FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
VI. volební období
1062
Návrh
výborů pro životní prostředí Sněmovny lidu a Sněmovny národů
na usnesení
Sněmovny lidu a Sněmovny národů
k návrhu poslanců Federálního shromáždění Ondřeje Humla, Miloslava Soldáta, Vladimíra Savčinského a Petra Gandaloviče
na vydání
zákona o životním prostředí
(tisk 921)
Výbory pro životní prostředí Sněmovny lidu a Sněmovny národů ve smyslu § 39 odst. 4 zákona č. 54/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění po projednání návrhu zákona a po zvážení stanovisek vlády ČSFR, České národní rady a Slovenské národní rady
doporučují
Sněmovně lidu a Sněmovně národů
1. schválit návrh zákona o životním prostředí (tisk 921) ve znění uvedeném v příloze (ustanovení, která jsou v textu uvedená kurzívou a podtržená, jsou oproti textu - tisk 921 nová nebo upravená).
2. uložit vládě ČSFR, aby urychleně dopracovala s předložila Federálnímu shromáždění k projednání návrh zákona o hodnocení vlivu činností na životní prostředí.
Příloha
ZÁKON
ze dne ........ 1991
O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky,
varianta I:
vycházejíc ze skutečnosti, že člověk je spolu s ostatními organismy neoddělitelnou součástí přírody,
varianta II:
vycházejíc ze skutečnosti, že člověk je úzce spjatý s živou a neživou přírodou,
připomínajíc si přirozenou vzájemnou závislost člověka a ostatních organismů,
respektujíc přitom právo člověka přetvářet přírodu v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje,
vědomo si své odpovědnosti za zachování příznivého životního prostředí budoucím generacím a
zdůrazňujíc právo na příznivé životni prostředí jakožto jedno ze základních práv člověka,
usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje.
ZÁKLADNÍ POJMY
§ 2
Životní prostředí
Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.
§ 3
Ekosystém
Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.
§ 4
Ekologická stabilita
Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce.
§ 5
Únosné zatížení území
Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability.
§ 6
Trvale udržitelný rozvoj
Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.
§ 7
Přírodní zdroje
(1) Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
(2) Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.
§ 8
Znečišťování a poškozování životního prostředí
(1) Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.
(2) Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy.
§ 9
Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečisťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečisťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i o ochranu životního prostředí jako celku.
§ 10
Ekologická újma
Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnost
ZÁSADY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 11
Území nesmí byt zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení.
§ 12
(1) Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí.
(2) Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností.
§ 13
Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.
§ 14
Každý se může stanoveným způsobem domáhat u příslušného orgánu svých práv vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů upravujících věci životního prostředí.
§ 15
(1) Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.
(2) Zásady ochrany životního prostředí se musejí přiměřeně uplatňovat i při přípravě návrhů zákonů, základních koncepčních dokumentů a programů státní politiky.
POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 16
(1) Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí.
(2) Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
(3) Každá technologie, výrobek nebo látka musejí před zavedením do výroby, oběhu nebo spotřeby nebo před zahájením dovozu splňovat podmínky ochrany životního prostředí a musejí být posouzeny z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy; posuzují se též důsledky likvidace technologických zařízení, výrobků nebo látek po spotřebování nebo užití, včetně důsledků možných havárií.
§ 17
(1) Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto působení a znát jeho možné důsledky.
(2) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytovat informace o svém působení na životní prostředí.
§ 18
Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké [§ 116 občanského zákoníku].
ODPOVĚDNOST ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 19
(1) Každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu, je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho části. Není-li to možné nebo z vážných důvodů účelné, je povinen ekologickou újmu nahradit jiným způsobem (náhradní plnění); není-li to možné, je povinen nahradit tuto újmu v penězích. Souběh těchto náhrad se nevylučuje. Způsob vypočtu ekologické újmy a další podrobnosti stanoví zvláštní předpis.
(2) Osobu odpovědnou za vznik ekologické újmy určí a o uložení povinnosti podle odstavce 1 rozhodne příslušný orgán státní správy.
(3) Obecná ustanovení o náhradě škody, upravená zvláštními předpisy, nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 20
Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle těchto předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost ani odpovědnost za škodu podle obecných právních předpisů.
§ 21
Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení činnosti, která může toto poškození způsobit nebo je již způsobila, na dobu nejdéle 30 dnů (předběžné opatření) a současně navrhnout opatření k nápravě věcně příslušným orgánům státní správy. Podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.
EKONOMICKÉ NÁSTROJE
§ 22
Za znečišťování životního prostředí, případně jeho složek a za hospodářské využívání přírodních zdrojů platí fyzické nebo právnické osoby daně, poplatky, odvody a další platby, stanoví-li tak zvláštní předpisy.
§ 23
Zvláštní předpisy stanoví, kdy mohou být právnické nebo fyzické osoby, které chrání životní prostředí nebo využívají přírodní zdroje v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, zvýhodněny úpravami daní a odvodů nebo poskytováním úvěrů a dotací.
§ 24
Nástroji ochrany životního prostředí jsou také fondy životního prostředí; podrobnosti stanoví zvláštní předpisy.
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 25
(1) Využívání území, přírodních zdrojů, staveb, technologií, výrobků a látek, které neodpovídá ustanovením tohoto zákona a podmínkám vyplývajícím ze zvláštních předpisů o ochraně jednotlivých složek životního prostředí, musí byt uvedeno do souladu s těmito předpisy ve lhůtách jimi stanovenými.
(2) Pokud nebude ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy dosaženo souladu podle odstavce 1, musí být činnost omezena nebo zastavena. Rozhodnutí vydají příslušné orgány státní správy.
§ 26
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
|
Ivan Rynda |
Jozef Stank |
|
předseda VŽP SL |
SL předseda VŽP SN |
Příloha č. 1
Činnosti podléhající hodnocení vlivu na životní prostředí v rámci ČSFR
1. Zemědělství a lesní hospodářství
1.1. Velkokapacitní objekty pro živočišnou výrobu, včetně deponií odpadů
1.2. Velkokapacitní objekty pro skladování zemědělských produktů
1.3. Meliorační zásahy (odvodnění, závlahy, protierozní ochrana půd, pozemkové úpravy, lesnicko-technické meliorace)
1.4. Zásahy do krajiny, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti a ve struktuře a funkci ekosystémů
2. Potravinářský průmysl
2.1. Pivovary a sladovny
2.2. Jatka a masokombináty
2.3. Škrobárny
2.4. Cukrovary
2.5. Mrazírenské závody
2.6. Lihovary
2.7. Tukový průmysl a výroba saponátových výrobků
2.8. Výroba mléčných produktů
2.9. Konzervárenské závody
3. Těžební průmysl
3.1. Hlubinná a povrchová těžba uhlí a lignitu
3.2. Těžba ropy a zemního plynu
3.3. Těžba rašeliny
3.4. Těžba a úpravny uranové rudy, odvaly a odkaliště včetně rekultivace
3.5. Těžba, získávání a obohacování kovových rud
3.6. Těžba živičných břidlic
3.7. Těžba průmyslových nerostů
3.8. Povrchová průmyslová zařízení pro úpravu a zpracovaní uhlí, zemního plynu, živičných břidlic a průmyslových nerostů
3.9. Rafinerie surové ropy, včetně závodů na regeneraci upotřebených minerálních olejů a zařízení pro tepelné a chemické zpracování uhlí
4. Energetický průmysl
4.1. Elektrárny a ostatní zařízení spalující fosilní palivo
4.2. Další průmyslová zařízení na výrobu elektřiny, páry a horké vody
4.3. Jaderné elektrárny a jiná zařízení s jadernými reaktory
4.4. Zařízení na konverzi, obohacování a výrobu jaderného paliva
4.5. Mezisklady vyhořelého jaderného paliva
4.6. Zpracování a konečné uložení vysoce aktivních radioaktivních odpadů
4.7. Zpracování a uložení nízko a středně aktivních odpadů z provozu a vyřazování jaderných elektráren a využívání radionuklidů
4.8. Plynovody, parovody a horkovody a jejich zařízení (čerpací a výměníkové stanice), transmise elektrické energie nadzemním vedením
4.9. Dálkové ropovody, produktovody a plynovody, včetně příslušných provozních zařízení
4.10. Povrchové sklady zemního plynu
4.11. Podzemní sklady hořlavých plynů, ropy, produktů z ropy a chemikálií
Příloha č. 2
Obsah dokumentace o hodnocení vlivu záměru na životní prostředí v rámci ČSFR
I. Popis plánování činnosti a její cíle
II. Popis vhodných a zdůvodněných variant řešení záměru, včetně variant referenčních (varianta bez činnosti, aktivní nulová varianta) a varianty ekologicky optimálního řešení záměru a jejich vzájemné porovnání
III. Popis životního prostředí pravděpodobně významně ovlivněného navrženým záměrem (navrženými variantami)
A. Základní charakteristiky (ovzduší, voda, půda, geologická situace, geomorfologická charakteristika, klimatické faktory, fauna, flóra, ekosystémy)
B. Ostatní charakteristiky (způsob využívání krajiny, území s mimořádnou civilizační zátěží, území se zvláštním ochranným režimem, významné krajinné prvky, prvky systému ekologické stability, architektonické a historické památky archeologická naleziště, materiální hodnoty, soulad záměru s platnou územně-plánovací dokumentací)
IV. Popis předkládaných vlivů záměru (navržených variant) na prostředí a odhad jejich významnosti (nejen předpokládané přímé vlivy, ale i nepřímé, sekundární, kumulativní, synergické, nejen krátkodobé a dočasné, ale i dlouhodobé a permanentní vlivy)
A. Vlivy na obyvatelstvo (zdravotní rizika, sociální důsledky, ekonomické důsledky)
B. Vlivy na ekosystémy, na jejich složky a funkce (geologické, geomorfologické a hydrogeologické podmínky, klimatické poměry, hydrologie, flóra, fauna, procesy, významné krajinné prvky, ekologická stabilita)
C. Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a vazby (stavby, památky a jiné významné lidské výtvory, kulturní hodnoty nehmotné povahy - etnické a místní tradice apod.)
D. Vlivy na strukturu a funkci využívání území (včetně vlivu na estetické kvality krajinného prostoru)
E. Velkoplošné vlivy záměru v krajině - hodnocení ekologické únosnosti území, vhodnost lokalizace jednotlivých variant z hlediska ekologické únosnosti území, současný a potenciální výsledný stav ekologické únosnosti území (souhrnné působení všech prostorových jevů a faktorů)
V. Popis opatření navržených k prevenci, eliminaci, minimalizaci, příp. kompenzaci vlivů navržených variant záměru na prostředí. Územně-plánovací opatření. Technická opatření (např. zachycování a ukládání znečisťujících látek, recyklace odpadů, záchranný průzkum archeologických nalezišť, opatření pro ochranu kulturních památek, jiná opatření)
4.12. Briketárny, koksovny
4.13. Hydroelektrárny
5. Kovoprůmysl
5.1. Železárny a ocelárny, včetně sléváren, kováren a válcoven
5.2. Závody barevné metalurgie
5.3. Povrchová úprava kovů
5.4. Výroba a montáž motorových vozidel, vagonů a cisteren
5.5. Loděnice
5.6. Zařízení pro stavbu a opravy letadel
6. Dřevařský a papírenský průmysl
6.1. Impregnace dřeva při použití toxických chemikálií
6.2. Výroba dřevovláknitých desek a překližek
6.3. Výroba celulózy a papíru
6.4. Výroba nábytku
7. Další odvětví
7.1. Zpracování azbestu a výrobků z azbestu
7.2. Textilní úpravny, barvírny
7.3. Koželužny
7.4. Sklářské provozy
7.5. Chemický a farmaceuticky průmysl
7.6. Použití nebo regenerace chlorovaných uhlovodíků
7.7. Výroba a skladování jedů, pesticidů, kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev, laků a chemikálií
7.8. Skladování, zpracování, zneškodňování a ukládání nebezpečných odpadů
7.9. Dálková přeprava radioaktivních a nebezpečných odpadů
7.10. Skladování ropy a výrobků z ropy
7.11. Cementárny a vápenky
7.12. Polygrafické provozy
8. Infrastruktura
8.1. Odběry podzemních vod
8.2. Čistírny odpadních vod a kanalizace
8.3. Odkaliště a kalová pole
8.4. Zařízení pro nakládání s komunálním odpadem
8.5. Kafilérie, veterinární asanační ústavy
8.6. Přehrady a vodní nádrže s výškou hráze nad 3 m nad základovou spárou nebo celkovým objemem zásobního prostoru nad 0,5 mil. m3
8.7. Úpravy vodních toků
8.8. Výstavba a rekonstrukce dálnic a silnic
8.9. Železnice
8.10. Lanové dráhy
8.11. Vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou plavbu
8.12. Letiště
8.13. Obchodní komplexy nad 3 000 m2 zastavěné plochy
8.14. Kempinky nad 200 ubytovacích míst
8.15. Stavby a činnosti, jejichž vlivy by se dotkly zájmů chráněných podle zvláštních předpisů
Příloha č. 3.
Záměry podléhající mezistátnímu projednání z hlediska vlivu na životní prostředí
1. Rafinerie surové ropy (s výjimkou závodů vyrábějících ze surové ropy pouze mazadla) a zařízení pro zplynování a spalování uhlí a bitumenových břidlic o kapacitě 500 tun a více za den.
2. Tepelné elektrárny a ostatní zařízení ke spalování zařazené do kategorie velkých zdrojů znečišťování ovzduší podle zvláštních předpisů, (§ 3 písm. a) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší)).
3. Jaderné elektrárny a jiná zařízení s jadernými reaktory (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a konverzi jaderného paliva a jaderných palivových surovin, jejichž maximální kapacita nepřesahuje 1 kWh stálého tepelného zatížení).
4. Zařízení určená pro výrobu nebo obohacování jaderného paliva, přepracování radioaktivního jaderného paliva nebo shromažďování, uskladňování a zpracování jaderného odpadu.
5. Zařízení pro primární výrobu litiny a oceli a výrobu neželezných kovů o kapacitě nad 30 tisíc tun ročně.
6. Zařízení pro získávání, zpracování a přepracování azbestu a výrobků z azbestu: pro roční produkci azbestocementových výrobků přesahující 20 000 tun; pro třecí materiály s roční produkcí přesahující 50 tun; pro jiné druhy použití azbestu přesahující 200 tun za rok.
7. Komplexní chemická zařízení, kde dvou nebo více spojených chemických nebo fyzikálních procesů je využíváno pro výrobu olefínů z ropných výrobků, kyseliny sírové, kyseliny dusičné, kyseliny fluorovodíkové, chloridů nebo fluoridů.
8. Silnice I. třídy, dálnice, celostátní dráhy a letiště s hlavní rozjezdovou a přistávací drahou o délce více než 2100 m.
9. Dálkové ropovody s potrubím o světlosti nad 500 mm a plynovody světlosti nad 300 mm. 10. Zařízení pro zneškodňování toxických a nebezpečných odpadů, podzemní uložiště a povrchové skládky toxických a nebezpečných odpadů.
11. Přehrady a vodní nádrže s výškou hráze více než 10 m nad základovou spárou nebo celkovým objemem nádržního prostoru nad 10 mil. m3.
12. Zařízení pro odběr podzemních vod v případě, kdy roční objem odebrané vody se rovná nebo přesahuje 10 mil. m3.
13. Výroba celulózy a papíru v množství 200 tun za den nebo více při sušení na vzduchu.
14. Vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou plavbu, umožňující plavbu lodí s výtlakem vyšším než 1350 tun.
15. Dobývání, úprava a zušlechťování in situ rud, magnezitu a všech druhů uhlí o kapacitě nad 100 tis. tun za rok.
16. Velkosklady pro ukládání ropy (nad 200 000 m3), výrobků z ropy (nad 50 000 m3) a chemikálií (nad 2 000 t).
17. Změny ve využití území spojené s velkoplošným kácením lesů nad 5 ha.
Příloha č. 4
Obsah dokumentace o hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí podléhajících mezinárodnímu projednání
Informace, které mají být zahrnuty do dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí, musí obsahovat minimálně:
a) popis plánované činnosti a její cíle;
b) v případě nutnosti popis rozumných alternativ (např. geografického nebo technologického charakteru) plánované činnosti včetně varianty odstoupení od této činnosti;
c) popis těch prvků životního prostředí, které pravděpodobně budou podstatně dotčeny plánovanou činností nebo jejími alternativními variantami:
d) popis možných druhů vlivu plánované činnosti a jejích alternativních variant na životní prostředí a hodnocení jejich velikosti;
e) popis opatření pro minimalizaci rozměrů škodlivého působení na životní prostředí;
f) uvedení konkrétních metod prognózování a výchozích tezí, na nichž jsou založeny, a také odpovídajících použitých údajů o životním prostředí;
g) vytyčení nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které byly zjištěny při přípravě požadovaných informací;
h) v případě nutnosti krátký obsah programu monitorování a řízení a všech plánů postprojektové analýzy;
i) resumé netechnického charakteru v případě nutnosti s použitím vizuálních prostředků prezentace materiálu (mapy, grafy atd.).
Plánované druhy činností, které mohou mít značně škodlivý vliv, přesahující státní hranice, se posuzují na základě jednoho nebo několika níže uvedených kritérií:
a) Rozměry: Plánované druhy činnosti, jejichž rozměry jsou pro daný typ činnosti nadměrné;
b) Oblast: Plánované druhy činnosti, které se realizují ve zvláště citlivých nebo z ekologického hlediska důležitých oblastech nebo v jejich bezprostřední blízkosti (např. silně podmáčené půdy, definované Ramsarskou konvencí, národní parky, chráněné přírodní oblasti, oblasti zvláště vědecky zajímavé nebo archeologické, kulturní nebo historické památníky); dále plánované druhy činnosti v oblastech, v nichž charakteristiky plánované hospodářské činnosti mohou mít značný vliv na obyvatelstvo;
c) Důsledky: Plánované druhy činnosti, které mají zvláště složitý a potenciálně škodlivý vliv, včetně těch druhů vlivu, které mají závažné následky pro obyvatele a významné druhy flóry a fauny a organismu, ohrožují současné nebo možné využité dotčené oblasti a vyvolávají vznik zatížení, přesahujícího úroveň stability prostředí k současnému vlivu.
S tímto cílem jsou posuzovány plánované dluhy činnosti, prováděné v bezprostřední blízkosti mezinárodních hranic, i druhy plánované činnosti, prováděné ve vzdálenějších oblastech, které mohou mít značný vliv, přesahující státní hranice, ve velké vzdálenosti od místa provádění hospodářské činnosti.
Pozměňovací návrhy k zákonu o životním prostředí - tisk č. 1062
přednesené na společné schůzi sněmoven dne 3. 12. 1991
Preambule
Upozornění: odstavec 1 v Preambuli je v tisku 1062 navržen variantně.
Preambule poř. č. 3, posl. Blažek
Preambule zní:
"Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky,
u vědomí toho, že jedinečnost rozumu nezakládá člověku právo být pánem ani vlastníkem přírody, ale zavazuje jej k odpovědnosti za její zachování,
vycházejíc z poznání, že existence člověka jakožto neoddělitelné součásti přírody je na přírodě plně závislá,
připomínajíc, že je proto prvořadým zájmem lidstva i jeho povinností toto prostředí existence člověka a všech organismů ochraňovat tak, aby byly zachovány všechny jeho hodnoty a funkce,
vyjadřujíc své odhodlání přispět k ustavení nového vztahu člověka a přírody vyjádřeného závazkem jednat vůči přírodě tak, aby obnovením harmonie mezi člověkem a přírodou bylo zajištěno přežití lidstva,
uznávajíc proto nezbytnost dbát ze všech těchto důvodů všeho, co umožní přírodu a životní prostředí při rozumném rozvoji společnosti účinně chránit před důsledky, které vznikají nebo mohou vznikat při uspokojování základních potřeb člověka a nutnost vzniklé škody urychleně napravovat,
usneslo se na tomto zákoně:"
Preambule odst. 2, poř. č. 6, posl. Mornár
V Preambuli v druhém odstavci slova "a ostatních organismů" nahradit slovy "živé a neživé přírody".
Preambule poř. č. 7, posl. Schneider
Preambule zní:
"Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky vycházejíc ze skutečnosti, že člověk je úzce spjat s přírodou, vědomo si odpovědnosti a postavení člověka jako uživatele a spolutvůrce životního prostředí, vyjadřujíc svou vůli aby příznivé životní prostředí bylo zachováno i budoucím generacím, usneslo se na tomto zákoně:"
Preambule poř. č. 8, posl. Chýlek
V případě že nebude přijat pozměňovací návrh poslance Blažka na změnu Preambule, doplnit do Preambule nový odstavec, který zní: "respektujíc zásadu, že zásahy člověka do přírody musí být uvážené a nesmějí překročit rámec daný principem trvale udržitelného rozvoje."
§ 1
§ 1 poř. č. 2., posl. Šamalík
V paragrafu 1 vypustit slova "vymezuje základní pojmy a"
§ 1 poř. č. 7, posl. Schneider
V § 1 vypustit část věty za středníkem
§ 2 až 10
§ 2 až 10 poř. č. 2., posl. Šamalík
§ 2 až 10 vypustit, následující paragrafy přečíslovat.
§ 2, poř. č. 3, posl. Blažek
V § 2 - vypustit slova "vytváří přirozené podmínky" a nahradit je slovy "je součástí přirozených podmínek"
Za slova "a je předpokladem jejich" doplnit slova "zachování a" dalšího vývoje.
§ 2 poř. č. 3, posl. Mornár
V § 2 slova "organismů včetně člověka" nahradit slovy "člověka, živé a neživé přírody", za slova dalšího vývoje doplnit slova "či zachování".
§ 3
§ 3, poř. č. 3, posl. Blažek
V § 3 - slova "živých a neživých složek životního prostředí" nahradit slovy "organismů a jejich prostředí".
§ 5
§ 5, poř. č. 3, posl. Blažek
§ 5 včetně nadpisu zní:
"§ 5
Únosné zatížení prostředí.
Únosné zatížení prostředí je takové zatížení prostředí lidskou činností, při kterém nedochází k jeho poškozování."
§ 6
§ 6, poř. č. 3, posl. Blažek
V § 6
- slovo "nesnižuje" nahradit slovem "zachovává",