FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
1992
VI. volební období
1212
Návrh
výborů ústavně právních Sněmovny lidu a Sněmovny národů
na usnesení
Sněmovny lidu a Sněmovny národů
k návrhu poslanců Federálního shromáždění na vydání
ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky a ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění ústavního zákona č. 326/1991 Sb. (tisk 1071/A)
Výbory ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů ve smyslu § 39 odst. 4 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, po projednání uvedeného návrhu ústavního zákona ve výborech sněmoven Federálního shromáždění a po zvážení jejich stanovisek, jakož i stanovisek z národních rad a vlády České a Slovenské Federativní Republiky
navrhují
Sněmovně lidu a Sněmovně národů, aby předložený návrh ústavního zákona schválily v tomto znění:
"Ústavní zákon
ze dne ..........,
kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky, a ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Čl. I
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1. Dosavadní články 37 a 38 se zařazují do hlavy druhé jako články 28c a 28d.
2. Hlava třetí (čl. 29 až 59) včetně nadpisu zní:
"Hlava třetí
MOC ZÁKONODÁRNÁ
Čl. 29
(1) Zákonodárná moc náleží Federálnímu shromáždění.
(2) Federální shromáždění se skládá ze dvou sněmoven: z Poslanecké sněmovny a ze Senátu.
Čl. 30
(1) Poslanecká sněmovna má 200 poslanců zvolených v České a Slovenské Federativní Republice podle obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.
(2) Senát má 100 senátorů, ze kterých 50 se volí v České republice a 50 ve Slovenské republice. Senátoři jsou voleni podle obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Sídlem Senátu je Bratislava.
(3) Volební období Federálního shromáždění je čtyřleté.
(4) Volby do Federálního shromáždění se konají ve lhůtě začínající patnáctým dnem před uplynutím volebního období a končící patnáctým dnem po jeho uplynutí, kromě případu skončení volebního období rozpuštěním Federálního shromáždění (čl. 42). Konají-li se volby před uplynutím volebního období, zvolení členové Federálního shromáždění nabývají mandát po uplynutí volebního období dosavadního Federálního shromáždění.
(5) Volby vyhlašuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky a v případě rozpuštění Federálního shromáždění Společný výbor Federálního shromáždění.
Čl. 31
(1) Právo volit do Federálního shromáždění mají všichni státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří ke dni voleb dosáhli věku 18 let a splňují ostatní podmínky, které stanoví zákon Federálního shromáždění. Zvolen může být každý občan, který má právo volit do Federálního shromáždění. Poslancem může být občan, který dosáhl ke dni voleb věku 21 let, senátorem občan, který dosáhl ke dni voleb věku 35 let.
(2) Podmínky výkonu volebního práva, způsob volby a ověřování mandátu člena Federálního shromáždění a jeho soudní přezkoumávání upravuje zákon Federálního shromáždění.
Čl. 32
(1) S funkcí člena Federálního shromáždění je neslučitelná funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, člena zákonodárného orgánu republiky, soudce Ústavního soudu, jakož i výkon funkcí soudce, prokurátora a příslušníka ozbrojených sborů a funkcí vedoucích pracovníků státní správy, jejichž okruh stanoví zákon Federálního shromáždění.
(2) Zákon Federálního shromáždění stanoví, ve kterých dalších případech je funkce člena Federálního shromáždění neslučitelná s výkonem jiných funkcí, povolání nebo činností.
(3) Nikdo nesmí být zároveň členem obou sněmoven Federálního shromáždění.
(4) Člen Federálního shromáždění se může kdykoliv vzdát svého mandátu.
(5) Mandát člena Federálního shromáždění zaniká ztrátou volitelnosti.
(6) Zákon Federálního shromáždění stanoví, ve kterých dalších případech zaniká mandát člena Federálního shromáždění.
(7) Způsob rozhodování o neslučitelnosti funkce člena Federálního shromáždění a o zániku mandátu člena Federálního shromáždění, jakož i způsob soudního přezkoumávání v těchto případech, upravuje zákon Federálního shromáždění.
Čl. 33
(1) Na první schůzi Poslanecké sněmovny nebo na první schůzi Senátu, které se člen Federálního shromáždění účastní, učiní tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice. Budu zachovávat její ústavu a ostatní zákony. Slibuji, že budu vykonávat svůj mandát čestně a podle svého svědomí a nejlepšího přesvědčení pro obecné blaho.".
(2) Odepření slibu anebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu.
Čl. 34
Členové Federálního shromáždění jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně, v souladu se slibem; nejsou vázáni příkazy, které se týkají výkonu mandátu.
Čl. 35
(1) Členové Federálního shromáždění nemohou být stíháni pro hlasování ve Federálním shromáždění a v jeho orgánech.
(2) Za výroky učiněné ve Federálním shromáždění a jeho orgánech při výkonu mandátu členové Federálního shromáždění podléhají jen disciplinární pravomoci své sněmovny. Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 36
(1) Člena Federálního shromáždění nelze trestně stíhat, ani jej vzít do vazby bez souhlasu sněmovny, jejímž je členem. Odepře-li sněmovna souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
(2) Byl-li člen Federálního shromáždění přistižen a zadržen při trestném činu, soud nebo jiný příslušný orgán je povinen to ihned oznámit předsednictvu sněmovny, jejímž je členem. Nedá-li předsednictvo sněmovny do 48 hodin od zadržení souhlas se vzetím do vazby, musí být člen Federálního shromáždění ihned propuštěn.
(3) Sněmovna na své první schůzi následující po rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne s konečnou platností.
(4) Člena Federálního shromáždění nelze stíhat pro přestupek nebo obdobné protiprávní jednání.
Čl. 37
Člen Federálního shromáždění může odepřít svědectví o věcech, o kterých se dověděl při výkonu své funkce, a to i když přestal být členem Federálního shromáždění.
Čl. 38
Peněžní a ostatní požitky členů Federálního shromáždění, jakož i podmínky jejich poskytování, a podmínky, za nichž pracovní nebo obdobný poměr člena Federálního shromáždění dnem složení slibu skončí nebo se přeruší, stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 39
(1) Ustavující schůze sněmoven Federálního shromáždění svolá prezident republiky tak, aby se konaly nejpozději tři týdny po dni vyhlášení výsledků voleb. K dalším schůzím se sněmovny Federálního shromáždění scházejí podle svého usnesení nebo usnesení svých předsednictev. Schůze, na jejímž konání se usneslo předsednictvo, svolá předseda sněmovny.
(2) Sněmovny zasedají odděleně; společné schůze se konají k volbě prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, jinak na základě souhlasného usnesení obou sněmoven.
(3) Mimořádnou schůzi sněmovny svolá předseda sněmovny, usnese-li se tak předsednictvo sněmovny nebo požádá-li o to jedna čtvrtina členů sněmovny, prezident České a Slovenské Federativní Republiky nebo vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
Čl. 40
(1) Schůzi sněmovny řídí její předseda nebo jiný pověřený člen předsednictva sněmovny. Ustavující schůzi až do zvolení předsedy řídí nejstarší člen sněmovny.
(2) Společné schůze sněmoven řídí předseda Poslanecké sněmovny nebo jiný pověřený člen jejího předsednictva.
(3) Schůze sněmoven jsou veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem Federálního shromáždění.
Čl. 41
(1) Prezident České a Slovenské Federativní Republiky, předseda a členové vlády České a Slovenské Federativní Republiky mají právo se účastnit schůze sněmovny nebo jejích výborů anebo Společného výboru (čl. 53). Udělí se jim slovo, jestliže o to požádají.
(2) Pokud o to sněmovna, její předsednictvo nebo výbory anebo Společný výbor požádají, je předseda nebo člen vlády povinen se dostavit na jejich schůzi.
Čl. 42
(1) Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může rozpustit Federální shromáždění,
a) nepodaří-li se mu jmenovat vládu České a Slovenské Federativní Republiky, která získá potřebnou důvěru Federálního shromáždění (čl. 65 odst. 5 a 6),
b) vysloví-li Federální shromáždění nedůvěru vládě České a Slovenské Federativní Republiky jmenované podle čl. 65 odst. 6,
c) neusnese-li se Federální shromáždění o vládním návrhu zákona, spojeném s otázkou důvěry, do tří měsíců ode dne podání návrhu.
(2) Práva podle odstavce 1 nemůže prezident využít posledních šest měsíců svého volebního období.
(3) Prezident rozpustí Federální shromáždění, nepodaří-li se ani do uplynutí doby uvedené v čl. 65 odst. 6 jmenovat vládu, které Federální shromáždění vysloví důvěru.
(4) Volby do Federálního shromáždění se vykonají do devadesáti dnů od jeho rozpuštění, a to podle zákona o volbách platného v době rozpuštění Federálního shromáždění.
Čl. 43
(1) Poslanecká sněmovna je způsobilá usnášet se za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců zvolených v České republice a nadpoloviční většiny poslanců zvolených ve Slovenské republice. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
(2) K přijetí ústavního zákona Federálního shromáždění, návrhu na vyhlášení referenda a k usnesení o vypovězení války je třeba souhlasu třípětinové většiny z celkového počtu zvolených poslanců.
Čl. 44
(1) Senát je způsobilý usnášet se za přítomnosti nadpoloviční většiny z celkového počtu senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většiny z celkového počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většiny přítomných senátorů zvolených ve Slovenské republice.
(2) K přijetí ústavního zákona Federálního shromáždění, návrhu na vyhlášení referenda a k usnesení o vypovězení války je třeba souhlasu třípětinové většiny z celkového počtu senátorů zvolených v České republice a třípětinové většiny z celkového počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice.
Čl. 45
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejímu jednotlivému členu musí být podepsán nejméně padesáti poslanci nebo dvaceti pěti senátory. K jeho přijetí je třeba v Poslanecké sněmovně souhlasu nadpoloviční většiny z celkového počtu zvolených poslanců a v Senátu nadpoloviční většiny z celkového počtu senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většiny z celkového počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice.
Čl. 46
(1) Poslanecká sněmovna a Senát volí ze svých členů předsedu a místopředsedy sněmovny. Stane-li se předsedou Senátu senátor zvolený v České republice, musí být prvním místopředsedou senátor zvolený ve Slovenské republice, nebo naopak.
(2) Předsedové a místopředsedové sněmovny jsou odpovědni sněmovně, která je může kdykoliv odvolat.
(3) Předsednictva Poslanecké sněmovny a Senátu, volená z jejich členů, jsou nejvýše desetičlenná včetně předsedy a místopředsedů sněmovny.
(4) Předsednictvo Poslanecké sněmovny se volí s přihlédnutím k poměrnému zastoupení poslaneckých klubů. Předsednictvo Senátu se volí podle zásady rovného zastoupení senátorů zvolených v České republice a senátorů zvolených ve Slovenské republice, a to s přihlédnutím k poměrnému zastoupení klubů. Sdružování politických stran je přípustné.
Čl. 47
(1) Federální shromáždění zejména
a) přijímá Ústavu České a Slovenské Federativní Republiky a jiné ústavní zákony,
b) přijímá zákon o státním rozpočtu federace a schvaluje závěrečný účet federace,
c) přijímá ostatní zákony ve věcech svěřených do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky,
d) usnáší se o vyslovení důvěry a o vyslovení nedůvěry vládě České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejím jednotlivým členům,
e) volí prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky,
f) dává souhlas k vyslání ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky mimo její území a k umístění ozbrojených sil jiných států na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud takový souhlas již nevyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou Česká a Slovenská Federativní Republika přijala,
g) usnáší se na vypovězení války,
h) vyslovuje souhlas s mezinárodními smlouvami politickými a mezinárodními smlouvami hospodářskými všeobecné povahy, jakož i s mezinárodními smlouvami, k jejichž provedení je třeba zákona Federálního shromáždění,
i) vyjadřuje se k pověření velvyslanců a vyslanců prezidentem,
j) navrhuje kandidáty na soudce Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, [Ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky.]
k) může podávat návrhy na vyhlášení referenda. [Ústavní zákon č. 327/1991 Sb., o referendu.]
(2) Souhlasného usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu je třeba k přijetí zákonů o zásadách nabývání a ztráty státního občanství České a Slovenské Federativní Republiky, zákona o volbách do Federálního shromáždění, zákona o volbě prezidenta, zákona upravujícího trestní řízení proti předsedovi vlády anebo členovi vlády před Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky, zákona upravujícího řízení před Ústavním soudem v případě ústavní žaloby proti prezidentovi, zákona, s jehož projednáváním je spojena otázka důvěry vládě, zákonů daňových, zákona o rozpočtových pravidlech, zákonů o účelových fondech napojených na rozpočet České a Slovenské Federativní Republiky, zákonů, kterými se upravuje měna, zákonů o bankovnictví, zákonů celních, zákonů o cenách, zákonů v oblasti zahraničních hospodářských vztahů, zákonů v oblasti práce, mezd a sociální politiky, zákonů, kterými se zřizují federální ministerstva a jiné ústřední federální orgány a upravují jejich kompetence, jakož i zákonů, které obsahují zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích právních předpisů orgány federace. Jinak zákony Federálního shromáždění přijímá jen Poslanecká sněmovna.
(3) Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d), f), g), h) a k) je třeba souhlasného usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu.
(4) Působnost Federálního shromáždění podle odstavce 1 písm. i) a j) vykonává Senát.
Čl. 48
(1) Každá ze sněmoven může
a) interpelovat předsedu a členy vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech jejich působnosti; předseda a členové vlády jsou povinni na interpelace odpovídat,
b) usnášet se na výzvách a jiných rezolucích,
c) zřizovat výbory a komise jako své pracovní, iniciativní a kontrolní orgány,
d) podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem České a Slovenské Federativní Republiky, [Ústavní zákon č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky.]
e) podat ústavní žalobu podle čl. 63 odst. 2,
f) podat obžalobu podle čl. 75 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) platí obdobně pro interpelace jednotlivých poslanců a senátorů.
(3) Sněmovny mohou pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti Federálního shromáždění, zřizovat vyšetřovací komise. Na provádění důkazů vyšetřovacími komisemi se přiměřeně vztahují předpisy o trestním řízení soudním.
Čl. 49
(1) Návrhy zákonů Federálního shromáždění mohou podávat poslanci, vláda České a Slovenské Federativní Republiky a zákonodárné orgány republik. Návrhy zákonů Federálního shromáždění, k jejichž přijetí je třeba souhlasného usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu, mohou podávat i senátoři. Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně.
(2) Ke každému návrhu zákona musí být přiložen rozpočet o jeho finančním dosahu a návrh na úhradu potřebných nákladů.
(3) Návrh zákona o státním rozpočtu federace a návrh závěrečného účtu federace podává Federálnímu shromáždění vláda.
(4) Federální shromáždění neprojednává návrhy podané před počátkem jeho volebního období.
Čl. 50
(1) Pokud je k přijetí zákona Federálního shromáždění zapotřebí souhlasného usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu, projednává se návrh zákona nejprve v Poslanecké sněmovně, a je-li Poslaneckou sněmovnou přijat, projednává se i v Senátu.
(2) Pokud Senát takový návrh zamítne, není zákon Federálním shromážděním přijat.
(3) Pokud Senát přijme návrh v jiném znění než Poslanecká sněmovna, návrh se vrací k projednání Poslanecké sněmovně.
(4) Přijme-li Poslanecká sněmovna po opětovném projednání návrh ve znění přijatém Senátem, je zákon Federálním shromážděním přijat. Je-li návrh Senátu Poslaneckou sněmovnou zamítnut, není zákon Federálním shromážděním přijat.
(5) Přijme-li Poslanecká sněmovna po opětovném projednání návrh ve znění odlišném od znění přijatého Senátem, mohou se sněmovny usnést na dohodovacím řízení a zřídit k jeho provedení zvláštní výbor; jinak pro další postup platí opětovně ustanovení odstavců 1 až 5. Zákon je přijat Federálním shromážděním přijetím shodného znění návrhu oběma sněmovnami.
(6) Každá sněmovna se musí usnést o návrhu zákona přijatém druhou sněmovnou nejpozději do tří měsíců. Nepřijme-li v této lhůtě usnesení o návrhu, je zákon Federálním shromážděním přijat; to neplatí, skončí-li v této době volební období Federálního shromáždění.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí obdobně i pro usnesení sněmoven o věcech uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. b) a h).
(8) Nedojde-li k souhlasnému usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu o návrhu zákona o státním rozpočtu federace, hospodaří se podle zákonných ustanovení o rozpočtovém provizóriu.
Čl. 51
(1) Předseda Poslanecké sněmovny zákon nebo ústavní zákon přijatý Federálním shromážděním bezodkladně podepíše a zašle prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Prezident má právo vrátit zákon nebo ústavní zákon s připomínkami Federálnímu shromáždění do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl doručen.
(3) Po vrácení zákona nebo ústavního zákona podle odstavce 2 hlasuje Federální shromáždění, zda setrvá na již přijatém zákoně nebo ústavním zákoně. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. O setrvání hlasuje Poslanecká sněmovna; jde-li o ústavní zákon nebo zákon přijatý podle čl. 47 odst. 1 písm. b) a odst. 2, hlasuje o setrvání rovněž Senát.
(4) O vráceném zákoně se Poslanecká sněmovna usnáší nadpoloviční většinou z celkového počtu zvolených poslanců a Senát nadpoloviční většinou z celkového počtu senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většinou z celkového počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice.
(5) O vráceném ústavním zákoně se Poslanecká sněmovna usnáší třípětinovou většinou z celkového počtu zvolených poslanců hlasováním podle jmen a Senát třípětinovou většinou z celkového počtu senátorů zvolených v České republice a třípětinovou většinou z celkového počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice hlasováním podle jmen.
(6) Nesetrvá-li Poslanecká sněmovna nebo Poslanecká sněmovna a Senát na přijatém zákoně nebo ústavním zákoně hlasováním podle odstavců 3 až 5, zákon nebo ústavní zákon nebude vyhlášen.
(7) Přijatý zákon nebo ústavní zákon nebude vyhlášen také tehdy, není-li řízení podle tohoto článku ukončeno do skončení volebního období Federálního shromáždění.
Čl. 52
(1) Zákony Federálního shromáždění podpisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident České a Slovenské Federativní Republiky a předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Prezident zákon podepíše, nevyužil-li svého práva podle čl. 51 odst. 2 nebo jestliže Federální shromáždění na vráceném zákonu setrvalo.
(3) K platnosti zákona Federálního shromáždění je třeba, aby byl vyhlášen způsobem, který stanoví zákon Federálního shromáždění.
(4) Zákon dá vyhlásit předseda Poslanecké sněmovny do tří dnů ode dne, kdy byl podepsán podle odstavce 1.
Čl. 53
(1) Po uplynutí volebního období Federálního shromáždění nebo po jeho rozpuštění tvoří členové dosavadních předsednictev sněmoven Společný výbor Federálního shromáždění, který působí, dokud si sněmovny nově zvoleného Federálního shromáždění nezvolí svá předsednictva. Předsedou Společného výboru je dosavadní předseda Poslanecké sněmovny; zastupuje ho dosavadní předseda Senátu.
(2) Společný výbor
a) při jímá na návrh vlády schválený prezidentem České a Slovenské Federativní republiky neodkladná opatření, ke kterým by jinak bylo třeba zákona, ve formě zákonných opatření,
b) může interpelovat předsedu a členy vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech jejich působnosti;
c) může se usnášet na výzvách a jiných rezolucích,
d) vyhlašuje volby do Federálního shromáždění v případě jeho rozpuštění.
(3) Zákonným opatřením nelze
a) činit opatření, k nimž je třeba ústavního zákona,
b) měnit ústavní zákony Federálního shromáždění,
c) při jímat zákon o státním rozpočtu federace,
d) upravovat volby do Federálního shromáždění.
(4) Zákonná opatření podpisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident a předseda vlády; vyhlašují se obdobně jako zákony.
(5) Zákonné opatření musí být schváleno nově zvoleným Federálním shromážděním do dvou měsíců od jeho ustavení. Ustanovení o projednávání a schvalování návrhů zákonů a o vyhlašování zákonů platí obdobně, s výjimkou čl. 51.
(6) Zákonné opatření pozbývá platnosti dnem, kdy je vyhlášeno usnesení, kterým nebylo schváleno, nebo oznámení o tom, že nebylo ve stanovené lhůtě schváleno.
Čl. 54
Zásady jednání sněmoven, jejich společného jednání a jednání Společného výboru stanoví zákon Federálního shromáždění. Jinak své vnitřní poměry mohou sněmovny upravovat usnesením.".
3. Hlava čtvrtá (čl. 60 až 65) včetně nadpisu zní:
"Hlava čtvrtá
HLAVA STÁTU
Čl. 55
Hlavou státu je prezident České a Slovenské Federativní Republiky. Volí ho Federální shromáždění.
Čl. 56
(1) Prezidentem může být státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který je volitelný do Senátu. Zvolen může být nejvýše dvakrát po sobě.
(2) Zvolen je kandidát, pro kterého se vysloví třípětinová většina z celkového počtu zvolených poslanců, třípětinová většina z celkového počtu senátorů zvolených v České republice a třípětinová většina z celkového počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice.
(3) Nebyl-li prezident takto zvolen, koná se do čtrnácti dnů opakovaná volba. Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů celkového počtu zvolených poslanců, nadpoloviční většinu hlasů celkového počtu senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většinu hlasů celkového počtu senátorů zvolených ve Slovenské republice.
(4) Nebyl-li prezident ani takto zvolen, koná se do čtrnácti dnů další volba nejvýše se dvěma kandidáty, kteří při opakované volbě obdrželi nejvyšší součet hlasů poslanců a senátorů. Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů zvolených v České republice a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů zvolených ve Slovenské republice.
(5) Nebyl-li prezident ani tímto způsobem zvolen, koná se do čtrnácti dnů nová volba s novými kandidáty podle odstavce 2, ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.
(6) Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 57
(1) Volební období prezidenta je pětileté; počíná dnem, kdy prezident složí slib.
(2) Volba se koná v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta.
(3) Prezident zůstává ve své funkci, dokud nesloží slib nově zvolený prezident.
(4) Prezident skládá slib neprodleně po svém zvolení.
(5) Uvolní-li se funkce prezidenta před skončením volebního období, koná se nejpozději do čtyřiceti dnů volba nového prezidenta na nové volební období.
Čl. 58
Prezident skládá před Federálním shromážděním tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice. Budu zachovávat její ústavu a ostatní zákony a dbát blaha jejího lidu.".
Čl. 59
(1) Funkce prezidenta není slučitelná s jinými veřejnými funkcemi, ani s účastí ve vedení nebo správě obchodních společností nebo jiných výdělečných podniků. Její výkon je neslučitelný s výkonem jiných zaměstnání nebo živností s výjimkou vědecké, literární a umělecké činností.
(2) Je-li prezidentem zvolen poslanec, senátor, předseda nebo člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky, zaniká jeho mandát nebo funkce ve vládě dnem složení slibu.
Čl. 60
(1) Vzdá-li se prezident své funkce nebo uprázdní-li se z jiného důvodu funkce prezidenta a nový prezident není ještě zvolen nebo nesložil slib, přísluší výkon funkcí prezidenta předsedovi Senátu.
(2) Oznámí-li prezident předsedovi Senátu, že dočasně nemůže svou funkci vykonávat, přísluší výkon funkce prezidenta předsedovi Senátu, dokud prezident předsedovi Senátu neoznámí, že se opět ujímá jejího výkonu. To platí i v případě, že Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky zjistí, že prezident svou funkci nevykonává.
(3) Předseda Senátu při výkonu funkce prezidenta nemůže vykonávat pravomoci podle čl. 42 a čl. 51 odst. 2.
(4) Zjistí-li Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky, že prezident svou funkci nevykonává déle než pět měsíců, vykoná se do třiceti dnů volba nového prezidenta na nové volební období. Dosavadní prezident ztrácí funkci dnem, kdy nový prezident složí slib.
Čl. 61
(1) Prezident
a) zastupuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku navenek. Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Politické smlouvy a hospodářské smlouvy všeobecné povahy, jakož i smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona, vyžadují před ratifikací souhlas Federálního shromážděné. Sjednávání mezinárodních smluv může prezident přenést na vládu České a Slovenské Federativní Republiky nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy vlády,
b) přijímá velvyslance a vyslance,
c) pověřuje velvyslance a vyslance, a to po předchozím vyjádření Senátu,
d) vyhlašuje volby do Federálního shromáždění (čl. 30 odst. 5),
e) svolává ustavující schůze sněmoven Federálního shromáždění (čl. 39 odst. 1),
f) rozhoduje o rozpuštěná Federálního shromáždění v případech uvedených v čl. 42,
g) má právo vracet s připomínkami zákony nebo ústavní zákony přijaté Federálním shromážděním (čl. 51 odst. 2),
h) podpisuje zákony Federálního shromáždění (čl. 52 odst. 1 a 2),
i) má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích jednotlivých členů zprávy a projednávat s vládou nebo jejími členy otázky, které je třeba řešit,
j) má právo podávat Federálnímu shromáždění zprávy o stavu České a Slovenské Federativní Republiky a o závažných politických otázkách a předkládat mu svá doporučení,
k) jmenuje předsedu a členy vlády, odvolává vládu nebo její členy, přijímá demisi vlády nebo jejích členů a pověřuje předsedu a členy vlády řízením federálních ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů státní správy a funkcemi státních tajemníků (čl. 64 a 65, čl. 68 až 70),
l) jmenuje a povyšuje generály,
m) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání České a Slovenské Federativní Republiky, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
n) má právo vyhlašovat amnestii, promíjet a zmírňovat tresty uložené soudy a nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo, nebo aby se v něm nepokračovalo, a zahlazovat odsouzení,
o) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
p) vyhlašuje na návrh vlády válečný stav a na základě rozhodnutí Federálního shromáždění vypovídá válku, je-li Česká a Slovenská Federativní Republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení,