r) vyhlašuje referendum. [Ústavní zákon č. 327/1991 Sb., o referendu.]
(2) Prezidentu přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.
Čl. 62
(1) Prezident není odpovědný z výkonu své funkce, s výhradou čl. 63 odst. 2.
(2) Jakékoli rozhodnutí v rámci výkonu prezidentových pravomocí vyžaduje ke své platnosti spolupodpisu příslušného člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejího předsedy.
(3) Spolupodpis podle odstavce 2 se nevyžaduje při
a) jmenování předsedy vlády a odvolání vlády,
b) rozpuštění Federálního shromáždění,
c) pověření vlády, která podala demisi, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
d) podání zprávy o stavu České a Slovenské Federativní Republiky a o závažných politických otázkách a při předložení svých doporučení,
e) podání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem České a Slovenské Federativní Republiky,
f) jmenování soudců Ústavního soudu, jeho předsedy a místopředsedy,
g) jmenování soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsedy a místopředsedy.
(4) Za prezidentovo rozhodnutí, které ke své platnosti vyžaduje spolupodpisu podle odstavce 2, odpovídá příslušný člen vlády nebo její předseda.
Čl. 63
(1) Prezidenta nelze trestně stíhat, ani jej vzít do vazby, jakož i stíhat pro přestupek nebo obdobné protiprávní jednání.
(2) Poslanecká sněmovna nebo Senát mohou ústavní žalobou navrhnout Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky, aby vyslovil, že prezident pro závažné porušení ústavního nebo jiného zákona Federálního shromáždění ztrácí funkci prezidenta a způsobilost ji znovu nabýt.
(3) Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.".
4. Nadpis hlavy páté zní:
"Hlava pátá
MOC VÝKONNÁ"
5. Články 66 až 81 se nahrazují těmito ustanoveními:
"Čl. 64
(1) Výkonná moc náleží vládě České a Slovenské Federativní Republiky, pokud ústavním zákonem nebo zákonem Federálního shromáždění není výslovně svěřena prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Vláda se skládá z předsedy vlády a členů vlády.
(3) Na federálních ministerstvech působí státní tajemník, který je členem vlády. Je-li ministrem občan České republiky, bude státním tajemníkem občan Slovenské republiky, nebo naopak.
Čl. 65
(1) Vládu jmenuje a odvolává prezident České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Prezident po poradě s představiteli politických stran zastoupených ve Federálním shromáždění jmenuje předsedu vlády. Na jeho návrh jmenuje a odvolává členy vlády a pověřuje předsedu a členy vlády řízením federálních ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů státní správy.
(3) Předseda vlády je povinen do třiceti dnů po jmenování vlády předložit Federálnímu shromáždění programové prohlášení vlády a požádat o vyslovení důvěry vládě. To platí i v případě, že prezident nově jmenoval více než polovinu členů vlády.
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská ve Federálním shromáždění důvěru, opakuje se postup podle odstavců 1 a 2.
(5) Jestliže po opětovném jmenování předsedy vlády a členů vlády podle odstavců 1 a 2 Federální shromáždění odepře vládě vyslovit důvěru, prezident může Federální shromáždění rozpustit (čl. 42 odst. 1 písm. a).
(6) Nerozpustí-li prezident podle odstavce 5 Federální shromáždění, může nejvýše po dobu šesti měsíců jmenovat a odvolávat vládu, která není povinna požádat Federální shromáždění o vyslovení důvěry. Vysloví-li Federální shromáždění této vládě nedůvěru, může prezident Federální shromáždění rozpustit (čl. 42 odst. 1 písm. b).
(7) Nepodaří-li se ani do doby uvedené v odstavci 6 jmenovat vládu, které Federální shromáždění vysloví důvěru, prezident Federální shromáždění rozpustí (čl. 42 odst. 3).
Čl. 66
Předseda a členové vlády skládají do rukou prezidenta České a Slovenské Federální Republiky tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice. Budu zachovávat její ústavu a ostatní zákony a budu pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.".
Čl. 67
Funkce předsedy a člena vlády není s výjimkou funkcí poslance nebo senátora slučitelná s jinými veřejnými funkcemi, ani s účastí ve vedení nebo správě obchodních společností nebo jiných výdělečných podniků. Její výkon je neslučitelný s výkonem jiných zaměstnání nebo živností s výjimkou vědecké, pedagogické, literární a umělecké činnosti.
Čl. 68
(1) Vláda a její jednotliví členové jsou odpovědni Federálnímu shromáždění.
(2) Federální shromáždění může vládě nebo jejímu jednotlivému členu vyslovit nedůvěru.
(3) Vysloví-li Federální shromáždění nedůvěru vládě nebo odepře-li vládě vyslovit důvěru, prezident České a Slovenské Federativní Republiky vládu odvolá.
(4) Vysloví-li Federální shromáždění nedůvěru jednotlivému členu vlády, prezident člena vlády odvolá.
Čl. 69
(1) Vláda může kdykoli požádat Federální shromáždění o vyslovení důvěry.
(2) Vláda nebo její jednotlivý člen mohou podat demisi do rukou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Vláda podá demisi vždy v den ustavující schůze sněmoven.
(4) Jestliže předseda vlády podá demisi, prezident vládu odvolá.
Čl. 70
(1) Odvolá-li prezident České a Slovenské Federativní Republiky vládu nebo přijme-li její demisi, může ji pověřit vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.
(2) Odvolá-li prezident člena vlády nebo přijme-li jeho demisi, může na návrh předsedy vlády určit, který z členů vlády povede prozatímně věci dosud spravované členem vlády, kterého odvolal nebo jehož demisi přijal.
Čl. 71
(1) Vláda rozhoduje ve sboru. Předseda a členové vlády jsou při výkonu své funkce vázáni jejím usnesením.
(2) Předseda vlády organizuje její činnost a vede její zasedání.
(3) K platnosti usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy vlády.
Čl. 72
K provedení určitého zákona Federálního shromáždění a v jeho mezích může vláda vydávat nařízení, jde-li o úpravu v působnosti federace.
Čl. 73
Federální ministerstva a ostatní federální orgány státní správy se zřizují a jejich působnost se stanoví zákonem Federálního shromáždění.
Čl. 74
Federální ministerstva a ostatní federální ústřední orgány mohou na základě zákona Federálního shromáždění a v jeho mezích vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Čl. 75
(1) Jestliže se předseda vlády nebo člen vlády dopustí trestného činu v souvislosti s výkonem své funkce, podá obžalobu Poslanecká sněmovna nebo Senát Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.".
6. Články 84 a 85 se označují jako články 76 a 77.
Čl. II
Ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky, se mění a doplňuje takto:
1. V čl. 2 se v písm. a) vypouštějí slova "a zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění" a v písm. c) slova "a zákonných opatření předsednictva České národní rady a Slovenské národní rady".
2. Dosavadní text článku 2 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se k němu nový odstavec 2, který zní:
"(2) Pokud se v odstavci 1 mluví o zákonech Federálního shromáždění, rozumějí se tím i zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění a zákonná opatření Společného výboru Federálního shromáždění, pokud se mluví o zákonech národních rad, rozumějí se tím i zákonná opatření jejich předsednictev.".
3. Za článek 7 se vkládají nové články 7a a 7b, které znějí:
"Čl. 7a
Ústavní soud rozhoduje o ústavní žalobě proti prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky.
Čl. 7b
Ústavní soud za podmínek stanovených ústavním zákonem zjišťuje, zda prezident České a Slovenské Federativní Republiky vykonává svou funkci.".
4. Čl. 8 odst. 1 písm. b) zní:
"b) Poslanecká sněmovna nebo Senát Federálního shromáždění,".
V čl. 8 se připojují nové odstavce 5 a 6, které znějí:
"(5) V případech uvedených v čl. 7a zahajuje Ústavní soud řízení na návrh Poslanecké sněmovny nebo Senátu Federálního shromáždění.
(6) V případech uvedených v čl. 7b zahajuje Ústavní soud řízení na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky.".
5. V čl. 14 odst. 2 písm. e) se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se nové ustanovení písm. f), které zní:
"f) o ústavní žalobě proti prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky.".
Čl. III
Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje takto:
V čl. 99 odst. 2 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojuje se nové ustanovení písm. d), které zní:
"d) rozhoduje o obžalobě předsedy vlády nebo člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky pro trestný čin, kterého se dopustili v souvislosti s výkonem své funkce.".
Čl. IV
Ustanovení přechodná a závěrečná
1. Ústava České a Slovenské Federativní Republiky může být vyhlášena teprve poté, když s ní vyslovila souhlas Česká národní rada a Slovenská národní rada.
2. Dosavadní předsednictvo Federálního shromáždění vykonává působnost uvedenou v čl. 53 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ve znění čl. I tohoto ústavního zákona, dokud si sněmovny nově zvoleného Federálního shromáždění nezvolí svá předsednictva. Schválené a dosud nevyhlášené zákony se vyhlásí podle dosavadního ustanovení čl. 45 odst. 2 a 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci.
3. Pokud předpisy o volbách do Federálního shromáždění mluví o Sněmovně lidu, rozumí se tím ode dne vyhlášení tohoto ústavního zákona Poslanecká sněmovna, a pokud mluví o Sněmovně národů, rozumí se tím ode dne vyhlášení tohoto ústavního zákona Senát; pro ustanovení těchto předpisů o náhradnících to však platí teprve ode dne uvedeného v bodě 4.
4. Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem voleb do Federálního shromáždění.".
V Praze dne 17. ledna 1992
prof. JUDr. Martin KONTRA, CSc. |
JUDr. Jiří KOVÁŘ |
předseda výboru ústavně |
předseda výboru ústavně |
právního SN |
právního SL |
Dodatek k tisku 1212
Výbory ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů po opětovném projednání navrhovaného znění článku 65 na své schůzi dne 21. ledna 1992 doporučují toto znění uvedeného článku:
"Čl. 65
(1) Vládu jmenuje a odvolává prezident České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Prezident po jednání s politickými stranami a hnutími, zastoupenými ve Federálním shromáždění, s přihlédnutím k výsledkům voleb pověří představitele politické strany nebo hnutí sestavením vlády. Na jeho návrh jmenuje vládu a pověří předsedu a členy vlády řízením federálních ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů státní správy.
(3) Předseda vlády je povinen do třiceti dnů po jmenování vlády předložit Federálnímu shromáždění programové prohlášení vlády a požádat o vyslovení důvěry vládě. To platí i v případě, že prezident nově jmenoval více než polovinu členů vlády.
(4) Jestliže nově jmenovaná vláda nezíská ve Federálním shromáždění důvěru, pověří prezident sestavením vlády představitele politické strany nebo hnutí podle souhlasného návrhu předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy Senátu, podaného po projednání s předsedy sněmovních klubů, a není-li souhlasného návrhu, podle návrhu předsedy Poslanecké sněmovny. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a odstavce 3 platí obdobně.
(5) Jestliže vláda jmenovaná na návrh předsedy Poslanecké sněmovny podle odstavce 4 nezíská ve Federálním shromáždění důvěru, pověří prezident sestavením vlády představitele politické strany nebo hnutí podle návrhu předsedy Senátu, podaného po projednání s předsedy sněmovních klubů. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a odstavce 3 platí obdobně.
(6) Jestliže ani vláda jmenovaná podle odstavce 4 nebo 5 nezíská ve Federálním shromáždění důvěru, prezident může Federální shromáždění rozpustit (čl. 42 odst. 1 písm. a)).
(7) Nerozpustí-li prezident podle odstavce 6 Federální shromáždění, může nejvýše po dobu šesti měsíců jmenovat a odvolávat vládu, která není povinna požádat Federální shromáždění o vyslovení důvěry. Vysloví-li Federální shromáždění této vládě nedůvěru, může prezident Federální shromáždění rozpustit (čl. 42 odst. 1 písm. b)).
(8) Nepodaří-li se ani do doby uvedení v odstavci 7 jmenovat vládu, které Federální shromáždění vysloví důvěru, prezident Federální shromáždění rozpustí (čl. 42 odst. 3)."
prof. JUDr. Martin KONTRA, CSc. |
JUDr. Jiří KOVÁŘ |
předseda výboru ústavně |
předseda výboru ústavně |
právního SN |
právního SL |