FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
1991
VI. volební období
953
Návrh
výborů ústavně právních
na usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů
k návrhu zákon o způsobu provádění referenda (tisk 853)
Výbory ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů ve smyslu § 39 odst. 4 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, po projednání uvedeného návrhu ve výborech pro plán a rozpočet, hospodářských, zahraničních, branných a bezpečnostních, sociálních a kulturních, pro životní prostředí a po zvážení stanovisek České národní rady a Slovenské národní rady
navrhují
Sněmovně lidu a Sněmovně národů, aby předložený návrh zákona schválily v tomto znění:
"Zákon
ze dne ............
o způsobu provádění referenda
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Pokud se v tomto zákoně užívá výraz
a) "ústavní zákon", rozumí se jím ústavní zákon o referendu [Ústavní zákon č. 327/1991 Sb., o referendu.],
b) "příslušný volební zákon" rozumí se jím buď zákon České národní rady o volbách do České národní rady [Zákon ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění pozdějších předpisů.] nebo zákon Slovenské národní rady o volbách do Slovenské národní rady [Zákon SNR č. 80/1990 Sb., o volbách do Slovenské národní rady.] podle toho, zda jde o referendum vyhlášené v České republice nebo ve Slovenské republice,
c) "oprávněný občan", rozumí se jím občan, který je podle příslušného volebního zákona oprávněn volit do České národní rady nebo do Slovenské národní rady a má proto hlasovací právo v referendu (čl. 1 odst. 3 ústavního zákona).
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 2
Překážkou ve výkonu hlasovacího práva v referendu je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu [§ 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.].
§ 3
(1) Otázka předložená k rozhodnutí v referendu (čl. 1 odst. 1 ústavního zákona) musí být formulována tak, aby na ni bylo možno jednoznačně odpovědět "ano" nebo "ne".
(2) Je-li v otázce předkládáno několik řešení téže věci, musí být všechna formulována tak, aby se navzájem vylučovala a aby se hlasující mohl jednoznačně rozhodnout pro jedno z navrhovaných řešení.
(3) V referendu může být rozhodováno o více otázkách.
(4) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro návrh předložený k referendu (čl. 1 odst. 2 ústavního zákona).
§ 4
(1) V oznámení o vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona) se uvede:
a) který zákonodárný sbor konání referenda navrhl a kdy byl návrh prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky doručen,
b) jaká otázka nebo jaké otázky anebo jaký návrh jsou občanům předkládány k rozhodnutí,
c) zda se bude referendum konat v České republice nebo ve Slovenské republice anebo v obou republikách současně,
d) den, popřípadě dny konání referenda,
e) lhůta k vytvoření orgánů pro referendum a k jejich prvnímu zasedání,
f) den vyhlášení referenda.
(2) Je-li to vzhledem k obsáhlosti otázky potřebné, uvede se její celý obsah v příloze k oznámení podle odstavce 1 a v textu oznámení se na tuto přílohu výslovně odkáže. Příloha je nedílnou součástí oznámení.
§ 5
(1) Oznámení o vyhlášení referenda (§ 4) se ve všech obcích republiky, v níž se referendum koná, vyvěsí na úřední desce obecního úřadu (obce) do 5 dnů ode dne rozeslání částky Sbírky zákonů, ve které je oznámení o vyhlášení referenda uveřejněno [§ 8 a 11 zákona č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zákona č. 420/1990 Sb.]. Oznámení o vyhlášení referenda musí být takto vyvěšeno až do ukončení hlasování v obci.
(2) Oznámení o vyhlášení referenda musí být vyvěšeno v místnosti pro hlasování (§ 7 odst. 2) po celou dobu hlasování v obci.
§ 6
(1) Je-li referendum vyhlášeno současně v obou republikách (čl. 3 odst. 1 ústavního zákona), koná se téhož dne na celém území České a Slovenské Federativní Republiky. Je-li referendum vyhlášeno v jedné republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), koná se téhož dne na celém území příslušné republiky. Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit, že se referendum koná ve dvou dnech.
(2) Referendum se koná určený den od 7 do 22 hodin. Vyžadují-li to místní potřeby, může v České republice obecní rada nebo ve městech, která se člení na městské obvody nebo na městské části, obvodní nebo místní rada [§ 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích.] a ve Slovenské republice starosta obce nebo primátor města nebo ve městech, která se člení na městské části, starosta městské části [§ 13 odst. 1 a § 24 odst. 2 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení. § 17 odst. 1 zákona SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě. § 15 odst. 1 zákona SNR č. 401/1990 Sb., o městě Košice.] (dále jen "příslušný orgán obce") stanovit začátek referenda na dřívější hodinu.
(3) Koná-li se referendum ve dvou dnech, začíná ve 14 hodin a končí ve 22 hodin prvního dne. Druhý den referendum začíná v 7 hodin a končí ve 14 hodin. Vyžadují-li to místní podmínky, může příslušný orgán obce stanovit začátek referenda na dřívější hodinu.
ČÁST DRUHÁ
Okrsky a okresy pro konání referenda
§ 7
Okrsky pro konání referenda
(1) Pro hlasování (§ 20) a pro sčítání hlasů (§ 23) se vytvářejí v obcích okrsky pro konání referenda (dále jen "okrsek").
(2) Území okrsku a místnost pro hlasování v každém z nich určí příslušný orgán obce nejpozději 5 dnů před posledním dnem lhůty k vytvoření orgánů pro referendum.
(3) Pro vytváření okrsků jinak platí obdobně ustanovení příslušného volebního zákona o volebních okrscích s tím, že okrsek může zahrnovat až 2 000 oprávněných občanů.
§ 8
Okresy pro konání referenda
(1) Pro sčítání hlasovacích lístků odevzdaných v okrscích se vytvářejí okresy pro konání referenda.
(2) Okresy pro konání referenda tvoří území okresů podle předpisů o územním členění státu [Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon Slovenské národní rady č. 517/1990 Sb., o územním a správním členění Slovenské republiky.] a dále území hlavního města České republiky a České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "hlavní město Praha") podle stavu v den vyhlášení referenda.
ČÁST TŘETÍ
Seznamy pro hlasování v referendu, legitimační lístky a hlasovací průkazy
§ 9
Sestavení seznamů pro hlasování v referendu (dále jen "seznam") zajišťuje příslušný orgán obce. O seznamech platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o seznamech voličů.
§ 10
O legitimačních lístcích pro hlasování platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o legitimačních lístcích s tím, že působnost bývalých místních národních výborů náleží příslušným orgánům obcí.
§ 11
(1) Oprávněným občanům, kteří nebudou moci hlasovat v okrsku, kde jsou zapsáni do seznamu, vydá příslušný orgán obce na jejich žádost hlasovací průkaz a současně je z tohoto seznamu vyškrtne s poznámkou o vydání hlasovacího průkazu.
(2) Hlasovací průkaz opravňuje k zápisu a k hlasování v jiném okrsku v té republice, v níž je okrsek uvedený v odstavci 1; účast při hlasování se oprávněnému občanovi vyznačí v jeho občanském průkazu nebo v jiném jeho průkazu, který občanský průkaz nahrazuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Orgány pro referendum
§ 12
Všeobecná ustanovení
(1) Pro organizaci referenda a zjišťování jeho výsledků se vytvářejí orgány pro referendum (dále jen "komise"), kterými jsou:
a) Federální komise pro referendum (dále jen "Federální komise"), koná-li se referendum současně v obou republikách (čl. 3 odst. 1 ústavního zákona),
b) Ústřední komise pro referendum České republiky nebo Ústřední komise pro referendum Slovenské republiky (dále jen "Ústřední komise"), koná-li se referendum jen v jedné z republik. Koná-li se referendum v obou republikách současně, vytvářejí se obě Ústřední komise,
c) okresní komise pro referendum (dále jen "okresní komise") pro každý okres pro konání referenda (§ 8),
d) okrskové komise pro referendum (dále jen "okrskové komise") pro každý okrsek (§ 7).
(2) Členem komise může být jen oprávněný občan.
(3) Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění.: "Slibuji na svou čest, že budu svou funkci vykonávat svědomitě a nestranně a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy." Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod znění slibu, jež mu předloží osoba, která svolala první zasedání komise.
(4) Komise je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, jestliže se pro ně vyslovila nadpoloviční většina přítomných členů. Dojde-li k rovnosti hlasů, návrh se považuje za zamítnutý.
(5) Nemůže-li se člen komise jednání komise zúčastnit, nastoupí na jeho místo jeho náhradník. Osobu, která je místopředsedou komise ze zákona, může při výkonu této funkce zastupovat zaměstnanec jí řízeného úřadu, kterého určí.
(6) Ústřední komise a okresní komise si k výpočetnímu zpracování vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků aparátu státní statistiky k tomuto účelu přidělených. Tito pracovníci skládají slib ve znění uvedeném v odstavci 3 a při plnění těchto úkolů jsou podřízeni předsedovi příslušné komise.
§ 13
Federální komise
(1) Každá politická strana a politické hnutí [Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.], které mají ve Federálním shromáždění poslanecký klub [§ 8 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění.], určí ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda (§ 4 odst. 1 písm. e), jednoho člena Federální komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení osobě, která svolá první zasedání Federální komise (odstavec 5).
(2) Předsedu a prvního místopředsedu Federální komise zvolí Federální komise ze svých členů na prvním zasedání.
(3) Dalšími místopředsedy Federální komise jsou ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a předseda Federálního statistického úřadu.
(4) Místopředsedové Federální komise podle odstavce 3 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění organizačních a administrativních prací.
(5) První zasedání Federální komise svolá ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda (§ 4 odst. 1 písm. e)).
(6) Federální komise zejména
a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a provádění referenda,
b) rozhoduje o stížnostech na postup Ústředních komisí,
c) zjišťuje výsledky hlasování v rámci federace,
d) odevzdá zápis o výsledku hlasování předsednictvu Federálního shromáždění a zašle jej předsednictvům národních rad obou republik,
e) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.
§ 14
Ústřední komise
(1) Každá politická strana a politické hnutí [Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.], které mají v České národní radě nebo Slovenské národní radě poslanecký klub [§ 55 zákona České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona ČNR č. 280/1991 Sb. § 17 zákona Slovenské národní rady č. 45/1989 Sb., o poslancích Slovenské národní rady.], určí ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda (§ 4 odst. 1 písm. e)) jednoho člena příslušné Ústřední komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení osobě, která svolá první zasedání Ústřední komise (odstavec 5).
(2) Předsedu a prvního místopředsedu Ústřední komise zvolí Ústřední komise ze svých členů na prvním zasedání.
(3) Dalšími místopředsedy Ústřední komise jsou ministr vnitra a předseda ústředního statistického orgánu příslušné republiky.
(4) Místopředsedové podle odstavce 3 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění úkolů podle § 12 odst. 6 a pro organizační a administrativní práce.
(5) První zasedání Ústřední komise svolá ministr vnitra příslušné republiky ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda (§ 4 odst. 1 písm. e)).
(6) Ústřední komise zejména
a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a konání referenda,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okresních komisí,
c) zjišťuje výsledky hlasování v rámci příslušné republiky,
d) odevzdá zápis o výsledku hlasování předsednictvu národní rady příslušné republiky, a jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, zašle zápis předsednictvu národní rady druhé republiky a předsednictvu Federálního shromáždění,
e) odevzdá zápis o výsledku hlasování Federální komisi, jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.
§ 15
Okresní komise
(1) Každá politická strana a politické hnutí [Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.], uvedené v § 14 odst. 1 může určit ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda (§ 4 odst. 1 písm. e)) jednoho člena každé okresní komise a jeho náhradníka. Jejich jména a příjmení sdělí osobě, která svolá první zasedání okresní komise (odstavec 5).
(2) Předsedu a prvního místopředsedu okresní komise zvolí okresní komise ze svých členů na prvním zasedání.
(3) Okresní komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okresní komise takto vytvořena způsobem uvedeným v odstavci 1, jmenuje zbývající členy okresní komise přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu.
(4) Dalšími místopředsedy okresní komise jsou přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu, a ředitel příslušného okresního oddělení statistického úřadu, v hlavním městě Praze ředitel Městské správy Českého statistického úřadu.
(5) Místopředsedové okresní komise podle odstavce 3 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí potřebný počet pracovníků pro zajištění úkolů podle § 12 odst. 6 a pro potřebné organizační a administrativní práce.
(6) První zasedání okresní komise svolá přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu, ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda (§ 4 odst. 1 písm. e)).
(7) Okresní komise zejména
a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a provádění referenda,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,
c) dohlíží na zjišťování výsledků hlasování v okrscích; je oprávněna vyžadovat od okrskových komisí vysvětlení nebo jiné informace a může zjištěné chyby v dohodě s okrskovou komisí odstranit sama nebo požádat okrskovou komisi, aby zjištěné nedostatky odstranila,
d) zjišťuje výsledky hlasování v rámci okresu,
e) odevzdá zápis o výsledku hlasování Ústřední komisi příslušné republiky,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů a úkoly, které jí uloží Ústřední komise příslušné republiky.
§ 16
Okrskové komise
(1) Každá politická strana a politické hnutí [Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.] zastoupené [Zákon České národní rady č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Zákon Slovenské národní rady č. 346/1990 Sb., o volbách do orgánů samosprávy obcí.] v obecním zastupitelstvu, ve městech, která se člení na městské obvody nebo městské části, v obvodním nebo místním zastupitelstvu, určí ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda jednoho člena okrskové komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení příslušnému orgánu obce.
(2) Předsedu a místopředsedu okrskové komise zvolí okrsková komise ze svých členů na prvním zasedání.
(3) Okrskové komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okrsková komise takto vytvořena způsobem uvedeným v odstavci 1, jmenuje zbývající členy příslušný orgán obce.
(4) Svolání prvního zasedání okrskové komise ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda zajistí příslušný orgán obce.
(5) Pracovníky pro potřebné organizační a administrativní práce zajistí příslušný orgán obce.
(6) Okrsková komise zejména
a) zajišťuje řádný průběh hlasování, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v místnosti pro hlasování a v jejím bezprostředním okolí,
b) provádí sčítání hlasů (§ 23),
c) odevzdá zápis o výsledku hlasování příslušné okresní komisi,
d) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů a úkoly, které jí uloží příslušné okresní nebo Ústřední komise.
ČÁST PÁTÁ
Konání referenda
Oddíl první
Příprava hlasování
§ 17
Hlasovací lístky
(1) Na hlasovacím lístku musí být uvedeno:
a) den, popřípadě dny konání referenda,
b) otázka nebo otázky anebo návrh pro hlasování (§ 3).
Je-li více otázek, označí se pořadovými čísly. U každé otázky nebo u návrhu se vytisknou dva rámečky, z nichž jeden je nadepsán slovem "ano" a druhý slovem "ne"; je-li v otázce předkládáno několik řešení téže věci, vytiskne se u každého navrhovaného řešení samostatný rámeček,
c) poučení o způsobu hlasování.
(2) Každý hlasovací lístek musí být opatřen otiskem razítka Federální komise.
(3) Federální komise stanoví vzor hlasovacího lístku a zašle jej federálnímu ministerstvu vnitra, které v součinnosti s ministerstvy vnitra republik zajistí, aby hlasovací lístky byly vytištěny a v potřebném množství doručeny příslušným orgánům obcí.
(4) Příslušný orgán obce zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny nejpozději 3 dny před konáním referenda všem oprávněným občanům a v den konání referenda všem okrskovým komisím.
(5) Je-li referendum vyhlášeno jen v České republice nebo jen ve Slovenské republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), náleží působnost podle odstavce 3 Ústřední komisi a ministerstvu vnitra příslušné republiky. Na hlasovacím lístku se otiskne razítko Ústřední komise příslušné republiky (odstavec 2).
§ 18
Informování občanů
O informování oprávněných občanů o době a místu konání hlasování v obci platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o informování voličů s tím, že působnost bývalých místních národních výborů náleží příslušným orgánům obcí.
Oddíl druhý
§ 19
Kampaň před referendem
(1) Dobou kampaně před referendem se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 12 dnů a končící 2 dny před konáním referenda. Doba mezi dnem vyhlášení referenda a konáním referenda nesmí být kratší než 20 dnů.
(2) Je-li referendum vyhlášeno současně v obou republikách (článek 3 odst. 1 ústavního zákona), mají politické strany a politická hnutí, uvedené v § 13 odst. 1 a v § 14 odst. 1 právo, aby jim v době kampaně před referendem každý, kdo získal oprávnění k televiznímu a rozhlasovému vysílání na základě zákona Federálního shromáždění, zákona České národní rady nebo zákona Slovenské národní rady, poskytl bezplatně celkem 15 hodin vysílacího času na každém svém vysílacím okruhu.
(3) Je-li referendum vyhlášeno jen v jedné republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), mají politické strany a politická hnutí., uvedené v § 14 odst. 1 právo, aby jim v době kampaně před referendem každý, kdo získal oprávnění k televiznímu a rozhlasovému vysílání na základě zákona národní rady příslušné republiky, poskytl bezplatně celkem 15 hodin vysílacího času na každém svém vysílacím okruhu.
(4) 15 hodin vysílacího času poskytnutého politickým stranám a hnutím podle odstavce 2 nebo 3 se mezi politické strany a politická hnutí rozdělí úměrně k celkovému počtu členů jejich poslaneckých klubů v příslušných zákonodárných sborech s tím, že každému z nich musí být poskytnuto alespoň 10 minut vysílacího času.
(5) Případné spory o poskytnutí vysílacího času podle odstavce 1, 2 a 4 rozhoduje Federální komise, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, případné spory o poskytnutí vysílacího času podle odstavce 1, 3 a 4 rozhoduje Ústřední komise příslušné republiky, jde-li o referendum vyhlášené jen v jedné republice podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona.
(6) Po uplynutí doby kampaně před referendem (odstavec 1) je další přesvědčování pro určitý způsob hlasování v referendu slovem, písmem, zvukem a obrazem zakázáno ve státních veřejných informačních prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové komise a v jejich bezprostředním okolí. Zveřejňovat výsledky průzkumů veřejného mínění, týkajících se otázek předložených v referendu, je dovoleno nejdéle do sedmého dne před dnem konání referenda.
(7) Členové komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích hlasování až do podepsání zápisu o výsledku hlasování.
(8) V průběhu hlasování (§ 6) je zakázáno uveřejňovat výsledky průzkumů hlasování.
Oddíl třetí
Hlasování
§ 20
(1) Oprávněný občan hlasuje osobně; zastoupení není přípustné.
(2) Oprávněný občan hlasuje odevzdáním platného hlasovacího lístku, na kterém v příslušném rámečku křížkem vyznačí, že na otázku nebo návrh odpovídá "ano" nebo že na otázku nebo návrh odpovídá "ne" anebo na něm v příslušném rámečku křížkem vyznačí jedno z navrhovaných řešení, pro které se rozhodl. Hlasování je tajné.
(3) Oprávněný občan se zdrží hlasování odevzdáním nevyplněného platného hlasovacího lístku.
(4) Je-li v referendu rozhodováno o více otázkách, platí ustanovení odstavců 2 a 3 pro každou z těchto otázek samostatně.
§ 21
(1) Hlasování je neplatné, jestliže byl odevzdán hlasovací lístek bez úřední obálky anebo jestliže v odevzdané úřední obálce není žádný hlasovací lístek nebo je v ní více hlasovacích lístků nebo je v ní pouze písemnost, která není úředním hlasovacím lístkem (§ 17).
(2) Hlasovací lístek (§ 17) je neplatný, je-li přetržen na dvě nebo více částí anebo je-li vyplněn jiným způsobem, než jak je stanoveno v § 20 odst. 2 a 3 nebo je jinak upraven.
(3) O platnosti úřední obálky, o platnosti hlasování a o platnosti hlasovacího lístku rozhoduje okrsková komise.
§ 22
Jinak o přípravách v místnosti pro hlasování, prostorách pro úpravu hlasovacích lístků, zahájení hlasování, hlasování, pořádku v místnosti pro hlasování a v jejím bezprostředním okolí, přerušení hlasování a ukončení hlasování platí přiměřeně odpovídající ustanovení příslušných volebních zákonů.
ČÁST ŠESTÁ
Zjištění výsledků referenda
§ 23
Sčítání hlasů okrskovou komisí
(1) Po otevření schránky pro hlasování vyloučí okrsková komise hlasovací lístky odevzdané bez úřední obálky. Po sečtení odevzdaných úředních obálek a při vynětí hlasovacích lístků z těchto obálek vyloučí případy neplatného hlasování (§ 21 odst. 1) a zjistí:
a) celkový počet odevzdaných hlasovacích lístků,
b) počet neplatných hlasovacích lístků (§ 21 odst. 2), který vyloučí z dalšího sčítání,
c) počet platných hlasovacích lístků,
d) počet hlasů "ano" a počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce nebo k návrhu, počet hlasů pro každé z navrhovaných řešení ke každé jednotlivé otázce,
e) počet zdržení se hlasování (§ 20 odst. 3) u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu.
(2) Jinak pro postup při sčítání hlasů okrskovou komisí platí přiměřeně ustanovení příslušných volebních zákonů o sčítání hlasů okrskovou volební komisí.
§ 24
Zápis o průběhu a výsledku hlasování v okrsku
(1) okrsková komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeny:
a) doba zahájení a ukončení hlasování, popřípadě jeho přerušení,
b) počet oprávněných občanů zapsaných v okrsku do seznamu pro hlasování,
c) počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet odevzdaných platných a počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků,
f) počet hlasů "ano" a počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce nebo k návrhu, počet hlasů pro každé z navrhovaných řešení ke každé jednotlivé otázce,
g) počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu.
(3) K zápisu okrsková komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností, které jí byly podány, a usneseních, která k nim přijala.
(4) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové komise jedno vyhotovení zápisu odevzdá neprodleně okresní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti okrskové komise.
(5) Okrsková komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy pro hlasování a předá je spolu s ostatními doklady o hlasování do úschovy příslušnému orgánu obce.
§ 25
Zápis okresní komise
(1) Okresní komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o výsledku hlasování v okrese, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2) Okresní komise provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v okrese na základě zápisů o průběhu a výsledku hlasování odevzdaných okrskovými komisemi.
(3) V zápisu okresní komise musí být uvedeny:
a) počet okrsků v okrese a počet okrskových komisí, které zaslaly zápis o průběhu a výsledku hlasování,
b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlasování v rámci okresu,
c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly v rámci okresu vydány úřední obálky,
d) celkový počet odevzdaných úředních obálek v rámci okresu,
e) celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků a celkový počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků v rámci okresu,
f) celkový počet hlasů "ano" a celkový počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce nebo k návrhu, celkový počet hlasů pro každé z navrhovaných řešení ke každé jednotlivé otázce v rámci okresu,
g) celkový počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu v rámci okresu.
(4) K zápisu okresní komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností, které jí byly podány a usneseních, která k nim přijala, jakož i o případech porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.
(5) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování v okrsku odevzdá předseda okresní komise jeden stejnopis zápisu neprodleně ústřední komisi příslušné republiky a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti okresní komise. Ostatní doklady o hlasování předá do úschovy příslušnému okresnímu úřadu.
§ 26
Zápis Ústřední komise
(1) Ústřední komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o výsledku hlasování v příslušné republice, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové Ústřední komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2) Ústřední komise přezkoumá zápisy okresních komisí a na jejich základě provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v rámci příslušné republiky.
(3) V zápisu Ústřední komise uvede:
a) celkový počet okresů a okrsků v rámci republiky a celkový počet okrskových a okresních komisí, které odevzdaly zápis o výsledku hlasování,
b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlasování v rámci republiky,
c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly v rámci republiky vydány úřední obálky,
d) celkový počet odevzdaných úředních obálek v rámci republiky,