4.
§ 83c
Vstup do obydlí
K odstranění naléhavého nebezpečí může vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán anebo policejní orgán vstoupit do obydlí jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup do obydlí je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu jejich práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku, zejména jestliže jde o obydlí osoby přistižené při činu nebo osoby, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Po vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které slouží k odstranění naléhavého nebezpečí.
§ 84
Předchozí výslech
Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor anebo vstoupit do obydlí. (§ 83c) lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci ani odstranění jiného důvodu, který vedl k úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.
Výkon prohlídky a vstupu do obydlí
§ 85
(1) Orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je povinen umožnit osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce o právu účasti při prohlídce je povinen tyto osoby poučit.
(2) K výkonu domovní a osobní prohlídky je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna orgán vykonávající prohlídku prokáže své oprávnění.
(3) V protokole o prohlídce je třeba též uvést, zda byla dodržena ustanovení o předchozím výslechu, popřípadě označit důvody, proč dodržena nebyla. Došlo-li při prohlídce k vydání nebo odnětí věci, je třeba pojmout do protokolu také údaje uvedené v § 79 odst. 5.
(4) Osobě, u které byla prohlídka vykonána, vydá orgán, který takový úkon vykonal, ihned, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin poté písemné potvrzení o výsledku úkonu, jakož i o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo odňaty, anebo opis protokolu.
(5) Při vstupu do obydlí se užije ustanovení odstavců 1 až 4 přiměřeně. Účast osob uvedených v odstavci 1 při vstupu do obydlí však lze odepřít a osobu uvedenou v odstavci 2 nepřibírat, jestliže by mohlo dojít k ohrožení jejich života nebo zdraví.
§ 85a
(1) Osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět.
(2) Neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odstavci 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku o tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3).
Oddíl pátý
Zadržení a otevření zásilek
§ 86
Zadržení zásilek
(1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které pocházejí od obviněného nebo jsou pro něho určeny, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán, aby mu je pošta nebo podnik provádějící jejich dopravu vydaly; vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán potřebuje k tomu předchozí souhlas prokurátora.
(2) V případě, že bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podle hlavy první zvláštní části trestního zákona, může prokurátor nebo vyšetřovatel s předchozím souhlasem prokurátora nařídit, aby mu pošta nebo podnik provádějící dopravu zásilek vydaly zásilku, u níž je důvodné podezření, že jí byl spáchán takový trestný čin nebo že s takovým trestným činem souvisí., jestliže je k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit její obsah.
(3) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 nebo 2 může být doprava zásilky pozdržena na příkaz vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu anebo i policejního orgánu, avšak jen tehdy, jestliže nelze tohoto nařízení předem dosáhnout a věc nesnese odkladu. Nedojde-li poště nebo podniku provádějícímu dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů nařízení předsedy senátu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, aby mu byly zásilky vydány, nesmí pošta nebo podnik dopravu zásilek dále zdržovat.
§ 87
Otevření zásilek
(1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 nebo 2 smí otevřít jen předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán; vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán potřebuje k otevření předchozí souhlas prokurátora.
(2) Otevřená zásilka se odevzdá adresátovi, a není-li jeho pobyt znám, některému z jeho rodinných příslušníků; jinak se zásilka vrátí odesílateli. Je-li však obava, že by odevzdání zásilky mělo škodlivý vliv na trestní stíhání, připojí se zásilka ke spisu; je-li to vhodné, oznámí se adresátovi obsah dopisu nebo telegramu. Není-li jeho pobyt znám, učiní se oznámení některému z jeho rodinných příslušníků.
(3) Zásilka, kterou nebylo uznáno za nutné otevřít, odevzdá se ihned adresátovi nebo se vrátí poště nebo podniku, který ji vydal.
Oddíl šestý
Odposlech telefonních hovorů
§ 88
(1) Po zahájení trestního stíháni pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor nařídit odposlech telefonních hovorů, pokud lze důvodně předpokládat, že jimi budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení odposlech telefonních hovorů mezi obhájcem a obviněným je nepřípustný.
(2) Příkaz k odposlechu telefonních hovorů musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech telefonních hovorů prováděn. O vydání příkazu a délce doby provádění odposlechu musí být vyrozuměna organizace obstarávající provoz telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech prováděn odposlech provede policejní orgán.
(3) Je-li vedeno trestní stíhání pro jiný trestný čin, než je uveden v odstavci 1, může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech telefonních hovorů jen se souhlasem účastníka odposlouchávané telefonní stanice.
(4) Má-li být záznam telefonního hovoru užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila.
HLAVA PÁTÁ
DOKAZOVÁNÍ
§ 89
Obecná ustanovení
(1) V trestním stíhání je třeba dokazovat zejména,
a) zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin,
b) zda tento skutek spáchal obviněný a z jakých pohnutek,
c) okolnosti, které mají vliv na stupni nebezpečnosti činu pro společnost,
d) okolnosti závažné pro posouzení osobních poměrů pachatele,
e) okolnosti, umožňující stanovení povahy a výše škody způsobené trestným činem,
f) okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání.
(2) Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledáni.
(3) Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.
Oddíl první
Výpověď obviněného
§ 90
Předvolání a předvedení
(1) Nedostaví-li se obviněný, který byl řádně předvolán, k výslechu bez dostatečné omluvy, může být předveden; na to a na jiné následky nedostavení. (§ 66) musí být v předvolání upozorněn.
(2) Obviněný může být předveden i bez předchozího předvolání., jestliže je to nutné k úspěšnému provedení trestního řízení, zejména když se skrývá nebo nemá stálé bydliště.
(3) O předvedení je třeba požádat příslušný policejní orgán; jde-li však o mladistvého, lze tak učinit, jen není.-li možno ho předvést pracovníkem soudu, prokuratury nebo orgánu pověřeného péčí o mládež. O předvedení příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě je třeba požádat jeho velitele nebo náčelníka.
Výslech obviněného
§ 91
(1) Výslech obviněného se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení. K výpovědi nebo k doznání nesmí být obviněný žádným způsobem donucován a při výslechu je nutno šetřit jeho osobnosti. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými důkazy ověřit všechny okolnosti případu.