(2) Na velitele zakročující jednotky, který rozhodl o použití donucovacích prostředků a zbraně, přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití těchto prostředků policisté.
HLAVA TŘETÍ
Vztahy železniční policie k právnickým a fyzickým osobám
§ 34
Každý má právo se obracet na policisty a útvary železniční policie se žádostí o pomoc. Policisté a útvary železniční policie jsou povinny v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout.
§ 35
(1) Železniční policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami.
(2) Útvary železniční policie jsou oprávněny při plnění svých úkolů požadovat od právnických a fyzických osob pomoc, podklady a informace.
(3) Právnické a fyzické osoby jsou povinny požadovanou pomoc, podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.
(4) Útvary železniční policie upozorňují a projednávají s právnickými a fyzickými osobami, které mají objekty a provozují činnost v obvodu celostátních drah, skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo narušení bezpečnosti železničního provozu a veřejného pořádku.
§ 36
(1) Železniční policie spolupracuje s příslušnými drážními spravními orgány [§ 19 a 20 zákona č. 51/1954 Sb., o dráhách ve znění zákona č. 104/1974 Sb.] a Československými státními dráhami [zákon č. 68/1988 Sb., o organizaci Československé státní dráhy]. V rozsahu nezbytném pro výkon služby se vzájemně informují o případech narušování a ohrožování bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, bezpečnosti objektů, zařízení, zásilek, bezpečnosti života a zdraví osob.
(2) Československé státní dráhy a organizace železniční dopravy, které mají objekty a provozují činnost v obvodu celostátních drah, jsou povinny vytvářet nezbytné podmínky pro činnost železniční policie a projednávat s ní opatření směřující k zajištění ochrany bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, zvýšené ochrany objektů a zařízení, dopravních prostředků, zásilek, veřejného pořádku a bezpečnosti osob.
(3) Československé státní dráhy jsou oprávněny požadovat od útvarů železniční policie, aby jejich bezpečnostní opatření a činnost co nejméně nepříznivě ovlivňovaly železniční provoz.
(4) Bližší podrobnosti o spolupráci železniční policie s Československými státními drahami a organizacemi železniční dopravy při zajišťování bezpečnosti železničního provozu a veřejného pořádku v obvodu celostátních drah upraví obecně závazným právním předpisem ministerstvo.
§ 37
Policista je oprávněn v případě nezbezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké, uvedené v § 11 odst. 3 nebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.
HLAVA ČTVRTÁ
Povolávání a vyčleňování vojáků k plnění úkolů železniční policie
§ 38
(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může při mimořádné situaci v železničním provozu povolat vojáky v činné službě Železničního vojska k plnění úkolů železniční policie, pokud síly a prostředky železniční policie nebudou dostatečné k zvládnutí této mimořádné situace.
(2) Vojáci v činné službě Železničního vojska povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů železniční policie stejné povinnosti a oprávnění jako policisté, pokud vláda České a Slovenské Federativní Republiky rozsah těchto práv a oprávnění neomezí.
§ 39
(1) Vojáci v činné službě Železničního vojska povolaní podle § 38 odst. 1 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policejních sborů svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením "ŽELEZNIČNÍ POLICIE", popřípadě i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů železniční policie.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o prokazování příslušnosti k plnění úkolů železniční policie.
HLAVA PÁTÁ
Náhrada škody
§ 40
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policistům na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, postupuje se podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může nařízením stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu
a) náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorozárové mimořádné odškodnění,
b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeném odkázány výživou.
(3) Poškozenému se hradí též škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutou pomocí. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav. Není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát hradí i škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou policistům.
(5) Stát odpovídá i za škody způsobené železniční policií nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, jestliže ke způsobení škody došlo v důsledku protiprávního jednání poškozeného.
(6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo za železniční policii a její policisty.
HLAVA ŠESTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 41
Společná ustanovení
(1) Celkové početní stavy železniční policie stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Výzbroj, výstroj, zásady výcviku a výkonu služby, stanoví ministerstvo.
(3) Ministerstvo rozhodne o objektech v obvodu celostátních drah, kde budou umístěny útvary železniční policie a způsobu jejich užívání.
§ 42
(1) Policisté jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů železniční policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu právnických a fyzických osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanou osobou.
(2) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje také na vojáky v činné službě Železničního vojska, povolané k plnění úkolů železniční policie.
(3) Pokud je osoba poučena železniční policií nebo policisty o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s činností nebo plněním úkolů železniční policie, je povinna uloženou mlčenlivost zachovávat.
(4) Povinnosti mlčenlivosti může zprostit ředitel.
§ 43
(1) Služební poměr policistů se řídí zvláštním zákonem [zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie].
(2) Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.
§ 44
Přechodná ustanovení
(1) Sbor ozbrojené ochrany železnic, zřízený podle dosavadních předpisů, se povazuje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za železniční policii. Pokud se v jiných obecně závazných právních pře dopisech hovoří o Sboru ozbrojené ochrany železnic, rozumí se tím podle povahy věci, železniční policie.
(2) Příslušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic se stávají dnem účinnosti tohoto zákona policisty železniční policie, pokud se ve lhůtě do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodnou jinak. Pro účely úpravy služebního poměru se pracovní poměr příslušníka Sboru ozbrojené ochrany železnic započítává v plném rozsahu.
(3) Majetek a závazky Československých státních drah používané a určené pro Sbor ozbrojené ochrany železnic, přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na železniční policii. Způsob a rozsah převodu majetku a závazků stanoví ministerstvo.
§ 45
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. § 9a, 9b a 9c zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 1974/1974 Sb.,
2. ustanovení § 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 68/1989 Sb., o organizaci Československých státních drah,
3. ustanovení § 4a vyhlášky č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhl. č. 132/1969 Sb. a č. 122/1974 Sb.,
4. výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 4. července č. j. 15.355/1975-025, kterým se stanoví výzbroj a výstroj Sboru ozbrojené ochrany železnic a zásady výcviku a výkonu služby jeho příslušníků, reg. v částce 24/1975 Sb.
§ 46
Účinnost
Tento zákona nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1992
I. Obecná část
Budování demokratické společnosti, která bude žít v novém právním uspořádání státu musí v sobě mít v nových podmínkách a na nových základech budovaný systém, který bude zajišťovat humánní rozvoj.
Společenské změny v naší společnosti, její demokratizace, humanizace a svoboda občanů s sebou přináší i nutnost na nových základech budovat systémy ochrany občanů, obdobně jako ve vyspělých demokratických společnostech. Stát v Zákonech musí stanovit účinná pravidla ochrany občanů před negativními vlivy společnosti. Je nutné ochraňovat jejich bezpečnost, zdraví, život a majetek. Zákonem je nutné přesně vymezit podmínky, za kterých je možné zasáhnout, případně omezit občana v jeho Ústavou chráněných právech a svobodách včetně vymezení podmínek, za kterých k takovému omezení může dojít. Významným úkolem, který před naší společností stojí, je budovat takové systémy ochrany, kdy budou negativní jevy ve společnosti sníženy, omezeny na co nejnižší možnou míru.
Významné místo v systému ochrany společnosti mají policejní sbory, které musí být budovány na základě ochrany společnosti, na vzájemné důvěře a pomoci občanům, přísném a přesném dodržování stanovených pravidel ochrany, které jsou promítnuty do kompetence, úkolů, oprávnění a povinností policie založených na humanitním postupu. Základem činnosti policejních sborů musí být "služba" občanů, který má v policii důvěru a ví, že bez její pomoci se v mezních situacích neobejde. Důležité a nezastupitelné místo při ochraně občanů má i Federální železniční policie, která tyto úkoly bude zabezpečovat v železniční dopravě.
Železniční doprava a její ochrana je aktuální nejen v našem státě, ale na celém světě. Žádný stát však objektivně nemůže dosáhnout stavu, aby nebyly vedeny útoky proti dopravním prostředkům, objektům, zařízením, které ohrožují plynulost a bezpečnost železniční dopravy a ohrožují životy a zdraví občanů a majetku.
Potřeba ochrany železniční dopravy na vysoké profesionální a specificky odborné úrovni se jeví stále více nutná a aktuální. Ozbrojená ochrana na železnici existuje od r. 1935, kdy byly zřízeny ozbrojené strážní oddíly železniční (OSOŽ). Šlo o ozbrojené strážní oddíly vytvářené přímo ze zaměstnanců železnice. Opodstatnění těchto oddílů bylo potvrzeno za 2 roky Železničním zákonem č. 86/1937 Sb. Předpis vydaný ministerstvem železnic po dohodě s ministerstvem vnitra a národní obrany upravoval organizaci, pravomoci, výcvik, výkon služby, výstroj a výzbroj těchto oddílů u ČSD.
Úkolem OSOŽ byla ochrana bezpečnosti provozu dráhy, bez přímého zásahu do výkonu služby dopravních zaměstnanců, udržování pořádku v jejich obvodu, ochrana majetku dráhy a majetku svěřeného ji třetími osobami.
Železnice svým uspořádáním, rozlohou a snadno přístupným umístěním důležitých zařízení a objektů, nedostatečným zajištěním zboží je lehce napadnutelná. Proto na železnici dochází k poškozování a ničení drážních zařízení, k narušování a ohrožování bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, k vykrádání přepravovaného zboží po železnici. Poměrně rozsáhlá možnost ohrožení a narušení bezpečnosti železničního provozu, ale i pohyb osob v drážních prostorách musí být pod zvýšeným dozorem.
Železniční doprava má úzký vztah k životní úrovni občanů a životnímu prostředí. Železniční přeprava poskytovaná občanům musí mít odpovídající úroveň a kvalitu. S tím úzce souvisí i bezpečnost cestujících v drážních prostorách, při přepravě ve vlacích a při přepravě zásilek. Právě značný počet ztracených, poškozených, zavlečených a vykradených zásilek v železniční přepravě vedl k zřízení v r. 1967 pátrací služby železnic.
Přijatá novela zákona o drahách v r. 1974 (zák. č. 104/1974 Sb.) konstituovala z dosavadních útvarů Ozbrojené ochrany železnic a skupin pátrací služby Sbor ozbrojené ochrany železnic (SOOŽ). Stanovením pravomoci a působnosti byl fakticky obnoven systém ochrany železniční dopravy na úrovni bývalých oddílů OSOŽ z r. 1935.
Ochrana železnice je především věcí specializovaných bezpečnostních orgánů železnice, které kromě uplatňování metod, forem a prostředků používaných v bezpečnostních službách, musí aplikovat specifické znalosti v složitých vztazích v přepravě, založených na znalosti železničních přepravních předpisů, znalosti tarifů pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu zboží a osob a služebních předpisů Československých státních drah.
Stávající SOOŽ nemá dostatek pravomocí, sil a prostředků k zabránění nárůstu protispolečenské činnosti v železniční dopravě. Důsledky z trestné činnosti, neúčinných opatření jejich zabránění mají vliv jak na vnitrostátní, tak zejména na mezinárodní dopravu. SOOŽ, který nemá postavení Sboru národní bezpečnosti má stále více co dělat s protivníky, kteří mají dokonalou organizaci, prostředky a výcvik. Proto je nutné, aby péče o ochranu celostátních drah, ochranu osob a majetku byla svěřena Železniční policii, která nahradí dosavadní Sbor ozbrojené ochrany železnic. Navrhovaný zákon o Železniční policii je proto budován na těchto základních postulátech:
1. Železniční policie jako součást státního mechanizmu vychází ve své činnosti z bezpečnostní doktríny vlády České a Slovenské Federativní Republiky a podléhá kontrolnímu mechanizmu zastupitelských sborů.
2. Nedílnou součástí Policejních bezpečnostních sborů, se specifickým postavením, je Železniční policie, která ve své činnosti spojuje prvky bezpečnostní činnosti a problematiky železniční dopravy s tím, že je podřízena federálnímu ministerstvu dopravy.
3. Železniční policie se člení na útvary, které nejsou shodné s územním členěním státu, ale jsou organizovány podle členění správ a obvodů celostátních drah a vleček v České a Slovenské Federativní Republice.
4. Zvýrazňuje komplexnost právní úpravy zakotvením oprávnění, povinností a prostředků policisty přímo v zákoně, na rozdíl od dosavadní právní úpravy, kdy značná část problematiky byla upravena nedostatečně a v podzákonných nebo interních normách.
5. Nově upravuje vztahy Železniční policie k státním a jiným orgánům, organizacím a osobám; zakotvuje i mezinárodní spolupráci a náhradu škol občanům při poskytnutí pomoci policistům Železniční policie.
6. Upevnění jistot a ochrany příslušníků Železniční policie vzniká z nového postavení k zaměstnavateli, kdy tento vztah se změní z pracovního poměru na služební poměr.
7. Policisté ve vymezeném rozsahu podléhají pravomoci vojenských soudů.
8. Vznik služebního poměru dává možnost zkvalitnit výběr nově přijímaných policistů a sjednotit s ostatními policejními sbory vzdělávání řídících pracovníků a specialistů na základních, středních školách policie i na Policejní akademii.
Při tvorbě návrhu zákona se vycházelo z analýzy dosavadní právní úpravy. Instituty, které se v praxi osvědčily, byly po příslušných úpravách převzaty do návrhu zákona. Zároveň bylo reagováno na nové zákony přijaté Federálním shromážděním a národními radami republik. Bylo přihlédnuto i k pracovním úpravám ochrany bezpečnosti v železniční dopravě v Československé republice do roku 1948 a k obdobným právním úpravám v jiných státech, jakož i k vývojovým trendům právní úpravy dané problematiky.
Pokud se týká ústavněprávní stránky spojené s vydáním tohoto zákona, vychází návrh z čl. 19 písm. a), e) a čl. 27 odst. 1 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří upravovat zřizování, postavení, oprávnění a ostatní poměry ozbrojených bezpečnostních sborů. Podle čl. 37 odst. 1 tohoto ústavního zákona je nezbytné navrhovanou právní úpravu provést zákonem Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.
Předpokládané finanční dopady na státní rozpočet České a Slovenské Federativní Republiky v návaznosti na přijetí navrhované právní úpravy:
Výstavba železniční policie je s ohledem na zatížení státního rozpočtu rozvržena do 5 let. Náklady na činnost železniční policie jsou v cílovém roce rozpočtovány částkou Kčs 485 milionů.
V 1. roce výstavby železniční policie by činily náklady Kčs 300 milionů; z uvedené částky představují:
|
mzdové náklady |
cca 150 mil. Kčs |
|
ostatní náklady |
cca 120 mil. Kčs |
|
investiční náklady |
cca 30 mil. Kčs, z toho většina v kategorii SZNR. |
Náklady na činnost nynějšího Sboru ozbrojené ochrany železnic činí v roce 1991 Kčs 150 milionů. Přitom řadu činností a služeb je Sboru ozbrojené ochrany železnic poskytována státní organizací ČSD bezplatně, protože dle stávající právní úpravy je SOOŽ jejich součástí.
Všechny hodnotové údaje jsou uvedeny v cenách let 1990-1991.
II. Zvláštní část
K § 1:
V tomto ustanovení se konstituuje Federální železniční policie (dále jen Železniční policie). Zároveň je postavena na roveň s ostatními ozbrojenými bezpečnostními sbory v kontextu s jejím společenským posláním a vymezenou územní působností vzhledem k tomu, že Železniční policie je zejména orgánem státního donucení, je nutné již v úvodním ustanovení zvýraznit zásadu zákonnosti v její činnosti.
K § 2:
V ustanovení jsou vymezeny specifické úkoly, které Železniční policie bude plnit na celém území České a Slovenské Federativní Republiky, za využití vlastních sil a prostředků v obvodu celostátních drah. Tím se zároveň vymezuje specifické postavení Železniční policie mezi ostatními Policejními bezpečnostními sbory.
V ustanovení bylo nutné vymezit postavení Železniční policie pro zjišťování, oznamování a projednávání přestupků, jako jeden z nutných předpokladů plnění úkolů Železniční policie.
Nepředpokládá se vytvoření vyšetřovacích útvarů v železniční policii, a proto se navrhuje stanovit oznamovací povinnost k příslušným Policejním bezpečnostním sborům nebo prokuratuře.
K § 3:
Plnění specifických úkolů Železniční policie v obvodu celostátních drah a vleček vyžaduje zcela odlišnou organizaci, bez vazby na územní členění státu.
V Železniční policii budou působit jednotlivé služby, jenž se budou líčit zejména ve formách a metodách výkonu služby při plnění úkolů Železniční policie.
K § 4:
Aby nedošlo ke kumulaci moci u jednoho subjektu, je navrženo zřízení ředitelství v čele s ředitelem, které by uskutečňovalo řízení Železniční policie. Ředitel je vybaven dostatečnou pravomocí k zabezpečení efektivního řízení Železniční policie. Ze své funkce bude odpovědný ministru dopravy České a Slovenské Federativní Republiky, a proto se navrhuje, aby ředitele jmenoval ministr dopravy České a Slovenské Federativní Republiky.
K § 5:
Navrhované ustanovení zakotvuje pro policisty povinnost statečnosti, vážnosti a důstojnosti osob, ale i své vlastní. Ve vztahu k osobám je navrhována povinnost policisty je poučit o jejich právech.
Ustanovení zavádí povinnost policisty nepřekročit míru nezbytnosti k dosažení účelu zákroku nebo jiné služební činnosti spojené se zásahem do práv a svobod osoby. Ustanovení obsahově naplňuje zásadu přiměřenosti zákroku a v tomto kontextu i zásadu zákonnosti.
K § 6:
Ustanovení stanovuje obecnou povinnost policisty zakročit nebo učinit příslušná opatření ve stanovených případech. Zároveň se tímto ustanovením zabezpečuje jednota mezi povinnostmi policisty a účelem tohoto zákona.
Stanovené povinnosti jsou uloženy policistovi i v době mimo službu, avšak jen v těchto případech, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek a nebrání-li tomu vážné důvody (např. momentální charakter péče o nemohoucí osobu, poskytování první pomoci osobě ohrožené na životě apod.).
K § 7 a 8:
Ustanovení sleduje posílení právní ochrany osoby i samostatného policisty tím, že přímo v návrhu zákona stanoví případy, kdy policista nesmí provést služební zákrok nebo služební úkon. Stanovené podmínky se váží na důležité zájmy, které jsou v daném případě nadřazeny zájmu na provedení služebního zákroku nebo úkonu. Povinnost neprovést služební zákrok nebo úkon se vztahuje i na případ, kdy policista nemá požadované odborné znalosti nebo praktické návyky předpokládající příslušný výcvik nebo vzdělání, a tudíž neodborně nebo nekvalitně provedený služební zákrok nebo úkol by mohl vyvolat následek, který by byl v rozporu s účelem tohoto navrhovaného zákona.
K § 9:
V ustanovení se zavádí pro policisty povinnost použít "odpovídající výzvy". Takovéto vymezení stanoví, že obsah výzvy musí být právně přiměřený. Právní přiměřenost obsahuje požadavek, aby z dané výzvy směřující vůči konkrétní osobě bylo zřejmé, co má osoba vykonat, event. jakého jednání se má zdržet. Na jedné straně takovéto vymezení posiluje právní jistoty občana a na straně druhé umožňuje použití sankce podle § 47 přestupkového zákona v případě neuposlechnutí výzvy.
K § 10:
Z důvodu zabezpečení právních jistot občana a trestně-právní ochrany policistů jako veřejných činitelů (§ 89 trestního řádu) se přímo v návrhu zákona stanoví způsoby prokazování příslušnosti k Železniční policii.
K § 11:
Způsoby prokazování příslušnosti k Železniční policii svým rozkazem neumožňují podrobnou úpravu stanovit přímo v zákoně, proto se navrhuje zmocnit ministerstvo dopravy České a Slovenské Federativní Republiky k vydání prováděcího obecně závazného právního předpisu.
K § 12:
Předpokladem plnění úkolů podle tohoto návrhu zákona policisty je oprávnění požadovat vysvětlení, včetně oprávnění požadovat listiny a jiné podklady. V této souvislosti se navrhuje i možnost vyzvat osobu, aby se dostavila na určené místo; dobu a místo mohou policisté určit podle konkrétní situace. Stanoví se povinnost policisty použit osobu o možnosti odepřít požadované vysvětlení.
K § 13:
Zjištění totožnosti osoby je zpravidla nezbytným předpokladem úspěšného plnění úkolů policisty ve vztahu zejména k zjišťování trestných činů, přestupků, ochraně života, zdraví a majetku.
Za prokázání totožnosti se nepovažuje pouze předložení občanského průkazu, ale i dalších dokladů např. cestovního pasu, průkazu poslance zastupitelského sboru apod. včetně prohlášení o totožnosti hodnověrnou osobou.
Dále je potřebné vymezit i faktické kriminalistické prostředky, kterými lze totožnost osoby zjistit. Využití kriminalistických prostředků ke zjištění totožnosti neznámé osoby je třeba vždy chápat v konkrétní časové a místní souvislosti se sledovaným účelem nebo hrozícím nebezpečím tak, aby nedošlo k porušení zásad uvedených v návrhu zákona.
K § 14:
Osobu může policista předvést jen při splnění zákonem taxativně stanovených podmínek. Tato koncepce zajišťuje, že osobě bude znemožněna další účast na narušování železničního provozu, ohrožování bezpečnosti osob, majetku nebo pořádku. Institut předvedení má výrazný preventivní charakter a slouží k efektivnímu plnění úkolů policistů.
V souladu s mezinárodními závazky České a Slovenské Federativní Republiky a Chartou lidských práv je doba omezení osobní svobody stanovena na 24 hodin. Předvedená osoba však musí být propuštěna ihned, jestliže nebyla po provedení služebních úkonů předána příslušnému orgánu. Obdobně je zohledněno zvláštní postavení osoby mladší 18 let ve vztahu k ochraně jejich práv a svobod.
K § 15:
Oprávnění otevřít byt a jiné uzavřené prostory má výrazně preventivní charakter. Jeho účelem je zamezit možným škodlivým následkům na životě, zdraví nebo majetku v případech blížících se podmínkám krajní nouze, např. hrozí-li výbuch plynu, únik vody, požár. Škoda vzniklá otevřením bytu by neměla být stejná nebo závažnější, než možná hrozící škoda.
Potřeby bezpečnostní praxe si vyžádaly znovu uzákonit toto oprávnění i v případě, že se v bytě nachází zemřelý. Zpravidla půjde o případy osaměle žijících osob, jestliže okolnosti nasvědčují jejich úmrtí (upozornění občanů, zápach z bytu apod.).
Činnost policistů po otevření bytu není možno zužovat jen na provedení služebních úkolů, jak tomu bylo v dosavadní právní úpravě. V těchto případech je možno důvodně očekávat i potřebu provést služební zákrok, případně opatření, k odstranění bezprostředně hrozícího nebezpečí. V tomto smyslu je ustanovení doplněno.
Oprávnění otevřít byt a jiné uzavřené prostory je závažným zásahem do ústavou zaručené nedotknutelnosti obydlí, proto se navrhuje přibrat nezúčastněnou osobu. Výjimkou jsou případy, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.
Policistům se ukládá v zájmu ochrany majetku zabezpečit uzavření bytu, jestliže to nemůže učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba. Konstrukce tohoto ustanovení vylučuje možnost zneužití oprávnění a nelze je spojovat s oprávněními provést domovní prohlídku ve smyslu ustanovení § 82 tr. řádu.
K § 16:
Potřeby bezpečnostní praxe vyžadují, aby policisté měli odpovídající oprávnění při služebním zákroku proti osobám, které se chovají násilně vůči policistům i občanům. Pokud se takového jednání dopustí osoba na útvaru policejního sboru, může být připoutána pouty k předmětu k tomu účelu určenému, přičemž se počítá s tím, že bude umožněno takovéto osobě sedět např. na pevně zabudované lavici. Potřeba tohoto oprávnění i mimo prostor útvaru policejního sboru vyplývá zejména z nutnosti efektivně zakročovat proti skupinám výtržníků či pachatelům trestných činů.
K § 17:
Poznatky z bezpečnostní praxe a potřeba účinné ochrany policistů i osob vyžadují, aby policisté měli oprávnění se přesvědčit, zda předváděná osoba nemá u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla ohrozit život nebo zdraví vlastní nebo jiné osoby.
V praxi se bude provádět zpravidla vizuelně nebo pohmatem, případně za použití technických nebo jiných prostředků.
Navrhované oprávnění policistů se zásadně odlišuje od možnosti provedení osobní prohlídky podle trestního řádu.
K § 18:
Plnění úkolů v návrhu zákona vyžaduje zakotvení oprávnění policistů omezit pohyb osob v určitém prostoru a čase, z důvodu zabezpečení provedení nezbytných úkonů policisty.
V konkrétních případech půjde zejména o uzávěru místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, nehodě na železnici, provozních havárií, přepravě nebezpečných zásilek, živelných pohrom apod.
K § 19:
Specifika ochrany bezpečnosti železničního provozu, majetku a přepravovaných zásilek v železniční dopravě si vyžaduje navrhnout zvláštní oprávnění policistů, umožňující zabezpečit jejich efektivní činnost. Obdobné oprávnění bylo svěřeno již pracovníkům Sboru ozbrojené ochrany železnic a v jejich činnosti se osvědčilo zejména při odhalování krádeží přepravovaných zásilek, ochraně majetku a bezpečnosti cestujících a zjišťování zavlečených zásilek. Oprávnění je vyjádřením zájmu státu na maximální ochraně bezpečnosti osob a majetku, který je na železnici přepravován.
Přeprava policistů a možnost využívání sdělovacích zařízení, včetně vstupu do vyhrazených prostor je předpokladem k úspěšnému plnění úkolů navrhovaných v tomto zákoně.
K § 20 a 21:
Nezbytnost stanovení oprávnění policistů při odhalování přestupků vyplývá ze složitosti dokumentace protiprávních jednání spáchaných v souvislosti s železniční dopravou a požadavkem odborných znalostí z oblasti železniční problematiky. Navrhované procesní úkony zvýší právní jistoty občanů v procesu dokazování.
Účelem oprávnění odnětí věci je zabezpečit, aby věc byla k dispozici pro potřeby správního řízení o přestupcích.
Pro úplnost se uvádí, že policisté při odhalování přestupků jsou oprávněni využívat i ostatních odpovídajících v zákoně uvedených oprávnění.
K § 22 až 28:
Železniční policie jako státní orgán musí disponovat specifickými donucovacími prostředky. Návrh zákona důsledně odlišuje donucovací prostředky od použití zbraně a to zejména z pohledu možných následků, které mohou nastat při jejich realizaci.